CZ2011299A3 - Zpusob a zarízení pro beztryskovou odstredivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válcu s profilovaným povrchem - Google Patents

Zpusob a zarízení pro beztryskovou odstredivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válcu s profilovaným povrchem Download PDF

Info

Publication number
CZ2011299A3
CZ2011299A3 CZ20110299A CZ2011299A CZ2011299A3 CZ 2011299 A3 CZ2011299 A3 CZ 2011299A3 CZ 20110299 A CZ20110299 A CZ 20110299A CZ 2011299 A CZ2011299 A CZ 2011299A CZ 2011299 A3 CZ2011299 A3 CZ 2011299A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
solution
nanofibres
roll
rollers
rotating
Prior art date
Application number
CZ20110299A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ303298B6 (cs
Inventor
Toman@František
Beran@Miloš
Drahorád@Josef
Original Assignee
Výzkumný ústav potravinárský Praha, v.v.i.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Výzkumný ústav potravinárský Praha, v.v.i. filed Critical Výzkumný ústav potravinárský Praha, v.v.i.
Priority to CZ20110299A priority Critical patent/CZ2011299A3/cs
Publication of CZ303298B6 publication Critical patent/CZ303298B6/cs
Publication of CZ2011299A3 publication Critical patent/CZ2011299A3/cs

Links

Landscapes

  • Nonwoven Fabrics (AREA)
  • Spinning Methods And Devices For Manufacturing Artificial Fibers (AREA)

Abstract

Pri zpusobu beztryskové odstredivé výroby nanovláken a/nebo mikrovláken se vlákna tvorí z tenkého filmu roztoku zvláknovaného polymeru ci taveniny vytváreného na povrchu válce (1) ci soustavy válcu (1, 13), rotujících rychlostí alespon 1000 otácek/minutu. Povrch válce (1) nebo válcu (1, 13) je profilován drážkami ci výstupky a hrany techto profilu na povrchu válcu (1, 13) zvyšují množství produkovaných vláken, které se shromaždují ve sberném prostoru nebo se ukládají ve forme netkané textilie. Zarízení sestává alespon z jednoho rotujícího kovového válce (1) s nejméne jednou obvodovou drážkou (3), který je v tesném kontaktu (4) s hladinou zvláknovaného roztoku. Zvláknovaný roztok se nachází v horní vane (5) po jeho precerpání cerpadlem (6), kdy horní vana (5) je umístena v dolní vane (7), která slouží k zachycování prepadu zvláknovaného roztoku. Nad válcem (1) je umísten sberný prostor pro vyrobená nanovlákna a mikrovlákna s prumerem 50 až 600 nm, nad kterým je ventilátor (11). V jiném usporádání zarízení sestává ze soustavy alespon dvou souosých válcu (1, 13) ve vzájemném kontaktu ci v tesné blízkosti. Jeden z válcu (1) slouží k nabírání zvláknovaného roztoku, s jehož hladinou je v tesném kontaktu (4) a prenosu zvláknovaného roztoku na druhý válec (13) ci válce. Povrchy válcu (1, 13) jsou profilovány drážkami (3) a výstupky (14) tak, že tyto drážky (3) a výstupky (14) jsou navzájem komplementární a pri synchronní rotaci válcu (1, 13) do sebe presne zapadají.

Description

Způsob a zařízení pro beztryskovou odstředivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válců s profilovaným povrchem
Oblast techniky
Vynález se týká nového způsobu a zařízení pro beztryskovou odstředivou výrobu nanovláken a mikrovláken z polymerních roztoků či tavenin s použitím rotujících válců s profilovaným povrchem.
Dosavadní stav techniky
Počátky historie nanovláken sahají do konce 19, století a jsou produktem náhody při pokusech s elektrostatickým předením. Jako první nanovlákna byla připravena vlákna uhlíková v roce 1889. Nejjednodušší definice nanovláken je, že jde o vlákna o průměru menším než 1000 nm. Některé definice vyžadují např. průměr minimálně pod 100 nm. Význam nanovláken vzrostl až po zavedení do výroby syntetických polymerových vláken ve 20. století a na nich objevené elektrostatické zvlákňování. Od roku 1980 se začalo již s hromadnou výrobou nanovláken v USA, která se rozšířila do Japonska a zejména pak v poslední době do Číny, kde se již používají nanovláknové vrstvy v oděvním průmyslu. Přes dnes již poměrně rozsáhlou výrobu nanovlákenných textilií, teoretické práce se v tomto oboru opožďují za jejich výrobou.
Oblasti využití polymerních nanovláken zahrnují různé druhy filtrací, ochranných roušek a oděvů, solárních článků, baterií a různých sensorů. Mimořádně vysoký poměr plochy k objemu předurčuje nanovlákna pro využití v oblasti katalýzy, včetně imobilizace enzymů, nosiče pro administraci biologicky aktivních látek, zejména léků (cílené doručování a postupné uvolňování) a tkáňového inženýrství (Pokorný, a spol,, 2009; Sodomka, 2009). Oblast produkce nanovláken patří v současné době k velmi dynamicky se rozvíjejícím oborům. Česká republika, zejména díky Technické Univerzitě v Liberci a firmě Elmarco, patří k současné špičce ve vývoji produkce nanovláken elektrostatickým zvlákňováním polymerů. Se vzrůstajícím počtem aplikací nanovláken v různých průmyslových odvětvích existuje poptávka v ČR i zahraničí po strojích pro jejich efektivní produkci.
V nedávné době byla vyvinuta celá řada zařízení pro elektrostatické zvlákňování s cílem zvýšit produktivitu nanovláken pro jejich průmyslovou výrobu. Byly popsány různé systémy zahrnující jednotryskové, multitryskové i beztryskové uspořádání. Nevýhodou jedno- a multiryskových systémů je časté ucpávání trysek a často technická náročnost a složitost systémů. Z těchto důvodů byla značná pozornost věnována zejména systémům beztryskovým. U těchto beztryskových systémů dochází k vytváření nanovláken přímo na povrchu zvlákňovaných roztoků, které mohou být ve formě tenkého filmu. Yarin a Zussman (2004) použili dvouvrstvý systém s dolní vrstvou tvořenou ferromagnetickou suspenzí a horní vrstvou roztokem zvlákňovaného polymeru. Po aplikaci magnetického pole dochází ke vzniku ostrých vertikálních kuželů ferromagnetické kapaliny, které slouží jako zárodky, ze kterých jsou působením přídavného elektrického pole vytvářena nanovlákna. Vytvořená nanovlákna jsou ukládána na horní elektrodě, podobně jako při standardním uspořádání elektrostatického zvlákňování. Produktivita tohoto systému je však vyšší.
Varabhas a kol. (2008) použili pro generování nanovláken v elektrickém poli otáčející se dutou trubici s porézními stěnami. Liu a He (2008) provzdušňovali roztok zvlákňovaného polymeru s cílem vytvořit vysokou koncentraci malých bublinek na hladině roztoku, kde dochází ke snížení povrchové tenze. Bubliny slouží jako zárodky nanovláken vznikajících působením elektrického pole. Tímto způsobem je možno snížit napětí nezbytné pro produkci nanovláken. Podobnou metodu použili také napr. Miloh a kol. (2009) pro zvlákňování ze sféricky zakřivených povrchu. Lukáš a kol. (2008) použili pro indukci tvorby nanovláken v elektrickém poli povrch se specifickou geometrií. Metoda vyvinutá autory Wang a kol. (2009) využívá velmi vysoké napětí (až do 70 kV) pro iniciaci tvorby nanovláken z povrchu drátěné cívky.
S cílem zvýšit rychlost produkce nanovláken byla patentována celá řada speciálních systémů elektrostatického zvlákňování bez rotujícího prvku s použitím různě uspořádaných řad trysek (JP(2009174066^A); Us£oO8241297;
JF^008274522; CZ^300345(B6); 1^2008231623^); 1PÍ2008179906;
US^00701836lí(A1)). Řada patentů byla podána také firmou Panasonic (např. JP2009209485i(A); JP2009270225), která je v této oblasti aktivní. Zvlákňovaný materiál je ve většině případů vytlačován tryskami působením zvýšeného tlaku s následnou elektrostatickou explozí v elektrickém poli za vzniku pevných nanovláken, které jsou akumulovány na vhodném elektricky nabitém kolektoru. Pro usměrňování vzniklých nanovláken do sběrného prostoru může být použit i proud plynu.
Vysoce produktivní systém elektrostatického zvlákňování byl navržen skupinou Jirsák a kol. (W<
z Technické univerzity v Liberci. Jedná se o pomalu rotující válec, částečně ponořený v roztoku zvlákňovaného polymeru. Při otáčení dochází k nanášení určitého množství tohoto roztoku na válec. Výsledkem je souvislý film, ze kterého jsou na svrchní části vytvářeny působením silného elektrického pole tzv. Taylorovy kužele, sloužící jako zárodky nanovláken. Taylorovy kužele jsou vytvářeny blízko vedle sebe po celé délce válce, čímž je dosaženo mnohonásobného zvýšení výrobní kapacity. Než proudy roztoku zvlákňovaného roztoku dosáhnou protější sběrné elektrody, dochází k odpaření rozpouštědla a vzniklá pevná nanovlákna jsou kontinuálně ukládána ve formě tenké netkané textilie na plynule se posunující pás. Stroje s obchodním názvem Nanospider™ jsou vyráběny i využívány firmou Elmarco, sídlící v Liberci. Tyto stroje patří ke světové špičce v oblasti průmyslové výroby nanovláken elektrostatickým zvlákňováním.
Avšak metoda elektrostatického zvlákňování má určité nevýhody. Jednou z těchto nevýhod je relativně malá rychlost tohoto procesu. Výše popsané systémy s použitím různě uspořádaných řad trysek jsou technicky komplikované a nákladné. Elektrostatické zvlákňování je limitováno také nutností aplikace vysokonapěťového elektrického pole.
Kromě elektrostatického zvlákňování byly popsány, patentovány a realizovány také jiné metody výroby nanovláken. Jedná se zejména o metody využívající pro tvorbu nanovláken místo elektrického pole odstředivou sílu nebo proud plynu aplikovaný na trysku, kterou je roztok zvlákňovaného materiálu vytlačován (tzv. „gas jet spinning“). Zvlákňovaný roztok může být také vytlačován z trysek působením vysokého tlaku, bez aplikace odstředivé síly vyvolané rotací.
• ♦ ·
Doposud používané klasické procesy odstředivé výroby vláken mohou být principiálně rozděleny na dva typy. První typ využívá rotující rezervoár vybavený postranními tryskami; (např.
), které slouží k extruzi vláken ze zvlákňovaného polymerního roztoku či taveniny a jejich natažení odstředivou silou. Druhý typ využívá rotující, obvykle konický disk, na kterém je odstředivou silou y y vytvářen tenký film zvlákňovaného roztoku (např. US 2433000). K produkci vláken dochází za vhodných podmínek na hraně tohoto rotujícího disku, či zvonu. V klasickém uspořádání jsou tímto způsobem zvlákňovány relativně vysoce viskózní polymerní roztoky či taveniny na vlákna s průměrem převyšujícím 1 pm.
Publikace autorů Badrossamay a kol., 2010, popisuje metodu vytváření trojrozměrných nanovlákenných struktur s použitím rychle rotujícího rezervoáru s tryskami pro extruzi nanovláken odstředivou silou bez použití elektrického pole. Morfologie a průměr vytvářených vláken i hustota vláknité sítě vytvořené tímto procesem odstředivého tryskového zvlákňování (tzv. „rotary jet-spinning“) mohou být ovlivňovány zejména velikostí a geometrií trysek, rychlostí rotace a vlastnostmi zvlákňovaného roztoku. Technika je vhodná pro vytváření jednosměrně orientovaných nanovlákenných struktur a může být použitelná i u polymerů nezvláknitelných či obtížně zvláknitelných elektrostatickým postupem.
Podobnou technologii odstředivé produkce nanovláken vyvíjí také společnost FibeRío Technology Corporation (Texas, USA). Patentovaná technologie této firmy, Forcespinning Technology™, využívá také velmi rychle rotující rezervoár („spinneret“) s tryskami, kterými jsou roztok polymeru či tavenina odstředivou silou vytlačovány a střihovými silami natahovány do formy nanovláken. Průměr nanovláken a jejich homogenita jsou ovlivňovány zejména viskozitou roztoku či taveniny a rychlostí rotace spineretu. Společnost nabízí výrobníky nanovláken Cyclone L-1000S a Cyclone L-1000M pro výzkumné účely na komerční bázi.
Publikace autorů Weitz a kol., 2008, popisuje překvapivé pozorování nanovláken s průměrem pod 25 nm, vytvářených na hraně rychle rotujícího disku v průběhu standardního procesu odstředivého vytváření tenkého filmu viskózního roztoku (tzv. „spincoating“). Tento proces poskytuje atraktivní alternativu elektrostatickému zvlákňování, protože umožňuje efektivní, jednoduchou a beztryskovou výrobu nanovláken z celé řady polymerních roztoků.
* «
Několik postupů odstředivé výroby nanovláken bylo také patentováno i komerčně realizováno. Jedná se však zatím spíše o pilotní experimentální projekty. Americká patentová přihláška „US Patent Application 20080242171“ popisuje beztryskový způsob produkce nanovláken zvlákňováním tavenin či polymerních roztoků na rotujícím distribučním disku, který může být i ve tvaru zvonu. Ke zvlákňování se používají taveniny či polymerní roztoky s relativně nižší viskozitou, v rozsahu 1 až 100 kcP, které na disku tvoří velmi tenké filmy a výsledkem jsou nanovlákna s průměrem podstatně nižším než 0,5 pm, vytvářená na hraně rotujícího disku. Ke snížení viskozity zvlákňovaných roztoků na požadovanou úroveň může být použita hydrolýza, jiný druh štěpení či přídavek plasticizerů. V alternativním uspořádání může být systém vedle rotujícího distribučního disku vybaven ještě pomocným statickým diskem, který střihovými silami napomáhá vytvořit tenký a homogenní film na vnitřním povrchu rotujícího distribučního disku.
Distribuční a pomocný statický disk jsou zahřívány bezkontaktním tepelným zdrojem, např. infračerveným zářičem, na teplotu vyšší než teplota tání zvlákňovaného materiálu.
Patent W0j200^079523 popisuje výrobu nanovláken s použitím plochého velmi rychle rotujícího disku, který může být ve střední části prohlouben. Tato prohloubená centrální část disku může sloužit jako rezervoár, do kterého je kontinuálně přiváděn zvlákňovaný roztok, který vytváří tenký film na povrchu rotujícího disku. K tvorbě nanovláken dochází na hraně rotujícího disku.
Patent Wpopisuje výrobu nanovláken zvlákňováním roztoků polymerů z povrchu plochého disku rotujícího vysokou rychlostí, na který je tento roztok aplikován. Popsáno bylo také využití odstředivého zvonu z aplikátorů laků a barev (Martin Dauner, ITV Denkendorf, Německo).
Patentová přihláška US Patent Application 20080136054 popisuje rotující universální systém sestávající z talířů, umožňujících různá variabilní uspořádání vytvářející různé štěrbiny, kanálky a/nebo žlábky vyúsťující na povrchu systému, ze kterých je zvlákňovaný roztok či tavenina čerpaná do vnitřního prostoru systému extrudována odstředivou silou ve formě nano- či mikrovláken.
Byly popsány i různé kombinace odstředivé síly a elektrického pole. Obvykle se jedná opět o rotující spineret, avšak v kombinaci s elektrickým polem, které
patentováno firmou Panasonic (VVI
JP^009097113(A); U^010072674).
Postup a zařízení pro výrobu nanovláken proudem plynu na trysce, kterou je roztok zvlákňovaného materiálu vytlačován (tzv. „gas jet spinning“) popisují např.
Podstata vynálezu
Zlepšení dosavadního stavu umožňuje způsob pro beztryskovou odstředivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válců s profilovaným povrchem, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že vlákna se tvoří z tenkého filmu roztoku zvlákňovaného polymeru či taveniny vytvářeného na povrchu válce či soustavy válců, rotujících rychlostí alespoň 1000 otáček/minutu, přičemž povrch válce nebo válců je profilován drážkami či výstupky a hrany těchto profilů na povrchu válců zvyšují množství produkovaných vláken, které se shromažďují ve sběrném prostoru nebo se ukládají ve formě netkané textilie.
Způsob podle vynálezu je charakterizován tím, že vzniklá nanovlákna a mikrovlákna mají průměr 50 až 600 nm.
Zařízení pro beztryskovou odstředivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válců s profilovaným povrchem je také podstatou vynálezu, která spočívá v tom, že zařízení sestává alespoň z jednoho rotujícího kovového válce s nejméně jednou obvodovou drážkou, který je v těsném kontaktu s hladinou zvlákňovaného roztoku, přičemž zvlákňovaný roztok se nachází v horní vaně po jeho přečerpání čerpadlem, kdy horní vana je umístěna v dolní vaně, která slouží k zachycování přepadu zvlákňovaného roztoku, přičemž nad válcem je umístěn sběrný prostor pro vyrobená nanovlákna a mikrovlákna, nad kterým je ventilátor.
Zařízení podle vynálezu je charakterizováno tím, že obvodové drážky mají tvar písmene U a/nebo V a jsou orientovány po obvodu válce nebo se šroubovité otáčejí kolem osy válce.
Zařízení podle vynálezu je dále charakterizováno tím, že nanovlákna či mikrovlákna jsou nasávána do komínku a sbírána ve formě husté jemné vaty na síto, nad kterým je umístěn ventilátor.
Zařízení podle vynálezu je také charakterizováno tím, že kovový válec je vytvořen z nerezu a síto je drátěné.
Zařízení podle vynálezu je též charakterizováno tím, že ventilátor je vrtulový a komínek je vytvořen z hliníkové fólie.
Zařízení podle vynálezu je dále charakterizováno tím, že obsahuje soustavu alespoň dvou souosých válců ve vzájemném kontaktu či v těsné blízkosti s mezerou mezi válci 0,1 až 1 mm, přičemž jeden z válců slouží k nabírání zvlákňovaného roztoku, s jehož hladinou je v těsném kontaktu a přenosu zvlákňovaného roztoku na druhý válec a povrchy válců jsou profilovány drážkami a výstupky tak, že tyto drážky a výstupky jsou navzájem komplementární a při synchronní rotaci válců do sebe přesně zapadají.
Zařízení podle vynálezu je ještě charakterizováno tím, že horní vana je indukčně zahřívána a celé zařízení je infračerveně ohříváno.
Principem řešení je nanášení roztoku zvlákňovaného polymeru či taveniny na povrch velmi rychle rotujícího válce či soustavy válců, které mohou, ale nemusí být v přímém vzájemném kontaktu, přičemž povrch tohoto válce či válců je profilován drážkami či výstupky a hrany těchto profilů na povrchu válců přispívají ke zvýšení množství produkovaných vláken. Ve výhodném provedení se může jednat o systém obvodově orientovaných drážek nebo drážek šroubovité se otáčejících kolem osy válce. Mechanismem zvýšení produktivity je zrychlení pohybu filmu kapaliny po stěnách těchto drážek. Důsledkem je vyšší hustota vytvářených nanovláken a mikrovláken na hranách těchto profilů. Profilováním válce dochází také ke zvětšení celkové plochy jeho povrchu, což zvyšuje produkční rychlosti. V jiném výhodném provedení se může jednat o dva čí více rotující souosé válce ve vzájemném kontaktu či v těsné blízkosti s povrchy profilovanými drážkami a výstupky takovým způsobem, aby tyto profily byly navzájem komplementární a při synchronní rotaci do sebe přesně zapadaly, podobně jako když závit šroub**zapadá do závitů matice. Jeden z válců v soustavě slouží primárně pro nanášení či nabírání roztoku zvlákňovaného polymeru nebo taveniny a přenášení tohoto materiálu na válec či válce sousedící. Tímto způsobem lze docílit rovnoměrný přenos materiálu na celou « « « >4 * · * r 4 t ·» • O # t · · 4t
8· .......· * · ·
4*4··*t ·
4«·· · · 4 · <···*·· plochu sousedícího sekundárního válce či válců, včetně vnitřku drážek. Výsledkem tohoto řešení je snížení počtu defektů, zejména kapek, ve vlákenné síti a snížení průměru vláken, vzhledem k možnosti vytváření tenčích povrchových filmů na povrchu tohoto sekundárního válce či válců. Rychlost rotace válce či válců může být v rozsahu 1 000 až 100 000 otáček/minutu. Po vytvoření tenkého filmu zvlákňovaného viskózního roztoku na povrchu rychle rotujícího válce dochází k oddělování nanovláken a mikrovláken z tohoto filmu působením tzv. Raleigh-Taylorovy nestability, vznikající důsledkem protichůdného působení odstředivé síly a síly indukované zakřivením povrchu, kterou lze popsat s pomocí Laplaceovy-Youngovy rovnice. Průměr vznikajících vláken může být při vhodně zvolených podmínkách nižší než 250 nm, běžně jsou zaznamenávána vlákna s průměrem nižším než 50 nm.
Zvlákňovaný roztok či tavenina mohou být na válec nanášeny různým způsobem. Rotující válec může být například v kontaktu s hladinou roztoku zvlákňovaného polymeru či taveniny. V jiném provedení může být použita soustava rotujících souosých válců, z nichž jeden z nich je v kontaktu s hladinou roztoku zvlákňovaného polymeru či taveniny a přenáší je na sekundární s ním sousedící válec či válce, které můžou být s ním v kontaktu či v jeho těsné blízkosti a slouží k produkci mikro- či nanovláken. Jinou variantou je použití přepážky z různých materiálů, která je v těsném kontaktu s rotujícím válcem. Zvlákňovaný roztok je přiváděn čerpadlem do místa kontaktu této přepážky s rotujícím válcem. K nanášení roztoků či tavenin na válec může být použit také nástřik ve formě aerosolu nebo jiné způsoby zde nepopsané.
Hlavními faktory ovlivňujícími rychlost produkce nano- či mikrovláken jsou obvodová rychlost válce, způsob profilování válce, fyzíkálně-chemické vlastnosti zvlákňovaného roztoku, fyzíkálně-chemické vlastnosti povrchu válce, způsob nanášení zvlákňovaného roztoku na válec a celková plocha válce.
Celý systém, včetně rotujícího válce či válců, může být zahříván vhodným tepelným zdrojem, např. bezkontaktním infračerveným zářičem, na vyšší teplotu, aby umožňoval také zvlákňování tavenin.
Sběr nano- či mikrovláken může být realizován některým z dříve popsaných způsobů ve formě souvislé vrstvy, tzv. netkané textilie či ve formě připomínající t t « «« · t < * < J 4 « · «« i · · · · * ·· r « · t · * i i < < ·v í 1 4 4 i [» » til* « 1 ♦ I »*«··«· jemnou vatu. Produkovaná nanovlákna či mikrovlákna mohou být z výrobního zařízení odsávána s použitím podtlaku nebo směřována do sběrného prostoru proudem vzduchu či jiného plynu. Pro sběr nanovláken či mikrovláken může být použito také elektrické pole a vyrobená vlákna mohou být akumulována na elektricky nabitém kolektoru. Jinou možností je sběr nano- či mikrovláken ve formě souvislé vrstvy na plynule se pohybujícím pásu.
Polymery zvláknitelné s použitím předkládaného technického řešení zahrnují termoplastické materiály jako jsou polyolefiny, včetně polyetylénu a jeho kopolymerů, polypropylenu a jeho kopolymerú; polyestery a jejich kopolymery, včetně polyetylentereftalátu, biopolyesterů, polymerů na bázi termotropních kapalných krystalů a kopolyesterú PET; polyamidy, včetně nylonů; polyaramidy; polykarbonáty; akrylové a metakrylové pryskyřice; polymery na bázi polystyrenu a jeho kopolymerů; estery a další deriváty celulózy: termoplastické celulózy; pryskyřice na bázi akrylonitril-butadien-styrenu (ABS); acetaly; chlorované polyetery; fluoropolymery, včetně polychlortrifluoroetylenů (CTFE), fluorovaného etylen-propylenu (FEP) a polyvinylidenfluoridu (PVDF); vinyly; biodegradovatelné polymery, polymery obsahující biologické složky (tzv. „bio-based polymers“); biopolymery přírodního původu a různé nanokompozity.
Mezi zvláknitelné polymery přírodního původu patří např. želatina, kolagen, chitin, chitosan, alginát sodný, guarová guma, ε-polylysin, poly-y-glutamová kyselina, celulóza s různými stupni viskozity, škrob, polyhydroxyalkonáty, agar, nebo agaróza a různé chemické deriváty, kopolymery a kompozitní směsi výše zmíněných biopolymerů.
Pro usnadnění zvlákňování některých biopolymerů je často využíván polyvinylalkohol (dále PVA), polyetylén oxid (PEO) a detergenty akceptovatelné pro potravinářské a medicínské využití (např. Tween). PVA je rozpustný ve vodě, je bidegradovatelný a použitelný pro potravinářské a medicínské aplikace. Zvlákňování může být prováděno zvedných roztoků. Kromě organických či anorganických kyselin nejsou používány žádné další chemikálie.
Výše zmíněné polymery a jejich deriváty mohou být zvlákňovány v různých kombinacích a s různými přísadami. Je-li to vyžadováno, vyrobená nano- a mikrovlákna polymerů mohou být enzymově, v případě bílkovin např.
♦ ♦ transglutaminázou, radiačně nebo chemicky síťována s cílem zvýšení jejich mechanické pevnosti a omezení rozpustnosti. Kromě toho mohou být vyrobená nanovlákna modifikována jinými fyzikálně-chemickými postupy s cílem změnit jejich vlastnosti požadovaným způsobem.
Předkládané technické řešení může být využito i pro výrobu určitých anorganických nano- čí mikrovláken, například nanoviáken TiN s použitím postupu inspirovaném patentem společnosti ELMARCO
Podle tohoto postupu je organický polymer, konkrétně polyvinylpyrrolidon, ve směsi s alkoxidem titaničitým v alkoholickém rozpouštědle s chelatačním činidlem s přídavkem koncentrované kyseliny chlorovodíkové elektrostaticky zvlákněn za vzniku směsných organicko/anorganických nanoviáken. Tato nanovlákna jsou za vhodných podmínek podrobena teplotě v rozmezí 350 až 800 °C za vzniku nanoviáken TiO2, která jsou žíhána v proudu čpavku při teplotě 400 až 900 °C za vzniku nanoviáken TiN.
Popsané řešení může být za vhodných podmínek použito i pro produkci nano- či mikročástic.
Způsob podle vynálezu má následující výhody v porovnání s doposud používanými způsoby výroby nanoviáken:
zatímco elektrostatické zvlákňování je limitováno nutností aplikace vysokonapěťového elektrického pole a relativně nízkou rychlostí produkce, předkládané technické řešení nabízí jednoduché, levné a trvanlivé zařízení, snadné na údržbu, s malým počtem operačních parametrů a s výbornou reprodukovatelností
- významné zvýšení rychlosti produkce vláken oproti postupům elektrostatického zvlákňování
- zvýšení rychlosti produkce vláken oproti již popsaným postupům beztryskového odstředivého zvlákňování s použitím rotujícího disku či zvonu, vzhledem k významnému zvětšení plochy, ze které jsou vlákna generována
- vzhledem k tomu, že ve většině případů odpadá nutnost použití silně koncentrovaných roztoků organických nebo anorganických kyselin či organických rozpouštědel, mohou být vyrobená nano- či mikrovlákna biopolymerů v dalším kroku síťována i s použitím enzymů
- enzymy či další biologicky aktivní látky nebo jiné molekuly labilní v silně kyselém prostředí mohou být přidávány přímo do roztoků zvlákňovaných polymerů
- technické řešení je mimořádně vhodné pro výrobu nano- či mikrovláken pro potravinářské či medicínské využití, protože umožňuje zvlákňování vodných roztoků polymerů bez extrémních úprav pH a bez přídavku toxických látek
- odpadá nutnost častého čištění a obnovování trysek, které se často ucpávají vzhledem k velmi malému průměru a mají nízkou životnost vzhledem k rychlé korozi.
Principem způsobu podle vynálezu je nanášení roztoku zvlákňovaného polymeru či taveniny na povrch velmi rychle rotujícího válce, či soustavy válců, které mohou, ale nemusí, být v přímém vzájemném kontaktu, přičemž povrch tohoto válce či válců je různým způsobem profilován drážkami a výstupky a hrany těchto profilů na povrchu válců přispívají ke zvýšení množství produkovaných vláken. Po vytvoření tenkého filmu zvlákňovaného viskózního roztoku na povrchu válce dochází k oddělování nanovláken a mikrovláken z tohoto filmu působením tzv. Raleigh-Taylorovy nestability, vznikající důsledkem protichůdného působení odstředivé síly a síly indukované zakřivením povrchu, kterou lze popsat s pomocí Laplaceovy-Youngovy rovnice. Profilování povrchu válce přispívá ke zvýšení produktivity výroby nanovláken a mikrovláken zrychlením pohybu filmu kapaliny po stěnách různě tvarovaných a uspořádaných drážek či výstupků odstředivou silou. Důsledkem je vyšší hustota vytvářených nanovláken a mikrovláken na hranách těchto drážek. Profilováním válce dochází také ke zvětšení celkové plochy povrchu válce.
Ve výhodném provedení se může jednat o systém obvodově orientovaných drážek nebo drážek šroubovité se otáčejících kolem osy válce. Mechanismem zvýšení produktivity je zrychlení pohybu filmu kapaliny po stěnách těchto drážek. Důsledkem je vyšší hustota vytvářených nanovláken a mikrovláken na hranách těchto profilů a vyšší rychlost jejich produkce.
Příklady provedení '? 1 \
Příklad 1 (Obr. 1) < · · ·
Válec 1 z nerezové oceli o průměru 5 cm a široký 2 cm se dvěma vyfrézovanými obvodovými drážkami 3 ve tvaru písmene U, hlubokými i širokými 3 mm, roztáčený pohonnou jednotkou 2 s elektromotorem, rotuje rychlostí 25 000 otáček/min. a nabírá zvlákňovaný roztok z hladiny, se kterou je v těsném kontaktu
4. Zvlákňovaný roztok je v horní vaně 5, kam se kontinuálně přivádí čerpadlem 6, udržován na konstantní hladině s použitím přepadu. Přepadávající roztok se zachycuje v dolní vaně 7, umístěné níže. Přebytek zvlákňovaného roztoku je čerpadlem 6 recyklován, takže nedochází k jeho ztrátám. Zvlákňovaný roztok obsahuje 20% hmotn./hmotn. roztok PVA (Sloviol R, FICHEMA) ve vodě, hodnota pH není upravována. Nanovlákna 8 se tvoří odstředivou silou z tenkého filmu vytvářeného na povrchu válce 1_. Zvýšená hustota nanovláken 8 je nad hranami obvodových drážek 3. Nanovlákna 8 se nasávají do komínku 9 z hliníkové fólie a sbírají se na drátěné síto 10, nad kterým je umístěn vrtulový ventilátor 11.. Výsledkem je homogenní hustá vrstva nanovláken 8 s průměrem v rozsahu 50 až 500 nm, strukturou připomínající velmi jemnou vatu. Produktivita je přibližně 10 g.h'y 1 PVA.
Příklad 2 (Obr. 2)
Váleček 1. z nerezové oceli o průměru 2 cm a široký 3 cm s řadou 11 obvodových vyfrézovaných výstupků 14 ve tvaru písmene obráceného V, vysokých i širokých 1 mm, rotuje synchronně s druhým válečkem 13 z nerezové oceli stejné šířky, ale s dvojnásobným průměrem s řadou 11 obvodových drážek 3 ve tvaru písmene V, do kterých přesně zapadají výstupky 14 z válečku 1. Rychlost rotace je 20 000 otáček/min. Válečky 1 a 13 spojuje řemenice 12 v souosém uspořádání v těsné blízkosti, mezera mezi nimi je přibližně 0,5 mm. Váleček 1 nebo 13 je poháněn pohonnou jednotkou 2 s elektromotorem. Váleček 1 s výstupky 14 nabírá roztok zvlákňovaného polymeru z hladiny, se kterou je v těsném kontaktu 4. Váleček 13 s drážkami 3 je umístěn výš tak, že jeho spodní obrysová hrana je v úhlu přibližně 45^ od místa kontaktu nerezového válce 1 s kontaktem 4 na hladině, po směru rotace, takže slouží také jako bariéra pro odclonění kapiček roztoku zvlákňovaného polymeru, vznikajících ve větší míře při nabírání roztoku válcem 1. z hladiny. Zvlákňovaný roztok je v horní vaně 5, kam je kontinuálně přiváděn
I » · · • · · I · ·· ·<<!»· « * t ««<·*···< va 1 t « i » • « · · < · · * « »«····· čerpadlem 6, udržován na konstantní hladině s použitím přepadu. Přepadávající roztok se zachycuje v dolní vaně 7. Přebytek zvlákňovaného roztoku se čerpadlem 6 recykluje, takže nedochází k jeho ztrátám. Zvlákňovaný roztok obsahuje 10 % hmotn./hmotn. želatiny z vepřové kůže, typ A (Sigma) ve vodném roztoku kyseliny octové, s hodnotou pH 3,5. Nanovlákna 8 se tvoří odstředivou silou z tenkého filmu vytvářeného na povrchu válců 1 a 13. Zvýšená hustota nanovláken 8 je nad hranami profilovaných povrchů válců 1 a 13. Podmínky jsou optimalizovány s cílem minimalizovat defekty - kapičky nebo díry v nanovlákenné síti. Nanovlákna 8 se nasávají do komínku 9 z hliníkové fólie a sbírají se na přepážku 10 tvořenou netkanou textilii, nad kterou je umístěn vrtulový ventilátor 11_. Výsledkem je homogenní hustá vrstva nanovláken 8 s průměrem v rozsahu 50 až 400 nm, strukturou připomínající velmi jemnou vatu. Produktivita je 15 g.h'1 želatiny.
Příklad 3 (Obr. 1)
Váleček 1 z nerezové oceli o průměru 5 cm a široký 2 cm, se dvěma vyfrézovanými obvodovými drážkami 3 ve tvaru písmene U, hlubokými i širokými 3 mm, se roztáčí pohonnou jednotkou 2 s elektromotorem a rotuje rychlostí 30 000 otáček/min. Horní vana 5 pod válcem 1 je naplněna taveninou polyhydroxyalkanoátu (PHA, výrobce Nanjing Huichen Co., Ltd., Čína). Celé zařízení, včetně válce 1, se ohřívá infračervenými zářiči na teplotu minimálně 240 °C. Horní vana 5 pod válcem 1 se navíc vyhřívá s použitím indukčního ohřevu. Hladina taveníny je udržována konstantní postupnými přídavky granulí PHA. Válec 1 nabírá taveninu z hladiny, se kterou byl v těsném kontaktu 4. Přepadávající tavenina se zachycuje v dolní vaně 7, umístěné níže pod horní vanou 5, která je menší než dolní vana 7. Přebytek taveniny se čerpadlem 6 recykluje, takže nedocházík jejím ztrátám. Nanovlákna 8 se voří odstředivou silou z tenkého filmu vytvářeného na povrchu válce 1. Zvýšená hustota nanovláken 8 je nad hranami obvodových drážek 3. Podmínky jsou optimalizovány s cílem minimalizovat defekty - kapičky nebo díry v nanovlákenné síti. Nanovlákna 8 se nasávají do komínku 9 z hliníkové fólie a sbírají se na přepážku 10 tvořenou netkanou textilii, nad kterou je umístěn vrtulový ventilátor 11. Výsledkem je homogenní hustá vrstva nanovláken 8 a mikrovláken s průměrem v rozsahu 75 až 600 nm, strukturou připomínající velmi jemnou vatu.
Průmyslová využitelnost
Oblasti využití polymerních nanovláken zahrnují různé druhy filtrací, ochranných roušek a oděvů, solárních článků, baterií a různých senzorů a sorbentů. Mimořádně vysoký poměr plochy k objemu předurčuje nanovlákna pro využití v oblasti katalýzy, včetně (mobilizace enzymů.
Vzhledem k tomu, že ve většině případů odpadá nutnost použití silně koncentrovaných roztoků organických nebo anorganických kyselin či organických rozpouštědel, jako u elektrostatického zvlákňování, je navrhované technické řešení mimořádně vhodné pro výrobu nanovláken pro potravinářské či medicínské aplikace. Neutrální či mírně kyselá hodnota pH zvlákňovaných roztoků umožňuje také přímou aplikaci enzymů nebo dalších biologicky aktivních či jiných v kyselém prostředí labilních molekul, do zvlákňovaného roztoku. Medicínské využití nanovláken zahrnuje například oblast přípravy biodegradovatelných implantátů pro kultivací buněk pro tkáňového inženýrství nebo výroby hojivých krytů ran a spálenin. Nanovlákna, zejména biopolymerní, mohou být také použita pro výrobu nosičů pro sublinguální, bukální, transdermální či gastrointestinální administraci biologicky aktivních látek, jak léků, tak doplňků stravy nového typu.

Claims (10)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob pro beztryskovou odstředivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válců s profilovaným povrchem, vyznačující se tím, že vlákna se tvoří z tenkého filmu roztoku zvlákňovaného polymeru či taveniny vytvářeného na povrchu válce (1) či soustavy válců (1, 13), rotujících rychlostí alespoň 1000 otáček/minutu, přičemž povrch válce (1) nebo válců (1, 13) je profilován drážkami či výstupky a hrany těchto profilů na povrchu válců (1, 13) zvyšují množství produkovaných vláken, které se shromažďují ve sběrném prostoru nebctyjkládají se*ve formě netkané textilie.
  2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že vzniklá nanovlákna a mikrovlákna mají průměr 50 až 600 nm.
  3. 3. Zařízení pro beztryskovou odstředivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válců s profilovaným povrchem podle nároků 1 a 2, vyzná č u j í c í se t í m, že sestává alespoň z jednoho rotujícího kovového válce (1) s nejméně jednou obvodovou drážkou (3), který je v těsném kontaktu (4) s hladinou zvlákňovaného roztoku, přičemž zvlákňovaný roztok se nachází v horní vaně (5) po jeho přečerpání čerpadlem (6), kdy horní vana (5) je umístěna v dolní vaně (7), která slouží k zachycování přepadu zvlákňovaného roztoku, přičemž nad válcem (1) je umístěn sběrný prostor pro vyrobená nanovlákna a mikrovlákna, nad kterým je ventilátor (11).
  4. 4. Zařízení podle nároku 3, v y z n a č u j í c í se t í m, že obvodové drážky (3) mají tvar písmene U a/nebo V a jsou orientovány po obvodu válce (1) nebo se šroubovité otáčejí kolem osy válce (1).
  5. 5. Zařízení podle nároků 3 až 4, v y z n a č u j í c í se t í m, že nanovlákna (8) jsou nasávána do komínku (9) a sbírána ve formě husté jemné vaty na síto (10), nad kterým je umístěn ventilátor (11).
  6. 6. Zařízení podle nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že kovový válec (1) je vytvořen z nerezu a síto (10) je drátěné.
  7. 7. Zařízení podle nároků 3 až 6, vyznačující se tím, že ventilátor (11) je vrtulový.
  8. 8. Zařízení podle nároků 3 až 7, vyznačující se tím, že komínek (9) je vytvořen z hliníkové folie.
  9. 9. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že obsahuje soustavu alespoň dvou souosých válců (1,13) ve vzájemném kontaktu čí v těsné blízkosti^ mezen^mez^válei^1--až^mflT> přičemž jeden z válců (1) slouží k nabírání zvlákňovaného roztoku, s jehož hladinou je v těsném kontaktu (4) a přenosu zvlákňovaného roztoku na druhý válec (13) či válce a povrchy válců (1,13) jsou profilovány drážkami (3) a výstupky (14) tak, že tyto drážky (3) a výstupky (14) jsou navzájem komplementární a při synchronní rotaci válců (1,13) do sebe přesně zapadají.
  10. 10. Zařízení podle nároků 3 až 9, vyznačující se tím, že horní vana (5) je indukčně zahřívána a celé zařízení je ohříváno infračerveným zářením.
CZ20110299A 2011-05-18 2011-05-18 Zpusob a zarízení pro beztryskovou odstredivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válcu s profilovaným povrchem CZ2011299A3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20110299A CZ2011299A3 (cs) 2011-05-18 2011-05-18 Zpusob a zarízení pro beztryskovou odstredivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válcu s profilovaným povrchem

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20110299A CZ2011299A3 (cs) 2011-05-18 2011-05-18 Zpusob a zarízení pro beztryskovou odstredivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válcu s profilovaným povrchem

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ303298B6 CZ303298B6 (cs) 2012-07-18
CZ2011299A3 true CZ2011299A3 (cs) 2012-07-18

Family

ID=46507716

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20110299A CZ2011299A3 (cs) 2011-05-18 2011-05-18 Zpusob a zarízení pro beztryskovou odstredivou výrobu nanovláken a mikrovláken s použitím rotujících válcu s profilovaným povrchem

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ2011299A3 (cs)

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE10136256B4 (de) * 2001-07-25 2005-03-31 Helsa-Werke Gmbh & Co. Kg Vorrichtung zur Herstellung von Fasern in einem elektrostatischen Spinnverfahren
CZ294274B6 (cs) * 2003-09-08 2004-11-10 Technická univerzita v Liberci Způsob výroby nanovláken z polymerního roztoku elektrostatickým zvlákňováním a zařízení k provádění způsobu
KR101147726B1 (ko) * 2006-03-28 2012-05-25 코오롱패션머티리얼 (주) 나노섬유 웹의 제조방법
CZ2008278A3 (cs) * 2008-05-06 2009-12-30 Elmarco S.R.O. Zpusob výroby anorganických nanovláken a/nebo nanovlákenných struktur obsahujících TiN, anorganická nanovlákna a/nebo nanovlákenné struktury obsahující TiN a použití techto nanovlákenných struktur

Also Published As

Publication number Publication date
CZ303298B6 (cs) 2012-07-18

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US10640888B1 (en) Method and apparatus for accumulating cross-aligned fiber in an electrospinning device
EP1673493B1 (en) A method of nanofibres production from a polymer solution using electrostatic spinning and a device for carrying out the method
El Fawal Polymer nanofibers electrospinning: A review
Teo et al. A review on electrospinning design and nanofibre assemblies
Burger et al. Nanofibrous materials and their applications
CN101203927B (zh) 纳米纤维毡及其产生方法
CN101298724B (zh) 连续高效纳米纤维非织造布的制备方法和生产装置
CN102703998A (zh) 一种静电纺纳米纤维的喷气纺成纱装置及制备方法
CN109208090B (zh) 一种新型无针静电纺丝装置及其纺丝方法
CN101280468B (zh) 多针v型槽滚筒式静电纺装置及纳米纤维束的制备方法
WO2008036051A1 (en) Fiber structures and process for their preparation
CN102828260A (zh) 一种离心式无针头静电纺丝装置
US20120003893A1 (en) Composite Nanofibers
JP5399375B2 (ja) 繊維生産のプロセス
US11697892B2 (en) Device and method for producing polymer fibers and its uses thereof
CN105658850A (zh) 静电纺丝长丝
CN101665995B (zh) 海藻酸钠/壳聚糖复合流体纺丝方法
Kouhi et al. Needleless electrospinning
CZ2011273A3 (cs) Zpusob a zarízení pro beztryskovou odstredivou výrobu nanovláken a mikrovláken na povrchu rotujících válcu
CN105887223A (zh) 一种一步成型制备纳米纤维纱线的高速离心纺装置及纳米纤维纱线制备方法
CN110241467B (zh) 内锥角式静电纺丝装置及其使用方法
CN106012049A (zh) 一种包含丝状电极的静电纺丝装置及纳米纤维制备方法
CN103103642A (zh) 一种取向静电纺纳米纤维涡流纺成纱装置及方法
Yamashita et al. Establishment of nanofiber preparation technique by electrospinning
CN103484954B (zh) 一种制备纳米纤维的静电纺丝装置

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20190518