CZ20131050A3

CZ20131050A3 - Způsob pořizování elektrického impedančního tomografického snímku zvoleného objektu a elektrický impedanční tomograf

Info

Publication number: CZ20131050A3
Application number: CZ2013-1050A
Authority: CZ
Inventors: David Krčmařík
Original assignee: Technická univerzita v Liberci
Priority date: 2013-12-20
Filing date: 2013-12-20
Publication date: 2015-07-15
Also published as: CZ305284B6

Abstract

Způsob pořizování elektrického impedančního tomografického snímku zvoleného objektu, u něhož se objekt umístí do snímacího prostoru (5) vyplněného elektricky vodivou tekutinou, který je z vnějšku vymezen měřicím prstencem (2), v němž jsou uspořádány elektrody (3), přičemž pro zobrazování se od zjištěných hodnot indukovaného napětí odečítají hodnoty referenční, které se získají předem měřením snímacího prostoru (5) vyplněného stejnou elektricky vodivou tekutinou bez snímaného objektu. Snímací prostor (5) se vytvoří umístěním měřicího prstence (2) kolem snímaného objektu, přičemž je snímací prostor (5) utěsněn dvěma pružnými manžetami (4), které na obou koncích uzavírají snímací prostor (5) mezi měřicím prstencem (2) a snímaným objektem a zabraňují tak úniku elektricky vodivé tekutiny ze snímacího prostoru. Elektrický impedanční tomograf obsahující vysílací elektrody (31) pro přivádění střídavého proudu a přijímací elektrody (32) sloužící k měření indukovaného napětí, které jsou propojeny s řídicí, vyhodnocovací a zobrazovací jednotkou. Elektrody (3) jsou uloženy definovaně po obvodu měřicího prstence (2), který je uspořádán v pevném skeletu (1) a jehož výška je po celém jeho obvodu z obou stran vymezena pružnými manžetami (4), které svým vnitřním obvodem dosedají na snímaný objekt, čímž vymezují snímací prostor (5), který je při snímání vyplněn elektricky vodivou tekutinou.

Description

Způsob pořizování elektrického impedančního tomografického snímku zvoleného objektu a elektrický impedanční tomograf

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu pořizování elektrického impedančního tomografického snímku zvoleného objektu, u něhož se objekt umístí do snímacího prostoru vyplněného elektricky vodivou tekutinou, který je zvnějšku vymezen měřicím prstencem, v němž jsou uspořádány elektrody, přičemž pro zobrazování se od zjištěných hodnot indukovaného napětí odečítají hodnoty 10 referenční, které se získají předem měřením snímacího prostoru vyplněného stejnou elektricky vodivou tekutinou bez snímaného objektu.

Dále se vynález týká elektrického impedančního tomografu, obsahujícího vysílací elektrody pro přivádění střídavého proudu a přijímací elektrody sloužící k měření indukovaného napětí, které jsou propojeny s řídicí, vyhodnocovací a 15 zobrazovací jednotkou.

Dosavadní stav techniky

V současné době jsou v medicínské praxi používány především tři tomografické metody zobrazování vnitřních orgánů lidského těla. Počítačová 20' tomografie (Computed Tomography, CT), magnetická rezonance (MRI) a pozitronová emisní tomografie (PET).

U počítačové tomografie je pacient zasunut do přístroje, v němž jej po kruhové trajektorii obíhá zařízení složené z rentgenky a detektorů. Anoda rentgenky emituje záření, které prochází vyšetřovaným objektem a po dopadu 25 na detektor se zaznamenává jeho intenzita, která je po průchodu objektem vždy nižší než intenzita vyzářená. Nevýhodou je vystavení pacienta stejnému druhu ionizujícího záření jako u běžného rentgenu, ale ve vyšších dávkách.

Magnetická rezonance nenese žádná rizika ozáření. Fyzikální princip magnetické rezonance představuje nukleární magnetická rezonance, která 3CT využívá skutečnosti, že protony mají stejně jako neutrony určitý vlastní moment, tzv. spin, díky němuž získává celé atomové jádro určitý magnetický moment, • · · ·

i * · ·

PV 201’3.-1050

20.12.2013' který ve snímací cívce indukuje napětí, jež se měří a z něho se vypočítávají příslušné obrazy orgánů. Nevýhodou je složitost a cena, a to jak vlastního zařízení, tak vyšetření. Další nevýhodou je, že pacient nesmí mít tradiční kardiostimulátor, nesmí mít v těle kovová tělesa z feromagnetického materiálu, 5 ušní implantáty, naslouchadla. Problémy mají i pacienti trpící klaustrofobií, neboť vyšetřování trvá i několik desítek minut a pacient je v uzavřeném prostoru a v hluku.

Poslední zde uvedená metoda používá radiofarmaka, která se díky zvýšené aktivitě rakovinových center právě v těchto centrech akumulují. Díky 10 speciální soustavě detektorů je následně možno prostorově identifikovat, kde tyto centra jsou. Je to velice nákladná metoda a navíc opět postihuje pacienta nechtěným ozářením.

Výše uvedené nevýhody by odstraňoval elektrický impedanční tomograf (EIT), který je v podstatě tvořen zdrojem střídavého proudu a velmi přesným 15' měřičem indukovaného napětí. Měření probíhá na elektrodách, které těsně dosedají na zkoumaný objekt a výsledky se následně počítačově zpracovávají pomocí metody konečných prvků a řešení soustavy rovnic do výsledného obrazu. Aby se zabránilo elektrolýze používá se střídavý proud o maximální v -y, hodnotě proudu typicky do 10 mA s frekvencí 100 Hz < 1MHz. Typické · ·, X indukované napětí na snímacích elektrodách je do 1 V.

Hlavní výhodou zavedení EIT v medicínské praxi se jeví neinvazivnost, nízká cena, malé rozměry a kontinuální měření s vysokou frekvencí pořizování snímků v reálném čase. Proto je již několik let vyvíjena snaha o zavedení EIT do medicínské praxe [1]. Bohužel se stále ukazuje, že metoda nedosahuje 25 takových rozlišení jako konvenční metody (CT a MRI) a to jednak z důvodu fyzikálního principu (při použití dlouhovlnného záření s frekvencí do 1MHz bude vždy výsledný obraz z části rozmazaný), a za druhé z důvodu při umísťování elektrod [2],

Je popsáno mnoho experimentů použití EIT v medicíně, při nichž se 30^J elektrody umístili přímo na tělo pacienta a pacient byl monitorován v oblasti hrudníku [3], žaludku [4] nebo močového měchýře [5]. Zásadní nevýhoda použití EIT v medicíně spočívala v samotném umístění elektrod přímo na těle pacienta [6], což přináší následující problémy:

« ·

PV 2013-1050 ' * ' PS3939ČZj

20.12.2013 8.7.2014

1. Elektrody nejsou umístěny v přesně definovaných vzdálenostech od sebe a s přesně definovanými vzdálenostmi vůči sobě a tyto vzdálenosti a polohy se mění v čase, například při nádechu je objem hrudníku větší než při výdechu. Proto nelze monitorovat změny objemu měřeného objektu, například hrudníku.

2. Obtížně lze stanovit impedanci přechodu mezi tělem a elektrodou, což má za následek velmi nepřesnou tomografickou rekonstrukci. Referenční snímek je pořízen přímo na těle pacienta, a v důsledku toho dochází k monitorování pouhé změny, neboli dosažení pouze relativních obrázků.

Například u močového měchýře se bere reference v době, kdy je měchýř prázdný, nebo u hrudníku se často bere reference při maximálním výdechu.

3. Umísťování elektrod je časově náročné, a proto i nepříjemné pro pacienta.

4. Matematické zpracování naměřených hodnot bylo u elektrody přímo 15 umístěné na povrchu těla téměř vždy spjato s artefakty v okolí budicích a měřicích elektrod.

Existují sice medicínské metody, například podle US 2009/0216148 A1, kdy se do nádoby naplněné vodou vkládá snímaný objekt a tím pádem celý systém poskytuje pseudoabsolutní obraz (referenční měření se uskuteční 20 s nádobou naplněnou vodou a následně se skutečné měření provede s objektem ponořeným do této nádoby). Tato technika je popsána např. pro studium karcinomu prsu. Avšak pro monitorování oblasti hrudníku a břicha, nebo dalších větších částí lidského těla se nehodí, kvůli nutnosti celý snímaný objekt ponořit do vody, což není možné z důvodu dlouhodobějšího monitoringu 25 a nežádoucí nadbytečné manipulace s pacientem.

Cílem vynálezu je odstranit výše uvedené nevýhody a vyvinout způsob využití EIT v medicíně, který by zajistil absolutní obraz vyšetřovaného orgánu. Je nutné poznamenat, že všechny v současné době užívané EIT systémy pro monitorování oblasti hrudníku a břicha poskytují pouze diferenciální snímky bez 3Ó možnosti absolutních snímků. Je to především právě kvůli nevhodné aplikaci elektrod. Cílem vynálezu je rovněž vytvořit elektrický impedanční tomograf k provádění takového způsobu.

	' ¹ . ¹ * ·«·· í a * * * * '^,ίΛ * 1» * t «
PV 2013-1050	# U í · · » * · · · - · »♦ tt · i PS3939CZ 1
20.12.2013	8.7.2014
	- 4 -
Podstata vvnálezu
Cíle vynálezu je	dosaženo způsobem pořizování elektrického

impedančního tomografického snímku zvoleného objektu podle vynálezu, jehož podstata spočívá vtom, že snímací prostor se vytvoří umístěním měřicího prstence kolem snímaného objektu, přičemž je snímací prostor utěsněn dvěma pružnými manžetami, které na obou koncích uzavírají prostor mezi měřicím prstencem a snímaným objektem a zabraňují tak úniku elektricky vodivé tekutiny ze snímacího prostoru. Tím je snímací prostor uzavřen a lze ho vyplnit 10' elektricky vodivou tekutinou.

V důsledku odečítání referenčních hodnot se způsobem podle vynálezu získá absolutní obraz snímaného objektu, přičemž není na závadu pohyb snímaného objektu, například dýchání při snímání lidského hrudníku a zobrazování orgánů v něm uložených.

Ť5

Pro uzavírání složitě tvarovaných objektů, které navíc ještě mění tvar, například lidského těla, je výhodné, jsou-li pružné manžety tvořeny nafukovacími dušemi, které zajišťují dobré těsnění i v případech, kdy je elektricky vodivou tekutinou voda.

Pro dosažení dostatečné přesnosti měření jsou elektrody v měřicím prstenci uloženy v definovaných polohách, přičemž jsou rozděleny na alespoň dvě vysílací elektrody, na které se přivádí střídavý proud, a přijímací elektrody, sloužící po dvojicích k měření indukovaného rozdílového napětí po obvodu měřicího prstence, přičemž určení jednotlivých elektrod se v po sobě následujících cyklech měření postupně mění, takže všechny elektrody jsou alespoň jednou vysílacími elektrodami.

Způsob podle vynálezu umožňuje kvalitně zobrazovat snímané objekty, i pokud jsou to části lidského těla, takže by umožnil zavedení této metody i do medicínské praxe.

3Q Elektrický impedanční tomograf schopný pracovat způsobem podle vynálezu, jehož podstata spočívá vtom, že obsahuje elektrody, které jsou ·» · ·»»· a« » · · 9 ·« * * * » »· * * · · 9 «· « ’ * « 4J ‘ PS3939CZ_Í &.7.2014

*. ’ · >' ♦ • ♦ «4

9i · » * * » » * » * ’ ·9 *

PV 20,13-1050

20.12.2013

- 5 uloženy definovaně po obvodu měřicího prstence, který je uspořádán v pevném skeletu a jehož výška je po celém jeho obvodu zobou stran vymezena pružnými manžetami, které svým vnitřním obvodem dosedají na snímaný objekt, čímž vymezují snímací prostor, který je při snímání vyplněn elektricky 5 vodivou tekutinou. Pevný skelet s pružnými manžetami dovoluje upevnění na snímaný objekt, například lidské tělo.

Přitom je výhodné, jsou-li pružné manžety tvořeny nafukovacími dušemi a elektricky vodovou tekutinou je voda.

Objasnění výkresů

Pro vysvětlení vynálezu budou použity výkresy, kde značí Obr. 1 příkladné provedení zařízení podle vynálezu, Obr. 2 výsledky měření hrudníku pomocí tradiční relativní tomografie a Obr. 3 výsledky měření hrudníku způsobem a zařízením podle vynálezu.

Příklady uskutečnění vynálezu

Zařízení podle vynálezu znázorněné v příkladném provedení na Obr. 1 obsahuje pevný skelet 1_, v němž je pevně uložen měřicí prstenec 2 s elektrodami 3, které jsou rovnoměrně rozděleny po obvodě měřicího prstence .20 2 a jsou připojeny k vlastnímu tomografu, který obsahuje řídicí jednotku propojenou se zdrojem střídavého proudu, časovacím/synchronizačním obvodem, obvody pro měření indukovaného rozdílového napětí na jednotlivých elektrodách 3, vyhodnocovací obvody a zobrazovací obvody.

Elektrody 3 jsou podle předem určeného systému rozděleny na alespoň

25- dvě vysílací elektrody 31, na které je přiváděn střídavý proud o velikosti do 10 u mA a frekvenci typicky 20*50 kHz ze zdroje, a přijímací elektrody 32, sloužící po dvojicích k měření indukovaného rozdílového napětí po obvodu měřicího prstence 2. Určení jednotlivých elektrod 3 se v po sobě následujících cyklech měření postupně mění, takže všechny elektrody jsou alespoň jednou vysílacími 3Q elektrodami 31.

• · »

·» • · í

' PS3939ČŽ_Í

8.7.2014 v » « » » 9 9 9 * · · ·

PV 2013-1050

20.12.2013

- 6 Po obou stranách měřicího prstence 2 jsou uspořádány pružné manžety 4, tvořené ve znázorněném provedení nafukovacími dušemi 40, které jsou opatřeny ventily pro připojení ke zdroji tlakového vzduchu a k vypouštění tlakového vzduchu z jejich vnitřního prostoru. Vnitřní obvod pružných manžet 4, 5-- respektive nafukovacích duší 40 je menší než vnitřní průměr měřicího prstence

2. Tvar a rozměry měřicího prstence 2 a pružných manžet 4, resp. nafukovacích duší 40 jsou přizpůsobeny objektům nebo částem těla, které mají být snímány a zobrazovány, přičemž se nejedná o přesné rozměry, ale o rozměry v rozsahu změny tvaru a rozměrů pružných manžet 4, resp. nafukovacích duší 40.

10- Elektrody 3 jsou umístěné na obvodu matematicky přesně definovaného tělesa, například elipsy, která ve znázorněném provedení tvoří měřicí prstenec 2 a je zajištěna stálá neměnná vzdálenost elektrod 3 vzájemně od sebe, viz Obr. 1, to znamená, že jsou uloženy definovaně po obvodu měřicího prstence. Optimální se přitom jeví rozložení pravidelné rozložení elektrod ve stejné 15- vzájemné vzdálenosti, ale i nepravidelné rozložení elektrod po obvodu může být použito, pokud je jednoznačně definované a neměnné. Pokud se vhodně upevní tento skelet na tělo pacienta nebo na jiný snímaný objekt, například pomocí nafukovacích duší 40, které vymezí snímací prostor 5 podobný mezikruží, u něhož je vnitřní kruh tvořen kůží pacienta nebo vnějším povrchem 2Q jiného snímaného objektu, vnější kruh je tvořen zmíněnou elipsou představující měřicí prstenec 2, do které jsou zabudovány elektrody 3, a horní a dolní podstava tohoto mezikruží je tvořena nafukovacími pryžovými dušemi 40, které jsou z jedné strany pevně upevněny k měřicímu prstenci 2 a z druhé strany těsně nasedají na tělo pacienta nebo na jiný snímaný objekt. Nevadí, ani pokud 25 se při měření mění tvar měřeného těla, protože umístění elektrod 3 je přesně dané díky pevnému skeletu 1. Do uvedeného vzniklého snímacího prostoru 5 (mezi tělem a skeletem) se následně napustí nějaká vodivá tekutina, nejčastěji voda, ale je možné použít i speciální vodivé plyny.

Elektrody 3 jsou s řídicí, vyhodnocovací a zobrazovací jednotkou 30 ^J propojeny pomocí vodičů 6.

Impedance přechodu elektroda/tělo nebo jiný snímaný objekt je v tomto případě nepodstatná, protože elektrody 3 jsou ve styku pouze s tekutinou a ta následně poměrně ideálně dosedá na tělo pacienta nebo jiný snímaný objekt.

PV 2013-1050

20.12.2013 » » · · « * * · 9 · · « · ’ PS3939GŽ_Í

87.2014

Z toho vyplývá další velice podstatná výhoda, a to je možnost získání „absolutních“ měření, respektive absolutního zobrazení. Princip spočívá vtom, že nejdříve se daný skelet 1 naplní pracovní tekutinou, například vodou, a sejme se reference, tzn., že se provede měření s pomocí zdroje proudu a 5' měřiče napětí jak je uvedeno výše. Následně se pracovní tekutina vypustí ze skeletu 1., skelet 1 se nasadí na pacienta nebo jiný snímaný objekt, dofouknou se nafukovací duše 40 tak aby vznikl nepropustný prostor mezi skeletem 1 a snímaným objektem, například tělem vyšetřovaného pacienta. Do vzniklé dutiny se dopustí opět stejná pracovní tekutina. Dále se provede měření, jak již bylo 10 uvedeno výše. Tím pádem po odečtení měření se skeletem 1 na těle pacienta a referenčního měření dostaneme data, která již mohou vstoupit do výpočtu pomocí metody konečných prvků. Jinými slovy provádíme „absolutní“ měření. Reference je totiž v tomto případě pracovní tekutina a ne přímo tělo pacienta. Rozdíly ve zobrazení mezi relativní tomografií prováděnou metodou popsanou 45 ve stavu techniky a nově navrhovanou „absolutní“ tomografií podle vynálezu jsou patrné z Obr. 2 a Obr. 3. Výhoda je například v tom, že při měření hrudníku dostáváme obrázky celých plic, jak je znázorněno na Obr. 3 a ne jen rozdíl mezi objemem plic při vydechnutí a nadechnutí, jak je znázorněno na Obr. 2.

Z principu umístění elektrod 3 přímo na skelet 1. a manipulace při měření 20 pouze se skeletem 1. vyplývá i značné zrychlení ve srovnání s umísťováním elektrod na tělo pacienta. Na místo umísťování jednotlivých elektrod 3, jejichž počet je od 16 až do například 64 na jednu rovinu, se na tělo pacienta nebo jiný snímaný objekt umístí jednorázově pouze skelet 1, v němž jsou již elektrody 3 uloženy mimo kontakt s tělem pacienta nebo jiným sledovaným objektem, což 25 má za následek daleko větší rychlost zahájení měření, a tím i relativní pohodlnost pro pacienta. Navíc pokud bychom chtěli provádět 3D měření, které vyžaduje několik rovin elektrod pod sebou, tak se rozdíl časové náročnosti umísťování elektrod dále ještě prohloubí.

Další výhoda je v tom, že pacient může mít umístěný skelet 1 na sobě po 30 delší dobu. Protože snímací prostor s pracovní tekutinou bude uzavřen, a tím pádem tekutina z něho nebude vytékat, je možné použití daného skeletu 1 i u ležícího pacienta. Předpokládá se několik velikostí skeletů 1 tak, aby pro ~ y T j ₄ , * * ^s - * · Φ · · ·

PS3939CZ_1

8.7.2014

PV 2043-1050

20.12.2013 například daný hrudník byl vybrán ten nejvhodnější (někdo má širší hrudník, někdo užší hrudník atd.).

Podstatou způsobu podle vynálezu je to, že tělo pacienta se při vyšetřování nedotýká žádné z elektrod 3, ale prostor mezi tělem a měřicím 5 prstencem 2 se uzavře nafouknutím nafukovacích duší 40 nebo vytvarováním jiných pružných manžet 4 a následně se snímací prostor 5 vyplní elektricky vodivou pracovní tekutinou, například vodou.

Průmyslová využitelnost

V reálné praxi se využití předpokládá hlavně vneinvazivní diagnostické medicíně. Protože se ve své podstatě jedná o velmi levné, malé a bezpečné zařízení, dá se předpokládat využití jako diagnostický přístroj, například umělé ventilace člověka, kdy se kontinuálně musí sledovat, jestli umělý ventilátor (dýchací přístroj) je optimálně pro daného člověka seřízen, neboť člověk se 15 nesmí přefukovat a na druhou stranu se mu musí poskytovat dostatečné množství kyslíku. Vzhledem k tomu, že vzniklé obrázky jsou absolutní, bylo by tento přístroj možno použít také při zjišťování nádorů v různých částech těla, zjišťování svalové aktivity, kdy stisknutý sval má jinou konduktivitu než povolený sval, zjišťování mozkové aktivity, skelet se dá přizpůsobit tvaru hlavy atd. Co je ,20 hlavní, tento způsob zobrazování „absolutních“ snímků se dá v principu použít pro mnoho nejen medicínských oblastí, ale všude, kde není zaručen stálý tvar obvodu měřeného objektu nebo není možné tento objekt vyprázdnit a naplnit nějakou pracovní tekutinou před začátkem měření pro sejmutí reference, která je z podstaty metody nutná a kde není možné předmět ponořit do definované 25 nádoby.

i

PV 2013-1050

20.12.2013

Reference:

[1] Leonhardt S., Lachmann B. Electrical impedance tomography: the holý grail of ventilation and perfusion monitoring? Intensive Care Med. 38, 2012.

[2] Holder D. S. Electrical Impedance Tomography - Methods, history and applications, Taylor & 5 Francis, 2004 (ISBN 9780750309523).

[3] Hahn G., Just A., Dudykevych T., Frerichs I., Hinz J., Quintel M. Hellige G. Imaging pathologic pulmonary air andfluid accumulation by functional and absolute EIT. Physiol. Meas. 27, 2006.

[4] Adler A., Guardo R., Berthiaume Y. Imaging of gastric emptying with electrical impedance tomography. [online] httD://www.sce.carleton.ca/facultv/adler/publications/1994/adler-cmbs94-

10' gastric-emptying.pdf [5] He W., Ran P., Xu Z., Li B., Li S. N., A 3D visualization method for bladder filling examination based on EIT. Comput. Math. Methods Med., 2012.

[6] Gaggero P. O. Miniaturization and distinguishability limits of electrical impedance tomography for biomedical application. Dissertation thesis, Faculty of Science of the University of Neuchatel,

Switzerland, 2011.

[7] Adler A., Lionheart W. R. B. Uses and abuses of EIDORS: an extensible software base for EIT. Physiol. Meas. 27, 2006.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY » » · > * · • » 5 » * · • 9 · « ’ » » » »· · · · · ~PS3939e2H~gu

-0^.20'14

1. Způsob pořizování elektrického impedančního tomografického snímku

5' zvoleného objektu, u něhož se objekt umístí do snímacího prostoru (5) vyplněného elektricky vodivou tekutinou, který je z vnějšku vymezen měřicím prstencem (2), v němž jsou uspořádány elektrody (3), přičemž pro zobrazování se od zjištěných hodnot indukovaného napětí odečítají hodnoty referenční, které se získají předem měřením snímacího prostoru (5) vyplněného stejnou 10 elektricky vodivou tekutinou bez snímaného objektu, vyznačující se tím, že snímací prostor (5) se vytvoří umístěním měřicího prstence (2) kolem snímaného objektu, přičemž je snímací prostor (5) utěsněn dvěma pružnými manžetami (4), které na obou koncích uzavírají snímací prostor mezi měřicím prstencem (2) a snímaným objektem a zabraňují tak úniku elektricky vodivé 1 ď tekutiny ze snímacího prostoru.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že pružné manžety (4) jsou tvořeny nafukovacími dušemi (40).
3. Způsob podle libovolného z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že elektricky vodivou tekutinou je voda.

20·
4. Způsob podle libovolného z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že elektrody (3) jsou v měřicím prstenci uloženy v definovaných polohách, přičemž jsou rozděleny na alespoň dvě vysílací elektrody (31), na které se přivádí střídavý proud, a přijímací elektrody (32), sloužící po dvojicích k měření indukovaného rozdílového napětí po obvodu měřicího prstence (2), přičemž 25 určení jednotlivých elektrod (3) se v po sobě následujících cyklech měření postupně mění, takže všechny elektrody (3) jsou alespoň jednou vysílacími elektrodami (31).
5. Způsob podle libovolného z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že snímaným objektem jsou části lidského těla.

30
6. Elektrický impedanční tomograf obsahující vysílací elektrody (31) pro přivádění střídavého proudu a přijímací elektrody (32) sloužící k měření

R\L2Q13zl050 'PbjyjyucT ^-8,7:2014 indukovaného napětí, které jsou propojeny s řídicí, vyhodnocovací a zobrazovací jednotkou, vyznačující se tím, že elektrody (3) jsou uloženy definovaně po obvodu měřicího prstence (2), který je uspořádán v pevném skeletu (1) a jehož výška je po celém jeho obvodu zobou stran vymezena 5 pružnými manžetami (4), které svým vnitřním obvodem dosedají na snímaný objekt, čímž vymezují snímací prostor (5), který je při snímání vyplněn elektricky vodivou tekutinou.
7. Elektrický impedanční tomograf podle nároku 7, vyznačující se tím, že pružné manžety jsou tvořeny nafukovacími dušemi (40).
8. Elektrický impedanční tomograf podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že elektricky vodivou tekutinou je voda.
9. Elektrický impedanční tomograf podle libovolného z nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že snímaným objektem jsou části lidského těla.