CZ2011447A3 - Senzor pro merení soucinitele prestupu tepla - Google Patents
Senzor pro merení soucinitele prestupu tepla Download PDFInfo
- Publication number
- CZ2011447A3 CZ2011447A3 CZ20110447A CZ2011447A CZ2011447A3 CZ 2011447 A3 CZ2011447 A3 CZ 2011447A3 CZ 20110447 A CZ20110447 A CZ 20110447A CZ 2011447 A CZ2011447 A CZ 2011447A CZ 2011447 A3 CZ2011447 A3 CZ 2011447A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- sensor
- temperature
- measuring
- heat transfer
- heat
- Prior art date
Links
Landscapes
- Investigating Or Analyzing Materials Using Thermal Means (AREA)
Abstract
Resení se týká senzoru opatreného topným elementem a teplotními cidly, jehoz základní teleso (2) je opatrené pruchozím otvorem ohraniceným na strane privrácené k tekutine (B) topným elementem (4) a na strane privrácené ke kompaktní látce (A) tepelne vodivou deskou (5), teplotním cidlem (9) pro merení teploty T.sub.1 .n.teplo-sdílné plochy topného elementu (4), a dále je opatren teplotním cidlem (10) pro merení teploty T.sub.2.n.vnitrní plochy tepelne vodivé desky (5), teplotním cidlem (11) pro merení teploty T.sub.3.n.vnejsí plochy tepelne vodivé desky (5) a teplotním cidlem (12) pro merení teploty T.sub.ok.n.okolí, pricemz cidla (9, 10, 11, 12) jsou propojena s vyhodnocovací jednotkou (7).
Description
Senzor pro měření součinitele přestupu tepla
OBLAST TECHNIKY
Vynález se týká senzoru pro měření součinitele přestupu tepla mezi kompaktní látkou a tekutinou obklopující kompaktní látku, opatřeného topným elementem a teplotními čidly.
DOSAVADNÍ STAV TECHNIKY
V současnosti jsou pro stanovení součinitele přestupu tepla získávána obecně data pro zadávání konvektivní okrajové podmínky buď z existujících kriteriálních rovnic aplikovaných za předpokladu volné konvekce, tj. při převládajících vztlakových silách, nebo pomocí vztahů aplikovaných za předpokladu nucené konvekce, tj. při převládajících setrvačných silách, např. v okolí rotujících součástí, např. vřeten, sklíčidel, řemenů, ozubených převodů a pod*
Předpoklady, při kterých jsou uvedené přístupy používány, však nebývají přesně splněny a skutečná hodnota součinitele přestupu tepla se může výrazně lišit od hodnoty poskytnuté některým z uvedených modelů. Proto je nutné stanovit hodnotu součinitele přestupu tepla na základě experimentálního měření podmínek konvekce přímo na zkoumaném objektu (např. stroji) a nejlépe pomocí čidla, které je umístěno přímo na zkoumaném povrchu na rozhraní s tekutinou.
Experimentálně je možné stanovit součinitel přestupu tepla pomocí termoanemometru (nazývaný někdy též jako metoda žhaveného drátku). Princip této metody spočívá v ochlazování elektricky zahřívaného drátku proudem tekutiny. Tuto metodu je nevhodné používat v běžné průmyslové praxi, jelikož drátek je velmi malého průměru (zpravidla 2.-Í0 pm) a tak je velmi náchylný na poškození (přetržení). Tento způsob měření je vhodný zejména v laboratorních podmínkách. Obecně platí pravidlo, že poměr délky drátku k jeho průměru l/d by měl být, co největší. Se zmenšováním tohoto poměru klesá přesnost metody vlivem odvodu tepla z čel drátku. Tento problém řeší patent EP0282780A1, kdy jsou konce drátku teplotně izolovány pomocí izolačních členů, které jsou udržovány na stejných teplotách, jaké mají konce žhaveného elementu - drátku, pomocí regulátoru. Tak nedochází ke sdílení tepla z konců žhaveného elementu.
« · * * · ·· Η to· · ♦ « « * ···* f · · · * • *·’« > « · · · * ··*>·* <··<··· ♦»»·»!
Další možností hodnocení celkového ochlazovacího účinku prostředí potažmo stanovení součinitele přestupu tepla je pomocí katateploměru. V současnosti se však tato metoda k tomuto účelu již dnes prakticky nepoužívá.
Nevýhodou obou výše zmíněných metod s ohledem na jejich princip měření je, že senzory nelze umístit přímo na zkoumaný povrch na rozhraní s tekutinou a jsou aplikovatelné pouze v oblasti nucené konvekce. V praxi však existuje naléhavá potřeba měření lokálních přestupů tepla, např. na strojích, tak, aby se snímače umisťovaly přímo na zkoumaný povrch, který je na rozhraní s tekutinou.
Dále pak při zkoumání této problematiky byli pro stanovování součinitele přestupu tepla sledovány dva přístupy: pasivní měření hustoty tepelného toku mezi stěnou stroje a okolním prostředím - nejčastěji vzduchem (Vašků V., 1974, Snímače k měření místních tepelných toků a součinitelů přestupu tepla vyvinuté ve VÚSE), nebo aktivní měření hustoty tepelného toku pomocí tepelně izolovaného kalorimetru vybaveného definovaným zdrojem tepelného toku, umístěného na dalším zdroji tepelného toku s cílem zajistit ekvivalentní podmínky konvekce v okolí kalorimetru a jeho okolí (Jedrzejewski J., 1988, Description of the Forced Convection along the Walls of Machine-Tool Structures), nebo bilancí energie v aktivním senzoru v podmínkách nucené konvekce (Kohút P., 2011 Experimental Identification of Convective Heat Transfer Coefficient in Machine Tools). Těmito způsoby je možné stanovit hodnotu součinitele přestupu tepla v případě existujícího toku stěnou nebo v podmínkách nucené konvekce. Uvedené přístupy však nemohou být použity univerzálně pro identifikaci charakteru konvekce, a tedy i pro verifikaci použitelnosti modelů okrajových podmínek konvekce.
Cílem tohoto vynálezu je vytvoření univerzálního senzoru pro měření součinitele přestupu tepla konvekcí jak pro nucenou, tak pro volnou a smíšenou konvekci a tedy získání přesnější a komplexnější informace o konvektivním sdílení tepla na rozhraní mezi kompaktní látkou (např. obráběcí stroj) a okolní tekutinou (např. vzduch).
PODSTATA VYNÁLEZU
Podstata senzoru podle tohoto vynálezu opatřeného topným elementem a teplotními čidly spočívá v tom, že základní těleso senzoru je opatřeno průchozím otvorem ohraničeným na straně přivrácené k tekutině topným elementem a na straně přivrácené ke kompaktní látce tepelně vodivou deskou, teplotním čidlem pro měření teploty teplo-sdíiné plochy topného elementu, teplotním čidlem pro měření teploty vnitřní plochy tepelně vodivé desky, teplotním čidlem pro měření teploty vnější plochy tepelně vodivé desky a teplotním čidlem pro měření teploty okolí, přičemž uvedená čidla jsou propojena s vyhodnocovací jednotkou. Základní těleso senzoru je s výhodou opatřeno magnetem pro připevnění ke kompaktní látce. Vyhodnocovací jednotka je s ohledem na stanovení součinitele přestupu tepla v podmínkách volné konvekce propojena s teplotním čidlem pro měření teploty povrchu kompaktní látky.
S výhodou je základní těleso senzoru rotačního tvaru, přičemž jeho vrchní a spodní plocha je rovinná a boční plocha mezi vrchní a spodní plochou je zaoblená.
PŘEHLED OBRÁZKŮ NA VÝKRESECH
Na přiložených obrázcích je znázorněn aktivní senzor součinitele přestupu tepla konvekcí mezi kompaktní látkou a tekutinou podle vynálezu, kde:
obr. 1 znázorňuje schematicky konvektivní sdílení/přenos tepla na rozhraní kompaktní látky A a tekutiny a obr. 2 znázorňuje řez aktivním senzorem součinitele přestupu tepla znázorněným na obrjl.
PŘÍKLADY PROVEDENÍ VYNÁLEZU « r
I
Na obr. l je aktivní senzor 1. připevněn na kompaktní látku A. kterou je např. obráběcí stroj, zkoumané těleso, respj tekutina je označena jako B. Princip experimentální metody pro stanovení součinitele přestupu tepla, které senzor využívá, vychází z bilance tepelných toků, kterou lze obecně vyjádřit bilanční rovnicí z čehož plyne,
• ·
kde Qacc je akumulované teplo, Qin je produkované teplo v senzoru (příkon senzoru), je teplo unikající ze senzoru, Qkond je tepelný tok vedením tepla do povrchu, na kterém je umístěný senzor, Qrad je tepelný tok radiací a Qkom je tepelný tok konvekcí.
Všechny složky v této rovnici jsou získány na základě experimentálně získaných veličin snímaných senzorem, který je umístěn přímo na zkoumaném rozhraní povrchu tělesa a tekutiny v reálném čase. Na základě získaných dat a kalibrace senzoru je určen okamžitý charakter konvekce a hodnota součinitele přestupu tepla na rozhraní zkoumaného povrchu a tekutiny.
Navrhovaný aktivní senzor 1 součinitele přestupu tepla podle vynálezce patrný na obrázku 1 v axionometrickérn pohledu a na obrázku 2 je znázorněn v řezu. Senzor 1. je tvořen základním tělesem 2, které je ve tvaru prstence. Základní těleso 2 senzoru však může být jakéhokoliv jiného tvaru (válcový, kotoučový, čtvercový, obdélníkový atd.). Preferovaný je však tvar základního tělesa 2, který je zaoblený, bez ostrých hran. Tím je docíleno omezení možnosti odtržení proudu tekutiny na samotném základním tělese 2 senzoru. Těleso 2 senzoru by mělo být z materiálu s nízkou tepelnou vodivostí (tepelný izolant). Vhodný je např. plast. Je však možné použít jakýkoliv jiný materiál s nízkou tepelnou vodivostí. Bylo by možné použít i materiál s vyšší tepelnou vodivostí, ale v tomto případě by bylo třeba identifikovat tepelné toky do tělesa senzoru, což by zbytečně zvýšilo celkové pořizovací náklady na senzor.
Na vrchní části senzoru 1 je uspořádána teplo-sdílná destička 3 s tekutinou, např. vzduchem. Teplo-sdílná destička 3 je tvořena tenkou vrstvou materiálu. Oproti tělesu 2 senzoru 1 je naopak vhodné použít pro destičku 3 materiál s vysokou tepelnou vodivostí, např. měď. Na vnitřní ploše teplo-sdílné destičky je umístěn definovaný zdroj tepelného toku — topný element 4, např. odporový ohřívač. V případě tělesa 2 senzoru 1_ ve tvaru prstence, je preferován kruhový průřez topného elementu 4, ale v zásadě může být použit i jiný průřez. Topný element 4 je elektricky zahříván pomocí zdroje elektrického napětí. Produkované teplo (δ™ [W]) v topném elementu 4 je rovno Joulovu teplu tedy platí vztah:
kde R [Ω] je známý elektrický odpor topného element 4 a ( [V] je napětí elektrického zdroje, kterým je topný element 4 napájen.
a ι a v •
Senzor 1 vyhodnocuje charakter konvektivního přestupu tepla s ohledem na umístění a přítomnost vnitřních tepelných toků na kompaktní látce A, kterou může být např. obráběcí stroj. Součinitel přestupu tepla v případě nucené konvekce je vypočten ze vztahu:
•C3(ÁT) kde a je součinitel přestupu tepla, Q\„ je příkon senzoru L, K(AT) je kalibrační funkce mezi měřeným rozdílem teplot na senzoru 1 a konduktivním tepelným tokem, Qrad je tepelný tok radiací určený z teplot Ti a Tok a známé emisivity a plochy teplosdílného povrchu, Ί\ je teplota povrchu senzoru 1 ve středu zdroje tepelného toku snímaná teplotní čidlem 9, Tok teplota okolí snímaná teplotním čidlem 12 a Akom je konvektivní plocha, Ut je napětí na definovaném tepelném elementu 4 a R je jeho odpor, C3(AT) je kalibrační funkce součinitele přestupu tepla. V případě identifikace volné či smíšené konvekce je třeba do výpočtu součinitele přestupu tepla zahrnout doplňující informace týkající se charakteristických rozměrů plochy, orientace vůči vektoru gravitace a teploty Tv povrchu plochy snímané teplotním čidlem 8, které je možné zadat prostřednictvím vyhodnocovací jednotky 7.
Vnitřní prostor senzoru 1 je na straně styku se stěnou kompaktní látky A (např. obráběcího stroje) uzavřen deskou 5, tvořící se vzduchovou mezerou mezi ní a topným elementem 4 teplotní spád. Opět je v případě tělesa 2 senzoru 1 ve tvaru prstence preferován kruhový průřez této desky, ale v zásadě může být použit i jiný průřez desky. To samé platí v případě jiného tvaru tělesa 2 senzoru £. Deska 5 může být vyrobena např. z oceli. Celý senzor 1 je vhodné s ohledem na snadné připevnění senzoru 1 ke zkoumanému povrchu kompaktní látky A vybavit tenkým mezikruhovým magnetem 6 umožňujícím přesné vymezení polohy na stěně stroje bez nutnosti lepení samotného senzoru 1.
Uvnitř senzoru 1 jsou umístěna odporová teplotní čidla (RTD) měřící teplotu 7/ povrchu teplo sdílné plochy destičky 3 měřené teplotním čidlem 9 a teplotu na obou stranách desky 5 a to teploty T2 měřené teplotním čidlem 10 a teploty T3 měřené teplotním čidlem 11. Dále je měřena teplotním čidlem 8 teplota Tw povrchu plochy kompaktní látky A v blízkém okolí senzoru 1. Mimo oblast, která je teplotně ovlivněna topným elementem 4, je umístěno teplotní čidlo 12 pro zjištění okolní teploty Tok. Na místo odporových teplotních čidel může být použito jakéhokoliv jiného známého způsobu měření teplot, např. pomocí termoelektrických snímačů teploty, termistorů atd.. Odporová teplotní čidla jsou však zejména vhodná díky
dobré odolnosti vůči vnějšímu rušení, které se často vyskytuje na různých elektrických zařízeních, zejména obráběcích strojích.
Na základě měření kalibrovaného rozdílu ΔΤ teplot mezi čidly v senzoru, v zásadě je možné využít jakékoliv kombinace rozdílu teplot měřených z teplotních čidel 9, 10 a 11. tj. teplot 77, T2 a T3, je určen tepelný tok Qkond ze senzoru 1. do stěny kompaktní látky A, resp. stěny stroje, jehož hodnota je pomocí bilance tepla vázáná na konvektivní tepelný tok Qkom- Na místo desky 5 a dvou teplotních senzorů 10, 11 měřících teploty Ti a Tj, je možné použít některý z komerčně nabízených snímačů hustoty tepelného toku, které bývají zpravidla též ve tvaru kruhové destičky, což však zvyšuje pořizovací náklady na senzor.
Data z teplotních čidel 8 až 12 jsou zpracovány vyhodnocovací jednotkou 7, dle výše zmíněného postupu, umožňující rovněž zobrazení okamžité hodnoty součinitele přestupu tepla na povrchu zkoumaného tělesa B.
Napájecí zdroj 13 tepelného zdroje, resp. topného elementu 4 může, ale nemusí, být implementován ve vyhodnocovací jednotce 7. Velikost napětí U, [V] napájecího zdroje 13 je měřena a zavedena, pokud napájecí zdroj 13 není již součástí vyhodnocovací jednotky, do vyhodnocovací jednotky 7.
Na základě kalibrací senzoru provedených v podmínkách nucené a volné konvekce v různých geometrických konfiguracích, lze identifikovat charakter konvekce, tj. rozlišit mezi volnou, smíšenou a nucenou konvekcí. Při znalosti charakteristických rozměrů plochy a orientace vůči vektoru gravitace, na které je senzor umístěn lze pak stanovit přímo hodnotu lokálního součinitele přestupu tepla v podmínkách nucené a volné konvekce (na základě měřených dat lze zvolit vhodný model pro určení hodnoty součinitele přestupu tepla). V případě, že je senzorem identifikována smíšená konvektivní okrajová podmínka lze pro určení hodnoty součinitele přestupu tepla použít standardních postupů kombinujících hodnoty volné a nucené konvekce.
Pro stanovení součinitele přestupu tepla nucenou konvekcí se senzor připevní na kompaktní látku, změří se produkované teplo topným elementem a tepelný tok vedením tepla ze senzoru do povrchu kompaktní látky, a pomocí změřené teploty okolí senzoru je stanoven tepelný tok radiací, přičemž se z těchto údajů stanoví tepelný tok konvekcí, z něhož je pomocí změřené teploty okolí senzoru stanoven součinitel přestupu tepla.
« * ««· *11 • ·« * · «·»« • * · · I • » · · · · • a * * · ♦ · «*»·*·· «···*·«
Pro stanovení součinitele přestupu tepla v podmínkách volné konvekce je navíc nutné použít změřenou teplotu povrchu kompaktní látky.
Stanovení součinitele přestupu tepla na styku pevné látky a tekutiny je důležité pro správnou kvantifikaci konvektivního přenosu tepla na rozhraní tělesa a tekutiny. Jeho stanovení je důležité v řadě oborů lidské činnosti. Primární účel senzoru je zjištění součinitele přestupu tepla na površích obráběcího stroje nebo jakéhokoliv jiného elektrického zařízení. Obecně však lze použít senzor pro povrch libovolného tělesa, které je v kontaktu s libovolnou tekutinou. V oblasti obráběcích strojů, kde tepelné deformace způsobené různými tepelnými zdroji tvoří až 70 % sledované deformace v místě nástroje, je určení součinitele přestupu tepla konvekcí jedním z důležitých faktorů ovlivňujících výslednou přesnost simulačních modelů tepelně-mechanického chování obráběcích strojů, vedoucí k následnému zpřesnění obrábění. Změřený součinitel přestupu tepla také může být využit pro kompenzace teplotních deformací stroje v reálném čase či v řídicích algoritmech chlazení strojů.
PRŮMYSLOVÁ VYUŽITELNOST
Správná znalost součinitele přestupu tepla je důležitá v mnoha oborech lidské činnosti (řídicí algoritmy chladících okruhů např. obráběcích strojů, automobilů, čipů atd., odvod ztrátového tepla z elektrických strojů, lékařství, měření teplotních polí za účelem jejich simulace, laboratorní testy, verifikaci použitelnosti modelů okrajových podmínek konvekce atd.). V případě oblasti obráběcích strojů je díky přesné znalosti hodnoty součinitele přestupu tepla možné zpřesnit simulační modely tepelně-mechanického chování obráběcích strojů. S výhodou ho lze použít v řídicích algoritmech popisující tepelné chování obráběcích strojů (kompenzačních algoritmech teplotních deformací stroje) či jednotlivých uzlů obráběcího stroje. Nový univerzální způsob experimentálního stanovení charakteru konvekce a stanovení hodnoty součinitele přestupu tepla tedy najde průmyslové uplatnění ve všech průmyslových oblastech, kde je třeba znát hodnotu součinitele přestupu tepla a/nebo charakter konvekce.
Claims (4)
1. Senzor pro měření součinitele přestupu tepla mezi kompaktní látkou (A) a tekutinou (B) obklopující kompaktní látku (A) opatřenéhef topným elementem a teplotními čidly, vyznačený tím, že základní těleso (2) senzoru (1) je opatřeno průchozím otvorem ohraničeným na straně přivrácené k tekutině (B) topným elementem (4) a na straně přivrácené ke kompaktní látce (A) tepelně vodivou deskou (5), teplotním čidlem (9) pro měření teploty Ti teplo-sdílné plochy topného elementu (4), teplotním čidlem (10) pro měření teploty T2 vnitřní plochy tepelně vodivé desky (5), teplotním čidlem (11) pro měření teploty T3 vnější plochy tepelně vodivé desky (5) a teplotním čidlem (12) pro měření teploty Tok okolí, přičemž čidla (9,10,11,12) jsou propojena s vyhodnocovací jednotkou (7).
2. Senzor podle nároku 1, vyznačený tím, že základní těleso (2) senzoru (1) je opatřeno magnetem (6) pro připevnění ke kompaktní látce (A).
3. Senzor podle některého z předešlých nároků, vyznačený tím, že vyhodnocovací jednotka (7) je propojena s teplotním čidlem (8) pro měření teploty Tw povrchu plochy kompaktní látky (A).
4. Senzor podle některého z předešlých nároků, vyznačený tím, že základní těleso (2) senzoru (1) je rotačního tvaru, přičemž jeho vrchní a spodní plocha je rovinná a boční plocha mezi vrchní a spodní plochou je zaoblená.
Priority Applications (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CZ20110447A CZ2011447A3 (cs) | 2011-07-22 | 2011-07-22 | Senzor pro merení soucinitele prestupu tepla |
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CZ20110447A CZ2011447A3 (cs) | 2011-07-22 | 2011-07-22 | Senzor pro merení soucinitele prestupu tepla |
Publications (2)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ303677B6 CZ303677B6 (cs) | 2013-02-27 |
| CZ2011447A3 true CZ2011447A3 (cs) | 2013-02-27 |
Family
ID=47741468
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ20110447A CZ2011447A3 (cs) | 2011-07-22 | 2011-07-22 | Senzor pro merení soucinitele prestupu tepla |
Country Status (1)
| Country | Link |
|---|---|
| CZ (1) | CZ2011447A3 (cs) |
Family Cites Families (4)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| HU186066B (en) * | 1982-06-03 | 1985-05-28 | Budapesti Mueszaki Egyetem | Method and apparatus for measuring coefficient of heat transfer |
| US4978230A (en) * | 1988-04-13 | 1990-12-18 | General Electric Company | Apparatus and method for determining heat transfer coefficient based on testing actual hardware rather than simplistic scale models of such hardware |
| FR2940435B1 (fr) * | 2008-12-23 | 2011-02-11 | Commissariat Energie Atomique | Dispositif de determination de coefficient d'echange thermique et procede associe |
| FR2942037B1 (fr) * | 2009-02-10 | 2012-02-10 | Peugeot Citroen Automobiles Sa | Dispositif de mesure de flux thermique et methode de separation des flux radiatif et convectif |
-
2011
- 2011-07-22 CZ CZ20110447A patent/CZ2011447A3/cs not_active IP Right Cessation
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| CZ303677B6 (cs) | 2013-02-27 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| KR102630649B1 (ko) | 비-침습적 열 조사를 위한 장치, 시스템들 및 방법들 | |
| Kumar et al. | Dynamic calibration of a coaxial thermocouples for short duration transient measurements | |
| WO2019179229A1 (zh) | 利用干体温度校验仪校准短支温度测量设备的方法 | |
| CN110234970A (zh) | 用于温度计的现场校准的方法 | |
| RU2529664C1 (ru) | Калориметр переменной температуры (варианты) | |
| CN109490355A (zh) | 一种导热系数测试装置及测量导热系数的方法 | |
| CN109282912A (zh) | 用于确定介质的温度的过程自动化技术传感器和方法 | |
| Gifford et al. | Convection calibration of Schmidt–Boelter heat flux gauges in stagnation and shear air flow | |
| AlWaaly et al. | Effects of thermocouple electrical insulation on the measurement of surface temperature | |
| EP2015041A1 (en) | An apparatus and a method for measuring the body core temperature for elevated ambient temperatures | |
| Ross-Pinnock et al. | Identification of key temperature measurement technologies for the enhancement of product and equipment integrity in the light controlled factory | |
| RU2530441C1 (ru) | Способ неразрушающего контроля комплекса теплофизических характеристик твердых строительных материалов и установка для его осуществления | |
| CZ2011447A3 (cs) | Senzor pro merení soucinitele prestupu tepla | |
| JP2005140693A (ja) | 熱物性値同定方法及び同定装置 | |
| CZ22902U1 (cs) | Senzor pro měření součinitele přestupu tepla | |
| Platek et al. | An accurate method for thermal conductivity measurement of thermally conductive adhesives | |
| US8814425B1 (en) | Power measurement transducer | |
| US9069039B1 (en) | Power measurement transducer | |
| US8814424B1 (en) | Power measurement transducer | |
| Barker et al. | Temperature profiles in a controlled-stress parallel plate rheometer | |
| CZ302897B6 (cs) | Zpusob a zarízení k merení tepelné vodivosti | |
| Henderson | | Temperature Measurement | |
| Rossouw | Point Temperature Measurements | |
| RU72072U1 (ru) | Устройство для измерения толщины осадка на поверхности трубопроводов | |
| Gaviot et al. | Metrological prospects for the assessment of transition plateaus |
Legal Events
| Date | Code | Title | Description |
|---|---|---|---|
| MM4A | Patent lapsed due to non-payment of fee |
Effective date: 20180722 |