CZ2018661A3

CZ2018661A3 - Topné bezpečnostní zasklení

Info

Publication number: CZ2018661A3
Application number: CZ2018-661A
Authority: CZ
Inventors: Zdeněk Císař; Viktor LojĂk
Original assignee: Thermo Glass.eu s.r.o.
Priority date: 2018-11-30
Filing date: 2018-11-30
Publication date: 2019-12-18
Also published as: WO2020108673A1; CZ308078B6

Abstract

Topné bezpečnostní zasklení obsahuje alespoň dva ploché skleněné substráty, z nichž alespoň jeden je kalený a zároveň je na vnitřní straně opatřený elektricky vodivou topnou sítí. Ploché skleněné substráty, které jsou od sebe oddělené komorou plněnou vzácným plynem s nízkou tepelnou vodivostí, jsou vsazeny do společného rámu. Všechny ploché skleněné substráty jsou tvořeny plaveným sodnovápenatým sklem tloušťky 3 až 8 mm, které obsahuje 70 až 72,5 % hmotn. SiO, 13 až 14 % hmotn. NaO, 9 až 10 % hmotn. CaO, 4 až 5 % hmotn. MgO, 0,60 až 0,75 % hmotn. AlO, 0,10 až 0,14 % hmotn. KO, 0,25 až 0,27 % hmotn. SOa až 1 % hmotn. dalších přísad. Elektricky vodivá topná síť je z SnO:F a má tloušťku 5 až 100 nm, propustnost ve viditelné oblasti 79 až 84 %, nepropustnost ultrafialového záření 84 až 86 %, odrazivost infračerveného záření 57 až 59 %. Je provedena ve formě vzájemně propojených konvexních mnohoúhelníků tak, aby plošná hustota proudu byla konstantní v celé elektricky vodivé topné síti a je napájená první topnou elektrodou a druhou topnou elektrodou. První topná elektroda je připojena vodičem přes spínač relé k fázovému vodiči regulovatelného termostatu, připojenému k přívodu elektrické energie. Druhá topná elektroda je připojena vodičem k nulovému vodiči přívodu elektrické energie, který je přes cívku relé propojen vodičem přes bezpečnostní elektrodu s fázovým vodičem, vedeným komorou v rámu přes magnetický kontakt připojeným do elektrické rozvodné sítě vodičem k fázovému vodiči regulovatelného termostatu, ke kterému je dále připojeno vodičem teplotní čidlo umístěné na okraji skleněného substrátu a kontakt relé je připojen na digitální vstup řídícího systému prostřednictvím řídící jednotky v rozvaděči elektrického proudu, vysílající a vyhodnocující náhodné impulsy pro ověření uzavřenosti topného obvodu. Sousední ploché skleněné substráty jsou vůči sobě v odstupu 9 až 30 mm podle šířky komory, plněné vzácným plynem s nízkou tepelnou vodivostí, vymezené plastovým distančním rámečkem s průřezem ve tvaru obdélníku se zkosenými rohy při základně. Základna obdélníku i přilehlá zkosení jsou opatřeny parozábraným hliníkovým povlakem do jedné poloviny své délky přiléhající k základně. Plastový distanční rámeček je vyplněný molekulovým sítem na bázi syntetického krystalického hlinitokřemičitanu s třídimenzionálním systémem pórů s průměrem 0,29 až 0,31 nm a podél svislých stran připevněný trvale pružným nevodivým tmelem na bázi polyisobutylenu a ze strany základny a zkosení fixačním tmelem na bázi dvousložkového polysulfidu. Vzácný plyn je vybraný ze skupiny argon, krypton.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká topné zasklívací jednotky s ochranou proti přehřátí a zabezpečovacím systémem.

Dosavadní stav techniky

Různé způsoby vyhřívání zasklívacích jednotek se používají již dlouhou dobu zejména v motorových vozidlech. Například dokument CZ 286724 B6 popisuje vrstvenou sestavu dvojice skleněných plošných dílů oddělených mezivrstvou s polyvinylbutyralu, ve které je vsazen elektrický topný obvod.

Dále je známé sklo pro zamezení kondenzace, například z dokumentu EP 1626940. Sklo je opatřeno vrstvou odporového povlaku ohřívaného elektrickým proudem. Uvedené sklo je určené pro mrazicí skříně a jeho účelem je, aby bylo na výrobky dobře vidět.

Dosud známá topná okna však nejsou dostatečně řešena z pohledu bezpečnosti, ochrany proti přehřátí a ani ochrany proti vloupání.

To je velkým nedostatkem takových řešení, neboť okna jsou nej slabším místem zabezpečení objektu proti vloupání. 85 % pachatelů do objektu vniká oknem a 80 % pachatelů se nebojí odhalení obyvateli přilehlých domů, mají však problém s monitorováním vloupání, tedy s připojením objektů na bezpečnostní centra.

Zabezpečení oken proti vloupání se dnes nejčastěji provádí mechanickou ochranou bezpečnostní fólií. Přes takové okno je hůř vidět a mechanická ochrana není proti hrubému násilí dostatečná. Částečně může zabezpečení zlepšit senzor otřesu, který se na okno dodatečně přilepí. Řešení není estetické, vyžaduje další montáž a přilepené čidlo po čase nemusí na okně držet.

U dosud známých topných skel není uspokojivě vyřešena požární bezpečnost při prasknutí skla, kdy vzniká elektrický oblouk v místě připojení napájecího elektrického vodiče. Z dokumentu EP 1017254 AI je známé topné okno opatřené topnou vrstvou připojenou přes okrajové elektrody k elektrickému napětí s regulací teploty jak čidlem na skle, tak prostorovým termostatem. V případě prasknutí topného skla se rozšíří trhliny po celé ploše, ale sklo se ještě nemusí „vysypat“. Na prasklině v oblasti elektrody se ale může vytvořit elektrický oblouk, který má značně vysokou teplotu a dokáže se udržet velmi dlouhou dobu. Rámy okna se v takovém případě značně poškodí nebo mohou začít hořet.

U kovových okenních rámů je sklo od rámu odděleno těsněním, takže při vzniku el. oblouku nedojde k aktivaci jištění elektrického obvodu a dojde k natavení až hoření izolace. U plastového rámu dojde k jeho roztavení, popřípadě vzplanutí. U dřevěného rámu je vzplanutí nejpravděpodobnější, neboť teplota elektrického oblouku přesahuje mnohonásobně bod vzplanutí dřeva.

Podstata vynálezu

Topné bezpečnostní zasklení obsahuje alespoň dva ploché skleněné substráty, z nichž alespoň jeden je kalený a zároveň je na vnitřní straně opatřený elektricky vodivou topnou sítí. Ploché skleněné substráty, které jsou od sebe oddělené komorou plněnou vzácným plynem s nízkou tepelnou vodivostí, jsou vsazeny do společného rámu. Všechny ploché skleněné substráty jsou tvořeny plaveným sodnovápenatým sklem tloušťky 3 až 8 mm, které obsahuje 70 až 72,5 %

- 1 CZ 2018 - 661 A3 hmotn. SiO₂, 13 až 14 % hmotn. Na₂O, 9 až 10 % hmotn. CaO, 4 až 5 % hmotn. MgO, 0,60 až 0,75 % hmotn. A1₂O₃, 0,10 až 0,14 % hmotn. K₂O, 0,25 až 0,27 % hmotn. SO₃ a až 1 % hmotn. dalších přísad. Elektricky vodivá topná síť je z SnO₂: F a má tloušťku 5 až 100 nm, propustnost ve viditelné oblasti 79 až 84 %, nepropustnost ultrafialového záření 84 až 86 %, odrazivost infračerveného záření 57 až 59 %. Je provedena ve formě vzájemně propojených konvexních mnohoúhelníků tak, aby plošná hustota proudu byla konstantní v celé elektricky vodivé topné síti a je napájená první topnou elektrodou a druhou topnou elektrodou. První topná elektroda je připojena vodičem přes spínač relé k fázovému vodiči regulovatelného termostatu, připojenému k přívodu elektrické energie. Druhá topná elektroda je připojena vodičem k nulovému vodiči přívodu elektrické energie, který je přes cívku relé propojen vodičem přes bezpečnostní elektrodu s fázovým vodičem, vedeným komorou v rámu přes magnetický kontakt připojeným do elektrické rozvodné sítě vodičem k fázovému vodiči regulovatelného termostatu, ke kterému je dále připojeno vodičem teplotní čidlo umístěné na okraji skleněného substrátu a kontakt relé je připojen na digitální vstup řídicího systému prostřednictvím řídicí jednotky v rozvaděči elektrického proudu, vysílající a vyhodnocující náhodné impulzy pro ověření uzavřenosti topného obvodu. Sousední ploché skleněné substráty jsou vůči sobě v odstupu 9 až 30 mm podle šířky komory, plněné vzácným plynem s nízkou tepelnou vodivostí, vymezené plastovým distančním rámečkem s průřezem ve tvaru obdélníku se zkosenými rohy při základně. Základna obdélníka i přilehlá zkosení jsou opatřeny parozábraným hliníkovým povlakem do jedné poloviny své délky přiléhající k základně. Plastový distanční rámeček je vyplněný molekulovým sítem na bázi syntetického krystalického hlinitokřemičitanu s třídimenzionálním systémem pórů s průměrem 0,29 až 0,31 nm a podél svislých stran připevněný trvale pružným nevodivým tmelem na bázi polyisobutylenu a ze strany základny a zkosení fixačním tmelem na bázi dvousložkového póly sulfidu. Vzácný plyn je vybraný ze skupiny argon, krypton.

Ve výhodném provedení jsou vodiče společně vedeny přes rozpojitelný konektor. Konvexní mnohoúhelníky tvořící elektrickou vodivou síť jsou výhodně vybrány ze skupiny tvořené trojúhelníky, čtyřúhelníky a šestiúhelníky. Ploché skleněné substráty jsou výhodně tři a prostřední substrát je s výhodou z interiérové strany opatřen odrazivou vrstvou.

Vnější exteriérový skleněný substrát je ve výhodném provedení z vnitřní strany opatřen elektricky vodivou topnou sítí. V dalším výhodném provedení je vnější exteriérový skleněný substrát z vnitřní strany opatřen odrazivou vrstvou.

Konvexní mnohoúhelníky elektricky vodivé sítě mají s výhodou šířku (m) strany a šířku (n) strany od 2,4 do 6,5 mm a délku (k) a délku (1) strany od 11,41 do 51 mm.

Topné bezpečnostní zasklení podle vynálezu zabraňuje kondenzaci vodní páry na okně a tím i tvorbě plísní. Bylo změřeno, že v zimním období teplota bezpečnostního zasklení zabraňuje tvorbě námrazy. Ve většině aplikací spolehlivě postačuje k vytápění objektu.

V případě prasknutí topného skla se rozšíří trhliny po celém skle a dojde k přerušení obvodu na bezpečnostní elektrodě. Oblouk se nevytvoří, neboť proud tekoucí elektrodou dosahuje pouze hodnot několika mA. Přerušením obvodu na bezpečnostní elektrodě dojde k odpadnutí relé a rozpojení kontaktu, přes který je napájena první topná elektroda a topné zasklení se odpojí od zdroje elektrického proudu.

Objasnění výkresů

Obr. 1, obr. 2 a obr. 3 zobrazují topné bezpečnostní okno v řezu v různých variantách.

Obr. 4 a obr. 5 zobrazují elektrické zapojení topné sítě v různých variantách.

Obr. 6, obr. 7, obr. 8 a obr. 9 zobrazují různá provedení topné sítě

-2CZ 2018 - 661 A3

Příklady uskutečnění vynálezu

Příklad 1

Příkladné provedení topného bezpečnostního okna je zobrazeno na obr. 1, obr. 4 a obr. 6.

Bylo vyrobeno topné bezpečnostní okno s otevíratelným dřevěným rámem D o velikosti h=1100 mm a s=800 mm, který byl s pevným dřevěným rámem D na straně h spojen pomocí tří okenních závěsů. Do rámu D byly osazeny dva ploché skleněné substráty 1, 7 o velikosti h=1000mm a s= 700 mm z plaveného sodnovápenatého skla tloušťky 3 mm, obsahující 72,5 % hmotn. S1O2, 13 % hmotn. NazO, 9,0 % hmotn. CaO, 4 % hmotn. MgO, 0,60 % hmotn. AI2O3, 0,10 % hmotn. K2O, 0,25 % hmotn. SO3 a 0,55 % hmotn. dalších přísad. Skla byla od sebe oddělena komorou 9 plněnou argonem. Plochý skleněný substrát 7 byl opatřen odraznou vrstvou 12 o emisivitě 0,03. Plochý skleněný substrát 1 byl kalený a zároveň byl na vnitřní straně opatřený elektricky vodivou topnou sítí 6 o tloušťce 5 nm, z SnCKF. která měla propustnost ve viditelné oblasti 84 %, nepropustnost ultrafialového záření 84 %, odrazivost infračerveného záření 57 %. Elektricky vodivá topná síť 6 byla provedena formou vzájemně propojených konvexních šestiúhelníků o rozměrech 1=12,47 mm, k=13,62 mm, n=4,63 mm a m=2,4 mm. Plošná hustota proudu byla konstantní v celé elektricky vodivé topné síti. Elektricky vodivá topná síť 6 byla napájena první topnou elektrodou 2 a druhou topnou elektrodou 4. První topná elektroda 2 byla připojena vodičem a přes spínač NO relé 5 k fázovému vodiči L regulovatelného termostatu R, připojenému k přívodu elektrické energie. Druhá topná elektroda 4 byla připojena vodičem b k nulovému vodiči N přívodu elektrické energie, který byl přes cívku C relé 5 propojen vodičem c přes bezpečnostní elektrodu 3 s fázovým vodičem L, vedeným komorou v rámu přes magnetický kontakt M připojeným do elektrické rozvodné sítě vodičem d k fázovému vodiči L, který byl přiveden přes regulovatelný termostat R. Bezpečnostní elektroda 3 měla šířku 1 mm. K termostatu R bylo připojeno vodičem e čidlo T teploty, které bylo umístěno na okraji skleněného substrátu 1 a dále byl regulovatelný termostat R propojený s řídicí jednotkou v rozvaděči elektrického proudu. Vodiče a, b, c, d, e byly mezi pohyblivým a pevným rámem vedeny pancéřovou průchodkou 13. Zároveň kontakt NC relé 5 byl připojen na digitální vstup DIx řídicího systému. Skleněné substráty 1_, 7 byly vůči sobě v odstupu 9 mm podle šířky komory 9, vymezené plastovým distančním rámečkem 8 s průřezem ve tvaru obdélníku se zkosenými rohy. Základna V obdélníka byla opatřena parozábraným hliníkovým povlakem H. Zkosení Z obdélníka byla do jedné poloviny své délky přiléhající k základně V opatřena stejným parozábraným hliníkovým povlakem H. Plastový distanční rámeček 8 byl vyplněný molekulovým sítem na bázi syntetického krystalického hlinitokřemičitanu s třídimenzionálním systémem pórů o průměru 0,29 nm. Plastový distanční rámeček 8 byl podél svislých stran X obdélníka připevněný k substrátům 1_, 7 trvale pružným nevodivým tmelem 11 na bázi polyisobutylenu. Ze strany základny V a zkosení Z byl plastový distanční rámeček připevněný k substrátům 1, 7 fixačním tmelem 10 na bázi dvousložkového polysulfidu.

Také byla vyrobena varianta tohoto topného bezpečnostního okna s komorou 9 vyplněnou kryptonem.

Příklad 2

Příkladné provedení topného bezpečnostního okna je zobrazeno na obr. 1, obr. 5 a obr. 7.

Bylo vyrobeno topné bezpečnostní okno s posuvným dřevěným rámem D o velikosti h=2200 mm a s=l 100 mm, který byl umístěn na straně s na vodicích lištách pevného dřevěného rámu. Do rámu D byly osazeny dva ploché skleněné substráty 1, 7 o velikosti h=2100 mm a s= 1000 mm z plaveného sodnovápenatého skla tloušťky 8 mm, obsahující 70 % hmotn. S1O2, 13 % hmotn. Na2O, 10,0 % hmotn. CaO, 5 % hmotn. MgO, 0,75 % hmotn. AI2O3, 0,14 % hmotn. K2O,

-3CZ 2018 - 661 A3

0,27 % hmotn. SO3 a 0,84 % hmotn. dalších přísad. Skla byla od sebe oddělena komorou 9 plněnou argonem. Plochý skleněný substrát 7 byl opatřen odraznou vrstvou 12 o emisivitě 0,03. Plochý skleněný substrát 1 byl kalený a zároveň byl na vnitřní straně opatřený elektricky vodivou topnou sítí 6 o tloušťce 100 nm, z SnC>2:F, která měla propustnost ve viditelné oblasti 79 %, nepropustnost ultrafialového záření 86 %, odrazivost infračerveného záření 59 %. Elektricky vodivá topná síť 6 byla provedena formou pravidelných rovnostranných trojúhelníků o délce strany 1=51 mm, n=3,5 mm a m=3,5 mm. Plošná hustota proudu byla konstantní v celé elektricky vodivé topné síti 6. Elektricky vodivá topná síť 6 byla napájena první topnou elektrodou 2, a druhou topnou elektrodou 4. První topná elektroda 2 byla připojena vodičem a přes spínač NO relé 5 k fázovému vodiči L termostatu R, připojenému k přívodu elektrické energie. Druhá topná elektroda 4 byla připojena vodičem b k nulovému vodiči N přívodu elektrické energie, který byl přes cívku C relé 5 propojen vodičem c přes bezpečnostní elektrodu 3 s fázovým vodičem, vedeným komorou v rámu přes magnetický kontakt M připojeným do elektrické rozvodné sítě vodičem d k fázovému vodiči L, který byl přiveden přes regulovatelný termostat R. K regulovatelnému termostatu R bylo připojeno vodičem e čidlo T teploty, které bylo umístěno na okraji skleněného substrátu 1 a dále byl regulovatelný termostat R propojený s řídicí jednotkou v rozvaděči elektrického proudu. Vodiče a, b, c, d, e byly mezi pohyblivým a pevným rámem propojeny přes konektor K. Zároveň kontakt NC relé 5 byl připojen na digitální vstup DIx řídicího systému. Skleněné substráty 1, 7 byly vůči sobě v odstupu 30 mm podle šířky komory 9, vymezené plastovým distančním rámečkem 8 s průřezem ve tvaru obdélníku se zkosenými rohy. Základna V obdélníka byla opatřena parozábraným hliníkovým povlakem H. Zkosení Z obdélníka byla do jedné poloviny své délky přiléhající k základně V opatřena stejným parozábraným hliníkovým povlakem H. Plastový distanční rámeček 8 byl vyplněný molekulovým sítem na bázi syntetického krystalického hlinitokřemičitanu s třídimenzionálním systémem pórů o průměru 0,31 nm. Plastový distanční rámeček 8 byl podél svislých stran X obdélníka připevněný k substrátům 1, 7 trvale pružným nevodivým tmelem 11 na bázi polyisobutylenu. Ze strany základny V a zkosení Z byl plastový distanční rámeček připevněný k substrátům 1, 7 fixačním tmelem 10 na bázi dvousložkového polysulfidu.

Příklad 3

Příkladné provedení topného bezpečnostního okna je zobrazeno na obr. 2, obr. 5 a obr. 8.

Bylo vyrobeno topné bezpečnostní okno s posuvným dřevěným rámem D o velikosti h=2200 mm a s=1900 mm, který byl umístěn na straně s na vodicích lištách pevného dřevěného rámu. Do rámu D byly osazeny tři ploché skleněné substráty 1, 14, 7 o velikosti h=2100 mm a s= 1800 mm z plaveného sodnovápenatého skla tloušťky 4 mm, obsahující 70 % hmotn. S1O2, 14 % hmotn. Na2O, 10,0 % hmotn. CaO, 4 % hmotn. MgO, 0,75 % hmotn. AI2O3, 0,1 % hmotn. K2O, 0,25 % hmotn. SO3 a 0,9 % hmotn. dalších přísad. Skla byla od sebe oddělena komorami 9 plněnými argonem. Ploché skleněné substráty 7, 14 byly opatřeny odraznou vrstvou 12 o emisivitě 0,03. Plochý skleněný substrát 1 byl kalený a zároveň byl na vnitřní straně opatřený elektricky vodivou topnou sítí 6 o tloušťce 25nm, z SnC>2:F, která měla propustnost ve viditelné oblasti 82 %, nepropustnost ultrafialového záření 85 %, odrazivost infračerveného záření 58 %. Elektricky vodivá topná síť 6 byla provedena formou pravidelných rovnostranných čtyřúhelníků o rozměrech 1=105 mm, k=105 mm, n=5,6 mm a m=5,6 mm. Plošná hustota proudu byla konstantní v celé elektricky vodivé topné síti 6. Elektricky vodivá topná síť 6 byla napájena první topnou elektrodou 2, a druhou topnou elektrodou 4. První topná elektroda 2 byla připojena vodičem a přes spínač NO relé 5 k fázovému vodiči L regulovatelného termostatu R, připojenému k přívodu elektrické energie. Druhá topná elektroda 4 byla připojena vodičem b k nulovému vodiči N přívodu el. energie, který byl přes cívku C relé 5 propojen vodičem c přes bezpečnostní elektrodu 3 s fázovým vodičem L, vedeným komorou v rámu přes magnetický kontakt M připojeným do elektrické rozvodné sítě vodičem d k fázovému vodiči L, který byl přiveden přes regulovatelný termostat R. K regulovatelnému termostatu R bylo připojeno vodičem e čidlo T teploty, které bylo umístěno na okraji skleněného substrátu 1 a dále byl regulovatelný termostat R propojený s řídicí jednotkou v rozvaděči elektrického proudu. Vodiče

-4CZ 2018 - 661 A3 a, b, c, d, e byly mezi pohyblivým a pevným rámem propojeny přes konektor K. Zároveň kontakt NC relé 5 byl připojen na digitální vstup DIx řídicího systému. Skleněné substráty 1. 14 a 14. 7 byly vůči sobě v odstupu 16 mm podle šířky komor 9, vymezené plastovými distančními rámečky 8 s průřezem ve tvaru obdélníku se zkosenými rohy. Základna V obdélníka byla opatřena parozábraným hliníkovým povlakem H. Zkosení Z obdélníka byla do jedné poloviny své délky přiléhající k základně V opatřena stejným parozábraným hliníkovým povlakem H. Plastové distanční rámečky 8 byly vyplněny molekulovým sítem na bázi syntetického krystalického hlinitokřemičitanu s třídimenzionálním systémem pórů o průměru 0,31 nm. Plastové distanční rámečky 8 byly podél svislých stran X obdélníka připevněny k substrátům 1, 14 a 14, 7 trvale pružným nevodivým tmelem 11 na bázi polyisobutylenu. Ze strany základny V a zkosení Z byly plastové distanční rámečky připevněny k substrátům 1, 14 a 14. 7 fixačním tmelem 10 na bázi dvousložkového póly sulfidu.

Příklad 4

Příkladné provedení topného bezpečnostního okna je zobrazeno na obr. 3, obr. 4 a obr. 9.

Bylo vyrobeno topné bezpečnostní střešní okno s výklopným dřevěným rámem D o velikosti h=1200 mm a s=900 mm, který byl s pevným dřevěným rámem na straně s spojen pomocí dvou okenních závěsů. Do rámu D byly osazeny tři ploché skleněné substráty 1, 14, 7 o velikosti h=1100 mm a s= 800 mm z plaveného sodnovápenatého skla tloušťky 4 mm, obsahující 71 % hmotn. S1O2, 13 % hmotn. NazO, 9,5 % hmotn. CaO, 5 % hmotn. MgO, 0,7 % hmotn. AI2O3, 0,14 % hmotn. K2O, 0,27 % hmotn. SO3 a 0,39 % hmotn. dalších přísad. Skla byla od sebe oddělena komorami 9 plněnými argonem. Plochý skleněný substrát 14 byl opatřeny odraznou vrstvou 12 o emisivitě 0,03. Plochý skleněný substrát 1 byl kalený a zároveň byl na vnitřní straně opatřený elektricky vodivou topnou sítí 6 o tloušťce 20 nm, z SnCMF. která měla propustnost ve viditelné oblasti 83 %, nepropustnost ultrafialového záření 85 %, odrazivost infračerveného záření 58 %. Elektricky vodivá topná síť 6 byla provedena ve formě vzájemně propojených konvexních šestiúhelníků o rozměrech 1=12,47 mm, k=13,62 mm, n=4,63 mm a m=2,4 mm. Plošná hustota proudu byla konstantní v celé elektricky vodivé topné síti. Tato elektricky vodivá topná síť byla napájena první topnou elektrodou 2, a druhou topnou elektrodou 4. První topná elektroda 2 byla připojena vodičem a přes spínač NO relé 5 k fázovému vodiči L termostatu R, připojenému k přívodu elektrické energie. Druhá topná elektroda 4 byla připojena vodičem b k nulovému vodiči N přívodu elektrické energie, který byl přes cívku C relé 5 propojen vodičem c přes bezpečnostní elektrodu 3 s fázovým vodičem L, vedeným komorou v rámu přes magnetický kontakt M připojeným do elektrické rozvodné sítě vodičem d k fázovému vodiči L, který byl přiveden přes regulovatelný termostat R. K termostatu R bylo připojeno vodičem e čidlo T teploty, které bylo umístěno na okraji skleněného substrátu 1 a dále byl regulovatelný termostat R propojený s řídicí jednotkou v rozvaděči elektrického proudu. Vodiče a, b, c, d, e byly mezi pohyblivým a pevným rámem vedeny pancéřovou průchodkou 13. Zároveň kontakt NC relé 5 byl připojen na digitální vstup DIx řídicího systému.

Skleněné substráty 1. 14 a 14, 7 byly vůči sobě v odstupu 16 mm podle šířky komor 9, vymezené plastovými distančními rámečky 8 s průřezem ve tvaru obdélníku se zkosenými rohy. Základna V obdélníka byla opatřena parozábraným hliníkovým povlakem H. Zkosení Z obdélníka byla do jedné poloviny své délky přiléhající k základně V opatřena stejným parozábraným hliníkovým povlakem H. Plastové distanční rámečky 8 byl vyplněny molekulovým sítem na bázi syntetického krystalického hlinitokřemičitanu s třídimenzionálním systémem pórů o průměru 0,31 nm. Plastové distanční rámečky 8 byly podél svislých stran X obdélníka připevněny k substrátům 1. 14 a 14, 7 trvale pružným nevodivým tmelem 11 na bázi polyisobutylenu. Ze strany základny V a zkosení Z byly plastové distanční rámečky připevněny k substrátům 1_, 14 a 14, 7 fixačním tmelem 10 na bázi dvousložkového polysulfidu.

Topné sklo kromě vytápění plní i bezpečnostní funkci jako čidlo neoprávněného vniknutí. Při rozbití skla dochází k přerušení toku elektrického proudu ve vnitřním skleněném substrátu

-5CZ 2018 - 661 A3 izolačního skla. Řídicí systém vytápění zaregistruje přerušení toku elektrického proudu a může vyhlásit poplach. Není nutná dodatečná montáž otřesových okenních čidel, která už jenom z estetického hlediska nepůsobí dobře a přidávají k elektrickým napájecím kabelům další signální kabely.

Průmyslová využitelnost

Topné bezpečnostní zasklení má široké využití ve všech typech staveb. Může se realizovat například jako klasické i střešní okno, zasklení zimní zahrady, bazénu, terasy.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Topné bezpečnostní zasklení obsahující alespoň dva ploché skleněné substráty (1, 7), z nichž alespoň jeden je opatřen elektricky vodivou topnou vrstvou napájenou topnými elektrodami oddělené od sebe komorou (9) plněnou vzácným plynem s nízkou tepelnou vodivostí a vsazenými do společného rámu (D), vyznačující se tím, že všechny ploché skleněné substráty (1, 7) jsou tvořeny plaveným sodnovápenatým sklem tloušťky 3 až 8 mm, obsahujícím 70 až 72,5 % hmotn. S1O2, 13 až 14 % hmoto. NazO, 9 až 10 % hmotn. CaO, 4 až 5 % hmoto. MgO, 0,60 až 0,75 % hmotn. AI2O3, 0,10 až 0,14 % hmotn. K2O, 0,25 až 0,27 % hmotn. SO3 a až 1 % hmotn. dalších přísad a alespoň jeden z vnějších plochých skleněných substrátů (1, 7) je kalený a zároveň je na vnitřní straně opatřený elektricky vodivou topnou sítí (6) o tloušťce 5 až 100 nm, z SnCMF, která má propustnost ve viditelné oblasti 79 až 84 %, nepropustnost ultrafialového záření 84 až 86 %, odrazivost infračerveného záření 57 až 59 %, provedenou ve formě vzájemně propojených konvexních mnohoúhelníků tak, aby plošná hustota proudu byla konstantní v celé elektricky vodivé topné síti (6) , napájené první topnou elektrodou (2) a druhou topnou elektrodou (4), kde první topná elektroda (2) je připojena vodičem (a) přes spínač (NO) relé (5) k fázovému vodiči (L) regulovatelného termostatu R, připojenému k přívodu elektrické energie a druhá topná elektroda (4) je připojena vodičem (b) k nulovému vodiči (N) přívodu el. energie, který je přes cívku (C ) relé (5) propojen vodičem (c) přes bezpečnostní elektrodu (3) s fázovým vodičem (L), vedeným komorou v rámu přes magnetický kontakt (M) připojeným do elektrické rozvodné sítě vodičem (d) k fázovému vodiči (L) regulovatelného termostatu (R), ke kterému je dále připojeno vodičem (e) teplotní čidlo (T) umístěné na okraji skleněného substrátu (1) a kontakt (NC) relé (5) je připojen na digitální vstup (DIx) řídícího systému prostřednictvím řídící jednotky v rozvaděči elektrického proudu, vysílající a vyhodnocující náhodné impulsy pro ověření uzavřenosti topného obvodu a sousední ploché skleněné substráty jsou vůči sobě v odstupu 9 až 30 mm podle šířky komory (9), plněné vzácným plynem s nízkou tepelnou vodivostí, vymezené plastovým distančním rámečkem (8) s průřezem ve tvaru obdélníku se zkosenými rohy, kde základna (V) obdélníka i přilehlá zkosení (Z) jsou opatřeny parozábraným hliníkovým povlakem (H) do jedné poloviny své délky přiléhající ke základně (V), plastový distanční rámeček (8) je vyplněný molekulovým sítem na bázi syntetického krystalického hlinitokřemičitanu s třídimenzionálním systémem pórů s průměrem 0,29 až 0,31 nm a podél svislých stran (X) připevněný trvale pružným nevodivým tmelem (11) na bázi polyisobutylenu a ze strany základny (V) a zkosení (Z) fixačním tmelem (10) na bázi dvousložkového póly sulfidu, a že vzácný plyn je vybraný ze skupiny argon, krypton.

2. Topné bezpečnostní zasklení podle nároku 1, vyznačujícím se tím, že vodiče (a), (b), (c), (d) jsou společně vedeny přes rozpojitelný konektor (K).

3. Topné bezpečnostní zasklení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že konvexní mnohoúhelníky jsou vybrány ze skupiny tvořené trojúhelníky, čtyřúhelníky a šestiúhelníky.

-6CZ 2018 - 661 A3

4. Topné bezpečnostní zasklení podle nároku 1 až 3, vyznačující se tím, že ploché skleněné substráty (1, 7, 14) jsou tři a prostřední substrát (14) je z interiérové strany opatřen odrazivou vrstvou (12).

5 5. Topné bezpečnostní zasklení podle nároku 1 až 4, vyznačující se tím, že vnější exteriérový skleněný substrát (7) je z vnitřní strany opatřen topnou sítí (6).

6. Topné bezpečnostní zasklení podle nároku 1 až 4, vyznačující se tím, že vnější exteriérový skleněný substrát (7) je z vnitřní strany opatřen odrazivou vrstvou (12).

7. Topné bezpečnostní zasklení podle nároku 1 až 6, vyznačující se tím, že mnohoúhelníky mají šířku (m) a šířku (n) strany od 2,4 do 6,5 mm a délku (k) a délku (1) strany od 11,41 do 51 mm.