CZ200362A3 - Čerpadlo - Google Patents

Description

Vynález se týká čerpadla provedeného s komorou, se vstupním ventilem ve vstupu do komory a s výstupním ventilem ve výstupu z komory, s dělicím prostředkem rozdělujícím komoru na dvě dílčí komory, vratně pohyblivým ve směru dopravy a pro vykonávání vratného pohybu spojeným s hnacím zařízením, a s dělicím ventilem, uspořádaným v dělicím prostředku, spojujícím obě dílčí komory a otevírajícím ve směru dopravy.

Dosavadní stav techniky

Ve spise GB 2 303 925 A je popsán tlumicí systém pro čerpadlo s kmitavým pohybem uvedené jako příklad v dosavadním stavu techniky. Tlumením se mají vyrovnávat rázy vznikající při činnosti čerpadla, které jsou způsobeny jeho konstrukcí, aby se dosáhlo dostatečně rovnoměrného dopravovaného proudu, který umožní přibližně rovnoměrné dávkování čerpaného množství. Tyto tlumicí prostředky představují přídavné náklady a přes svůj tlumicí účinek neumožňují přesné dávkování dopravovaného proudu. Dopravovaný proud nemá zejména přímý vztah k hnacímu pohybu pohánějícímu čerpadlo, takže tlumicí prostředky a dávkovači prostředky neměnné. Čerpadlo samo tedy není dávkovacím čerpadlem.

Ze spisu FR 1 555 291 je známé čerpadlo druhu uvedeného v předvýznakové části nároku 1, u něhož se rovněž jedná o čerpadlo s kmitavým pohybem, neboli vibrační čerpadlo. Čerpadlo obsahuje • · · · • · • · · ·

· · · · · · ··· ···· ·· ·· válcovou komoru, v níž je pohyblivě uspořádán píst z materiálu, který může být zmagnetizován. Ve vstupu do komory, v pístu a ve výstupu z komory jsou uspořádány zpětné ventily otevírající ve směru dopravy. Píst se budicí cívkou napájenou střídavým proudem uvede do kmitavého pohybu. Současně je píst předepjat pružinou ve směru dopravy. Při vybuzení budicí cívky tedy píst dopravuje kapalinu rázovitě. Již z tohoto důvodu není známé čerpadlo vhodné jako dávkovači čerpadlo. Navíc nelze nijak odstranit netěsnosti mezi pístem a okolní stěnou, takže příslušný dopravní zdvih není korelován se zdvihem pístu. I tato skutečnost způsobuje, že toto známé čerpadlo není vhodné jako dávkovači čerpadlo.

Dávkovači čerpadla jsou všeobecně známá. Tato dávkovači čerpadla slouží k dávkování a zejména k rovnoměrné dopravě dávkované kapaliny do jiného média, například vody. Dávkovači čerpadla mají komoru se vstupním ventilem ve vstupu do komory a s výstupním ventilem ve výstupu z komory. Část stěny komory je tvořena membránou, kterou vratným pohybem pohybuje hnací zařízení. Při pohybu ve smyslu zvětšení objemu komory se dávkovaná kapalina nasaje vstupním ventilem do komory, zatímco při pohybu membrány v opačném směru se objem komory zmenší a dávkovaná kapalina se dopravuje z komory výstupním ventilem, kde je potom vedena potrubím k požadovanému místu.

Nevýhodou tohoto známého dávkovacího čerpadla však je, že vstup dávkované kapaliny do komory při sání vyžaduje poměrně dlouhou dobu, v průběhu níž není žádná dávkovaná kapalina dopravována do výstupního ventilu a vydávána. Při přechodu do rázu, při němž dávkovaná kapalina v důsledku zmenšení objemu komory vystupuje výstupním ventilem, se dále veškerá dávkovaná kapalina v přívodním potrubí ke vstupnímu ventilu uvede uzavřením vstupního ventilu nárazově do klidového stavu, což je nevýhodné z hlediska postupu čerpání, vzniku hluku a opotřebení.

Úkolem vynálezu proto je vytvořit čerpadlo uvedeného druhu, které umožní rovnoměrné a zejména bezrázové a málo hlučné, jakož i přesné, dopravování kapaliny, takže bude použitelné jako dávkovači čerpadlo.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje čerpadlo provedené s komorou, se vstupním ventilem ve vstupu do komory a s výstupním ventilem ve výstupu z komory, s dělicím prostředkem rozdělujícím komoru na dvě dílčí komory, vratně pohyblivým ve směru dopravy a pro vykonávání vratného pohybu spojeným s hnacím zařízením, a s dělicím ventilem, uspořádaným v dělicím prostředku, spojujícím obě dílčí komory a otevírajícím ve směru dopravy, podle vynálezu, jehož podstatou je, že dílčí komory mají navzájem lícující, v podstatě válcové vnější stěny s proměnnou délkou v osovém směru, přičemž dělicí prostředek je tvořen dělicím dílem těsně spojeným s vnějšími stěnami, v němž je, s výhodou koaxiálně, uspořádán dělicí ventil, a s nímž je činně spojeno hnací zařízení.

Základní myšlenkou tohoto řešení je, že objem komory zůstane při čerpání v podstatě stále prakticky neměnný, čímž se prakticky zabrání vzniku rázů a/nebo změn dopravního působení, tedy jak při sání, tak i při výtlaku z komory, přičemž dopravního účinku se dosáhne tím, že uvnitř komory je upraven dělicí prostředek, rozdělující komoru do dvou dílčích komor, v němž se nachází dělicí ventil zavírající při pohybu dělicího prostředku ve směru čerpání. Dělicí prostředek je vratně pohyblivý ve směru čerpání. Pohybuje-li se hnací zařízení ve směru ke vstupnímu ventilu, zůstane dávkovaná • · • · · ·

• · • · · · ·

• · • · kapalina v komoře, a tedy tím i v obou dílčích komorách, v klidu a v této v podstatě v klidu se nacházející dávkované kapalině se _pohybuje pouze dělicí prostředek ve směru ke vstupnímu ventilu._

Protože přitom se v podstatě nepohybuje žádná dávkovaná kapalina, může být tento pohyb dělicího prostředku ve směru ke vstupnímu ventilu proveden v podstatě bez rázů a bez sil a zejména o to rychleji s tím výsledkem, že doba potřebná pro tento postup může být co možná nejkratší, stejně jako doba, během níž žádná dávkovaná kapalina není výstupním ventilem vytlačována rázem do výstupu.

Poté, co se dělicí prostředek popsaným způsobem přiblížil ke vstupnímu ventilu, bude poháněn opačným směrem, to znamená ve směru dopravy, což může být způsobem požadovaným u tohoto dávkovacího čerpadla provedeno pomalu a rovnoměrně, takže tímto pomalým a rovnoměrným způsobem dávkovaná kapalina vystupuje kontrolované z výstupního ventilu do výstupu a současně je dávkovaná kapalina vstupním ventilem nasávána do sousední dílčí komory.

Dosáhl-li dělicí prostředek své vnější úvrati ve směru k výstupnímu ventilu, bude se pohybovat opět dávkovanou kapalinou nacházející se v komoře v podstatě v klidu ve směru ke vstupnímu ventilu, načež se směr jeho pohybu opět obrátí a dělicí prostředek se bude opět pohybovat ve směru k výstupnímu ventilu rychlostí potřebnou pro dávkování.

Tím, že při vratném pohybu dělicího prostředku proti směru čerpání ve směru ke vstupnímu ventilu se prakticky žádná dávkovaná kapalina nepohybuje, může být tento zpětný pohyb proveden velmi rychle, takže v extrémním případě se postup dopravování prakticky nepřerušuje. Tento postup je rovněž možno chápat tak, že dělicí prostředek za pomoci svého dělicího ventilu „přemístí dopředu“ • ·· · dávkovači kapalinu v komoře a po krátkém návratu provede její další „přemístění dopředu“. Dávkovači a čerpací postup se tedy provádí rovnoměrně a v podstatě bez rázů. Dalšími výhodami jsou vytváření malého hluku a vznik menšího opotřebení.

Podle vynálezu mají tedy dílčí komory navzájem lícující, v podstatě válcové vnější stěny s proměnnou délkou v osovém směru, přičemž dělicí prostředek je tvořen dělicím dílem těsně spojeným s vnějšími stěnami, v němž je, s výhodou koaxiálně, uspořádán dělicí ventil, a s nímž je činně spojeno hnací zařízení. Tím tedy odpadnou kluzné díly a jimi způsobované opotřebení.

Na základě těsného spojení dělicího dílu s vnějšími stěnami komory nemůže mezi dílčími komorami docházet ke vzniku netěsností, takže dopravovaný proud přesně odpovídá pohybům dělicího dílu. Čerpadlo podle vynálezu je tedy velmi vhodné jako dávkovači čerpadlo.

V podstatě válcové vnější stěny dílčích komor mohou být tvořeny hadicovými díly, které jsou v osovém směru roztažitelné a/nebo smrštitelné, a které jsou s výhodou provedeny ve formě měchu.

Aby se zabránilo zvětšení nebo zmenšení průřezu při čerpání, obsahují hadicové díly s výhodou prostředky, které nejsou roztažitelné v obvodovém směru, a které mohou být tvořeny výztuhou uspořádanou v hadicových dílech, která není v obvodovém směru roztažitelná, a která je s výhodou vytvořena jako tkanina s keprovou vazbou. Další provedení podle vynálezu spočívá v tom, že neroztažitelné prostředky jsou tvořeny kroužky spojenými s válcovými vnějšími stěnami a uspořádanými se vzájemným axiálním odstupem od sebe, které jsou s výhodou uspořádány na vnější straně • · · · · · • · · · • · · · · • · · · · ·· ·· ·· vnějších stěn. Tyto kroužky mohou být provedeny z libovolného vhodného materiálu, například z plastu. Podle dalšího výhodného provedení však tyto kroužky sestávají z kovu a jsou s vnější stranou hadicových dílů spojeny vulkanizací. Toto provedení je jednoduché, a tudíž i levně vyrobitelné.

U vytvoření v podstatě válcových vnějších stěn ve formě měchu jsou kroužky s výhodou uspořádány vždy na nejužších a nejširších místech měchu.

Hnací zařízení může být vytvořeno v podstatě libovolně. Podle výhodného provedení vynálezu je dělicí díl spojen s hnacím dílem z tvrdého materiálu vnějším závitem koaxiálním se směrem čerpání, který je v záběru s vnitřním závitem převodového dílu, který je otočně poháněn hnacím zařízením. Přitom jsou upraveny prostředky pro opakující se obracení směru otáčení převodového dílu, takže po otočném a šroubovitém pohybu převodového dílu ve směru dopravy nastane zpětný pohyb dělicího dílu proti směru dopravy, tedy šroubovitým pohybem k pohybu dělicího dílu ve směru dopravy a proti směru dopravy.

U výše uvedeného pohonu dělicího dílu pomocí přenosu prostřednictvím závitového spojení sestává hnací zařízení s výhodou z otočného hnacího zařízení, přičemž převodový díl je spojen s rotorem otočného hnacího zařízení nebo je tvořen rotorem otočného hnacího zařízení. Otočné hnací zařízení je přitom s výhodou tvořeno otočným krokovým motorem, který umožňuje přesné určení směru otáčení a rychlost otáčení, a tudíž i dávkované množství za časovou j ednotku.

• · · ···· ·· ·· • · '· ·

Pro zamezení vzniku tření v závitovém spojení je vnější závit dělicího dílu v záběru s vnitřním závitem převodového dílu s výhodou prostřednictvím valivých tělísek.

Podle výhodného provedení vynálezu mohou být těmito valivými tělísky kuličky, podle jejich tvaru jsou vnější závit a vnitřní závit komplementárně vytvořeny. U tohoto provedení tvoří dělicí díl a převodový díl pohon ve formě kuličkového šroubu, který pracuje s malým třením a malým hlukem. Podle příslušných požadavků může mít pohon ve formě kuličkového šroubu externí zpětné vedení kuliček nebo interní zpětné vedení kuliček.

Je však rovněž možné, aby převodový díl obsahoval vnitřní závit a dělicí díl radiální žlábky, přičemž vnitřní závit a radiální žlábky by měly profil ostrých závitů, a aby valivá tělíska byla provedena ve formě válečků s radiálními žlábky, jejichž profil by byl proveden komplementárně s profily vnitřního závitu a radiálních žlábků. U tohoto provedení vznikne pohon ve formě válečkového šroubu, který pracuje rovněž s malým třením a malým hlukem.

Podle v podstatě jiného výhodného provedení obsahuje hnací zařízení elektromagnetický přitahovací magnet, jehož kotva je spojena s dělicím dílem nebo je jím tvořena a pružinou je předepnuta proti přitahovacímu směru přitahovacího magnetu. Při napájení elektrického přitahovacího magnetu proudem přemístí tento přitahovací magnet dělicí prostředek rychle ve směru dopravy ve směru k výstupnímu ventilu, takže dávkovaná kapalina je rázem vytlačena z výstupu a je dosaženo požadovaného dopravního účinku. Potom se napájení elektromagnetického přitahovacího magnetu opět přeruší, takže dělicí prostředek se silou pružiny podle její velikosti pohybuje proti směru dopravy.

·· ··· ·

Přehled obrázků na výkresech —_Vynál-ezbudedáLeblíž-e_ohjasněn_n_a-příkladO_cJi_-pr_ov_e_d-e-nípo_ďl_e_ přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje v řezu příkladné provedení dávkovacího čerpadla podle vynálezu bez hnacího zařízení, obr. 2 dávkovači čerpadlo z obr. 1 v sací poloze, obr. 3 dávkovači čerpadlo z obr. 1 na konci dopravního zdvihu, obr. 4 první obměnu příkladného provedení z obr. 1, obr. 5 druhou obměnu příkladného provedení z obr. 1, obr. 6 třetí obměnu příkladného provedení z obr. 1, obr. 7 příkladné provedení podle obr. 5 společně s prvním příkladným provedením hnacího zařízení, obr. 8 příkladné provedení podle obr. 5 společně s druhým příkladným provedením hnacího zařízení, obr. 9 v axiálním řezu detail obměny hnacího zařízení z obr. 8, obr. 10 v radiálním řezu hnací zařízení z obr. 9 a obr. 11 příkladné provedení podle obr. 5 společně s třetím příkladným provedením hnacího zařízení.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje řez čerpadlem podle vynálezu, které slouží jako dávkovači čerpadlo, a u něhož bylo z důvodů přehlednosti vypuštěno hnací zařízení. Čerpadlo obsahuje dílčí komoru 2_, do níž vede vstup 4 přes vstupní ventil 6. se dvěma kuličkami 8_ a 10. Vstupní ventil 6 je uspořádán ve vstupním dílu 12 ve tvaru válce. Mezi vstupním dílem 12 a upínacím dílem 14 ve tvaru válce je těsně upnut volný konec hadicového dílu 16, který tvoří vnější stěnu dílčí komory 2.

·· ···· ·· _Mt< • · 1 • · · ·· ·· • · · * · · ·· ··

Takto vytvořená vstupní strana čerpadla leží proti výstupní straně vytvořené stejným způsobem, která obsahuje dílčí komoru 18, z níž vede výstup 20 přes výstupní ventil 22 s kuličkami 24 a 26 do neznázorněného výstupního potrubí. Výstupní ventil 22 je vytvořen ve výstupním dílu 28, mezi nímž a jej obklopujícím upínacím dílem 30 ve tvaru válce je těsně upnut volný konec hadicového dílu 32. Tento hadicový díl 32 tvoří vnější stěnu dílčí komory 1 8.

Mezi dílčí komorou 2_ a dílčí komorou 1 8 j e uspořádán dělicí díl 34, který je těsně spojen se středním hadicovým dílem 36, který je společně s hadicovými díly 16 a 32 vytvořen jako jeden kus. V dělicím dílu 34 je vytvořen dělicí ventil 3 8 se dvěma kuličkami 40 a 42. Hadicový díl 36 je pro těsné spojení s dělicím dílem 34 obklopen hnacím dílem 44. V poloze znázorněné na obr. 1 se hnací díl 44 s vnitřním dělicím dílem 34 nachází mezi vstupním dílem 12 a výstupním dílem 28 ve stejném odstupu od těchto dílů 1 2, 28.

Při provozu čerpadla se hnací díl 44 prostřednictvím neznázorněného hnacího zařízení pohybuje vratným pohybem mezi vstupním dílem 12 a výstupním dílem 28, takže vždy se buď dílčí komora 2 zvětší a dílčí komora 1 8 zmenší nebo, při opačném pohybu, dílčí komora 2 zmenší a dílčí komora 1 8 zvětší.

Obr. 2 znázorňuje čerpadlo z obr. 1 v poloze, v níž je dílčí komora 2 malá a dílčí komora 18 velká. Pro vydávání dávkované kapaliny z výstupu 20 se hnací díl 44 s dělicím dílem 34 pohybuje rychle v čerpacím, respektive dopravním, směru, naznačeném symbolicky šipkou 45, tedy ve směru k výstupnímu ventilu 28. Přitom se dělicí ventil 38 zavře, takže dávkovaná kapalina se dopravuje z dílčí komory 1 8 a ven z výstupu 20, přičemž současně se dávkovaná kapalina nasává do dílčí komory 2_- Koncová poloha, které je potom dosaženo, je znázorněna na obr. 3. Je vidět, že neustálým vratným • φ *· ··<·· • · · · · · ···· pohybem hnacího dílu 44 se při jeho pohybu v jednom směru dávkovaná kapalina nasává do dílčí komory 2^, přičemž dávkovaná kapalina je vytlačována z dílčí komory 18, zatímco při opačném směru pohybu hnacího dílu 44, který se s výhodou provede rychle, proudí dávkovaná kapalina z dílčí komory 2 do dílčí komory 18. Rozhodující je, že při pohybu hnacího dílu 44 proti směru dopravy, naznačeném šipkou 45, se dávkovaná kapalina nepohybuje ani vstupním ventilem 6. ani výstupním ventilem 22, přičemž v důsledku rychlého pohybu hnacího dílu 44 zůstane jen krátkodobě v klidu, nehledě na to, že proudí z dílčí komory 2. do dílčí komory 1 8 dělicím ventilem 38, který se otevře.

Při opačném pohybu hnacího dílu 44 ve směru k výstupu 20, tedy ve směru dopravy naznačeném šipkou 45, se provede doprava dávkované kapaliny tím, že dávkovaná kapalina se do dílčí komory 2 nasaje a z dílčí komory 1 8 vytlačuje. Protože při pohybu hnacího dílu 44 ve směru ke vstupu 4 je dávkovaná kapalina ve vstupním potrubí i ve výstupním potrubí v klidu, nevznikají žádné rázovité dopravní pohyby, výsledkem čehož je velmi tichý chod. Protože při pohybu hnacího dílu 44 ve směru ke vstupu 4_, nehledě na přestup dávkované kapaliny z dílčí komory 2. do dílčí komory 18, nedochází k žádnému dopravnímu pohybu, může se odpovídající pohyb hnacího dílu 44 provést požadovaným způsobem velmi rychle, takže celý dopravní postup je přerušen pouze krátkodobě. Tím se dosáhne celkově prakticky nepřerušovaného rovnoměrného dopravního pohybu, kterého je u dávkovačích čerpadel zapotřebí.

Obr. 4 znázorňuje prakticky totéž co obr. 1 s tím rozdílem, že hadicové díly 16 a 32 nejsou z části znázorněny v řezu, takže je vidět tkanina 46, 48 s keprovou vazbou, která brání nafouknutí hadicových dílů 16 a 32 účinkem tlaku, takže při pohybu hnacího dílu 44 dochází pouze ke smršťovacímu nebo roztahovacímu pohybu hadicových dílů • · · φ φ φ · • ΦΦΦ φφφφ · • ΦΦ·· ···· · Φ··» ·· ···· a 32 s tím důsledkem, že změna objemu dílčích komor 2_ a 18, a proto i dopravované množství dávkované kapaliny, bude prakticky přímo úměrná k pohybu hnacího dílu 44.

Obr. 5 znázorňuje čerpadlo ve stejném vyobrazení jako obr.l, přičemž stejné díly jsou opatřeny stejnými vztahovými značkami.

Jediný rozdíl spočívá v tom,že hadicové díly 16 a 32 nejsou z části znázorněny v řezu, takže jsou lépe viditelné kroužky 50 a 52, které obklopují hadicové díly 16 a 3 2, s nimiž jsou spojeny vulkanizací.

Tyto kroužky 50 a 52 brání stejným způsobem jako tkanina 46.

s keprovou vazbou podle obr. 4 nafouknutí hadicových dílů 16 a 32, * avšak současně i smrštění těchto hadicových dílů 16 a 32, takže při každém pohybu hnacího dílu 44 je změna objemu dílčích komor 2_ a 1 8 přesně přímo úměrná k pohybu hnacího dílu 44.

Obr. 6 znázorňuje obměnu příkladného provedení podle obr. 5. Stejné nebo navzájem si odpovídající díly jsou opět označeny stejnými vztahovými značkami. Rozdíl spočívá v tom, že hadicové díly 16, 32 jsou vytvořeny ve formě měchu, přičemž kroužky 54 i sou uspořádány na nejužších místech a kroužky 56 na nejširších místech měchu. U tohoto provedení je na základě vytvoření hadicových dílů 16, 32 ve formě měchu umožněna zvlášť snadná pohyblivost hnacího dílu 44 ve směru pohybu.

Obr. 7 znázorňuje čerpadlo v provedení podle obr. 5 společně s hnacím zařízením, které obsahuje otočný krokový motor 58, označovaný rovněž jako dávkovači motor, s budicími vinutími 60, 62 a s rotorem 68 uloženým pomocí kuličkových ložisek 64, 66, na jehož válcové vnitřní ploše se nachází vnitřní závit 70, který je v záběru s vnějším závitem 72 na odpovídajícím způsobem tvarované vnější ploše hnacího dílu 44. Při vhodném vybuzení otočného krokového motoru 58 pohybuje vnitřní závit 70 vnějším závitem 72, a proto i

4» 4444 hnacím dílem 44, ve směru závislém na napájení, přičemž při jiném napájení nastává pohyb hnacího dílu 44 v opačném směru. Neustálou změnou napájení, a tudíž i směru otáčení, otočného krokového motoru se proto hnací díl 44 pohybuje vratně a způsobem popsaným v podstatě podle obr. 1 až 3 se dosáhne dopravního účinku. Rychlost otáčení otočného krokového motoru 58, a tudíž i rychlost pohybu hnacího dílu 44 v obou směrech se proto může zvolit a přizpůsobit způsobem popsaným ve spojení s obr. 1 až 3.

Obr. 8 znázorňuje stejně jako obr. 7 příkladné provedení podle obr. 5, avšak s druhým příkladným provedením hnacího zařízení. Pokud existuje shoda s obr. 7 ohledně použití otočného krokového motoru 58, jsou použity stejné vztahové značky. Rozdíl u příkladného provedení podle obr. 8 oproti příkladnému provedení podle obr. 7 spočívá v tom, že přenos pomocí závitů nastává prostřednictvím valivých tělísek vytvořených jako kuličky 74, které jsou v záběru s odpovídajícím způsobem komplementárně vytvořenými žlábky 7 6 v rotoru 68 a žlábky 78 v převodovém dílu 80, přičemž v převodovém dílu 80 jsou známým způsobem provedeny průchozí otvory, kterými kuličky 74 vstupují do prostoru 82 nacházejícím se za převodovém dílem 80 a mohou vždy putovat v obráceném směrem, takže vždy dochází k oběhu kuliček 74.

Obr. 9 znázorňuje v řezu detail obměněného provedení převodu s valivými tělísky podle obr. 8. Stejné a navzájem si odpovídající díly jsou opatřeny stejnými vztahovými značkami. Ve válcové vnitřní ploše rotoru 68 ie proveden vnitřní závit 84, přičemž na vnější ploše hnacího dílu 44 jsou provedeny radiální žlábky 86.. Vnitřní závit 84 a radiální žlábky 86 mají profil ostrého závitu. Mezi vnitřním závitem 84 a radiálními žlábky 86 se nacházejí v podstatě válcová valivá tělíska 88, jejichž obvodové plochy jsou opatřeny radiálními žlábky a jsou provedeny do špičky komplementárně s profily vnitřního závitu

a radiálních žlábků 86, takže při otáčení rotoru 68 se valivá tělíska 88 odvalují ve vnitřním závitu 84 a radiálních žlábcích 86 a přitom způsobují axiální pohyb hnacího dílu 44._______

Na obr.10 je znázorněn příčný řez provedením z obr. 9. Je vidět, že valivá tělíska 88 válcového tvaru jsou ve vzájemném odstupu udržována klecí 90.

Obr. 11 znázorňuje příkladné provedení čerpadla z obr. 5 společně s třetím příkladným provedením hnacího zařízení. Toto hnací zařízení sestává u tohoto příkladného provedení z elektromagnetického přitahovacího magnetu s budicí cívkou 92 a kotvou 94, která je spojena s hnacím dílem 44 a pružinou 96 předepnuta proti směru přitahování kotvy 94, na provedeném vyobrazení směřujícímu nahoru.

Při vybuzení budicí cívky 92 se kotva 94 přitáhne nahoru proti síle pružiny 96, tedy ve směru dopravy označeném šipkou 45, a společně s ní tedy i hnací díl 44 s dělicím dílem 34, takže dávkovaná kapalina je vytlačována z dílčí komory 18 výstupem 20, přičemž současně je dávkovaná kapalina nasávána vstupem 4 do dílčí komory 2_, čímž dochází k dopravě dávkované kapaliny, jak bylo popsáno ve spojení s obr. 1 až 3. Po skončení napájení budicí cívky 92 zatlačuje pružina 96 hnací díl 44 s dělicím dílem 34 směrem ke vstupu 4_, na vyobrazení směrem dolů.

·· ···· ·· ··· · • ·· · · ·· · • · · * · · ··

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (17)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Čerpadlo,

   - s komorou,

   - se vstupním ventilem (6) ve vstupu (4) do komory a s výstupním ventilem (28) ve výstupu (20) z komory,

   - s dělicím prostředkem rozdělujícím komoru na dvě dílčí komory (2, 18), vratně pohyblivým ve směru dopravy a pro vykonávání vratného pohybu spojeným s hnacím zařízením, a

   - s dělicím ventilem (38), uspořádaným v dělicím prostředku, spojujícím obě dílčí komory (2, 18) a otevírajícím ve směru dopravy, vyznačující se tím, že

   - dílčí komory (2, 18) mají navzájem lícující, v podstatě válcové vnější stěny s proměnnou délkou v osovém směru, přičemž

   - dělicí prostředek je tvořen dělicím dílem (34) těsně spojeným s vnějšími stěnami, v němž je, s výhodou koaxiálně, uspořádán dělicí ventil (38), a s nímž je činně spojeno hnací zařízení.
2. 2. Čerpadlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že v podstatě válcové vnější stěny dílčích komor (2, 18) jsou tvořeny hadicovými díly (16, 32), které jsou roztažitelné a/nebo smrštitelné v osovém směru.
3. 3. Čerpadlo podle nároku 2, vyznačující se tím, že hadicové díly (16, 32) jsou provedeny ve formě měchu.
4. 4. Čerpadlo podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že hadicové díly (16, 32) obsahují prostředky neroztažitelné v obvodovém směru.
5. 5. Čerpadlo podle nároku 4, vyznačující se tím, že prostředky neroztažitelné v obvodovém směru jsou tvořeny výztuhou uspořádanou v hadicových dílech (16, 32) neroztažitelnou v obvodovém směru.
6. 6. Čerpadlo podle nároku 5, vyznačující se tím, že výztuha je tvořena tkaninou (46) s keprovou vazbou.
7. 7. Čerpadlo podle nároku 4, vyznačující se tím, že neroztažitelné prostředky jsou tvořeny kroužky (50, 52) spojenými s hadicovými díly (16, 32) ve tvaru válce a uspořádanými se vzájemnými odstupy od sebe.
8. 8. Čerpadlo podle nároku 7, vyznačující se tím, že kroužky (50, 52) jsou uspořádány na vnější straně hadicových dílů (16, 32).
9. 9. Čerpadlo podle nároku 7, vyznačující se tím, že kroužky (50, 52) sestávají z kovu a jsou spojeny s vnější stranou hadicových dílů (16, 32) vulkanizací.
10. 10. Čerpadlo podle nároku 8, vyznačující se tím, že kroužky (54, 56) jsou u vytvoření hadicových dílů (16, 32) ve formě měchu uspořádány vždy na nejužších a nejširších místech.
11. 11. Čerpadlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že dělicí díl sestává z tvrdého materiálu a je opatřen vnějším závitem koaxiálním se směrem dopravy, který je v záběru s vnitřním závitem převodového dílu, který je otočně poháněn hnacím zařízením, přičemž jsou upraveny prostředky pro opakované obracení směru otáčení převodového dílu.
12. 12. Čerpadlo podle nároku 11, vyznačující se tím, že hnací zařízení je vytvořeno jako otočné hnací zařízení a převodový díl je • · · 4

    I · · 4 ·· ·· spojen s rotorem tohoto otočného hnacího zařízení nebo je tvořen rotorem tohoto otočného hnacího zařízení.
13. 13. Čerpadlo podle nároku 11, vyznačující se tím, že otočné hnací zařízení je tvořeno otočným krokovým motorem.
14. 14. Čerpadlo podle nároku 11, vyznačující se tím, že vnější závit dělicího dílu je v záběru s vnitřním závitem převodového dílu prostřednictvím valivých tělísek.
15. 15. Čerpadlo podle nároku 14, vyznačující se tím, že valivá tělíska jsou tvořena kuličkami a vnější závit a vnitřní závit jsou vytvořeny komplementárně s těmito kuličkami.
16. 16. Čerpadlo podle nároku 14, vyznačující se tím, že převodový díl je opatřen vnitřním závitem a dělicí díl je opatřen radiálními žlábky, přičemž vnitřní závit a radiální žlábky mají profil ostrého závitu, a přičemž valivá tělíska jsou vytvořena jako válečky opatřené radiálními žlábky, jejichž profil je vytvořen komplementárně s profilem vnitřního závitu a s profilem radiálních žlábků dělicího dílu.
17. 17. Čerpadlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že hnací zařízení obsahuje elektromagnetický přitahovací magnet, jehož kotva je spojena s dělicím prostředkem nebo je tímto dělicím prostředkem tvořena a pružinou je předepnuta proti směru přitahování přitahovacího magnetu.