CZ201563A3 - Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody, způsob jeho výroby a jeho použití - Google Patents

Abstract

Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody obsahuje drenážní šachtici (1), do které ústí svodné drény (2, 3) odvodňovacího systému, a ze které vede společný svodný drén (4) s drenážní výústí (5) do recipientu. Zařízení obsahuje přítokové podzemní potrubí (9) vedené z drenážní šachtice (1) do vtokové části tělesa biofiltru (8) vyplněného filtračním materiálem na bázi čerstvých, suchých nebo zetlelých bylin. Do výtokové části tělesa biofiltru (8), protilehlé ke vtokové části, je umístěn vstup výtokového podzemního potrubí (9), které je na výstupu opatřeno výústí (10) do recipientu. Vtok vody z drenážní šachtice (1) do přítokového podzemního potrubí (7) je umístěn vertikálně níže, nežli je umístěn vtok do společného svodného drénu (4). Předkládaným řešením je rovněž způsob výroby drenážního zařízení a jeho použití pro ochranu povrchových vodních zdrojů v blízkosti zemědělsky využívaných půd a pro úpravu drenážního odvodňovacího systému.

Description

Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody, způsob jeho výroby a jeho použití

Oblast techniky Předkládaný vynález se týká zařízení k úpravě jakosti drenážní vody z povrchového odvodnění nebo podpovrchové drenáže zemědělských a jiných půd a použití tohoto zařízení ke zvýšení jakosti vody v povrchových vodních útvarech.

Dosavadní stav techniky

Voda vytékající z povrchového odvodnění (provedeného např. pomocí příkopů) nebo, a to zejména, z podpovrchového odvodnění (provedeného např. pomocí systematické trubkové drenáže) zemědělských, zahradnických, lesních a jiných půd obsahuje rostlinné živiny (zejména dusík a fosfor v různých chemických formách) a další znečišťující látky (zejména pesticidy, v aridních a semiaridních oblastech též minerální soli). Zmíněná odvodňovací zařízení jsou zaústěna buď přímo do povrchových vodních útvarů, např. potoků, řek, rybníků, jezer a jiných vodních nádrží, nebo do terénních úžlabin, které jsou dráhami občasného soustředěného povrchového odtoku a samy jsou zaústěny do povrchových vodních útvarů, nebo do podzemních potrubí (zejména do zatrubněných odvodňovacích kanálů), která jsou sama zaústěna do povrchových vodních útvarů. Povrchové vodní útvary jsou tedy primárními nebo sekundárními recipienty prakticky všech odvodňovacích zařízení. Živiny a jiné znečišťující látky přinášené z odvodňovacích zařízení do povrchových vodních útvarů způsobují jejich znečištění, které eutrofizuje vodní prostředí i příbřežní zónu, zhoršuje životní podmínky pro většinu organismů závislých na těchto biotopech a Činí vodu v těchto povrchových vodních útvarech i v souvisejících útvarech podzemních vod nevhodnou pro pitné účely a napájení zvířat, v horším případě i pro závlahy a rekreaci.

Dosavadní opatření ke snížení znečištění povrchových vod v důsledku přítoku drenážních a podobných vod jsou založena na: a) přerušení, vykopání nebo jiném znefunkčnění odvodňovacího systému nebo jeho části, včetně případů, kdy se odvodňovací systém ponechá samovolnému zanášení a zarůstání, b) zpomalení (retardaci) odtoku z odvodňovacího systému a zvýšení hladiny vody v tomto systému a v okolní půdě pomocí vzdouvacích zařízení (přehrážek, stavítek, záslepek, clon a podobných zařízení), včetně zařízení ručně nebo automaticky ovladatelných, nebo tím, že se provede revitalizace recipientu spojená se zvýšením hladiny vody v něm nebo se odvodněná půda v okolí recipientu zatopí natolik, že se změní v umělý mokřad; ve všech uvedených případech je zvýšení doby zdržení vody v odvodňovacím systému a v okolní půdě nebo na jejím povrchu spojeno se zvýšeným odbouráváním živin a jiných znečišťujících látek, zejména dusíku, různými biochemickými mechanismy, zejména denitrifikací a odběrem živin kořeny rostlin, c) vložení filtru mezi půdní prostředí, které je odvodňováno, a prvky odvodňovacího systému (zejména trubkové drény), takže voda při průchodu těmito filtry je čištěna obdobnými biochemickými pochody jako sub b) výše, d) vybudování zdrží a nádrží (např. tůní, rybníků a jiných účelových nádrží) na recipientu ke zvýšení doby zdržení vody a tím ke zvýšenému odbourávání živin a jiných znečišťujících látek obdobnými biochemickými pochody jako sub b) výše.

Nevýhodou těchto opatření je v řadě případů výrazné snížení nebo úplné zrušení odvodňovacího účinku systému a tím způsobené vyřazení části půdního fondu ze zemědělského hospodaření a zhoršení přístupnosti zbývajících pozemků. U řízených systémů je nevýhodou zvýšení nároků na manipulaci resp. přidání dalšího kritéria pro manipulaci s hladinami. Uplatnění opatření založených na vkládání vzdouvacích zařízení nebo filtrů je spojeno s poměrně vysokými náklady na zemní a další stavební práce na celé ploše odvodněného pozemku nebo na jeho značné části. Z filtrů plněných dřevní štěpkou nebo její směsí s jinými organickými materiály se mohou uvolňovat fenoly do čištěných/drenážních vod vznikající enzymatickým rozkladem ligninu, který je složkou zejména dřeva jehličnanů i listnatých stromů (de Jong, E. D., et al. Applied and environmental microbiology, 1994, 60.1: 271-277; de Jong, E. D.; Field, Jim A.; de Bont, Jan A. M„, Microbiology Reviews, 1994, 13.2: 153-187; Mester, Tunde, et al., Applied and environmental microbiology, 1997, 63.5: 1987-1994; de Jong E. D, Field J. A., Spinnler J. B., Wijnberg P. A., de Bont J. A. M., Appl. Environ. Microbiol. 1994; 60: 264-270; de Jong E., Field J. A., Annu Rev. Microbiol.1997; 5: 375-414; Field J. A., Wijnberg J. B. P. A. The Handbook of Environmental Chemistry Volume 3P, 2003, pp. 103-119). Možnými zdroji výskytu nadlimitních ukazatelů jakosti surové vody jsou tedy jednosytné fenoly, vznikající přirozeně při tlení rostlin (dřeva, kůry), rovněž některé rostliny vytvářejí přirozené fenolové sloučeniny, např. při rozvoji vodního květu mohou vzniknout až v desetinách mg/1 (Povodí Moravy, s. p., Návrh OP vodárenské nádrže Hubenov, Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, Brno).

Lože těchto filtrů je navíc nutné utěsnit proti vodě a povrch upravit takovým způsobem, aby nedošlo k poškození těsnicích pásů a obdobných materiálů a nemohlo dojít ke kontaminaci okolního prostředí fenoly a jejich sloučeninami, což značně zvyšuje pořizovací náklady takového zařízení.

Podstata vynálezu

Problémy dosavadního stavu techniky řeší předkládaný vynález zařízením k úpravě drenážní vody. Toto zařízení je naplněno filtračním materiálem na bázi bylin, čímž se eliminuje uvolňování fenolů do filtrované vody. V prostoru naplněném filtračním materiálem dochází k chemickým a biochemickým pochodům, které snižují koncentraci určitých chemických forem živin a/nebo znečišťujících látek ve vodě. Zařízení podle vynálezu ponechává povrch půdy nad prostorem naplněným filtračním materiálem nadále přístupný zemědělské mechanizaci, protože zařízení podle vynálezu nevytváří závažnou terénní překážku. Výstavba zařízení i výměna filtračního materiálu jsou levné a rychlé. Zařízení je opatřeno bezpečnostním obtokem, zamezujícím zahlcení zařízení a vývěru vody na povrch půdy při vysokém přítoku drenážní vody. Filtrační materiál může být po snížení jeho účinnosti vyměňován. Předmětem předkládaného vynálezu je zařízení k úpravě jakosti drenážní vody, které obsahuje drenážní šachtici, do které ústí svodné drény odvodňovacího systému, a ze které vede společný svodný drén s drenážní výústí do recipientu, které dále obsahuje přítokové podzemní potrubí vedené z drenážní šachtice do vtokové části tělesa biofiltru vyplněného filtračním materiálem na bázi čerstvých, suchých nebo zetlelých bylin, přičemž do výtokové části tělesa biofiltru, protilehlé ke vtokové části, je umístěn vstup výtokového podzemního potrubí, které je na výstupu opatřeno výústí do recipientu. Vtok vody z drenážní šachtice do přítokového podzemního potrubí je umístěn vertikálně níže nežli je umístěn vtok do společného svodného drénu. Recipientem se rozumí vodní útvar, do něhož ústí povrchové vody nebo znečištěné odpadní vody, např. rybník, přehradní nádrž, jezero, potok, řeka. ·· ···· • · • · • ·

Filtračním materiálem je s výhodou sláma ze zemědělských hospodářských plodin, s výhodou vybraných ze skupiny obilovin, olejnin, luskovin a víceletých pícnin pěstovaných na semeno, nej výhodněji je filtračním materiálem lisovaná pšeničná sláma.

Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody je s výhodou umístěno ve výkopu 0,4 až 1,5 m pod povrchem okolí, přičemž vyhloubené rýhy s potrubím a filtračním materiálem jsou zasypány původním výkopkem na úroveň okolního terénu. Zemina nad rýhami může být s výhodou zhutněna, zkypřena a oseta. V jednom provedení má těleso biofiltru tvar v podstatě kvádru, s výhodou o délce 10 m, šířce od 1 m do 2,5 m a výšce do 1 m. V jiném provedení je podélná osa tělesa biofiltru rovnoběžná se směrem proudění vody. V dalším provedení je podélná osa tělesa biofiltru kolmá na směr proudění vody. V dalším provedení je přítokové podzemní potrubí na vtokové straně do tělesa biofiltru opatřeno vodorovnou částí, spojenou s přítokovým podzemním potrubím pomocí napojení ve tvaru písmene T, která je na spodní straně opatřena otvory pro rozvod vody do tělesa biofiltru naplněného filtračním materiálem, přičemž přítokové potrubí je s výhodou obalené geotextilií. V jiném provedení je vstup výtokového podzemního potrubí opatřen vodorovnou částí, spojenou s přítokovým podzemním potrubím pomocí napojení ve tvaru písmene T, která je na spodní straně opatřena otvory pro svod vody z tělesa biofiltru naplněného filtračním materiálem, přičemž vodorovná část výtokového podzemního potrubí je s výhodou obalená geotextilií. Předmětem předkládaného vynálezu je rovněž způsob výroby drenážního zařízení, obsahujícího drenážní šachtici, do které ústí svodné drény odvodňovacího systému, a ze které vede společný svodný drén s drenážní výústí do recipientu, na zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle vynálezu, přičemž v prvním kroku se pod povrchem půdy v hloubce do 1,5 m vytvoří prostor naplněný filtračním materiálem, tvořící těleso biofiltru. Ve druhém kroku se drenážní potrubí nebo přítokové podzemní potrubí před tímto prostorem přeruší a upraví tak, že voda z něho vytéká do tělesa biofiltru. Ve třetím kroku se za těleso biofiltru umístí výtokové podzemní • · ·· ···· potrubí, které vodu opět jímá a odvádí do příslušného recipientu, přičemž celé zařízení se nakonec zakryje vrstvou zeminy. Předmětem předkládaného vynálezu je rovněž použití zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle vynálezu pro ochranu povrchových vodních zdrojů v blízkosti zemědělsky využívaných půd, pro úpravu drenážního odvodňovacího systému.

Oyjasn ení výkreců iStručnv-popis obrázků-/

Obr. 1: Celkové schéma zařízení k úpravě jakosti drenážní vody, kde 2, 3 jsou svodné drény drenážní šachtice I; 4 je společný svodný drén sloužící jako bezpečnostní obtok s drenážní výústí 5 do recipientu 6; 2 je přítokové podzemní potrubí ze šachtice do bioreaktoru; 8 je těleso biofiltru; 9 je výtokové podzemní potrubí se zaústěním K) do recipientu 6.

Obr. 2: Detailní schéma biofiltru, kde 7 je přítokové podzemní potrubí; 8 je těleso biofiltru a 9 je výtokové podzemní potrubí.

Obr. 3: Detailní schéma biofiltru opatřeném částmi ve tvaru písmene T, kde 7 je přítokové podzemní potrubí; 8 je těleso biofiltru, 9 je výtokové podzemní potrubí, lije napojení ve tvaru písmene T vodorovné části potrubí na přítokové podzemní potrubí s otvory 12 pro čištěnou vodu, 13 je napojení ve tvaru písmene T vodorovné části potrubí na výtokové podzemní potrubí s otvory M pro odvod vyčištěné vody. uáutacnení Příklady foovedenr vynálezu Příklad 1

Svodné drény 2,3 různých drenážních souřadů odvodňovacího systému (drenážní skupiny) byly zaústěny do podzemní drenážní šachtice i z betonových skruží poblíž upraveného potoka, který er sloužil jako recipient 6 drenážní vody (<&br. 1). Podélný sklon nivelety potoka byl cca 3 %. Z drenážní šachtice i dosud drenážní voda vytékala do společného svodného drénu 4, který byl ϋ pomocí drenážní výusti 5 z betonových prefabrikátů zaústěn do břehu recipientu 6 (®br. 1). V okolí drenážní šachtice i a podél recipientu 6 byla půda zemědělsky využívána jako louka. Při výstavbě zařízení podle vynálezu byl dosavadní společný svodný drén 4 s drenážní výusti 5 na konci ponechán jako bezpečnostní obtok (<S)br. 1). Podzemní drenážní šachtice i byla přidáním dvou skruží přeměna na nadzemní (pro kontrolu a údržbu zařízení). Z drenážní šachtice \ bylo vyvedeno nové plastové podzemní přítokové potrubí 7 o vnitřním průměru 0,16 m ve směru po spádu terénu, uložené v nově vyhloubené zemní rýze. Niveleta drénu se nacházela cca 1,0 m pod terénem a v drenážní šachtici I byla umístěna cca o 0,2 m níže než niveleta dosavadního <s výtokového společného svodného drénu 4 (®br. 1). Podélný sklon potrubí byl cca 0,5 %. Potrubí bylo cca po 10 m ukončeno a zaústěno do jámy o délce 10 m, šířce 1,2 m a hloubce 1,2 m, jejíž podélná osa byla rovnoběžná s osou plastového potrubí (®br. 2). Jáma byla vyplněna filtračním materiálem do výše odpovídající hloubce cca 0,4 m pod terénem. Mezera mezi filtračním materiálem v jámě a ukončením nového přítokového potrubí 7 byla také vyplněna filtračním materiálem. Obdobně na výtokové straně jámy bylo do nově vyhloubené zemní rýhy osazeno plastové výtokové podzemní potrubí 9 o délce cca 15 m stejného směru, průměru, sklonu a « hloubky pod terénem jako plastové přítokové podzemní potrubí 7 na vtokové straně jámy (Obr. 1). Toto potrubí bylo pomocí zhutněného zásypu filtračním materiálem napojeno na filtrační <3 materiál na výtokové straně jámy (Obr. 2). Výtokové podzemní potrubí 9 bylo na své výtokové straně zaústěno do boku recipientu 6 cca 30 m po proudu od místa dosavadní drenážní výusti 5 <s ct ((8br. 1). Zaústění 10 do koryta bylo obetonováno (®br. 1). Niveleta potrubí v místě výtoku se 9 nacházela cca 0,2 m nad niveletou potoka a cca 1,0 m pod povrchem okolního terénu (®br. 1). Nově vyhloubené zemní rýhy s potrubím byly zasypány původním výkopkem. Filtrační materiál v jámě a v přilehlých úsecích zemních rýh byl také zasypán původním výkopkem. V obou případech bylo dbáno, aby se na povrch zásypu dostala zemina z humusového horizontu půdy a aby pro tento účel byla spotřebována všechna. Zemina byla nad rýhami a nad jámou navršena do výšky cca 0,3 m, zhutněna pojezdem nakladače a poté zkypřena a oseta trávou. Zbytek nevyužité zeminy ze spodních, minerálních horizontů půdy byl odvezen. Jako filtrační materiál byla použita lisovaná pšeničná sláma. Prostor naplněný filtračním materiálem měl tvar kvádru o rozměrech cca 10 m (délka) x 1,2 m (Šířka) x 0,8 m (výška), jehož podélná osa byla rovnoběžná 9 se směrem proudění vody (®br. 2). Příklad 2

Uspořádání zařízení je stejné jako v Kříkladu 1, s těmito rozdíly: a) Prostor naplněný filtračním materiálem má v tomto provedení tvar kvádru o rozměrech cca 10 m (délka) x 2,4 m (šířka) x 0,8 m (výška), jehož podélná osa je kolmá na směr proudění vody ts (0br. 3). Je stavebně opět proveden jako jáma vyhloubená v zemi do hloubky cca 1,2 m a je zakryt vrstvou zeminy o mocnosti cca 0,4 m. b) Plastové přítokové podzemní potrubí 7 je na vtokové straně napojeno vodorovným napojením Π. ve tvaru písmene T o témže průměru a o délce 10 m, ze kterého voda vytéká do prostoru s filtračním materiálem skrze 20 otvorů 12 o průměru 0,06 m, vyvrtaných na spodní straně a příčného potrubí v rozchodu 0,5 m (<Sbr. 3). Příčné potrubí je obaleno filtrační geotextilií a uloženo na loži z filtračního materiálu o mocnosti cca 0,3 m a je tímtéž materiálem zasypáno do výšky cca 0,4 m pod úroveň terénu. Obdobně je těleso biofiltru 8 naplněné filtračním materiálem napojeno na vodorovnou část napojením 13 ve tvaru písmene T, která je na spodní straně opatřena otvory 14 pro svod vody z tělesa biofiltru 8, které je zrcadlově symetrické k příčnému <s potrubí na vtokové straně (<8br. 3). c) Příčné potrubí na výtokové straně je na straně přiléhající k recipientu 6 prodlouženo jako neděrované plastové potrubí o sklonu nivelety cca 0,5 %, které je zaústěno do recipientu 6. d) Recipient 6 (potok) byl revitalizován, koryto bylo rozšířeno, vymělčeno (hloubka jeho nivelety pod terénem je po revitalizaci cca 0,4 m) a zpevněno kamenným pohozem. Trasa potoka byla prodloužena vytvořením meandrů. Namísto původního společného svodného drénu 4 odvádějícího vodu z původní drenážní šachtice i do recipientu 6 byl osazen nový společný svodný drén 4 z plastového mrazuvzdomého potrubí v trase starého společného svodného drénu, ale s niveletou cca o 0,6 m výše (jen cca 0,4 m pod terénem). Drenážní výúsť 5 společného svodného drénu 4 v boku koryta potoka byla obalena a přikryta filtrační geotextilií a zasypána kamenným záhozem. e) Konec výtokového podzemního potrubí 9 odvádějícího vodu z tělesa 8 biofiltru byl obalen a přikryt filtrační geotextilií a překryt a kamenným záhozem ve dně nové trasy potoka. f) Drenážní šachtice i byla ponechána jako podzemní, tj. její víko bylo po výstavbě znovu zakryto původním výkopkem. Příklad 3 - Srovnávací příklad

Pro analýzy vzorků drenážní vody přečištěné biofiltrem byl jako biofiltr podle předkládaného 1*· vynálezu použit model biofiltru popsaný v příkladu 1. Měření byla prováděna od roku 2009 do roku 2013, vzorky byly odebírány jednou až dvakrát do měsíce (tj. měřilo se celoročně). Analýzy vzorků vody provádělo Oddělení Centrálních laboratoří VUMOP, v.v.i. s dodržením systému kvality dle ČSN ENISO/IEC 17025:2005 a provedením akreditovaných zkoušek dle příslušných

standardních operačních postupů (dusitany - ČSN EN ISO 13395; dusičnany - ČSN EN ISO i 13395, Norg. - ČSN EN 25663). Porovnání výzkumných studií je v Tabulce 1. 8 , < ( « i <

Tabulka 1: Porovnání výzkumných studií redukce nitrátů anaerobní denitrifikací v drenážních vodách v polních podmínkách.

Zdroj van Driel et al., 2006b Jaynes et al., 2008 Moorman et al., 2010 Christianson et al., 2011 Způsob a zařízení dle předkládaného vynálezu Lokalita Ontario, Kanada střední lowa, USA střední lowa, USA střední lowa, USA střední Čechy, ČR Objem tělesa biofiltru (m3) 17,2 38,9 38,9 0,71 9,6 Koncentrace N03‘ - N na vtoku 11,8 mg/1 (průměr) 19,1^25,3 mg/1 (kontrolní parcela) 20^5 mg/1 10,1 mg/1 (průměr) 53 mg/1 (průměr) Snížení koncentrace NOj" - N na výtoku 32,5% 40^65% zátěže 50¾¾)% (tj < 10 mg/1) 304/70% 93% Materiál dřevo dřevo dřevo dřevo pšeničná sláma Cbarakterist ické rozdíly, rizika a nedostatky boční průtok, riziko vzniku fenolů, nízká účinnost, vyšší pořizovací náklady, neznámá životnost v terénu povrchové uspořádání konstrukce, nižší účinnost, neznámá životnost v polních podmínkách, bez možnosti pojezdu techniky riziko vzniku fenolů, nižší účinnost, vyšší pořizovací náklady, neznámá životnost v terénu riziko vzniku fenolů; nižší účinnost; vyšší pořizovací náklady; neznámá životnost v terénu těsněno přírodním materiálem Cílem), pojezdová konstrukce, nízké pořizovací náklady; nízký obsah ligninu (nižší riziko produkce fenolů), délka životnosti . v terénu 4»5 let, snadná výměna plnfcího materiálu Poznámka jemné a hrubé dřevo průtok přes zeď s dřevní štěpkou mezi řádky plodiny doba zdržení založená na terénních datech pilotní studie; směs štěpků z tvrdého dřeva; rozdílné konstrukční tvary 4 ha (sběrná plocha)

Průmyslová využitelnost

Vynález je využitelný všude, kde je intenzivně využívána zemědělská půda k pěstování kulturních rostlin a zároveň je nutná ochrana vodních zdrojů. K intensivnímu využívání půd je totiž nutno zajistit jejich přístupnost pro zemědělské a podobného stroje a vytvořit příznivé podmínky pro růst a vývoj rostlin bez nedostatku kyslíku pro kořenovou soustavu a bez zasolení půd. K tomuto účelu byly, jsou a budou budovány a rekonstruovány systémy odvodnění půd. V České republice je drenážní odvodnění vybudováno přibližně na jedné čtvrtině celkové výměry zemědělských půd. Podobně rozsáhlé je odvodnění půd v jiných evropských zemích, v severní Americe, v Rusku i např. v Japonsku, v Číně a na Novém Zélandě. Odvodnění jako nezbytný doplněk závlah je vybudováno a stále se buduje nebo rekonstruuje ve velkém rozsahu i v zemích saridním a semiaridním podnebím (např. na Ukrajině, ve Střední Asii, v Egyptě, Pákistánu, Indii a Malajsii). Proto lze důvodně předpokládat dlouhodobou a rozsáhlou potřebu levných a účinných zařízení ke zlepšení jakosti vod vytékajících z drenáže.

Claims (10)

10 PATENTOVÉ NÁROKY 1. Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody, které obsahuje drenážní šachtici (1), do které ústí svodné drény (2, 3) odvodňovacího systému, a ze které vede společný svodný drén (4) s drenážní výústí (5) do recipientu (6), vyznačené tím, že z drenážní šachtice (1) je vedeno přítokové podzemní potrubí (7) do vtokové části tělesa biofiltru (8) vyplněného filtračním materiálem na bázi čerstvých, suchých nebo zetlelých bylin, přičemž do výtokové části tělesa biofiltru (8), protilehlé ke vtokové části, je umístěn vstup výtokového podzemního potrubí (9), které je na výstupu opatřeno výústí (10) do recipientu (6), přičemž vtok vody z drenážní šachtice (1) do přítokového podzemního potrubí (7) je umístěn vertikálně níže nežli je umístěn vtok do společného svodného drénu (4).

2. Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle nároku 1, vyznačené tím, že filtračním materiálem je sláma ze zemědělských hospodářských plodin.

3. Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že je umístěno ve výkopu 0,4 až 1,5 m pod povrchem okolí.

4. Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle jakéhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačené tím, že těleso biofiltru (8) má tvar v podstatě kvádru.

5. Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle jakéhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že podélná osa tělesa biofiltru (8) je rovnoběžná se směrem proudění vody.

6. Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle jakéhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že podélná osa tělesa biofiltru (8) je kolmá na směr proudění vody.

7. Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6 vyznačené tím, že přítokové podzemní potrubí (7) je na vtokové straně do tělesa biofiltru (8) opatřeno vodorovnou částí, spojenou s přítokovým podzemním potrubím (7) pomocí napojení (11) ve tvaru písmene T, která je na spodní straně opatřeno otvory (12) pro rozvod vody do tělesa biofiltru (8) naplněného filtračním materiálem, přičemž potrubí (7) je s výhodou obalené geotextilií.

8. Zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle jakéhokoliv z nároků 1 až 7 vyznačené tím, že vstup výtokového podzemního potrubí (9) je opatřen vodorovnou částí, spojenou svýtokovým podzemním potrubím (9) pomocí napojení (13) ve tvaru písmene T, která je na spodní straně opatřena otvory (14) pro svod vody z tělesa biofiltru (8) naplněného filtračním materiálem, přičemž vodorovná část potrubí (9) je s výhodou obalená geotextilií.

9. Způsob výroby drenážního zařízení, obsahujícího drenážní šachtici (1), do které ústí svodné drény (2, 3) odvodňovacího systému, a ze které vede společný svodný drén (4) s drenážní vyústí (5) do recipientu (6), na zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle jakéhokoliv z předchozích nároků;vyznačený tím, že v prvním kroku se pod povrchem půdy v hloubce do 1,5 m vytvoří prostor naplněný filtračním materiálem, tvořící těleso biofiltru (8), ve druhém kroku se drenážní potrubí nebo přítokové podzemní potrubí před tímto prostorem přeruší a upraví tak, že voda z něho vytéká do tělesa biofiltru (8), ve třetím kroku se za těleso biofiltru (8) umístí výtokové podzemní potrubí (9), které vodu opět jímá a odvádí do příslušného recipientu (6), přičemž celé zařízení se nakonec zakryje vrstvou zeminy.

10. Použití zařízení k úpravě jakosti drenážní vody podle jakéhokoliv z nároků 1 až 8 pro ochranu povrchových vodních zdrojů v blízkosti zemědělsky využívaných půd, pro úpravu drenážního odvodňovacího systému.