CZ2011503A3 - Tlumic - Google Patents

Abstract

Tlumic nárazu vykazuje naklonenou plochu (82, 83, 98, 99), která je naklonena ke smeru pohybu volného pístu (57) na nejméne jedné z dotykové plochy volného pístu (57), které se dotýká pružné teleso (59), a dotykové plochy plášte (55), které se dotýká pružné teleso (59). Nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou plášte se mení pohybem volného pístu (57).

Description

Předkládaný vynález se týká tlumiče nárazů.

Dosavadní stav techniky [0002]

V některých tlumičích nárazů se charakteristika tlumicí síly mění v závislosti na stavu vibrace (např. viz. Japonský užitný vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání Č. H07-019642).

[0003]

Obecně se při změně charakteristiky tlumicí síly v závislosti na stavu vibrace na tlumičích nárazů požaduje, aby přizpůsobily charakteristiky, například změnily rovnoměrněji charakteristiku tlumicí síly.

Podstata vynálezu [0004]

Předkládaný vynález je zaměřen na poskytnutí tlumiče nárazů schopného nastavovat charakteristiky, například rovnoměrněji měnit charakteristiku tlumicí síly v závislosti na stavu vibrace.

[0005]

Podle prvního aspektu předkládaného vynálezu je poskytován tlumič nárazů, ve kterém se nejméně j edna z dotykové plochy volného pístu, které se dotýká pružné těleso a dotykové plochy pláště, které se dotýká pružné těleso, obsahuj e nakloněnou plochu, která j e nakloněna ke směru pohybu volného pístu.

Nejkratší vzdálenost mezi dílem dotykové plochy volného pístu, který se dotýká pružného tělesa a dílem dotykové plochy pláště, který se dotýká pružného tělesa, se mění pohybem volného pístu.

[0006]

Podle druhého aspektu předkládaného vynálezu je poskytován tlumič nárazů, který obsahuje deformační zónu směru pohybu, kde pružný člen prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu. Dále tlumič nárazů obsahuje oblast pohybu, kde se pohybuje pružný člen ve směru pohybu volného pístu ve stavu, kdy se pružné těleso se dotýká pláště i volného pístu v poloze oddělené od konce strany po proudu.

[0007]

Podle třetího aspektu předkládaného vynálezu je poskytován tlumič nárazů, který obsahuj e první a druhé kanály do kterých protéká pracovní tekutina z jedné z komor vnitřku válce pohybem pístu, tlumicí válec, který je instalován v prvním kanále a řídí průtok pracovní tekutiny, který je vyvolán posunem pístu, pro generování tlumicí síly a volný píst, který je instalován ve druhém kanále a rozděluje druhý kanál na stranu po proudu a stranu proti proudu. Kanálová oblast měnícího mechanismu, která dělá kanálovou oblast druhého kanálu nastavitelnou, j e instalována ve druhém kanále.

[0008]

Podle aspektů předkládaného vynálezu, tlumič nárazů může rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Přehled obrázků na výkrese [0009]

Obr. 1 je příčný řez znázorňující tlumič nárazů podle prvního provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 2 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle prvního provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 3 je typický diagram znázorňující závislost zatížení na posuvu O-kroužku volného pístu v tlumiči nárazů podle prvního provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 4 je typický diagram znázorňující závislost tlumicí síly na fázi pístu v tlumiči nárazů podle prvního provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 5 j e příčný řez znázorňuj ící důležité části tlumiče nárazů podle druhého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 6A j e příčný řez znázorňuj ící důležité části tlumiče nárazů podle třetího provedení předkládaného vynálezu.

Obr 6B je náhled znázorňuj ící mechanismus měnící tlumicí sílu tlumiče nárazů podle třetího provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 7A je příčný řez znázorňující úpravu důležitých částí tlumiče nárazů podle třetího provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 7B je příčný řez znázorňuj ící j inou úpravu důležitých částí tlumiče nárazů podle třetího provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 7C je příčný řez znázorňující jinou úpravu důležitých částí tlumiče nárazů podle třetího provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 8 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle čtvrtého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 9 je příčný řez znázorňuj ící důležité části tlumiče nárazů podle pátého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 10 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle šestého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 11 je příčný řez znázorňující tlumič nárazů podle sedmého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 12A je hlavní příčný řez znázorňuj ící důležité části tlumiče nárazů podle-sedmého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 12B j e příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle sedmého provedení předkládaného vynálezu po ose XX. obr. 12A s ohledem na zajišťovací prvek pístu a tělo tělesa měnícího vstupní oblasti.

Obr. 13 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle osmého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 14 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle devátého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 15 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle desátého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 16 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle jedenáctého provedení předkládaného vynálezu.

Podrobný popis vynálezu [0010]

Provedení popsaná níže nejsou omezena obsahem popsaným v sekci nazvané „Podstata vynálezu a řeší různé problémy k dosažení účinků. Hlavní problémy řešené následujícími provedeními jsou vyčteny níže a obsahují obsah popsaný v sekci nazvané „Podstata vynálezu.

[Vylepšení charakteristik] Při změně charakteristiky tlumicí síly (tlumící síla v závislosti na rychlosti pístu) v reakci na stav vibrace je požadováno přizpůsobení charakteristiky obsahuj ící rovnoměrněj ší změnu charakteristiky tlumící síly. Toto je založeno na následuj ících důvodech. Když se náhle prohodí charakteristika vzniku nízké tlumící síly a charakteristika vzniku vysoké tlumící síly, prohodí se náhle i ve skutečnosti vznikáj ící tlumící síla. Z tohoto důvodu je degradován jízdní komfort vozidla. Zvláště když se přechod tlumící síly objeví během řízení vozidla, pohyb vozidla se stává nestabilním. Tudíž jak popsáno v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, první vydání č. Η07Ό19642, je přezkoumáváno rovnoměrnější nastavení změny charakteristiky, ale je žádáno další zlepšení charakteristiky.

[Omezení zvýšení velikosti] Jak popsáno v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, první vydání č. H07-019642, množství aparátů válců, ve kterých se pokouší o takové zlepšení, že je získána charakteristika tlumící síly pokrýváj ící široký rozsah vibračních frekvencí, bylo vyvinuto takovým způsobem, že je poskytnuta instalací volného pístu na stranu jednoho konce pístu a pohybem nahoru a dolu v plášti, kromě pístu, který rozděluje vnitřek válce do dvou komor a má mechanismus pro vznik tlumící síly. Tímto je v aparátech válců získána charakteristika tlumící síly pokrývaj ící široký rozsah vibračních frekvencí. Nárůst axiální délky je citován jako problém, který tyto aparáty válců obyčejně maj í, protože je potřeba oblast, kde se pohybuj e volný píst nahoru a dolů. Když j e zvětšen aparát válce, j e snížena úroveň volnosti montáže trupu vozidla. Z tohoto důvodu je nárůst axiální délky aparátu válce hlavním problémem.

[Snížení počtu součástí] Jak popsáno v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, první vydání č. H07-019642, pokud jsou kromě pístu poskytnuty součásti jako plášť nebo volný píst, počet součástí roste. Jestliže roste počet součástí, má to vliv na produktivitu, trvanlivost, spolehlivost, a tak dále. Tak j e požadováno snížení počtu součástí, při získání požadované charakteristiky, např. charakteristiky tlumící síly pokrývající široký rozsah vibračních frekvencí. Níže bude popsáno každé provedení předkládaného vynálezu s odkazem na výkresy.

[0011]

Příklady provedení vynálezu [První příkladné provedení]

První provedení předkládaného vynálezu bude popsáno s odkazem na obr. 1 až 4. Pro usnadnění porozumění následujícímu popisu, dolní strana obrázku je definována jako první strana, a opačně, horní strana obrázku je definována jako jiná strana.

[0012]

Jak zobrazeno na obr. 1, tlumič nárazů prvního provedení j e hydraulický tlumič nárazů jedno-trubkového typu a zahrnuje spodní válcovitý válec 10, ve kterém j e uzavřen olej j ako pracovní kapalina. Píst 11 je kluzně uložený ve válci 10 a válec je rozdělen do dvou komor, tj . horní komory 12 a dolní komory 13, pístem 11. Píst 11 je sestaven z pístového tělesa 14, prstencového kluzného členu 15 upevněného na vnější obvodové ploše pístového tělesa 14 a vloženého dílu pístové tyče 16 připojeného k pístovému tělesu 14, ve kterém je vložen vložený díl do pístového tělesa 14.

[0013]

Pístové těleso 14 je vyrobeno slinováním a je připoj eno k prvnímu konci pístové tyče 16. Jiný konec pístové tyče 16 je uložen tyčovým vedením 17 a olejovým těsněním 18 upevněným na vstupní straně válce 10 a vystupuje ven z válce 10.

[0014]

Pístová tyč 16 obsahuje hlavní hřídelový díl 20 a propojovací hřídelový díl 21 mající menší průměr než hlavní hřídelový díl 20. Pístové těleso 14 je připojeno na prvním konci připojeného hřídelového dílu 21. Část hlavního hřídelového dílu 20 pístové tyče 16 mezi pístovým tělesem 14 a tyčovým vedením 17 je poskytnuta s odrazovým dorazem 24 a nárazníkem 25, do kterého je uložena pístová tyč 16. Přepážka 26 pro oddělení dolní komory 13 na straně pístu 11 je kluzně instalována ve válci 10 na straně blíže ke dnu válce 10 než pístu 11. Olej je uzavřen v horní a dolní komoře 12 a 13 válce 10 a komora 27 oddělená od dolní komory 13 přepážkou 26 je uzavřena vysokotlakým plynem (kolem 2 0 až 3 0 atm) . Například první strana výše zmíněného tlumiče nárazů je podepřena trupem vozu a kolová strana j e upevněna na j inou stranu tlumiče nárazů. Naopak j iná strana tlumiče nárazů může být podepřena trupem vozidla a strana kola může být připevněna k první straně tlumiče nárazů. Když kolo vibruj e během j ízdy, polohy válce 10 a pístové tyče 16 se takovými vibracemi vzájemně mění. Tato změna je omezena odporem tekutiny průtočného kanálu vytvořeného v prvním pístu 11. Jak bude popsáno detailněji níže, odpor tekutiny průtočného kanálu vytvořeného v prvním pístu 11 je přizpůsoben se měnit rychlostí nebo amplitudou vibrace tak, že je zlepšen jízdní komfort omezením vibrace. Kromě vibrací vznikajících od kola působí mezi válcem 10 a pístovou tyčí 16 setrvačná síla nebo odstředivá síla. Například směr jízdy se mění řízením a tímto vzniká odstředivá síla od trupu vozidla. Síla založená na této odstředivé síle působí mezi válcem 10 a pístovou tyčí 16. Jak bude popsáno níže, tlumič nárazů předkládaného provedení poskytuje dobré charakteristiky s ohledem na vibrace založené na síle vznikající od trupu vozidla během jízdy vozidla a zabezpečuje vysokou stabilitu ve spojení s jízdou vozidla.

[0015]

Jak zobrazeno na obr. 2, pístové těleso 14 je poskytnuto s množstvím kanálů (první kanály) 30a (pouze jeden je zobrazen na obr. 2, protože jsou zobrazeny v příčném řezu), kterými olej vytéká ven z horní komory 12 do dolní komory 13 ve spojení s pohybem pístu 11 směrem k horní komoře 12, tj . expanzní fáze, a množstvím kanálů (jiné kanály) 30b (pouze jeden je zobrazen na obr. 2, protože jsou zobrazeny v příčném řezu), kterými olej vytéká ven z dolní komory 13 do horní komory 12 ve spojení s pohybem pístu 11 směrem k dolní komoře 13, tj . kontrakční fáze, z nichž oba vzájemně dovolují spojení horní komory 12 a dolní komory 13. Kanály 30a tvořené polovinou těchto kanálů jsou vytvořeny se stejnou roztečí v obvodovém směru s každým kanálem 30b vsunutým mezi každé dva z kanálů 30a. První axiální strana pístu 11 (horní strana obr. 1) je otevřena k vnější straně v radiálním směru a jiná axiální strana pístu 11 (dolní strana obr. 1) je otevřena k vnitřní straně v radiálním směru. Alternativně mohou být kanály 30a a 30b vytvořeny vně válce 10, například trubkami.

[0016]

Dále je instalován tlumící sílu generující mechanismus 32a pro tvorbu tlumící síly na polovině 30a těchto kanálů. Tlumící sílu generující mechanismus 32a je uspořádán na straně dolní komory 13 axiálního směru pístu 11 a je připojen k připojenému hřídelovému dílu 21 pístové tyče 16. Kanály 30a tvoří kanály expanzní strany, kterými olej protéká, když se píst 11 pohybuje k expanzní straně, kde se pístová tyč 16 pohybuje ven z válce 10 a tlumící sílu generující mechanismus 32a poskytnutý pro tyto kanály tvoří tlumící sílu generuj ící mechanismus expanzní strany, který reguluje průtok oleje kanály 30a expanzní strany pro tvorbu tlumící síly.

[0017]

Kanály 3 0b tvořené zbýváj ící polovinou j sou vytvořeny se stejnou roztečí v obvodovém směru s každým kanálem 30a vsunutým mezi každé dva z kanálů 30b. Jiná axiální strana pístu 11 (dolní strana obr. 1) je otevřena k vnější straně v radiálním směru a první axiální strana pístu 11 (horní strana obr. 1) je otevřena ke vnitřní straně v radiálním směru.

[0018]

Tlumící sílu generující mechanismus 32a pro tvorbu tlumící síly je instalován na zbývající polovině 30b těchto kanálů. Tlumící sílu generuj ící mechanismus 32b je připravený na straně horní komory 12 axiálního směru pístu 11 a je připojen k připojenému hřídelovému dílu 21 pístové tyče 16. Kanály 3Ob tvoří kanály kontrakční strany, kterými olej protéká, když se píst 11 pohybuje ke kontrakční straně, kde se pístová tyč 16 pohybuje do válce 10 a tlumící sílu generující mechanismus 32b poskytnutý pro tyto kanály tvoří tlumící sílu generuj ící mechanismus kontrakční strany, který kontroluj e průtok oleje kanály 30b kontrakční strany pro tvorbu tlumící síly.

[0019]

Tlumící sílu měnící mechanismus 35 je připojen k pístové tyči 16 na konci připojeného hřídelového dílu 21, který je ještě dále od pístu 11.

[0020]

Pístové těleso 14 má v podstatě diskový tvar a je poskytnuto s vloženým otvorem 38 ve svém středu, který prochází v axiálním směru a ve kterém je vložen připojený hřídelový díl 21 pístové tyče 16.

[0021]

Na konci pístového tělesa 14 na straně dolní komory 13 je vytvořen na začátcích prvních konců kanálů 30a expanzní strany v prstencovém tvaru dosedací díl 41a zakládající tlumící sílu generující mechanismus 32a. Na konci pístového tělesa 14 na straně horní komory 12 je vytvořen na začátcích prvních konců kanálů 30a expanzní strany v prstencovém tvaru dosedací díl 41b zakládající tlumící sílu generující mechanismus 32a.

[0022]

Pístové těleso 14 je poskytnuto s prstencovým stupňovitým dílem 42b, který má nižší axiální výšku než dosedací díl 41a, na opačné straně dosedacího dílu 41a od vloženého otvoru 38. Jiné konce kanálů 3 0b kontrakční strany j sou otevřeny k místu stupňovitého dílu 42b. Dosedací díl 41a je poskytnut s kanálovými drážkami (ústími) 43a zapuštěnými v axiálním směru, aby se rozšiřovaly navenek z příslušných kanálů 30a v radiálním směru pístu 11 a vedly ke stupňovitému dílu 42b. Podobně pístové těleso 14 je poskytnuto s prstencovým stupňovitým dílem 42a, který má nižší axiální výšku než dosedací díl 41b, na opačné straně dosedacího dílu 41b od vloženého otvoru 38. Jiné konce kanálů 30a expanzní strany jsou otevřeny k místu stupňovitého dílu 42a. Dále, ačkoli nezobrazeno, dosedací díl 41b je rovněž poskytnut s kanálovými drážkami (ústími) zapuštěnými v axiálním směru, aby se rozšiřovaly navenek z příslušných kanálů 30b v radiálním směru pístu 11 a vedly ke stupňovitému dílu 42a.

[0023]

Tlumící sílu generuj ící mechanismus 32a obsahuje prstencový kotoučový ventil 45a, který může dosedat na celý dosedací díl 41a ve stejném čase, prstencový mezikus 46a, který má menší průměr než kotoučový ventil 45a a je připraven na opačné straně kotoučového ventilu 45a od pístového tělesa 14 a prstencový ventilový regulační člen 47a, který má větší průměr než mezikus 46a a je připraven na opačné straně mezikusu 46a od pístového tělesa 14. Kotoučový ventil 45a je sestaven vrstvením množství prstencových disků. Kotoučový ventil 45a je oddělena od dosedacího dílu 41a a tímto otvírá kanály 30a. Ventilový regulační člen 47a reguluje deformaci kotoučového ventilu 45a přesahuj ící normální rozsah ve směru mezery. Kotoučový ventil 45a je instalován na kanálech 3 0a a slouží jako tlumicí ventil, který reguluje průtok oleje způsobený posuvem pístu 11, aby generoval tlumící sílu.

[0024]

Podobně tlumící sílu generující mechanismus 32b obsahuje prstencový kotoučový ventil 45b, který může dosedat na celý dosedací díl 41b ve stejném čase, prstencový mezikus 46b, který má menší průměr než kotoučový ventil 4 5b a je uspořádán na opačné straně kotoučového ventilu 45b od pístového tělesa 14 a prstencový ventilový regulační člen 47b, který má větší průměr než mezikus 46b a je připraven na opačné straně mezikusu 46b od pístového tělesa 14. Ventilový regulační člen 47b se dotýká hřídelového stupňovitého dílu 48 na konci hlavního hřídelového dílu 20 pístové tyče 16 na straně připojeného hřídelového dílu 21. Kotoučový ventil 45b je sestaven vrstvením množství prstencových disků. Kotoučový ventil 45b je oddělen od dosedacího dílu 41b a tímto otvírá kanály 30b. Dále ventilový regulační člen 47b reguluje deformaci kotoučového ventilu 45b přesahuj ící normální rozsah ve směru mezery. Kotoučový ventil 45b je instalován na kanálech 30b a slouží jako tlumicí ventil, který reguluje průtok oleje způsobený posuvem pístu 11, aby generoval tlumící sílu.

[0025]

V předkládaném provedení, tlumící sílu generující mechanismus 32a nebo 32b je zobrazen jako kotoučový ventil vnitřní obvodové svorky například. Avšak tlumící sílu generující mechanismus není tímto omezen a může být jakýmkoli mechanismem generujícím tlumící sílu. Například kotoučovým ventilem může být buď zdvihací ventil předepj atý vinutou pružinou nebo sedlový ventil.

[0026]

Vnější závit 50 je vytvořen na čelním konci pístové tyče 16. Tlumící sílu měnící mechanismus 35 (na frekvenci citlivý díl) , který mění tlumící sílu bez vnější kontroly frekvence (stavu vibrace), je našroubován na vnějším závitu 50. Tlumící sílu měnící mechanismus 35 je sestaven z pláště 55 majícího prvek 53 víka a plášťové těleso 54, volného pístu 57 kluzně uloženého do pláště 55, O-kroužku (pružné těleso, první pružné těleso) 58 kontrakční strany, který je vsunut mezi volný píst 57 a prvek 53 víka pláště 55 a prochází tlakovou deformací, když se volný píst 57 pohybuje jedním směrem, O-kroužku (pružné těleso, jiné pružné těleso) 59 expanzní strany, který je vsunut mezi volný píst 57 a plášťové těleso 54 pláště 55 a prochází tlakovou deformací, když se volný píst 57 pohybuje jiným směrem. Prvek 53 víka je poskytnut s vnitřním závitem 52, do kterého je našroubován vnější závit 50 pístové tyče 16. Plášťové těleso 54 má v podstatě válcovitý tvar a je připojeno k prvku 53 víka tak, že vstupní strana plášťového tělesa 54 je uzavřena. Dále na obr. 2 jsou O-kroužky 58 a 59 zobrazeny v zájmu praktičnosti v základním stavu. Zejména pokud O-kroužek 59 slouží jako těsnění, je O-kroužek 59 výhodně uspořádán, aby byl obvykle deformován (nekruhový průřez) v namontovaném stavu. O-kroužek 58 slouží jako odporový prvek, který je předmětem tlakové deformace, když se volný píst 57 pohybuje v jednom směru a vytváří odpor proti posunu volného pístu 57. O-kroužek 59 slouží jako odporový prvek, který je předmětem tlakové deformace, když se volný píst 57 pohybuje v jiném směru a vytváří odpor proti posunu volného pístu 57.

[0027]

Pokud je prvek 53 víka vyroben převážně obráběním, prvek 53 víka obsahuje válcovou část (prodlouženou část) 62 víka mající přibližně válcovitý tvar a diskovítou přírubovou část 63 víka, která vystupuje z axiálního konce válcové části 62 víka vně v radiálním směru.

[0028]

Vnitřní závit 52 je vyroben na vnitřním obvodu válcové části 62 víka a vystupuje vnitřně v axiálním směru z prostředku válcové části 62 víka ke konci válcové části 62 víka, který je na opačné straně od přírubové části 63 víka. Přechodový díl 66 j e vytvořen na vněj ším obvodu válcové části 62 víka na opačné straně od přírubové části 63 víka. Část 67 válcovité plochy a část 68 zakřivené plochy jsou vytvořeny na vnější obvodové ploše válcové části 62 víka na straně bližší k přírubové části 63 víka než přechodovému dílu 66. Část 67 válcovité plochy má konstantní průměr a část 6 8 zakřivené plochy spojená s částí 67 válcovité plochy j e vytvořena v prstencovém tvaru tak, že se její průměr zvětšuje se vzdáleností od části 68 válcovité plochy v axiálním směru a je spojena s částí 69 přírubové plochy přírubové části 63 víka na straně válcové části 62 víka. Část 68 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu prvku 53 víka má obloukovitý tvar.

[0029]

Plášťové těleso 54 je vytvořeno převážně obráběním. Plášťové těleso 54 obsahuje válcovou část 75 pláště mající přibližně válcovitý tvar a spodní část 76 pláště, která uzavírá axiální konec válcové části 75 pláště.

[0030]

Vnitřní prstencový výstupek 80 (prstencový výstupek na straně pláště) prstencového tvaru, který vystupuje dovnitř v radiálním směru, je vytvořen na vnitřním obvodu konce válcové části 75 pláště na straně spodní části 76 pláště. Část 81 válcovité plochy malého průměru, část 82 zkosené plochy (nakloněné plochy), část 83 zakřivené plochy (nakloněné plochy), část 84 válcovité plochy velkého průměru, část 85 válcovité tvarové plochy velkého průměru jsou postupně vytvořeny na vnějším obvodu válcové části 75 pláště začínající od strany spodní části 76 pláště. Část 81 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 82 zkosené plochy připoj ená k části 81 válcovité plochy malého průměru je přizpůsobena tak, že j ej í průměr roste se vzdáleností od části 81 válcovité plochy malého průměru. Část 83 zakřivené plochy připojené k části 82 zkosené plochy j e tvořena prstencovým tvarem takovým, že její průměr roste se vzdáleností od části 82 zkosené plochy. Část 84 válcovité plochy velkého průměru připojená k části 83 zakřivené plochy má konstantní průměr, který je větší než průměr části 81 válcovité plochy malého průměru. Část 85 válcovité tvarové plochy přiléhaj ící k části 84 válcovité plochy velkého průměru v axiálním směru má větší průměr než část 84 válcovité plochy velkého průměru. Část 83 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující centrální osu plášťového tělesa 54 má obloukovitý tvar. Část 81 válcovité plochy malého průměru, část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy j sou vytvořeny na vnitřním prstencovém výstupku 80.

Prozatím, plášť byl popisován j ako válec, i když vnitřní obvodová plocha má odtud výhodně válcový průřez, vnější obvodová plocha může mít odtud neválcový průřez například mnohoúhelníkový průřez.

[0031]

Prvek 53 víka je vložen do plášťového tělesa 54 ze vstupní strany plášťového tělesa 54 válcovou částí 62 víka orientovanou do místa určení. Současně prvek 53 víka usazuje přírubovou část 63 víka do části 85 válcovité tvarové plochy velkého průměru.

V tomto stavu, vstupní konec válcové části 75 pláště je zapuštěn směrem dovnitř. Tímto jsou prvek 53 víka a plášťové těleso 54 spojeny jako jedno těleso, tudíž tvoří plášť 55. Spodní část pláště 75 je provedena se spojující dírou (ústím) 87 ve středu odkud prochází skrz v axiálním směru.

[0032]

Volný píst 57 je vytvořen převážně obráběním. Volný píst 57 obsahuj e válcovou část 91 pístu (válcovou část) přibližně válcovitého tvaru, spodní část 92 pístu uzavíraj ící první axiální konec válcové části 91 pístu a přírubovou část 94 pístu (přírubovou část) maj ící vněj Ší prstencový výstupek 93 (prstencový výstupek na straně pístu) prstencového tvaru, který vystupuj e vně z j iného axiálního konce válcové části 91 pístu v radiálním směru.

[0033]

Část 97 válcovité plochy malého průměru, část 98 zakřivené plochy (nakloněná plocha), část 99 zkosené plochy (nakloněná plocha) a část 100 válcovité plochy velkého průměru j sou za sebou pístu vytvořeny na a přírubové vnějších obvodových plochách válcové části 91 ze strany spodní části

Část 97 vytvořena pístu.

na válcové části pístu.

plochy

Část 98 malého průměru je zakřivené plochy, část 99 zkosené plochy část 100 průměru jsou vytvořeny na přírubové válcovité plochy části 94 pístu.

velkého

Část 97 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr a část 98 zakřivené plochy připoj ená k části 9 7 válcovité plochy malého průměru je tvořena prstencovým tvarem takovým, že jeho průměr roste se vzdáleností od části 97 válcovité plochy malého průměru. Část 99 zkosené plochy připojená k části 98 zakřivené plochy je přizpůsobena tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 98 zakřivené plochy. Část 100 válcovité plochy velkého průměru připojená k části 99 zkosené plochy má konstantní průměr, který je větší než průměr části 97 válcovité plochy malého průměru. Část 98 zakřivené plochy je vytvořena tak, že jej í řez obsahuj ící hlavní osu volného pístu 57 je obloukovitého tvaru.

[0034]

Část 102 válcovité plochy a část 103 zkosené plochy (nakloněná plocha) jsou postupně vytvořeny na vnitřní obvodové ploše válcové části 91 pístu začínaj ící od spodní části 92 pístu. Část 102 válcovité plochy na straně spodní části 92 pístu je vytvořena na válcové části 91 pístu. Obě, část 102 válcovité plochy na opačné straně od spodní části 92 pístu a část 103 zkosené plochy, jsou vytvořeny na přírubové části 94 pístu. Část 102 válcovité plochy má konstantní průměr a část 103 zkosené plochy připoj ená k části 102 válcovité plochy j e přizpůsobena tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 102 válcovité plochy.

[0035]

Spodní část 92 pístu na opačné straně válcové části 91 pístu je provedena se zapuštěnou částí 104 ve svém středu, která je zapuštěna v axiálním směru.

[0036]

Část 100 válcovité plochy velkého průměru volného pístu 57 je kluzně uložena v části 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54. Dále část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 je kluzně uložena v části 81 válcovité plochy malého průměru plášťového tělesa 54. V tomto stavu, poloha části 82 zkosené plochy plášťového tělesa 54 a poloha části 9 8 zakřivené plochy volného pístu 57 se vzáj emně překrýváj í v radiálním směru a poloha části 83 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 a poloha části 99 zkosené plochy volného pístu 57 se vzájemně překrývají v radiálním směru. Tudíž obě, část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy plášťového tělesa 54, jsou naproti oběma, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy volného pístu 57, ve směru pohybu volného pístu 57. Dále, část 69 přírubové plochy prvku 53 víka je naproti části 103 zkosené plochy volného pístu 57 ve směru pohybu volného pístu 57. Část 82 zkosené plochy plášťového tělesa 54 a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 jsou nakloněny ke svým osám pod stejným úhlem. Část 98 zakřivené plochy volného pístu 57 má stejné průřezové zakřivení j ako část 83 zakřivené plochy plášťového tělesa 54. Ještě dále, části 83 a 98 zakřivené plochy maj í poloměr zakřivení větší než poloměr průřezu 0 kroužku 59, mající kruhový průřez.

[0037]

Tudíž O-kroužek 59 je uspořádán mezi část 97 válcovité plochy malého průměru, část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 a část 82 zkosené plochy, část 83 zakřivené plochy a část 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54, jinými slovy, mezi vnější prstencový výstupek 93 volného pístu a vnitřní prstencový výstupek 80 plášťového tělesa 54. V základním stavu je Okroužek 59 uspořádán tak, že jeho průřez obsahující hlavní osu má kruhový tvar, vnitřní průměr je menší než část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a vnější průměr větší než část 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54. To jest, O-kroužek je uložen působením obou, volného pístu 57 a plášťového tělesa 54, v radiálním směru.

[0038]

Dále je O-kroužek 58 uspořádán mezi část 67 válcovité plochy, část 68 zakřivené plochy a část 69 přírubové plochy prvku 53 víka a část 103 zkosené plochy volného pístu 57. V základním stavu je O-kroužek 58 uspořádán tak, že jeho průřez obsahuj ící hlavní osu má kruhový tvar a stej ný vnitřní průměr jako část 67 válcovité plochy prvku 53 víka. Oba O-kroužky 58 a 59 udržuj í volný píst 57 v základní poloze vzhledem k plášti a dovoluj í volnému pístu 57 se axiálně pohybovat směrem k horní komoře a

dolní komoře 13 relativně k plášti

55. Volný píst 57 umístěný v základní poloze je axiálně oddělen od dolní části pláště plášťového tělesa a

přírubové části 63 víka prvku 5 3 víka za účelem pohybu v axiálním směru a má mezeru od válcové části víka v radiálním směru.

[0039]

Ve

0-kroužek 59 plochy volném pístu 57 se malého průměru, části 98 dotýká části 97 zakřivené plochy a zkosené plochy. Mezi nimi, část zakřivené plochy zkosené směru pohybu volného

Dále ve plochy, válcovité části a část plochy j sou nakloněny ke volném pístu 57 se 0-kroužek 58 dotýká která je nakloněna ke směru pohybu volného pístu pístu části 103 zkosené [0040]

V plášti 55 se O-kroužek dotýká části 82 zkosené části 83 zakřivené plochy a části 84 válcovité plochy průměru. Mezi nimi, část plochy j sou nakloněny ke plochy, velkého zkosené plochy a část 83 zakřivené směru pohybu volného pístu 57. Dále v plášti 55 se O-kroužek 58 dotýká části 67 válcov: části 68 zakřivené plochy a části 69 přírubové plochy.

[0041]

Tudíž, dotyková plocha volného pístu, na které se část průměru, část 98 zakřivené plochy válcovité plochy malého část 99 zkosené plochy volného pístu, dotýkají 0-kroužku 59 dotyková plocha pláště, na které se část 84 válcovité plochy velkého průměru, část 83 zakřivené plochy a část 82 zkosené plochy pláště 55 dotýká O-kroužku 59, jsou konstruovány tak, že nej kratší vzdálenost mezi díly, které se dotýkají 0-kroužku, se mění pohybem volného pístu 57 a že směr úsečky spojuj ící díly tvořící nejkratší vzdálenost se mění.

Jinými slovy, tvary části 97 válcovité plochy malého průměru, části zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy a tvary části válcovité plochy velkého průměru, části 83 zakřivené plochy a části 82 zkosené plochy jsou nastaveny tak, že směr úsečky, která představuje nej kratší vzdálenost mezi díly, kde se O-kroužek 59 dotýká dotykové plochy volného pístu 57 a dotykové plochy pláště 55, se mění. Detailněji, když je volný píst 57 umístěn na straně axiální horní komory 12 vzhledem k plášti 55, nejkratší vzdáleností mezi díly, kde se O-kroužek 59 dotýká dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště, j e rozdíl v poloměru mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru a částí 97 válcovité plochy malého průměru (protože rozdíl v poloměru mezi vnějšími a vnitřními průměry O-kroužku 59 je větší než rozdíl v poloměru mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru a částí 97 válcovité plochy malého průměru, Okroužek je tlakově deformován rozdílem a deformovaný díl, tj. úsečka nejkratší vzdálenosti, má úhel náklonu roven nule (0) ) . Zato když se volný píst pohybuje směrem k axiálně dolní komoře 13 vzhledem k plášti 55, díly v kontaktu s O-kroužkem 59 jsou část 98 zakřivené plochy a část 83 zakřivené plochy a poloha, kde je O-kroužek 59 deformován v maximálním rozsahu, tj. úsečka nejkratší vzdálenosti má úhel náklonu jiný než nula (0) .

[0042]

Přírubová část 94 pístu je vytvořena na prvním konci volného pístu 57. Přírubová část 94 pístu má část 103 zkosené plochy nakloněnou na svém vnitřním obvodu a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy nakloněnou na svém vnějším obvodu. Válcová část 62 víka, která vystupuje do válcové části 91 pístu volného pístu 57, je vytvořena na části prvku 53 víka pláště 55. O-kroužek 58 je uspořádán, aby se dotýkal části 103 zkosené plochy na vnitřní obvodové ploše přírubové části 94 pístu a válcové částí 62 víka. O-kroužek 59 je uspořádán, aby se dotýkal části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy, které jsou všechny vnější obvodovou plochou přírubové části 94 pístu a části 82 zkosené plochy, části 83 zakřivené plochy a části 84 válcovité plochy velkého průměru, které j sou všechny vnitřní obvodovou plochou pláště 55.

[0043]

Tlumící sílu měnící mechanismus 35 je sestaven vložením O kroužku 59 do plášťového tělesa 54 do polohy části 83 zakřivené plochy, uložením volného pístu 57 do vnitřní strany plášťového tělesa 54 a 0-kroužku 59, uspořádáním uložením prvku zkosené plochy volného pístu

57, plášťového tělesa 54 při vložení válcové části

0-kroužku 58

na	část	103
53	víka	do
62	víka	do

vnitřní strany O-kroužku 58 a napěchováním plášťového tělesa 54.

Tudíž, tlumící sílu měnící mechanismus 35 předmontováný tímto způsobem je připojen našroubováním vnitřního závitu 52 plášťového tělesa na vnější závit 50 připojeného hřídelového dílu 21 pístové tyče 16. Současně přírubová část 63 víka pláště 55 přichází do kontaktu s ventilovým regulačním členem 47a tlumící sílu generujícího mechanismu 32a a tlumící sílu generuj ící mechanismus 32a, pístové těleso 14 a tlumící sílu generující mechanismus 32b jsou drženy mezi hřídelovým stupňovitým dílem 4 8 pístové tyče 16 a přírubovou částí 63 víka pláště 55. To jest, tlumící sílu měnící mechanismus 35 rovněž slouží jako připevňující člen, který připevňuje tlumící sílu generuj ící mechanismus 32a, pístové těleso 14 a tlumící sílu generující mechanismus 32b k pístové tyči 16. Vnější průměr tlumící sílu měnícího mechanismu 35, tj . vnější průměr plášťového tělesa 54, je nastaven, aby byl menší než vnitřní průměr válce 10 v takovém rozsahu, že neslouží jako odpor průtokového kanálu.

[0044]

Pístová tyč 16 má průchozí díru 105 vytvořenou v konci hlavního hřídelového dílu 20 na straně připojeného hřídelového dílu 21 v radiálním směru. Připojený hřídelový díl 21 má průchozí díru 106 vytvořenou v axiálním směru pro spojení s průchozí dírou 105. Podle toho, horní komora 12 je spojená s pláštěm 55 tlumící sílu měnícího mechanismu 35 prostřednictvím průchozích děr 105 a 106. Detailněji, horní komora 12 je spojená se spoj ovací komorou 107 horní komory určené pláštěm 55, Okroužkem 58 a volným pístem 57. Dále je dolní komora 13 spojená s pláštěm 55 přes spojovací díru 87 vytvořenou ve spodní části 76 pláště 55. Detailněji, dolní komora 13 je spojená se spojovací komorou 108 dolní komory určené pláštěm 55, Okroužkem 59 a volným pístem 57. Dále je O-kroužek 59 uspořádaný mezi plášťovým tělesem 54 a volným pístem 57 uspořádán, aby vždy těsnil mezi plášťovým tělesem 54 a volným pístem 57 a blokoval vždy spoj ení spojovací komory 107 horní komory a spojovací komory 108 dolní komory.

[0045]

Průchozí díry 105 a 106 a spojovací komora 107 horní komory obsahují kanál (druhý kanál) 110, do kterého teče olej z horní komory 12 válce 10 prostřednictvím pohybu pístu 10 směrem k horní komoře 12. Spojovací díra 87 a spojovací komora 108 dolní komory obsahuje kanál (druhý kanál) 111, do kterého teče olej z dolní komory 13 válce 10 prostřednictvím pohybu pístu 10 směrem k dolní komoře 13. Tudíž, průtokový kanál odpovídající části kanálu 110 a průtokový kanál odpovídající v celém rozsahu kanálu 111, jsou vytvořeny v plášti 55. Volný píst 57 je instalován jako pohyblivý v plášti 55 a dělí kanály 110 a 111 na stranu po proudu a stranu proti proudu. Kanály 30a a 30b a kanál 110 jsou vytvořeny v pístu 11 zahrnujícím část pístové tyče 16. Zde jsou druhé kanály odděleny volným pístem 57 a v podstatě generují průtok, protože ačkoli nedochází k průtoku oleje mezi horní komorou 12 a dolní komorou 13, olej horní komory 12 protéká do spojovací komory 107 horní komory, zatímco volný píst se pohybuje relativně vzhledem k plášti 55, a tudíž to samé množství oleje protéká pod tlakem směrem k dolní komoře 13.

[0046]

Při expanzní fázi, ve které se pístová tyč 16 pohybuje k expanzní straně, olej protéká od horní komory 12 k dolní komoře 13 pře kanály 30a. Když je rychlost pístu pod záznamem oblasti nízkých rychlostí, olej protékající od horní komory 12 do kanálů 3 0a v zásadě protéká do dolní komory 13 přes stálé ústí určené kanálovými drážkami 43a vytvořenými v pístu 11 a kotoučový ventil 45a, který se dotýká dosedacího dílu 41a. Současně je generována tlumicí síla mající charakteristiku ústí (kde tlumící síla je přibližně odpovídaj ící druhé mocnině rychlosti pístu). Když rychlost pístu vzroste a dosáhne oblasti nízkých rychlostí, olej protékající z horní komory 12 do kanálů 30a v zásadě pokračuje, aby otevřel kotoučový ventil 45a a protéká mezi kotoučových ventilem 45a a dosedacím dílem 41a k dolní komoře 13. Tak je generována tlumicí síla mající charakteristiku ventilu (kde tlumící síla přibližně odpovídá rychlosti pístu).

[0047]

Při kontrakční fázi, ve které se pístová tyč 16 pohybuje ke kontrakční straně, olej protéká od dolní komory 13 k horní komoře 12 pře kanály 30b. Když je rychlost pístu pod záznamem oblasti nízkých rychlostí, olej protékající od dolní komory 13 do kanálů 3 0b v zásadě protéká do horní komory 12 přes stálé ústí určené kanálovými drážkami (nezobrazenými) vytvořenými v pístu 11 a kotoučový ventil 45b, který se dotýká dosedacího dílu 41b. Současně je generována tlumicí síla mající charakteristiku ústí (kde tlumící síla přibližně odpovídá druhé mocnině rychlosti pístu). Když rychlost pístu vzroste a dosáhne oblasti nízkých rychlostí, olej protékající z dolní komory 13 do kanálů 30b v zásadě pokračuje, aby otevřel kotoučový ventil 45b a protéká mezi kotoučových ventilem 45b a dosedacím dílem 41b k horní komoře 12. Tak je generována tlumicí síla mající charakteristiku ventilu (kde tlumící síla přibližně odpovídá rychlosti pístu).

[0048]

Zde, oblastí, kde frekvence, když je rychlost pístu nízká, tj . frekvence záznamu oblasti nízkých rychlostí (např. 0,05 m/s), je relativně vysoká (např. více než 7Hz), je například vibrace generovaná od nerovností kvalitní plochy silničního povrchu. V této situaci je výhodné snížit tlumící sílu. Dále, podobně, ještě když je rychlost pístu nízká, oblastí, kde frekvence je relativně nízká (např. menší než 2 Hz) oproti výše uvedenému, valením trupu vozidla.

je vibrace taková jako chvění způsobené

V této situaci je výhodné zvýšit tlumící sílu.

[0049]

Odpovídajícím způsobem dříve zmíněný tlumící sílu měnící mechanismus 35 mění tlumící sílu odpovídající frekvenci, právě když je rychlost pístu stejně nízká. To jest., když je rychlost pístu nízká, jestliže se odpovídající frekvence zvyšuje, tlak horní komory 12 pístu 11, a tak je olej nucen spojovací komory 107 horní mechanismu 35 přes průchozí díry 105 a 106 pístové Současně je olej nucen k průtoku ze spojovací komory sílu měnícího mechanismu 35 do dolní pístu 11 se zvyšuje při expanzním fázi k průtoku z horní komory 12 do měnícího komory tlumící sílu tyče 16.

108 dolní komory tlumí c í přes spojovací

Mezitím proudu. komoře straně komory 13 straně po pohybuje směrem k axiálně dolní síle O-kroužku 59 umístěného na díru 87 tvořící ústí kanálu 111 na se volný píst proti předepjaté axiálně dolní komory

13. Tímto způsobem, jak se volný píst 57 pohybuje směrem k axiálně dolní komoře 13, olej protéká z horní komory 12 do spojovací komory 107 horní komory a průtok oleje, který protéká z horní komory 12 do kanálů 30a a pak přes tlumící sílu generující mechanismus 32a do dolní komory 13, snížen. Tímto je snížena tlumící síla.

je [0050]

V následující kontrakční fázi, jelikož tlak dolní komory se zvyšuje, olej spojovací mechanismu komory je nucen

108 dolní spoj ovací straně přes proudu. Současně j e komory

105 a protékat z dolní komory tlumící komory 13 sílu do měnícího díru 87 tvořící ústí kanálu na olej nucen k průtoku ze spoj ovací po

107 horní komory do horní komory 12 přes průchozí díry který se

106 pístové tyče 16. Mezitím volný píst 57, pohyboval dosud směrem k axiálně dolní komoře 13, se směrem k axiálně horní komoře 12 proti předepjaté síle pohybuj e

0-kroužku umístěného na straně axiálně horní komory 12.

Tímto způsobem, jak se volný píst 57 pohybuje směrem k axiálně horní komoře 12, olej protéká z dolní komory 13 do spojovací komory 108 dolní komory a průtok oleje, který protéká z dolní komory 13 do kanálů 30b a pak přes tlumící sílu generující mechanismus 32b do horní komory 12, je snížen. Tímto je snížena tlumící síla.

[0051]

V oblasti, kde frekvence pístu 11 je vysoká, frekvence pohybu volného pístu 57 se rovněž zvyšuje v poměru k vysoké frekvenci. Důsledkem toho, při každé dříve zmíněné expanzní fázi, olej protéká z horní komory 12 do spojovací komory 107 horní komory. Při každé kontrakční fázi olej protéká z dolní komory 13 do spojovací komory 108 dolní komory. Tímto, jak popsáno výše, tlumící síla je udržována ve sníženém stavu.

[0052]

Na druhou stranu, když je rychlost pístu nízká, jestliže se frekvence pístu 11 snižuje, frekvence pohybu volného pístu 57 se rovněž snižuje v poměru k nízké frekvenci. Takto v iniciačním stavu expanzní fáze, olej protéká z horní komory 12 do spojovací komory 107 horní komory. Následně volný píst 57 stlačuje 0kroužek 59 a je zastaven na straně axiálně dolní komory 13 a olej neprotéká z horní komory 12 do spojovací komory 107 horní komory. Takto, průtok oleje, který protéká z horní komory 12 do kanálů 30a a pak protéká skrz tlumící sílu generující mechanismus 32a do dolní komory 13 je v nesníženém stavu a tudíž tlumící síla je zvýšena.

[0053]

I při následující kontrakční fázi, v jejím iniciačním stádiu, olej protéká z dolní komory 13 do spojovací komory 108 dolní komory. Následně volný píst 57 stlačuje O-kroužek 58 a je zastaven na straně axiálně horní komory 12 a olej neprotéká z dolní komory 13 do spojovací komory 108 dolní komory. Takto, průtok oleje, který protéká z dolní komory 13 do kanálů 30b a pak protéká skrz tlumící sílu generující mechanismus 32b do horní komory 12 je v nesníženém stavu a tudíž tlumící síla je zvýšena.

[0054]

Tudíž, v předkládaném provedení, jak popsáno výše, jako součástky pro působení předepínací síly na volný píst 57 stejně tak jako pro jeho návrat do původní polohy, jsou použity 0kroužky 58 a 59 vytvořené z pryžového materiálu. V základní poloze volného pístu 57, 0-kroužek 59 umístěný mezi volným pístem 57 a plášťovým tělesem 54 je umístěn mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a částí 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57.

[0055]

Například, při expanzní fázi, když se volný píst 57 pohybuje ze své původní polohy směrem k axiálně dolní komoře 13 vzhledem k plášti 55, část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují 0-kroužek 59, tj . otáčejí O-kroužek 59 tak, že strana vnitřního průměru a strana vnějšího průměru 0kroužku 59 se pohybují v opačných směrech a pohybují směrem k axiálně dolní komoře 13 vzhledem k plášti 55. Následně, část 83 zakřivené plochy a část 82 zkosené plochy pláště 55 na straně axiálně horní komory 12 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně axiálně dolní komory 13 válcují 0-kroužek 59 a současně stlačují 0-kroužek 59 v axiálním a radiálním směru volného pístu 57. Průběžně část 83 zakřivené plochy a část 82 zkosené plochy pláště 55 na straně axiálně dolní komory 13 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně axiálně horní komory 12 stlačují 0-kroužek 59 v axiálním a radiálním směru volného pístu 57.

[0056]

Současně oblast, kde 0-kroužek 59 je válcován mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a částí 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a oblast, kde 0kroužek 59 je válcován mezi částí 83 zakřivené plochy a částí 82 zkosené plochy pláště 55 a částí 98 zakřivené plochy a částí 99 zkosené plochy volného pístu 57, j sou válcovacími oblastmi, kde 0-kroužek 59 je válcován v poloze oddělené od konce po směru proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu. Dále v poloze oddělené od konce po směru proudu, válcovací oblast je oblastí pohybu, kde se 0-kroužek 5 9 pohybuj e ve směru pohybu volného pístu 57 ve stavu, kdy se O-kroužek 59 dotýká pláště 55 i volného pístu 57. Pojem „pohybu je definován tak, že nejméně poloha konce po směru proudu (poloha dolního konce na obr. 2) se mění ve směru pohybu volného pístu.

[0057]

Dále oblast, kde je O-kroužek 59 stlačován mezi částí 8 3 zakřivené plochy a částí 82 zkosené plochy pláště 55 a částí 98 zakřivené plochy a částí 99 zkosené plochy volného pístu 57, je deformační oblastí směru pohybu, kde O-kroužek 59 podléhá pružné deformaci ve směru pohybu volného pístu 57 na konci po směru proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 57. Poj em „pružná deformace v deformační oblasti směru pohybu je definována jako deformace, když se poloha konce proti směru pohybu (horní koncová poloha na obr. 2) O-kroužku 59 ve směru pohybu volného pístu 57 mění, ale poloha konce po směru proudu se nemění. V předkládaném provedení, válcovací oblast a oblast pohybu se částečně překrývají v deformační oblasti směru pohybu.

[0058]

V následující kontrakční fázi, když se volný píst pohybuj e směrem k axiálně horní komoře 12 vzhledem k plášti

55, část 83 zakřivené plochy a část zkosené plochy pláště 55 na straně axiálně dolní komory 13 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně axiálně horní komory uvolňují stlačení O-kroužku

59. Potom část 83 zakřivené plochy a část zkosené plochy pláště 55 na straně axiálně horní komory 12 a část zakřivené plochy část 99 zkosené plochy volného pístu na straně axiálně dolní komory 13, válcuj í

O-kroužek 59 a současně uvolňuj í stlačení Okroužku 59. Potom část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část válcovité plochy malého průměru volného a současně pohybují 0kroužkem 59 směrem k axiálně horní komoře 12 vzhledem k plášti 55. Tudíž ve stavu, kdy O-kroužek 58 je držen na části 67 válcovité plochy, části 68 zakřivené plochy a části 69 přírubové plochy pláště 55, volný píst 57 stlačuje O-kroužek 58 mezi prvkem 53 víka a volným pístem 57 v axiálním a radiálním směru volného pístu 57 v blízkosti své základní polohy prostřednictvím části 67 válcovité plochy, části 68 zakřivené plochy a části 69 přírubové plochy a části 103 zkosené plochy volného pístu 57.

[0059]

Při následující expanzní fázi, část 67 válcovité plochy, část 68 zakřivené plochy a část 69 přírubové plochy pláště 55 a část 103 zkosené plochy volného pístu 57 uvolňuj í stlačení 0kroužku 59 relativním pohybem v rozdělujícím směru. Část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcuj í 0kroužek 59 a současně pohybují 0-kroužkem 59 směrem k axiálně dolní komoře 13 relativně k plášti 55. Když volný píst 57 prochází přes svou základní polohu, působí na O-kroužek 59 stejným způsobem jak popsáno výše.

[0060]

S touto konstrukcí je O-kroužek 58 tlakem deformován ve směru pohybu v deformační oblasti směru pohybu a další O-kroužek 59 se pohybuje ve směru pohybu volného pístu 57 v oblasti pohybu.

[0061]

Závislost zátěze na posuvu volného pístu 57 způsobená Okroužky 58 a 59 vytvořenými z pryžového materiálu má nelineární charakteristiku jak zobrazeno na obr. 3. Tj., charakteristika zátěže dosahuje lineární charakteristiky uvnitř určitého rozsahu před a za základní polohou volného pístu 57. Za daným rozsahem zvyšující se úroveň zátěže se rovnoměrně zvyšuje v závislosti změně polohy. Jak popsáno výše, když j e amplituda pístu 11 malá také v oblasti, kde je provozní frekvence pístu 11 vysoká, posuv volného pístu 57 se také zmenšuje a volný píst 57 pracuje uvnitř rozsahu lineární charakteristiky před a za svou základní polohou. Tímto se volný píst 57 snadno pohybuje, vibruje v rezonanci s kmity pístu 11 a přispívá ke snížení tlumící síly generované tlumící sílu generujícími mechanismy 32a a 32b.

[0062]

Na druhou s t ránu, pokud s e amplituda pístu 11 zvýŠ í v oblasti, kde je provozní frekvence pístu nízká, posuv volného pístu 57 se zvětšuje a volný píst pracuje uvnitř rozsahu nelineární charakteristiky zobrazené na obr. 3. Tímto se volný píst 57 postupně stává obtížně plynule provozovatelným a má potíže se snižováním tlumící síly generované od tlumící sílu generujících mechanismů 32a a 32b.

[00631

V tlumiči nárazů oznámeném v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání Č. H07-019642, pohyb cívky oddělující vnitřek pláště do dvou komor je regulován pružným tělesem (odpovídající pouze deformační oblasti směru pohybu prvního provedení) a tlumící síla se plynule mění. Avšak pokud odpor proti pohybu cívky prudce stoupá, je zde potřeba zlepšení této charakteristiky (když je pryž stlačena v axiálním směru, pružinová konstanta prudce stoupá).

[0064]

Naproti tomu, podle prvního provedení popsaného výše, z části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy volného pístu 57, které se dotýkají O-kroužku 59, část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy jsou nakloněné ve směru pohybu volného pístu 57. Z části 82 zkosené plochy, části 83 zakřivené plochy a části 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55, které se dotýkají O-kroužku 59, část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy jsou nakloněné ve směru pohybu volného pístu 57. Díky pohybu volného pístu 57, nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy, které se dotýkají θ'kroužku 59 a dotykovou plochou pláště části 82 zkosené plochy, části 83 zakřivené plochy a části 84 válcovité plochy velkého průměru, které se dotýkají O-kroužku 59, se mění. Takto když se tlumící síla mění v závislosti na frekvenci, je možné plynule měnit tlumící sílu. Například, v tlumiči nárazů prvního provedení, když j e rychlost pístu 11 0,05m/s a když pracovní frekvence pístu jsou 0,50 Hz, 0,80 Hz, 1,59 Hz, 1,99Hz, 3,18 Hz, 3,98 Hz, 4,97 Hz, 6,12 Hz, 7,96 Hz, 9,95 Hz, 15,92 Hz a 19,89 Hz v pořadí z vnějšku, vztah mezi kmitem pístu a tlumící silou je zobrazen na obr. 4. Může být vidět na obr. 4, že tlumící síla se velmi plynule mění při každé frekvenci. Dále může být vidět, že je možné zvýšit tlumící sílu při nízké frekvenci v blízkosti 0, kde kmit pístu 11 je malý, například při 0,05 Hz a snížit tlumící sílu při relativně vysoké frekvenci, například 4,97 Hz nebo výše. Nicméně nejméně jedna z části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy a části 84 válcovité plochy velkého průměru, části 83 zakřivené plochy a části 82 zkosené plochy, mohou být sestaveny tak, že jejich tvary mění nejkratší vzdálenost mezi dílem dotykové plochy volného pístu, který se dotýká pružného tělesa a dílem dotykové plochy pláště, který se dotýká pružného tělesa.

[0065]

Nakloněná část 99 zkosené plochy a část 98 zakřivené plochy volného pístu 57 obsahuj í část 98 zakřivené plochy. Nakloněná část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy pláště 55 obsahují část 83 zakřivené plochy. Takto je možné měnit tlumící sílu plynuleji. Dále ještě v tomto případě, nejméně jedna z částí 83 a 98 zakřivené plochy může být poskytnuta.

[0066]

Pokud poloměry zakřivení částí 83 a 98 zakřivené plochy jsou větší než poloměr O-kroužku 59 v příčném řezu, je možné měnit tlumící sílu plynuleji.

[0067]

Část 99 zkosené plochy a část 98 zakřivené plochy volného pístu 57 a část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy pláště 55 j sou proti směru pohybu volného pístu 57. Takto j e možné přiměřeně stlačovat O-kroužek.

[0068]

Pokud O-kroužek 58, který prochází tlakovou deformací, když se volný píst 57 pohybuje v jednom směru a O-kroužek 59, který prochází tlakovou deformací, když se píst 57 pohybuje v jiném směru, j sou poskytnuty, je možné plynule měnit tlumící sílu v expanzní fází i kontrakční fázi, Tímto pokud se tlumící síla plynule mění právě v případě změny frekvence, změny rychlosti pístu atd., nedochází k nekomfortu jízdy změnou tlumící síly. Zejména v případě změny pozice, tlumící síla postupně roste a je možné potlačit změnu pozice bez působení nekomfortu na řidiče. Tímto j e možné poskytnout vyšší úroveň vozidla během j ízdy s jízdním komfortem a stabilitou řízení v porovnání s tlumičem nárazů oznámeného v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání Č. H07-019642.

[0069]

V předkládaném provedení, přírubová část 94 pístu je instalována na j ednom konci volného pístu 57. Přírubová část 94 pístu je vyrobena z části 103 zkosené plochy nakloněné od vnitřního obvodu a části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy nakloněné od vnějšího obvodu. Válcová část 62 víka, která vystupuje do válcové části 91 pístu volného pístu 57, je instalována na části pláště 55. O-kroužek 58 je uspořádán tak, aby se dotýkal části 103 zkosené plochy vnitřního obvodu přírubové části 94 pístu a válcové části 62 víka. O-kroužek 59 j e uspořádán, aby se dotýkal části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy vnějšího obvodu přírubové části 94 pístu a vnitřní obvodové plochy pláště 55. Nakonec O-kroužek je uspořádán v plášťovém tělese 54 a volný píst 57 je uspořádán uvnitř plášťového tělesa a O-kroužku 59. O-kroužek 58 je uspořádán na volném pístu 57. Válcová část 62 víka je vložena do O-kroužku 58. Mezitím je prvek 53 víka připevněn k plášťovému tělesu 54. Tímto je smontován tlumič nárazů. Podle toho je možno zlepšit účinnost montáže každého dílu.

[0070]

O-kroužek 59 uspořádaný mezi plášťovým tělesem 54 a volným pístem funguje jako pružina, která generuje předepínací sílu v opačném směru, když je volný píst 57 posunut a těsní plášťové těleso 54 a volný píst 57. Takto O-kroužek 59 funguje jako těsnění, které vždy brání spojení mezi spojovací komorou 107 horní komory a spojovací komorou 108 dolní komory a může snížit počet součástek.

[0071]

Dále pokud je O-kroužek válcován mezi volným pístem 57 a pláštěm, je možné měnit plynuleji tlumící sílu. Kromě toho ještě když je použit O-kroužek mající malý příčný průměr, O-kroužek je válcován a tudíž délka kmitu volného pístu, kde působí odpor působený O-kroužkem, se může zvětšit (aby byla větší než průměr O-kroužku). Tudíž, technologie uspořádaná v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání Č. H07-019642, ve kterém je pryž prostě stlačována (délka kmitu nemůže přesáhnout tloušťku pryže ve směru tlakové deformace) a technologie předkládaného provedení j sou identické v oboj ím použití pryže. Avšak jak popsáno výše, obě jsou odlišné v pohledu na použití pryže a tudíž j sou zcela odlišné z pohledu technického záměru.

[0072]

Volný píst 57 má deformační oblast směru pohybu, kde je Okroužek 59 pružně deformován ve směru pohybu volného pístu 57, na konci strany po pohybu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 57. Dále má volný píst 57 válcovací oblast, kde je O-kroužek 59 válcován v poloze oddělené od konce strany po proudu. Takto je možné měnit tlumící sílu plynuleji.

[0073]

Válcovací oblast v podstatě překrývá deformační oblast směru pohybu. Z tohoto důvodu se odpor způsobený válcováním se postupně mění v odpor způsobený tlakovou deformací ve směru pohybu. Takto j e možné měnit tlumící sílu plynulej i. Zejména j e možné zabránit pružinové konstantě ostře růst a získat přibližně lineární charakteristiku.

[0074]

V předkládaném provedení, tvar dotykové plochy volného pístu části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy, která se dotýká 0kroužku 59 a tvar dotykové plochy pláště části 84 válcovité plochy velkého průměru, části 83 zakřivené plochy a části 82 zkosené plochy, která se dotýká 0-kroužku 59, jsou nastaveny tak, že směr úsečky spojující nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou pláště se mění. Takto, i když směr síly generované 0-kroužkem 59 se mění, je možné měnit tlumící sílu plynuleji, protože odpor ke směru pohybu volného pístu se mění.

[0075]

Volný píst 57 má deformační oblast směru pohybu, kde je Okroužek 59 pružně deformován ve směru pohybu volného pístu 57 na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 57. Dále má volný píst 57 oblast pohybu, ve které se O-kroužek 59 pohybuje ve směru pohybu volného pístu ve stavu, kdy se 0kroužek 59 dotýká pláště 55 i volného pístu 57 v poloze oddělené od konce strany po proudu. Takto délka kmitu volného pístu, kde působí odpor působený 0-kroužkem, se může zvětšit, například, být větší než průměr 0-kroužku a je možné měnit tlumící sílu plynulej i.

[0076]

Dále pokud se oblast pohybu částečně překrývá s deformační oblastí směru pohybu, je možné měnit tlumící sílu plynuleji.

[0077]

Je poskytováno množství O-kroužků. O-kroužek 58 je tlakově deformován ve směru pohybu v deformační oblasti směru pohybu. 0kroužek 5 9 se pohybuje ve směru pohybu volného pístu 57 v oblasti pohybu. Takto je možné plynule měnit tlumící sílu v závislosti na směru pohybu volného pístu 57.

[0078]

Pokud je kanál 110 instalován v pístu 11, je možné zjednodušit konstrukci.

[0079]

Pokud je spojovací díra 87 provedena jako ústí po a proti proudu kanálu 111, odpor k pohybu volného pístu rovněž působí kromě O-kroužku na ústí a tudíž je možné měnit tlumící sílu plynuleji. Dále v dříve zmíněném provedení je provedeno malé ústí ve volném pístu 57 a tímto je možné měnit charakteristiky. Kromě toho dříve zmíněné provedení ukázalo, že plášť 55 je sestaven z prvku 53 víka a plášťového tělesa 54. Nicméně pokud je O-kroužek upraven, aby se dotýkal vnějšího obvodu dolního konce pístové tyče 16 zkrácením válcové části 62 víka, díl dolního konce pístové tyče 16 rovněž tvoří plášť 55.

[0080] [Druhé příkladné provedení]

Další, druhé provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního provedení převážně vycházející z obr. 5. Dále pro díly, které jsou běžné v prvním provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

[0081]

Ve druhém provedení je tlumící sílu měnící mechanismus 35 částečně odlišný od toho z prvního provedení. Detailně, v porovnání s plášťovým tělesem 54 prvního provedení je plášťové těleso 54 tlumící sílu měnícího mechanismu 35 konstruováno se spodní částí 76 pláště a částí válcové části 75 pláště na straně spodní části 76 pláště. Tímto je v tlumící sílu měnícím mechanismu 35 druhého provedení plášťové těleso 54 konstruováno tak, že válcová část 75 pláště a její vnitřní prstencový výstupek 80 jsou kratší v axiální délce než ty prvního provedení, bez spoj ovací díry 87 a spoj ovací komory 108 dolní komory prvního provedení.

[0082]

Tlumící sílu měnící mechanismus 3 5 druhého provedení je konstruován tak, že volný píst 57 na straně spodní části 92 pístu vystupuje vně za plášť 55 v axiálním směru ve stavu, kdy volný píst 57 je umístěn v základní poloze O-kroužků 58 a 59 (obr. 5 zobrazuje základní stav) . 0 kroužek 59 vždy blokuje spoj ení mezi spoj ovací komorou 107 horní komory a dolní komorou 13.

[0083]

Tlumící sílu měnící mechanismus 35 druhého provedení je konstruován tak, že když je rychlost pístu nízká, jestliže pracovní frekvence pístu 11 vzroste, tlak horní komory 12 při expanzní fázi vzroste. Takto je olej nucen protékat z horní komory 12 do spojovací komory 107 dolní komory tlumící sílu měnícího mechanismu 35 přes průchozí díry 105 a 106 pístové tyče 16. Mezitím se volný píst 57 pohybuje směrem k dolní komoře 13 proti předepínací síle O-kroužku 59 na straně axiálně dolní komory 13. Tímto způsobem, jak se volný píst 57 pohybuje směrem k dolní komoře 13, olej protéká z horní komory 12 do spojovací komory 107 horní komory a průtok oleje, který protéká z horní komory 12 do kanálů 30a a následně protéká přes tlumící sílu generující mechanismus 32a do dolní komory 13, je snížen. Tímto olej snadno protéká v tlumící sílu generujícím mechanismu 32a a tudíž se snižuje tlumící síla.

[0084]

Při následující kontrakční fázi pokud tlak dolní komory 13 vzroste, olej j e nucen téct ze spoj ovací komory 107 horní komory do horní komory 12 přes průchozí díry průchozí díry 105 a 106 pístové tyče 16. Mezitím, volný píst 57, který se dosud pohyboval směrem k dolní komoře 13, se pohybuje směrem k horní komoře 12 proti předepínací síle O-kroužku 59 na straně axiálně horní komory 12. Tímto způsobem j ak se volný píst 57 pohybuj e směrem k horní komoře 12, obj em dolní komory 13 zřetelně stoupá a průtok oleje, který protéká z dolní komory 13 do kanálů 30b a následně protéká přes tlumící sílu generuj ící mechanismus 3 2b do horní komory 12, je snížen. Tímto olej snadno protéká v tlumící sílu generujícím mechanismu 32b a tudíž je snížena tlumící síla.

[0085]

V tlumící sílu měnícím mechanismu 35 druhého provedení činnost 0-kroužků 58 a 59, když se volný píst 57 pohybuje relativně k plášti 55, je stejná jako v prvním provedení.

[0086]

Podle druhého provedení popsaného výše j e možné zkrátit axiální délku tlumící sílu měnícího mechanismu 35 a je rovněž snížena hmotnost tlumící sílu měnícího mechanismu 35.

[0087] [Třetí příkladné provedení]

Další, třetí provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního provedení převážně vycházející z obr. 6A. Dále pro díly, které jsou běžné v prvním provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

[0088]

Ve třetím provedení, tlumící sílu měnící mechanismus 35 je částečně odlišný od toho v prvním provedení. Tj . je použit prvek 53 víka, který je částečně odlišný od toho v prvním provedení. Prvek 53 víka j e proveden s válcovou částí (prstencový výběžek po straně pláště) 121 na straně vnější obvodové plochy přírubové části 63 víka. Čelní hrotová část 122 válcové části 121, která je proti přírubové části 63 víka, je provedena ve směru kolmém k ose prvku 53 víka.

[0089]

Ve třetím provedení je použito plášťové těleso 54, které je částečně odlišné od toho v prvním provedení. V první řadě je konstrukce válcové části 75 pláště na boku spodní části 76 pláště odlišná. Vnitřní obvodová plocha vnitřního prstencového výstupku 8 0 válcové části 75 pláště je sestavena jako část 125 zakřivené plochy mezi částí 81 válcovité plochy malého průměru a částí 83 zakřivené plochy. Tato část 125 zakřivené plochy je vytvořena v prstencovém tvaru takovém, že její průměr roste se vzdáleností od části 81 válcovité plochy malého průměru a je vytvořena tak, že řez zahrnuj ící hlavní osu plášťového tělesa 54 je obloukovítého tvaru.

[0090]

Dále je plášťové těleso 54 konstruováno tak, že spodní část 76 pláště je odlišná od té v prvním provedení. Spodní část 76 pláště je provedena s vydutou částí 128 ve svém středu, která je zapuštěna směrem k prvku 53 víka ze spodní části tělesa 127 z boku jeho vnitřního obvodu. Zapuštěná část 128 je vytvořena v uzavřeném šestiúhelníkovém válcovitém tvaru, ve kterém řez kolmý k ose plášťového tělesa 54 má šestiúhelníkový tvar. Když j e tlumící sílu měnící mechanismus 3 5 stažen k pístové tyči 16, Šestiúhelníkový klíč j e vložen do vyduté části 128. Spodní část 76 pláště je provedena se spojovací dírou 87 ve středu dílu víka vyduté části 128.

[0091]

Dále je plášťové těleso 54 konstruováno tak, aby bylo vyráběno hlavně lisováním. Takto má plášťové těleso 54 část 125 zakřivené plochy mezi částí 81 válcovité plochy malého průměru a částí 83 zakřivené plochy.

[0092]

Ve	třetím provedení	je	použit	volný píst	57, který	je
částečně	odlišný	od	toho	v	prvním	provedení.	Volný píst	57
třetího	provedení	má	tvar,	ve	kterém	válcová část 91 pístu dále

vystupuje ze spodní části 92 pístu v axiálním směru.

[0093]

Válcová část 91 pístu je provedena s vnějším prstencovým výstupkem (prstencový výběžek po straně pístu) 93 prstencovitého tvaru, který vystupuje vně v radiálním směru, na vnějším obvodu v axiálně střední poloze. Část 98 zakřivené plochy, část 99 zkosené plochy a část 100 válcovité plochy velkého průměru jsou postupně vytvořeny na vnější obvodové ploše vněj šího prstencového výstupku 93 začínajíce od strany dolní komory. Ještě dále část 131 zkosené plochy (nakloněná plocha) a část 132 zakřivené plochy (nakloněná plocha) jsou vytvořeny z Části 100 válcovité plochy velkého průměru. Část 131 zkosené plochy spoj ena s částí 100 válcovité plochy velkého průměru j e uspořádána tak, že její průměr klesá se vzdáleností od části 100 válcovité plochy velkého průměru. Část 132 zakřivené plochy spojená s částí 131 zkosené plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr klesá se vzdáleností od části 131 zkosené plochy. Část 133 válcovité plochy malého průměru je spojena s částí 132 zakřivené plochy. Část 133 válcovité plochy malého průměru má stejný průměr jako část 97 válcovité plochy malého průměru. Část 13 2 zakřivené plochy je vytvořena tak, že j ej í řez zahrnuj ící hlavní osu volného pístu má obloukovítý tvar. Části 98 a 132 zakřivené plochy, části 99 a 131 zkosené plochy a část 100 válcovité plochy velkého průměru j sou vytvořeny na vnějším prstencovém výstupku 93. Vnější prstencový výstupek 93 třetího provedení je symetrický vzhledem k rovině vedoucí přes axiálně střední polohu.

[0094]

Volný píst 57 je kluzně uložen v části 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 částí 100 válcovité plochy velkého průměru, části 81 válcovité plochy malého průměru plášťového tělesa 54 částí 97 válcovité plochy malého průměru a válcové části 121 prvku 53 víka částí 133 válcovité plochy malého průměru. Takto se poloha části 125 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 a poloha části 98 zakřivené plochy volného pístu 57 vzájemně překrývají v radiálním směru. Tj ., část 83 zakřivené plochy a část 125 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 i část 98 zakřivené plochy a část 9 9 zkosené plochy volného pístu 57 jsou vzájemně proti sobě ve směru pohybu volného pístu 57. Dále poloha čelní hrotové části 122 válcové části 121 prvku 53 víka a poloha části 131 zkosené plochy a části 132 zakřivené plochy volného pístu 57 se vzájemně překrývají v radiálním směru. Tj. čelní hrotová část 122 válcové části 121 a část 131 zkosené plochy a část 132 zakřivené plochy volného pístu 57 j sou vzáj emně proti sobě ve směru pohybu volného pístu 57.

[0095]

Tudíž 0-kroužek 59 (obr. 6 znázorňuj e původní stav) j e uspořádán mezi částí 99 zkosené plochy, částí 98 zakřivené plochy a částí 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a částí 125 zakřivené plochy, částí 83 zakřivené plochy a částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 jako v prvním provedení.

[0096]

Ve třetím provedení je 0-kroužek 5 8 (obr. 6 znázorňuj e původní stav) uspořádán mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54, čelní hrotovou částí 122 prvku 53 víka a části 131 zkosené plochy, části 132 zakřivené plochy a částí 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57. Když je O-kroužek 58 rovněž v základním stavu jako 0-kroužek 59, jeho vnitřní průměr je menší než vnější průměr části 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a jeho vnější průměr je větší než vnitřní průměr části 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54. Tj., O-kroužek je rovněž uložen působením volného pístu 57 i plášťového tělesa 54 v radiálním směru.

[0097]

Oba O-kroužky 58 a 59 mají stejnou velikost. Oba 0kroužky 58 a 59 udržují volný píst 57 uvnitř předurčeného základního rozsahu s ohledem na plášť 55 a dovolují volnému pístu 57 se axiálně pohybovat směrem k axiálně horní i dolní komoře 12 a 13 relativně k plášti 55.

[0098]

Podle toho, ve volném pístu 57 prvního provedení, Okroužek 58 je v kontaktu s částí 133 válcovité plochy malého průměru, částí 132 zakřivené plochy a částí 131 zkosené plochy. Část 132 zakřivené plochy a část 131 zkosené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57. Dále v plášti 55 se O-kroužek 58 dotýká části 84 válcovité plochy velkého průměru a čelní hrotové části 122.

[0099]

Jinými slovy, vnější prstencový výstupek 93 je proveden na vnějším obvodu volného pístu 57. Axiálně opačné plochy vnějšího prstencového výstupku 93 tvoří j ednotlivě část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy a část 132 zakřivené plochy a část 131 zkosené plochy. Vnitřní prstencový výstupek 80 a válcová část 121 j sou provedeny na opačných stranách vnějšího prstencového výstupku 93 vnějšího obvodu pláště 55. Vnitřní prstencový výstupek 80 tvoří část 125 zakřivené plochy a část 83 zakřivené plochy. Válcová část 121 vystupuje dovnitř z pláště 55 prstencovým tvarem a tvoří čelní hrotovou část 122. O-kroužek 59 a O-kroužek 58 jsou vloženy postupně mezi vnější prstencový výstupek 93 a vnitřní prstencový výstupek 80 a mezi vnější prstencový výstupek 93 a válcovou část 121.

[0100]

Tlumící sílu měnící mechanismus 3 5 třetího provedení j e smontován vložením O-kroužku 59 do plášťového tělesa 54 do polohy části 83 zakřivené plochy, uložením volného pístu do vnitřku plášťového tělesa 54 a 0-kroužku 59, násilným uložením O-kroužku mezi volný píst 57 a plášťové těleso 54, uložením válcové části 121 mezi volný píst 57 a plášťové těleso 54 a připevněním prvku 53 víka k plášťovému tělesu 54.

[0101]

O-kroužek 58 uspořádaný mezi plášťový tělesem 54 a volným pístem 57 je uspořádán, aby těsnil mezi pláštěm 55 a volným pístem 57 a vždy blokoval spojení mezi spojovací komorou 107 horní komory a spojovací komorou 108 dolní komory.

[0102]

V tlumící sílu měnícím mechanismu 35 třetího provedení, Okroužky 58 a 59 umístěné mezi plášťovým tělesem 54 a volným pístem 57 j sou umístěny mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 a částí 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 a částí 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 v základní poloze volného pístu 57.

[0103]

Například, při expanzní fázi, když se volný píst 57 pohybuje z jeho základní polohy směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 55, část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcuj í 0-kroužek 5 9 a pohybuj í 0-kroužkem 5 9 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 55 jako v prvním provedení.

Následně, část 83 zakřivené plochy a část 125 zakřivené plochy pláště 55 na straně axiálně horní komory 12 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně axiálně dolní komory 13 válcují O-kroužek 59 a současně stlačují O-kroužek 59 v axiálním i radiálním směru volného pístu 57. Potom část 83 zakřivené plochy a část 125 zakřivené plochy pláště 55 na straně dolní komory 13 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně horní komory 12 stlačují O-kroužek 59 v axiálním i radiálním směru volného pístu 57. Nicméně ve druhém provedení při expanzní fázi když se volný píst 57 pohybuj e z této základní polohy směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 55, část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcuj í O-kroužek 58 a pohybuj í O-kroužkem 58 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 55.

[0104]

Při následující kontrakční fázi, když se volný píst 57 pohybuje směrem k axiálně horní komoře 12 relativně k plášti 55, část 83 zakřivené plochy a část 125 zakřivené plochy pláště 55 na straně axiálně dolní komory 13 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně horní komory 12 uvolňují stlačení O-kroužku 59 jako v prvním provedení. Potom část 83 zakřivené plochy a část 125 zakřivené plochy pláště 55 na straně horní komory 12 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně dolní komory 13 válcuj í O-kroužek 59 a současně dále uvolňuj í stlačení 0-kroužku 5 9. Průběžně část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcuj í O-kroužek 5 9 a současně pohybuj í Okroužkem 59 směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 55. Nicméně ve druhém provedení při kontrakční fázi, když se volný píst 57 pohybuj e směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 55, část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují O-kroužek 58 a pohybují O-kroužkem 58 směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 55. Následně volný píst 57 stlačuje O-kroužek 58 v axiálním a radiálním směru volného pístu 57 prostřednictvím části 84 válcovité plochy velkého průměru a čelní hrotové části 122 pláště 55 a části 131 zkosené plochy a části 132 zakřivené plochy volného pístu 57.

[0105]

Současně oblast, kde O-kroužek 58 je válcován mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a částí 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57, je válcovací oblastí, kde je O-kroužek 58 válcován v poloze oddělené od konce strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 57. Dále v poloze oddělené od konce strany po proudu, válcovací oblast je oblastí pohybu, kde se O-kroužek 58 pohybuje ve směru pohybu volného pístu 57 ve stavu, kdy O-kroužek 58 se dotýká pláště 55 i volného pístu 57. Pojem „pohybu je definován tak, že nejméně poloha konce na po směru proudu (dolní koncová poloha na obr. 6) O-kroužku 58 se mění ve směru pohybu volného pístu.

[0106]

Oblast, kde je O-kroužek 58 stlačován mezi čelní hrotovou částí 122 pláště 55 a částí 132 zakřivené plochy a částí 131 zkosené plochy volného pístu 57, je deformační oblastí směru pohybu, kde O-kroužek 58 podléhá pružné deformaci ve směru pohybu volného pístu 57 na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 57. Pojem „pružná deformace v deformační oblasti směru pohybu je definována jako deformace, když se poloha konce proti směru pohybu (horní koncová poloha na obr. 6) O-kroužku 58 ve směru pohybu volného pístu 57 mění, ale poloha konce po směru proudu se nemění. V tomto provedení, válcovací oblast a oblast pohybu se částečně překrývají v deformační oblasti směru pohybu.

[0107]

Při expanzní fázi následující předchozí, čelní hrotová část 122 pláště 55 a část 131 zkosené plochy a část 132 zakřivené plochy volného pístu 57 uvolňují stlačení O kroužku 58. Část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují O-kroužek 58 a pohybují 0-kroužkem 58 směrem k axiálně dolní komoře 13 relativně k plášti 55. Iv případě 0kroužku 59, část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují O-kroužek 59 a pohybují 0-kroužkem 59 směrem k axiálně dolní komoře 13 relativně k plášti 55. Tudíž když volný píst 57 prochází přes svou základní polohu, pracují 0kroužky 58 a 59 stejným způsobem jak popsáno výše.

[0108]

Podle třetího provedení popsaného výše, axiálně opačné plochy vnějšího prstencového výstupku 93 provedené na vnějším obvodu volného pístu 57 tvoří v tomto pořadí část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy a část 131 zkosené plochy a část 132 zakřivené plochy. Vnitřní prstencový výstupek 80 mající části 83 a 125 zakřivené plochy a válcová část 121 mající čelní hrotovou část 122 jsou provedeny na opačných stranách vnějšího prstencového výstupku 93 vnitřního obvodu pláště 55. Okroužek 58 a O-kroužek 59 jsou vloženy v tomto pořadí mezi vnější prstencový výstupek 93 a válcovou část 121 a mezi vnější prstencový výstupek 93 a vnitřní prstencový výstupek 80. Takto je možné zobecnit O-kroužky 58 a 59.

[0109]

Pokud je vydutá část 128, do které je uložen šestiúhelníkový klíč, vytvořena v plášti 55 tlumící sílu měnícího mechanismu 35, zlepšuje se proveditelnost, když je tlumící sílu měnící mechanismus 35 zasunut k pístové tyči 16.

[0110]

Dále ve třetím provedení může být vinutá pružina uspořádána mezi přírubovou částí 63 víka prvku 53 víka a spodní částí 92 pístu volného pístu 57 a další vinutá pružina může být uspořádána mezi spodní částí tělesa 127 plášťového tělesa 54 a spodní částí 92 pístu volného pístu 57, tímto je volný píst 57 držen ve své základní poloze. S tímto uspořádáním, i když fáze volného pístu 57 roste, je snadné udržet volný píst 57 v j eho základní poloze. Nicméně v jiných provedením může být poskytnuta vinutá pružina (vinuté pružiny).

[0111]

Dále, jak zobrazeno na obr. 7A, pouze části 99 a 131 zkosené plochy mohou být provedeny na axiálně opačných stranách vnějšího prstencového výstupku 93 volného pístu 57 nebo pouze část 82 zkosené plochy může být provedena mezi částmi 81 válcovité plochy malého průměru a částmi 84 válcovité plochy velkého průměru vnitřního prstencového výstupku 80 plášťového tělesa 54 (na obr. 7A, O-kroužky 58 a 59 jsou v základním stavu).

[0112]

Dále jak zobrazeno na obr. 7B v základním stavu, hranaté kroužky 135 a 136 (na obr. 7B, zobrazené v základním stavu) , jejichž řezy obsahující hlavní osu mají čtyřúhelníkový tvar, mohou být poskytnuty místo O-kroužků 58 a 59. Iv tomto případě čtyřúhelníkové kroužky 135 a 13 6 jsou konstruovány, aby zajistily mezeru mezi volným pístem 57 a pláštěm 55 v radiálním směru.

[0113]

Kromě toho jak zobrazeno na obr. 7C, těsnící kroužek 13 7 může splývat a přiléhat k volnému pístu 57. S tímto uspořádáním se snižuje počet součástek a je snadné řídit součásti. Nicméně když těsnící kroužek 137 přiléhá k plášti 55, je získán stejný účinek. Dále může být toto aplikováno na O-kroužky 58 a 59 prvního provedení.

[0114] [Čtvrté příkladné provedení]

Další, čtvrté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního a třetího provedení převážně vycházející z obr. 8. Dále pro díly, které j sou běžné v prvním a třetím provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

[0115]

Také ve čtvrtém provedení j e tlumící sílu měnící mechanismus 35 částečně odlišný od těch v prvním a třetím provedení. Tj . , v tlumící sílu měnícím mechanismu 35 čtvrtého provedení jsou použity prvek 53 víka a volný píst 57, které jsou identické s těmi třetího provedení. V tlumící sílu měnícím mechanismu 35 čtvrtého provedení, plášťové těleso 54 je částečně odlišné od toho z prvního provedení.

[0116]

V plášťovém tělesu 54 je spodní část 76 pláště provedena s prodlouženou hřídelovou částí 141 ve svém středu, která vystupuje v axiálním směru proti válcové části 75 pláště. Spodní část 76 pláště a prodloužená hřídelová část 141 jsou provedeny se spojovací dírou 87 ve svém středu, která prochází skrz v axiálním směru. Na straně spodní části 76 pláště prodloužené hřídelové části 141 tvoří stoj anovou část 142 maj ící velký průměr. Prodloužená hřídelová část 141 je tvořena připojenou hřídelovou částí 143, která j e dílem mimo stoj anovou část 142 a má menší průměr než stojanová část 142. Vnější závit 144 je vytvořen na opačné straně připoj ené hřídelové části 14 3 od stojanové části 142.

[0117]

Volný píst 57, který je identický s tím třetího provedení je uspořádán v plášťovém tělesu 54. O-kroužek 59 (obr. 8 zobrazuje základní stav) je uspořádán mezi částí 99 zkosené plochy, částí 98 zakřivené plochy a částí 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a částí 82 zkosené plochy, částí 83 zakřivené plochy a částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 jako ve třetím provedení.

[0118]

O-kroužek 58 (obr. 8 zobrazuje základní stav) je uspořádán mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54, čelní hrotovou částí 122 válcové části 121 prvku 53 víka a částí 131 zkosené plochy, částí 132 zakřivené plochy a částí 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 jako ve třetím provedení.

[0119]

Ve čtvrtém provedení je připojená hřídelová část 21 pístové tyče 16 přizpůsobena, aby měla krátkou axiální délku, Tlumící sílu měnící mechanismus 35 je našroubován na vnitřní závit 50 připojené hřídelové části 21, aby se dostal do kontaktu s hřídelovým stupňovitým dílem 48. Tj . , pístové těleso 14 není připojeno k pístové tyči 16. Tudíž tlumící sílu generující mechanismus 32b, pístové těleso 14 a tlumící sílu generuj ící mechanismus 32a jsou připojeny k připojené hřídelové části 143 tlumící sílu měnícího mechanismu 35 maticí 145. Tj . , ve stavu, kdy ventilový regulační člen 47b tlumící sílu generujícího mechanismu 32b se dotýká stoj anové části 142 a kde ventilový regulační člen 47a tlumící sílu generujícího mechanismu 32a se dotýká matice 145, tlumící sílu generující mechanismus 32b, pístové těleso 14 a tlumící sílu generující mechanismus 32a jsou drženy mezi stojanovou částí 142 a maticí 145.

[0120]

V tlumící sílu měnícím mechanismu 35 čtvrtého provedení, když se volný píst 57 pohybuje relativně k plášti 55, činnost 0kroužků 58 a 59 je stejná jako ta ve třetím provedení.

[0121] [Páté příkladné provedení]

Další, páté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního provedení převážně vycházející z obr. 9. Dále pro díly, které jsou běžné v prvním provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

[0122]

V pátém provedení je tlumící sílu měnící mechanismus 35 částečně odlišný od toho v prvním provedení. Tj., v tlumící sílu měnícím mechanismu 35 pátého provedení je použit prvek 53 víka, který je identický s tím prvního provedení a jsou použity plášťové těleso 54 a volný píst 57, které jsou částečně odlišné od těch v prvním provedení.

[0123]

Část 151 válcovité plochy, část 152 zakřivené plochy (nakloněná plocha), část 153 zakřivené plochy (nakloněná plocha) a část 154 válcovité plochy jsou vytvořeny na vnitřním obvodě válcové části 75 pláště plášťového tělesa 54 počínajíc ze strany spodní části 76 pláště. Část 151 válcovité plochy má konstantní průměr. Část 152 zakřivené plochy spojená s částí 151 válcovité plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 151 válcovité plochy. Část 153 zakřivené plochy spojená s částí 152 zakřivené plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr se zmenšuje se vzdáleností od části 152 zakřivené plochy. Část 154 válcovité plochy spojená s částí 153 zakřivené plochy má konstantní průměr, který je roven tomu části 151 válcovité plochy. Části 152 a 153 zakřivené plochy maj í spoj itý tvar a j sou vytvořeny tak, že jejich řezy zahrnující hlavní osu plášťového tělesa 54 mají obloukovitý tvar. Část 151 válcovité plochy a část 152 zakřivené plochy na straně dolní komory 13 j sou vytvořeny na vnitřním prstencovém výstupku (prstencový výstupek na straně pláště) 155, který vystupuje dovnitř v radiálním směru. Část 154 válcovité plochy a část 153 zakřivené plochy na straně horní komory 12 jsou vytvořeny na vnitřním prstencovém výstupku (prstencový výstupek na straně pláště) 156, který vystupuje dovnitř v radiálním směru.

[0124]

Část 161 válcovité plochy, část 162 zakřivené plochy (nakloněná plocha), část 163 zakřivené plochy (nakloněná plocha) a část 164 válcovité plochy jsou postupně vytvořeny na vnější obvodové ploše válcové části 91 pístu volného pístu 57 od strany spodní části 92 pístu. Část 161 válcovité plochy má konstantní průměr. Část 162 zakřivené plochy spojená s částí 161 válcovité plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že se její průměr zmenšuje se vzdáleností od části 161 válcovité plochy. Část 163 zakřivené plochy spojená s částí 162 zakřivené plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 162 zakřivené plochy. Část 164 válcovité plochy spojená s částí 163 zakřivené plochy má konstantní průměr, který je roven tomu části 161 válcovité plochy.

Části 162 a 163 zakřivené plochy mají spojitý tvar a jsou vytvořeny tak, že j ej ich řezy zahrnuj ící hlavní osu volného pístu 57 mají obloukovitý tvar. Část 161 válcovité plochy a část 162 zakřivené plochy na straně dolní komory 13 jsou vytvořeny na vnějším prstencovém výstupku (prstencový výstupek na straně volného pístu) 165, který vystupuje vně v radiálním směru. Část 164 válcovité plochy a část 163 zakřivené plochy na straně horní komory 12 j sou vytvořeny na vněj ším prstencovém výstupku (prstencový výstupek na straně volného pístu) 166, který vystupuje vně v radiálním směru. Části 162 a 163 zakřivené plochy volného pístu 57 a části 152 a 153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 jsou vytvořeny se stejným zakřivením.

[0125]

V tlumící sílu měnícím mechanismu 35 je pouze j eden Okroužek 168 (pružné těleso, obr. 9 zobrazuje základní stav) uspořádán mezi částmi 162 a 163 zakřivené plochy volného pístu 57 částmi 152 a

153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54.

základním stavu je O-kroužek 168 zkonstruován tak, že jeho řez průměr zahrnující hlavní osu má kruhový menší- než nejmenší průměr částí 162 tvar a má vnitřní a 163 zakřivené plochy volného pístu 57 a vnější průměr větší než největší průměr částí 152 a 153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54. Tj . , 0 kroužek je upevněn působením volného pístu 57 a plášťového tělesa 54 v radiálním směru. O-kroužek 168 udržuje volný píst 57 v základní poloze vzhledem k plášti 55. Současně O-kroužek 168 dovoluje volnému pístu 57 se axiálně pohybovat směrem k horní komoře 12 a dolní komoře 13 relativně k plášti 55 a prochází tlakovou deformací oboustranným pohybem volného pístu 57. Dále poloměry zakřivení částí 152, 153, 162 a 163 zakřivené plochy jsou větší než poloměr průřezu O-kroužku 168 majícího kruhový průřez, [0126]

Podle toho v plášti 55 se O-kroužek 168 dotýká částí 152 a 153 zakřivené plochy. Části 152 a 153 zakřivené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57. Dále ve volném pístu 57 se O-kroužek 16 8 dotýká částí 162 a 163 zakřivené plochy. Části 162 a 163 zakřivené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57.

[0127]

Tlumící sílu měnící mechanismus 35 může být smontován usazením 0-kroužku 168 na část 153 zakřivené plochy v plášťovém tělese, uložením volného pístu 57 do vnitřní strany plášťového tělesa 54 a 0-kroužku 168, uložením prvku 53 víka do plášťového tělesa 54 a upěchováním plášťového tělesa 54.

[0128]

V tlumící sílu měnícím mechanismu 35 pátého provedení, spoj ovací komora 107 horní komory, která spojuj e horní komoru 12 přes průchozí díry 105 a 106 pístové tyče 16 a spojovací komora 108 dolní komory, která spojuje dolní komoru 13 přes spojovací díru 87 spodní části 76 pláště, jsou odděleny pláštěm 55, 0-kroužkem 168 a volným pístem 57.

[0129]

V tlumící sílu měnícím mechanismu 35 pátého provedení, 0kroužek 168 je umístěn mezi části 152 a 153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 a části 162 a 163 zakřivené plochy volného pístu 57 při základní poloze volného pístu 57. Například, při expanzní fázi, když se volný píst 57 pohybuje ze základní polohy směrem k dolní komoře 13, část 152 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 na straně dolní komory 13 a část 163 zakřivené plochy volného pístu 57 na straně horní komory 12 válcuj í O-kroužek 168 a současně stlačují O-kroužek 168 v axiálním i radiálním směru volného pístu 57.

[0130]

Při následující kontrakční fázi, když se volný píst 57 pohybuje směrem k horní komoře 12, část 152 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 na straně dolní komory 13 a část 163 zakřivené plochy volného pístu 57 na straně horní komory 12 válcují O-kroužek 168 a současně uvolňují stlačení Okroužku 168. Potom část 153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 na straně horní komory 12 a část 162 zakřivené plochy volného pístu 57 na straně dolní komory 13 válcují O-kroužek 168 a současně stlačují O-kroužek 168 volného pístu 57.

[0131] v axiálním i radiálním směru

Při následné expanzní fázi plášťového tělesa 54 na straně zakřivené plochy O-kroužek 168 a část

153 zakřivené plochy část 162 komory 12 a dolní komory stlačení O-kroužku horní volného pístu na straně současně uvolňuj í prochází svojí plášťového tělesa volný píst 57 zakřivené plochy zakřivené plochy volného válcují O-kroužek 168 v axiálním a radiálním a část komory kroužek stejným

163

168 způsobem popsaným výše.

[0132] základní polohou, na straně dolní válcují

168. Když část 152 komory 13 pístu 57 na straně horní a současně stlačuj í volného pístu směru

O57 pokud O-kroužek volného

Podle pátého provedení popsaného výše, obousměrným s obousměrným pohybem prochází tlakovou deformaci pístu 57, je možné spolupracovat pístu 57 použitím O-kroužku 168.

[0133] [Šesté pohybem

168 volného

Další, odlišné od příkladné provedení] šesté p rove den í bude těch prvního provedení převážně obr. 10. Dále pro díly, jsou použity stejné názvy [0134] popsáno se zaměřením na díly se zaměřením na které jsou běžné v a odkazová čísla.

prvním provedení, j e tlumící sílu měnící mechanismus 3 5

V šestém provedení částečně odlišný od toho v prvním provedení. Tj., v tlumící sílu měnícím mechanismu 35 šestého provedení je použito plášťové těleso 54, které je identické s tím použit prvek 53 víka a volný píst 57, od toho v prvním provedení.

[0135] v prvním provedení a který je j e částečně odlišný

Prvek 53 víka má válcovou část 62 víka, té v prvním provedení. Válcová část která j e odlišná od víka j e poskytnuta s vnějším prstencovým výstupkem (prstencový výstupek na straně pláště) 171, který vystupuje směrem ven v radiálním směru na straně přírubové části 63 víka. Část 172 válcovité plochy malého průměru, část 173 zakřivené plochy (nakloněná plocha), část 174 zkosené plochy (nakloněná plocha) a část 175 válcovité plochy velkého průměru jsou postupně vytvořeny na vnější obvodové ploše válcové části 62 víka s počátkem na opačné straně od přírubové části 63 víka. Část 172 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 173 zakřivené plochy spojená s částí 172 válcovité plochy malého průměru je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 172 válcovité plochy malého průměru. Část 174 zkosené plochy spojená s částí 173 zakřivené plochy je uspořádána tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 173 zakřivené plochy. Část 175 válcovité plochy velkého průměru spojená s částí 174 zkosené plochy má konstantní průměr, který je větší než průměr části 172 válcovité plochy malého průměru. Část 173 zakřivené plochy, část 174 zkosené plochy a část 175 válcovité plochy velkého průměru jsou vytvořeny na vnějším prstencovém výstupku 171. Část 173 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu prku 53 víka, má obloukovitý tvar.

[0136]

Volný píst 57 má válcovou část 91 pístu, která je částečně odlišná od té v prvním provedení. Válcová část 91 pístu je provedena s vnitřním prstencovým výstupkem (prstencový výstupek na straně volného pístu) 181, který vystupuje směrem dovnitř v radiálním směru kromě vnějšího prstencového výstupku 93, který vystupuje směrem ven v radiálním směru z axiálně střední polohy. Část 182 válcovité plochy malého průměru, část 183 zkosené plochy (nakloněná plocha), část 184 zakřivené plochy (nakloněná plocha) a část 185 válcovité plochy velkého průměru jsou postupně vytvořeny na vnitřní obvodové ploše válcové části 91 pístu s počátkem na straně spodní části 92 pístu. Část 182 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 183 zkosené plochy spoj ená s částí 182 válcovité plochy malého průměru je vytvořena tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 182 válcovité plochy malého průměru. Část 184 zakřivené plochy spojená s částí 183 zkosené plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 183 zkosené plochy. Část 185 válcovité plochy velkého průměru spojená s částí 184 zakřivené plochy má konstantní průměr, který je větší než průměr části 182 válcovité plochy malého průměru. Část 184 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu volného pístu 57 má obloukovitý tvar. Část 184 zakřivené plochy, část 183 zkosené plochy a část 185 válcovité plochy velkého průměru j sou vytvořeny na vnitřním prstencovém výstupku 181. Válcová část 91 pístu je provedena s částí 186 zkosené plochy, jejíž průměr se zmenšuje se vzdáleností od části 100 válcovité plochy velkého průměru, na vnější obvodové ploše na opačné straně části 100 válcovité plochy velkého průměru od části 99 zkosené plochy.

[0137]

Volný píst 57 je kluzně uložen v části 81 válcovité plochy malého průměru plášťového tělesa 54 částí 97 válcovité plochy malého průměru a části 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 částí 100 válcovité plochy velkého průměru. V tomto stavu se poloha části 174 zkosené plochy prvku 53 víka a poloha části 184 zakřivené plochy volného pístu 57 vzájemně překrývá v radiálním směru. Dále v tomto stavu, poloha části 173 zakřivené plochy prvku 53 víka a poloha části 183 zkosené plochy volného pístu 57 se vzájemně překrývá v radiálním směru. Tj . , část 173 zakřivené plochy i část 174 zkosené plochy prvku 53 víka a část 183 zkosené plochy i část 184 zakřivené plochy volného pístu 57 j sou vzáj emně proti sobě ve směru pohybu volného pístu 57. Ještě dále, část 174 zkosené plochy prvku 53 víka a část 183 zkosené plochy volného pístu 57 j sou nakloněné vzhledem k osám pod stejným úhlem. Část 184 zakřivené plochy volného pístu 57 má stejné zakřivení v příčném řezu jako část 173 zakřivené plochy prvku 53 víka. Ještě dále, části 173 a 184 zakřivené plochy maj í poloměr zakřivení, který je větší než poloměr příčného řezu O-kroužku 58 majícího kruhový průřez.

[0138]

Tudíž je O-kroužek 58 (obr. 10 zobrazuje základní stav) uspořádán mezi částí 183 zkosené plochy, částí 184 zakřivené plochy a částí 185 válcovité plochy velkého průměru volného pístu 57 a částí 174 zkosené plochy, částí 173 zakřivené plochy a částí 172 válcovité plochy malého průměru prvku 53 víka. V základním stavu je O-kroužek 58 sestaven tak, že jeho řez obsahující hlavní osu má kruhový tvar a má menší vnitřní průměr než část 172 válcovité plochy malého průměru prvku 53 víka a větší vněj ší průměr než část 185 válcovité plochy velkého průměru volného pístu 57. Tj . O-kroužek 58 je upevněn působením volného pístu 57 a prvku 53 víka v radiálním směru.

[0139]

Podle toho se ve volném pístu 57 O-kroužek 58 dotýká části 183 zkosené plochy, části 184 zakřivené plochy a části 185 válcovité plochy velkého průměru. Část 183 zkosené plochy a část 184 zakřivené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57.

[0140]

V plášti 55 se O-kroužek 58 dotýká části 172 válcovité plochy malého průměru, části 173 zakřivené plochy a části 174 zkosené plochy. Část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57.

[0141]

Nej kratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu (díl, kde část 185 válcovité plochy velkého průměru, část 184 zakřivené plochy a část 183 zkosené plochy volného pístu 57 se dotýkají O-kroužku 58) a dotykovou plochou pláště (díl, kde část 172 válcovité plochy malého průměru, část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy pláště 55 se dotýkají Okroužku 58), obě z nich se dotýkají O-kroužku 58, se mění pohybem volného pístu 57. Když j e snížena nej kratší vzdálenost, úhel náklonu úsečky představující nejkratší vzdálenost roste.

Jinými slovy, tvary části 185 válcovité plochy velkého průměru, části 184 zakřivené plochy a části 183 zkosené plochy a tvary části 172 válcovité plochy malého průměru, části 173 zakřivené plochy a části 174 zkosené plochy jsou provedeny tak, že směr úsečky představující nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou pláště se mění. Podrobněji, když je volný píst 57 umístěn na straně dolní komory 13 vzhledem k plášti 55, nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou pláště, obě se dotýkaj í O-kroužku 58, je rozdílem v poloměru mezi částí 185 válcovité plochy velkého průměru a částí 172 válcovité plochy malého průměru a úhel náklonu úsečky představující nejkratší vzdálenost je 0 (nula). Když se volný píst 57 pohybuje směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 55, dotyková poloha O-kroužku se pohybuje k části 173 zakřivené plochy a části 184 zakřivené plochy a nejkratší vzdálenost mezi nimi se postupně snižuje a současně úhel náklonu úsečky představující nejkratší vzdálenost se zvyšuj e.

[0142]

V tlumící sílu měnícím mechanismu 35 šestého provedení 0kroužek 59 pracuje stejným způsobem jako v prvním provedení.

[0143]

V základní poloze volného pístu 57, 0-kroužek 58 je umístěn mezi částí 185 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a částí 172 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57.

[0144]

Například, při expanzním tahu když se volný píst 57 pohybuje ze základní polohy směrem k dolní komoře 13, část 185 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 172 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 válcuj í O-kroužek 5 8 a tudíž pohybují O-kroužkem směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 55.

[0145]

Při následujícím kontrakčním tahu když se volný píst 57 pohybuje směrem k horní komoře 12, část 185 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 172 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 válcuj í O-kroužek 58 a tudíž pohybuj í O-kroužkem 58 směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 55. Později část 183 zkosené plochy a část 184 zakřivené plochy na straně horní komory 12 a část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy na straně dolní komory 13 válcuj í a stlačuj í 0kroužek 58. Dále, část 183 zkosené plochy a část 184 zakřivené plochy na straně dolní komory 13 a část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy na straně horní komory 12 stlačují Okroužek 58.

[0146]

Při následném expanzním tahu část 183 zkosené plochy a část 184 zakřivené plochy na straně dolní komory 13 a část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy na straně horní komory 12 uvolňují stlačení 0-kroužku 58. Část 183 zkosené plochy a část 184 zakřivené plochy na straně horní komory 12 a část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy na straně dolní komory 13 válcuj í O-kroužek 58 a současně uvolňuj í stlačení 0-kroužku 58. Část 185 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 172 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 válcuj í O-kroužek 58 a tudíž pohybuj í O-kroužkem 58 směrem k axiálně dolní komoře 13 relativně k plášti 55. Když volný píst 57 proj de přes svoj i základní polohu, O-kroužek 58 pracuje stejným způsobem popsaným výše. V tlumící sílu měnícím mechanismu 35 šestého provedení je možné vložit O-kroužek do válcové části 62 víka a smontovat volný píst 57, O-kroužek 59 a plášť 55 tímto způsobem a j edním směrem a tudíž se zlepšuj e účinnost montáže každého dílu.

[0147] [Sedmé příkladné provedení]

Další, sedmé provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního provedení převážně se zaměřením na obr. 11, 12A a 12B. Dále pro díly, které jsou běžné v prvním provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

[0148]

V sedmém provedení, mechanismus 311 měnící průtočnou oblast, který upravuje tlumící poháněcího zařízení průtočnou oblast, z kanálů 110 a 111 nebo charakteristiky manuálního pohonu a poskytnut z vnějšku může použitím proti proudu volným měnící průtočnou oblast.

[0149] je rozdělených na pístem 57. Níže v kanálu

110 upravovat vybraném a stranu stranu po bude popsán mechanismus 311 proudu

Dříve zmíněné průchozí díry 105 a 106 tvořící kanál 110 jsou vytvořené v pístovém zaj išťovacím tělese 304 pístové tyče 16. Tj . , pístové zajišťovací těleso 304 je provedeno s vnitřním závitem 303 našroubovaným na vnějším závitu 301 tyčového těla 302. Vnitřní závit 303 na straně dolní komory 13 je vytvořen jako dolní díra 312. Přijímací díra 315 mající menší průměr než dolní díra 312 je vytvořena v dolní díře 312 na straně dolní komory 13. Dříve zmíněná průchozí díra 106 je vytvořena, aby procházela od spodní směrem k dolní komoře 13. Dále dříve j sou vytvořeny, aby procházely skrz v radiálním směru. Podle toho je mezi průchozími dírami 105 a 106.

[0150] části přijímací zmíněné průchozí stěnu přijímací přijímací díra

315 díry díry díry

315

105

315 vytvořena

Tělo 318 tělesa měnícího v přijímací díře 315 pístového

Tělo 318 tělesa měnícího vstupní vstupní oblast zaj išťovacího oblast má tvar je uchyceno tělesa 304.

zavíčkovaného válce, který obsahuj e válcovou část 319 a víkovou část 32 0 provedenou v radiálním směru směrem dovnitř pro uzavření jednoho konce válcové části 319. Jak zobrazeno na obr. 12B, válcová část 319 je provedena s ústími 321 až 324 tvořenými rovnými dírami na rozmanitých místech, zejména čtyřech místech, v radiálním směru, ve kterých j sou ústí 321 až 324 vytvořena v tomto pořadí v obvodovém směru válcové části 319. Všechna ústí 321 až 324 mají rozdílné průměry děr. Detailněji, průměr díry ústí 321 je největší, průměr díry ústí 322 je další největší, průměr díry ústí 323 je další největší a průměr díry ústí 324 je nejmenší. Ústí 321 až 324 jsou vytvořena ve stejné poloze v axiálním směru válcové části 319 a v rozdílných polohách v obvodovém směru válcové části 319. Zde jsou vytvořena ústí 321 až 324 mající rozdílné průměry na čtyřech místech ve stejných intervalech a tudíž ústí 321 až 324 jsou vytvořena v úrovních 90°. Ústí 321 mající největší průměr má menší průměr než průchozí díry 105.

[0151]

Jak zobrazeno na obr. 12A, prstencová těsnící drážka 329 je vytvořena ve straně vnějšího obvodu válcové části 319 v obvodovém směru válcové části 319. Těsnící drážka 329 je umístěna na opačné straně od víkové části 320 za ústími 321 až 324. Kromě toho je víková část 320 provedena s propojovací dírou 330 v radiálním středu, která prochází skrz v axiálním směru.

[0152]

Tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast je uchyceno v přijímací díře 315 pístového zajišťovacího tělesa 304 v pozici, kde víková část 320 je uspořádána na opačné straně od průchozí díry 106 ve stavu, kde O-kroužek 331 je držen v těsnící drážce 329. V tomto stavu, ústí 321 až 324 jsou vyrovnána s průchozími dírami 105 v axiálním směru pístového zajišťovacího tělesa 304. O-kroužek 331 v těsnící drážce 329 těsní mezeru mezi tělem 318 tělesa měnícího vstupní oblast a přijímací dírou 315.

[0153]

Tyčové tělo 302 pístové tyče 16 je provedeno s průchozí dírou 335 v radiálním středu, která prochází skrz v axiálním směru. Provozní tyč 336 je vložena dovnitř průchozí díry 335. Provozní tyč 336 obsahuje vloženou hřídelovou část 337 uspořádanou v tyčovém těle 302 a koncovou hřídelovou část 338 mající menší průměr než vložená hřídelová část 337. Koncová hřídelová část 338 je uložena z opačné strany válcové části 319 dovnitř propoj ovací díry 330 víkové části 320 těla 318 tělesa měnícího vstupní oblast a napěchována. Napěchovaná část 339 velkého průměru je vytvořena na koncové hřídelové části 338 napěchováním. Provozní tyč 336 drží víkovou část 320 těla 318 tělesa měnícího vstupní oblast prostřednictvím napěchované části 339 a vložené hřídelové části 337. Tímto je tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast upevněno k provozní tyči 336 tak, aby se neotáčelo.

[0154]

Provozní tyč 336 a tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast, obě j sou spolu vytvořeny nedílně, se otáčí, aby výběrově spojovaly ústí 321 až 324 s průchozí dírou 105. Tj ., provozní tyč 336 a tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast tvoří těleso 340 měnící vstupní oblast, které umožňuje měnit vstupní oblast s ohledem na průchozí díru 105. Těleso 340 měnící vstupní oblast je uspořádáno v pístové tyči 16.

[0155]

Těleso 340 měnící vstupní oblast je přizpůsobeno, aby se otáčelo se svým úhlem otáčení řízeným otočným pohonem 342 připojeným k opačné straně provozní tyče 336 od těla 318 tělesa měnícího vstupní oblast. Pohon 342 je řízen regulátorem (nezobrazeným) a otáčí tělesem 340 měnícím vstupní oblast o určitý úhel. Tímto způsobuje, že jedno z ústí 321 až 324 majících rozdílné průměry popsané výše se výběrově spojuje s průchozí dírou 105. Jedno z ústí 321 až 324, které je spojeno s průchozí dírou 105 a prostorovou částí 343 v těle 318 tělesa měnícího vstupní oblast, zajišťuje spojení průchozí díry 105 s průchozí dírou 106, tímto sestavuj íc kanál 110. Jak zobrazeno na obr. 11, O-kroužek 344 je instalován v průchozí díře 335 těla 302 pístové tyče, aby těsnil mezeru mezi průchozí dírou 335 a provozní tyčí 336.

[0156]

Jak zobrazeno na obr. 11, pístová tyč 16 je sestavena z tyčového těla 302 majícího vnější závit 301 vytvořený na jednom konci a pístového zajišťovacího tělesa 304, jehož jeden konec je našroubován na vnější závit 301 tyčového těla 302 vnitřním závitem 3 03. Připoj ovací hřídelový díl 21, ke kterému je připojeno pístové těleso 14, hlavní hřídelová část 20 mající větší průměr než připojovací hřídelový díl 21 a zavírací část 305 vycházející za hlavní hřídelovou částí 20 v radiálním směru, jsou postupně vytvořeny v pístovém zajiŠťovacím tělese 304 s počátkem od opačné strany od axiálního vnitřního závitu 303. Pružinové sedlo 306 je uspořádáno na zavírací části 305 na opačné straně pístu 11. Vinutá pružina 307 je uspořádána na pružinovém sedle 306 na opačné straně k zavírací části 305.

pružině 307

Nárazník 309

Pružinové sedlo 308 je uspořádáno na vinuté na opačné straně od pružinového sedla je poskytnut na pružinovém sedle 308 na opačné straně od vinuté pružiny 307.

Když pístová tyč 16 vystupuje z válce 10 o předurčenou míru, nárazník 309 se dotkne tyčového vedení 17. Když pístová tyč 16 dále vystupuje, nárazník 309 a pružinové sedlo 308 se posouvají po pístové tyči 16 a současně snižují délku vinuté pružiny 307 mezi pružinovým sedlem 308 a pružinovým sedlem 3 06. Tímto vinutá pružina 3 07 generuj e odporovou sílu k výstupu pístové tyče 16.

[0157]

Těleso 340 měnící vstupní oblast a pohon 342 zobrazený na obr. 12A a 12B tvoří mechanismus 311 měnící průtočnou oblast. Mechanismus 311 měnící průtočnou oblast dovoluje úpravu průtočné oblasti kanálu 110 vytvořenou v pístové tyči 16 výběrem ústí 321 až 324 tvořících tento kanál 110. Mechanismus 311 měnící průtočnou oblast j e přizpůsoben pro změnu průtočné oblasti kanálu 110 ve čtyřech krocích, protože má ústí 321 až 324 mající čtyři různé průměry.

[0158]

Když j e mechanismus 311 měnící průtočnou oblast začleněný do pístové tyče 16, například, provozní tyč 336 tělesa 340 měnícího vstupní oblast j e vložena do průchozí díry 33 5 tyčového tělesa 302. Tudíž, tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast, na kterém byl namontován O-kroužek 331 tělesa 340 měnícího vstupní oblast, je uloženo do přijímací díry 315 a současně pístové zajiŠťovací těleso 304 je našroubováno na tyčové tělo 302.

[0159]

Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje spojení ústí 321 s průchozí dírou 105, mechanismus 311 měnící průtočnou oblast maximalizuje průtočnou oblast kanálu 110, tj. průtočnou oblast nejmenšího dílu. Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje spojení ústí 322 s průchozí dírou 105, mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje průtočnou oblast kanálu 110 menší než v případě, kdy zaj išťuje spojení ústí 321 s průchozí dírou 105. Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje spojení ústí 323 s průchozí dírou 105, mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje průtočnou oblast kanálu 110 menší než v případě, kde zajišťuje spojení ústí 322 s průchozí dírou 105. Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zaj išťuje spojení ústí 324 s průchozí dírou 105, mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje průtočnou oblast kanálu 110 menší než v případě, kde zajišťuje spojení ústí 323 s průchozí dírou 105.

[0160]

Když je rychlost pístu pod záznamem oblasti nízkých rychlostí (např. 0,05 m/s), je získána maximální tlumící síla v oblasti nízké frekvence. Když frekvence vzroste, tlumící síla se sníží. Avšak pokud se sníží průtočná oblast kanálu 110, může se snížit hraniční frekvence, při které se začíná snižovat tlumící síla. Dále když je rychlost pístu pod záznamem oblasti nízkých rychlostí (např. 0,05 m/s], čím menší se stává průtočná oblast kanálu 110, tím vyšší se stává tlumící síla získaná v oblasti vysoké frekvence. Tudíž když je charakteristika tlumící síly naladěna na rychlost pístu kolem 0,05 m/s, je zlepšení jízdního komfortu a zlepšení stability řízení spolu kompatibilní.

[0161]

V tlumiči nárazů popsaném v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání č. H07-019642, je vytvořen kanál, do kterého teče pracovní kapalina ven z j edné kotnory ve válci přes vnitřní stranu tyče pohybem pístu. Volný píst je poskytnut pro rozdělení tohoto kanálu na stranu po proudu a stranu proti proudu. Tímto je tlumící síla proměnná.

[0162]

Naproti tomu podle sedmého provedení popsaného výše jsou poskytnuty kanály 110 a 111, do kterých pracovní kapalina teče

ven z horní komory 12 ve
pohybem	pístu	11.	Volný
těchto	kanálů	110	a 111
proudu.	Tímto	je tlumící
měněna.	Kromě	toho	je v

válci 10 přes vnitřek pístové tyče 16 píst 57 je poskytnut pro rozdělení na stranu po proudu a stranu proti síla přizpůsobena pro to, aby byla kanálu 110 poskytnut mechanismus 311

měnící průtočnou	oblast	schopný upravit průtočnou c	íblast	kanálu
110. Takto	může být	charakteristika	tlumící	síly	řízena
precizněj i.
[0163]
Dále	kanál	110	je vytvořen v	pístové	tyči	16 a
mechanismus	311	měnící	průtočnou oblast	obsahuj e	těleso 340

měnící vstupní oblast uspořádané v pístové tyči 16 a pohon 342 otáčející těleso 340 měnící vstupní oblast. Podle toho může být průtočná oblast kanálu 110 upravena j ednoduchou a kompaktní konstrukcí.

[0164] [Osmé příkladné provedení]

Další, osmé provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch sedmého provedení převážně se zaměřením na obr. 13. Dále pro díly, které jsou běžné v sedmém provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

[0165]

V osmém provedení je mechanismus 311 měnící průtočnou oblast částečně odlišný od toho v sedmém provedení. Detailněj i, průchozí díra 351 je vytvořena mezi dolní dírou 312 a přijímací dírou 315 pístového zajišťovacího tělesa 304. Průchozí díra 351 má menší průměr než dolní díra 312 a větší průměr než přij ímací díra 315. Množství průchozích děr 105 je vytvořeno ze stěny průchozí díry 351 v radiálním směru.

[0166]

Válcovité kanálové tvarové těleso 352 je uspořádáno v průchozí díře 351 a přijímací díře 315 pístového zajišťovacího tělesa 304. Kanálové tvarové těleso 352 je provedeno s ústími 353 a 354 na různých místech, zejména dvou místech, v radiálním směru. Tato ústí 353 a 354 mají vzájemně odlišné průtočné oblasti. Detailněj i, průtočná oblast ústí 353 je velká a průtočná oblast ústí 354 je malá. Tato ústí 353 a 354 jsou vytvořena v různých polohách v axiálním a obvodovém směru kanálového tvarového tělesa 3 52. Prstencová těsnící drážka 3 59 je vytvořena ve vnější obvodové straně kanálového tvarového tělesa 352 v obvodovém směru na opačné straně od ústí 353 za ústím 354 v axiálním směru kanálového tvarového tělesa 352.

[0167]

Toto kanálové tvarové těleso 352 je uloženo do přijímacího tělesa 315 pístového zajišťovacího tělesa 304 v poloze, kde ústí 354 mající malou průtočnou oblast je umístěno na straně přijímací díry 315 za ústím 353 majícím velkou průtočnou oblast ve stavu, kde O-kroužek 360 je držen v těsnící drážce 359. V tomto stavu, ústí 353 a 354 jsou uspořádána v průchozí díře 351 a jsou připojena k průchozím dírám 105 v axiálním směru pístového zajišťovacího tělesa 304. Dále, v tomto stavu 0kroužek 360 těsní mezeru mezi kanálovým tvarovým tělesem 352 a přijímacím otvorem 315.

[0168]

V osmém provedení je provozní tyč 336 provedena se zkosenou hřídelovou částí 362 na konci vložené hřídelové části 337 tyčového tělesa 302. Provozní tyč 336 je uložena tak, že zkosená hřídelová část 362 je vložena do kanálového tvarového tělesa 352 a vložená hřídelová část 337 na straně zkosené hřídelové části 362 může klouzat na vnitřní obvodové ploše kanálového tvarového tělesa 352.

[0169]

Provozní tyč 3 3 6 je ří zena svoj i axiální polohou přes přímočarý pohybový typ pohonu 3 64 připojený na opačnou stranu od zkosené hřídelové části 362 a současně se pohybuje v axiálním směru, tj. pohybuje se přímočaře. Pohon 364 je řízen regulátorem (nezobrazeným) a zastavuje provozní tyč 336 v určité poloze. Tímto je řízena efektivní úroveň množství ústí 353 a 354 majících různé průtočné oblasti, které jsou použity pro spojení s průchozími dírami 106. Mezera 365 mezi průchozí dírou 351 a kanálovým tvarovým tělesem 352, ústí 353 a 3 54 a prostorová část 366 na straně průchozí díry 106 za provozní tyčí 336 v kanálovém tvarovém tělese 352 způsobují vzájemné spojení průchozí díry 105 a průchozí díry 106, tímto tvoří kanál 110.

[0170]

Kanálové tvarové těleso 352 a provozní tyč 336 tvoří mechanismus 311 měnící průtočnou oblast osmého provedení, který je schopen upravit průtočnou oblast kanálu 110 vytvořeného v pístové tyči 16. Mechanismus 311 měnící průtočnou oblast mění množství otvorů ústí 353 a 354 tvoří kanály 110 otevřené k prostorové části 366. Mechanismus 311 měnící průtočnou oblast může řídit provozní tyč 336 ve stavu, kdy pouze část ústí 354 je spojena s prostorovou částí 366 ve stavu, kde část ústí 354 a část ústí 353 je spojena s prostorovou částí 366 ve stavu, kdy celé ústí 354 a část ústí 353 je spojeno s prostorovou částí 366 nebo ve stavu, kde celé ústí 354 a celé ústí 353 je spoj eno s prostorovou částí 366. Ještě dále, v každém z těchto stavů, množství spojení ústí 353 a 354 s prostorovou částí 366 může být upraveno polohou provozní tyče 336. Tj . , provozní tyč 336 je uspořádána v pístové tyči 16 a pohybuje se přímočaře, aby měnila vstupní oblast v kanálu 110.

[0171]

Když j e mechanismus 311 měnící průtočnou oblast osmého provedení zapoj en do pístové tyče 16, například, O-kroužek 3 60 je namontován na kanálovém tvarovém tělese 352, kanálové tvarové těleso 3 52 je uloženo do přij ímací díry 315 a potom pístové zajišťovací těleso 304 je přišroubováno k tyčovému tělesu 302. Následně je provozní tyč 336 vložena do tyčového tělesa 302 z opačné strany od pístového zajišťovacího tělesa 304.

[0172]

Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast osmého provedení přiblíží provozní tyč 336 k maximálnímu rozsahu polohy zkosené hřídelové části 362 na straně průchozí díry 106 za ústím 354, ústí 353 a 354 nejsou ve spojení s prostorovou částí 366 a průchozí dírou 106. V tomto stavu dosahuje průtočná oblast kanálu 110 nuly (0), nejmenší oblasti. Na druhou stranu, když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zatáhne zpět provozní tyč 336 k maximálnímu rozsahu k poloze zkosené hřídelové části 362 na opačné straně od průchozí díry 106 za ústím 353, všechna ústí 353 a 354 jsou ve spojení s prostorovou částí 366 a průchozí dírou 106. V tomto stavu se průtočná oblast kanálu 110 stává největší oblastí.

[0173] [Deváté příkladné provedení]

Další, deváté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch osmého provedení převážně se zaměřením na obr. 14. Dále pro díly, které jsou běžné v osmém provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

[0174] oblast částečně odlišný od toho na vnitřní straně dolní díry

312 pístového zaj išťovacího tělesa 304 je vytvořena průchozí než dolní díra 312. Na vnitřní díra 371 mající straně průchozí menší průměr díry 371 je vytvořena j ako celek zkosená díra

372, která má menší průměr než průchozí díra

371, a jejíž průměr klesá až k dosazení vnitřní strany. Ještě dále je na vnitřní straně zkosené díry 372 vytvořeno na straně malého průměru ústí 373, které má stejný průměr j ako zkosená díra 372. Na vnitřní straně ústí 373 je vytvořena zkosená díra 374, jejíž průměr vnitřní strany. Tudíž je vytvořena průchozí roste do dosažení díra 106 na vnitřní straně zkosené díry 3 74. Dále j sou vytvořeny průchozí díry 105 ze stěny průchozí díry 371 v radiálním směru.

[0175]

Provozní tyč 33 6 devátého provedení obsahuj e vloženou hřídelovou část 337 a zkosenou hřídelovou část 362 vytvořenou na konci vložené hřídelové části 337 jako v osmém provedení. Vložená hřídelová část 337 je vložena do průchozí díry 371 a zkosená hřídelová část 362 je schopná přijití do kontaktu se zkosenou dírou 372 a oddělení od zkosené díry 372.

[0176]

Provozní tyč 336 je řízena přes svou axiální polohu přímočarým pohybovým typem pohonu 364 připojeným k opačné straně od zkosené hřídelové části 362 a současně pohybujícím v axiálním směru. Pohon 364 je řízen regulátorem (nezobrazeným) a zastavuje provozní tyč 336 v určité poloze. Tímto zkosená hřídelová část 362 řídí efektivní velikost mezery mezi zkosenou hřídelovou částí 362 a zkosenou dírou 372, která je používána pro spojení s průchozími dírami 105. Mezera 375 mezi průchozí dírou 371 a zkosenou dírou 372 a provozní tyčí 336, ústím 373 a zkosenou dírou 374 způsobuje vzájemné spojení průchozích děr 105 a průchozí díry 106, tímto tvoříc kanál

110.

[0177] těleso 304 a provozní tyč 336 tvoří mechanismus 311 měnící průtočnou oblast, která je schopná upravovat průtočnou oblast kanálu

110 vytvořenou v pístové tyči 106.

Mechanismus

311 měnící průtočnou oblast j e schopný upravovat průtočnou oblast kanálu 110 změnou mezery mezi zkosenou hřídelovou částí 362 a zkosenou dírou 372 tvořící kanál 110.

[0178]

Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast přiblíží provozní tyč 336 k maximální míře pro spojení zkosené hřídelové části 362 se zkosenou dírou 372, ústí 373 není spojené s průchozími dírami 105. V tomto stavu se průtočná oblast kanálu 110 stává nulovou (0), nejmenší oblastí. Na druhou stranu, když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast vytáhne provozní tyč 336 k maximální míře pro oddělení zkosené hřídelové části 362 od zkosené díry 372 v maximální míře, celé ústí 373 je spojené s průchozími dírami 105. V tomto stavu se průtočná oblast kanálu 110 stává průtočnou oblastí ústí 373, zvýšenou v maximálním rozsahu. Tudíž je průtočná oblast mezi nimi upravena upravením velikosti mezery mezi zkosenou hřídelovou částí 362 a zkosenou dírou 372. Tj . , právě v tomto případě je provozní tyč 336 uspořádána v pístové tyči 16 a pohybuje se lineárně pro změnu průtočné oblasti v kanálu 110. S konstrukcí devátého provedení je mezera upravována lineárně v porovnání s mechanismem, který mění průtočnou oblast ve čtyřech krocích sedmého provedení. Podle toho je možné měnit tlumící sílu rovnoměrněj i.

[0179] [Desáté příkladné provedení]

Další, desáté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch sedmého až devátého provedení převážně se zaměřením na obr. 15. Dále pro díly, které j sou běžné v sedmém až devátém provedení, j sou použity stej né názvy a odkazová čísla.

[0180]

Desáté provedení je modifikací tlumící sílu měnícího mechanismu ve vztahu k sedmému až devátému provedení. Tlumící sílu měnící mechanismus 250 desátého provedení může být rovněž použit pro jedno ze sedmého až devátého provedení.

[0181]

Tlumící sílu měnící mechanismus 250 desátého provedení obsahuje plášť 2 53 tvořený plášťovým tělem 2 51 maj ícím přibližně válcovitý tvar a spodním víkovým tělesem 252 připoj eným k jednomu konci plášťového těla 251 v axiálním směru. Plášťové tělo 251 má válcovitý tvar. Vnitřní závit 255, do kterého je našroubováno spodní víkove těleso 252, část 256 přijímací díry mající menší průměr než vnitřní závit 255, zkosená díra 257 mající menší průměr než část 256 přijímací díry, vnitřní závit 258 našroubovaný na vněj ší závit 5 0 pístové tyče 16 a část 259 propojovací díry maj ící větší průměr než vnitřní závit 258 jsou postupně vytvořeny v axiálním směru ve středu plášťového těla 251 s počátkem ze strany, kde je spodní víkové těleso 2 52. Spodní víkové těleso 252 je s vněj Ším závitem 261 na vněj ší obvodové ploše, připoj eno provedeno našroubován na vnitřní závit 255.

Spodní proveden se spojovací dírou 262 ve v axiálním středu, který je víkový člen 252 je která prochází skrz směru.

[0182]

Plášť

253 obsahuje: pár fixátorů 265 a 266, které jsou uspořádané se spodní spodního víkového vymezovačů 267 a fixátorů v přijímací díře 256 plášťového části 256 při j ímací díry tělesa 252, má válcovitý které jsou samostatně pár plochy

268,

265 a 266;

a 270, které jsou fixátorů

265 a 266 v těla 251 a dotýkají a vnitřní plochy tvar se dnem; pár uspořádány uvnitř diskovitých podkladových desek uspořádány na opačných stranách axiálním směru vymezovačů 267 a 26 8;

deskovitých pružných těles 271 a

269 od opačných stranách od vymezovačů pár

272, které jsou uspořádány na

267 a 268 v axiálním směru podkladových desek 26 9 a 270, vyrobených z pryže,· vodící těleso 273, které je axiálně uspořádáno mezi pružnými tělesy 271 a 272, drží pružná tělesa 271 a 272 prostřednictvím podkladových desek 269 a 270 a má přibližně válcovitý tvar.

[0183]

Fixátory 265 a 266 jsou provedeny s průchozími dírami 275 a 276 ve středu spodních částí v axiálním směru. Dále jsou fixátory 26 5 a 266 provedeny se zářezy 265A a 266A v bočních dílech vycházej ících ze spodních částí do radiální mezery mezi vodícím tělesem 273 a plášťovým tělesem 251 a zářezy 265A a 266A vystupují v radiálním směru a následně vystupují v axiálním směru na opačných stranách ze spodních částí fixátorů 265 a 266. Dále jsou podkladové desky 26 9 a 270 rovněž provedeny s průchozími dírami (ústími) 277 a 278 ve středu spodních částí v axiálním směru. Vymezovace 267 a 268 jsou drženy mezi fixátory 265 a 266 a podkladovými deskami 269 a 270 ve stavu, kdy průchozí díry 275 a 276 fixátorů 265 a 266 můžou vždy být spojené s průchozími dírami 277 a 278 podkladových desek 269 a 270. Průchozí díry 277 a 278 mají menší průměr než průchozí díry 275 a 276.

[0184]

Vodící těleso 273 je provedeno s prstencovou vystupující částí 280, která vystupuje ven v předurčené axiálně střední poloze. Vystupující část 280 je provedena s prstencovou zajišťovací drážkou 282 ve vnějším obvodu, která drží těsnící kroužek 281 těsnící mezeru mezi plášťovým tělem 251 a vystupující částí 280. Dále je vodící těleso 273 provedeno s množstvím průchozích děr 283 a množstvím průchozích děr 284, oboj e procházej í skrz v radiálním směru na axiálně opačných stranách vystupující části 280.

[0185]

Kromě toho obsahuje tlumící sílu měnící mechanismus 250 volný píst 287, který je uložen do vodícího tělesa 273 kluzně v axiálním směru vodícího tělesa 273 a pár vinutých pružin (odporových elementů) 288 a 299, které j sou uspořádány mezi volným pístem 287 a podkladovou deskou 269 a mezi volným pístem 287 a podkladovou deskou 270, udržuje volný píst 287 v základní poloze. Volný píst 287 je proveden s párem pružinových zajišťovacích děr 291 a 292 pro zajištění vinutých pružin 288 a 289 na axiálně opačných stranách v axiálním směru. Volný píst 287 je proveden s prstencovou drážkovou částí 293 ve vnější obvodové ploše, která je radiálně zapuštěna v axiálně středním předurčeném pásmu. Drážková část 293 přepíná mezi spojením a zablokováním s ohledem na průchozí díry 283 a 284 podle polohy volného pístu 287 relativně k vodícímu tělesu 273.

[0186]

Vinuté pružiny 288 a 289 upínají volný píst 287 v plášti 253 z axiálně opačných stran volného pístu 287 pro udržení volného pístu 287 v jeho základní poloze a generují odpor ke změně polohy volného pístu 287. Když se volný píst 287 pohybuje z jeho základní polohy do směru, který zkracuj e vinutou pružinu 2 88, pružné těleso 271 se dostává do kontaktu s čelem j ednoho konce volného pístu 287 v axiálním směru a tímto reguluje omezení délky vinuté pružiny 2 88 do nej kratší délky a kontakt volného pístu 287 s podkladovou deskou 269. Když se volný píst 287 pohybuje z jeho základní polohy do směru, který zkracuje vinutou pružinu 289, pružné těleso 272 se dostává do kontaktu s jiným čelem konce volného pístu 287 v axiálním směru a tímto reguluje omezení délky vinuté pružiny 289 do nejkratší délky a kontakt volného pístu 287 s podkladovou deskou 270.

[0187]

V tlumící sílu měnícím mechanismu 250 desátého provedení je spoj ovací komora 295 horní komory vytvořena mezi vodícím tělesem 273, volným pístem 287 a podkladovou deskou 269 na straně pístové tyče 16. Spojovací komora 295 horní komory je spojena s horní komorou 12 (nezobrazenou na obr. 15) přes průchozí díru 106 pístové tyče 16, průchozí díru 275 fixátoru 265 na straně pístové tyče 16 a průchozí díru 277 podkladové desky 269 na straně pístové tyče 16. Spojovací komora 296 dolní komory je vytvořena mezi vodícím tělesem 273, volným pístem 287 a podkladovou deskou 270 na opačné straně od pístové tyče 16. Spoj ovací komora 2 6 9 dolní komory j e spoj ena s dolní komorou 13 přes průchozí díru 278 podkladové desky 270, průchozí díru 276 fixátoru 266 na opačné straně od pístové tyče 16 a spojovací díru 262 spodního víkového tělesa 252. Spojovací komora 295 horní komory a průchozí díra 277 tvoří kanál 110 a spojovací komora dolní komory 296 a průchozí díra 278 tvoří kanál 111.

[0188]

V tlumící sílu měnícím mechanismu 250 desátého provedení když je volný píst 287 umístěn ve své základní poloze, drážková část 293 volného pístu 287 je spojena se všemi průchozími dírami 283 a 284 vodícího tělesa 273 a zářezy 265A a 266A fixátoru 265 a 266. Z tohoto stavu, například při expanzní fázi, když se volný píst 287 pohybuje ze své základní polohy směrem k axiálně dolní komoře 13 relativně k plášti 253, volný píst 287 natahuje vinutou pružinu 288 na opačné straně od axiálně dolní komory 13 a současně stlačuje vinutou pružinu 289 na straně axiálně dolní komory 13 a tímto způsobuje průtok oleje na straně horní komory (nezobrazené na obr. 15) do spoj ovací komory 295 horní komory. Současně volný píst 287 způsobuje, že drážková část 293 zavírá průchozí díry 283 na opačné straně od axiálně dolní komory 13 a spojuje pouze průchozí díry 284 na straně axiálně dolní komory 13.

[0189]

Při následující kontrakční fázi když se volný píst 287 pohybuje na opačnou stranu od axiálně dolní komory 13, volný píst 287 napíná vinutou pružinu 289 na straně axiálně dolní komory 13 a současně stlačuj e vinutou pružinu 2 8 8 na opačné straně od axiálně dolní komory 13 a tímto zajišťuje průtok oleje na straně dolní komory 13 do spojovací komory dolní komory 296. Současně způsobuje volný píst 287, že drážková část 293 zavírá průchozí díry 284 na straně dolní komory 13 a spojuje pouze průchozí díry 283 na opačné straně od axiálně dolní komory 13 potom, co drážková část 293 byla spojená s průchozími dírami 283 a 284 na axiálně opačných stranách.

[0190]

Při expanzní fázi když se volný píst 2 87 pohybuje ke straně dolní komory 13 relativně k plášti 253, volný píst 287 natahuje vinutou pružinu 288 na opačné straně od dolní komory 13 a současně stlačuje vinutou pružinu 289 na straně dolní komory 13. Potom co volný píst 287 projde přes svoj i základní polohu, kde drážková část 2 93 je spojena s průchozími dírami 283 a 284 na axiálně opačných stranách, volný píst 287 pracuje stejným způsobem, jak bylo popsáno výše.

[0191]

Podle desátého provedení popsaného výše, pokud je generován odpor proti změně polohy volného pístu 287 vinutými pružinami 288 a 289, je možné zlepšit trvanlivost.

[0192]

Dále v desátém provedení mohou být pružné členy 271 a 272 vytvořeny z materiálu, který má pružnost takovou jako pryž, gel uzavřený ve vaku, atd., mimo vinuté pružiny nebo listové pružiny.

[0193] [Jedenácté příkladné provedení]

Další, jedenácté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch sedmého až devátého provedení převážně se zaměřením na obr. 16. Dále pro díly, které jsou běžné v sedmém až devátém provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

[0194]

Jedenácté provedení je modifikací tlumící sílu měnícího mechanismu vzhledem k sedmému až devátému provedení. Tlumící sílu měnící mechanismus 400 jedenáctého provedení muže být rovněž použit na jedno ze sedmého až devátého provedení.

[0195]

Tlumící sílu měnící mechanismus 400 jedenáctého provedení obsahuje plášť 405, volný píst 407 kluzně uložený v plášti 405, 0-kroužek (odporový prvek, pružné těleso nebo první pružné těleso) 40 8 sloužící jako pružné těleso kontrakční strany mezi volným pístem 4 07 a víkovým tělesem 4 02 pláště 4 05, 0-kroužek (odporový prvek, pružné těleso nebo další pružné těleso) 409 sloužící jako pružné těleso expanzní strany vložené mezi volný píst 407 a plášťové těleso 403 pláště 405. Plášť 405 je tvořen z víkového tělesa 402 a plášťového těla 403. Víkové těleso 402 je provedeno s vnitřním závitem 401 našroubovaným na vnější závit 50 pístového zajišťovacího tělesa 304 tvořícího pístovou tyč 16. Plášťové tělo 403 má přibližně válcovitý tvar a je připojeno k víkovému tělesu 402 tak, že krajní strana jednoho konce je uzavřena. 0-kroužek 408 prochází tlakovou deformací, když se volný píst 4 07 pohybuje směrem k axiálnímu víkovému tělesu 402 vzhledem k plášti 405. O-kroužek 409 prochází tlakovou deformací, když se volný píst 407 pohybuje na opačnou stranu od strany popsané výše vzhledem k plášti 405. Dále j sou kvůli pohodlí O-kroužky 408 a 409 na obr. 16 také zobrazeny v základním stavu. Zejména pokud O-kroužek 409 funguje jako těsnění, j e O-kroužek 409 výhodně uspořádán, aby byl obvykle v namontovaném stavu deformován (nekruhový průřez).

[0196]

Víkové těleso 402 je vyráběno hlavně obráběním, Vlkové těleso 402 obsahuje víkovou vnitřní válcovou část 412, která má přibližně válcovitý tvar, diskovitou víkovou podkladovou deskovou část 413, která vystupuje z axiálního konce víkové vnitřní válcové části 412 v radiálním směru směrem ven a víkovou vnější válcovou část 414, která vystupuje z vnější obvodové strany víkové podkladové deskové části 413 ve stejném směru jako víková vnitřní válcová část 412.

[0197]

Vnitřní závit 401 je vytvořen na vnitřním obvodě víkové vnitřní válcové části 412. Vnitřní závit 401 vystupuje v radiálním směru směrem dovnitř v axiálně střední poloze. Dále je část 416 válcovité plochy malého průměru, část 417 zakřivené plochy a část 418 válcovité plochy velkého průměru postupně vytvořena na vnitřní obvodové ploše víkové vnější válcové části 414 s počátkem od strany víkové podkladové deskové části 413. Část 416 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 417 zakřivené plochy připojená k části 416 válcovité plochy malého průměru je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že j eho průměr roste se vzdáleností od části 416 válcovité plochy malého průměru. Část 418 válcovité plochy velkého průměru připojená k části 417 zakřivené plochy má konstantní průměr větší než ten části 416 válcovité plochy malého průměru. Část 417 zakřivené plochy je vytvořena tak, že jeho řez obsahující hlavní osu víkového tělesa 402 má obloukový tvar.

[0198]

Plášťové tělo 403 je vyráběno hlavně obráběním. Plášťové tělo 403 má přibližně válcovitý tvar a je provedeno s vnitřním prstencovým výstupkem 420 na první axiální straně, který vystupuje v radiálním směru dovnitř. Část 421 válcovité plochy malého průměru, část 422 zakřivené plochy, část 423 válcovité plochy velkého průměru a část 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru mající větší průměr než část 423 válcovité plochy velkého průměru jsou postupně vytvořeny na vnitřní obvodové ploše plášťového těla 403 s počátkem od první axiální strany plášťového těla 403. Část 421 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 422 zakřivené plochy připojená k části 421 válcovité plochy malého průměru je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 421 válcovité plochy malého průměru. Část 423 válcovité plochy velkého průměru připojená k části 422 zakřivené plochy má konstantní průměr větší než část 421 válcovité plochy malého průměru. Část 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru, která přiléhá k části 423 válcovité plochy velkého průměru v axiálním směru, má větší průměr než část 423 válcovité plochy velkého průměru. Část 422 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu plášťového těla 403 má obloukový tvar. Část 421 válcovité plochy malého průměru a část 422 zakřivené plochy j sou vytvořeny na vnitřním prstencovém výstupku 420.

[0199]

Vlková vnější válcová část 414 víkového tělesa 402 je uložena do části 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru tohoto plášťového těla 403 po celé svojí délce. Uložením víkové vněj ší válcové části 414 do části 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru, část 418 válcovité plochy velkého průměru víkové vněj ší válcové části 414 pokračuj e částí 423 válcovité plochy velkého průměru plášťového těla 403 bez výškového rozdílu. Část 417 zakřivené plochy je vytvořena na vnitřním prstencovém výstupku 425 víkového tělesa 4 02, který vystupuje v radiálním směru dovnitř za částí 418 válcovité plochy velkého průměru a částí 423 válcovité plochy velkého průměru. Do této doby bylo plášťové tělo 402 popisováno jako přibližně válec, i když vnitřní obvodová plocha má výhodně kruhový průřez, vnější obvodová plocha plášťového těla 403 může mít nekruhový například mnohoúhelníkový průřez.

[0200]

V plášťovém těle 403 je víkové těleso 402 uloženo do části 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru víkovou vnější válcovou částí 414 s víkovou vnější válcovou částí 414 orientovanou k místu určení. V tomto stavu je koncový díl, který tvoří část 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru plášťového těla 403 a vystupuje z víkového tělesa 402, napěchován na vnitřní straně. Tímto je víkové těleso 402 připevněno k a integrováno s plášťovým tělem 403. Tímto způsobem jsou plášťové tělo 403 a víkové těleso 402 vzájemně integrovány a tvoří plášť 405.

[0201]

Volný píst 407 je vyráběn hlavně obráběním. Volný píst 407 obsahuje pístovou válcovou část 428 mající přibližně válcovitý tvar a pístovou zavírací deskovou část 429, která zavírá na axiálním konci pístovou válcovou část 428. Pístová válcová část 428 je provedena s vnějším prstencovým výstupkem 430 v axiálně střední poloze, který vystupuje v radiálním směru směrem ven.

[0202]

Část 433 válcovité plochy malého průměru, část 434 zakřivené plochy, část 435 válcovité plochy velkého průměru, část 436 zakřivené plochy a část 437 válcovité plochy malého průměru jsou postupně vytvořeny na vnější obvodové ploše pístové válcové části 428 s počátkem od strany axiální pístové zavírací deskové části 429. Část 434 zakřivené plochy, část 435 válcovité plochy velkého průměru a část 436 zakřivené plochy je vytvořena na vnějším prstencovém výstupku 430.

[0203]

Část 433 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 434 zakřivené plochy připojená k části 433 válcovité plochy malého průměru je vytvořena v prstencovém tvaru takovém, že její průměr roste se vzdáleností od části 433 válcovité plochy malého průměru. Část 435 válcovité plochy velkého průměru připojená k části 434 zakřivené plochy má konstantní průměr větší než ten části 433 válcovité plochy malého průměru. Část 434 zakřivené plochy je vytvořena tak, že j ej í řez obsahuj ící hlavní osu volného pístu 4 07 má obloukový tvar.

[0204]

Část 436 zakřivené plochy připojená k části 435 válcovité plochy velkého průměru je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že jej í průměr klesá se vzdáleností od části 435 válcovité plochy velkého průměru. Část 436 zakřivené plochy je připojená k části 437 válcovité plochy malého průměru. Část 437 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr rovný tomu části 433 válcovité plochy malého průměru. Část 436 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu volného pístu 407 má obloukový tvar. Vnější prstencový výstupek 430 je symetrický vzhledem k rovině procházející skrz axiálně střední polohu. Volný píst 407 je proveden s množstvím průchozích děr 438 v axiálně střední poloze vnějšího prstencového výstupku 430 na mnoha místech. Průchozí díry 438 prochází přes vnější prstencový výstupek 430 v radiálním směru a jsou rozloženy v obvodovém směru volného pístu v předurčených intervalech.

[0205]

Potom, co je volný píst 407 uspořádán v plášti 405, část 435 válcovité plochy velkého průměru volného pístu 407 je kluzně uložena do části 423 válcovité plochy velkého průměru plášťového těla 403 a části 418 válcovité plochy velkého průměru víkového tělesa 402. Volný píst 407 je přizpůsoben tak, že první část 433 válcovité plochy malého průměru a další část 437 válcovité plochy malého průměru je schopna posuvu postupně po části 421 válcovité plochy malého průměru plášťového těla 403 a části 416 válcovité plochy malého průměru víkové vnější válcové části 414 víkového tělesa 402. Potom, co je volný píst 407 uspořádán v plášti 405, poloha části 422 zakřivené plochy plášťového těla 403 a poloha části 434 zakřivené plochy volného pístu 407 se vzáj emně překrývá v radiálním směru. Tudíž část 422 zakřivené plochy plášťového těla 403 a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 jsou vzájemně proti sobě ve směru pohybu volného pístu 407. Kromě toho poloha části 417 zakřivené plochy víkové vnější válcové části 414 víkového tělesa 402 a poloha části 436 zakřivené plochy volného pístu 407 se vzájemně překrývají v radiálním směru. Tudíž část 417 zakřivené plochy víkového tělesa 402 a část 436 zakřivené plochy volného pístu 407 jsou proti sobě ve směru pohybu volného pístu 407.

[0206]

Tudíž mezi částí 433 válcovité plochy malého průměru a částí 434 zakřivené plochy volného pístu 407 a částí 422 zakřivené plochy a částí 423 válcovité plochy velkého průměru plášťového těla 403, jinými slovy, mezi vnějším prstencovým výstupkem 430 volného pístu 407 a prvním vnitřním prstencovým výstupkem 420 pláště 405 je uspořádán O-kroužek 409 (obr. 16 zobrazuje základní stav). V základním stavu je O-kroužek 409 přizpůsoben tak, že jeho řez obsahuj ící hlavní osu má obloukový tvar, má menší vnitřní průměr než část 433 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 a má větší vněj ší průměr než část 423 válcovité plochy velkého průměru plášťového těla 403. Tj . , O-kroužek 409 je uložen působením volného pístu 407 i plášťového těla 403 v radiálním směru.

[0207]

Dále mezi částí 418 válcovité plochy velkého průměru a částí 417 zakřivené plochy víkového tělesa 402 a částí 436 zakřivené plochy a částí 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407, j inými slovy, mezi vnějším prstencovým výstupkem 43 0 volného pístu 407 a dalším vnitřním prstencovým výstupkem 425 pláště 405 je uspořádán O-kroužek 4 08 (obr. 16 zobrazuj e základní stav). V základním stavu je O-kroužek 408 rovněž přizpůsoben tak, že jeho řez obsahující hlavní osu má obloukový tvar a má menší vnitřní průměr než část 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 a má větší vnější průměr než část 418 válcovité plochy velkého průměru víkového tělesa 402. Tj. O-kroužek 408 je rovněž uložen působením volného pístu 407 i pláště 405 v radiálním směru.

[0208]

Oba O-kroužky 408 a 409 mají stejnou velikost. Oba 0kroužky 408 a 409 udržují volný píst 407 v předurčené základní poloze s ohledem na plášť 405 a umožňují volnému pístu 57 se axiálně pohybovat směrem k axiálně horní a dolní komoře 12 a 13 relativně k plášti 405.

[0209]

Ve volném pístu 407 se O-kroužek 408 dotýká části 437 válcovité plochy malého průměru a části 436 zakřivené plochy. Část 436 zakřivené plochy je nakloněna ke směru pohybu volného pístu 407. Dále, v plášti 405, O-kroužek 408 se dotýká části 418 válcovité plochy velkého průměru a části 417 zakřivené plochy. Část 417 zakřivené plochy j e nakloněna ke směru pohybu volného pístu 407.

[0210]

Jinými slovy, vnější prstencový výstupek 430 je proveden na vnějším obvodu volného pístu 407. Axiálně opačné plochy vnějšího prstencového výstupku 430 tvoří v tomto pořadí část 434 zakřivené plochy a část 436 zakřivené plochy. Na vnitřním obvodu pláště 405 je proveden vnitřní prstencový výstupek 420 tvořící část 422 zakřivené plochy a vnitřní prstencový výstupek 425 tvořící část 417 zakřivené plochy na opačných stranách vnějšího prstencového výstupku 430. O-kroužek 409 a O-kroužek 408 j sou vloženy mezi vnější prstencový výstupek 430 a vnitřní prstencový výstupek 420 a mezi vnější prstencový výstupek 430 a vnitřní prstencový výstupek 425 v tomto pořadí.

[0211]

Nejkratší vzdálenost mezi díly, kde se O-kroužek 409 dotýká dotykové plochy volného pístu (díl, kde část 433 válcovité plochy malého průměru a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 se dotýkají O-kroužku 409) a dotykové plochy pláště (dí 1, kde část 42 3 válcovité plochy velkého průměru a část 422 zakřivené plochy pláště 405 se dotýkaj í O-kroužku 4 09) , se mění pohybem volného pístu 407. Když se mění nejkratší vzdálenost, mění se směr úsečky představující nejkratší vzdálenost. Jinými slovy, tvary části 433 válcovité plochy malého průměru a část 434 zakřivené plochy a tvary části 423 válcovité plochy velkého průměru a části 422 zakřivené plochy jsou uspořádány tak, že se mění směr úsečky představující nejkratší vzdálenost mezi díly, kde se O-kroužek 409 dotýká dotykové plochy volného pístu 4 07 a dotykové plochy pláště 4 05. Detailněji, když je volný píst 407 umístěn na straně axiálně horní komory 12 (horní strana obr. 16) vzhledem k plášti 405, nejkratší vzdálenosti mezi díly, kde se O-kroužek 409 dotýká dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště, je rozdílem poloměrů mezi částí 423 válcovité plochy velkého průměru a částí 433 válcovité plochy malého průměru (protože rozdíl v poloměru mezi vnějším a vnitřním průměrem 0-kroužku 409 je větší než rozdíl v poloměrech mezi částí 423 válcovité plochy velkého průměru a částí 433 válcovité plochy malého průměru, O-kroužek 409 je rozdílem tlakově deformován a deformovaný díl, tj. úsečka nejkratší vzdálenosti, má úhel náklonu roven nule (0)). Na druhou stranu, když se volný píst 407 pohybuje směrem k axiálně dolní komoře 13 (dolní strana obr. 16) relativně k plášti 405, díly, které se dotýkají O-kroužku 409, jsou část 434 zakřivené plochy a část 422 zakřivené plochy a- poloha, kde O-kroužek 409 je tlakově deformován v maximálním rozsahu, tj . úsečka nejkratší vzdálenosti, má úhel náklonu jiný než nula (0).

[0212]

Podobně, nejkratší vzdálenost mezi díly, kde se 0kroužek 408 dotýká dotykové plochy volného pístu (díl, kde část 437 válcovité plochy malého průměru a část 436 zakřivené plochy volného pístu 407 se dotýkají O-kroužku 408) a dotykové plochy pláště (díl, kde část 418 válcovité plochy velkého průměru a část 417 zakřivené plochy pláště 405 se dotýkají Okroužku 408) , se mění pohybem volného pístu 407. Když se mění nej kratší vzdálenost, mění se směr úsečky představuj ící nej kratší vzdálenost. Jinými slovy, tvary části 437 válcovité plochy malého průměru a části 436 zakřivené plochy a tvary části 418 válcovité plochy velkého průměru a části 417 zakřivené plochy j sou uspořádány tak, že se mění směr úsečky představuj ící nejkratší vzdálenost mezi díly, kde se O-kroužek 408 dotýká dotykové plochy volného pístu 407 a dotykové plochy pláště 405. Detailněji, když je volný píst 407 umístěn na straně axiálně dolní komory 13 (dolní strana obr. 16) vzhledem k plášti 405, nejkratší vzdálenosti mezi díly, kde se O-kroužek 408 dotýká dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště, je rozdílem poloměrů mezi částí 418 válcovité plochy velkého průměru a částí 437 válcovité plochy malého průměru (protože rozdíl v poloměru mezi vnějším a vnitřním průměrem O-kroužku 408 je větší než rozdíl v poloměrech mezi částí 418 válcovité plochy velkého průměru a částí 437 válcovité plochy malého průměru, Okroužek 408 je rozdílem tlakově deformován a deformovaný díl, tj . úsečka nejkratší vzdálenosti, má úhel náklonu roven nule (0)). Na druhou stranu, když se volný píst 407 pohybuje směrem k axiálně horní komoře 12 (horní strana obr. 16) relativně k plášti 405, díly, které se dotýkají O-kroužku 408, jsou část 417 zakřivené plochy a část 436 zakřivené plochy a poloha, kde O-kroužek 408 je tlakově deformován v maximálním rozsahu, tj . úsečka nejkratší vzdálenosti, má úhel náklonu jiný než nula (0) .

[0213]

Dále, tlumící sílu měnící mechanismus 4 00 může být smontován, například vložením O-kroužku 409 do plášťového těla 403 až do polohy části 422 zakřivené plochy, uložením volného pístu 407 na vnitřní straně plášťového těla 403 a Okroužku 409, vložením O-kroužku 408 až do polohy části 436 zakřivené plochy mezi plášťové tělo 403 a volný píst 407 a upěchováním víkového tělesa 402 do plášťového těla 403. Tudíž tlumící sílu měnící mechanismus 400 předmontovaný tímto způsobem j e připoj en našroubováním vnitřního závitu 4 01 na vněj ší závit 5 0 připoj ovací hřídelové části 21 pístové tyče 16. Současně se víková podkladová desková část 413 pláště 405 dotýká ventilového regulačního členu 47a. Vnější průměr tlumící sílu měnícího mechanismu 400, tj . vnější průměr plášťového těla 4 03, je proveden menší než vnitřní průměr válce 10 v rozsahu, že neslouží jako odpor průtokového kanálu.

[0214]

Horní komora 12 je spojena s tlakovou komorou 440 vytvořenou v plášti 405 tlumící sílu měnícího mechanismu 400 prostřednictvím průchozích děr 105 a 106 pístového zajišťovacího tělesa 304 pístové tyče 16. Detailněji, horní komora 12 je spojená se spojovací komorou 441 horní komory tlakové komory 440, která je určena pláštěm 405, O-kroužkem 408 a volným pístem 407. Dále dolní komora 13 může být spojena s pláštěm 405 přes mezeru mezi pístovou válcovou částí 428 volného pístu 407, která vystupuje z pláště 405 a vnitřním prstencovým výstupkem 420 pláště 405. Detailněji, dolní komora může být spojena se spojovací komorou 442 dolní komory tlakové komory 440 v plášti 405 a spojovací komora 442 dolní komory je určena pláštěm 405, O-kroužkem 409 a volným pístem 407.

[0215]

V jedenáctém provedení je vytvořeno množství průchozích děr 438 procházejících přes vnější prstencový výstupek 430 v radiálním směru v axiálně střední poloze vnějšího prstencového výstupku 430 volného pístu 407. Tímto je vždy spojovací komora 441 horní komory spojena s komorou 444, která je obklopena pláštěm 405, O-kroužkem 408, O-kroužkem 409 a volným pístem, přes průchozí díry 438. Jinými slovy, průchozí díry 438 vedou olej ze spojovací komory 441 horní komory do komory 444 mezi prvním O-kroužkem 408 a jiným O-kroužkem 409. Dále pokud jsou průchozí díry 438 vytvořeny ve vnějším prstencovém výstupku 430 volného pístu 407, průchozí díry 438 nejsou v kontaktu ani s prvním O-kroužkem 408 ani s jiným O-kroužkem 409 v celém rozsahu pohybu volného pístu 407 relativně k plášti 405.

[0216]

O-kroužek 409 uspořádaný mezi plášťovým tělem 403 a volným pístem 407 je uspořádán, aby vždy těsnil mezi pláštěm 405 a volným pístem 407 a vždy blokoval spojení mezi spojovací komorou 441 horní komory a spojovací komorou 442 dolní komory a mezi komorou 444 a spojovací komorou 442 dolní komory.

[0217]

Průchozí díry 105 a 106 a spojovací komora 441 horní komory tvoří kanál 110, do kterého teče olej z první komory, horní komory 12, ve válci 10 díky pohybu pístu 11 směrem k horní komoře 12. Spojovací komora 442 dolní komory tvoří kanál 111, do kterého teče olej z jiné komory, dolní komory 13, ve válci 10 díky pohybu pístu 11 směrem k dolní komoře 13. Podle toho má plášť 405 část kanálu 110 vytvořenou v sobě jako průtokový kanál. Volný píst 407 je pohyblivě uložen do tlakové komory 440 v plášti 405, kde tlaková komora 440 je provedena v-mezi kanály 110 a 111. Volný píst 407 rozděluje kanály 110 a 111 do dvou oblastí, tj . oblastí proti a po proudu. 0-kroužky 4 08 a 409, které jsou provedeny mezi volným pístem 407 a pláštěm 405, jsou uspořádány na opačných stranách v posuvném směru volného pístu 407, generují odpor proti změně polohy volného pístu 407. Tj . , O-kroužek 408 generuje pružnou sílu, když se volný píst 407 pohybuje směrem k první komoře, horní komoře 12, relativně k plášti 405 a’ O-kroužek 409 generuje pružnou sílu, když se volný píst 407 pohybuje směrem k j iné komoře, dolní komoře 13, relativně k plášti 405.

[0218]

V j edenáctém provedení stej ně tak j ak popsáno výše, 0kroužky 408 a 409 vyrobené z pryžového materiálu jsou použity j ako součásti pro působení předepínací síly na volný píst 4 07 pro navrácení volného pístu 407 do jeho základní polohy. V základní poloze volného pístu 407, 0-kroužky 408 a 409 uložené mezi volným pístem 407 a pláštěm 405 jsou umístěné mezi částí 418 válcovité plochy velkého průměru víkového tělesa 402 a částí 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 a mezi částí 423 válcovité plochy velkého průměru plášťového těla 403 a částí 433 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407.

[0219]

Například při expanzní fázi když se volný píst 407 pohybuje z této základní polohy směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti pláště 405

405, část a část 433 pístu 407 oboustranně kroužek

409 tak, že pohybuj í k dolní

423 válcovité plochy válcovité plochy malého v opačném směru a válcuj í O-kroužek 409, strany vnitřního pohybuj í komoře relativně k plášti zakřivené plochy zakřivené plochy velkého průměru průměru volného tj.

a vnějšího otáčejí Oprůměru se

O-kroužkem

409 směrem

405. Potom část

422 s t raně horn í komo ry 12 pláště 405 na volného pístu 407 na straně dolní a část komory

434 válcují 0-kroužek 409 a současně stlačují O-kroužek 409 v axiálním a radiálním směru volného pístu 407. Potom část 422 zakřivené plochy pláště 405 na straně dolní komory a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně horní komory 12 stlačují O-kroužek 409 v axiálním a radiálním směru volného pístu 407. Dále při expanzní fázi když se volný píst 407 pohybuje z této základní polohy směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 405, část 418 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu oboustranně válcuj í O-kroužek 408 a pohybuj í 0kroužkem 408 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 405.

[0220]

Současně oblastí, kde j e válcován O-kroužek 4 09 mezi částí 423 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a částí 433 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 a oblastí, kde je O-kroužek 409 válcován mezi částí 422 zakřivené plochy pláště 405 a částí 434 zakřivené plochy volného pístu 4 07, j sou válcovací oblasti, kde O-kroužek 409 je válcován v poloze oddělené od konce strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 407. Dále v poloze oddělené od konce strany po proudu, válcovací oblast je oblastí pohybu, kde se O-kroužek 4 09 pohybuj e ve směru pohybu volného pístu 4 07 ve stavu, kdy O kroužek 4 09 se dotýká pláště 4 05 i volného pístu 4 07. Pojem „pohybu je definován tak, že nejméně poloha konce po proudu (poloha dolního konce na obr. 16) O-kroužku 408 se mění ve směru pohybu volného pístu 407.

[0221]

Dále oblast, kde O-kroužek 409 je stlačován mezi částí 422 zakřivené plochy pláště 405 a částí 434 zakřivené plochy volného pístu 407 je deformační oblastí směru pohybu, kde O-kroužek 409 prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu 407 na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 407. Pojem „pružná deformace v deformační oblasti směru pohybu je definován jako deformace, když poloha konce proti směru proudu (poloha horního konce na obr. 16) O-kroužku 409 ve směru pohybu volného pístu se pohybuje, ale poloha konce po směru proudu se nemění. V tomto provedení se válcovací oblast a oblast pohybu částečně překrývají v deformační oblasti směru pohybu.

[0222]

Při následující kontrakční fázi když se volný píst 407 pohybuje směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 405, část 422 zakřivené plochy pláště 405 na straně dolní komory 13 a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně horní komory 12 uvolňují stlačení O-kroužku 409. Potom část 422 zakřivené plochy pláště 405 na straně horní komory 12 a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně dolní komory 13 válcuj í O-kroužek 409 a současně dále uvolňuj í stlačení Okroužku 409. Potom část 423 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 433 válcovité plochy malého průměru oboustranně válcuj í O-kroužek 409 a současně pohybuj í Okroužkem 409 směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 405.

Dále současně v případě O-kroužku 408, část 418 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 oboustranně válcují O-kroužek

408 a pohybuj í

0-kroužkem 408 směrem k horní komoře 12 relativně k plášti

405.

Následně část

417 zakřivené plochy pláště 405 na straně dolní komory 13 a část

436 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně horní komory 12 oboustranně válcují 0kroužek 408 a současně stlačuj í O-kroužek 4 08 v axiálním a radiálním směru volného pístu 407. Potom část 417 zakřivené plochy pláště 405 na straně horní komory 12 a část 436 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně dolní komory 13 stlačují 0kroužek 408 v axiálním a radiálním směru volného pístu 407.

[0223]

Současně oblast, kde O-kroužek 408 je válcován mezi částí 418 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a částí 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 a oblast, kde O-kroužek 408 je válcován mezi částí 417 zakřivené plochy pláště 405 a částí 436 zakřivené plochy volného pístu 407, jsou válcovacími oblastmi, kde O-kroužek je válcován v poloze oddělené od konce strany proti proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 407. Dále v poloze oddělené od konce strany proti proudu, válcovací oblast je oblastí pohybu, kde se 0kroužek 408 pohybuje ve směru pohybu volného pístu 407 ve stavu, kdy O-kroužek 408 se dotýká pláště 405 i volného pístu 407. Pojem „pohybu je definován tak, že nejméně poloha konce strany proti proudu (poloha horního konce na obr. 16) 0-kroužku 408 se mění ve směru pohybu volného pístu 407.

[0224]

Dále, oblast, kde O-kroužek 408 je stlačován mezi částí 417 zakřivené plochy pláště 405 a částí 436 zakřivené plochy volného pístu 407, je deformační oblastí směru pohybu, kde O-kroužek 408 prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu 407 na pístu 407 na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 407. Pojem „pružná deformace v deformační oblasti směru pohybu je definována jako deformace, kdy poloha konce po proudu (poloha dolního konce na obr. 16) 0-kroužku 408 ve směru pohybu volného pístu se pohybuje, ale poloha konce proti proudu se nemění. V tomto provedení se válcovací oblast a oblast pohybu částečně překrývají v deformační oblasti směru pohybu.

[0225]

Při následující expanzní fázi, část 417 zakřivené plochy pláště 405 na straně horní komory 12 a část 436 zakřivené plochy volného pístu 4 07 na straně dolní komory 13 uvolňuj í stlačení 082 kroužku 408.

straně dolní pístu 407 na

Potom část 417 zakřivené plochy pláště 405 na komory 13 a část 436 zakřivené plochy volného straně horní komory 12 válcuj i O-kroužek 408 a současně dále uvolňují stlačení O-kroužku 408. Potom část 418 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 4 07 oboustranně válcuj í 0 kroužek 408 a pohybují O-kroužkem 408 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 405. Současně v případě 0-kroužku 409, část 423 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 433 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 oboustranně válcují O-kroužek 409 a pohybují O-kroužkem 409 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 405. Tudíž když volný píst 407 prochází přes svoj i základní polohu, O-kroužky 4 08 a 4 09 pracuj í stejným způsobem popsaným výše.

[0226]

Tímto O-kroužky 408 a 409 jsou tlakově deformovány ve směru pohybu v deformační oblasti směru pohybu.

[0227]

Zde charakteristika zatížení přes změnu polohy volného pístu 407 způsobená O-kroužky 408 a 409 vytvořenými z pryžového materiálu má nelineární charakteristiku. Tj. charakteristika zatížení dosahuje lineární charakteristiky uvnitř předurčeného rozsahu před a za základní polohou volného pístu 407. Za předurčeným rozsahem tempo růstu zatížení mírně roste s ohledem na změnu polohy. Jak popsáno výše pokud amplituda pístu 11 je také nízká v oblasti, kde pracovní frekvence pístu 11 je vysoká, změna polohy volného pístu 407 rovněž klesá a volný píst 407 pracuje uvnitř rozsahu lineární charakteristiky před a za svoj í základní polohou. Tímto se volný píst 407 pohybuje snadno a vibruje v resonanci s vibrací pístu 11 a přispívá ke snížení generované tlumící síly tlumící sílu generujícího mechanismu 32a a 32b.

[0228]

Na druhou stranu pokud amplituda pístu 11 roste v oblasti, kde pracovní frekvence pístu je nízká, změna polohy volného pístu 407 roste a volný píst 407 pracuje uvnitř rozsahu nelineární charakteristiky. Tímto je obtížné pro volný píst 407 se pohybovat pozvolným a plynulým způsobem a je obtížné snížit generovanou tlumící sílu tlumící sílu generuj ícího mechanismu 32a a 32b.

[0229]

Podle jedenáctého provedení popsaného výše jsou provedeny průchozí díry 438 pro vedení pracovní kapaliny do komory 444 mezi O-kroužkem 408 a 0-kroužkem 409. Takto při procesu montáže tlumiče nárazů je možné vytlačit vzduch z komory 444 a potom naplnit komoru 444 pracovní tekutinou. Tímto j e možné snadno změnit tlumící sílu v závislosti na frekvenci, jak bylo popsáno výše. Tj . pokud není vzduch vytlačen z komory 444, j e vzduch stlačen při práci volného pístu 407 a vnitřní tlak komory 444 se zvyšuj e. Tudíž j e zde možnost zvýšení napínací síly Okroužků 408 a 409, čímž může být ztížen provoz volného pístu 407. Avšak v tomto provedení jsou poskytnuty průchozí díry 438, které umožňují zabránit ztížení provozu volného pístu 407.

[0230]

Dále jsou vytvořeny průchozí díry 438 ve volném pístu 407 v polohách, které nejsou v kontaktu ani s prvním O-kroužkem 408 ani j iným O-kroužkem 4 09. Takto j e možné zabránit snížení trvanlivosti O-kroužků 408 a 409 kontaktem průchozích děr 438 s O-kroužky 408 a 409. Podle toho j e očekáváno zvýšení trvanlivosti O-kroužků 408 a 409.

[0231]

Podle výše popsaných provedení obsahuje tlumič nárazů; válec, ve kterém je uzavřena pracovní kapalina; píst, který je posuvně uložen do válce a rozděluje vnitřek válce do dvou komor; pístovou tyč, která je připojena k pístu a vystupuje ven z válce; první a druhé kanály, do kterých pracovní kapalina teče z jedné z komor vnitřku válce pohybem pístu; tlumící sílu generuj ící mechanismus, který j e instalován v prvním kanálu a generuje tlumící sílu; plášť, ve kterém je vytvořen průtočný kanál nejméně částí druhého kanálu; volný píst, který j e pohyblivé instalován v plášti a rozděluje druhý kanál na stranu proti proudu a stranu po proudu; a j edno nebo více pružných těles, která j sou uspořádána mezi volným pístem a pláštěm. Tlumič nárazů je konstruován tak, že nejméně jedna z dotykové plochy volného pístu, které se dotýká pružné těleso a dotykové plochy pláště, které se dotýká pružné těleso, obsahuje nakloněnou plochu, která j e nakloněna ke směru pohybu volného pístu a nejkratší vzdálenost mezi dílem, který se dotýká pružného tělesa v dotykové ploše volného pístu a dílem, který se dotýká pružného tělesa v dotykové ploše pláště, se mění pohybem volného pístu. Takto při změně tlumící síly v závislosti na provozní frekvenci pístu je možné rovnoměrně měnit tlumící sílu.

[0232]

Dále nakloněná plocha nejméně j edné dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště má zakřivený povrch. Takto je možné rovnoměrněji měnit tlumící sílu.

[0233]

Dále pružné těleso má kruhový průřez a poloměr zakřivení zakřivené plochy nakloněné plochy je větší než poloměr průřezu pružného tělesa. Takto je možné rovnoměrněji měnit tlumící sílu.

[0234]

Dále nakloněná plocha nej méně j edné z dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště je upravena tak, že když se nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou pláště zmenší, zvětší se úhel náklonu. Takto j e možné rovnoměrněj i měnit tlumící sílu.

[0235]

Dotyková plocha volného pístu a dotyková plocha pláště má dí 1, který j e opačný ke směru pohybu volného pístu. Takto j e možné přiměřeně stlačit pružné těleso.

[0236]

Pružné těleso obsahuje první pružné těleso, které prochází tlakovou deformací, když se volný píst pohybuje jedním směrem a jiné pružné těleso, které prochází tlakovou deformací, když se volný píst pohybuje jiným směrem. Takto při expanzní fázi i kontrakční fázi je možné rovnoměrně měnit tlumící sílu.

[0237]

Přírubová část, kde vnitřní a vnější obvod slouží jako nakloněná plocha, j e provedena na j ednom konci volného pístu. Prodloužená část, která vystupuje do válcové části volného pístu, je provedena na části pláště. První pružné těleso je uspořádáno pro kontakt s vnitřní obvodovou plochou přírubové části a prodlouženou částí a j iné pružné těleso j e uspořádáno pro kontakt s vnější obvodovou plochou přírubové části a vnitřní obvodovou plochou pláště. Takto se zlepšuje účinnost montáže každé součásti.

[0238]

Prstencový výstupek na straně volného pístu je vytvořen na vnějším obvodu volného pístu. Axiálně opačné plochy prstencového výstupku na straně volného pístu tvoří dotykovou plochu volného pístu. Prstencové výstupky na straně pláště tvořící dotykovou plochu pláště jsou provedeny na opačných stranách prstencového výstupku vnitřního obvodu pláště. Pružná tělesa j sou postupně uspořádána mezi prstencovým výstupkem na straně volného pístu a prvním z prstencových výstupků na straně pláště a mezi prstencovým výstupkem na straně volného pístu a jiným prstencovým výstupkem na straně pláště. Takto je možné vyrobit pružná tělesa společně.

[0239]

Pružná tělesa procházejí tlakovou deformací díky obousměrnému pohybu volného pístu. Takto je možné spolupracovat s obousměrným pohybem volného pístu prostřednictvím jednoho pružného tělesa.

[0240]

Pružné těleso je provedeno j ako O-kroužek a je uspořádáno pro těsnění mezi pláštěm a volným pístem. Takto j e možné snížit počet součástek.

[0241]

Pružné těleso je upevněno k plášti nebo volnému pístu. Takto j e omezen počet součástek a řízení součástek se stává jednodušším.

[0242]

Pružné těleso j e válcováno mezi volným pístem a pláštěm. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumící sílu.

[0243]

Volný píst obsahuje deformační oblast směru pohybu, kde pružné těleso prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu a válcovací oblast, kde pružné těleso j e válcováno v poloze oddělené od konce strany po proudu. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumící sílu.

[0244]

Válcovací oblast se částečně překrývá v deformační oblasti směru pohybu. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumící sílu.

[0245]

Tvary dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště jsou nastaveny tak, že se směr úsečky představující nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou pláště mění. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumící sílu.

[0246]

Tlumič nárazů obsahuje,· válec, ve kterém je uzavřena pracovní kapalina; píst, který j e posuvně uložen do válce a rozděluje vnitřek válce do dvou komor; pístovou tyč, která je připoj ena k pístu a vystupuj e ven z válce; první a druhé kanály, do kterých pracovní kapalina teče z jedné z komor vnitřku válce pohybem pístu; tlumící sílu generuj ící mechanismus, který j e instalován v prvním kanálu a generuje tlumící sílu; plášť, ve kterém je vytvořen průtočný kanál nejméně částí druhého kanálu; volný píst, který je pohyblivě instalován v plášti a rozděluje druhý kanál na stranu proti proudu a stranu po proudu; a jedno nebo více pružných těles, která j sou uspořádána mezi volným pístem a pláštěm. V tlumiči nárazů volný píst obsahuj e deformační oblast směru pohybu, kde pružné těleso prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu a oblast pohybu, kde se pružné těleso pohybuje ve směru pohybu volného pístu ve stavu, kdy se pružné těleso dotýká pláště i volného pístu v poloze oddělené od konce strany po proudu. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumící sílu.

[0247]

Oblast pohybu se částečně překrývá v deformační oblasti směru pohybu. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumící sílu.

[0248]

Pružné těleso je provedeno v množném počtu. První z pružných těles je nej méně tlakově deformováno ve smě ru pohybu v deformační oblasti směru pohybu a jiné pružné těleso se nejméně pohybuje ve směru pohybu volného pístu v oblasti pohybu. Takto je možné rovnoměrněji měnit tlumící sílu podle směru pohybu volného pístu.

[0249]

První kanál a druhý kanál jsou vytvořeny v pístu. Takto je možné zjednodušit konstrukci.

[0250]

Ústí provedené na nejméně na jedné ze strany proti proudu a strany po proudu druhého kanálu. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumící sílu.

[0251]

Tlumič nárazů obsahuje; válec, ve kterém je uzavřena pracovní kapalina; píst, který je posuvně uložen do válce a rozděluje vnitřek válce do dvou komor; pístovou tyč, která je připojená k pístu a vystupuje ven z válce; první a druhé kanály, do kterých pracovní kapalina teče z j edné z komor vnitřku válce pohybem pístu; tlumící válec, který je instalován v prvním kanálu a reguluje průtok pracovní kapaliny, který je generován posuvem pístu pro generování tlumící síly; volný píst, který j e pohyblivě instalován v druhém kanálu a rozděluje druhý kanál na stranu proti proudu a stranu po proudu. Průtočnou oblast měnící mechanismus, který dělá průtočnou oblast druhého kanálu upravítelnou, je instalován ve druhém kanálu. Tímto může být charakteristika tlumící síly řízena přesněji.

[0252]

Dále je druhý kanál vytvořen v pístové tyči. Průtočnou oblast měnící mechanismus je tvořen vstupní oblast měnícím tělesem uspořádaným v pístové tyči a pohonem rotujícím nebo lineárně pohybujícím vstupní oblast měnícím tělesem. Tímto může být průtočná oblast druhého kanálu upravitelná jednoduchou a kompaktní konstrukcí.

[0253]

Dále j e poskytnut odporový člen generuj ící odpor ke změně polohy volného pístu. Takto když se mění tlumící síla v závislosti na provozní frekvenci volného pístu, je možné rovnoměrně měnit tlumící sílu.

[0254]

Dále pokud j e odporovým prvkem pružina, j e možné zlepšit trvanlivost.

[0255]

Každé z dříve zmíněných provedení znázornilo příklad, kde předkládaný vynález je použit v jedno-trubkovém typu hydraulického tlumiče nárazů, ale není tímto omezen. Předkládaný vynález může být použit v dvou-trubkovém typu hydraulického tlumiče nárazů, ve kterém je instalován vnější barel na vnějším obvodě válce a je instalována nádrž mezi vnějším sudem a válcem a může být použit ve všech tlumičích nárazů. Dále v případě dvou-trubkového hydraulického tlumiče nárazů, spodní ventil spojující dolní komoru a nádrž je instalován na dno válce a dříve zmíněný plášť je instalován na spodní ventil. Tímto předkládaný vynález může být aplikován na spodním ventilu. Dále když olejový kanál spojený s válcem je instalován na vnějšku válce a tlumící sílu generující mechanismus je instalován v olej ovém kanálu, j e instalován dříve zmíněný plášť na vněj šku válce. Dále zatímco provedení znázornila cestou příkladů hydraulický tlumič nárazů, jako tekutina mohou být použity voda nebo vzduch.

Tudíž v každém provedení byly cestou příkladů znázorněny jeden nebo dva O-kroužky. Avšak pokud je to nutné, může být použito na základě stejného technického závěru tři nebo více 0kroužků. Dále zatímco každé provedení znázornilo příklad, kde je použit kroužek vytvořený z pryže (pryskyřice) jako pružné těleso, množství kuliček vytvořených z pryže může být poskytnuto v určitých intervalech v obvodovém směru. Dále pružné těleso, které může být použito v předkládaném vynálezu, nemůže být vytvořeno z pryže, pokud je pružná v rozmanitých axiálních směrech spíše než jednom axiálním směru.

[0256]

Dále v sedmém provedení je uspořádán průtočnou oblast měnící mechanismus s ústími majícími čtyři rozdílné průměry a měnící průtočnou oblast ve čtyřech krocích. Avšak jak popsáno v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání č. H07-077233, může být použito ústí klínovítého typu, jehož průměr roste směrem k j edné straně. S touto konstrukcí, pokud se průtočná oblast postupně mění, je možné měnit rovnoměrněji tlumící sílu.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Tlumič nárazů vyznačující se tím, že obsahuje válec, ve kterém je uzavřena pracovní tekutina;

   píst kluzně uložený dovnitř válce a přizpůsobený pro rozdělení vnitřku válce do dvou komor;

   pístovou tyč připojenou k pístu a přizpůsobenou pro výstup vně válce;

   první a druhé kanály, do kterých pracovní tekutina teče z jedné z komor vnitřku válce pohybem pístu;

   tlumící sílu měnící mechanismus instalovaný v prvním kanálu a přizpůsobený pro generování tlumící síly;

   plášť, ve kterém je vytvořen průtočný kanál odpovídáj ící nejméně části druhého kanálu;

   volný píst pohyblivě instalovaný v plášti a přizpůsobený pro rozdělení druhého kanálu na stranu proti proudu a stranu po proudu; a jedno nebo více pružných těles uspořádaných mezi volným pístem a pláštěm, ve kterých nejméně jedna z dotykové plochy volného pístu, které se dotýká pružné těleso a dotykové plochy pláště, které se dotýká pružné těleso, obsahuje nakloněnou plochu, která je nakloněna ke směru pohybu volného pístu a nej kratší vzdálenost mezi dílem, který se dotýká pružného tělesa uvnitř dotykové plochy volného pístu a dílem, který se dotýká pružného tělesa uvnitř dotykové plochy pláště, se mění pohybem volného pístu.
2. 2. Tlumič nárazů podle nároku 1, vyznačující se tím, že nakloněná plocha nejméně jedné z dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště, má zakřivenou plochu.
3. 3. Tlumič nárazů podle nároku 2, vyznačující se tím, že pružné těleso má kruhový průřez a zakřivená plocha nakloněné plochy má poloměr zakřivení větší než poloměr průřezu pružného tělesa.
4. 4. Tlumič nárazů podle nároku 1, vyznačující se tím, že nakloněná plocha nejméně jedné z dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště, je přizpůsobena tak, že když se nej kratší vzdálenost mezi dílem, který se dotýká pružného tělesa uvnitř dotykové plochy volného pístu a

   dílem, který se dotýká pružného tělesa uvnitř dotykové plochy pláště, zmenšuj e, zvětšuj e se úhel náklonu. 5 . Tlumič nárazů podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že

   dotyková plocha volného pístu a dotyková plocha pláště má díl proti směru pohybu volného pístu.
5. 6. Tlumič nárazů podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že pružná tělesa obsahuj í j edno pružné těleso, které prochází tlakovou deformací, když se volný píst pohybuje jedním směrem a j iné pružné těleso, které prochází tlakovou deformací, když se volný píst pohybuje jiným směrem.
6. 7. Tlumič nárazů podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že pružné těleso obsahuje O-kroužek a je uspořádáno pro těsnění mezi pláštěm a volným pístem.
7. 8. Tlumič nárazů podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že pružné těleso je válcováno mezi volným pístem a pláštěm.
8. 9. Tlumič nárazů podle nároku 8, vyznačující se tím, že volný píst obsahuje deformační oblast směru pohybu, kde pružné těleso prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu a válcovací oblast, kde je pružné těleso válcováno v poloze oddělené od konce strany po proudu.
9. 10. Tlumič nárazů podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuj e průtočnou oblast měnící mechanismus, který dělá průtočnou oblast druhého kanálu nastavitelnou, je instalován v druhém kanálu.