CZ2004742A3

CZ2004742A3 - Prostředky na bázi pentafluorpropanu

Info

Publication number: CZ2004742A3
Application number: CZ2004742A
Authority: CZ
Inventors: Guillermo J. Hitters; Kane D. Cook; Gary M. Knopeck; Hang T. Pham; Ian Shankland; Rajiv R. Singh
Original assignee: Honeywell International Inc.
Priority date: 2001-12-18
Filing date: 2002-12-17
Publication date: 2004-11-10
Also published as: ATE384096T1; US6896823B2; US7169320B2; DE60224726D1; DE60224726T2; EP1458796A2; WO2003051968A3; WO2003051968A2; CN1617903A; JP2005513181A; AU2002360653A1; ES2299627T3; HUP0600303A2; US20050205832A1; EP1458796B1; PL369888A1; US20030141481A1

Description

Prostředky na bázi pentafluorpropanu

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká obecně prostředků na bázi pentafluorpropanu. Zvláště se předkládaný vynález týká prostředků, obsahujících pentafluorpropan, který má relativně konstantní teplotu varu, a jejich použití.

Tato přihláška nárokuje prioritu prozatímní přihlášky č. US 60/342,067, jejíž datum podání bylo shodné s datem 18. prosince 2001.

Dosavadní stav techniky

Prostředky na bázi hydrofluorouhlovodíku jsou zajímavé pro použití jako náhrady za prostředky na bázi chlorofluorouhlovůdíku („CFC“) a/nebo hydrochlorofluorouhlovodíku, které jsou nažádoucí vzhledem k životnímu prostředí. Konkrétně přihíašovatélé zjistili, že prostředky, obsahující směsi hydrofluorouhlovodíku („HFC“), a látky bez obsahu HFC (non-HFC) jsou zajímavé pro použití široké řadě aplikací, zahrnující použití jako hnací látky v aerosolových nebo jiných rozprášitelných prostředcích. Bohužel přihlašovatelé dále zjistili množství nevýhod spojených s adaptací typických směsí HFC/nonHFC pro použití v aerosolech.

Jedna nevýhoda, spojená s použitím typických směsí HFC/non-HFC v aerosolech, spočívá v to, že různé směsi HFC/non-HFC, zahrnující ty, které obsahují stejné složky, ale které se liší i když slabě ve svých relativních koncentracích, vedou k vytvoření rozprášitelných produktů, které mají velmi rozdílné vlastnosti. Například důležitou vlastností aerosolů a jiných stlačených, rozprášitelných produktů je povaha samotného spreje. Spreje mohou být chrakterizovány například jako „rozprašovače“ versus „roztřikovače“ nebo jako „ suché“ versus „mokré“. Sprejové charakteristiky

-2• ··· aerosolu jsou stanoveny několika faktory a jedním z nejdůležitějších je tlak. Ve stavu techniky je dobře známo, že změny v tlaku aerosolu nebo jiného rozprášitelného produktu mohou významně změnit vlastnosti spreje. Například vyšší tlaky budou obecně více poskytovat spreje jako rozprašovače, zatímco nižší tlaky budou více poskytovat spreje jako roztřikovače. Tlak typického aerosolu je funkcí množství a typu hnací látky ve forlmulaci a množství a typu rozpouštědla nebo rozpouštědel ve formulaci. Začlenění rozpouštědla s vyšší teplotou varu, tedy s nižším tlakem, do formulace bude mít tendenci snižovat tlak konečného produktu, zatímco začlenění rozpouštědla s nižší teplotou varu, tedy s vyšším tlakem, bude mít tendenci zvyšovat tlak konečného produktu. .

Bohužel, jak je známo ze stavu techniky, mají směsi HFC/non-HFC tendenci podléhat významné změně teploty varu za relativně malé změny relativních koncentrací složek HFC/non-HFC ve směsi. Následkem toho z mírně rozdílných směsí HFC/non-HFC vznikají rozprašovatelné prostředky, které mají významně rozdílné sprejové charakteristiky. Tedy, kde se jedna konkrétní kombinace dvou nebo více rozpouštědel HFC/non-HFC považuje za vhodou pro použití v dané sprejové aplikaci, jiné kombinace stejných dvou nebo více rozpouštědel HFC/non-HFC, které se jen mírně liší v relativních koncentracích rozpouštědel HFC/non-HFC, může být pro stejnou aplikaci nevhodná.

Přihlašovatelé došli k závěru, že jsou žádoucí směsi dvou nebo více rozpouštědel HFC a non-HFC, které mají relativně konstantní teploty varu a tlaky vodní páry, to znamená, že teploty varu a tlaky vodní páry se mění v relativně malé míře při změnách relativní koncentrace složek směsi. Při výrobě těchto směsí by relativně konstantní teplota varu/tlak voní páry umožnily širší řadu prostředků, které se mohou použít pro danou sprejovou aplikaci. Bohužel směsi HFC/non-HFC, které mají tyto vlastnosti, tedy relativně konstantní teplotu varu a tlaku vodní páry, nejsou pouze neobvyklé, ale také nepředvídatelné.

• ·

-39 · · · · • 9

9 9 9

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález překonává výše uvedené nedostatky tím, že poskytuje prostředky HFC, které mají relativně konstantní charakteristiky teploty varu a a tlaku vodní páry. Zvláště přihlašovatelé získali prostředky s relativně konstaní teplotou varu, obsahující 1,1,1,3,3-pentafluoropropan („HFC-245fa“), druhou složku, zvolenou ze skupiny, sestávající z 1,1,1,2,2,3,4,5,5,5dekafluoropentanu („HFC-4310“), perfluorbutylmethyletheru („HFE-449“) a jejich kombinací, a třetí složku, zvolenou ze skupiny, sestávající z methanolu, 1,2-trans-dichlorethylenu („Trans“) a jejich kombinací.

Zde používaný pojem „prostředek s relativně konstantní teplotou varu“ (nebo prostředek „RCPB“ ve zkratce) znamená prostředek, který obsahuje dvě nebo více složek, a který má teplotu varu, která (1) se nachází mezi nejnižší a nejvyšší teplotou varu jednotlivých složek, a (2) změny menší než by se očekávalo pro danou změnu relativní koncentrace složek. S ohledem na první charakteristiku teploty varu to není azeotrop, protože teplota varu prostředku je mezi nejvyšším a nejnižším bodem varu jednotlivých částí, (mělo by se tím rozumět, že prostředek, který není azeotropní, může být stále jako azeotropní.) Neazeotropní prostředek, prostředek RCBP podle předkládaného vynálezu, se během varu podrobí změně relativní koncentrace složek, přičemž se těkavější složky prostředku odpaří. Pokud jde o druhou charakteristiku teploty varu, zatímco jsou teploty varu azeotropních prostředků svou povahou velmi nepředvídatelné, obvyklý způsob ukazuje, že se teplota varu neazeotropního prostředku může předpovědět na základě teplot varů složek a jejich relativní koncentrace v prostředku. Přihlašovatelé však neočekávaně zjistili, že pro danou změnu relativní koncentrace složek vykazují prostředky RCBP nižší změnu teploty varu než by se očekávalo při použití známých způsobů předpovídání.

Pro nejobvyklejší neazeotropní prostředky může odborník v obroru vypočítat očekávanou změnu teplotu varu za použití některé ze známých technik. Možná nejobvyklejším přístupem je použití modelu regulárního roztoku (Regular Solution Model, jak je uvedeno v díle Prausnitz, Lichtenthaler, Azevedo „Molecular Thermodynamics of Fluid-Phase Equilibria“, PrenticeHall, lne. (druhé vydání) str. 279-290 a Bartoň, „CRC Handbook of Solubility parameters and Other Cohesion Parameters“, CRC Press, lne. (čtvrtý výtisk 1988), str. 27-35, obě jsou začleněny do popisu jako reference). Další obvyklý přístup pro předpovídání očekávané křivky bodů varů pro řadu prostředků je použití Wilsonova modelu (uvedeno v díle Acree, Jr., „Thermodynamic Properties of Nonelectřolyte Solutions“, Academie Press (1984) 90-97, 180189, které je začleněno do reference). Pro účely vysvětlení a jednoduchosti, kterákoliv zde uvedená reference na „očekávané“ teploty varu, jejich změny nebo údaje se mohou použít pro výpočet pomocí modelu regulárního roztoku nebo Wilsonova modelu, pokud není uvedeno jinak.

Model regulárního roztoku se obvykle používá pro stanovení křivky teplot varů prostředku „regulárního roztoku“ při změně relativní koncentrace složek (například složek A a B). Vložením charakteristických dat zvláště do čistých prostředků o složkách A a B, umožňují rovnice modelu regulárního roztoku relativně rychlý způsob předpovězení očekávaných teplot varů prostředku, který má různé relativní koncentrace složek A a B - to znamená, že teploty varu prostředku, který obsahuje 100 % hmotn. A / 0 % hmotn. B až 0 % hmotn. A / 100 % hmotn. B (všechna uvedená hmotnostní procenta jsou vztažena na celkovou hmotnost prostředku, pokud není uvedeno jinak). Jak se obecně očekává, křivka teplot varů v řadě prostředků, které působí jako regulární roztok, má tendenci mít významně pozitivní sklon, který značí, že prostředky napříč této řady bubou vykazovat významné změny kapalného složení při varu nebo odpařování. Při experimentálním měření a vynášení skutečné křivky telot varů prostředku, který má různé relativní koncentrace složek A a B, kde experimentální data v podstatě odpovídají předpokládané křivce, jsou prostředky „regulární roztoky“. Avšak, kde prostředek vykazuje skutečnou křivku teplot varů, která se odklání od modelu regulárního roztoku

-5··· 9 9

9 • 9 · méně pozitivním sklonem (menší sklon nebo sklon blížící se k nule), prostředek v této řadě bude mít tendenci vykazovat relativně méně významné a často pouze malé změny teplot varů při změnách relativní koncentrace složek. Tyto prostředky zahrnují prostředky s relativně konstantní teplotou varu podle předkládaného vynálezu.

Wilsonův model je matematický podél, používaný obvykle pro výpočet teplot varů prostředku, který má různé relativní koncentrace složek A a B, který se může nebo nemusí chovat jako regulární roztok. Wilsonův model se liší alespoň částečně od modelu regulárního roztoku v tom, že Wilsonův model umožňuje uživateli vkládat nejen charakteristická data čistých složek A a B, ale také jakákoliv charakteristická data již známá nebo naměřená pro směsi složek A a B. Proto tam, kde uživatel má charakteristická data spojená s některou ze směsí složek A a B, která má relativní koncentrace složek A a B mezi čistou složkou A a čistou složkou B, nebo je jinak technicky informovaný, mohou být tyto data začleněny do Wilsonova modelu společně s údaji, které jsou spojeny s čistou složkou A a čistou složkou B, a tím umožnit aproximaci teploty varu pro kterýkoliv prostředek, který má různé koncentrace složek A a B. Protože Wilsonův model umožňuje začlenění více známých údajů než model regulárního roztoku, křivky vypočtené podle Wilsonova modelu mají tendenci se blížit ke skutečně naměřené křivce, než je tomu u modelu regulárního roztoku. Podle toho při by experimentálním měření a vynášení teplot varů směsí složek A a B odborník v oboru očekával výsledný graf, který je podobný a má sklon podobný grafu teplot varů vypočtených Wilsonovým modelem. Avšak přihlašovatelé zjistili, že některé prostředky vykazují skutečnou křivku teplot varů, která se dokonce odklání od Wilsonova modelu méně pozitivním sklonem (menším sklonem nebo sklonem blížícím se k nule) než by se očekával. Tyto prostředky zahrnují prostředky RCPB pro účely předkládaného vynálezu.

Přihlašovatelé neočekávaně zjistili, že prostředky na bázi HFC-245fa podle předkládaného vynálezu zahrnují prostředky RCBP. Zvláště přihlašovatelé

-6stanovili, že experimentálně naměřená křivka teplot varů prostředků podle předkládaného vynálezu má sklon, který má neočekávaně a významně menší sklon než sklon křivek teplot varů předpokládaných za použití modelu regulárního roztoku nebo Wilsonova modelu popsaných výše.

Cestou příkladu přihlašovatelé vyhodnotili teploty varů a sklony teplot varů prostředků podle předkládaného vynálezu vytvořením směsí HFC-245fa a druhé složky, zvolené ze HFC-4310, HFE-449 a jejich směsí, a přidáním malých množství třetí složky, zvolené z methanolu, Trans a jejich směsí k vytvořené směsi. Po každém přidání třetí složky byla měřena teplota varu prostředku. Vynesením naměřené teploty varu (osa-y) jako funkce hmotnostního procenta třetí složky v prostředku (osa-x) vznikne graf, který má významně menší sklon než je sklon vypočteného grafu.

Podle výhodných provedení vynálezu je sklon křivky teplot varů prostředků podle předkládaného vynálezu asi 1,25 stupně na 10 % hmotnostních třetí složky nebo menší. Výhodně je sklon asi 1 stupeň na 10 % hmotnostních třetí složky nebo menší, výhodněji asi 0,8 stupně na 10 % hmotnostních nebo menší, ještě výhodněji asi 0,7 stupně na 10 %hmotnostních třetí složky nebo menší a ještě výhodněji asi 0,6 stupně na 10 % hmotnostních třetí složky nebo menší.

Ve výhodných provedeních je teplota varu prostředků podle předkládaného vynálezu relativně konstantní. Podle určitých výhodných provedeních mají prostředky podle předkládaného vynálezu teplotu varu asi 22°C±7°C při tlaku 14,7 x 6,89 kPa (14,7 psia), výhodněji asi 23°C±5 °C při tlaku 14,7 x 6,89 kPa (14,7 psia), ještě výhodněji asi 23°C±4°C při tlaku 14,7 x 6,89 kPa (14,7 psia) a v určitých ještě výhodnějších provedeních 23°C±3°C při tlaku 14,7 x 6,89 kPa (14,7 psia). V určitých jiných výhodných provedeních mají prostředky podle předkládaného vynálezu teplotu varu 20°C±5°C při tlaku 14,7 x 6,89 kPa (14,7 psia).

-7··· · ·

Prostředky podle předkládaného vynálezu obsahují a podle určitých výhodných provedeních sestávají v podstatě z HFC-245fa, druhé složky zvolené ze skupiny, sestávající z HFC-4310, HFE-449 a jejich kombinací, a třetí složky, zvolené ze skupiny, sestávající z methanolu, Trans a jejich kombinací.

Pentafluorpropan/dekafluorpropan/methanol

Jedno provedení podle předkládaného vynálezu poskytuje prostředky obsahující a výhodně sestávající v podstatě z HFC-245fa, HFC-4310 a methanolu. Výhodně tato provedení poskytují prostředky obsahující a výhodně sestávající v podstatě z asi 37 až asi 75 % hmotnostních HFC-245fa, asi 3 až asi 60 % hmotnostních HFC-4310 a asi 1 až 60 % hmotnostních methanolu.

Výhodné, výhodnější a nejvýhodnější prostředky podle tohoto provedení jsou uvedeny v tabulce 1. Číselná rozmezí v tabulce 1 znamenají uvedení pojmu _ _ J M „asi .

Tabulka 1

Složky	Výhodné (%hmotn.)	Výhodnější (%hmotn.)	Nejvýhodnější (%hmotn.)
HFC-245fa	37-75	40 - 70	40 - 65
HFC-4310	60 - 3	10 - 50	20 - 40
Methanol	60 - 1	5 - 50	10 - 40

• *

9

999 • · 9

-8999 9 9

9 • 9 «

Pentafluorpropan/dekafluorpropan/1,2-trans-dichlorethylen

Další provedení podle předkládaného vynálezu poskytuje prostředky obsahující a výhodně sestávající z HCF-245fa, HFC-4310 a Trans. Výhodně tato provedení poskytují prostředky obsahující a výhodně sestávající v podstatě z asi 25 až asi 75 % hmotnostních HFC-245fa, asi 15 až asi 60 % hmotnostních HFC-4310 a asi 1 až asi 60 % hmotnostních Trans.

Výhodné, výhodnější a nejvýhodnější prostředky podle tohoto provedení jsou uvedeny v tabulce. 2. Číselná rozmezí v tabulce 2 znamenají uvedení pojmu „asi .

Tabulka 2

Složky	Výhodné (% hmotn.)	Výhodnější (% hmotn.	Nejvýhodnější (% hmotn.)
HFC-245fa	25-75	25 - 70	25-65
HFC-4310	60-15	25 - 50	35 - 45
1,2-Trans-dichlor- ethylen	60-1	5 - 50	10-40

Pentafluorpropan/perfluorbutylmethylether/methanol

Další provedení podle předkládaného vynálezu poskytuje prostředky obsahující a výhodně sestávající v podstatě z HFC-245fa, HFE-449 a methanolu. Výhodně tato provedení poskytují prostředky obsahující a výhodně sestávající v podstatě z asi 37 až 75 % hmotnostních HFC-245fa, asi

-93 až asi 60 % hmotnostních HFE-449 a asi 1 až 60 % hmotnostních methanolu.

Výhodné, výhodnější a nejvýhodnější prostředky podle tohoto provedení jsou uvedeny v tabulce 3. Číselná rozmezí v tabulce 3 znamenají uvedení pojmu _ _ ϊ M „asi .

Tabulka 3

Složky	Výhodné (% hmotn.)	Výhodnější (% hmotn.)	Nejvýhodnější (% hmotn.)
HFC-245fa	37-75	40-70	40-65
HFE - 449	60-3	10 - 50	20-40
Methanol	60 - 1	5 - 50	10-40

Pentafluorpropan/perfluorbutylmethvlether/1,2-trans-dichlorethylen

Další provedení podle předkládaného vynálezu poskytuje prostředky obsahující a výhodně sestávající z pentafluorpropanu, výhodně HFC-245fa, HFE-449 a Trans. Výhodně tyto propvedení poskytují prostředky obsahující a výhodně sestávající v podstatě z asi 25 až asi 75 % hmotnostních HFC-245fa, asi 15 až asi 60 % hmotnostních HFE-449 a asi 1 až asi 60 % hmotnostních Trans.

Výhodné, výhodnější a nejvýhodnější prostředky podle tohoto provedení jsou uvedeny v tabulce 4. Číselná rozmezí v tabulce 4 znamenají uvedení pojmu „asi .

-10• 9 9 9 '9 · 9 9 9 · ·

9 9 · 9 ·«· 9 · 9· • 999 99 99 999 9 999 · 9999 · · *

9999 99 99 9'9 99 9

Tabulka 4

Složky	Výhodné (% hmotn.)	Výhodnější (% hmotn.)	Nejvýhodnější (% hmotn.)
HFC-245fa	25-75	25-70	25 - 65
HFE-449	60 - 15	25 - 50	35-45
1,2-Trans-dichlor- ethylen	60 - 1	5 - 50	10 - 40

Použití prostředků

Předkládané prostředky mají uplatnění ve velké řadě aplikací. Například jedno provedení podle předkládaného vynálezu se týká použití předkládaných prostředků jako hnací látky/rozpouštědla v rozprášitelných prostředcích. Obecně rozprášitelné prostředky obsahují rozprašovaný materiál a hnací látku/rozpouštědlo nebo směs hnacích látek/rozpouštědel. Pro výhodné rozprášitelné prostředky je nezbytné, aby rozprašovaný materiál byl relativně nebo v podstatě rozpustný v použitých hnacích látkách/rozpouštědlech. Zatímco mnoho samotných HFC, jako je HFC-245fa, mají tendenci být slabým rozpouštědlem, přihlašovatelé zjistili, že prostředky podle předkládaného vynálezu vykazují relativně vysokou rozpustnost, přičemž také zůstávají nehořlavé.

Kterýkoliv z široké řady rozprášitelných materiálů se může použít společně s prostředky podle předkládaného vynálezu, přičemž vznikne rozprášitelný prostředek. Příklady těchto vhodných materiálů zahrnují, aniž by se tím omezil rozsah vynálezu, oleje a jiné lubrikanty, jako je minerální olej, mazadla, jako jsou silikonové oleje (polydimethylsiloxany), ochranné vrstvy, jako jsou akrylové pryskyřice, čistidla, leštidla, lékařské materiály, jako jsou léky proti

-11 • · • ··· • Φ <

9 « astma a proti halitóze, a také kosmetické materiály, jako jsou deodoranty, parfémy, vlasové spreje a podobně.

Rozprášitelné prostředky podle předkládaného vynálezu mohou dále obsahovat kteroukoliv z široké řady inertních přísad, dalších rozpouštědel a jiných materiálů používaných obvykle pro rozprášitelné prostředky.

V ještě jiných provedeních předkládaný vynález poskytuje pěnitelné prostředky a výhodně polyuretanové a polyisokyanuratové pěnové prostředky a způsoby výroby pěn. V těchto pěnových provedeních je v pěnitelném prostřeku zahrnut alespoň jeden z předkládaných prostředků jako nadouvadlo. Tento prostředek výhodně zahrnuje jednu nebo více dalších složek schopných reakce a zapěnění za vhodných podmínek, přičemž se vytvoří pěna nebo buněčné struktury dobře známá ze stavu techniky.

Předkládaný vynález také poskytuje způsob výroby pěnitelného prostředku. Kterýkoliv ze způsobů dobře známých ze stavu techniky, jako ty popsané v díle „Polyurethanes Chemistry and Technology“, díl I a II, Saunders a Frisch, 1962, John Wiley a synové, New York, NY, které je začleněno do reference, se může použít nebo přizpůsobit pro použití ve shodě s pěnovými provedeními podle předkládaného vynálezu. Obecně tyto způsoby zahrnují výrobu polyurethanových nebo polyisokyanuratových pěn sloučením isokyanatu, polyolu nebo směsi polyolů, nadouvadla nebo směsi nadouvadel, obsahujících jeden nebo více předkládaných prostředků, a jiných materiálů, jako jsou katalyzátory, povrchově aktivní látky a případně zhášedla, barviva nebo jiné přísady. V mnoha aplikacích je vhodné použít složky pro polyurethanové nebo polyisokyanuratové pěny v předem smíchaných formulacích. Nejobvykleji je pěnová formulace předem smíchaná do dvou složek. Isokyanat a případně určité povrchově aktivní látky a nadouvadla zahrnují první složku, obvykle označovanou jako složka „A“. Polyol nebo polyolová směs, povrchově aktivní látka, katalyzátory, nadouvadla, zhášedla a jiné isokyanatové reaktivní složky zahrnují druhou složku, obvykle

-12• ··· ··· · označovanou jako složka „B“. Proto se polyuretanové nebo polyisokyanuratové pěny snadno vyrobí sloučením složek A a B buď ručním smícháním pro malé výroby nebo strojovým míchacím zařízením pro větší formulace za vzniku bloků, desek, laminátů, odlévaných panelů a jiných předmětů, pěny aplikované sprejem, pěny a podobně. Případně se mohou do hlavní nebo reakční směsi jako třetí proud přidat jiné přísady, jako jsou zhášedla, barviva, pomocná nadouvadla a dokonce jiné polyoly. Nejobvykleji se však všechny začlení do složky B, jako popsáno výše.

Vynález se také týká pěny a výhodně pěny s uzavřenými buňkami, vyrobené z polymerní pěnové formulace, obsahující nadouvadlo, které obsahuje prostředek podle vynálezu.

V jiných provedeních se prostředky podle vynálezu používají jako chladicí látky v kterémkoliv z různých chladicích systémů. V určitých výhodných provedeních se mohou prostředky podle předkládanéhou vynálezu použít v chladicích systémech, obsahujících lubrikant používaný obvykle s chladicími látkami CFC, jako jsou minerální oleje, silikonové oleje a podobně. Zatímco chladicí látky obsahující HFC jsou slabě rozpustné s obvyklými chladicími lubrikanty a proto jsou neslučitelné s těmito lubrikanty, přihlašovatelé zjistili, že relativní rozpustnost předkládaných prostředků způsobuje to, že jsou vhodnými a v některých případech ideálními kandidáty pro použití s obvyklými lubrikanty. Navíc relativně konstantní charakter varu prostředků podle předkládaného vynálezu způsobuje, že jsou dokonce více žádoucí pro použití jako chladicí prostředky v mnoha aplikacích.

Pro úpravu vlastností prostředků podle vynálezu se mohou podle potřeby přidat další složky. Naříklad pomocné látky pro rozpustnost v oleji se mohou přidat v případě, kdy se prostředky podle vynálezu používají jako chladící látky. Pro zlepšení vlastností prostředků podle vynálezu se mohou také přidat stabilizátory a jiné materiály ·· · 9'

9 9

9994

-13999 '9

9 • 999 9 9 4

Příklady provedení vynálezu

Předkládaný vynález je dále objasněn následujícími příklady, aniž by se tím omezil rozsah vynálezu.

Příklad 1

Připraví se čtyři vzorky (A, B, C a D) obsahující HFC-245fa a HFC-4310 v množstvívh uvedených v tabulce 5 a každý vzorek se zvlášť vloží do ebuliometru, sestávajícího z trubice opláštěné vakuem, která má na horní části kondenzátor. Do každého vzorku se v malých odměřených dávkách přidává methanol. Teplota každého vzorku se zaznamenává jako funkce ék / přidávaného methanolu. Když se do vzorku přidá dostatečné množství fe· methanolu, takže jsou vznikající trojsložkové prostředky v rozsahu předkládaύ ného vynálezu, teploty varu prostředků jsou v rozmezí asi 22°C plus nebo mínus 7°C a zvláště v rozmezí asi 20°C plus nebo mínus 5°C. Tabulka 6 ' zobrazuje testované různé trojsložkové směsi a naměřené teploty varu.

Tabulka 5

Vzorek	A	B	C	D
HFC-245 (% hmotn.	95	90	60	40
HFC-4310 (% hmotn.)	5	10	40	60

•

4

4 4

4444 • 4

- 14« 4 4 ' ’· 4 4 4 - l 4

4 4 4 4 444 4

4·4 4 · 44 · · ·

4 4 4 4 4 4 • 444 44 44 44

Tabulka 6

245fa (% hmotn.)	4310 (% hmotn.)	MeOH (% hmotn.)	Teplota varu (°C)
95,0	5,0	0,0	15,2
92,8	4,9	2,3	15,0
91,2	4,8	4,0	15,1
85,8	4,5	9,7	15,7
76,4	4,0	19,6	15,6
65,7	3,5	30,8	15,8
56,4	3,0	40,6	16,5
47,1	2,5	50,4	21,3
36,1	1,9	62,0	22,6
90,0	10,0	0,0	17,7
87,5	9,7	2,8	17,5
86,0	9,6	4,4	17,8
80,7	9,0	10,3	18,1
71,8	8,0	20,2	18,2
62,6	7,0	30,4	18,4
54,0	6,0	40,0	19,3
44,7	5,0	50,3.	23,8
60,0	40,0	0,0	18,4
58,7	39,1	2,2	18,1
57,1	38,1	4,8	17,9
53,9	36,0	10,1	17,8

-ϊ

-15Φφ ΦΦ 94 φφ ΦΦ φ

ΦΦΦΦ '9 9 9 4 9 9

ΦΦ · · ·♦· · · · ·

Φ 999 Φ Φ Φ φ ΦΦΦ φ φφφΦ

Φ Φ ΦΦΦ Φ Φφφ 'ΦΦΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦ φ

Pokračování tabulky 6

47,9	32,0	20,1	20,7
42,2	28,2	29,6	20,7
36,0	24,0	40,0	21,0
29,6	19,8	50,6	22,1
26,7	17,8	55,5	26,0
25,9	17,3	56,8	29,2
40,0	60,0	0,0	23,2
58,7	39,2	2,1	23,2
57,2	38,2	4,6	22,8
54,4	36,3	9,3	22,7
48,3	32,2	19,5	24,6
41,0	27,3	31,7	24,7
35,7	23,8	40,5	25,2
29,9	20,0	50,1	24,9
28,7	19,1	52,2	25,0

Příklad 2

Každý ze čtyř vzorků (A, B, C a D, připravených způsobem uvedeným v příkladu 1) se jednotlivě vloží do ebuliometru, sestávajícího z trubice opláštěbé vakuem, která má na horní části kondenzátor. Do každého vzorku se přidá 1,2-trans-dichlorethylen v malých odměřených dávkách. Teplota každého vzorku se zaznamenává jako fukce přidávaného Trans. Když se do každého vzorku přidá dostatečné množství Trans, takže výsledné trojsložkové prostředky jsou v rozsahu předkládaného vynálezu, jsou teploty varu prostředků v rozmezí asi 23°C plus nebo mínus 5°C a zvláště asi 18°C až asi

-16• · • · · « ··· • · '· · · · · · • · • ··· '·· ·· • · Λ 9 • ·<«··· • · ♦ ·· ·

25°C. Tabulka 7 zobrazuje testované různé trojsložkové směsi a jejich naměřené teploty varu.

Tabulka 7

245fa (% hmotn.)	4310 (% hmotn.)	Trans (% hmotn.)	Teplota varu (°C)
95,0	5,0	0	15,2
94,1	5,0	0,9	15,9
93,2	4,9	1,9	14,9
92,3	4,9	2,8	14,8
90,7	4,8	4,5	14,8
85,3	4,5	10,2	14,7
75,7	4,0	20,3	14,9
65,8	3,5	30,7	15,2
56,2	3,0	40,8	15,5
46,8	2,5	50,7	15,8
38,9	2,0	59,1	16,2
90	10	0	17,2
89,2	9,9	°,₉ ,	17,2
88,4	9,8	1,8	17,1
85,3	9,5	5,2	17
81,1	9,0	9,9	17
72,2	8,0	19,8	17,4
63,8	7,1	29,1	17,8
54,0	6,0	40	18

.·,« -'i.*.;·

W'

-17'· ;· · · · • · · · 4 • ··· . · · · · • · · 4 4 4 · 44 4 • · · · · 4 « • · 4 4 · 4 4

Pokračování tabulky 7

44,3	4,9	50,8	18,4
34,4	3,8	61,8	19,4
60	40	0	19,1
58,4	39,0	2,6	18,7
56,0	37,4	6,6	18,6
53,6	35,8	10,6	18,6
48,0	32,0 .	20	18,9
41,8	27,8	30,4	19,4
35,6	23,7	40,7.	20,2
29,9	20,0	50,1	20,6
25,8	17,2	57	21,1
⁴⁰	60	o	22,3
39,0	58,5	2,5	22,2
37,1	55,7	7,2	21,9
35,7	53,6	10,7	21,9
32,0	48,1	19,9	22,2
28,2	42,2	29,6	22,7
24,2	36,3	39,5	22,9
19,8	29,7	50,0	23,8
15,6	23,3	61,1	25,2

Příklad 3

Do ebuliometru, sestávajícího z trubice opláštěné vakuem, která má na horní části kondenzátor, se vloží 5 g směsi E-449 (5 % hmton.)/HFC-245fa (95 %

-18· · :♦ · '· · · ' · · ··· · · · ··« · · • ···· · ·· · ffe · · • · ······» ··«· ·· ·· ·· ·· · hmotn.). Do směsi se přidá methanol v malých odměřených dávkách. Teplota se zaznamenává jako funkce přidávaného methanolu. Když se přidá dostatečné množství methanolu, takže celá směs obsahuje asi 35 až asi 60 % hmotnostních methanolu, teplota varu prostředku je v rozmezí asi 22°C plus nebo mínus 7°C, zvláště asi 20°C plus nebo mínus 5°C. Podobně různé trojsložkové směsi uvedené v tabulce 8 jsou změřeny tímto způsobem a teplota varu zůstává v rozsahu asi 22°C plus nebo mínus 7°C.

Tabulka 8

245fa (%hmotn.)	E-449 (%hmotn.)	Methanol (% hmotn.)	Teplota varu (°C)
95,0	5,0	0	15,4
93,3	4,9	1,8	15,1
90,2	4,7	5,1	15,7
85,3	4,5	10,2	16,3
76,0	4,0	20	16,6
66,2	3,5	30,3	16,9
57,2	3,0	39,8	20,4
48,2 -	2,5	49,3	23,2
38,1	2,0	59,9	22,4
36,4	1,9	61,7	22,3

Zastupuje:

Claims

Patentové nároky

1. Prostředek s relativně konstantní teplotou varu, vyznačující se t í m, že obsahuje 1,1,1,3,3-pentafluorpropan, druhou složku, zvolenou ze skupiny , sestávající z 1,1,1,
2,2,3,4,5,5,5-dekafluorpentanu, perfluorbutylmethyletheru a jejich kombinací, a třetí složku, zvolenou ze skupiny, sestávající z methanolu, J,2-trans-dichlorethylenu a jejich kombinací, přičemž uvedené prostředky mají teplotu varu asi 22°C±7°C při tlaku 14,7 x 6,89 kPa. 2. Prostředek podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se t í m, že obsahuje asi 37 až asi 75 % hmotnostních 1,1,1,3,3-pentafluorpropanu, asi 3 až asi 60 % hmotnostních druhé složky, zvolené ze skupiny, sestávající z 1,1,1,2,2,3,4,5,5,5-dekafluorpentanu, perfluorbutylmethyletheru a jejich kombinací, a asi 1 až 60 % hmotnostních methanolu.
3. Prostředek podle nároku 2, v y z n a č u j í c í se t í m, že má teplotu varu asi 20°C±5°C při tlaku 14,7 x 6,89 kPa.
4. Prostředek podle nároku 2, vyznačující se tím, že obsahuje asi 40 až asi 70 % hmotnostních 1,1,1,3,3-pentafluorpropanu, asi 10 až asi 50 % hmotnostních uvedené druhé složky a asi 5 až 50 % hmotnostních methanolu, přičemž uvedený prostředek má teplotu varu asi 23°C±5°C při tlaku 14,7 x 6,89 kPa.
5. Prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že obsahuje asi 40 až asi 65 % hmotnostních 1,1,1,3,3-pentafluorpropanu, asi 20 až asi 40 % hmotnostních uvedené druhé složky a asi 10 až asi 40 % hmotnostních methanolu.

-20Φ· ·· ·♦ φφ φφ φ φφφ· · · φ · φ φ » · · · · φ φ · · φφφ · ΦΦΦ φ · φ φ φ <Φ φ φ φφφ

Φ · ·ΦΦΦ Φφφ

ΦΦΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦ Φ
6. Prostředek podle nároku 1,vyznačující se tím, že uvedená druhá složka sestává v podstatě z 1,1,1,2,2,3,4,5,5,5-dekafluorpropanu.
7. Prostředek podle nároku 1,vyznačující se tím, že uvedená druhá složka sestává v podstatě z perfluorbutylmethyletheru.
8. Způsob výroby pěny, vyznačující se tím, že zahrnuje zapěnění prostředku, který obsahuje prostředek podle nároku 1.
9. Rozprášitelný prostředek, v y z n a č u j i c i se t I m, že obsahuje . rozprášovaný materiál a hnací látku, obsahující prostředek podle nároku 1.
10. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se t i m, že obsahuje asi 25 až 75 % hmotnostních 1,1,1,3,3-pentafluorpropanu, asi 15 až 60 % hmotnostních druhé složky, zvolené ze skupiny, sestávající z 1,1,1/2,2,3,4,5,5,5-dekafluorpropanu, perfluorbutylmethyletheru a jejich kombinací, a asi 1 až asi 60 % hmotnostních 1,2-trans-dichlorethylenu.
11. Prostředek podle nároku 10, v y z n a č u j I c I se t I m, že má teplotu varu asi 20°C±5°C při tlaku 14,7 x 6,89 kPa.
12. Prostředek podle nároku 10, vyznačující se tím, že obsahuje asi 25 až asi 70 % hmotnostních 1,1,1,3,3-pentafluorpropanu, asi 25 až asi 50 % hmotnostních uvedené druhé složky a asi 5 až 50 % hmotnostních 1,2-trans-dichlorethylenu, přičemž uvedený prostředek má teplotu varu asi 23°C±5°C při tlaku 14,7 x 6,89 kPa.

-21 00 00 ·«► 00 00 0 • · · · · · · · · 0

0 0· 0 0 000 0 0 0 0 * 0·0 00 00 0 0 0 0 «000

0 0 00 0 0 00« 0000 00 00 00 00 0
13. Prostředek podle nároku 12, v y z n a č u j i c í se t í m, že obsahuje asi 25 až asi 65 % hmotnostních 1,1,1,3,3-pentafluorpropanu, asi 35 až asi 45 % hmotnostních uvedené druhé složky a asi 10 až asi 40 % hmotnostních 1,2-trans-dichlorethylenu.
14. Prostředek podle nároku 10, v y z n a č u j i c i se t i m, že uvedená druhá složka sestává v podstatě z 1,1,1,2,2,3,4,5,5,5-dekafluorpropanu.
15. Prostředek podle nároku 10, v y z n a č u j i c i se t i m, že uvedená druhá složka sestává v podstatě z perfluorbutylmethyletheru.
16. ' Způsob výroby pěny, vyznačující se tím, že zahrnuje zapěnění prostředku, který obsahuje prostředek podle nároku 10.
17. Rozprášitelný prostředek, vyznačující se t í m, že obsahuje rozprašovaný materiál a hnací látku, obsahující prostředek podle nároku 10.