CZ2007559A3 - Palivo a zpusob získávání tepelné energie z výpalku z výroby bioetanolu - Google Patents

Palivo a zpusob získávání tepelné energie z výpalku z výroby bioetanolu Download PDF

Info

Publication number
CZ2007559A3
CZ2007559A3 CZ20070559A CZ2007559A CZ2007559A3 CZ 2007559 A3 CZ2007559 A3 CZ 2007559A3 CZ 20070559 A CZ20070559 A CZ 20070559A CZ 2007559 A CZ2007559 A CZ 2007559A CZ 2007559 A3 CZ2007559 A3 CZ 2007559A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
ash
stillage
weight
mixture
ratio
Prior art date
Application number
CZ20070559A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ300196B6 (cs
Inventor
Ptácek@Milan
Original Assignee
Ptácek@Milan
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ptácek@Milan filed Critical Ptácek@Milan
Priority to CZ20070559A priority Critical patent/CZ2007559A3/cs
Priority to PL08801028T priority patent/PL2222821T3/pl
Priority to UAA201003011A priority patent/UA100703C2/ru
Priority to RU2010109199/04A priority patent/RU2505588C2/ru
Priority to CA2696660A priority patent/CA2696660C/en
Priority to US12/673,863 priority patent/US8721745B2/en
Priority to PCT/CZ2008/000091 priority patent/WO2009024100A2/en
Priority to EP08801028.5A priority patent/EP2222821B1/en
Publication of CZ300196B6 publication Critical patent/CZ300196B6/cs
Publication of CZ2007559A3 publication Critical patent/CZ2007559A3/cs
Priority to US14/224,296 priority patent/US9260675B2/en

Links

Classifications

    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E50/00Technologies for the production of fuel of non-fossil origin
    • Y02E50/30Fuel from waste, e.g. synthetic alcohol or diesel

Landscapes

  • Solid Fuels And Fuel-Associated Substances (AREA)
  • Fluidized-Bed Combustion And Resonant Combustion (AREA)
  • Processing Of Solid Wastes (AREA)
  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)

Abstract

Je rešena palivová smes, jejíž jednu složku tvorícástecne odvodnené výpalky z výroby bioetanolu a druhou nadrcené látky, kde pomer výpalku z výroby bioetanolu a nadrcených látek je nastaven pro dosažení pomeru souctu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složekv popelu na hodnotu menší než 1 : 5,85 a/nebo je nastaven pro dosažení výsledné teploty tání popelesmesi nad 760 .degree.C. Rešen je rovnež zpusob získávání tepelné energie z této smesi, u nehož se nejdríve zjistí kritická teplota, zpusobující zalepení topenište a/nebo teplosmenných ploch a/nebo fluidní vrstvy roztaveným popelem, nacež se pomer výpalky z výroby bioetanolu a nadrcených látek nastaví v pomeru dávajícím teplotu tání popele výsledné smesi vyšší než je zjištená kritická teplota a pak se tato cástecne odvodnená smes spaluje ve spalovacím zarízení.

Description

Oblast techniky
Vynález se týká způsobu získávání tepelné energie z výpalků z výroby bioetanolu a paliva získaného podle tohoto způsobu.
Dosavadní stav techniky
Kotle sfluidním spalováním nebo roštové kotle zpravidla používají jako palivo klasické hnědé uhlí nebo biomasu. Byly konány pokusy spalovat různé odpadové materiály, aby se tak tyto materiály využily na výrobu energie namísto neužitečného skládkování. Problémem spalování odpadových materiálů bývají často jejich vlastnosti, které omezují spalování těchto materiálů v běžných kotlích. Konstrukce kotle a jeho provoz, které vyhovují pro spalování hnědého uhlí nebo biomasy, nemusí vyhovět tehdy, když se spalují materiály, které mají z hlediska spalování úplně jiné vlastnosti, i když představují energetický potenciál.
V současné době v souvislosti se snahou zbavit se závislosti na dovozu fosilních paliv, zejména ropy, vzrůstá zájem o produkci bioetanolu, který by mohl být vyráběn v tuzemsku ze zemědělských plodin a mohl by ropu z větší části nahradit. Pro výrobu bioetanolu lze využít cukematé a škrobnaté plodiny, zejména cukrovku a obiloviny. Vyrobený bioethanol se může přímo používat ve spalovacích motorech jako pohonná hmota, avšak zpravidla se dnes používá jako přísada, která se v množstvích 5 až 10 % přimíchává do konvenčních minerálních paliv. Pomocí ethanolu se zvyšuje oktanové Číslo a snižuje se množství emisí CO2.
Široké uplatnění má zejména třtinový alkohol v Brazílii, kde se používá jako automobilové palivo. V osmdesátých letech byly zhruba dvě třetiny automobilů v Brazílii vybaveny speciální úpravou motoru, která jim umožňovala jezdit na čistý alkohol. Dnes se nové automobily již takto neupravují, zato veškerý automobilový benzín v Brazílii obsahuje i
26% třtinového alkoholu. S touto směsí mohou pracovat běžné spalovací motory.
Bioethanol vyrobený z kukuřice se rovněž používá jako aditivum do většiny automobilových benzínů v USA, zpravidla jako 10% příměs.
Odpadem při výrobě bioetanolu z kukuřice, obilí nebo z cukrové třtiny, cukrové řepy jsou lihovamické výpalky. Dnes se po odstředění výpalky zpravidla vysuší ve speciální
D2332—
...14.M.200S--2< * i- a * a a ta aa a aa tm a aa sušičce na vedlejší výrobní produkt, kterým je krmná směs ve formě sušených granulí, nevyužívaná část se také sype do moře.
Větší část lihovamických výpalků, zejména při stále se zvyšující výrobě bioetanolu, však nemá využití, nestačí se již zkrmovat, a je třeba hledat další možnosti. Jejich přímé spalování není možné, neboť výpalky bez sušení mají malou výhřevnost a obvykle obsahují cca 9(1% vody. Pokud by se výpalky vysušily na obsah vlhkosti 40 - 30 -10%, potom by
A A výhřevnost stoupla na cca 9 -13 -17 MJ/kg. Takovéto vysušené výpalky jsou z energetického hlediska teplotně samonosné, což je jedním z předpokladů pro to, aby mohly být spalovány i v běžných kotlích.
Zjistilo se však, že tyto vysušené výpalky nelze bez dalšího spálit v běžných kotlích, alespoň se to doposud nikomu na světě nepodařilo, a to pro nízkou teplotu tavení popele. Nízká teplota tavení popele má za následek, že při spalování těchto výpalků, a to jak v roštových tak i ve fluidních kotlích, roztavený popel slepí íluidní vrstvu, zalepí topeniště či teplosměnné plochy kotle, což způsobí po několika minutách kolaps kotle, který je roztaveným popelem znefunkčněn.
Odborníci se doposud domnívali, že problém zužitkování bioodpadů lze vyřešit úpravou kotle. Ani tcvšak zatím nikomu nepodařilo.
Podstata vynálezu
Uvedený problém výroby paliva z výpalků z výroby bioetanolu a způsobu získávání tepelné energie se podařilo z větší části vyřešit vytvořením palivové směsí, jejíž jednu složku tvoří částečně odvodněné výpalky z výroby bioetanolu, kde podstatou vynálezu je, že další složkou směsi je alespoň jedna nadrcená látka, vybraná ze skupiny zahrnující vápenec, hydrát vápenatý, vápno, kámen, písek, popel po spalování, produkty po odsiřování, odprašky z výroby a úpravy rud, kameniva, fosilní pevná paliva jako uhlí, lignit, rašelina, pevná paliva vyrobená z kalů z čistíren odpadních vod, uměle vyrobená paliva ze skupiny petrolkoksů, biomasová paliva jako štěpka, řepková sláma, seno, tráva, ořezy stromů, energetické plodiny jako šťovík, křídlatka, přičemž poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek je nastaven pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1 : 5,85 a/nebo je nastaven pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 760 °C.
D2332
I4.li-.2OOS...
-3• t l| 4 ··· ·**» ti »·»*·«
4 I < 1tlil ti* 4 I I < I I mi i * ♦ · a a a a » i ’ ·
Ve výhodném příkladném provedení vynálezu je poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek nastaven pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1 :6,50 a/nebo je nastaven pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 1200 °C.
V ještě výhodnějším příkladném provedení vynálezu je poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek $4 nastaven pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1:15 a/nebo jé nastaven pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 1300 °C.
Výhodné přitom je, je-li palivová směs odvodněna na obsah sušiny více než 60 % hmotn. Nebo ještě lepě na obsah sušiny více než 86 % hmota.
Problém výroby paliva z výpalků z výroby bioetanolu a způsobu získávání tepelné energie se podařilo z větší části vyřešit i způsobem získávání tepelné energie z výpalků z výroby bioetanolu, kde podstatou vynálezu je, že se smíchají/vypáíky z výroby bioetanolu s nadrcenými látkami, vybranými ze skupiny zahrnující vápenec, hydrát vápenatý, vápno, kámen, písek, popel po spalování, produkty po odsiřování, odprašky z výroby a úpravy rud, kameniva, fosilní pevná paliva jako uhlí, lignit, rašelina, pevná paliva vyrobená z kalů z čistíren odpadních vod, uměle vyrobená paliva ze skupiny petrolkoksů, biomasová paliva jako štěpka, řepková sláma, seno, tráva, ořezy stromů, energetické plodiny jako šťovík a křídlatka, zjistí se kritická teplota, způsobující zalepení topeniště a/nebo teplosměnných ploch a/nebo fluidní vrstvy roztaveným popelem, načež se poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek nastaví v poměru dávajícím teplotu tání popele výsledné směsi vyšší než je zjištěná kritická teplota a pak se tato částečně odvodněná směs spaluje ve spalovacím zařízení.
Ve výhodném příkladném provedení způsobu podle vynálezu se poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek nastaví pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1 : 5,85 a/nebo se nastaví pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 760 °C. V ještě výhodnějším příkladném provedení způsobu podle vynálezu se poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek nastaví pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1 :6,50 a/nebo se nastaví pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 1200 °C, a v nejvýhodnějším výhodnějším příkladném provedení způsobu podle vynálezu se poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek & nastaví pro dosazení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu
Ό233Γ '14:11-.2008- ...
-4na hodnotu menší než 1 :15 a/nebo se nastaví pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 1300 °C..
Částečné odvodnění směsi se provede procesem sestávajícím z alespoň jedné činnosti ze skupiny sestávající ze sušení, odstředění a lisování výpalků z výroby bioetanolu ještě před jejich smícháním s nadrcenými látkami nebo po jejich smíchání s nadrcenými látkami.
Částečné odvodnění směsi se provede s výhodou na obsah sušiny alespoň 60 % hmotn. nebo ještě lépe na obsah sušiny alespoň 86 % hmotn.
Ve výhodném provedení způsobu získávání tepelné energie podle vynálezu se směs z výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek před svým přivedením ke spálení do topeniště kotle zhomogenizuje.
V jiném výhodném provedení způsobu získávání tepelné energie podle vynálezu se do směsi výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek přimíchá další fosilní palivo pro zvýšení výhřevnosti spalované směsi na alespoň 7 MJ/kgnebo ještě lépe na alespoň 8 MJ/kg.
Toto nebo další fosilní palivo pro zvýšení výhřevnosti spalované směsi se do topeniště kotle přivádí s výhodou odděleně od směsi výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek a do této směsi se přimíchává až v topeništi kotle.
Ve výhodném provedení vynálezu se teplota tání výsledné směsi určí podle procenta obsahu draslíku a sodíku v popeli směsi.
Sušení výpalků se zpravidla provádí horkým teplonosným médiem, kterým může být s výhodou horký vzduch a/nebo horké spaliny a/nebo horká pára. Součástí procesu odvodnění může být i lisování výpalků.
Výhodné je, je-li směs výpalků z výroby bioetanolu s nadrcenými látkami teplotně samonosná.
Výhodné rovněž je, jestliže se směs výpalků z výroby bioetanolu s nadrcenými látkami před spalováním ve spalovacím zařízení granuluje.
Získávání tepelné energie z výpalků z výroby bioetanolu podle vynálezu se s výhodou uskutečňuje v roštovém kotli pro spalování palivové směsi, u něhož je ke spalovací komoře napojen alespoň jeden dávkovač palivové směsi z výpalků a nadrcených látek, jak byla popsána výše.
U takového roštového kotle je výhodné, je-li k jeho spalovací komoře dále napojen alespoň jeden dávkovač fosilního paliva, spolupracující s dávkovačem paliva ze směsi výpalků a nadrcených látek, pro namíchání paliva s výhřevností alespoň 7 MJ/kg nebo ještě výhodněji pro namíchání paliva s výhřevností alespoň 8 MJ/kg.
D2332'
14:11.200,8
Získávání tepelné energie z výpalků z výroby bioetanolu podle vynálezu se s výhodou uskutečňuje i ve fluidním kotli pro spalování palivové směsi, opatřeném fluidním topeništěm se stacionární fluidní vrstvou, která je tvořena vrstvou inertního materiálu o výšce do 1,5 m a o velikosti granulí v rozmezí od 0,3 do 2,5 mm, kde fluidní topeniště je z boků ohraničeno vzduchotěsnou chlazenou stěnou aje ve své spodní části opatřeno fluidním roštem s tryskami, k němuž je připojeno přívodní potrubí spalovacího vzduchu přivedeného pod tlakem 3 až 25 kPa, měřeno při normální teplotě a tlaku, pro dosažení rychlosti fluidace 0,3 až 1,2 m/s, měřeno při normální teplotě a tlaku, k fluidnímu roštu je napojen vysokotlaký ventilátor s nastavitelným průtokem fluidačního spalovacího vzduchu a k výstupu kotle je napojen alespoň jeden odtahový ventilátor pro vytvoření řízeného podtlaku v kotli, kde podstatou vynálezu je, že ke spalovací komoře je napojen alespoň jeden dávkovač paliva tvořeného směsí výpalků a nadrcených látek.
U takového fluidního kotle je výhodné, je-li k jeho spalovací komoře dále napojen alespoň jeden dávkovač fosilního paliva, spolupracující s dávkovačem paliva ze směsi výpalků a nadrcených látek, pro namíchání paliva s výhřevností alespoň 7 MJ/kg.
Získávání tepelné energie z výpalků z výroby bioetanolu podle vynálezu se s výhodou uskutečňuje i v kotli s cirkulující fluidní vrstvou pro spalování palivové směsi, opatřeném fluidním topeništěm s cirkulující fluidní vrstvou, která je tvořena vrstvou inertního materiálu o velikosti granulí v rozmezí od 0,3 do 5 mm, kde fluidní topeniště je z boků ohraničeno vzduchotěsnou chlazenou stěnou aje ve své spodní části opatřeno fluidním roštem s tryskami, k němuž je připojeno přívodní potrubí spalovacího vzduchu přivedeného pod tlakem 10 až 50 kPa, měřeno při normální teplotě a tlaku, pro dosažení rychlosti fluidace 3 až 15 m/s, měřeno při normální teplotě a tlaku, k fluidnímu roštu je napojen vysokotlaký ventilátor nebo dmychadlo s nastavitelným průtokem fluidačního spalovacího vzduchu a k výstupu kotle je napojen alespoň jeden odtahový ventilátor pro vytvoření řízeného podtlaku v kotli, kde podstatou vynálezu je, že ke spalovací komoře je napojen alespoň jeden dávkovač paliva tvořeného směsí výpalků a nadrcených látek podle vynálezu.
U takového fluidního kotle je výhodné, je-lí k jeho spalovací komoře dále napojen alespoň jeden dávkovač fosilního paliva, spolupracující s dávkovačem paliva ze směsi výpalků a nadrcených látek, pro namíchání paliva s výhřevností alespoň 7 MJ/kg.
Příklady provedení vynálezu
Byly provedeny zkoušky, je-li možné spalovat výpalky z výroby bioetanolu ve stávajících kotlích, zejména s fluidním spalováním.
'D2332”
Ϊ4.1Ί72008
-6♦ · I · » 9 · »
« «
Při prvních třech pokusech se do výpalků nepřidávaly žádné příměsi.
Příklad č. 1
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z kukuřice, a to bez jakýchkoliv příměsí. Po spálení byla zjištěna hmotnost popele, která v tomto případě činila 2,07 % hmotnosti spalovaných výpalků. Při analýze popele bylo zjištěno, že procento obsahu sodíku a draslíku, tedy jejich součtu, z celkové hmotnosti popele bylo 18,32 %. Teplota tavení popele byla menší než 630 °C. Tyto výpalky se ukázaly být zcela nevhodným palivem, neboť teplota topeniště je zpravidla vyšší než teplota tavení popele z těchto výpalků, takže roztavený popel by okamžitě slepil fluidní vrstvu či zalepil topeniště nebo teplosměnné plochy kotle.
Příkladě. 2
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z obilí, a to bez jakýchkoliv příměsí. Po spálení byla zjištěna hmotnost popele, která v tomto případě činila 3 % hmotnosti spalovaných výpalků. Při analýze popele bylo zjištěno, že procento obsahu sodíku a draslíku, tedy jejich součtu, z celkové hmotnosti popele bylo 30 %. Teplota tavení popele byla menší než 600 °C. Tyto výpalky se ukázaly být zcela nevhodným palivem, neboť teplota topeniště je zpravidla vyšší než teplota tavení popele z těchto výpalků, takže roztavený popel by okamžitě slepil fluidní vrstvu či zalepil topeniště nebo teplosměnné plochy kotle.
Příkladě. 3
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z kukuřice, a to bez jakýchkoliv příměsí. Po spálení byla zjištěna hmotnost popele, která v tomto případě činila 3,38 % hmotnosti spalovaných výpalků. Při analýze popele bylo zjištěno, že procento obsahu sodíku a draslíku, tedy jejich součtu, z celkové hmotnosti popele bylo 21 %. Teplota tavení popele byla menší než 630 °C. Tyto výpalky se ukázaly být zcela nevhodným palivem, neboť teplota topeniště je zpravidla vyšší než teplota tavení popele z těchto výpalků, takže roztavený popel by okamžitě slepil fluidní vrstvu či zalepil topeniště nebo teplosměnné plochy kotle.
Po provedení testů s výpalky bylo zjištěno, že hlavní příčinou nepoužitelnosti těchto výpalků jako paliva jsou jejich špatné vlastnosti, zejména extrémně nízká teplota tavení popele. Měření ukázalo, že u běžných výpalků se teplota tavení popele pohybuje okolo 620 °C, mnohdy i značně níže. Pochopitelně takovéto palivo se v kotlích nedá spalovat, protože roztavený popel by okamžitě, slepil fluidní vrstvu či zalepil· topeniště nebo teplosměnné plochy kotle. Bez vyřešení problému nízké teploty tavení popele tedy nelze dospět k dobrému
D2332I4.ll.2Q08 » t
-7výsledku. Vyřešení problému nalezení způsobu získávání tepelné energie z výpalků z výroby bioetanolu tak předpokládalo nejdříve vyřešení problému nízké teploty tavení popele.
Pokusy a měřením bylo zjištěno, že teplota tavení popele je funkcí přítomnosti sodíku a draslíku v palivu. Není přitom důležité, kolik je sodíku a draslíku v palivu, toho bývá relativně málo, zpravidla 0,2 až ť%. Pro teplotu tavení popele je podstatné, kolik je sodíku a draslíku v popeli, a u výpalků z výroby bioetanolu dosahuje koncentrace sodíku a draslíku v popeli jednotek až desítek procent, což způsobuje extrémně nízkou teplotu tavení popele.
Každé palivo, pokud je označováno jako palivo je většinou charakterizováno těmito základními údaji:
- výhřevnost paliva v MJ/kg
- obsah popele v %
- obsah síry v %
- obsah vody v %
- spalné teplo v MJ/kg
- obsah prchavé hořlaviny v %.
Někdy se mezi základní parametry počítá i stanovení obsahu uhlíku, vodíku, dusíku, kyslíku, v některých případech i obsah chlóru a fluoru.
Z těchto základních parametrů paliva lze obvykle orientačně určit, jaké emise mohou spaliny obsahovat a lze také doporučit typ kotle. Tyto parametry však vůbec nepostačují k tomu, aby bylo možno jednoznačně rozhodnout, je-li palivo trvale spalovatelné v daném zařízení. U daného potenciálního paliva je potřeba také znát chemické složení popelovin, zejména obsah křemíku, hliníku, železa, hořčíku, vápníku, ostatních prvků včetně sodíku a draslíku. Ze složení popelovin lze usuzovat na jeho další vlastnosti. Přitom za podstatnou vlastnost, určující, je-li palivo trvale spalovatelné v daném zařízení či ne, lze považovat tavitelnost popela. Tavitelnost popela je charakterizována čtyřmi teplotami:
- teplota deformace DT
- teplota měknutí ST
- teplota tavení HT
- teplota tečení FT.
Prvky jako sodík a draslík snižují teplotu tavení popele, ostatní prvky, nebo jejich kysličníky jako křemík, hliník, železo, mangan, vápník teplotu tavení zvyšují. Podle jejich obsahu je možno usuzovat, jaká bude teplota tavení popele, zda nízká čí vysoká. Stanovení teploty z chemického složení bude však v tomto případě obtížné a teplotu tavení popele lze
D2332'
Τ4.ΰ,2ΰοΤ··
-8pouze odhadovat. Nejjednodušší je stanovit teplotu tavení popele na konkrétním vzorku např. analyzátorem dle ČSN ISO 540. Popel je připravován např. dle normy ČSN 441358.
V dalších pokusech byly proto k výpalkům přimíchávány další nadrcené látky, které by mohly pomoci při zvyšování teploty tavení popele. Použitelnou palivovou směs se podařilo připravit až poté, co byly do výpalků namíchány vhodné nadrcené látky.
Přiklad č. 4
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z kukuřice s příměsí nadrceného vápence. Při analýze popele bylo zjištěno, že poměr obsahu sodíku a draslíku, tedy jejich součtu, ke zbytku hmotnosti popele bylo 1 : 5,91, z čehož vyplývá 14,5 % z celkové hmotnosti popele je představováno sodíkem a draslíkem. Teplota tavení popele byla 805 °C. Podobných výsledků bylo dosaženo i při použití oxidu vápenatého CaO namísto vápence. Tuto palivovou směs už bylo možno spalovat, ovšem pouze při extrémně pečlivém dodržování technologické kázně, neboť při jakékoliv náhodné změně poměru výpalků a vápence či CaO ve směsi by se teplota topeniště mohla zvýšit nad teplotu tavení popele palivové směsi, načež by roztavený popel okamžitě slepil fluidní vrstvu či zalepil topeniště nebo teplosměnné plochy kotle.
Přiklad č, 5
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z kukuřice s příměsí nadrceného vápence. Při analýze popele bylo zjištěno, že poměr obsahu sodíku a draslíku, tedy jejich součtu, ke zbytku hmotnosti popele byl 1 : 6,5, z čehož vyplývá 13,3 % z celkové hmotnosti popele je představováno sodíkem a draslíkem. Teplota tavení popele byla 1230 °C. Podobných výsledků bylo dosaženo i při použití oxidu vápenatého CaO namísto vápence.Tuto palivovou směs už bylo možno spalovat, ovšem i zde by bylo třeba pečlivě dodržovat technologickou kázeň, neboť při náhodné změně poměru výpalků a vápence či CaO ve směsi nelze vyloučit, že by se teplota topeniště mohla zvýšit nad teplotu tavení popele palivové směsi, načež by roztavený popel okamžitě slepil fluidní vrstvu či zalepil topeniště nebo teplosměnné plochy kotle.
Příklad č. 6
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z kukuřice s příměsí nadrceného vápence. Při analýze popele bylo zjištěno, že poměr obsahu sodíku a draslíku, tedy jejich součtu, ke zbytku hmotnosti popele bylo 1 : 8,41, z čehož vyplývá 10,6 %
D2332— ta i ι · »· i π tát* i « *t«a* i • t · i «»·«*
I í t * * i · » «« i
9λ i » i a * i * « i no ta i» a a a i » li z celkové hmotnosti popele je představováno sodíkem a draslíkem. Teplota tavení popele byla 1240 °C. Podobných výsledků bylo dosaženo i při použití oxidu vápenatého CaO namísto vápence.Tuto palivovou směs už bylo možno spalovat, ovšem i zde by bylo třeba pečlivě dodržovat technologickou kázeň, neboť při náhodné změně poměru výpalků a vápence či CaO ve směsi nelze vyloučit, že by se teplota topeniště mohla zvýšit nad teplotu tavení popele palivové směsi, načež by roztavený popel okamžitě slepil fluidní vrstvu či zalepil topeniště nebo teplosměnné plochy kotle.
Příklad č. 7
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z kukuřice s příměsí nadrceného vápence. Při analýze popele bylo zjištěno, že poměr obsahu sodíku a draslíku, tedy jejich součtu, ke zbytku hmotnosti popele bylo 1 : 15,17, z čehož vyplývá 6,2 % z celkové hmotnosti popele je představováno sodíkem a draslíkem. Teplota tavení popele byla vyšší než 1340 °C. Podobných výsledků bylo dosaženo i při použití oxidu vápenatého CaO namísto vápence.Tuto palivovou směs už bylo možno spalovat, přičemž tato směs byla již odolná vůči náhodné změně poměru výpalků a vápence či CaO ve směsi. U této palivové směsi již nehrozí, že by se teplota topeniště mohla zvýšit nad teplotu tavení popele palivové směsi, takže odpadá hrozba slepení fluidní vrstvy či zalepení topeniště nebo teplosměnných ploch kotle.
Příklad č. 8
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z kukuřice s příměsí odprašků z úpravy kamene. Při analýze popele bylo zjištěno, že poměr obsahu sodíku a draslíků, tedy jejich součtu, ke zbytku hmotnosti popele bylo 1 ; 15,01, z čehož vyplývá 6,25 % z celkové hmotnosti popele je představováno sodíkem a draslíkem. Teplota tavení popele byla vyšší než 1340 °C. Tuto palivovou směs už bylo možno spalovat, přičemž tato směs byla již odolná vůči náhodné změně poměru výpalků a vápence ve směsi. U této palivové směsi již nehrozí, že by se teplota topeniště mohla zvýšit nad teplotu taveni popele palivové směsi, takže odpadá hrozba slepení fluidní vrstvy či zalepení topeniště nebo teplosměnných ploch kotle.
Příklad č, 9
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z kukuřice s příměsí popelovin ze spalování uhlí z fluídního kotle. Při analýze popele bylo zjištěno, že poměr
D2332 * 14:1'1:2008
-10obsahu sodíku a draslíku, tedy jejich součtu, ke zbytku hmotnosti popele bylo 1 :20, z čehož vyplývá 4,76 % z celkové hmotnosti popele je představováno sodíkem a draslíkem. Teplota tavení popele byla vyšší než 1340 °C. Tuto palivovou směs už bylo možno spalovat, přičemž tato směs byla již odolná vůči náhodné změně poměru výpalků a vápence ve směsi. U této palivové směsi již nehrozí, že by se teplota topeniště mohla zvýšit nad teplotu tavení popele palivové směsi, takže odpadá hrozba slepení fluidní vrstvy či zalepení topeniště nebo teplosměnných ploch kotle.
Příkladě. 10
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z kukuřice s příměsí prachového uhlí s obsahem popela v sušině 32 %. Při analýze popele bylo zjištěno, že poměr obsahu sodíku a draslíku, tedy jejich součtu, ke zbytku hmotnosti popele bylo 1 : 25, z čehož vyplývá 3,85 % z celkové hmotnosti popele je představováno sodíkem a draslíkem. Teplota tavení popele byla vyšší než 1340 °C. Tuto palivovou směs už bylo možno spalovat, přičemž tato směs byla již odolná vůči náhodné změně poměru výpalků a vápence ve směsi. U této palivové směsi již nehrozí, že by se teplota topeniště mohla zvýšit nad teplotu tavení popele palivové směsi, takže odpadá hrozba slepení fluidní vrstvy či zalepení topeniště nebo teplosměnných ploch kotle popelem.
Příklad č. U
V laboratorních podmínkách byly spáleny odvodněné výpalky z kukuřice s příměsí mletého vápna. Při analýze popele bylo zjištěno, že poměr obsahu sodíku a draslíku, tedy jejich součtu, ke zbytku hmotnosti popele bylo 1 : 14, z čehož vyplývá 6,67 % z celkové π hmotnosti popele je představováno sodíkem a draslíkem. Teplota tavení popele byla vyšší než 1340 °C. Tuto palivovou směs už bylo možno spalovat, přičemž tato směs byla již Odolná vůči náhodné změně poměru výpalků a vápence ve směsi. U této palivové směsi již nehrozí, že by se teplota topeniště mohla zvýšit nad teplotu tavení popele palivové směsi, takže odpadá hrozba slepení fluidní vrstvy či zalepení topeniště nebo teplosměnných ploch kotle popelem. Pro zjištění závislosti rozhodných teplot na koncentraci přidávaného vápence pak byla provedena série měření těchto teplot na zkušebních vzorcích popele z paliva, obsahujícího od 0,5 do 3 % vápence z hmotnosti sušiny paliva.
Měřily se přitom následující teploty:
DT - teplota, při které nastávají první příznaky zaoblení hrotu, nebo krajů zkušebního tělíska · D2332---- ~14:11-.·200ί1—.
-11ST - teplota, při které v případě zkušebního tělíska ve tvaru jehlanu je výška stejná jako šířka základny. (Softening temperature)
HT - teplota, při které zkušební tělísko vytváří polokouli, tj. kdy výška se rovná 1/2 průměru základny, (Hemispherical temperature)
FT - teplota, při které se popel rozteče na podložce ve vrstvě, jehož výška je 1/3 výšky zkušebního tělíska při teplotě tavení. (Fluid temperature)
Stanovení tavitelnosti bylo provedeno na analyzátoru dle ČSN ISO 540 snímáním deformačních změn zkušebního tělíska ve tvaru trojbokého jehlanu pomocí elektronického videosystému, a pozorováním operátora během analýzy. Výsledkem jsou hodnoty deformačních teplot.
Popel byl připraven dle ČSN 441358, přičemž popel se připravoval při 600 °C.
Zkušební vzorky popele byly označeny takto:
7104 k palivu se přidá vápenec v množství 0,5% hmota, z hmotnosti sušiny paliva
7105 k palivu se přidá vápenec v množství 1,0 % hmota, z hmotnosti sušiny paliva
7106 k palivu se přidá vápenec v množství 1,5% hmota, z hmotnosti sušiny paliva
7107 k palivu se přidá vápenec v množství 2,0 % hmota, z hmotnosti sušiny paliva
7108 k palivu se přidá vápenec v množství 3,0 % hmota, z hmotnosti sušiny paliva
Typ atmosféry Oxidační
Deformační teploty DT Teplota deformace ST Teplota měknutí HT Teplota tání . . FT Teplota tečení obsah sodíku a draslíku
Označení vzorku °C °C °C °C %
7104 660 750 800 930 15,08
7105 730 1140 1220 1350 12,73
7106 780 1200 1340 1400 10,94
7107 860 1290 1380 14’10 10,50
7108 1280 1300 1340 1410 8,18
Stejné měření pak proběhlo na dalších vzorcích výpalků, knimž však byly přimíchány namísto vápence popeloviny, tj. produkty po spalováni uhlí a bylo dosaženo následujících výsledků:
Zkušební vzorky popele:
D2332— '14:11.2003.^.
7109 k palivu se přidaj í popeloviny v množství 0,5% hmota, z hmotnosti sušiny paliva
7110 k palivu se přidají popeloviny v množství 1,0 % hmota, z hmotnosti sušiny paliva
7111 k palivu se přidají popeloviny v množství 1,5% hmota, z hmotnosti sušiny paliva
7112 k palivu se přidají popeloviny v množství 2,0 % hmota, z hmotnosti sušiny paliva
7113 k palivu se přidají popeloviny v množství 3,0 % hmota, z hmotnosti sušiny paliva
Typ atmosféry: Oxidační
Deformační teploty DT Teplota deformace ST Teplota měknutí HT Teplota tavení FT Teplota tečení obsah sodíku a draslíku
Označení vzorku °C °C °C °C °C
7109 . 700 . . 760 940 1130 15,1
7110 790 860 1150 1310 13,1
7111 1020 1160 1240 1340 11,7
7112 1130 1180 1260 1380 11,4 .
7113 1210 1250 1310 1390 9,86
U vzorku výpalků z popelovinami jsou patrné mírně vyšší teploty tání již při malém procenta přidání popelovin, při přidání více jak 3 %, lépe více jak 5 % popelovin jsou teploty tavení popele již poměrně vysoké, že umožňují relativné bezpečný provoz kotle a odpadá bezprostřední hrozba zalepení fluidní vrstvy či topeniště nebo teplosměnných ploch kotle.
Pokusy se zpracováním paliva z výpalků z výroby bioetanolu tak bylo zjištěno, že získávání tepelné energie z výpalků z výroby bioetanolu je možné, když se výpalky z výroby bioetanolu částečně odvodní a smíchají se s nadrcenými látkami v poměru dávajícím teplotu tavení popele výsledné směsi vyšší než je kritická teplota, způsobující zalepení topeniště a/nebo teplosměnných ploch a/nebo fluidní vrstvy roztaveným popelem, načež se tato směs spaluje ve spalovacím zařízení. Ukázalo se přitom možné nejen nejdříve výpalky z výroby bioetanolu odvodnit a teprve pak smíchat s nadrcenými látkami ale i nejdříve výpalky z výroby bioetanolu smíchat s nadrcenými látkami a odvodnit teprve tuto směs. O něco výhodnější se však zdá být první z těchto způsobů.
Má-li být u způsobu získávání tepelné energie z výpalků z výroby bioetanolu dosaženo co nejlepší účinnosti, tedy toho, aby se spalování výpalků z výroby bioetanolu vyplatilo, je třeba provádět proces odvodnění tak, aby bylo vloženo co nejméně energie, respektive nejméně tepelné energie. Nejlépe je použít dvoustupňového odvodňování, při němž se jako prvního stupně použije mechanické odvodnění, při něm se tekuté výpalky odstředí, a to nejlépe na vysokoúčinné dekantakční odstředivce, na které lze dosáhnout odvodnění na ' D2332-—147)1.2008— « · · * < ♦ • · v * » • · « I t úroveň 30-(36 % sušiny. Dalším možným typem mechanického odvodnění je lisování výpalků. Další stupeň odvodnění se obvykle provádí sušením, a to nejlépe v bubnové sušárně. Na sušině lze dosáhnout úplného odvodnění, tj. až do 100% sušiny, ale obvykle se v sušárně suší na úroveň 86488 % sušiny. Sušicím médiem mohou být spaliny z hořáku na zemní plyn nebo na bioplyn, či jiné médium. K sušení je také možno použít horký vzduch ohřátý párou nebo spalinami. K sušení výpalků je také možné použít odparku, kde sušícím médiem bývá obvykle pára.
Na stupni odvodnění závisí stupeň teplotní samonosnosti výpalků. Při vysokém stupni odvodnění mohou mít výpalky výhřevnost až cca 19 MJ/kg.
Pro granulaci výpalků se doporučuje obsah sušiny mezi 86-88 %. Granulace se provádí obvykle na rotačních granulátorech.
Podstatnou částí úpravy výpalků z výroby bioetanolu je k těmto výpalkům namíchat vhodné nadrcené látky tak, aby výsledná směs byla homogenní a aby poměr výpalků a nadrcených látek byl konstantní. Granulometrické složení nadrcených látek by mělo být srovnatelné s granulometrickým složením původních výpalků, což s výhodou představuje velikost částic nadrcené látky od 0 až do 2 mm, přičemž částice jsou v celém spektru tohoto rozmezí. Pokud se použije vápenec, potom je v terminologii cementářů označován jako „krupice“. Slovem krupice v cementářském pojetí je definován přesný materiál i jeho granulometrické složení.
Palivovou směs, u níž je poměr výpalků a nadrcených látek nastaven pro dosažení výsledné teploty tavení HT popele směsi okolo 760 °C, případně u níž je poměr výpalků a nadrcených látek nastaven pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu o málo menší než 1 : 5,85, je sice možné spalovat v kotlích, ale je obtížné udržet s touto palivovou směsí kotel v chodu, neboť při spalování takového paliva je kotel na hranici provozovatelnosti, a hrozí nebezpečí, že se neudrží na provozuschopných parametrech tak, aby nezkolaboval. Je také obtížné vyrobit skutečně homogenní palivo tak, aby každá další dávka paliva přidaná do kotle měla stejný poměr výpalků k přimíchaným nadrceným látkám. Nerovnoměrností namíchaných látek může vzniknout místní napékání popelovin v topeništi či na teplosměnné plochy, či slepování fluidní vrstvy.
Takový kotel však i při nízkých teplotách, tj v teplotě nepříliš vzdálené od teploty tavení, provozovat lze, čehož důkazem je vlastní náběh kotle. Například fluidní kotel lze provozovat a topit jím, i když teplota fluidní vrstvy bude jen 500 nebo 600 °C. U roštového či granulačního kotle je to podobné, provoz však není optimální, i když je možný.
,D2332--14:11-2008-...
-14Lepší výsledky dává palivová směs, u níž je poměr výpalků a nadrcených látek nastaven pro dosažení výsledné teploty tavení (HT) popele směsi nad 1200 °C, případně u níž je poměr výpalků a nadrcených látek nastaven pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1 : 6,50. V takovém případě bude provozování kotle již méně náročné na dodržení technologické kázně. Vzhledem k tomu, že palivo se i v tomto případě stále nachází v citlivé oblasti, kde každá změna koncentrace nadrcené látky může způsobit technické problémy, doporučuje se řešit výrobu paliva navržením palivové směsi, u níž je poměr výpalků a nadrcených látek nastaven pro dosažení výsledné teploty tání (HT) popele směsi nad 1300 °C, případně u níž je poměr výpalků a nadrcených látek nastaven pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1 :15. Toto řešení totiž dává nej lepší výsledky jak co do provozování kotle, tak co do výroby paliva.
Nej lepších výsledků se docílí u paliv, u nichž přidané nadrcené látky obsahují vápník, jako jsou vápenec, pálené vápno nebo hydrát vápenatý. Výpalky totiž obsahují značné množství síry, a to cca 0,6 %, i chlóru, a to 0,12 f 0,4 %, který by způsobil vysokoteplotní korozi kotle. A tyto vápník obsahující látky jsou schopny odsiřovat spaliny a také snižovat obsah chlóru ve spalinách. Účinek těchto látek, zvláště u kotlů sfluidním spalováním, výrazným způsobem snižuje riziko vzniku dioxinů a furanů, i riziko vzniku vysokoteplotní chlórové koroze. Látky bohaté na vápník kromě toho snižují u kotlů s fluidním spalováním obsah dalších halogenových prvků ve spalinách.
U roštových kotlů má vápník na emise malý vliv.
Jako vhodné nadrcené látky lze také s výhodou použít palivo vyrobené z kalů ž čistíren odpadních vod podle Českého užitného vzoru č. 16624 „Palivo pro kotle, zejména s fluidním spalováním“.
Jako vhodné nadrcené látky lze použít i petrolkoksy což jsou tuhé zbytky po rafmaci ropy. Jako další nadrcené látky je možno použít štěpku, řepkovou slámu, seno, šťovík, křídlatku apod., zde je však jistou nevýhodou, že tyto látky obsahuji malé množství popele a tudíž musí být namíchány ve značně větších množstvích než např. vápenec. Zde uvedený výčet je pouze příkladný a lze samozřejmě použít i jiné nadrcené rostliny s obdobným účinkem. Obilná sláma je nevhodná, neboť teplota tavení popele z obilné slámy bývá kolem 800 °C a jejím přimícháním by byl účinek malý, nebo spíše záporný.
Jako nejvýhodnější pro spalování palivové směsi získané výše popsaným způsobem se jeví kotle s fluidním spalováním, zejména se stacionární fluidní vrstvou. Tyto kotle jsou
... D2332—
14;lh200l·---* t11 • ♦♦ ♦ «* a »« lift*»
a » t · ta * · n i ··« t * «» i « * V «»··*· • * ·· « « »»« · a +♦ a i zejména vhodné při spalování paliva s nadrcenými látkami bohatými na vápník, neboť kromě toho, že se tato paliva dají spálit v kotli, tak je zde účinek vápníku, který snižuje obsah síry, chlóru a jiných halogenových prvků ve spalinách. Snižování obsahu chlóru ve spalinách má podstatný vliv na potlačení vysokoteplotní chlórové koroze, která u jiných kotlů než s fluidním spalováním může způsobit značné provozní potíže tj. chlórovou korozi, která významným způsobem zkracuje životnost tlakového celku kotle. Kotle se stacionární fluidní vrstvou jsou vhodné pro výkony .1-50 MW. Kotle s cirkulující fluidní vrstvou mají obdobné účinky jako se stacionární fluidní vrstvou, používají se však od výkonu 50 MW a výše. Z roštových kotlů se jeví jako nevýhodnější použít roštové kotle s vodou chlazeným roštem. Pro spalování výše uvedené palivové směsi je možno použít i kotle granulační.

Claims (13)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Palivo, tvořené směsí, jejíž jednu složku tvoří částečně odvodněné výpalky z výroby bioetanolu, vyznačující se tím, že další složkou směsi je alespoň jedna nadrcená látka^ vybraná ze skupiny zahrnující vápenec, hydrát vápenatý, vápno, kámen, písek, popel po spalování, produkty po odsiřování, odprašky z výroby a úpravy rud, kameniva, fosilní pevná paliva jako uhlí, lignit, rašelina, pevná paliva vyrobená z kalů z čistíren odpadních vod, uměle vyrobená paliva ze skupiny petrolkoksů, biomasová paliva jako štěpka, řepková sláma, seno, tráva, ořezy stromů, energetické plodiny jako Šťovíky Cl/ křídlatka, přičemž poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek je nastaven pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1 : 5,85 a/nebo je nastaven pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 760 °C.
  2. 2. Palivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek je nastaven pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1 : 6,50 a/nebo je nastaven pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 1200 °C.
  3. 3. Palivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek je nastaven pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než l : 15 a/nebo je nastaven pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 1300 °C.
  4. 4. Palivo podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že je odvodněno na obsah sušiny více než 60 % hmotn.
  5. 5. Palivo podle nároku 4, vyznačující se tím, že je odvodněno na obsah sušiny více než 86 % hmotn.
  6. 6. Způsob získávání tepelné energie z výpalků z výroby bioetanolu, vyznačující se tím, že se smíchají Částečně odvodněné výpalky z výroby bioetanolu s nadrcenými látkami/ vybranými ze skupiny zahrnující vápenec, hydrát vápenatý, vápno, kámen, písek, popel po spalování, produkty po odsiřování, odprašky z výroby a úpravy rud, kameniva, fosilní pevná paliva jako uhlí, lignit, rašelina, pevná paliva vyrobená z kalů z čistíren odpadních vod, uměle vyrobená paliva ze skupiny petrolkoksů, biomasová paliva jako štěpka, řepková sláma, seno, tráva, ořezy stromů, energetické plodiny jako
    - D2332— ! 4:11.2008—.
    • t
    -17šťovík a křídlatka, zjistí se kritická teplota/způsobující zalepení topeniště a/nebo teplosměnných ploch a/nebo fluidní vrstvy roztaveným popelem, načež se poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek nastaví v poměru dávajícím teplotu tání popele výsledné směsi vyšší než je zjištěná kritická teplota a pak se tato částečně odvodněná směs spaluje ve spalovacím zařízení.
  7. 7. Způsob získávání tepelné energie podle nároku 6, vyznačující se tím, že poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek se nastaví pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1:5,85 a/nebo se nastaví pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 760 °C, načež se tato částečně odvodněná směs postupně přivádí ke spálení do topeniště kotle.
  8. 8. Způsob získávání tepelné energie podle nároku 6, vyznačující se tím, že poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek se nastaví pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1:6,50 a/nebo se nastaví pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 1200 °C.
  9. 9. Způsob získávání tepelné energie podle nároku 8, vyznačující se tím, že poměr výpalků z výroby bioetanolu a nadrcených látek se nastaví pro dosažení poměru součtu hmotnosti sodíku a draslíku v popelu ku hmotnosti ostatních nespalitelných složek v popelu na hodnotu menší než 1:15 a/nebo se nastaví pro dosažení výsledné teploty tání popele směsi nad 1300 °C.
  10. 10. Způsob získávání tepelné energie podle nároku 6, vyznačující se tím, že částečné odvodnění směsi se provede procesem sestávajícím z alespoň jedné činnosti ze skupiny sestávající ze sušení, odstředění a lisování výpalků z výroby bioetanolu.
  11. 11. Způsob získávání tepelné energie podle nároku 6, vyznačující se tím, že částečné odvodnění směsi se provede procesem sestávajícím z alespoň jedné činnosti ze skupiny sestávající ze sušení, odstředění a lisování směsi výpalků z výroby bioetanolu s nadrcenými látkami.
  12. 12. Způsob získávání tepelné energie podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že Částečné odvodnění směsi se provede na obsah sušiny alespoň 60 % hmotn.
  13. 13. Způsob získávání tepelné energie podle nároku 12, vyznačující se tím, že částečné odvodnění směsi se provede na obsah sušiny alespoň 86 % hmotn.
CZ20070559A 2007-08-17 2007-08-17 Palivo a zpusob získávání tepelné energie z výpalku z výroby bioetanolu CZ2007559A3 (cs)

Priority Applications (9)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20070559A CZ2007559A3 (cs) 2007-08-17 2007-08-17 Palivo a zpusob získávání tepelné energie z výpalku z výroby bioetanolu
PL08801028T PL2222821T3 (pl) 2007-08-17 2008-08-14 Metoda produkcji paliwa i pozyskiwania energii cieplnej z biomasy o niskiej temperaturze topnienia popiołów, w szczególności z wywaru gorzelnianego powstałego w procesie przetwórczym bioetanolu
UAA201003011A UA100703C2 (ru) 2007-08-17 2008-08-14 Топливо и способ получения тепловой энергии из биомассы с низкой температурой плавления золы, в частности из барды, из обработки биоэтанола, и устройство для выполнения способа
RU2010109199/04A RU2505588C2 (ru) 2007-08-17 2008-08-14 Топливо, способ и установка для получения тепловой энергии из биомассы
CA2696660A CA2696660C (en) 2007-08-17 2008-08-14 Fuel and method of obtaining thermal energy from biomass with low ash-melting temperature, in particular from stillage from bioethanol processing, and apparatuses for the implementation thereof
US12/673,863 US8721745B2 (en) 2007-08-17 2008-08-14 Fuel and method of obtaining thermal energy from biomass with low ash-melting temperature, in particular from stillage from bioethanol processing, and apparatuses for the implementation thereof
PCT/CZ2008/000091 WO2009024100A2 (en) 2007-08-17 2008-08-14 Fuel and method of obtaining thermal energy from biomass with low ash- melting temperature, in particular from stillage from bioethanol processing, and apparatuses for the implementation thereof
EP08801028.5A EP2222821B1 (en) 2007-08-17 2008-08-14 Method of production of fuel and of obtaining thermal energy from biomass with low ash- melting temperature, in particular from stillage from bioethanol processing
US14/224,296 US9260675B2 (en) 2007-08-17 2014-03-25 Fuel for obtaining thermal energy from biomass with low-ash melting temperature, in particular from stillage from bioethanol processing

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20070559A CZ2007559A3 (cs) 2007-08-17 2007-08-17 Palivo a zpusob získávání tepelné energie z výpalku z výroby bioetanolu

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ300196B6 CZ300196B6 (cs) 2009-03-11
CZ2007559A3 true CZ2007559A3 (cs) 2009-03-11

Family

ID=40419406

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20070559A CZ2007559A3 (cs) 2007-08-17 2007-08-17 Palivo a zpusob získávání tepelné energie z výpalku z výroby bioetanolu

Country Status (2)

Country Link
CZ (1) CZ2007559A3 (cs)
UA (1) UA100703C2 (cs)

Families Citing this family (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ2015772A3 (cs) 2015-11-03 2017-05-10 Milan Ptáček Způsob zpracování obilního a/nebo kukuřičného zrna při výrobě biolihu a palivo a zařízení pro provádění tohoto způsobu

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US1444833A (en) * 1920-02-19 1923-02-13 Us Ind Alcohol Co Apparatus for obtaining potash from distillery waste by burning the same
NL8005147A (nl) * 1980-09-12 1982-04-01 Hollandse Const Groep Werkwijze en inrichting voor het verwerken van vinasse.
CZ12378U1 (cs) * 2002-05-11 2002-06-25 Milan Ing. Ptáček Kotel s fluidním spalováním
CZ300046B6 (cs) * 2005-08-24 2009-01-14 PROKOP INVEST, a.s. Zpusob komplexního využití výpalku z velkovýroby biolihu
CZ16005U1 (cs) * 2005-09-12 2005-11-07 Spolek pro ekologické bydlení - obcanské sdruzení Palivo a/nebo krmivo na bázi rostlinných materiálů

Also Published As

Publication number Publication date
UA100703C2 (ru) 2013-01-25
CZ300196B6 (cs) 2009-03-11

Similar Documents

Publication Publication Date Title
EP2222821B1 (en) Method of production of fuel and of obtaining thermal energy from biomass with low ash- melting temperature, in particular from stillage from bioethanol processing
Hein et al. EU clean coal technology—co-combustion of coal and biomass
Matúš et al. The effect of papermaking sludge as an additive to biomass pellets on the final quality of the fuel
Masghouni et al. Energy applications of olive-oil industry by-products:—I. The exhaust foot cake
Vershinina et al. Combustion and emission behavior of different waste fuel blends in a laboratory furnace
Kułażyński et al. Technological aspects of sunflower biomass and brown coal co-firing
Schönnenbeck et al. Combustion tests of grape marc in a multi-fuel domestic boiler
Laursen et al. Some implications of co-combustion of biomass and coal in a fluidized bed boiler
Heschel et al. Abatement of emissions in small-scale combustors through utilisation of blended pellet fuels
Matin et al. Valorization of sunflower husk after seeds convection drying for solid fuel production
US6666154B2 (en) Methods for controlling ignitability of organic waste with mineral by-products
Atimtay et al. Co-combustion of peach and apricot stone with coal in a bubbling fluidized bed
Sun et al. Experimental study on cotton stalk combustion in a circulating fluidized bed
JP4396843B2 (ja) 籾がらの多段流動層燃焼法
Vershinina et al. Promising components of waste-derived slurry fuels
Marques et al. Analysis of kinetic and diffusive data from the combustion of char pellets made with hybrid mixtures
JP2005114261A (ja) バイオマス系燃料の燃焼方法
CZ2007560A3 (cs) Zpusob energetického využívání biomasy s nízkou teplotou tavení popele, palivové smesi získané podle tohoto zpusobu a kotle pro spalování této palivové smesi
CZ2007559A3 (cs) Palivo a zpusob získávání tepelné energie z výpalku z výroby bioetanolu
CN110791342A (zh) 一种用生活污泥改善煤炭燃烧的方法
CN116951426A (zh) 一种市政污泥的焚烧系统及方法
Alnasur et al. A Study of the Chemical and Physical Properties of Cane as a Biofuel After Thermal Treatment Processes (Tarification)
Kaczyński et al. Characteristics of agro and wood biomass combustion in the stream of inert material
Kosowska-Golachowska et al. Oxy-fuel combustion of wheat straw pellets in a lab-scale fluidized bed combustor
Środa et al. Oxy-fuel Combustion of Wheat Straw

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20190817