CZ2005665A3 - Ovládání radového automatického stroje - Google Patents

Abstract

Ovládání stroje na tvarování skla obsahuje radu zarízení, které jsou ovládány v definovaných dobáchudálostí v rámci tristasedesátistupnového cyklu stroje. Zpusob tvárení skla, v nemz se kapka roztavené skloviny odstrihuje od zlabu roztaveného skla,kapka se potom tvaruje do predlisku v prední stanici, predlisek se potom vytvaruje do láhve v dokoncovací stanici a láhev se potom odstranuje z dokoncovací stanice, trvá déle nez je doba na dokonceníjednoho cyklu stroje. Pocítac analyzuje pocítacový model matematického zastoupení sítového schématuomezení. Sítové schéma omezení obsahuje nejméne jednu uzivatelskou kolizní vetev napojenou bud mezivýchozím a nebo koncovým uzlem posunu dvou mechanizmu, které mají interferencní zónu.

Description

Ovládání řadového automatického stroje

Oblast techniky

Tento vynález se týká ovládání řadového automatického stroje.

Dosavadní stav techniky

Radovy automatický stroj obsahuje skupinu (obvykle 6, 8, 10 nebo 12) sekcí. Každá sekce má přední stanici na předlisek, včetně mechanismu na otevírání a uzavírání formy, opatřeného protilehlými podpěrami formy, které nesou poloviny přední formy na předlisek. Podpěrami formy pohybuje mezi otevřenou a uzavřenou polohou vhodný motor, jakým je například pneumatický válec nebo profilovaný pohon (servomotor). Kapka roztavené skloviny se dodává do uzavřené přední formy. Otevřený vršek přední formy se potom uzavírá krytkou, která se přesune vhodným motorem ze vzdálené polohy do vysunuté polohy. Kapka roztavené skloviny se vytvaruje v přední formě do předlisku a po dostatečném ochlazení povrchu předlisku se odsune krytka, odsunou se zpět podpěry formy a dvojice ramen držáku hrdlového kroužku, která jsou otočně podepřena obracecím mechanismem, se otočí o 180° tak, aby se předlisek přesunul k dokončovací stanici. Dokončovací stanice také obsahuje mechanismus na otevírání a uzavírání formy, mající protilehlé podpěry formy, nesoucí poloviny dokončovací formy. Těmito podpěrami formy se pohybuje mezi otevřenou a uzavřenou polohou vhodným motorem. Když se předlisek umístí do dokončovací stanice, tak se podpěry formy uzavřou, ramena hrdlového kroužku se otevřou, aby se uvolnil předlisek, obracecí mechanismus vrátí ramena hrdlového kroužku na stranu přední formy a podpěra foukací hlavy se přemístí ze zatažené polohy do vysunuté polohy, kde podepřená foukací hlava uzavírá dokončovací formu. Předlisek se vyfoukne do tvaru lahve a když je dostatečně ochlazen, tak se foukací hlava odsune, přední formy na předlisek se otevřou a vyjímající mechanismus se přesune tak, aby zvednul vytvořenou láhev a přenesl ji do místa nad odstávkovou desku, kde se ochlazuje zatímco je zavěšená a potom se odstaví na přechodovou desku. Kromě pohybu mechanismů a zařízení může být také řízen procesní vzduch do pneumatických válců nebo do systémů chlazení formy.

Každá sekce je řízena počítačem, který pracuje tak, že je ovládán třistašedesátistupňovým časovacím válcem (programovatelným řadičem), který definuje konečný počet úhlových úseků kolem válce, ve kterých se mohou zapínat a vypínat mechanismy a provádět jiné úkony během každého otočení o 360°. Každý ventil pracuje cyklicky (je zapínán a vypínán) a každý mechanismus pracuje cyklicky během doby jednoho cyklu stroje v úhlových polohách pro danou událost, zvolených pracovníkem obsluhy.

Je výhodné, aby se řadový automatický stroj provozoval s maximální možnou rychlostí cyklu. Stupeň, ve kterém se toho běžně dosáhlo, byl funkcí dovednosti pracovníka obsluhy. Velmi dovední pracovníci obsluhy byli schopni vyrábět tutéž láhev s vyšší rychlostí cyklů, než jak to dokázali jiní pracovníci obsluhy.

Aby se umožnilo každé firmě provozovat stroj s rychlostí cyklů, kterou dosud byli schopni dosáhnout jen ti nej lepší pracovníci obsluhy, bylo v patentových spisech US 6 604 383, US 6 604 384, US 6 604 385, US 6 604 386, US 6 606 886, US • ·

- 3 6 705 119, US 6 711 120 a US 6 722 158 popsáno ovládání tohoto řadového automatického stroje. Podle tohoto ovládání je nejprve definován cyklus stroje rozvinutím třistašedesátistupňové úhlové tabulky událostí do schématu omezení cyklu. Rozvinutím se rozumí cyklus zpracování skla, začínající vytvořením kapky roztavené skloviny oddělením této kapky od žlabu s roztaveným sklem a končící otevřením vyjímajících kleští když je vytvarovaná láhev umístěna nad odstávkovou desku. Tento výrobní cyklus zpravidla trvá o něco málo déle než je doba dvou cyklů stroje. Potom se vytvoří matematické vyjádření rozvinutého schématu omezení cyklu, které je uzpůsobené pro automatizovanou formulaci a řešení s použitím kvadratických nákladových rovnic.

Když je řadový automatický stroj ovládán mechanismy, které jsou ovládány servořízením, omezení interferujících posunů nebo sekvencí mezi sklem a mechanismy a mezi mechanismy se dají předpovídat se slušnou mírou přesnosti. U běžného řadového automatického stroje, který má mechanismy posunované pneumatickými motory, je tato předvídatelnost mnohem méně přesná.

Podstata vynálezu

Proto je cílem předmětného vynálezu poskytnout ovládací systém pro stroj na tváření skla výše uvedeného typu, který může být snadno použit u běžného řadového automatického stroje.

Jiné cíle a výhody předmětného vynálezu budou zřejmé z následující části tohoto popisu a z připojených výkresů, které znázorňují nyní výhodné provedení obsahující principy vynálezu.

Přehled obrázků na výkrese

- 4 Obr. 1 je vývojový diagram znázorňující rozvinutí třistašedesátistupňového cyklu stroje u řadového automatického stroje do časového schématu událostí pro cyklus výroby lahve a optimalizaci tohoto časového schématu a jeho opětovné svinutí do třistašedesátistupňového cyklu stroje, obr. 2 je část nerozvinutého schématu omezení cyklu pro řadový automatický stroj, u něhož jsou dva uvedené mechanismy ovládány servomotory, obr. 2A je alternativa znázorňující schéma znázorněné na obr. 2, přičemž tyto dva mechanismy nejsou ovládány servomotory, obr. 3 je vývojový diagram způsobu postupného používání optimalizovaného schématu s použitím vzrůstajících omezení, obr. 4 je geometrická interpretace způsobu postupného používání optimalizovaného schématu s použitím vzrůstajících omezení, obr. 5 je vývojový diagram způsobu postupného používání optimalizovaného schématu s použitím interpolace, obr. 6 je geometrická interpretace postupného používání optimalizovaného schématu s použitím interpolace a obr. 7 je schématické blokové schéma znázorňující přechod ovládání pro řadový automatický stroj z jeho existujícího cyklu do optimalizovaného cyklu.

Příklady provedení vynálezu ····«· to · ·· ···· • toto «to ·· ··· ···· · · · ···· • to to to ···· · • · · · · · · ···· ··· ··· toto· ·· ···

- 5 Obr. 1 znázorňuje použití počítačového modelu tak, jak je popsán ve výše uvedených patentových spisech, na definování optimalizované doby cyklu (Optimalizovaná doba cyklu) pro existující uspořádání stroje a optimalizovaných úhlů událostí pro toto časové schéma. Se známými dobami trvání pohybů, dobami trvání podružných pohybů, dolními mezemi kolizních větví, dolními mezemi sekvenčních větví, dobami událostí, dobou cyklu stroje a známou optimalizovanou dobou cyklu stroje/cílem/stavem uzamčení nebo jako vstupy do optimalizace rozvinutého časového schématu pro minimální dobu cyklu 82 bude počítačový model 64 stanovovat zdali existuje proveditelné časové schéma? 83. Jestliže ne, model zamítne vstupy 85 . Pokud existuje proveditelné časové schéma, model svine optimalizované doby událostí do úhlů událostí 84 a vytiskne úhly událostí a novou dobu cyklu stroje 86 pro cyklus časového schématu tak, že bude dostupná pro vstup do regulátorové části ovládání stroje (Tisk obsahuje aktualizování těchto úhlů událostí v ovládání řadového automatického stroje). Tam, kde existuje podružný pohyb, bude část posunutí struktury v možné interferenci s nějakou jinou položkou a během tohoto podružného pohybu by mohla nastat kolize. Sekvenční větve se zabývají realitou, že některé události musí nastat před jinými událostmi, jako že se musí přední formy uzavřít před tím, než se dá pohnout s krytkou tak, aby uzavřela formy. Doby tepelného tváření jsou doby kdy se odvádí teplo ze skla nebo kdy se odehrává nějaký proces tváření skla, jako je foukání nebo lisování atd. Například když se vyfukuje předlisek do tvaru láhve v dokončovací formě, tak se bude přenášet teplo z vyfouknuté láhve na povrch formy dokud se dokončovací forma neotevře. Když pracovník obsluhy zablokuje doby tepelného tváření během procesu optimalizace, zůstane proces skla nezměněný. Cíl označuje, že byla zavedena hodnota, kterou se pracovník obsluhy snaží dosáhnout.

9 9 9*9 · • · · 99 9

999 9 • 9 9 9

9 9

9999999 999 9

999 9 9 9 9 99 9

Obr. 2 znázorňuje část rozvinutého schématu omezení cyklu pro řadový automatický stroj, ve kterém servomotory pohybují foukací hlavou a vyjímajícími mechanismy. Úplné pojednání o tomto výkresu je uvedeno v citovaných patentových spisech, ale pro účely diskuse v tomto popisu n označuje uzel, e označuje, že jsou přidány dva uzly současně, m označuje podružný pohyb, M označuje úplný pohyb, cz označuje kolizní zónu a c označuje, že dva mechanismy kolidují. Jak je to znázorněno, existují tři kolizní zóny, přičemž každá z nich může vést ke kolizi mezi těmito dvěma mechanismy a počítačový model může vzít každou z nich v úvahu při své analýze.

Podle předmětného vynálezu části tohoto výkresu, které se týkají potenciálně kolidujících mechanismů, kde jeden nebo všechny mechanismy nepracují se servomotorem, jsou překresleny jako uživatelské kolizní větve. Obr. 2A znázorňuje uživatelskou kolizní větev, která představuje situaci, kde dva potenciálně kolidující mechanismy (foukací hlava a vyjímání) nejsou oba provozovány se servomotory (zde není žádný provozován se servomotorem). Skutečnost, že se může objevit kolize (vyjímání dovnitř koliduje s foukací hlavou), je znázorněna v této uživatelské kolizní větvi c, která je propojena mezi startovními uzly (nl, n3) dvou pohybových větví. Kolizní větev by také mohla být propojena mezi koncovými uzly pro tyto mechanizmy. Výkres uvádí, že jestliže foukací hlava nahoru začíná na nl a končí v nějaké době n2 poté a vyjímání dovnitř začíná v n3 (doba pozdější než je nl) a končí v n4, nenastane kolize. Tyto startovní doby budou známy z existujícího úhlového diagramu událostí. Obr. 2A jednoduše uvádí, že jestliže vyjímání začne v n3-nl po nl, nenastane kolize. Tato úprava modelu se provede kdykoli se může objevit kolize mezi dvěma mechanizmy, které nejsou oba ovládány servomotory. V uživatelské kolizní větvi bude minimální dobou mezi startem těchto dvou mechanizmů ·· ···» • · • «·· • » ··*· • · • ··· • «· · ·«·· · • * · · · · · ···· ··· ··· ··· ·« *··

- 7 doba definovaná odkazem na nynější úhlový diagram událostí. Uživatel může snížit tuto dolní mez, pokud by byla k dispozici nějaká doba dle úsudku daného pozorováním uživatele.

Jakmile se stanoví optimalizované časové schéma, použije se na pracující stroj bez narušení způsobu výroby skla. Aby se to uskutečnilo, upraví se časové schéma událostí v malých přírůstcích ze své současné činnosti na své konečné optimalizované časové schéma ve způsobu, který se bude nazývat přírůstková aplikace.

Vývojový diagram, který poskytuje přehled na vysoké úrovni o optimalizační akci, je znázorněn na obr. 3. Akce je zahájena v 2 02. Meze jsou inicializovány pomocí 2 04 tak, že kolizní a sekvenční rezervy nebudou horší než jaké jsou u nynějšího časování pracovního úkolu. Uživatel potom upraví podle potřeby nynější cílové a mezní hodnoty pro větve sítě přes uživatelské rozhraní 206 . S použitím těchto nastavení se provede optimalizace a uživateli se poskytne předběžný pohled na optimální řešení pomocí 208. Tento předběžný pohled zahrnuje optimalizované trvání větví sítě, jakož i indikaci aktivních mezí a jak by měly být upraveny, aby se umožnilo, aby bylo optimální řešení blíže k cílovým hodnotám. Uživatel potom pozoruje činnost stroje 210 a posuzuje, zdali jsou navržené úpravy aktivních mezí přijatelné. (Například zda je konkrétní dvojice mechanizmů skutečně na okraji kolize nebo zdali ještě zbývá nějaká vůle?) Na základě předem zobrazených výsledků a pozorováních uživatele může uživatel zvolit přes rozhodovací blok 212, že provede další úpravy optimalizačních nastavení tím, že se vrátí k 206, přeruší akci a nezmění časování 214 událostí nebo že pokračuje a použije změny. Když uživatel pokračuje, tak se časování stroje posunuje přírůstkově ze svého nynějšího stavu do optimalizovaného časování pomocí 216. Každé provedení 216 • · · ·

- 8 změní úhly událostí nejvýše o nějaký předem stanovený maximální přírůstek. Po každé takové přírůstkové změně uživatel pozoruje činnost stroje 218, aby si ověřil, že nedochází k hrozícím kolizím, sekvenčním problémům nebo k nežádoucímu ovlivňování vytváření zboží. Na základě tohoto pozorování může uživatel zvolit přes rozhodovací blok 220, že provede další přírůstkovou změnu tím, že se vrátí k 216, provede další úpravy optimalizačních nastavení 206 nebo ukončí optimalizační proces. Jestliže uživatel přeruší optimalizační proces, uloží se nastavení (trvalá data) podle uživatelovy volby pomocí 222 a akce se ukončí 224.

Obecně se úhly událostí na všech sekcích musí upravit když se optimalizuje rychlost stroje. Tak je tomu, protože všechny sekce musí pracovat stejnou rychlostí a optimální časování událostí pro každou sekci závisí na rychlosti stroje. Maximální dosažitelná rychlost stroje je omezená maximální dosažitelnou rychlostí nej pomalejší sekce. Všechny sekce budou optimalizovány tak, aby běžely při maximální dosažitelné rychlosti nejpomalejší sekce.

Dvě varianty způsobu přírůstkového používání optimalizovaného časového schématu jsou podrobně uvedeny na obr. 4 až 7. Použití zvětšených omezení je znázorněno na vývojovém diagramu na obr. 4 a geometrická interpretace tohoto přístupu je uvedena na obr. 5. Alternativní přístup, založený na interpolaci, je znázorněn na vývojovém diagramu na obr. 6 a geometrická interpretace tohoto přístupu je znázorněna na obr. 7.

Přírůstková aplikace s použitím zvětšených omezení je jedním přístupem jak vytvářet mezitímní časová schémata událostí a s nimi spojené časy cyklů (obr. 4). V přístupu se zvětšením • « ·

- 9 omezení se řeší opakovaně problém omezené optimalizace se zvětšenou verzí původní omezovači funkce. Konkrétně se omezovači funkce původní (předběžné) optimalizace zvětší dalšími omezeními, která omezují maximální velikost o kterou se může každá nerozvinutá doba události změnit oproti své nynější hodnotě. Tento způsob je podrobně uveden ve vývojovém diagramu znázorněném na obr. 6. Způsob začne vstupem 604 parametrů původní, nepřírůstkové omezovači funkce a nákladových funkci, maximální dovolené změny v každém úhlu změny nebo maximální dovolené změny v každé době události, maximální dovolené změny v periodě cyklu, nynější periody cyklu, nynějších nerozvinutých časů událostí. Pokud není poskytnuta jako vstup, vypočte se maximální dovolená změna v každé době události pomocí 606 s použitím:

urychlení zpomalení kde:

6t = velikost maximálně dovolené δθ = velikost maximálně dovolené T = perioda cyklu δΤ = velikost maximální dovolené změny v každé době události změny v každém úhlu události změny v periodě cyklu

Protože změna v době události pro danou změnu úhlu události závisí na periodě cyklu, výše uvedený vzorec zvolí více omezující hodnotu. Ta bude konzervativní pro každou mezitímní hodnotu změny aktuální doby cyklu.

Základní časy událostí jsou definovány tak, aby se rovnaly nynějším časům událostí pomocí 608 . Horní mez u nových časů událostí se nastaví pomocí 610 přidáním maximální dovolené doby • · · · · ·

pomoci

V 613

- 10 události k základnímu času. Podobně dolní mez se vypočte 612 odečtením maximální dovolené změny od základních časů se vypočtou horní meze u trvání cyklických větví přičtením a maximální dovolená změna v periodě cyklu vůči nynější periodě cyklu a dolní meze se vypočtou odečtením maximální dovolené změny v periodě cyklu od nynější doby cyklu. Existující omezující funkce se zvětší s těmito horními a dolními mezemi na přípustné doby událostí a dob trvání cyklických větvení pomocí 614. Omezená optimalizace s použitím původní nákladové funkce a funkce zvětšeného omezení se provede pomocí 616. Výsledné nové nerozbalené doby událostí se potom svinou kolem třistašedesátistupňového válce pomocí 617, aby se vytvořila nová množina úhlů událostí. Nové úhly událostí se odesílají ven pomocí 618. Způsob se ukončí v 620 očekáváním dalšího požadavku uživatele dále přírůstkově postoupit směrem ke konečnému optimalizovanému časovému schématu nebo se ukončí, když se dosáhne nepřirůstkového řešení.

Tento přístup může být srozumitelnější když se zváží geometrická interpretace. Obecně se může považovat časové schéma, skládající se z nerozvinutých časů událostí pro N událostí, za jeden bod v N-rozměrném prostoru. Je to znázorněno na obr. 5 pro časové schéma, které má jenom dva časy událostí. Každé konkrétní časové schéma se vynese jako bod v dvojrozměrné rovině 702, jejíž horizontální souřadnice představuje dobu události pro jednu událost v časovém schématu a vertikální souřadnice představuje druhou událost v časovéam schématu. Na této rovině jsou znázorněny úrovňové přímky 704 nákladové funkce a omezovači hranice 706 a 708 pro původní problém. Způsob, kde se používá přírůstků, začíná na nějakém výchozím časovém schématu 710, které se stane základním časem pro první aplikaci. Další zvětšená omezení, týkající se maximální dovolené změny, se dají znázornit jako čtverec 712 obklopující základní bod 710.

• · · · · ·

- 11 Tento rozšířený, omezený optimalizační problém se řeší tak, že dává další časové schéma 718, které je na jedné z rozšířených hraníc mezí. To se stane novým základním bodem a způsob se opakuje podél trasy 714 až se dosáhne konečného časového schématu 716.

V interpolačním přístupu se nalézají nová časová schémata interpolováním mezi počátečním a konečným (předběžně zobrazeným) časovým schématem. Tento způsob je podrobně uveden ve vývojovém diagramu znázorněném na obr. nynějších nerozvinutých časů

6. Způsob začíná vstupem 804 událostí, konečných optimalizovaných nerozvinutých časů událostí, maximální dovolenou změnou v každém úhlu události nebo maximální dovolenou změnou v každém času události, maximální dovolenou změnou periody cyklu a nynější periodou cyklu. Pokud není poskytnuta jako vstup, vypočte se maximální dovolená pomocí 806 s použitím:

změna v každém času události

St = m/T-ST

360 ( δθ ψ

360 urychlení zpomalení kde:

5t = velikost maximálně dovolené změny v každé době události δθ = velikost maximálně dovolené změny v každém úhlu události T = perioda cyklu δΤ = velikost maximální dovolené změny v periodě cyklu

Protože změna v době události pro danou změnu v úhlu události závisí na periodě cyklu, výše uvedený vzorec vybírá více omezující hodnotu. To bude konzervativní pro každou mezitímní hodnotu změny aktuální doby cyklu.

• » · · · 4 » · · » · · · · ft · , ► · 4

C · · · ·

- 12 Základní časy události jsou definovány tak, aby byly rovny nynějším dobám událostí pomocí 808. Změna v každé individuální době události od její nynější hodnoty do její konečné optimalizované hodnoty se vypočte pomocí 810. Doba události s největší změnou velikosti se stanovuje pomocí 812. Zlomek celkové změny, který může být proveden beze změny této ne j citlivě j ší doby události o více než je dovolená mez, se vypočte pomocí 814. Dovolený zlomek celkové změny, který se dá provést bez změny periody cyklu o více než je maximální dovolená mez, se vypočte pomocí 815. Menší ze zlomků vypočtených pomocí 814 a 815 se vybere pomocí 821. Potom se vypočte nové časové schéma pomocí 816 přidáním takových přírůstků k jednotlivým základním dobám událostí, které jsou dány součinem zlomku vypočteného pomocí 821 a celkové změny jednotlivé doby události vypočtené pomocí 810. Výsledné nerozvinuté časové schéma dob událostí se svine kolem třistašedesátistupňového válce pomocí 817, aby se vytvořilo nové časové schéma úhlů událostí. Nové úhly událostí jsou výstupem z 818. Způsob se zakončí v 820 tím, že se očekává další požadavek uživatele přidávat dále ke konečnému optimalizovanému časovému schématu nebo se způsob ukončí když se dosáhne bezpřírůstkového řešení.

Tento přístup bude ještě lépe pochopitelný když se zváží geometrická interpretace, znázorněná na obr. 7 pro jednoduchý dvojrozměrný případ (časové schéma se dvěma dobami událostí). Jak to bylo uvedeno dříve v odkazu na obr. 5, každé konkrétní časové schéma potom může být vyneseno jako bod v dvojrozměrné rovině 902. Nové body 912 časového schématu jsou interpolovány podél úsečky 908, která spojuje počáteční časové schéma 904 a 912. Body schématu jsou umístěny podél úsečky tak, aby se nepřekročila maximální dovolená změna na krok v žádné době události 910. V tomto příkladu by to bylo diktováno změnou v horizontální souřadnici, protože daný pohyb podél úsečky 908 • · · « «·· ···

- 13 vytvoří větší změnu v horizontální než ve vertikální souřadnici. (To předpokládá, že je omezující faktor maximální dovolená změna v úhlech událostí. Kdyby byla omezujícím faktorem maximální dovolená změna rychlosti, vzdálenost 910 by se dále snížila.)

Poznamenává se, že nynější perioda cyklu je stanovena trváním cyklické větve v síťovém modelu. Doba cyklu je tudíž implicitní v N-rozměrném zastoupení vektoru časového schématu. Jako alternativa k dodání přírůstkové optimalizační rutiny s nynější periodou cyklu by se také dala získat z nynějších nerozvinutých dob událostí a z indexů spojených s konci cyklické větve.

událostí sekvenčních

Obr. 8 znázorňuje přírůstkovou aplikační proceduru. Pracovník obsluhy definuje optimalizované časové schéma dob 920. Pracovník obsluhy potom stanoví skupinu časových schémat dob událostí

Pracovník obsluhy potom rozvine mezitímních přírůstkovou aplikací 922. časová schémata dob událostí do úhlových schémat dob událostí 924 a sekvenčně vkládá časová schémata úhlů událostí do ovládání řadového automatického stroje

Claims (2)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Ovládání pro stroj na tváření skla, který obsahuje přední stanici pro vytváření předlisku z kapky roztavené skloviny, mající řadu mechanismů, dokončovací stanici pro vytvarování předlisku do láhve, mající řadu mechanismů, dávkovači systém obsahující střihači mechanismus na dodáváni kapky roztavené skloviny do přední stanice, mechanismus na přenášeni předlisku z přední stanice do dokončovací stanice a vyjímající mechanizmus na odstraňování láhve z dokončovací stanice, přičemž stroj má nastavenou dobu cyklu, přičemž každý z mechanizmů je cyklován v rámci doby jednoho cyklu stroje, přičemž existuji interference mezi trasami pohybu kapky roztavené skloviny, předlisku, láhve a jednotlivých mechanismů, přičemž tepelné tváření předlisku a láhve obsahuje řadu tepelných tvářecích procesů objevujících se během doby jednoho cyklu stroje a majících konečná trváni, přičemž procesní vzduch je dodáván pro nejméně jeden proces po konečnou dobu trvání otevíráním a potom zavíráním přívodního ventilu během doby jednoho strojového cyklu, přičemž začátek pohybu mechanismů a otevírání a potom zavíráni ventilů jsou události, které se zahajují podle zvoleného časového schématu v definovaných časech událostí během třistašedesátistupňového cyklu stroje, přičemž rozvinutý způsob vytváření láhve, v němž roztavené skloviny odstřihuje ze žlabu roztavené kapka se potom vytvaruje do předlisku v přední předlisek se potom vytvaruje na láhev v dokončovací láhev se potom odstraňuje z dokončovací stanice, trvá déle než se kapka skloviny, stanici, stanici a • · · · ·»

   - 15 je doba dokončení jednoho cyklu stroje, vyznačující se tím, že obsahuj e počítačový model matematické reprezentace síťového schématu omezení nerozvinutého způsobu vytváření láhve, v němž se posunutí posunovatelného mechanismu objevuje mezi výchozím a koncovým uzlem, přičemž síťové schéma omezení obsahuje nejméně jednu uživatelskou kolizní větev napojenou bud' mezi výchozím a nebo koncovým uzlem posunu dvou potenciálně interferujících mechanizmů a počítačový analytický prostředek pro analyzování počítačového modelu jako problém omezené optimalizace.
2. 2. Ovládání pro stroj na tváření skla podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje uživatelem upravená nastavení pro uživatelskou kolizní větev.