CZ2014189A3 - Optická planární mnohavidová rozbočnice - Google Patents

Optická planární mnohavidová rozbočnice Download PDF

Info

Publication number
CZ2014189A3
CZ2014189A3 CZ2014-189A CZ2014189A CZ2014189A3 CZ 2014189 A3 CZ2014189 A3 CZ 2014189A3 CZ 2014189 A CZ2014189 A CZ 2014189A CZ 2014189 A3 CZ2014189 A3 CZ 2014189A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
waveguide
refractive index
planar
optical
multimode fiber
Prior art date
Application number
CZ2014-189A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ305196B6 (cs
Inventor
Václav Prajzler
Miloš Neruda
Vítězslav Jeřábek
Original Assignee
České Vysoké Učení Technické V Praze Fakulta Elektrotechnická
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by České Vysoké Učení Technické V Praze Fakulta Elektrotechnická filed Critical České Vysoké Učení Technické V Praze Fakulta Elektrotechnická
Priority to CZ2014-189A priority Critical patent/CZ305196B6/cs
Publication of CZ2014189A3 publication Critical patent/CZ2014189A3/cs
Publication of CZ305196B6 publication Critical patent/CZ305196B6/cs

Links

Landscapes

  • Optical Integrated Circuits (AREA)

Abstract

Optická planární mnohavidová rozbočnice je tvořená vstupním mnohavidovým vláknovým vlnovodem (1), který je připojený na planární vlnovodnou strukturu vytvořenou na substrátu (3). Planární vlnovodnou strukturu tvoří vstupní kanálkový vlnovod (2), který je vyústěn do dvojitého kuželovitého modového scrambleru (4), za kterým následuje tapetovaný kanálkový vlnovod (5) rozšiřující se ve směru šíření optického signálu, který je vyústěn do levého kanálkového vlnovodu (6) a do pravého kanálkového vlnovodu (7). Na planární vlnovodnou strukturu je navázán na konci levého kanálkového vlnovodu (6) první výstupní mnohavidový vláknový vlnovod (8), a na konci pravého kanálkového vlnovodu (7) druhý výstupní mnohavidový vláknový vlnovod (9). Optická planární mnohavidová rozbočnice může být opatřená horní krycí vrstvou, jejíž hodnota indexu lomu, jakož i hodnota indexu lomu substrátu (3) je nižší než hodnota indexu lomu vrstvy tvořící planární vlnovodnou strukturu. Vlnovodná struktura je vytvořená z materiálu se skokovou změnou indexu lomu, s výhodou z polymerní epoxydové pryskyřice ENR. Je výhodné, jsou-li i vláknový vlnovod (1), první výstupní mnohavidový vláknový vlnovod (8) a druhý výstupní mnohavidový vláknový vlnovod (9) z materiálu se skokovou změnou indexu lomu.

Description

Předkládaná topologie optické mnohavidové rozbočnice se skokovou změnou indexu lomu řeší problém rozdělení optického signálu z jednoho vstupního mnohavidového vlnovodu do dvou výstupních mnohavidových vlnovodů.
Dosavadní stav techniky
Pro přenos optického signálu na velké vzdálenosti se používají v páteřních sítích křemenná optická jednovidová vlákna, jejichž geometrický rozměr jádro/plášť je 4/125 gm nebo 9/125 gm, nebo mnohavidová vlákna s geometrickými rozměry 50/125 gm nebo 62,5/125 gm. Telekomunikační optické systémy používají zpravidla pracovní vlnové délky 850 nm, takzvané první telekomunikační okno. Systémy využívající první telekomunikační okno jsou určeny pro méně náročný přenos dat, a to jak po ekonomické, tak i technické stránce, který probíhá na kratší vzdálenosti s nižším objemem přenášených dat. V páteřních sítích se používají vlnové délky 1310 nm, tzv. druhé telekomunikační okno, kdy křemenná vlákna mají nejmenší disperzi, nebo pak vlnové délky 1550 nm, tzv. třetí telekomunikační okno, kdy křemenné vlákna mají nejnižší optický útlum.
Planární vlnovody se používají pro distribuci a zpracování signálů z optických vláken na vzdálenosti maximálně několik centimetru a základní planární fotonickou strukturou, která je používaná ve všech optických sítích je optická Y rozbočnice, která slouží k rozdělení optických signálů z jednoho vstupního do dvou nebo více výstupních vlnovodů, a to jak pro jednovidové, tak mnohavidové vlnovody.
Jsou známá řešení struktur optických jednovidových planárních rozbočnic^ s gradientním indexem lomu vyrobených pomocí iontové výměny do skleněných podložek nebo do optických krystalů. Byly také vyrobeny odbočnice na bázi polovodičů nebo z polymerních materiálů. Topologie těchto rozbočnic^ spočívá v rozdělení optického signálu pomocí vlnovodů ve tvaru Y. Jsou známá také řešení • · · · >»«« · · « * e « ’ » »«· » « · «»·· 24 «·*··♦» »4 » · · · · « » · « » « « · « planámích mnohavidových rozbočnicá( se skokovou změnou indexu lomu, které umožní připojení optického signálu pomocí standardních POF vláken, Plastic Optical Fiber s rozměrem 900/1000 pm. Byly popsány struktury, které používají podložky z polymeru Polymethylmethakrylátu (PMMA) (ns= 1,49 index lomu podložky a horní krycí vrstvy PMMA pro vlnovou délu λ= 650 nm, vlnová délka) a vlnovodná vrstva je z různých druhů polymeru Norland Optical Adhesive (NOA) (nf= 1,51-1,56 index lomu vlnovodné vrstvy NOA pro vlnovou délku λ= 650 nm). Dále byla popsána struktura, kdy byla opět použita podložka z polymeru PMMA (ns= 1,49 index lomu podložky PMMA pro vlnovou délku λ= 650 nm) a vlnovodná vrstva pak byla z polymeru z epoxydové pryskyřice (nf= 1,58 index lomu vlnovodné vrstvy pro vlnovou délku λ= 650 nm).
Dále je známo řešeni rozdělení optického výkonu dle užitného vzoru CZ 25538, kde rozdělení optického výkonu z jednoho vstupního POF vláknového vlnovodu do dvou výstupních vláknový POF vlnovodů je provedeno pomocí vlnovodné struktury se vstupním kanálkovým vlnovodem a taperovaným kanálkovým vlnovodem rozšiřujícím se ve směru šíření optického signálu a vyústěným do levého a pravého kanálkového vlnovodu ve tvaru S. Na konci levého i pravého kanálkového vlnovodu jsou vloženy první a druhý výstupní POF vláknový vlnovod. Je i známo řešení dle užitného vzoru CZ 25535 a vynálezu CZ 304236, kde symetrické rozdělení planární rozbočnice s jedním vstupním a třemi výstupními POF vlákny je dosaženo vložením obdélníkové oblasti do taperované části planární rozbočnice.
Je také známé řešení optické mnohavidové polymemí rozbočnice se skokovou změnou indexu lomu, která byla publikována N. Bamiedakis et al.: IEEE J. of Quant. Ele., vol. 45, no. 4, 2009 a umožní připojení optických vláken s rozměrem 50/125 pm. Tato rozbočnice byla vyrobena z polymeru Siloxane OE-4140 pomocí fotolitografického procesu na skleněném substrátu.
Nevýhodou výše zmíněných rozbočnic^ je, že neumožňují realizaci optických rozbočnic^ s menší délkou optické rozbočnice a tedy mají vyšší vložné optické ztráty.
Dále je známá struktura, která byla popsána Y. Gao et al.: Chin.Phys. Lett., vol. 25, no. 8, 2008. Jedná se o strukturu s gradientním indexem lomu, která byla * » · · · · · 4 · « » ♦ · · · · ·· « ··** >»*««·· ·« * □ ' ·* ····♦♦ ,» «» « «· , vyrobena jednostupňovou iontovou výměnou do skleněného substrátu pro vlnovody s rozměrem 50/125 pm, kde rozdělení optického signálu bylo realizováno pomocí dvojitého kuželovitého modového scrambleru. Tato realizace, umožňuje symetrické rozdělení optického výkonu, ale účinnost rozdělení optického signálu do výstupních vlnovodů je menší než v případě struktury se skokovou změnou indexu lomu. Toto je způsobeno vzájemným přeléváním energie mezi jednotlivými mody, ze kterých je optický signál složen, kdy dochází k uniku energie na rozhraní mezi vlnovodnou vrstvou a vzduchem.
Podstata vynálezu
Výše uvedené nedostatky odstraňuje řešení optické rozbočnice s djójitým kuželovitým modovým scramblerem podle předkládaného řešení. Tato optická planární mnohavidová rozbočnice je tvořená vstupním mnohavidovým vláknovým vlnovodem, který je připojený na planární vlnovodnou strukturu vytvořenou na substrátu. Planární vlnovodnou strukturu tvoří vstupní kanálkový vlnovod, který je vyústěn do dvojitého kuželovitého modového scrambleru, za kterým následuje taperovaný kanálkový vlnovod. Taperovaný kanálkový vlnovod se rozšiřuje ve směru šíření optického signálu a je vyústěn do levého a do pravého kanálkového vlnovodu. Na tuto planární vlnovodnou strukturu je navázán na konci levého kanálkového vlnovodu první výstupní mnohavidový vláknový vlnovod, a na konci pravého kanálkového vlnovodu druhý výstupní mnohavidový vláknový vlnovod. Optická planární mnohavidová rozbočnice je většinou opatřená horní krycí vrstvou, zejména z důvodu, aby nedošlo při manipulaci k poškození planární vlnovodné struktury. Hodnota indexu lomu horní krycí vrstvy i substrátu je vždy nižší než hodnota indexu lomu vrstvy tvořící planární vlnovodnou strukturu. Podstatou nového řešení je, že planární vlnovodná struktura je vytvořená z materiálu se skokovou změnou indexu lomu.
Jako materiál se skokovou změnou indexu lomu pro vlnovodnou strukturu je výhodné použít polymemí epoxydovou pryskyřicí Epoxy Novolak Resin, dále jen
ENR.
t í *t i «
- « * * 4»« » t C « C f · · · · c » ’ e V í Í t i *t
- v. 4 ' ’ f * * * * ’ * ’ ·? * ·
Je výhodné, jsou-li i vláknový vlnovod a první a druhý výstupní mnohavidový vláknový vlnovod z materiálu se skokovou změnou indexu lomu.
Podstatou nového řešení je, že rozdělení optického signálu je provedeno pomocí dvojitého kuželovitého modového scrambleru se skokovou změnou indexu lomu, který je doplněn o taperovaný rozšiřující se vlnovod ve směru šíření optického signálu.
Geometrické rozměry dvojitého kuželovitého modového scrambleru a taperovaného kanálkového vlnovodu jsou pro danou vlnovodnou strukturu funkcí indexu lomu užitého substrátu S1O2, indexu lomu vlnovodné vrstvy z polymerní epoxydové pryskyřice ENR, indexu lomu krycí vrstvy a použité pracovní vlnové délky. Geometrické rozměry jsou pro tuto vlnovou strukturu určeny počítačovou simulací.
Výhodou nového řešení je, že správným zvolením rozměrů dvojitého kuželovitého modového scrambleru a taperovného vlnovodu lze dosáhnout symetrického rozbočení optického signálu u mnohavidových vlnovodů při použití optické odbočnice s menšími rozměry než u rozbočnice tvaru Y. Toto je způsobeno tím, že dvojitý kuželovitý modový scrambler umožní optimalizovat rozložení elektromagnetické pole jednotlivých módů, pro optimální rozdělení optického signálu do výstupních vlnovodů a díky tomu lze realizovat kvalitní optické planární symetrické rozbočnice s menšími rozměry.
Objasnění výkresů
Nové řešení bude dále popsáno pomocí přiložených výkresů. Na Obr. 1 je uvedeno topologické schéma struktury rozbočnice. Příklad řešení optimalizované struktury s vstupními/výstupními mnohavidovými vlnovody navrženým na SiO2 substrátu a vlnovodnou vrstvou z polymerní epoxydové pryskyřice ENR je uveden na Obr. 2a a Obr. 2b. Na Obr. 2a je uvedeno rozložení indexu lomu navržené struktury z pohledu shora a na Obr. 2b je pak uvedeno šíření optického signálu strukturou.
Příklady uskutečnění vynálezu
Obecně se optické planární vlnovody skládají z planární vlnovodné vrstvy, substrátu a horní krycí vrstvy. Aby optický signál byl veden vlnovodnou vrstvou, tak hodnota indexu lomu vlnovodné vrstvy musí být vyšší než hodnota indexu substrátu i než hodnota indexu lomu krycí vrstvy. V uvedeném příkladu, Obr. 1, je substrát 3 tvořen z SiO2 a jako planární vlnovodné vrstva je použita polymemí epoxydová pryskyřice ENR. Horní krycí vrstva, která není na výkrese znázorněná, může být tvořena například polymerem PMMA, Polymethylmethakrylát. Tato horní krycí vrstva může být i z jiného materiálu, ale vždy musí mít menší hodnotu indexu lomu než má polymemí epoxydová pryskyřice ENR. Je nutné podotknout, že rozbočnice bude fungovat i když tam nebude krycí vrstva, protože hodnota indexu lomu vzduchu je 1 a to je vždy méně než je hodnota indexu lomu vlnovodné vrstvy. Horní krycí vrstva má v tomto případě spíše charakter ochranné vrstvy, aby nedošlo k poškození vlnovodné vrstvy při manipulaci. Pro vlnovou délku 1550 nm má vrstva polymemí epoxydové pryskyřice ENR hodnotu indexu lomu rif = 1,567 a hodnota indexu lomu rig vrstvy SiO2 je 1,443, a tedy index lomu vlnovodné vrstvy polymemí epoxydové pryskyřice ENR je vyšší než hodnota indexu lomu SiO2. To znamená, že požadovaná podmínka pro optický vlnovod je splněna.
Topologické schéma optické planární mnohavidové rozbočnice je uvedeno na přiloženém výkrese na Obr. 1. Tato planární mnohavidové rozbočnice je tvořená vstupním mnohavidovým vláknovým vlnovodem 1, který je připojený na planární vlnovodnou strukturu vytvořenou na substrátu 3, který je v uvedeném příkladu z SiO2. Planární vlnovodnou strukturu tvoří vstupní kanálkový vlnovod 2, který je vyústěn do dvojitého kuželovitého modového scrambleru 4. Za dvojitým kuželovitým modovým scramblerem 4 následuje taperovaný kanálkový vlnovod 5 rozšiřující se ve směru šíření optického signálu, který je vyústěn do levého kanálkového vlnovodu 6 a do pravého kanálkového vlnovodu 7. Na konci levého kanálkového vlnovodu 6 je umístěn první výstupní mnohavidový vláknový vlnovod 8, a na konci pravého kanálkového vlnovodu 7 je druhý výstupní mnohavidový vláknový vlnovod 9. Celá planární vlnovodné struktura je vytvořená z materiálu se skokovou změnou indexu lomu, zde vrstvou polymemí epoxydové pryskyřice ENR vytvořenou na substrátu 3 SiO2. V uvedeném příkladu byly jako vstupní mnohavidový vláknový vlnovod £, první <t · * ·
výstupní mnohavidový vláknový vlnovod 8 a druhý výstupní mnohavidový vláknový vlnovod 9 použity standartní vláknové optické vlnovody se skokovou změnou indexu lomu s rozměrem 50/125 pm nebo 62,5/125 pm jádro/plášť. Toto provedení je výhodné, ale bylo by možné vstupní mnohavidový vláknový vlnovod 1, první výstupní mnohavidový vláknový vlnovod 8 a druhý výstupní mnohavidový vláknový vlnovod 9 realizovat i s gradientní změnou indexu lomu, což by ale vedlo ke zvýšení optického útlumu z důvodu špatnému přizpůsobení elektromagnetického pole na rozhraní optického vlnovodu se skokovou a gradientní změnou indexu lomu.
Rozměry optické planární mnohavidové rozbočnice byly navrženy pomocí specializovaného softwaru. Pro návrh byl použit software BeamPROP™, který pro výpočet využívá metodu šíření optické svazku, BPM Beam Propagation Method.
Příklad optimalizované struktury převzaté ze simulačního programu BeamPROP™, je uveden na Obr. 2a a na Obr. 2b. Na Obr. 2a je uveden profil indexu lomu navržené struktury v pohledu shora, kde hodnota 1,443 je index lomu substrátu 3 z materiálu SiO2 a hodnota 1,567 je index lomu vlnovodné vrstvy polymerní epoxydové pryskyřice ENR pro vlnovou délku 1550 nm. Na Obr. 2b je pak uvedeno šíření optického signálu ve struktuře.
Na Obr. 2b plná čára označená v legendě římskou číslicí I odpovídá optickému signálu, který se šíří vstupním mnohavidovým vláknovým vlnovodem 1_ a dále vstupním kanálkovým vlnovodem 2 tvořeným polymerní epoxydovou pryskyřicí ENR na substrátu 3 z SiO2. Signál se dále šíří přes dvojitý kuželovitý modový scrambler 4 z polymerní epoxydové pryskyřice ENR, který pokračuje přes rozšiřující se taperovaný vlnovod 5, který je opět z polymerní epoxydové pryskyřice ENR a je vyústěn do levého kanálkového vlnovodu 6 tvořeného polymerní epoxydovou pryskyřicí ENR. Signál je potom veden do prvního 8 mnohavidového vláknového vlnovodu.
Čárkovaná čára označená v legendě na Obr. 2b římskou číslicí JI odpovídá optickému signálu, který se šíří vstupním mnohavidovým vláknovým vlnovodem 1 a dále vstupním kanálkovým vlnovodem 2 tvořeným vrstvou polymerní epoxydové pryskyřice ENR na substrátu 3 SiO2. Signál se dále šíří přes dojitý kuželovitý modový í 4 Í «.J · • 4 · * ·· f * 4 « t * 4 44t i · f·· « · · · « tt • « « · · · 4 9t * y . fc »»··»« t · ♦ · «· · i scrambler 4, do taperovaného kanálkového vlnovodu 5 z polymemí epoxydové pryskyřice ENR, který se rozšiřuje ve směru šíření optického signálu a je vyústěn do pravého kanálkového vlnovodu 7 tvořeného opět z vlnovodné vrstvy z polymemí epoxydové pryskyřice ENR. Na konci pravého kanálkového vlnovodu 7 je vložen druhý výstupní mnohavidový vláknový vlnovod 9. Z Obr. 2b vyplývá, že signál, který vstupuje do popisované mnohavidové rozbočnice, je po průchodu kuželovitým modovým scramblerem 4 a taperovaným kanálkovým vlnovodem 5 symetricky rozdělen do levého kanálkového vlnovodu 6 a pravého kanálkového vlnovodu 7. Z Obr. 2b také vyplývá, že dojde k rozdělení 50% energie do levého kanálkového vlnovodu 6 a 50 % energie do pravého kanálkového vlnovodu 7.
Průmyslová využitelnost
Předkládané řešení je využitelné pro rozdělení optického signálu, který přenáší datovou informaci pomocí jednoho mnohavidového optického vlákna se skokovou změnou indexu lomu do dvou výstupních mnohavidových vláken se skokovou změnou indexu lomu. Šířka spektra, které je možno danou strukturou přenést, je dána spektrální charakteristikou použitých vstupně/výstupních optických vláken a použitím materiálu, ze které je rozbočnice s dojitým kuželovitý modovým scramblerem realizována. Tohoto může být využito při distribuci optické signálu na kratší vzdálenosti v optických metropolitních sítích.
i · • »9 · »
9·· » » • · · i ·· • ♦ · » 9· • · 9 ··«»·* « · · 9 ·· · · ♦ ♦ · ··

Claims (3)

1. Optická planární mnohavidová rozbočnice tvořená vstupním mnohavidovým vláknovým vlnovodem (1), který je připojený na planární vlnovodnou strukturu vytvořenou na substrátu (3), která se skládá ze vstupního kanálkového vlnovodu (2), který je vyústěn do dvojitého kuželovitého modového scrambleru (4), za kterým následuje taperovaný kanálkový vlnovod (5) rozšiřující se ve směru šíření optického signálu, který je vyústěn do levého kanálkového vlnovodu (6) a do pravého kanálkového vlnovodu (7), kde na tuto planární vlnovodnou strukturu je navázán na konci levého kanálkového vlnovodu (6) první výstupní mnohavidový vláknový vlnovod (8), a na konci pravého kanálkového vlnovodu (7) druhý výstupní mnohavidový vláknový vlnovod (9), přičemž tato optická planární mnohavidová rozbočnice je případně opatřená ochrannou horní krycí vrstvou, jejíž hodnota indexu lomu, jakož i hodnota indexu lomu substrátu (3) je nižší než hodnota indexu lomu vrstvy tvořící planární vlnovodnou strukturu vyznačující se tím, že planární vlnovodná struktura je vytvořená z materiálu se skokovou změnou indexu lomu.
2. Optická planární mnohavidová rozbočnice podle nároku ^vyznačující se tím, že materiál se skokovou změnou indexu lomu tvořící vlnovodnou strukturu je polymemí epoxydová pryskyřice ENR.
3. Optická planární mnohavidová rozbočnice podle nároku, ^vyznačující se tím, že vláknový vlnovod (1), první výstupní mnohavidový vláknový vlnovod (8) a druhý výstupní mnohavidový vláknový vlnovod (9) jsou z materiálu se skokovou změnou indexu lomu.
CZ2014-189A 2014-03-26 2014-03-26 Optická planární mnohavidová rozbočnice CZ305196B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2014-189A CZ305196B6 (cs) 2014-03-26 2014-03-26 Optická planární mnohavidová rozbočnice

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2014-189A CZ305196B6 (cs) 2014-03-26 2014-03-26 Optická planární mnohavidová rozbočnice

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2014189A3 true CZ2014189A3 (cs) 2015-06-03
CZ305196B6 CZ305196B6 (cs) 2015-06-03

Family

ID=53267029

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2014-189A CZ305196B6 (cs) 2014-03-26 2014-03-26 Optická planární mnohavidová rozbočnice

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ305196B6 (cs)

Family Cites Families (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
WO1997032228A1 (de) * 1996-02-29 1997-09-04 INSTITUT FüR MIKROTECHNIK MAINZ GMBH INTEGRIERT-OPTISCHER 1xN-VERZWEIGER
JP2006039080A (ja) * 2004-07-26 2006-02-09 Nippon Sheet Glass Co Ltd 分岐光導波路
US20080240653A1 (en) * 2007-03-27 2008-10-02 Jonathan Paul King Optical coupler including mode-mixing
WO2011137761A2 (zh) * 2011-05-09 2011-11-10 华为技术有限公司 无源光分路器和无源光网络系统
CZ25454U1 (cs) * 2013-01-10 2013-05-30 Ceské vysoké ucení technické v Praze Optická planární mnohavidová POF rozbočnice
CZ25535U1 (cs) * 2013-01-29 2013-06-17 Ceské vysoké ucení technické v Praze Optická planární mnohavidová POF rozbočnice
CZ25538U1 (cs) * 2013-02-14 2013-06-17 Ceské vysoké ucení technické v Praze, Optická planární mnohavidová rozbočnice

Also Published As

Publication number Publication date
CZ305196B6 (cs) 2015-06-03

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CN106249355B (zh) 基于硅基光波导模式匹配的模式复用解复用器
Kokubun et al. Novel multi-core fibers for mode division multiplexing: proposal and design principle
CN102844695B (zh) 多模光耦合器接口
WO2008070399A3 (en) Optical sensing methods
KR100189855B1 (ko) 모드 진화 광커플러 및 그 제조방법
CN107092056A (zh) 一种波分复用/解复用器及其制作方法
CN103576238B (zh) 一种基于不对称y分叉结构的n模式复用/解复用器
AU2017253576B2 (en) Device for selective increasing higher-order modes&#39; losses
CN207408621U (zh) 一种偏振分束器
US8768124B2 (en) Direct coupling of optical slot waveguide to another optical waveguide
CZ2014189A3 (cs) Optická planární mnohavidová rozbočnice
CN104199145B (zh) 一种不对称y分叉模式间隔分离器
CZ26976U1 (cs) Optická planární mnohavidová rozbočnice
CN108061927B (zh) 一种光子晶体波分模分混合复用解复用器及方法
CN101308233A (zh) 1×n多模光功率分配器
Zhang Silicon-based photonic devices: Design, fabrication and characterization
Prajzler et al. Design and modeling of symmetric three branch polymer planar optical power dividers
Ab-Rahman et al. Etching technique study for POF coupler fabrication using circular blocks
Ono et al. Fabrication for Y-branched polymer optical waveguide using the imprint method and its application for mode division multiplexing devices
CZ25538U1 (cs) Optická planární mnohavidová rozbočnice
CZ25535U1 (cs) Optická planární mnohavidová POF rozbočnice
Feng et al. Mode (de) multiplexer based on polymer-waveguide asymmetric Y-junction
Wang et al. A Novel Fiber-to-Waveguide Coupling Scheme for Lithium Niobate on Insulator Devices
Sun et al. Novel Low-Loss Fiber-Chip Edge Coupler for Coupling Standard Single Mode Fibers to Silicon Photonic Wire Waveguides. Photonics 2021, 8, 79
CZ25454U1 (cs) Optická planární mnohavidová POF rozbočnice