CZ2020573A3

CZ2020573A3 - Tekutinou deaktivovaná rozbuška a způsob použití

Info

Publication number: CZ2020573A3
Application number: CZ2020-573A
Authority: CZ
Inventors: Arash Shahinpour; Andreas Robert Zemla; Christian EITSCHBERGER
Original assignee: DynaEnergetics Europe GmbH
Priority date: 2018-03-23
Filing date: 2019-02-03
Publication date: 2020-12-23
Also published as: US10400558B1; CN112004988A; US11959366B2; US20190292886A1; US11286757B2; US20190368322A1; US20220170350A1; WO2019179681A1

Abstract

Rozbuška pro použití se sestavami perforátorů obsahuje plášť (20), který obsahuje hlavní výbušnou nálož (28). Plášť (20) může obsahovat jeden nebo více otvorů (21). Těleso (30) výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, je umístěno v plášti (20) a přiléhá k hlavní výbušné náloži (28), přičemž těleso (30) výbušniny obsahuje jeden nebo více kanálků (36), které skrz ně vedou. Rozbuška obsahuje zátku (50), která přiléhá k tělesu (30) výbušniny, a desku (40) plošných spojů, která přiléhá k zátce (50) pro umožnění elektrického spojení s rozbuškou. Zátka (50) může obsahovat podlouhlý otvor (151), který skrz ni prochází. Kanálky (36) tělesa (30) výbušniny jsou v kombinaci s alespoň jedním z otvorů (21) pláště nebo podlouhlých otvorů (151) zátky (50) konfigurovány pro zavedení tekutin, jako jsou tekutiny přítomné ve vrtu, do tělesa výbušniny, za účelem deaktivace rozbušky.

Description

TEKUTINOU DEAKTIVOVANÁ ROZBUŠKA A ZPŮSOB POUŽITÍ

Tato přihláška nárokuje prioritu provizní přihlášky U.S. č. 62/647,103 podané 23. března 2018 a provizní přihlášky U.S. č. 15/975,816 podané 10. března 2018, přičemž každá z nich je zde zahrnuta odkazem v plném rozsahu.

Oblast techniky

Tento popis se obecně týká rozbušky pro použití se systémem perfbrátoru. Konkrétněji, rozbuška je schopna být deaktivována tekutinou v případě, že systém perfbrátoru prosákne, neboje zaplaven tekutinou.

Dosavadní stav techniky

Sestavy perforátorů jsou používány pro vytváření děr v trubkách / potrubí ocelového pláště a/nebo v cementovém obložení vrtu, za účelem získání přístupu k ložisku ropy a/nebo plynu. Během procesu perforace ložiska ropy a/nebo plynu je sestava perfbrátoru spuštěna a řádně umístěna ve vrtu. Typické sestavy perfbračních pistolí obsahují nosič a množinu tvarovaných náloží uložených v nosiči. Tvarované nálože jsou iniciovány za účelem vytvoření děr v plášti a proražení ložiska tak, aby mohly uhlovodíky proudit skrz plášť. Všechny tvarované nálože jsou mezi sebou propojeny prostřednictvím detonační šňůry. Detonační šňůra je typicky spojená s rozbuškou, jako je perkusní rozbuška nebo elektrická rozbuška. Elektrické rozbušky typicky obsahují rozbušky tepelným drátem, polovodičové můstkové rozbušky, nebo rozbušky s explodujícím fóliovým iniciátorem (EFI). Při aktivaci / iniciaci rozbušky rozbuška zahájí sérii událostí, které zažehnou detonační šňůru a tím pádem také tvarované nálože sestavy perfbrátoru.

Sestava perfbrátoru může před iniciací rozbušky, jejímž důsledkem je iniciace tvarovaných náloží, strávit nějaký čas v tekutinou naplněném prostředí vrtu. Pokud se v sestavě pistole objeví netěsnosti, které umožní, aby se tekutiny z vrtu dostaly do sestavy perfbrátoru, může dojít k několika nežádoucím situacím, včetně značného poškození sestavy perfbrátoru. Sestava může selhat, pouze částečně vybouchnout, nedostatečně vybouchnout a v důsledku toho rozdělit / rozstřelit a zaplnit/ucpat vrt, a podobně.

S ohledem na neustále rostoucí bezpečnostní požadavky a problémy popsané výše je zde potřeba rozbušky, která bude obsahovat další opatření proti iniciaci systému perfbrátoru v situaci, kde je potenciál prosáknutí tekutiny do systému perforátorů, pro použití v systému perfbrátoru. Dále je zde potřeba rozbušky, která může být tekutinou deaktivovaná / tekutinou znecitlivěná v případě přítomnosti tekutin v systému perfbrátoru. Navíc je zde potřeba rozbušky, která umožní přístup tekutiny do rozbušky za účelem přerušení série zážehů systému perforátorů.

Podstata vynálezu

Podle jednoho aspektu se může předložený popis týkat rozbušky pro použití se sestavami perforačních pistolí. Rozbuška obsahuje plášť mající uzavřený konec, otevřený konec a vnitřní dutinu mezi uzavřeným koncem a otevřeným koncem. Jeden nebo více otvorů prochází z vnitřní dutiny skrz plášť. Rozbuška obsahuje těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, umístěné ve vnitřní dutině. Těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, obsahuje přední část a zadní část, která je umístěna naproti přední části. Jeden nebo více kanálků je vytvořeno mezi přední částí a zadní částí a jsou fluidně propojeny s otvory. Hlavní nálož výbušniny je umístěna na uzavřeném konci pláště a je sevřena mezi uzavřeným koncem a přední částí. Otvory jsou v kombinaci s kanálky nakonfigurovány tak, aby

-1 CZ 2020 - 573 A3 za účelem deaktivace rozbušky přiváděly tekutiny, jako jsou tekutiny z vrtu, do tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu.

Předložený popis dále popisuje rozbušku, která obsahuje válcovou zátku, která je umístěna na otevřeném konci pláště a alespoň částečně ve vnitřní dutině. Zátka obsahuje podlouhlý otvor, který prochází v podélném směru zátky. Podlouhlý otvor umožňuje průchod tekutin(y) do pláště a do tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu. Podle jednoho aspektu jsou kanálky a podlouhlý otvor zkonstruovány pro přívodu tekutiny do tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, za účelem deaktivace rozbušky.

Podle jednoho aspektu jsou rozbušky, které jsou popsány výše, zvláště vhodné pro použití v systému perforátoru / v sestavě perforátoru.

Předložená provedení se také týkají způsobu použití rozbušky ve vrtu. Tento způsob obsahuje umístění rozbušky v systému perforátoru. Rozbuška je v podstatě stejná, jak je popsáno výše, a obsahuje plášť, který má uzavřený konec, otevřený konec a vnitřní dutinu mezi uzavřeným koncem a otevřeným koncem. Hlavní výbušná nálož je umístěna uvnitř vnitřní dutiny a těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, přiléhá k hlavní výbušné náloži. Válcová zátka, obsahující podlouhlý otvor, může být umístěna na otevřeném konci pláště a alespoň částečně uvnitř vnitřní dutiny. Způsob obsahuje spuštění systému perforátoru do vrtu a iniciaci rozbušky za účelem zahájení výbušné reakce. Podle jednoho aspektu v případě, kdy tekutina prosákla nebo zaplavila systém perforátoru, zavedou otvory pláště v kombinaci s kanálky, alternativně podlouhlý otvor válcové zátky a kanálky tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, tekutinu do tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, za účelem deaktivace rozbušky.

Objasnění výkresů

Podrobnější popis bude poskytnut odkazy na jeho konkrétní provedení, která jsou zobrazena na přiložených výkresech. S výhradou, že tyto výkresy zobrazují pouze typická provedení, a nelze je tedy považovat za omezující z hlediska rozsahu ochrany, budou popsána a vysvětlena příkladná provedení s konkrétními údaji a podrobnostmi pomocí přiložených nákresů, ve kterých:

Obr. 1 je pohled v řezu na těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, rozbušky podle jednoho provedení;

Obr. 2 je pohled v průřezu na těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, z obr. 1;

Obr. 3 je pohled z boku na válcovou zátku, která je umístěna ve vnitřní dutině rozbušky, podle jednoho provedení;

Obr. 4 je částečný pohled v řezu na sestavenou rozbušku podle jednoho provedení;

Obr. 5 je perspektivní pohled na rozbušku z obr. 4, který je v částečném řezu a zobrazuje uspořádání prvního a druhého kanálku tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, podle jednoho provedení;

Obr. 6 je perspektivní pohled na rozbušku z obr. 4, který je v částečném řezu a zobrazuje otvory vytvořené v plášti rozbušky, podle jednoho provedení;

Obr. 7A je pohled v řezu na rozbušku, která obsahuje těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, a válcovou zátku, podle jednoho provedení;

- 2 CZ 2020 - 573 A3

Obr. 7B je pohled v řezu na rozbušku z obr. 7A, který zobrazuje válcovou zátku obsahující podlouhlé otvory, podle jednoho provedení;

Obr. 7C je pohled na rozbušku z obr. 7A s dílčím řezem;

Obr. 8 je boční pohled v řezu na těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, pro použití s rozbuškou podle jednoho provedení;

Obr. 9A je perspektivní pohled na těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, z obr. 8;

Obr. 9B je půdorys tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, podle obr. 8;

Obr. 10A je boční pohled na těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, z obr. 8, který zobrazuje uspořádání kanálků v tělese výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, podle jednoho provedení;

Obr. 10B je boční pohled na těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, z obr. 8, který zobrazuje jiné uspořádání kanálků v tělese výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, podle jednoho provedení;

Obr. 11 je částečný, perspektivní pohled na zátku částečně umístěnou v tělese výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, z obr. 8, podle jednoho provedení;

Obr. 12A je boční perspektivní pohled na zátku z obr. 11, který zobrazuje podlouhlý otvor vytvořený ve vodičích zátky; a

Obr. 12B je koncový pohled na zátku z obr. 11.

Různé vlastnosti, aspekty a výhody provedení vyplynou z následujícího podrobného popisu a také doprovodných obrázků, ve kterých vztahové značky, které jsou v průběhu textu a obrázků stejné, představují stejné komponenty. Různé popsané vlastnosti nejsou nutně nakresleny v měřítku, ale jsou nakresleny tak, aby byly zdůrazněny konkrétní rysy relevantní pro některá provedení.

Nadpisy, které jsou zde použité, jsou pouze pro organizační důvody a nemají omezovat rozsah popisu nebo nároků. Pro umožnění pochopení byly tam, kde to bylo možno, použity vztahové značky pro označení prvků z obrázků.

Příklady uskutečnění vynálezu

Nyní bude podrobně uveden odkaz na různá provedení. Každý příklad je poskytnut za účelem vysvětlení a nemá omezovat rozsah ochrany a nepředstavuje definice všech možných provedení.

Jak je zde uvedeno, “tekutinou deaktivovaná” znamená, že když perforator prosakuje a do perforátoru vnikne tekutina, je rozbuška systému perforátoru deaktivována přítomností tekutiny, která přeruší zážehovou sekvenci. To brání, aby se perforator potenciálně rozdělil/praskl, zatímco je perforator uvnitř vrtu, a případně ucpal vrt.

Za účelem znázornění vlastností provedení bude vytvořen odkaz na různé obrázky. Obr. 4-7C znázorňují různá provedení rozbušky/tekutinou deaktivované rozbušky pro užití v sestavě perforátoru. Jak bude uvedeno ve spojení s jednotlivými znázorněnými provedeními, rozbuška obecně obsahuje plášť, mající vnitřní dutinu, a výbušnou nálož, která je umístěna uvnitř vnitřní dutiny pláště. Podle jednoho aspektu je těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí

-3CZ 2020 - 573 A3 hromadného výbuchu, umístěno uvnitř pláště vedle výbušné nálože. Válcová zátka je umístěna na otevřeném konci pláště tak, aby bylo těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, mezi zátkou a výbušnou náloží. Těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, obsahuje kanálky, které jsou nakonfigurovány k zavedení tekutiny do tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, pro deaktivaci rozbušky. Podle jednoho aspektu může plášť obsahovat jeden nebo více otvorů, které procházejí od vnitřní dutiny a jsou propojeny s kanálky, vytvořenými v tělese výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu. Otvory pláště mohou v kombinaci s kanálky tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, pomoci deaktivovat rozbušku v případě, kdy jsou tekutiny zavedeny do otvorů a tím pádem do kanálků tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu. Podle jednoho aspektu obsahuje válcová zátka podlouhlý otvor, který v kombinaci s kanálky tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, pomáhá deaktivovat rozbušku v případě, kdy jsou tekutiny zavedeny do podlouhlého otvoru a tedy do kanálků tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu.

Provedení popisu se mohou týkat rozbušky/tekutinou deaktivované rozbušky 10. Podle jednoho aspektu, a jak je zobrazeno na obr. 1, obsahuje tekutinou deaktivovaná rozbuška plášť 20 mající uzavřený konec 22 a otevřený konec 24. Vnitřní dutina 26 se rozprostírá mezi uzavřeným a otevřeným koncem 22, 24. Vnitřní dutina 26 může sloužit jako komora pro příjem jednoho nebo více komponentů rozbušky 10. Podle jednoho aspektu obsahuje plášť 20 jeden nebo více otvorů 21. Otvory 21 slouží jako průchody, nebo zaplavovací kanálky, které umožňují přívod tekutin do vnitřní dutiny 26 a jak je níže podrobněji popsáno, přívod tekutin do vnitřní dutiny 26 může deaktivovat rozbušku 10. Toto může být zejména vhodné pro aplikace, ve kterých mohou tekutiny, jako je tekutina ve vrtu, zaplavit perforační pistoli, ve které je rozbuška 10 instalována. Rozbuška bude za takových okolností deaktivována, čímž zabrání potenciálně škodlivému selhání odpálení, částečnému odpálení, nebo odpálení nižšího řádu u perforátoru. Otvory 21 mohou být dimenzovány (tj. tvarovány, zvětšovány/zmenšovány nebo směrovány) pro umožnění průchodu tekutin skrz plášť 20 a do vnitřní dutiny 26. Podle jednoho aspektu mají otvory 21 průměr přibližně 1 mm až přibližně 3 mm, alternativně přibližně 0,5 mm až přibližně 5 mm. I když jsou otvory 21 zobrazeny jako kruhové, otvory 21 mohou mít jakýkoli žádoucí tvar. Podle jednoho aspektu je dvojice otvorů 21 umístěn naproti sobě. Uspořádání a počet otvorů 21 mohou být určeny na základě potřeb aplikace.

Hlavní výbušná nálož 28 je umístěna uvnitř vnitřní dutiny 26 pláště 20. Jak je zobrazeno na obr. 1 a 4-6, hlavní výbušná nálož částečně vyplňuje vnitřní dutinu 26 a přiléhá k uzavřenému konci 22 pláště 20. Podle jednoho aspektu hlavní výbušná nálož 28 pouze vyplňuje část vnitřní dutiny 26, která je mezi otvory 21 a uzavřeným koncem 22 pláště 20. Jinými slovy, hlavní výbušná nálož 28 prostřednictvím otvorů 21 nepřichází do kontaktu s prostředím mimo plášť. Hlavní výbušná nálož 28 obsahuje stlačené sekundární výbušné materiály. Podle jednoho aspektu obsahuje hlavní výbušná nálož 28 jeden nebo více látek vybraných ze skupiny obsahující cyklotrimethylenetrinitramin (RDX), oktogen/cyklotetramethylenetetranitramin (HMX), hexanitrostilben (HNS), pentaerythritol tetranitrát (PETN), a 2,6-Bis(picrylamino)-3,5dinitropyridin (PYX). Typ výbušného materiálu může být alespoň částečně založen na provozních podmínkách ve vrtu a teplotě, které může být výbušnina vystavena při dně vrtu.

Těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, (která zde bude také označována jako NME) je umístěno ve vnitřní dutině 26 pláště 20, vedle hlavní výbušné nálože 28. Jak je zobrazeno na obr. 1 a 4-6, hlavní výbušná nálož 28 je obklopena z jedné strany tělesem 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, a z protější strany uzavřeným koncem 22 pláště 20. V této konfiguraci je hlavní výbušná nálož 28 uchována uvnitř vnitřní dutiny 26 pláště 20 a není vystavena vnějšímu prostředí/prostředí mimo plášť 20.

Obr. 2 podrobně zobrazuje těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu. Těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, může mít v podstatě válcovitý tvar. Podle jednoho aspektu obsahuje těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje

-4CZ 2020 - 573 A3 nebezpečí hromadného výbuchu, přední část 32 a zadní část 34 naproti přední části 32. Přední část 32 je nakonfigurována tak, aby přiléhala k hlavní výbušné náloži 28 tak, aby byla hlavní výbušná nálož 28 obklopena uzavřeným koncem 22 z jedné strany a přední částí 32 z druhé strany. Těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, také přispívá k obklopení hlavní výbušné nálože 28 ve vnitřní dutině 26 pláště 20.

Přední část 32 tělesa 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, obsahuje primární výbušninu 31. Primární výbušnina 31 může být vložena do přední části 32 způsobem, který chrání primární výbušninu 31 před nechtěnou iniciací. Jak by bylo pochopeno běžným odborníkem v oboru, výbušniny sestav typických rozbušek mohou být nechtěně iniciovány působením otřesu, nárazu a/nebo jakýchkoli třecích sil. Sekundární výbušnina 33 přiléhá k primární výbušnině 31 a utěsňuje primární výbušninu 31 v přední části 32. Primární a sekundární výbušniny 31, 33 mají společně celkovou tloušťku T přibližně 3 mm až přibližně 30 mm, alternativně přibližně 3 mm až přibližně 10 mm. Sekundární výbušnina 33 může být nakonfigurována jako vrstva výbušného materiálu. Podle jednoho aspektu obsahuje primární výbušnina 31 alespoň jeden materiál vybraný ze skupiny, kterou tvoří azid olova, azid stříbrná, styfhát olova, tetracen, nitrocelulóza a BAX.

Primární a sekundární výbušnina 31. 33 mají obě hodnotu bezpečné teploty nad 150°C (s výjimkou PETN, což má hodnotu přibližně 120°C). Sekundární výbušnina 33 může obsahovat materiál, který je méně citlivý k iniciaci oproti primární výbušnině 31. Sekundární výbušnina 33 může obsahovat alespoň jeden materiál vybraný se skupiny, kterou tvoří PETN, RDX, HMX, HNS a PYX. V jednom provedení může být sekundární výbušnina 33 méně citlivá k iniciaci, než PETN. Jak by bylo pochopeno běžným odborníkem v oboru, citlivosti primární a sekundární výbušniny 31, 33 odkazují na úroveň, se kterou mohou být iniciovány nárazem (Nm), teplem, třením (N), nebo jinou formou mechanické síly. Vzhledem k tomu, že má sekundární výbušnina 33 menší úroveň citlivosti než primární výbušnina 31, tak je nutné, aby byla sekundární výbušnina 33 umístěna v dodatečném bezpečnostním tělesu typu NME uvnitř pláště 20, za účelem eliminace nechtěné iniciace vnější mechanickou silou.

Jeden nebo více kanálků 36 je rozmístěno mezi přední a zadní částí 32, 34. Jak je zobrazeno na obr. 1 a 4-6, kanálky 36 jsou fluidně propojeny s otvory 21 pláště 20. Otvory 21 jsou v kombinaci s kanálky 36 konfigurovány k přivedení tekutin do vnitřní dutiny 26 tělesa 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, tak, aby deaktivovaly rozbušku 10 a zabránily iniciaci hlavní výbušné nálože 28. Otvory 21 mohou být odsazeny od kanálků 36 pro zabránění přímého vystavení rezistoru 42 (jak je popsáno níže) jiskrám napětí, které se mohou objevit během testování elektrostatického výboje (ESD).

Kanálky 36 zahrnují první kanálek 37 a druhý kanálek 38. První kanálek 37 se táhne podél podélné osy rozbušky 10 (tj. podél osy Y rozbušky 10) ve vzdálenosti od přibližně 0,5 mm do přibližně 5 mm; alternativně od přibližně 0,5 mm až přibližně 3 mm. Alternativně se druhý kanálek 38 táhne v příčném směru rozbušky 10 (tj. podél osy X rozbušky 10) ve vzdálenosti od přibližně 0,5 mm do přibližně 5 mm, alternativně přibližně 1 mm až přibližně 3 mm. Když kanálky 36 obsahují první a druhý kanálek 37, 38, tak se první kanálek 37 a druhý kanálek 38 navzájem protínají tak, aby byl první kanálek 37 fluidně propojen s druhým kanálkem 38. Podle jednoho aspektu obsahuje druhý kanálek primární distribuční kanálek 38a a sekundární distribuční kanálek 38b. Kanálky 38a. 38b se oba protínají v příčném směru, takže jsou navzájem fluidně propojeny. Když kanálky 36 obsahují první kanálek 37, primární distribuční kanálek 38a a sekundární distribuční kanálek 38b. tak se všechny kanálky 37. 38a. 38b navzájem protínají tak, aby byl první kanálek 37 fluidně propojen s primárními a sekundárními distribučními kanálky 38a. 38b.

Těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, se skládá z elektricky vodivého, elektricky disipativního nebo syntetického materiálu, bezpečného z hlediska elektrostatického výboje (ESD). Podle jednoho aspektu obsahuje těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, kov, jako je litinu, zinek, obrobitelnou ocel nebo

-5CZ 2020 - 573 A3 hliník. Alternativně může být těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, utvořeno z plastového materiálu. I když může být těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, vytvořeno využitím různých procesů, vybraný proces, který je použitý pro vytvoření tělesa 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, je alespoň částečně založený na typu materiálu, ze kterého je vytvořeno. Například když je těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, vytvořeno z plastového materiálu, tak může vybraný proces obsahovat proces vstřikování. Když je těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, vytvořeno z kovového materiálu, tak může být těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, utvořeno použitím jakéhokoli konvenčního CNC procesu obrábění, nebo odlévání kovů.

Podle jednoho aspektu obsahuje rozbuška 10 válcovou zátku 50. Zátka 50 je nakonfigurována tak, aby byla alespoň částečně umístěna ve vnitřní dutině 26 pláště, vedle první části 52 mající první vnější průměr OPI a druhé části 54, která má druhý vnější průměr OD2, který je větší než první vnější průměr OPI. Velikost první části 52 je taková, aby byla v podstatě stejná, nebo trochu menší než vnitřní průměr OD pláště 20. Válcová zátka 50 je zobrazena na obr. 4-6 částečně umístěná uvnitř vnitřní dutiny 26 pláště 20, přičemž první část 52 je celá umístěna uvnitř vnitřní dutiny 26 a druhá část 54 vyčnívá mimo vnitřní dutinu 26. V této konfiguraci jsou těleso 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, a hlavní výbušná nálož 28 uzavřeny uvnitř pláště 20 na základě uzavření otevřeného konce 22 pláště 20 druhým koncem 54 zátky 50. Jak je zobrazeno na obr. 4-6, druhá část 54 je usazena vedle periferního okraje 25 pláště 20. Druhý vnější průměr OD2 je větší než první větší průměr OPI, takže druhý vnější průměr OD2 slouží jako koncový bod na okraji 25 pláště 20 během usazování zátky 50 do pláště 20.

Obr. 3 zobrazuje zahloubenou oblast 56, která se rozprostírá kolem obvodu zátky 50, mezi první a druhou částí 52, 54. Zahloubená oblast 56 má vnější průměr OD3. který je menší, než první vnější průměr OPI první části 52, i druhý vnější průměr OD2 druhé části 54. Podle jednoho aspektu je zahloubená oblast 56 lemující dutinou pro uložení periferního okraje 25 pláště 20. Během montáže rozbušky 10 může být periferní okraj 25 pláště 20 vtlačený do zahloubené oblasti 56 zátky 50, což pomáhá v připevnění pláště 20 k zátce 50 a brání odletu pláště 20 nebo odpojení pláště 20 od zátky 50 během iniciace rozbušky 10.

Rozbuška 10 dále obsahuje desku 40 s plošnými spoji (PCB). PCB 40 může mít obecně válcovitý tvar a může být umístěna ve slotu vytvořeném v zadní části 34 tělesa 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu. První konec 41a PCB 40 může být spojený, nebo jinak napojený na první část 52 zátky 50 prostřednictvím jakéhokoli známého upevňovacího mechanismu. Druhý konec 41b PCB 40 obsahuje množinu komponentů. Takové komponenty mohou zahrnovat množinu kontaktů / reléových kontaktů. Jak je zobrazeno například na obr. 3, PCB 40 může obsahovat první kontakt 44a a druhý kontakt 44b. Kontakty 44a. 44b j sou připevněny k druhému konci 41b PCB 40 a rozmístěny se vzájemným odstupem. Rezistor 42 je umístěn mezi prvním kontaktem 44a a druhým kontaktem 44b a je s nimi v elektrickém spojení. Podle jednoho aspektu je rezistor 42 ve formě filmu, nebo na povrchu upevněným rezistorem. Rezistor 42 může být ve formě tenkého filmu, který má tloušťku mezi přibližně 10 pm a přibližně 1000 pm, alternativně mezi 10 pm a 500 pm.

Podle jednoho aspektu zadní dráty 60 procházejí skrz zátku 50. Zadní dráty 60 jsou konfigurovány pro elektrické připojení k PCB 40. Podle jednoho aspektu zadní dráty 60 obsahují první zadní drát 62 a druhý zadní drát 64, který je umístěný s odstupem od prvního zadního drátu 62. První zadní drát 62 je elektricky spojen s prvním kontaktem 44a. zatímco druhý zadní drát 64 je elektricky spojen s druhým kontaktem 44b (viz například obr. 7). První a druhý zadní drát 62, 64 jsou oba konfigurovány pro elektrického připojení k desce 40 s plošnými spoji.

Když se rozbuška 40 používá, je obvykle souosá s koncem detonační šňůry (není zobrazena). Podle jednoho aspektu rezistor 42 po přijetí dostatečného proudu ze zadních drátů 62, 64 (a přímo z kontaktů 44a. 44b) exploduje a vytvoří vysokoenergetický plazmový oblak. V případě, kdy

-6CZ 2020 - 573 A3 perforátor, ve kterém je rozbuška 10 ustavena, není zaplaven, zažehne vysokoenergetický plazmový oblak primární výbušninu 31 (a pokud je obsažena, tak sekundární výbušninu 33) uloženou uvnitř přední části 32 rozbušky 10. Důsledkem iniciace primární výbušniny 31 je iniciace hlavní výbušné nálože 28, která je umístěna ve vnitřní dutině 26 pláště 20. Iniciace hlavní výbušné nálože 28 může dále iniciovat souose uspořádanou detonační šňůru (není zobrazena), která přiléhá k uzavřenému konci 22 pláště 20. V případě, kdy tekutina prosákla, nebo zaplavila systém perforátoru, kanálky tělesa 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, umožňují přístup tekutiny do tělesa 30 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, za účelem vytvoření bariéry mezi rezistorem 42 a primární výbušninou 31. což brání iniciaci hlavní výbušné nálože 28 a deaktivuje rozbušku 10.

Jak je zobrazeno na obr. 7A-7C, další provedení tohoto popisu se týkají rozbušky / tekutinou deaktivované rozbušky 110. Obecné charakteristiky rozbušky 10, které platí i pro rozbušku 110, jsou popsány výše s odkazem na obr. 1-6 a nebudou zde opakovány, což nemá být chápáno jako omezení popisu rozbušky 110. Rozdíly mezi rozbuškou 10 a rozbuškou 110 budou rozebrány níže.

Obr. 7A-7B zobrazují pohled řezu na rozbušku 110. Rozbuška 110 obsahuje v podstatě válcovitý plášť 120. Plášť 120 obsahuje uzavřený konec 122. otevřený konec 124 a vnitřní dutinu 126. která se rozprostírá mezi uzavřeným a otevřeným koncem 122. 124. Plášť 120 má pouze jeden otvor (tj. otevřený konec 124). který může vpouštět externí materiály do vnitřní dutiny 126. Hlavní výbušná nálož 128 je umístěna uvnitř vnitřní dutiny 126. Podle jednoho aspektu hlavní výbušná nálož 128 přiléhá k uzavřenému konci 122 pláště 120 a pouze částečně vyplňuje vnitřní dutinu 126. Hlavní výbušná nálož 128 obsahuje jeden, nebo více materiálů vybraných ze skupiny, kterou tvoří RDX, HMX, HNS, PETN a PYX.

Těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, je umístěno ve vnitřní dutině 126 vedle hlavní výbušné nálože 128. Těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, může být umístěno uvnitř vnitřní dutiny 126 pláště 120 v místě mezi otevřeným koncem 124 a hlavní výbušnou náloží 128. Podle jednoho aspektu těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, obsahuje elektricky vodivý, elektricky disipativní nebo syntetický materiál, bezpečný z hlediska elektrostatického výboje (ESD). Těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, může být vytvořeno z kovu (nebo slitiny kovu), jako je litina, zinek, obrobitelný hliník, nebo ocel. Alternativně může být těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, vytvořeno z plastového materiálu.

Těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, může být v podstatě válcovité. Podle jednoho aspektu obsahuje těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, přední část 132 a zadní část 134. která je protilehlá vzhledem k přední části 132. Přední část 132 je umístěna přilehle k hlavní výbušné náloži 128. Primární výbušnina 131 je uložena uvnitř přední části 132 tak, aby těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, chránilo primární výbušninu 131 před nechtěnou iniciací. Podle jednoho aspektu je sekundární výbušnina 133 přilehlá k primární výbušnině 131. Sekundární výbušnina 133 je nakonfigurována tak, aby utěsnila primární výbušninu 131 v přední části 132. Primární a sekundární výbušnina 131. 133. které jsou umístěny v přední části 132. mohou mít kolektivně celkovou tloušťku přibližně 3 mm až přibližně 30 mm. Samozřejmě může být tloušťka primární a sekundární výbušniny 131, 133 upravena na základě potřeb konkrétní aplikace a typů výbušnin, které jsou používány. V jednom provedení primární výbušnina 131 obsahuje alespoň jeden materiál vybraný ze skupiny, kterou tvoří azid olova, azid stříbra, styfhát olova, tetracen, nitrocelulóza a BAX. Vybraná sekundární výbušnina 133 může obsahovat materiál, který je méně citlivý, než je primární výbušnina 131. V jednom provedení sekundární výbušnina 133 obsahuje alespoň jeden materiál vybraný ze skupiny, kterou tvoří PETN, RDX, HMX, HNX a PYX.

Podle jednoho aspektu a podle zobrazení na obr. 8-10B obsahuje těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, jeden nebo více kanálků 136. Kanálky 136 jsou

-7 CZ 2020 - 573 A3 přilehlé k, nebo spolupracují se zadní částí 134 tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu. Kanálky mohou obsahovat první kanálek 137. který prochází podél podélné osy Y rozbušky 110, a druhý kanálek 138, který prochází podél příčného rozměru X rozbušky 110. V jednom provedení jsou první a druhý kanálek 137, 138 nakonfigurovány tak, aby na sebe byly napojeny. Jak je zobrazeno na obr. 10Λ. první kanálek 137 může přiléhat ke druhému kanálku 138 tak, aby byl první kanálek 137 fluidně propojen s druhým kanálkem 138. Podle jednoho aspektu a zobrazení na obr. 10B se první kanálek 137 a druhý kanálek 138 navzájem protínají, čímž tvoří kanálek obecně ve tvaru písmene T v zadní části 134 tělesa 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu. Kanálek ve tvaru písmene T se skládá z prvního kanálku 137 a druhého kanálku 138, které jsou navzájem fluidně propojeny. Jak je nejlépe zobrazeno na obr. 9A, těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, obsahuje množinu rovinných povrchů 139. vytvořených v zadní části 134. Když je těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, umístěno ve válcovitém plášti 120, rovinné povrchy 139 tvoří mezeru mezi pláštěm a zadní částí 134, která umožňuje přívod tekutiny z oblasti mimo plášť 120 do prvního kanálku 137 a/nebo druhého kanálku 138.

Rozbuška 110 dále obsahuje válcovou zátku 150. Válcová zátka 150 je upevněna ve vnitřní dutině 126 pláště 120 vedle tělesa 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu (obr. 7A-7C a 11). V tomto uspořádání jsou těleso 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, a hlavní výbušná nálož 128 uzavřeny uvnitř pláště 120. Zátka 150 je na obr. 7A, 7B a 7C zobrazena při umístění v uzavřeném konci 124 pláště 120. V této konfiguraci je zátka 150 alespoň částečně umístěna v komoře 126 pláště 120.

Zátka 150 obsahuje první část 152 a druhou část 154. Podle jednoho aspektu zátka 150 obsahuje zahloubenou oblast 156. která se rozprostírá podél obvodu zátky 150 mezi první a druhou částí 152. 154. První část 152 může obsahovat první vnější průměr OPI a druhá část 154 může obsahovat druhý vnější průměr OD2. První a druhý vnější průměr OPI, OD2 mohou být v podstatě stejné, přičemž zahloubená oblast 156 je mezi nimi. V jednom provedení může být první vnější průměr OPI menší než druhý vnější průměr OD2. Podle jednoho aspektu může být první vnější průměr OPI první části 152 v podstatě stejný jako vnitřní průměr ID pláště 120. První část 152 je umístěna uvnitř komory 126 pláště 120 a může v ní být upevněna tlakovým spojem, nebo natlačením části pláště na první část 152. Zahloubená oblast může napomoci s natlačením, nebo jiným způsobem zajištění pláště 120 k zátce 150.

Podle jednoho aspektu prochází podlouhlý otvor 151 podél délky zátky 150 (tj. v podélném směru Y pláště 120). Jak je zobrazeno na obr. 12A a 12B, podlouhlé otvory 151 zátky 150 mohou obsahovat alespoň dva rovnoběžné odsazené otvory. Zátka 150 může obsahovat 3, 4, 5, nebo více podlouhlých otvorů, jejichž množství může být zvoleno na základě potřeb aplikace. Podlouhlý otvor (podlouhlé otvory) 151 jsou konfigurovány k poskytnutí cesty, která umožňuje přívod tekutiny (jako je tekutina ve vrtu) do tělesa 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, a obecně pláště 120. Podle jednoho aspektu podlouhlý otvor (podlouhlé otvory) a kanálky 136 společně přivádějí tekutinu do tělesa 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, za účelem deaktivace rozbušky 110.

PCB / deska 140 s plošnými spoji přiléhá k první části 152 zátky 150. Podle jednoho aspektu je deska 140 s plošnými spoji mechanicky spojena s první částí 152 zátky 150. PCB 140 může být upevněna k zátce 150 jakýmkoli konvenčním mechanismem, jako třeba lepidly, a také třecím spojem, vzhledem k tomu že mohou být zadní dráty 160 bezpečně drženy na místě uvnitř zátky 150 ihned po mechanickém slisování pláště 120 na zátce 150. nebo na zátce 50. Obecné charakteristiky PCB 40 jsou popsané výše s odkazem na obr. 3-6 a i když jsou aplikovatelné na PCB 140, nejsou zde opakovány, a to nikoli kvůli omezení, ale pro lepší přehlednost popisu.

PCB 140 obsahuje jeden nebo více komponentů, jako jsou kontakty / reléové kontakty. Podle jednoho aspektu a zobrazení na obr. 7C a 8 obsahuje PCB 140 první kontakt 144a a druhý kontakt 144b odsazený od prvního kontaktu 144a. Rezistor 142 je umístěný mezi prvním kontaktem 144a

-8CZ 2020 - 573 A3 a druhým kontaktem 144b a je elektricky spojen s oběma kontakty 144a. 144b. Rezistor 142 může být rezistorem ve formě filmu. Podle jednoho aspektu je rezistor ve formě filmu uspořádán na povrchu. Podle jednoho aspektu je rezistor 142 rezistorem ve formě tenké vrstvy, která má tloušťku mezi přibližně 10 pm a přibližně 1000 pm , alternativně mezi 10 pm a 500 pm.

Rozbuška 110 může obsahovat množinu zadních drátů 160, procházejících skrz zátku 150. Zadní dráty 160 poskytují elektrické napojení na PCB 140. Zadní dráty 160 mohou obsahovat první zadní drát 162 a druhý zadní drát 164. První a druhý zadní drát 162. 164 mohou být oba upevněny k podélným výřezům / kanálkům 153. které procházejí skrz zátku 150. Podélné výřezy 153 mohou procházet ve stejném obecném směru jako podlouhlé otvory 151. První zadní drát 162 je elektricky spojen s prvním kontaktem 144a a druhý zadní drát 164 je elektricky spojen s druhým kontaktem 144b za účelem poskytnutí elektrického napojení na desku 140 s plošnými spoji.

Při použití funguje rozbuška 110 podobně jako rozbuška 10, která je popsána výše s odkazem na obr. 1-6. Rezistor 142 je konfigurován k výbuchu a generování vysokoenergetického plazmového oblaku po přijetí dostatečného proudu (což může být přibližně 150V) z kontaktů 144a. 144b (a nepřímo ze zadních drátů 162, 164). Plazmový oblak je uzpůsoben k iniciaci primární výbušniny 131. která je uložená v tělese 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, a primární výbušnina 131 je zase uzpůsobena k iniciaci hlavní výbušné nálože 128. Iniciace hlavní výbušné nálože 128 je uzpůsobena k iniciaci souose uspořádané detonační šňůry, jak je popsáno výše. Pokud je perforator, ve kterém je rozbuška 110 umístěna, zaplaven nebo prosakuje (tj. tekutina z vrtu se dostala do rozbušky 110). bude tekutina proudit skrz podlouhlé otvory 151 zátky 150 do kanálků 136 tělesa 130 výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu. Když se tekutina dostane do tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, vytvoří bariéru mezi rezistorem 142 a primární výbušninou 131 a zabrání iniciaci hlavní výbušné nálože 128. Tato bezpečnostní funkce pomáhá ke snížení rizika selhání odpálení, částečného odpálení, nebo odpálení nižšího řádu u perfbrátoru.

Provedení předloženého popisu se dále týkají metody 200 použití rozbušky 10/110. jako je tekutinou deaktivovaná rozbuška, která náleží k systému perfbrátoru ve vrtu. Rozbuška 10/110, která je umístěna 220 uvnitř systému perfbrátoru, může být zkonfigurována v podstatě tak, jak je popsáno výše. Různé funkce a uspořádání rozbušky 10/110 popsané výše a zobrazené na obr. 112B zde nebudou opakovány, a to nikoli kvůli omezení, ale pro lepší přehlednost popisu.

Rozbuška 10/110 obsahuje plášť 20/120 mající uzavřený konec, otevřený konec a dutou oblast, která se rozprostírá mezi otevřeným a uzavřeným koncem. Těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, je umístěno uvnitř duté oblasti. Těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, obsahuje jeden nebo více kanálků, které jsou fluidně propojeny s vrtem. Podle jednoho aspektu je hlavní výbušná nálož umístěna uvnitř duté oblasti mezi uzavřeným koncem pláště a tělesem výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu. Válcová zátka 50/150 je umístěna na otevřeném konci pláště a je alespoň částečně umístěna uvnitř duté oblasti. Deska s plošnými spoji, která obsahuje rezistor, je uspořádána přilehle k zátce a je umístěna uvnitř vnitřní dutiny.

Způsob 200 dále obsahuje spouštění 240 systému perfbrátoru do vrtu a iniciaci 260 rozbušky za účelem spuštění výbušné reakce. Rozbuška 10/110 může být iniciována 260 vysláním 262 napětí nebo proudu skrz první a druhý zadní drát rozbušky 10/110 do rezistoru. Napětí může překročit mezní napětí, které je nutné k tomu, aby rezistor zažehl a vygeneroval vysokoenergetický plazmový oblak, za účelem iniciace primární výbušniny, a tedy iniciace hlavní výbušné nálože a detonační šňůry.

Podle jednoho aspektu v případě, kdy tekutina prosákla nebo zaplavila systém perfbrátoru, umožňují kanálky tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, v kombinaci buďto s otvory 21 pláště 20 (tj. rozbušky 10 zobrazené na obr. 4-6), nebo s podlouhlými otvory 151 zátky 150 (tj. rozbušky 110 zobrazené na obr. 7A-7C) přístup / zavedení tekutiny do

-9CZ 2020 - 573 A3 tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu. Zavedená tekutina může vytvořit bariéru mezi rezistorem a hlavní výbušnou náloží, což brání iniciaci hlavní výbušné nálože a deaktivuje rozbušku. Podle jednoho aspektu může být tekutina vodivou tekutinou. Vodivá tekutina může zkratovat první a druhý kontakt, čímž odkloní elektrický proud od rezistoru a zabrání rezistoru v zážehu za účelem generování plazmového oblaku.

Předložený popis v různých provedeních, konfiguracích a aspektech obsahuje komponenty, metody, procesy, systémy a/nebo zařízení, která jsou v podstatě vytvořena tak, jak je zde zobrazeno a popsáno, včetně jejich různých provedení, dílčích kombinací a podmnožin. Odborníci z oboru pochopí, jak po nastudování předloženého popisu vytvořit a použít předložený vynález. Předložený vynález v různých provedeních, konfiguracích a aspektech zahrnuje poskytnutí zařízení a procesů při absenci předmětů, které zde, v různých provedení, konfiguracích a aspektech, nejsou vyobrazeny a/nebo popsány, včetně absence takových předmětů, jaké mohly být použity v předchozích zařízení nebo procesech, např. pro zlepšení výkonu, dosažení snadnosti výroby a/nebo snížení nákladů na implementaci.

Fráze “alespoň jeden”, “jeden nebo více” a “a/nebo” jsou otevřené výrazy, které mají význam jak konjunktivní, tak disjunktivní. Například každý z výrazů “alespoň jeden z A, B a C”, “alespoň jeden z A, B, nebo C”, “jeden nebo více z A, B a C”, “jeden nebo více z A, B, nebo C” a “A, B a/nebo C” znamená samostatné A, samostatné B, samostatné C, A a B dohromady, A a C dohromady, B a C dohromady, nebo A, B a C dohromady.

V tomto popise a v následujících nárocích je používáno několik pojmů, které mají následující význam. Pojmy v jednotném čísle mohou být chápány též v množném čísle, pokud z kontext jasně nevyplývá opak. To znamená, že zde mohou být pojmy “jeden”, “jeden nebo více” a “alespoň jeden” používány zaměnitelně. Dále, odkazy na “ jedno provedení”, “některé provedení”, “provedení” a podobné nemají být vykládány tak, že vylučují existenci přídavných provedení, která také zahrnují uvedené vlastnosti. Lze použít aproximační jazyk, jako ten, který je použit zde v popise a nárocích, k úpravě jakéhokoli kvantitativního vyjádření, které by se mohlo přípustně lišit, aniž by to vedlo ke změně základního, jemu náležejícího významu. V souladu s tím hodnota, která je upravena pojmem, jako je “přibližně”, není omezena na přesnou specifikovanou hodnotu. V některých případech může aproximační význam odpovídat přesnosti nástroje pro měření hodnoty. Pojmy jako “první”, “druhý”, “horní”, “spodní” atd. jsou určeny k rozeznání jednoho prvku od druhého a pokud není uvedeno jinak, nejsou určeny k tomu, aby vymezovaly konkrétní pořadí, nebo počet prvků.

Zde používané pojmy “může” a “může být” značí pravděpodobnost výskytu za řady okolností; vlastnictví specifikované vlastnosti, charakteristiky, nebo funkce; a/nebo kvalifikuje další sloveso vyjádřením jedné nebo více schopností nebo možností, spojených s kvalifikovaným slovesem. Proto použití výrazu “může” a “může být” značí, že je následující pojem zřejmě vhodný nebo přiléhavý pro vyznačenou schopnost, funkci, nebo použití, přičemž je bráno v potaz, že za některých okolností uvedený pojem nemusí být vhodný nebo přiléhavý. Například, za některých okolností mohou být událost nebo schopnost očekávány, zatímco za jiných okolností se událost nebo schopnost vyskytnout nemůže - tento rozdíl je zaznamenán pojmy “může” a “může být”.

Jak je použito v nárocích, slovo “obsahující” a jeho gramatické varianty logicky také zahrnují fráze s různým rozsahem, jako je nejenom “skládající se v podstatě z” a “skládající se z”. V případě potřeby jsou uvedeny rozsahy a tyto rozsahy zahrnují všechny dílčí rozsahy mezi nimi. Předpokládá se, že běžný odborník z oboru nalezne různé variace těchto rozsahů a v případech, pokud dosud nebyly zveřejněny, měly by být tyto variace pokryty přiloženými nároky.

Pojmy “určit” a “vypočítat” a jejich variace tak, jak jsou zde použity, jsou zaměnitelné a zahrnují jakýkoli typ metodologie, procesu, matematické operace nebo techniky.

-10CZ 2020 - 573 A3

Výše uvedená diskuze o předloženém popisu byla předložena z důvodu ilustrace a popisu. Výše uvedené není určeno k omezení předloženého popisu na formu a formy zde popsané. V předcházejícím Podrobném popisu jsou například různé vlastnosti předloženého popisu seskupeny dohromady do jednoho nebo více provedení, konfigurací, nebo aspektů za účelem zefektivnění popisu. Vlastnosti provedení, konfigurací, nebo aspektů předloženého popisu mohou být zkombinovány v alternativních provedeních, konfiguracích, nebo aspektech, které jsou odlišné od těch, které byly popsány výše. Tato způsob popisu nemá být pochopena tak, že má v předloženém popisu naznačovat potřebu pro více znaků, než je výslovně uvedeno v každém nároku. Spíše, jak je nastíněno v následujících nárocích, spočívají nárokované znaky v méně než všech funkcích jednoho, výše zmíněného, popsaného provedení, konfigurace, nebo aspektu. Následující nároky jsou zde tedy tím považovány za začleněné do tohoto podrobného popisu, přičemž každý nárok je samostatný a představuje samostatné provedení předloženého popisu.

Pokroky ve vědě a technologii mohou umožnit využití ekvivalentů a substitucí, o kterých nyní není uvažováno z důvodu nepřesnosti jazyka; tyto variace by měly být pokryty přiloženými nároky. Tento psaný popis používá příklady ke zveřejnění způsobu, stroje a počítačově čitelného média, včetně nejlepšího provedení, a také k tomu, aby je mohl každý běžný odborník z oboru realizovat, včetně výroby a používání jakýchkoli zařízení nebo systémů a provádění jakýchkoli souvisejících postupů. Patentovatelný rozsah je definovaný nároky a může zahrnovat i jiné příklady, které se mohou se naskytnout běžným odborníkům v oboru. Předpokládá se, že takové další příklady spadají do rozsahu nároků, pokud mají strukturní prvky, které se neliší od doslovného jazyka nároků, nebo pokud zahrnují ekvivalentní strukturní prvky s nepodstatnými rozdíly od doslovného jazyka nároků.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Rozbuška obsahuj ící:

plášť zahrnující uzavřený konec, otevřený konec, vnitřní dutinu procházející mezi uzavřeným a otevřeným koncem;

těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, umístěné ve vnitřní dutině, přičemž toto těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, obsahuje jeden nebo více kanálků;

hlavní výbušnou nálož umístěnou ve vnitřní dutině mezi uzavřeným koncem pláště a tělesem výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu; a válcovitou zátku obsahující podlouhlý otvor procházející ve směru délky zátky, přičemž zátka je umístěna na otevřeném konci pláště a je alespoň částečně umístěna ve vnitřní dutině, přičemž podlouhlý otvor umožňuje přivedení tekutiny do pláště a přičemž podlouhlý otvor a kanálky jsou zkonstruovány pro zavedení tekutiny do tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, pro deaktivaci rozbušky.
2. Rozbuška podle nároku 1, přičemž těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, obsahuje elektricky vodivý, elektricky disipativní nebo syntetický materiál bezpečný z hlediska elektrostatického náboje.
3. Rozbuška podle nároku 1 nebo 2, přičemž těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, je v podstatě válcovité, a obsahuje přední část přiléhající k hlavní výbušné náloži a zadní část, které je na opačné straně než přední část.
4. Rozbuška podle nároku 3 dále zahrnující primární výbušninu, uloženou v přední části tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, přičemž toto těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, chrání primární výbušninu před neúmyslnou iniciací.
5. Rozbuška podle nároku 4, dále zahrnující sekundární výbušninu uloženou vedle primární výbušniny, přičemž tato sekundární výbušnina utěsňuje primární výbušninu v přední části.
6. Rozbuška podle nároků 1 nebo 2, přičemž zátka zahrnuje první část mající první vnější průměr; druhou část mající druhý vnější průměr; a zahloubenou oblast, která se rozprostírá kolem obvodu zátky mezi první a druhou částí, přičemž první vnější průměr první části je v podstatě stejný jako vnitřní průměr pláště a první část je umístěna uvnitř vnitřní dutiny pláště tak, že těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, a hlavní výbušná nálož jsou uzavřeny uvnitř pláště.
7. Rozbuška podle nároku 6, dále zahrnující desku s plošnými spoji vedle první části zátky, přičemž deska s plošnými spoji zahrnuje rezistor, který je umístěný mezi prvním kontaktem a druhým kontaktem, přičemž rezistor je elektricky propojený s kontakty.
8. Rozbuška podle nároku 7, přičemž deska s plošnými spoji je umístěna uvnitř výřezu, který je vytvořen zadní částí, a rezistor je umístěn s odstupem mezi prvním kontaktem a druhým kontaktem.
9. Rozbuška podle nároku 7, dále zahrnující první zadní drát procházející skrz zátku, přičemž první zadní drát je elektricky propojený s prvním kontaktem; a druhý zadní drát procházející skrz zátku, přičemž druhý zadní drát je elektricky propojený s druhým kontaktem a první a druhý zadní

-12 CZ 2020 - 573 A3 drát jsou uspořádány se vzájemným rozestupem a poskytují elektrické spojení s deskou s plošnými spoji.
10. Rozbuška zahrnující plášť, který zahrnuje uzavřený konec, otevřený konec, vnitřní dutinu, která se rozprostírá mezi uzavřeným a otevřeným koncem;

těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, umístěné uvnitř vnitřní dutiny, přičemž těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, zahrnuje první kanálek, procházejí v podélném směru rozbušky, a druhý kanálek, procházející v příčném směru rozbušky;

hlavní výbušnou nálož umístěnou uvnitř vnitřní dutiny mezi uzavřeným koncem pláště a tělesem výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu; a válcovou zátku zahrnující podlouhlý otvor, který se rozprostírá v podélném směru zátky, přičemž zátka je umístěna na otevřeném konci pláště a alespoň částečně se nachází ve vnitřní dutině, přičemž podlouhlý otvor umožňuje zavedení tekutiny do pláště a přičemž podlouhlý otvor a kanálky j sou uzpůsobeny pro zavedení tekutiny do tělesa výbušniny, která nepředstavuj e nebezpečí hromadného výbuchu, za účelem deaktivace rozbušky.
11. Rozbuška podle nároku 10, přičemž jsou kanálky uspořádány tak, že platí alespoň jedna z následujících podmínek, první kanálek přiléhá k druhému kanálku tak, že první kanálek je fluidně propojený s druhým kanálkem; a první kanálek a druhý kanálek se navzájem protínají tak, že první kanálek je fluidně propojený s druhým kanálkem.
12. Rozbuška podle nároku 10 dále zahrnující primární výbušninu uloženou uvnitř přední části tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, přičemž těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, chrání primární výbušninu před neúmyslnou iniciací; a sekundární výbušninu, která přiléhá k primární výbušnině, přičemž sekundární výbušnina uzavírá primární výbušninu uvnitř přední části.
13. Rozbuška podle nároků 10, 11 nebo 12, přičemž těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, zahrnuje množinu rovinných povrchů, které se rozprostírají podél zadní části, přičemž rovinné povrchy zavádějí tekutinu do prvního kanálku a/nebo druhého kanálku.
14. Rozbuška podle nároků 10, 11 nebo 12, dále zahrnující desku s plošnými spoji, která přiléhá k první části zátky, přičemž deska s plošnými spoji zahrnuje rezistor, který je umístěný mezi prvním kontaktem a druhým kontaktem a je elektricky propojen s kontakty.
15. Rozbuška podle nároku 14 dále zahrnující první zadní drát procházející skrz zátku, přičemž první zadní drát je elektricky napojen na první kontakt; a druhý zadní drát procházející skrz zátku, přičemž druhý zadní drát je elektricky napojen na druhý kontakt a první a druhý zadní drát poskytují elektrické spojení s deskou s plošnými spoji.
16. Způsob použití rozbušky ve vrtu, přičemž tento způsob zahrnuje umístění rozbušky uvnitř systému perforátoru, přičemž rozbuška zahrnuje

-13 CZ 2020 - 573 A3 plášť mající uzavřený konec, otevřený konec a vnitřní dutinu, která se rozprostírá mezi uzavřeným a otevřeným koncem, těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, které je umístěné ve vnitřní dutině, přičemž těleso výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, zahrnuje jeden nebo více kanálků, které jsou fluidně propojené s vrtem, hlavní výbušnou nálož umístěnou uvnitř duté oblasti mezi uzavřeným koncem pláště a tělesem výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, válcovou zátku, která se nachází na otevřeném konci pláště a je alespoň částečně umístěna ve vnitřní dutině, a desku s plošnými spoji, která je umístěna ve vnitřní dutině, přiléhá k zátce a zahrnuje rezistor, přičemž v případě, že tekutina prosákla nebo zaplavila systém perforátorů, umožní kanálky přívod tekutiny do tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, za účelem vytvoření bariéry mezi rezistorem a hlavní výbušnou náloží, což brání iniciaci hlavní výbušné nálože a deaktivuje rozbušku;

spuštění systému perfbrátoru do vrtu; a iniciaci rozbušky pro spuštění výbušné reakce.
17. Způsob nároku 16, přičemž válcová zátka dále zahrnuje podlouhlý otvor, který se rozprostírá v podélném směru válcové zátky, přičemž v případě, že tekutina prosákla nebo zaplavila systém perforátorů, přivede podlouhlý otvor v kombinaci s kanálky tekutinu do tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, pro deaktivaci rozbušky a zabránění iniciace hlavní výbušné nálože.
18. Metoda podle nároků 16, 17 nebo 18, přičemž rezistor je zkonstruovaný pro výbuchu po iniciaci rozbušky, za účelem generování vysokoenergetického plazmového oblaku, který iniciuje primární výbušninu uloženou uvnitř tělesa výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu.
19. Způsob podle nároku 16, přičemž deska s plošnými spoji zahrnuje první kontakt; a druhý kontakt, přičemž rezistor je umístěn mezi prvním kontaktem a druhým kontaktem s rozestupem a rezistor je elektricky propojen s prvním a druhým kontaktem.
20. Způsob podle nároku 19, přičemž tekutina zahrnuje vodivou tekutinu, a v případě, kdy je vodivá tekutina umístěna v tělese výbušniny, která nepředstavuje nebezpečí hromadného výbuchu, vodivá tekutina zkratuje první a druhý kontakt, čímž odkloní elektrický proud od rezistoru a zabrání rezistoru ve výbuchu a následném vytvoření plazmového oblaku.