CZ201495A3 - Zařízení pro čištění odpadních vod, jeho použití a způsob čištění odpadních vod - Google Patents

Zařízení pro čištění odpadních vod, jeho použití a způsob čištění odpadních vod Download PDF

Info

Publication number
CZ201495A3
CZ201495A3 CZ2014-95A CZ20140095A CZ201495A3 CZ 201495 A3 CZ201495 A3 CZ 201495A3 CZ 20140095 A CZ20140095 A CZ 20140095A CZ 201495 A3 CZ201495 A3 CZ 201495A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
otal
chamber
electrode
cathode
catalyst
Prior art date
Application number
CZ2014-95A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ305477B6 (cs
Inventor
Libor Dušek
Barbora Horňáková
Lukáš Balcar
Original Assignee
Univerzita Pardubice
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Univerzita Pardubice filed Critical Univerzita Pardubice
Priority to CZ2014-95A priority Critical patent/CZ305477B6/cs
Publication of CZ201495A3 publication Critical patent/CZ201495A3/cs
Publication of CZ305477B6 publication Critical patent/CZ305477B6/cs

Links

Landscapes

  • Treatment Of Water By Oxidation Or Reduction (AREA)
  • Water Treatment By Electricity Or Magnetism (AREA)

Abstract

Zařízení pro čištění odpadních vod elektro-Fentonovou reakcí obsahuje elektrolyzér sestávající z dekontaminační komory (1) a neutralizační komory (21), které jsou oddělené fritou nebo kationaktivní nebo anionaktivní membránou (15), přičemž dekontaminační komora (1) obsahuje alespoň jednu anodu (4) a alespoň jednu katodu (5), popřípadě i obětovanou železnou elektrodu (7), přičemž v prostoru mezi anodou (4) a katodou (5), popřípadě mezi soustavou anod a katod, jsou v 3D elektrodovém loži (6) uspořádány částice katalyzátoru, s výhodou vybraného ze skupiny zahrnující kovové palladium na aktivním uhlí, kovové palladium na TiO.sub.2.n., kovové palladium na alumině a zlato, a přičemž neutralizační komora (21) obsahuje pomocnou katodu (8). Způsob čištění odpadních vod elektro-Fentonovou reakcí s použitím uvedeného zařízení, kdy se v zařízení obsahujícím odpadní vodu vložením potenciálu vyššího, než je hodnota rozkladného potenciálu vodného elektrolytu, na elektrody elektrochemicky rozkládá voda za vzniku vodíku a kyslíku, které dále reagují v přítomnosti katalyzátoru, uloženého v 3D elektrodovém loži mezi elektrodami, za vzniku peroxidu vodíku, který se v přítomnosti železnatého iontu, dodaného s výhodou v podobě obětované elektrody nebo železnaté soli, podrobuje Fentonově reakci na hydroxylový radikál OH˙, který následně oxiduje organické polutanty v odpadních vodách.

Description

Zařízení pro čištění odpadních vod, jeho použití a způsob čištění odpadních vod
Oblast techniky
Předkládaný vynález se týká zařízení pro čištění odpadních vod elektrooxidací (Fentonovým procesem).
Dosavadní stav techniky
V souvislosti s novelizovaným zákonem č. 150/2010 Sb. (§15a, odst. 1 a 2) o vodách, platným od 1. 8. 2010 vzrůstá význam malých domovních čistíren odpadních vod (dále jen DČOV) do 50 EO (ekvivalentních obyvatel). V zemích začleněných do EU je možné používat pouze zařízení certifikovaná dle normy EN 12566-3, jejichž účinnost vyhovuje národní legislativě dané země. V ČR lze přečištěnou odpadní vodu z DČOV vypouštět buď do povrchových vod (řeka, rybník, dešťová kanalizace atd.) nebo do vod podzemních (zpravidla vsakováním), případně zachytávat a používat jako užitkovou vodu pro závlahy apod. V případě vypouštění přečištěných odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací je třeba respektovat Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., jež rozděluje DČOV dle účinnosti do tří kategorií, viz tabulka 1. Při vypouštění přečištěných odpadních vod do vod podzemních je třeba povolení dle Nařízení vlády č. 416/2010 Sb. a certifikovaná DČOV musí splňovat minimální účinnost čištění a emisní limity standardních ukazatelů.
Ačkoliv moderní technologie DČOV umožňují splnění legislativních požadavků a v kombinaci s membránovými moduly^’ umožňují pomocí mikrofiltrace odstranění NL, bakterií, protozoa i zákalu, nejsou ani tyto technologie dostatečně účinné proti celé řadě farmaceutických sloučenin a produktů osobní péče, takzvaných PPCPs (Pharmaceuticals and Personál Care Products). Cwiertny D. M. a kol. publikoval v Journal of Environmental Monitoring (2010), 12(11), 1956-1978 kritický přehledný článek posuzující několik desítek studií vybraných farmak z pohledu jejich úspěšného odbourávání mechanicko-biologickým procesem pomocí aktivovaného kalu. Ačkoliv prokázané koncentrace PPCPs v povrchových a podzemních vodách, ani v distribuované pitné vodě přímo neohrožují lidské zdraví, jedná se jednoznačně o biologicky aktivní látky, schopné i v nepatrných koncentracích ovlivňovat vodní organismy. Z tohoto důvodu je žádoucí vyvíjet nové účinné technologie a zvyšovat
- 2 účinnost stávajících čistících technologií právě se zaměřením na biologicky aktivní mikropolutanty.
Jako řešení tohoto stavu se nabízí kromě aplikace vysokotlakových membránových procesů (především ultrafiltrace a nanofiltrace, u nichž není, na rozdíl od reverzní osmózy, nutno provádět remineralizaci vypouštěné vody) použití AOP procesů (advanced oxidation processes), v nichž klíčovou roli hrají jako vysoce účinné neselektivní oxidační agens hydroxylové radikály. Dostupným zdrojem hydroxylových radikálů může být například peroxid vodíku, katalyticky rozkládaný například Fe ionty ve smyslu Fentonovy reakce. Míra účinnosti oxidovadla vyplývá z jeho oxidačního potenciálu, Tabulka 1. Ochotu polutantu se oxidovat vyjadřuje poměr ukazatelů BSK (biologická spotřeba kyslíku), CHSKcr (chemická spotřeba kyslíku) a TSK (teoretická spotřeba kyslíku) udávající spotřebu O2 v mg/1, viz Dušek L. (2010) Chemické Listy, 104 (9), pp. 846-854.
Tabulka 1: Přehled oxidačních činidel používaných pro úpravu vody a jejich standardních γ oxidačně-redukční potenciálů E° při teplotě 25fC í
Činidlo Reakce E°(V)
Fluor F2 + 2H+ + 2e‘ 2HF(aq) 3,03
Hydroxylový radikál OH’ + H+ + e^H2O 2,80
Singletový kyslík O1 + 2H+ + 2e H2O 2,42
Ozon O3 + 2H+ + 2e H2O + O2 2,07
Peroxodisíran sodný S2O8 2'+2e^ 2SO4 2 2,01
Peroxid vodíku H2O2 + 2H+ + 2e' 2H2O 1,78
Hydroperoxidový radikál 2HOO‘ + 2H+ + 2e *=* 2H2O + O2 1,70
Manganistan draselný MnO4' + 8H+ + 5e‘ Mn2+ + 4H2O 1,68
Oxid chloričitý C1O2+ 4H+ + 5e’ Cf + 2H2O 1,57
Dvojchroman draselný Cr2O7 2’ + 14H+ + 6e‘ 2Cr3++ 7H2O 1,38
Chlor Cl2+ 2e 2CF 1,36
Kyslík rozpuštěný ve vodě O2(g) + 4H+ + 4e' 2H2O 1,22
Henry John Horstman Fenton (1854-1929) v roce 1890 objevil oxidační reakci založenou na činidle obsahujícím Fe2+ ionty a peroxid vodíku. V literatuře je Fentonova reakce často zmiňována v souvislosti s oxidačním odbouráváním etherů, alkoholů, fenolů, aldehydů, ketonů a dále aromátů včetně polycyklických, aminů či azosloučenin, čehož se často využívá při dekolorizaci odpadních vod z textilního průmyslu. Velmi významným přínosem reakce pro chemickou předúpravu či dočišťování odpadních komunálních, průmyslových a procesních vod je ale úspěšná oxidace organických halogenovaných látek, jako jsou PCB (polychlorované bifenyly), chlorfenoly či alifatická chlorovaná rozpouštědla.
tri»
Mechanismus Fentonova procesu je zahájen tvorbou hydroxylového radikálu popsanou v následující rovnici (1):
Fe2+ + H2O2 -> Fe3+ + OH' + OH', k = 63 moPs'1 (1)
Jelikož je pro tuto reakci nezbytné kyselé prostředí, je vhodnější ji psát ve formě (2):
Fe2+ + H2O2 + H+ Fe3+ + H2O + OH' (2)
Celý proces začíná být účinný v rozmezí pH od 2,0 do 4,0, kde je podporován katalytickým chováním Fe3+/Fe2+ páru. Množství Fe2+ je pouze katalytické, protože je regenerován na katodě reakcí (3):
Fe3+ + e -> Fe2+, E° = 0,77 V (SHE)
A dále reakcí (4):
(3)
Fe3+ + H2O2 Fe2+ + HO2’ + H+, k = 8,4.10’6 moPÝ1 (4)
Tato reakce je někdy prezentována jako sled dvou následných reakcí, ve které vzniká adukt [Fe(HO2)]2+ a poté vzniká Fe2+ a hydroperoxidový radikál, rovnice (5) a (6).
Fe3++ H2O2 *=* [FeOOH]2+ + H+ [FeOOH]2+—► Fe2++ HO2’
Vzniklý HO2' je ve srovnání s OH' slabším oxidačním činidlem (E° = 1,70 V (SHE)) a vůči organickým mikropolutantům je poměrně nereaktivní.
Reakce (4) je podstatně pomalejší, než redukce katodou, rovnice (3). Kromě toho je Fe ve větší míře regenerován redukcí Fe3+ s HO2’, organickým radikálem a superoxidovým iontem O2viz rovnice (7) - (9):
Fe3+ + HO2' Fe2+ + O2 + H+, k = 2.103 molV
Fe3+ + O2^Fe2+ + O2
Fe3++ R'—> Fe2++ R+ (7) (8) (9)
- 4 Opakování reakce (8) je možné díky vzniku HO2’ v reakci (10) a tvorbě O2’’ v reakci (11), stejně jako díky atakování nasycených alifatických uhlovodíků a aromatických uhlovodíků OH’ radikálem, což produkuje dehydrogenované a hydroxylové radikály, viz reakce (12) a (13). Hydroxylové radikály dále mohou reagovat s O2, jak je uvedeno v reakci (14).
H2O2 + OH —> HO2 +H2O(10)
HO2'^H+ + O2”(11)
R-H + OH’ -+ R‘ + H2O(12)
ArH + OH —> ArHOH’(13)
ArHOH’ + O2 ArHO + HO2’(14)
Reakce (4) a především reakce (10) jsou kompetiční sFentonovou reakcí (2), s níž soupeří o peroxid vodíku. Uhlovodíky s hydroxylovou skupinou mohou také vznikat přímou hydrolýzou karbokationtu, rovnice (15), vznikajícího v reakci (9).
R++ H2O —» ROH + H+(15)
Tato reakce může být ztížena, pokud se elektron uvolňuje z pozice poblíž pozitivně nabitého uhlíku, což vede k vytvoření dvojné vazby. Na druhou stranu uhlovodíkový radikál se podílí na regeneraci Fe2+ reakcí (9), ale také na oxidaci Fe2+ reakcí (16) a tvorbě uhlovodíku dimerizací (17).
R’ + Fe2+ + H+ —* RH + Fe3+ (16)
2R’—>R-R (17)
Inhibiční reakce podporují odstranění radikálů kompeticí s organickým substrátem a mohou omezit rozsah několika experimentálních parametrů. Například rovnice (18) má značný význam pro omezení použitého množství Fe2+, které je obvykle menší než 1.104 mol
Fe2+ + OH’ Fe3+ + OH’ (18) ‘ ♦ ’ * * ! * * « i i t i Λ <
’ » » » * « ’ ' · · · * · * * >··· «««
- 5 ~
Rovnice (10) a (18) snižují oxidační potenciál Fentonovy reakce z důvodu odstraňování hydroxylového radikálu z jeakčního prostředí. Navzdory poměrně vysokým rychlostním konstantám rovnic (19) z (25) je jejich význam poměrně malý, díky nízké koncentraci radikálů v celkovém objemu oproti reakcím, které nejsou radikálové.
Fe2+ + HO2* + H+ Fe3+ + H2O2
Fe2+ + O? + 2H+ Fe3+ + H2O2
O2” + HO2· + H+ H2O2 + 02
HO2 + HO2 —> H2O2 + O2
HO2’ + OH —> H2O + O2
O2 + OH* -+ HO’ + O2
OH* + OH* H2O2 (19) (20) (21) (22) (23) (24) (25)
Použitím paramagnetické rezonance byla zjištěna přítomnost hypervalentních železných komplexů ([Fe(OH)2]2+ nebo mononukleámích Fe(IV) komplexů, jejichž vznik je vysvětlován rovnicí (26):
Fe2+ + H2O2 -> [Fe(OH)2]2+ Fe3+ + OH* + HO' (26)
V případě anorganických sloučenin dochází pouze k přesunu elektronů, rovnice (27):
OH* + [Fe(CN)6]4’ [Fe(CN)6]3· + HO' (27)
Atak na organický polutant může zahájit hydroxylový radikál buď hydroxylovým nebo fenylovým mechanismem, přičemž to, který z nich se uplatní, závisí na reakčních podmínkách rovnice (28) respective (29).
1. Dehydrogenace (například alkany a alkoholy):
CH3OH + OH* -+ CH3OH* + H2O (28)
2. Adice (například nenasycené uhlovodíky a aromáty):
OH* + C6H6 (OH) C6H6* (29) « · *-i 4 a * *
i i ♦ · «««· to »« to >4 · 4 » « ·
Účinnost Fentonova procesu závisí na koncentraci katalyzátoru, pH, použité formě Fe a poměru Fe/H2O2, teplotě a rovněž na přítomnosti a koncentraci anorganických iontů.
U homogenní Fentonovy reakce jsou reaktanty rozpuštěny v kapalné fázi. Jako zdroj Fe iontů se nejčastěji používá FeSC>4-7H2O, dále se mohou použít jednoduché anorganické sloučeniny, ale i železo vázané v komplexech. V případě heterogenního procesu je železo v pevné fázi (např. ve formě oxidů nebo imobilizované na nosiči). Potřebné Fe2+ ionty lze dodávat několika způsoby. První možností je použití vhodné železnaté soli, přičemž aplikace organických komplexů FeII+ je doprovázena zvyšováním CHSK a anorganické sloučeniny dvojmocného železa zase zvyšují zasolení čištěné vody. Druhou možností je využití obětované železné, ocelové nebo litinové anody, rovnice (30), a třetí možností je vystavit výše zmiňované materiály působení kyselému neoxidujícímu prostředí. Vzniká elektrochemický koncentrační článek uvolňující do okolního prostředí železnaté ionty, vznikající při rozpouštění železa či jeho slitin v neoxidujících kyselinách, viz rovnice (31):
Fe Fe+2 + 2e’
Fe + 2H3O+ -> Fe+2 + 2H2O + H2 (30) (31)
Aktivita katalyzátoru je dána hlavně hodnotou pH. Při pH = 2,8 je dostupnost Fe2+ nej vyšší, viz Obr. 1, což vede ke zvýšení reakční rychlosti (2). Čím vyšší je hodnota pH, tím menší je reakční rychlost a účinnost oxidační degradace polutantů. Navíc se při vyšším pH peroxid vodíku rozkládá na kyslík a vodu a železo se začíná vylučovat jako Fe(OH)3, čímž se snižuje množství aktivního katalyzátoru a tím i rychlost požadované reakce (2).
V nadbytku by v elektrochemické cele neměl být ani peroxid vodíku, neboť dochází opět ke spotřebovávání OH' a jejich rekombinaci dle rovnic (10), (23) a (25). Teoretický poměr vhodného obsahu obou reagencií lze vypočítat z jejich míry pohlcování vznikajících OH’ pomocí rovnic (32) a (33):
kželeznatý iont [Fe2+] [ OH ]=kperoxid vodíku [H2O2][ OH ] (32)
Optimální koncentraci získáme z rovnice (32):
R*=[Fe2+]/[H2O2]=k peroxid vodíku /kželeznatý ion 3.3x109/(3.0x108) =11. (33)
2F
Kromě dostatečné koncentrace H2O2 a jeho vhodného molámího poměru s Fe ionty je pro zdárný průběh Fentonovy oxidace nezbytné zajistit především kyselé reakční prostředí ♦ *9 9 » f? i i · 1?
» » «13·. i i
- 7 v rozmezí pH 2 až 4. Toto je dostatečně známo a ověřeno nesčetnými odbornými pracemi na obrovské škále organických polutantů, včetně halogenovaných organických látek, jako jsou PCB, chlorfenoly či alifatická chlorovaná rozpouštědla. Nespornou výhodou procesuje, že:
- bez ohledu na reakční mechanismus je reakčním činidlem vysoce reaktivní hydroxylový radikál OH',
- atak OH’ na organický substrát je velice rychlý, rychlostní konstanty druhého řádu dosahují hodnot 106- 109morIs'1,
- atak OH se vyznačuje nízkou selektivitou s ohledem na napadený organický polutant, což dává předpoklad pro aplikaci procesu při čištění širokého spektra OV,
- proces probíhá za normální teploty a tlaku, což s sebou přináší energetické úspory,
- současně s oxidací organických polutantů probíhá likvidace patogenů v čištěné OV.
Současně s výhodami Fentonovy oxidace jsou dostatečně známy i její zápory a omezení. Ty spočívají především v nutnosti kyselého prostředí, neustálého dodávání či regenerace Fe2+ iontů, jež mají tendenci v oxidačním prostředí přecházet na Fe3+, a dále nezbytnost práce s peroxidem vodíku. Ten je ve vysoké koncentraci nebezpečným oxidačním činidlem schopným vytvářet s organickými sloučeninami zápalné či výbušné směsi. Při jeho použití v nadbytku nebo za zvýšené teploty nebo za přítomnosti iontů kovů dochází kjeho urychlenému rozkladu na vodík a kyslík, což snižuje efektivitu jeho využití. To znesnadňuje jeho aplikaci, prodražuje jeho dopravu a skladování. Dále je nutné podotknout, že činidla potřebná pro tvorbu OH’ radikálů jsou dosud drahá (H2O2, O3) a je ekonomické využívat AOP procesy na odpadní vody s hodnotou CHSK respektive TOC (celkový organický uhlík-total organic carbon) < 5000 mg/1, nebo je kombinovat s aerobním biologickým stupněm. Z uvedeného plyne perspektivní využití Fentonovy oxidace při předčištění či dočišťování OV nejen v městských a domovních ČOV, ale i při zpracování a úpravě odpadních a procesních vod z průmyslu za předpokladu že:
- H2O2 bude použit v nízkých koncentracích a bude průběžně do reakčního prostředí čištěné vody přidáván nebo v něm přímo bude in šitu vyráběn, což si vynucuje jeho ekonomicky schůdnou přípravu v místě aplikace.
I
- budou kontinuálně dodávány anebo regenerovány Fe ionty, katalyzující Fentonovu reakci a současně bude zajištěn jejich optimální poměr s H2O2.
- v reakčním prostoru bude dosaženo a po dobu reakce udržováno pH v rozmezí 2-4, a s ohledem na jeho významný vliv na hodnotu rychlostní konstanty vzniku OH’ a tedy i na
- 8 rychlost oxidace organických polutantů bude dbáno na co jeho nej nižší kolísání od optimální hodnoty.
Tyto předpoklady lze splnit pomocí elektro-Fentonova procesu (Panizza ML, Cerisola G. Chem. Rev. (2009), 109, 6541—6569; Oturan M. A., Brillas E. Portugaliae Electrochimica Acta 25 (2007) 1-18; Brillas E., Sires I., Oturan M. A. Chem. Rev. (2009), 109, 6570-6631). Peroxid vodíku je připravován (pokud není přidáván z externího zdroje) bez ohledu na typ katody pomocí dvouelektrodové redukce buď čistého, nebo ve vzduchu přítomného kyslíku, Obr. 2. Potenciál vložený na pracovní katodu je volen tak, aby docházelo k redukci kyslíku, ale nedocházelo k rozkladu elektrolytu. To vyžaduje brát v úvahu vliv materiálu a povrchu elektrod na přepětí kyslíku, což s sebou přináší práci za přesně stanovených podmínek a řízení elektro-Fentonova procesu potenciostatem.
Katalyzátor, tj. Fe2+ ionty jsou do reakčního prostředí dodávány buď z externího zdroje ve formě anorganické soli (např. FeSO4, FeCh, Fe(NO3)2, (NH4)2Fe(SO4)2'6H2O apod.) nebo mohou být generovány prostřednictvím obětované železné či ocelové anody. Regenerace katalyzátoru Fe2+ pak probíhá na povrchu katody, viz Obr. 2. V každém případě je nezbytné před elektro-Fentonovou reakcí upravit hodnotu pH - obvykle silnou minerální kyselinou a po provedené oxidaci následně tuto kyselinu neutralizovat vhodnou alkálií za současného zasolení čištěné vody. V případě nízké vodivosti zpracovávané vody je nezbytné tento parametr zvýšit obvykle přídavkem pomocného elektrolytu, což opět přispívá k vyšší míře zasolení čištěného média.
Podstata vynálezu
Předmětem předkládaného vynálezu je zařízení pro čištění odpadních vod elektroFentonovou reakcí, které obsahuje elektrolyzér sestávající z dekontaminační komory a neutralizační komory, které jsou oddělené fritou nebo kationaktivní nebo anionaktivní membránou, přičemž dekontaminační komora obsahuje alespoň jednu anodu a alespoň jednu katodu, popřípadě i obětovanou železnou elektrodu, přičemž v prostoru mezi anodou a katodou, resp. mezi soustavou anod a katod, jsou v 3D elektrodovém loži uspořádány částice katalyzátoru, s výhodou vybraného ze skupiny zahrnující kovové palladium na aktivním uhlí, kovové palladium na TÍO2, kovové palladium na alumině (AI2O3) a zlato, a přičemž neutralizační komora obsahuje pomocnou katodu a slouží pro výrobu neutralizační lázně.
3D elektrodové lože je prostor mezi anodou a katodou ohraničený perforovanou stěnou (např. mikroporezní membránou), v němž jsou volně umístěny vodivé částice katalyzátoru, které slouží jako pracovní elektrody. Částice nesou na svém povrchu náboj a díky svému počtu mají i vysoký měrný povrch, přičemž se elektrochemické reakce dějí právě na tomto povrchu. Nejvíce se z přítomných dějů uplatňuje mikro-elektrolýza. Protože jsou mezi částicemi velmi malé vzdálenosti, je v systému umožněn větší látkový přenos a díky polarizaci částic lze obejít problém s nízkou vodivostí elektrolytu, kterým je u popisovaného vynálezu znečištěná odpadní voda. Rovněž je tak katalyzátor chráněný od okolní znečištěné vody.
To umožňuje pracovat s nižšími koncentracemi pomocného elektrolytu nebo jej zcela vynechat, aniž by docházelo k poklesu proudové hustoty na elektrodách. Uložení katalyzátoru obsahujícího drahé kovy (Pd, Au) mezi elektrodami v 3D elektrodovém loži, odděleném perforovanou přepážkou od zbývajícího elektrolytu dekontaminační komory, navíc umožňuje promíchávání elektrolytu - čištěné vody v dekontaminační komoře elektrolyzéru bez znatelné abraze povrchu částic katalyzátoru, ke kterému jinak dochází při volném pohybu jeho částic. To posléze vede, v důsledku narušení aktivního povrchu katalyzátoru, ke snížení jeho účinnosti při přímé syntéze peroxidu vodíku a tím i ke snížení účinnosti dekontaminačního procesu.
Zařízení je vhodné pro provádění způsobu čištění odpadních vod elektro-Fentonovou reakcí, kdy se v zařízení naplněném odpadní vodou vložením potenciálu vyššího než je hodnota rozkladného potenciálu vodného elektrolytu na elektrody elektrochemicky rozkládá voda za vzniku vodíku a kyslíku, které dále reagují v přítomnosti katalyzátoru, uloženého v 3D elektrodovém loži mezi elektrodami, za vzniku peroxidu vodíku, který se v přítomnosti železnatého iontu, dodaného s výhodou obětovanou elektrodou nebo externím přídavkem železnaté soli, podrobuje Fentonově reakci na hydroxylový radikál OH', který následně oxiduje organické polutanty v odpadních vodách.
Zatímco při klasické elektro-Fentonově reakci se potřebný peroxid vodíku připravuje in šitu na povrchu katody (případně v jejím objemu při použití 3D plynových difuzních elektrod) redukcí rozpuštěného kyslíku, viz rovnice (34), při provádění elektro-Fentonovy reakce v zařízení podle vynálezu je na elektrody vložen potenciál vyšší, nežli je hodnota rozkladného potenciálu vodného elektrolytu. Průchodem proudu dochází * ·
- 10 k elektrochemickému rozkladu vody, přičemž na anodě vzniká plynný kyslík a na katodě vodík (rovnice (35) a (36)).
O2 + 2FF + 2e -^ H2O2, 2H2O -> O2(g) + 4H+ + 4e’ 2H2O + 2e —> H2(g) + 2OH (34) (35) (36)
Prostým součtem rovnic (35) a (36) dostáváme rovnici (37) popisující společně s rovnicemi (30), (31), (2) a (3) děje pro dekontaminační komoru elektrolyzéru produkující Fentonovo činidlo.
2H2O —> O2(g) + H2(gj + 2H+ + 2e’ (37)
Při elektrochemickém rozkladu elektrolytu - čištěné vody je současně okolí anody vlivem vznikajícího H+ okyselováno, zatímco OH' ionty produkované katodou pH okolí katody zvyšují. Z výše uvedeného plyne závěr, že rovnice (37) zdůvodňuje experimentálně pozorovaný pokles pH v dekontaminační komoře, zatímco rovnice (36) popisuje růst pH v neutralizační komoře elektrolyzéru. Peroxid vodíku je připraven opět in šitu, ale přímou syntézou vodíku s kyslíkem ve smyslu rovnice (38) za účasti vhodného katalyzátoru.
H2(g) + O2(g) —► H2O2 (38)
Vhodným katalyzátorem jev tomto případě například kovové palladium na povrchu aktivního uhlí (Pd/C) nebo jiném nosiči (TiO2, alumina), nebo zlato. Vodík a kyslík, které vznikají elektrolýzou vody, jsou v kontaktu s povrchem katalyzátoru, přičemž jsou chemicky sorbovány na Pd° (rovnice (39)), kde dochází k syntéze H2O2 (rovnice (40)).
H2 + Pd° -+ Pd°«H2 -> Pd°»H2 (39)
Pd°H2 + Pd°*O2 Pd°-H2O2 +Pd° (40)
Tímto způsobem lze za běžné teploty a tlaku v kyselém prostředí připravit maximálně cca 1% vodný roztok peroxidu vodíku, který je průběžně spotřebováván při oxidaci přítomných organických polutantů pomocí elektro-Fentonovy reakce (1) probíhající v kyselém prostředí.
Zařízení podle vynálezu s výhodou obsahuje dvoukomorový elektrolyzér se seriověparalelním zapojením elektrod, který má komory oddělené fritou, anionaktivní nebo kationaktivní mikroporezní membránou. V případě anionaktivních membrán lze využít např. výrobků firmy ASTON Corporation NEOSEPTA AMH či AHA určených pro dialýzu nebo elektrodialýzní membrány AMX či CMX. Kationaktivním mikroporezním materiálem je například Nafion, což je kopolymer tetrafluorethenu a perfluorpropylenoxidu s vlastnostmi iontových materiálů, které získal zavedením kyselých sulfonových skupin do polymemí matrice. Ve srovnání se standardními polymerními materiály na bázi teflonu, které se vyznačují vysokou chemickou i tepelnou odolností, je Nafion navíc vysoce iontově vodivý, velmi kyselý díky přítomnosti sulfonových skupin a vysoce permeabilní pro molekuly vody. Elektrolyzér využívá interně syntetizovaný peroxid vodíku jako prekurzor pro přípravu hydroxylového radikálu i jako samotného ekologického oxidačního činidla v kyselém prostředí. Kromě toho dochází i k přímé oxidaci polutantů na anodě, takže za přítomnosti Pd a Fe katalyzátorů probíhají nejméně 3 paralelní oxidační reakce, soutěžící o společný substrát - organický polutant. Výsledná pozorovaná rychlostní konstanta oxidace organického polutantu je tedy dána součtem dílčích rychlostních konstant, což popisuje rovnice (41).
kobs =kOH'+ kH2O2 + kanoda (41)
Děje v dekontaminační komoře:
1. Syntéza vodíku a kyslíku elektrolytickým rozkladem části odpadní vody (viz rovnice (35) a (36)). /
2. Katalyzovaná syntéza peroxidu vodíku z vodíku a kyslíku Ve smyslu rovnic (38-(40), přičemž jako katalyzátor je použito Pd° na nosiči.
3. Přirozený pokles pH na hodnotu 2 až 4 (v závislosti na intenzitě procházejícího proudu) dle rovnice (37), a tedy vznik kyselého prostředí, vhodného pro Fentonovu oxidaci bez nutnosti velkých přídavků anorganických nebo organických kyselin, zvyšujících po neutralizaci zasolení vody či její CHSK.
4. Dávkování katalyzátoru elektro-Fentonovy oxidace - Fe2+ iontu při použití obětované anody s obsahem Fe, viz rovnice (30-31), vytvářející elektrochemický koncentrační článek. Tato obětovaná elektroda nemusí být v dekontaminační komoře přítomna a zapojena nepřetržitě, nýbrž pouze při náběhu elektrolyzéru nebo při poklesu koncentrace Fe iontů. V případě nevyužití obětované anody mohou být potřebné Fe2+ ionty dodány externě za cenu mírného zasolení zpracovávané vody.
5. Regenerace katalyzátoru elektro-Fentonovy oxidace - Fe2+ iontu a ustavení rovnováhy redoxního páru Fe2+/Fe3+ ; pomocí katodické redukce Fe3+ iontů dle rovnice (3) a dále chemickými procesy (4) (9) rovnováha redoxního páru Fe2+/ Fe3+.
6. Tvorba hydroxylového radikálu OH' (z předem připraveného peroxidu vodíku účinkem Fe2+ katalyzátoru v kyselém prostředí), který představuje nepřímo generované neselektivní a velice reaktivní oxidační činidlo schopné mineralizovat ve vodě přítomné polutanty.
7. Samotná dekontaminace organických polutantů vlivem oxidace hydroxylovým radikálem probíhající až k mineralizaci organických sloučenin na CO2.
8. Probíhá dekontaminace organických polutantů vlivem oxidačních paralelních reakcí, kdy peroxid vodíku působí jako ekologické oxidační činidlo v kyselém prostředí. Kromě toho dochází k přímé oxidaci polutantů na anodě. Tyto děje, ačkoliv nemají takový význam jako oxidace OH’, mají synergický účinek, takže za přítomnosti Pd a Fe2+ katalyzátorů probíhají nejméně tři paralelní oxidační reakce, což se pozitivně projevuje na rychlosti oxidace organických polutantů. Výsledná pozorovaná rychlostní konstanta je tedy dána součtem dílčích rychlostních konstant, rovnice (40).
Děje v neutralizační komoře:
1. Na pomocné katodě vzniká hydroxylový anion za současného uvolňování plynného vodíku, který musí být z elektrolyzéru odvětráván, což popisuje rovnice (36). V důsledku nadbytku OH’ iontů je v neutralizační komoře zásadité prostředí a hodnota pH se pohybuje v rozmezí 9 t-11.
2. Vlivem alkalického prostředí dochází k vylučování Ca2+ a Mg2+ iontů ve formě CaCCb nebo Mg(OH)2 a dochází i k odstraňování Fe2+ a Fe3+ iontů jejich vylučováním z roztoku ve formě Fe(OH)2 a Fe(OH)3, viz Obr. 1. Tímto dochází k částečnému změkčování zpracovávané vody. V důsledku vyloučených hydroxidů je roztok neutralizační komory zakalený (zákal lze odstranit sedimentací či např. pískovou filtrací.
3. Kontinuálním směšováním obsahu dekontaminační a neutralizační komory dochází k neutralizaci čištěné vody, která následně opouští prostor elektrolyzéru. Tento neutralizační proces není doprovázen vznikem solí, neboť reakce hydroxylového anionu s vodíkovým kationem produkuje čistou vodu.
• » ' ♦ i #f ♦ * i » 2< * > i ) i* ’ * 7 ; «i » « 4J »♦«11» ϊ · -., t « *t · «
- 13 V případě provozu elektrolyzéru v jednokomorovém vsádkovém či průtočném uspořádání, viz příklad 1 a 2, je potřeba dekontaminovanou vodu po průchodu elektrolyzérem neutralizovat vhodnou bází.
Elektrolyzér je možno provozovat samostatně nebo v kombinaci s mechanicko-biologickými čistícími procesy, tedy i jako doplněk stávajících ČOV, včetně DČOV. Lze jej efektivně využít jak k předčišťování odpadních vod obsahujících pro aktivovaný kal biologických ČOV toxické polutanty, tak především k dočišťování odpadních vod obsahujících biologicky obtížně rozložitelné mikropolutanty - typické např. pro vybrané farmaceutické preparáty a produkty osobní péče (PPCPs). Jeho technické uspořádání a možnost miniaturizace jej předurčuje i pro dočišťování OV z malých domovních čistíren, přičemž účinnost majoritního oxidovadla - hydroxylového radikálu - umožňuje s vysokou účinností oxidovat i biologicky perzistentní organické polutanty.
Elektro-Fentonův proces s využitím tohoto zařízení potřebuje pro svůj provoz na rozdíl od současných technologií minimum pomocných chemikálií a je závislý pouze na zdroji stejnosměrného proudu. Přitom může pracovat s výhodou v ostrovním zapojení v širokém potenciálovém rozsahu (podmínkou je dosažení rozkladného potenciálu elektrolytu) a využívat lokální zdroje elektrické energie (FV panely, větrné elektrárny, termogenerátory, vodní turbíny apod.). To umožňuje jeho použití v místech s vysokými nároky na ochranu životního prostředí nebo v lokalitách s nedostupnou veřejnou elektrorozvodnou sítí.
Zařízení je založeno na použití elektrolyzéru s dekontaminační komorou obsahující anodu i katodu (nebo jejich soustavu) a neutralizační komorou. Ta obsahuje pouze pomocnou katodu a slouží pro výrobu neutralizační lázně, přičemž obě komory jsou separovány buď fritou, nebo iontově propustnou membránou, avšak nikoliv solným můstkem, který nepřijatelně zvyšuje ohmický odpor elektrolyzéru a pro průmyslové použití je nevhodný. Elektrody obou komor jsou zapojeny sérioparalelně, přičemž je výhodné vyplnit prostor mezi anodou a katodou dekontaminační komory katalyzátorem (např. Pd/C na inertním nosiči), jež vytváří mezi elektrodami 3D elektrodové lože. To na rozdíl od volně loženého katalyzátoru umožňuje jeho snadnější výměnu a přispívá k nižšímu opotřebení jeho aktivního povrchu vlivem vzájemné abraze částic katalyzátoru. Současně toto uložení katalyzátoru přispívá ke snížení ohmických zrát a možnosti pracovat se sníženými koncentracemi pomocného elektrolytu, či zcela bez něj.
Přehled obrázků
Obr. 1: Formy a aktuální koncentrace Fe2+ a Fe3+ iontů v závislosti na pH prostředí.
Obr. 2: Nedělený elektrolyzér produkující peroxid vodíku na katodě pomocí dvouelektrodové redukce kyslíku za současné regenerace Fe2+ iontu (stav techniky).
Obr. 3: Schéma 3D elektrodového lože v dekontaminační komoře elektrolyzéru
Kde je:
.....dekontaminační komora elektrolyzéru
.....elektrolyt - čištěná voda
.....mikroporézní membrána umožňující přístup elektrolytu k pracovním mikroelektrodám
......anoda
.......katoda
.....částicové pracovní mikroelektrody - tvořené např. Pd/C katalyzátorem, představující náplň 3D elektrodového lože
Obr. 4: Modifikovaný dvoukomorový dělený elektrolyzér s dekontaminační komorou obsahující anodu (případně i obětovanou jako zdroj Fe2+) i katodu a neutralizační komorou, jež obsahuje pouze pomocnou katodu a slouží pro výrobu neutralizační lázně. Komory elektrolyzéru jsou odděleny fritou, kationaktivní nebo aniontaktivní membránou.
Kde je:
1.....obětovaná Fe anoda
8.....pomocná katoda
9.....ventil a nátok do elektrolyzéru
......havarijní přepadový výtok přepad uzavíratelný ventilem
.....ventil výtoku z elektrolyzéru
.....odvětrávání 3D elektrodového lože s Pd/C katalyzátorem
.....odvětrávání neutralizační komory
15. . .frita (mikroporézní membrána) oddělující komory elektrolyzéru
1G......elektrolyt dekontaminační komory (pH 2-3.5)
.....elektrolyt neutralizační komory (pH7-10)
.....stabilizovaný zdroj stejnosměrného nápétí
.....serioparaelní zapojení elektrod s odpojitelnou obětovanou elektrodou
20a-c.spínače připojující elektrody
21.....neutralizační komora elektrolyzéru
Obr. 5: Cyklický voltamogram pro grafitovou pracovní elektrodu ΤΥΡΙ, rozsah proudu +/- 400 mA, měřen 1 cyklus, rychlost skenu- 40 mV/s, prostředí: 0,1 mol.F1 Na2SO4, pH=2, eliminace O2: argon.
Obr. 6: Cyklický voltamogram pro grafitovou pracovní elektrodu TYP2, rozsah proudu +/- 400 mA, měřen 1 cyklus, rychlost skenu- 40 mV/s, prostředí: 0,1 mokl'1 Na2SO4, pH=2, eliminace O2: argon.
Obr. 7: Elektrosyntéza H2O2, pH = 2, Ia =100 mA, Ik2 = 10 mA, 0,9 g katalyzátoru , uhlíkové elektrody ΤΥΡΙ, t = 25 °C
Obr. 8: Elektrosyntéza H2O2 při různých hodnotách pH v dekontaminační komoře, Ia =100 mA, Ik2 = 10 mA, 0,9 g katalyzátoru 1, uhlíkové elektrody ΤΥΡΙ, t = 25 °C.
Obr. 9: Elektrosyntéza H2O2 při různých hodnotách proudu Ia v dekontaminační komoře, pH= 3, 0,9 g katalyzátoru 1, uhlíkové elektrody ΤΥΡΙ, t = 25 °C.
Obr. 10: Závislost aktuální koncentrace H2O2 na čase při optimálním pH a proudu Ia dekontaminační komory pH= 3, Ia =100 mA, 0,9 g katalyzátoru 1, uhlíkové elektrody ΤΥΡΙ, t = 25 °C.
Obr. 11: Závislost aktuální koncentrace H2O2 na čase při optimálním pH a proudu Ia dekontaminační komory pH = 3, Ia = 100 mA, 0,9 g katalyzátoru 1, uhlíkové elektrody TYP2, t = 25 °C.
Obr. 12: Závislost aktuální koncentrace H2O2 na čase při optimálním pH a proudu Ia dekontaminační komory pH = 3, Ia = 100 mA, 0,9 g katalyzátoru 1, platinové elektrody, t = 25 °C.
Obr. 13: Elektrosyntéza H2O2 při různých hodnotách pH v dekontaminační komoře, platinové elektrody, t = 25 °C.
Obr. 14: Elektrosyntéza H2O2 při různých hodnotách proudu Ia v dekontaminační komoře, pH = 2, 0,5 g katalyzátoru 2, platinové elektrody, t = 25 °C.
Obr. 15: Závislost aktuální koncentrace H2O2 na čase při optimálním pH a proudu Ia dekontaminační komory pH = 2, Ia = 100 mA, 0,5 g katalyzátoru 2, platinové elektrody, t = 25 °C.
Příklady provedení vynálezu
Elektrolyzér může být provozován jako jednokomorový nebo dvoukomorový systém ve vsádkovém nebo kontinuálním průtočném uspořádání. Veškeré popisy zařízení uvedené ‘ i ;
v příkladech 1-3 se vztahují k Obr. 3 a Obr. 4.
» · · <······ í *
- 16 Příklad 1:
Elektrolyzér provozovaný ve vsádkovém jednokomorovém režimu
Při tomto režimu se nejprve příslušnými ventily uzavře přepad 11 mezi komorami a odtok 12 z neutralizační komory 21 a její odvětrávání 14, a dále se spínačem 20c odpojí pomocná katoda 8 v neutralizační komoře 21. Zkontroluje se, zdaje otevřené odvětrávání 13 dekontaminační komory 1, a poté se otevřením ventilu 9 zaplaví dekontaminační komora 1 elektrolyzéru odpadní vodou až do úrovně havarijního přepadového výtoku 10. Nyní elektrolyzér bude pracovat jako jednokomorový vsádkový systém. Bude-li přítok 9 dále aktivní (např. v důsledku poruchy přívodního ventilu), bude čištěná voda odváděna havarijním přepadem 10 a jednokomorový elektrolyzér automaticky přejde do průtokového režimu.
Po zaplavení elektrolyzéru se sepnutím spínače 20a připojí obětovaná Fe anoda 7 a sepnutím spínače 20b se uzavře elektrický obvod 19 mezi anodou 4 a katodou 5 (které jsou umístěny v 3D elektrodovém loži 6 s Pd/C katalyzátorem a zdrojem 18 stejnosměrného napětí, jež převyšuje rozkladné napětí čištěné vody. V důsledku toho se z obětované elektrody 7 začnou do čištěné vody uvolňovat dle rovnice (30) Fe+2 ionty a současně dochází mezi elektrodami 4 a 5 za přítomnosti katalyzátoru v 3D elektrodovém loži 6 k dějům popsanými rovnicemi (34) až (39). Přítomný Fe2+ ion se bude okamžitě oxidovat na Fe3+, až se ustaví termodynamická rovnováha redoxního páru Fe2+/ Fe3+. Potřebný Fe2+ je kontinuálně regenerován katodou 5 reakcí (3) případně reakcemi (4) až (9).
V prostoru mezi elektrodami dekontaminační komory 1 naplněným katalyzátorem (tj. 3D elektrodovém loži 6) dochází ke kontinuální syntéze H2O2 z uvolňovaného kyslíku a vodíku, přičemž nezreagovaná směs obou plynů je odvětrávána mimo elektrolyzér vývodem 13. Vlivem těchto dějů pH v dekontaminační komoře 1 poklesne, viz rovnice (37), v závislosti na proudové hustotě, na hodnotu 2 až 4 a nastanou podmínky vhodné pro elektroFentonovu reakci (2). Vzniklý hydroxylový radikál oxiduje ve smyslu rovnic (28) a (29) ve vodě obsažené organické polutanty, přičemž se uplatňuje i synergický efekt oxidace polutantů na anodě a vlivem peroxidu vodíku v kyselém prostředí, rovnice (40). Případný nezreagovaný vodík a kyslík je odstraňován nepřetržitě odvětráváním 13 dekontaminační komory 1.
V dekontaminační komoře 1 je tedy kontinuálně udržováno kyselé pH a připravována nebo regenerována agens pro Fentonovo činidlo, které se průběžně spotřebovává k oxidaci organických mikropolutantů přítomných v čištěné vodě. Díky elektrochemickému potenciálu * · · <4 · « » »
* · * » · • · * · · · í
- 17 hydroxylového radikálu lze většinu těchto organických mikrokontaminantů oxidovat až na minerální formu (CO2). Vznikající CO2 se nejprve rozpouští v čištěné vodě, případně uniká odvětráváním 13 elektrolyzéru.
Po ukončení oxidace, jež lze kontrolovat např. stanovením CHSK, se nejprve spínačem 20a odpojí obětovaná Fe anoda 7 a spínačem 20b se přeruší elektrický obvod mezi anodou 4 a katodou 5. Dále je nutné vodu o pH 2 až 4 zneutralizovat přídavkem báze (např. roztokem NaOH) a poté vypustit. Pokud elektrolyzér pracuje ve vsádkovém uspořádání, lze neutralizaci provést přídavkem báze přímo v dekontaminační komoře 1, nebo po otevření přepadu 11 připustit předem připravený roztok báze z neutralizační komory 21. Přepad 11 se uzavře a neutralizovaná a vyčištěná voda může být vypuštěna buď odsátím z havarijního výtokového přepadu 10, nebo toutéž cestou po připojení tlakového vzduchu na odvětrávání 13 dekontaminační komory. Tímto postupem lze elektrolyzér rovněž čistit a vyprazdňovat při kontrole, opravě či údržbě.
Oxid uhličitý rozpouštěný ve vyčištěné vodě vzniklý z mineralizovaných organických polutantů CO2 se jako slabá kyselina uhličitá může vázat na vápenaté a hořečnaté iony a po neutralizaci se vylučovat ve formě příslušných uhličitanů, což vede ke snižování tvrdosti odtékající vody.
Příklad 2:
Elektrolyzér provozovaný v kontinuálním průtokovém jednokomorovém režimu
Při tomto režimu provozuje dekontaminační komora 1 nepřetržitě plněna znečištěnou odpadní vodou (nátokem 9) a zastává stejnou funkci jako v příkladu 1, ale čištěná voda je kontinuálně přiváděna do neutralizační komory 21 otevřeným přepadem H, kde po neutralizaci externě přidávaným neutralizačním činidlem (např. roztok NaOH, CaOH) opouští elektrolyzér otevřeným odtokem 12. V tomto případě je nutno průtok elektrolyzérem volit tak, aby doba prodlevy znečištěné vody v dekontaminační komoře byla dostačující pro její vyčištění. V případě neúměrného přítoku nátokem 9 nebo při poruše ventilů či ucpání přepadu 11 či 12, bude čištěná voda odváděna havarijním přepadem 10 za cenu nedostatečného vyčištění a neutralizace.
«! »
- 18 Příklad 3:
Elektrolyzér provozovaný v kontinuálním průtokovém dvoukomorovém režimu
Při tomto režimu provozu je dekontaminační komora 1 nepřetržitě plněna znečištěnou odpadní vodou (nátokem 9) a zastává stejnou funkci jako v příkladu 1 či 2. Voda je v ní tedy okyselena a oxidačně pomocí elektro-Fentonova procesu, viz rovnice (2), vyčištěna. Dále je čištěná voda je kontinuálně přiváděna do neutralizační komory 21 otevřeným přepadem 11. Zde po sepnutí spínače 20c dochází k serioparaelnímu připojení 19 pomocné katody 8 ke zdroji stejnosměrného napětí 18. Proud Ik2 procházející pomocnou katodou 8 lze regulovat poměrem hodnot rezistorů Ri a R2, tak aby byla splněna proudová podmínka 2 Ik2 < Iki< Ia. Dekontaminační komora 1 a neutralizační komora 21 je vodivě propojena fritou (mikroporézní membránou) 15. V důsledku procházejícího proudu Ik2 dochází v neutralizační komoře 21 k reakci popsané rovnicí (36), kdy vznikající lyátový ion zvyšuje pH prostředí do alkalické oblasti (v důsledku velikosti hodnot Ik2 je pH = 9-11) v současně vznikající plynný vodík je nepřetržitě odvětráván vývodem 14 mimo elektrolyzér.
Fentonovou reakci vyčištěná voda je tedy kontinuálně neutralizována elektrochemickým procesem, díky čemuž odpadá potřeba používat externí neutralizační činidlo a nedochází k zasolování vyčištěné vody. Ta opouští elektrolyzér otevřeným odtokem 12. Průtok elektrolyzérem a hodnoty proudů Ia, Iki a Ik2 je nutné volit tak, aby doba prodlevy znečištěné vody v dekontaminační komoře a množství in šitu připraveného Fentonova činidla byly dostačující pro její vyčištění. V případě neúměrného přítoku nátokem 9 nebo při poruše ventilů či ucpání přepadu 11 či 12, bude čištěná voda odváděna havarijním přepadem 10 za cenu nedostatečného vyčištění a neutralizace. I v tomto případě, přestože dojde pouze k parciální oxidaci obtížně odbouratelného organického substrátu, je produkt oxidace již zpravidla biologicky odbouratelný a nepředstavuje pro životní prostředí respektive vodní recipient takové nebezpečí, jako původní mikrokontaminant.
Příklad 4
Katalyzátory použité v 3D elektrodovém loži
Jako katalyzátor 1 pro syntézu peroxidu vodíku bylo použito práškové aktivní uhlí s palladiem (3 % hm?) K-0258, (velikost částic>80 pm, měrná plocha částic aktivního uhlí 1000 m2/g, Pd 6 m2/g), firma Chempur Gmbh.
i i »ti 4 < í *4 β ·» t * i 9 4 *4 ······· ·· ··«·· · í
- 19 Katalyzátor 2 bylo aktivní uhlí s palladiem (5% hmíf, nanesené na kuličkovém keramickém nosiči o průměru keramických částic 3 až 5 mm, firma Sigma-Aldrich.
Příklad 5
Elektrody testované pro dekontaminační komoru v 3D elektrodovém loži
Grafitová elektroda typu 1: grafit (99 % obsahu), měrná hustota 1,8 g/cm3, specifický odpor 3,8. Ω mm2 (dodavatel Alfa Aesar Gmbh., Německo), tyčovina o kruhovém průřezu o průměru 6,3 mm, aktivní plocha elektrody S = 16,46 cm2, a grafitová elektroda typu 2: grafit (99,95%), měrná hustota 1,73 g/cm3, specifický elektrický odpor 7 Ω mm2/m, porózita 15^6%, max. zrnitost 0,8 mm (dodavatel firma Karbotechnik s.r.o. Plzeň), tyčovina o čtvercovém průřezu s délkou hrany 6 mm, aktivní plocha elektrody S- 19,92 cm2.
byly charakterizovány cyklickou voltametrií, viz Obr. 5 a Obr. 6, na elektrochemickém analyzátoru EP 100 VA-PC firmy HSC servis Bratislava. Grafitové elektrody (typ 1 a 2) byly zapojeny v tříelektrodovém systému jako pracovní elektrody. Referentní elektroda byla argentchloridová, pomocná elektroda byla platinová (tvořená leštěnou Pt destičkou o ploše 1 cm2 a rozměrech 10 x 10 x 0,3 mm). Dále byla testována anoda i katoda platinová o aktivní ploše o rozměrech 10 x 10 x 0,3 mm. Tato kombinace vykázala nejlepších výsledků.
Příklad 6
Elektrosyntéza peroxidu vodíku v dekontaminační komoře v 3D elektrodovém loži
Elektrolyzér sestavený dle Obr. 4, mezi jehož elektrody v dekontaminační komoře bylo umístěno 0,9 g katalyzátoru 1 nebo 0,5 g katalyzátoru 2 do 3D elektrodového lože, byl naplněn destilovanou vodou (do obou komor 2x 250 ml) a zapojeny vždy elektrody stejného typy (anoda a katoda pro dekontaminační komoru a pomocná katoda pro neutralizační komoru), přičemž obětovaná Fe obsahující anoda nebyla zapojena. Oba použité katalyzátory byly komerční, viz příklad 4.
Pro stanovení koncentrace peroxidu vodíku bylo využito měření absorbance jeho komplexu soxalátem titaničito-draselný v kyselém prostředí H2SO4. Mez detekce činí 1,10‘5 mol.F1 Λ
3
H2O2 (0,34 mg.F ), přičemž nejpřesnější je metoda v koncentračním rozmezí 0,5 /- 2,10' “· » S ·♦S . » » * »9 t» ·«·«·«·.< 9
- 20 mol.F1. Vznik komplexu peroxidu vodíku sreakčním činidlem je rychlý a kvantitativní, vlnová délka absorpčního maxima tohoto komplexu je λ= 400 nm. Extenční koeficient komplexu je 935 l.morVcm’1 viz práce Sellers M. Analyst (1980), 950-954.
Vznik a akumulaci peroxidu vodíku na grafitových elektrodách typu 1 popisuje závislost aktuální koncentrace H2O2 na čase na Obr. 7. V dekontaminační komoře bylo po ustálení podmínek pH = 2 ± 0,25, pH neutralizační komory bylo 10 ± 0,25. Obr. 8 a Obr. 9 zachycují vliv pH v dekontaminační komoře a la proudu na rychlost generování H2O2 při použití elektrod typu 1. Jako optimální podmínky byly experimentálně zjištěny hodnoty pH= 3 a I100 mA. Bylo dosaženo hodnoty 20,8 mg.F1 H2O2po 100 minutách, Obr. 10.
U elektrod typu 2 byla po 60 minutách dosažena hodnota cca 1 mg.1'1 H2O2, což bylo ověřeno opakovanými experimenty. Závislost aktuální koncentrace peroxidu vodíku za optimalizovaného proudu a pH v dekontaminační komoře zachycuje Obr. 11.
U experimentů s anodou i katodou platinovou a s práškovým Pd katalyzátorem 1 (1 g aktivního uhlí s 3 % Pd) byly výsledky elektrosyntézy peroxidu vodíku při optimálním pH a proudu v dekontaminační komoře srovnatelné s uhlíkovými elektrodami typu 1, viz Obr. 12. Při použití Pd katalyzátoru 2, v množství 0,5 g, rozprostřeném na kuličkovém keramickém nosiči s obsahem 5 % Pd bylo u platinových elektrod dosaženo znatelně lepších výsledků v porovnání s katalyzátorem typu 1. Experimentálně byly nalezeny optimální podmínky syntézy peroxidu vodíku při hodnotách pH 2 až 4 a velikostí proudu v dekontaminační komoře 50 až 150 mA, viz Obr. 13 a Obr. 14. Výsledky syntézy peroxidu vodíku jsou reprodukovatelné a za optimálních podmínek la = 100 mA, pH = 2, při použití katalyzátoru 2, bylo na platinových elektrodách dosaženo maximální koncentrace 44 mg/1 H2O2 za 120 min, Obr. 15.
Příklad 7
Čištění odpadní vody s obsahem aminoantrachinonových barviv
Elektrolyzér sestavený dle Obr. 4 (bez obětované anody obsahující Fe), mezi jehož platinové elektrody v dekontaminační komoře bylo umístěno 0,5 g katalyzátoru 2 do 3D elektrodového lože, byl naplněn destilovanou vodou (do obou komor 2x 250 ml). Proud la byl nastaven na la = 100 mA, proud protékající pomocnou katodou v neutralizační komoře byl Ik2 = 10 až 25 mA, dekontaminační komoře bylo po ustálení podmínek pH = 2 ± 0,25, pH neutralizační komory bylo 10 ± 0,25. Po spuštění elektrolyzéru bylo vyčkáno, až koncentrace peroxidu
Μ ί · »» » · 4 » ·» < » 4» J * · i » » ·» » a* :* 9 » » β«·κ vodíku v neutralizační komoře dosáhla hodnoty 40 mg Γ1, a poté byl vstříknut koncentrovaný roztok amonoantrachinonového barviva spolu s roztokem Fe2S(\ aby výsledná počáteční koncentrace činidel v dekontaminační komoře dosahovala hodnot uvedených v Tabulce 3.
Současně byl spektrofotometricky sledován kinetický průběh dekolorizace a byly vypočteny rychlostní konstanty odbarvení roztoku za podmínek pseudoprvního řádu. Dosažené výsledky shrnuje Tabulka 4.
Struktury použitých barviv:
Acid Blue 80
CAS: 4474-24-2
C.I. No:61585
Acid Green 25
CAS: 4403-90-1
C.I. No: 61570
Acid Green 27
CAS: 6408-57-7
C.I. No: 61580
Tabulka 3: Přehled počátečních koncentrací látek v elektrolyzéru v mol.l'1.
CH2O2 c (Fe2+) poměr Fe2+/H2O2 c AB80 c AG25 c AG27
l,17E-03 5,85E-04 1:2 2,38E-05 2,84E-05 2,22E-05
l,17E-03 2,93E-04 1:4 2,38E-05 2,84E-05 2,22E-05
l,17E-03 l,95E-04 1:6 2,38E-05 2,84E-05 2,22E-05
l,17E-03 l,46E-04 1:8 2,38E-05 2,84E-05 2,22E-05
l,17E-03 l,17E-04 1:10 2,38E-05 2,84E-05 2,22E-05
l,17E-03 5,85E-05 1:20 2,38E-05 2,84E-05 2,22E-05
- 22 » « » ♦ · » · *<· * 3 · ·· ' 1 -»♦ ·» S 9 · » ·» ·>
# 3 3 -» ·»1 *«*»»«♦ ’. * «·»· «·»
Tab. 4 Přehled výsledků kinetických měření za podmínek pseudoprvního řádu pro dekolorizaci aminoantrachinonových barviv Acid Blue 80, Acid Green 25 a Acid Green 27 elektro Fentonovou reakcí v závislosti na molámím poměru Fe2+/H2O2; c H2O2= 1,17 10’3 mol
7+
Γ ; molámí poměr Fe /H2O21:2 až 1:20; Xa b.so = 616 nm, Xa.g.25 ~ 632 nm, Xa.g.27 = 642 nm; t = 25 °C; měřeno v 1 cm křemenné průtočné kyvetě s průtokem dekontaminační komorou 0,55 ml s’1 , při pH = 2 v dvoukomorovém elektrolyzéru se separací komor fritou Vkomor = 0,25 1 s Pt elektrodami o S = lem2.
Molámí poměr Fe2+/H2O2 Acid Blue 80 Acid Green 25 Acid Green 27
kís1] t y2 [s] s
k[s-] t Ά [S] s k[s ] t %[s] s
1:20 3,13E-04 2215,43 47,24 2,73E-04 2535,78 27,23 6,90E-05 10042,89 76,70
1:10 6,11E-04 1134,36 24,54 4,04E-04 1716,91 18,94 9,47E-05 7318,71 28,50
1:8 8,54E-04 811,50 4,34 5,48E-04 1265,31 16,59 l,60E-04 4336,62 49,55
1:6 l,30E-03 533,04 9,32 6,45E-04 1074,68 21,81 1.97E-04 3509,31 26,79
1:4 1.66E-03 418,59 4,59 7,53E-04 920,79 7,73 2,76E-04 2513,63 34,79
1:2 l,86E-03 372,78 3,90 9,33E-04 742,57 15,54 4,53E-04 1528,71 25,96
Bylo ověřeno, že celková reakční kinetika odbarvování barviv se skládá z několika dílčích procesů, viz rovnice (40). Pro zjištění dílčích rychlostních konstant A byla provedena opakovaná měření odbarvování pouze pomocí peroxidu vodíku o koncentraci 1,17.10'3 mol.l·1 (oxidační činidlo s Eo= 1,78 V v kyselém prostředí) bez přítomnosti Fe2+ iontů kataly zují cích vznik hydroxylového radikálu a bez průtoku proudu dekontaminační komorou, což si vynutilo úpravu pH na hodnotu 2 v dekontaminační komoře přídavkem kyseliny sírové. Výsledky shrnuje Tabulka 5.
Tabulka 5: Přehled výsledků kinetických měření za podmínek pseudoprvního řádu pro dekolorizaci aminoantrachinonových barviv Acid Blue 80, Acid Green 25 a Acid Green 27 pomocí H2O2 s vyloučením vlivu elektro-Fentonovy oxidace a oxidace na anodě (v reakční směsi chybí Fe2+ a na Pt elektrody není vložen potenciál); c H2O2= 1,17 10'3 mol Γ1; Xa.b.so = 616 nm, Xa.g.25 = 632 nm, Xa.g.27 = 642 nm; t = 25 °C; měřeno v 1 cm křemenné průtočné kyvetě s průtokem dekontaminační komorou 0,1 ml s’1 , při pH = 2 v dvoukomorovém elektrolyzéru se separací komor fritou Vkomor= θ,25 1 s Pt elektrodami o S = lem2.
Acid Blue 80 Acid Green 25 Acid Green 27 k[s_1] t./2[s] s k [s1] t,/2[s] s k [s1] t ./2 [s] s l,71E-05 40441,6 386,0 l,719E-05 40322,6 583J l,693E-05 40931,7 381,2 » « · · · · · ϊ » » »
- 23 Dílčí rychlostní konstanty kanodtt byly experimentálně stanoveny opakovaným kinetickým měření odbarvování aminoantrachinonových barviv pouze pomocí jejich oxidace na Pt anodě v dekontaminační komoře elektrolyzéru, kdy v komoře nebyly přítomny ani Fe2+, ani Pd° katalyzátor a tedy ani peroxidu vodíku. Vodivost kvůli chybějícímu 3D elektrodovému loži musela být zvýšena pomocným elektrolytem 0,1 mol Γ1 Na2SO4. Výsledky shrnuje Tabulka 6.
Tabulka 6: Přehled výsledků kinetických měření za podmínek pseudoprvního řádu pro dekolorizaci aminoantrachinonových barviv Acid Blue 80, Acid Green 25 a Acid Green 27 oxidací na Pt anodě s vyloučením vlivu elektro-Fentonovy reakce a oxidace vlivem H2O2 (chybí Fe a H2O2); Xa.b.8o = 616 nm, λΑ.ο.25 = 632 nm, Za.g.27 = 642 nm; t = 25 °C; měřeno v 1 cm křemenné průtočné kyvetě s průtokem dekontaminační komorou 0,1 ml s'1, při pH = 2 v dvoukomorovém elektrolyzéru se separací komor fritou VkOmor = 0,25 1 s Pt elektrodami o S
2 = lem .
Acid Blue 80 Acid Green 25 Acid Green 27
k [s1] t [s] s k[s·'] t [s] s k[s-'] t-/ds] s
3,74E-05 18518,8 298,5 3,24E-05 21357 513 L61E-05 43069,72 410,09
Účinnost elektrochemické oxidace aminoantrachinonových barviv byla vyhodnocena
porovnáním počáteční hodnoty CHSK před oxidací a výsledné hodnoty CHSK po 24h oxidaci v dekontaminační komoře elektrolyzéru. Pro stanovení CHSK byly použity opět kyvetové testy LCK 514 (dodavatel Hach-Lange). Celkový proud Ia byl nastaven na Ia = 100 mA, proud protékající pomocnou katodou v neutralizační komoře byl Ik2 = 10-12 mA, v dekontaminační komoře bylo po ustálení podmínek pH = 2 ± 0,25, pH neutralizační komory bylo 10 ± 0,25. Byly použity Pt elektrody a 3D elektrodové lože dekontaminační komory bylo naplněno 0,5 g Pd°/C katalyzátorem 2. Po spuštění elektrolyzéru bylo vyčkáno až koncentrace peroxidu vodíku v neutralizační komoře dosáhla hodnoty 40 mg r’(c H2O2= 1,17 10'3 mol Γ1), a poté byl vstřiknut koncentrovaný roztok amonoantrachinonového barviva, viz Obr. 20, spolu s roztokem Fe2SO4, aby počáteční molámí poměr Fe /H2O2 byl 1:4. Dosažené výsledky shrnuje Tabulka 7.
» ♦ »
9» 9 « · * «ι 9 » * * » 3;
t 3 9 * · ·;
3 4 » βí « · · · 9 * · 4 · «·*·9 · t
- 24 Tabulka 7: Výchozí koncentrace aminoantrachinonových barviv, naměřené hodnoty CHSK před a po 24 h oxidace v dekontaminační komoře elektrolyzéru a dosažená účinnost dekontaminace v dekontaminační komoře v dvoukomorovém elektrolyzéru se separací komor fritou Vkomor = 0,25 1 sPt elektrodami o S = lem2 s 3D elektrodovým ložem s0,5 g katalyzátoru 2. pHjekontaminační komory 2, pHneutralizační komory ~ 10, Ia ~ 100 mA, Ik2 — 10-12 Π1Α, Uzdroje 7 V.
Barvivo Výchozí koncentrace [moll'1] Naměřené CHSKCr před [mg Γ1 O2] Naměřené CHSKCr po 24h [mg V* O2] Účinnost dekontaminace %
Acid Blue 80 9,518 10’5 108 1 99,1
Acid Green 25 l,125.10'4 111 6 94,6
Acid Green 27 8.017.10'5 106 4 96,2
Příklad 8
Čištění splaškových vod
Dekontaminační komora H-cely elektrolyzéru opatřeného fritou byla zaplavena 250 ml modelové splaškové odpadní vody obsahující moč ředěnou destilovanou vodou v poměru 1:100, jejíž sušinový podíl činil 415 mg Γ1, TOC =117 mg Γ1, BSK5 = 182 mg Γ1 O2, CHSK = 347 mg Γ1 O2. Celkový proud Ia byl nastaven na Ia = 100 mA, proud protékající pomocnou katodou v neutralizační komoře byl Ik2 = 10 mA, v dekontaminační komoře bylo po ustálení podmínek pH = 2 ± 0,25, pH neutralizační komory bylo 10 ± 0,25. Byly použity Pt elektrody a 3D elektrodové lože dekontaminační komory bylo naplněno 0,5 g Pd/C katalyzátorem 2. Po 2 h provozu elektrolyzéru byl přidán roztokem Fe2SO4> aby jeho počáteční molámí koncentrace byla CFe2+ = 2,93 10'4 mol Γ1. Po 24 h oxidace byla pomocí kyvetových testů LCK 514 (dodavatel Hach-Lange) změřena výsledná CHSK, jež činila 9 mg Γ1 O2, což představuje 97,4% účinnost oxidace. Hodnota TOC poklesla na 5,4 mg Γ1 (pokles o 95,4 %) a konečná hodnota BSK5 byla = 13 mg Γ1 O2 (pokles o 92,9 %).
* « « · · ♦ · * > 1 * S í <
J ' í » »
-25 ~
Příklad 9
Čištění procesní odpadní vody s obsahem 9,1 % nemrznoucí kapaliny do automobilových ostřikovačů
Dekontaminační komora H-cely elektrolyzéru opatřeného fritou byla naplněna 250 ml modelové odpadní vody obsahující nemrznoucí kapalinu do automobilových ostřikovačů ředěnou destilovanou vodou v poměru 1:10 obsahující 3 hm% ethanolu (CAS 64-17-5), 0,2 hm% ethan-1,2-diolu (CAS 107-21-1), 0,25 hm. % propan-2-olu (CAS 67-63-0), 0,1 hm.% butanolu (CAS 78-93-3) a 0,1 hm.% acetaldehydu (CAS 75-07-0). Počáteční hodnota CHSK = 74 126 mg Γ1 O2. Procesní podmínky byly shodné s předchozím příkladem 8, ale doba oxidace byla prodloužena na 7 dní, přičemž byl průběžně sledován pokles CHS a účinnost procesu dekontaminace viz Tabulka 8.
Tabulka 8: Změna CHSK a účinnost oxidace vody s obsahem 9,1 % nemrznoucí kapaliny do automobilových ostřikovačů v závislosti na čase.
Čas (dny) 1 2 3 4 5 6 7
CHSK (mg Γ1 O2) 74 126 39563 18498 14232 9839 5867 1087
Účinnost (%) - 46,6 75,0 80,8 86,7 92,1 98,5
Příklad 10
Čištění procesní odpadní vody z opravárenských provozů obsahující oplachový odmašťovací přípravek ARVA
Dekontaminační komora H-cely elektrolyzéru opatřeného fritou byla naplněna 250 ml modelové odpadní vody obsahující emulgační, oplachový odmašťovací přípravek na silně znečištěné povrchy a k odstranění mastných nečistot a olejů z různých částí automobilů, nářadí, podlah dílen, garáží apod. ARVA oplachová (výrobce VELVANA, a. s.) ředěný destilovanou vodou v poměru 1:1000 destilovanou vodou obsahující 0,05 hm. % hydrogenačně odsířeného středního ropného destiláty (CAS 64742-80-9), 0,03 hm. % hydrogenačně dorafinováného destilátu (CAS 64742-46-7), 0,01 hm. % směsi solventní nafty (CAS 64742-94-5 a CAS 64742-95-6), 0,01 hm. % polyoxyethylen iso-tridecyl etheru (CAS 9043-30-5), a dále méně než-li 0,002 hm. % cyklohexanonu (CAS 108-94-1), 1,3,5• *· 9 · »·9 J » 4 » ί a 9 >a 4 i .» » > 9 99
J 4 .3 * *i , <9 » · 99 >·»«··· * * « * * * « · ·
- 26 trimethylbenzenu (CAS 108-7-8), 1,2,4-trimetthylbenzenu (CAS 95-63-6), naftalenu (CAS 91-20-3), směsi xylenů (CAS 1330-20-7) a ethylbenzenu (CAS 100-41-4). Počáteční hodnota CHSK ~ 3272 mg Γ1 O2. Procesní podmínky byly shodné s předchozím Příkladem 9, doba oxidace byla 36 h. Pokles CHS a účinnost procesu dekontaminace byl sledován průběžně, viz Tabulka 9.
Tabulka 9: Změna CHSK a účinnost oxidace vody s obsahem 90,9 % nemrznoucí kapaliny do automobilových vstřikovačů v závislosti na čase.
Čas (hodiny) 0 6 12 18 24 30 36
CHSK (mg Γ1 O2) 3272 1919 991 768 642 375 170
Účinnost (%) - 41,3 69,7 76,5 80,4 88,5 94,8

Claims (3)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Zařízení pro čištění odpadních vod elektro-Fentonovou reakcí, vyznačené tím, že obsahuje elektrolyzér sestávající z dekontaminační komory (1) a neutralizační komory (21), které jsou oddělené fritou nebo kationaktivní nebo anionaktivní membránou (15), přičemž dekontaminační komora (1) obsahuje alespoň jednu anodu (4) a alespoň jednu katodu (5), popřípadě i obětovanou železnou elektrodu (7), přičemž v prostoru mezi anodou (4) a katodou (5), popřípadě mezi soustavou anod a katod, jsou v 3D elektrodovém loži (6) uspořádány částice katalyzátoru, s výhodou vybraného ze skupiny zahrnující kovové palladium na aktivním uhlí, kovové palladium na T1O
  2. 2, kovové palladium na alumině a zlato, a přičemž neutralizační komora (21) obsahuje pomocnou katodu (8).
    XPóužíffTařfzeiiLpodl^náFotal prcFěištěnt^&dpadníelwoďelektro-FentonovowTeakefe^ý ^~”ř
  3. 3. Způsob čištění odpadních vod elektro-Fentonovou reakcí s použitím zařízení podle nároku 1, vyznačený tím, že se v zařízení obsahujícím odpadní vodu vložením potenciálu vyššího, než je hodnota rozkladného potenciálu vodného elektrolytu, na elektrody elektrochemicky rozkládá voda za vzniku vodíku a kyslíku, které se dále ponechají reagovat v přítomnosti katalyzátoru, uloženého v 3D elektrodovém loži mezi elektrodami, za vzniku peroxidu vodíku, který se v přítomnosti železnatého iontu, dodaného s výhodou v podobě obětované elektrody nebo železnaté soli, podrobuje Fentonově reakci na hydroxylový radikál OH’, který následně oxiduje organické polutanty v odpadních vodách.
CZ2014-95A 2014-02-12 2014-02-12 Zařízení pro čištění odpadních vod, jeho použití a způsob čištění odpadních vod CZ305477B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2014-95A CZ305477B6 (cs) 2014-02-12 2014-02-12 Zařízení pro čištění odpadních vod, jeho použití a způsob čištění odpadních vod

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2014-95A CZ305477B6 (cs) 2014-02-12 2014-02-12 Zařízení pro čištění odpadních vod, jeho použití a způsob čištění odpadních vod

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ201495A3 true CZ201495A3 (cs) 2015-10-21
CZ305477B6 CZ305477B6 (cs) 2015-10-21

Family

ID=54361330

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2014-95A CZ305477B6 (cs) 2014-02-12 2014-02-12 Zařízení pro čištění odpadních vod, jeho použití a způsob čištění odpadních vod

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ305477B6 (cs)

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN108439671A (zh) * 2018-05-16 2018-08-24 武汉轻工大学 一种光伏驱动电芬顿自维持系统及降解苯胺废水的方法

Families Citing this family (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB201609851D0 (en) 2016-06-06 2016-07-20 Univ Cardiff Water treatment
CN109607746A (zh) * 2019-01-17 2019-04-12 天津工业大学 一种基于炭膜的新型电芬顿的装置、方法及其应用
CN111762852A (zh) * 2020-08-03 2020-10-13 苏州聚智同创环保科技有限公司 处理高硬度高有机物高盐废水的电催化氧化反应器
CN114349129B (zh) * 2022-01-20 2022-10-28 中国科学技术大学 一种基于掺铁二氧化钛的电芬顿阴极及其制备方法和应用

Family Cites Families (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN100366545C (zh) * 2004-12-15 2008-02-06 中国科学院生态环境研究中心 一种利用感应电芬顿反应去除水中有机物的方法及装置
CN102942243A (zh) * 2012-11-08 2013-02-27 沈阳建筑大学 三维电极与电类Fenton联用的废水处理方法

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN108439671A (zh) * 2018-05-16 2018-08-24 武汉轻工大学 一种光伏驱动电芬顿自维持系统及降解苯胺废水的方法

Also Published As

Publication number Publication date
CZ305477B6 (cs) 2015-10-21

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Kumar et al. Composite wastewater treatment by aerated electrocoagulation and modified peroxi-coagulation processes
Divyapriya et al. Electrochemically generated sulfate radicals by boron doped diamond and its environmental applications
Othmani et al. A comprehensive review on green perspectives of electrocoagulation integrated with advanced processes for effective pollutants removal from water environment
Ganiyu et al. Electrochemical advanced oxidation processes (EAOPs) as alternative treatment techniques for carwash wastewater reclamation
El-Ashtoukhy et al. Intensification of a new electrocoagulation system characterized by minimum energy consumption and maximum removal efficiency of heavy metals from simulated wastewater
Särkkä et al. Natural organic matter (NOM) removal by electrochemical methods—A review
Sun et al. Degradation of sulfadiazine in drinking water by a cathodic electrochemical membrane filtration process
Asghar et al. Advanced oxidation processes for in-situ production of hydrogen peroxide/hydroxyl radical for textile wastewater treatment: a review
Zhang et al. Heterogeneous electro-Fenton using modified iron–carbon as catalyst for 2, 4-dichlorophenol degradation: Influence factors, mechanism and degradation pathway
Cotillas et al. Use of carbon felt cathodes for the electrochemical reclamation of urban treated wastewaters
Sirés et al. Remediation of water pollution caused by pharmaceutical residues based on electrochemical separation and degradation technologies: a review
Ghernaout et al. On the dependence of chlorine by-products generated species formation of the electrode material and applied charge during electrochemical water treatment
Ricordel et al. Electrocoagulation–electroflotation as a surface water treatment for industrial uses
Anantha Singh et al. New trends in electrocoagulation for the removal of dyes from wastewater: a review
JP4116726B2 (ja) 電気化学的処理方法及び装置
US11312646B2 (en) Method to remediate effluents containing metals complexed with organic and/or inorganic species
Cotillas et al. Coupling UV irradiation and electrocoagulation for reclamation of urban wastewater
GB2515324A (en) Electrolytic advance oxidation processes to treat wastewater, brackish and saline water without hydrogen evolution
CZ201495A3 (cs) Zařízení pro čištění odpadních vod, jeho použití a způsob čištění odpadních vod
CN101863548A (zh) 一种去除水中有机物的装置及方法
Ahmadi et al. Treatment of phenol-formaldehyde resin manufacturing wastewater by the electrocoagulation process
ALSamman et al. Arsenic oxidation and its subsequent removal from water: An overview
de Oliveira Campos et al. Electrochemical treatment of produced water using Ti/Pt and BDD anode
Ogundele et al. Exploring the potential and challenges of electro-chemical processes for sustainable waste water remediation and treatment
Min et al. Cadmium-treatment efficiency and membrane fouling during electrodialysis of wastewater discharged from zinc smelting

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20240212