CZ20024017A3 - Způsob přípravy výsledků z předpovězení schopnosti existující linky podporovat vysokorychlostní přístup - Google Patents

Description

Způsob přípravy výsledků z předpovězení schopnosti existující linky podporovat vysokorychlostní přístup

Oblast techniky

Vynález obecně pojednává o komunikačních sítích a konkrétněji potom o způsobu pro kvalifikaci telefonních linek pro datové přenosy.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že veřejné telefonní sítě, tj. takzvané staré telefonní linky pro obyčejné služby, byly původně navrženy pro hlasovou komunikaci, která pokrývala omezený frekvenční zdvih, tj. např. kolem 4 kHz, Dnes je požadováno, aby tyto staré telefonní linky byly využívány k datovým přenosům. Datové signály však mají obecně odlišné frekvenční charakteristiky od hlasových signálů, včetně šířky pásma, která řádově vyšší. Výsledkem je, že staré telefonní linky, které fungují dobře pro přenos hlasových signálů, již nemusí pracovat dobře nebo dokonce vůbec ne pro datové signály. Telefonní společnosti potřebují zjistit, které linky jsou vhodné, tj. které jsou kvalifikovány, a které nejsou vhodné pro datové přenosy. Telefonní společnosti také potřebují vědět, proč konkrétní linky jsou neschopny podporovat datové přenosy a kde se takové chyby objeví, takže mohou určit, zda je možné linku opravit.

Kvalifikace linek je celkovou schopností vytvořit prohlášení o kvalitě účastnické smyčky a vztahuje se ke schopnosti přenášet hlasové služby nebo datové služby. Předmětem konkrétního zájmu je kvalifikace linek pro podporu vysokorychlostních datových přenosů, jakými jsou ISDN, SDSL, ADSL nebo HDSL. Předdiskvaiifikací rozumíme schopnost vytvářet prohlášení s velkou mírou pravděpodobnosti, že účastnická smyčka nebude bez opravných kroků datové služby podporovat. Předkvalifikací rozumíme schopnost vytvářet prohlášení, že s vysokou měrou pravděpodobnosti bude účastnická smyčka datové přenosy podporovat.

• · « · ♦· ·

-2Telefonní operátoři musí řešit při kvalifikování účastnických smyček k datovým přenosům dva problémy, první problém je strategický. Telefonní operátoři neradi podporují rozšiřování technologií pro přenos dat, jako jsou např. ISDN nebo ADSL, protože existuje nejistota v znalostech, zda je dostatek telefonních linek kvality, která by postačovala k ekonomicky úspěšnému rozšíření. Toto odrazuje ty, kteří by je chtěli přijmout, právě proto, že existuje značné riziko, že by byli první při dodání technologie, která by nemusela být v jejích přístupové síti provozuschopná. Pokud by telefonní operátoři dostali technologii, která by snížila toto riziko při počátečním rozšiřování, mohli by si zajistit svou tržní hodnotu a postavit se do čela soutěže.

Druhý problém je taktický a přichází po té, co telefonní operátor se rozhodl, že začne příslušnou technologii rozšiřovat. Existuje potřeba kvalifikace specifických linek pro služby, tak jak jsou služby účastníky vyžadovány nebo telefonními operátory cíleně dodávány., nebo telefonní operátoři mohou být určitými předpisy přinuceni, aby poskytovali dostatečně schopné linky pro vytvoření „konkurenčních místních ústřednových nosičů“, zkráceně nazývaných CLEC z anglického „Competetive Local Exchange Carrier“, Například, pokud telefonní společnost měla nabízet a dodávat nové služby, chtěla by se zaměřit na ty účastnické smyčky, které budou pravděpodobně podporovat služby bez úpravy nebo s minimálními pracemi. Dalším příkladem je, když telefonní společnost přijme od účastníka žádost o nové služby chce vědět, zda může jeho žádost přijmout nebo ji má na základě stavu jeho linky zamítnout.

Kvalifikace línek se obecně provádí s jednostranným nebo oboustranným testováním. Pro oboustranné testování je zapotřebí, aby na obou koncích testované linky byl přítomen technik. Testovaná linka se vypojí ze sítě a na oba konce se nainstaluje testovací vybavení. Testovací vybavení spolu spolupracují pro vyhodnocení, zda linka požadovaný typ datového přenosu podporuje. Oboustranné testování není žádoucí vzhledem k času a nákladům, spojeným s nutností mít testovací vybavení na obou koncích. Navíc je oboustranné testování velmi často schopno poskytnout výsledky, které jsou specifické pro konkrétní typ datových služeb a musí se opakovat, pokud se typ datových služeb změní.

···* ··· • ♦ ·· ·♦··

-3Pro kvalifikaci linek k xDSL se v současné době používají dva přístupy. Jeden přístup je, že technik hlídá horní konec testované linky, jakým je ústředna CO nebo digitální smyčka DLC. Technik vypojí testovanou linku a připojí řadu účelových přístrojů, jakým jsou detektory pupinačních cívek nebo časové reflektometry domén, které detekují přemostěné odbočky, nebo digitální multimetry, pro nalezenFchyb v odporu. Tento přístup dává pouze nekompletní indikaci útlumu signálu na lince, který je podle našich zjištění velmi důležitým předpokladem pro výkon linky, a je velmi časově náročný a nákladný při používání u širokého rozšiřování konkrétního typu vysokorychlostního datového přenosu.

Byli i jiné pokusy provádět jednostrannou předkvalifikaci za použití automatizovaného měřícího zařízení vyvinutého pro testování linek na poruchy, které ovlivňují hlasové služby a spoléhající se na záznamy, které telefonní společnosti uchovávají o svých linkách, aby mohly poskytovat dodatečné informace. Kabelová informace může indikovat, zda linka byla konfigurována způsobem, o kterém je známo, že není vhodný pro určitý typ datových služeb. Například záznamy o měření linky a zda byla instalována pupinační cívka mohou indikovat, že linka nebude určitý typ služeb podporovat. Nicméně, prohlížení záznamů o kabelech se v zásadě provádí manuálně a má za následek nepřijatelně dlouhé doby testování. Telefonní společnosti navíc zjistily, že požadované záznamy jsou nepřesné, protože požadovaná informace byla vložena nesprávně nebo nebyla nikdy aktualizována. Kromě toho charakteristiky linky, které mají vliv na rychlost digitálních datových služeb nemusí nutně způsobit jejich znehodnocení pro tradiční hlasové služby.Po mnoho let neexistoval důvod, aby telefonní společnosti udržovaly záznamy, která by však nyní potřebovaly pro kvalifikaci linek k vysokorychlostním datovým přenosům. Z toho důvodu často kabelové záznamy neobsahují požadované informace.

Výsledkem omezení současně známých předkvalifikačních technik je, že telefonní společnosti nejsou schopny předpovídat s vysokou měrou věrohodnosti, zda jejich linky budou určitý typ datových služeb podporovat. Tyto omezení přinutily poskytovatele služeb, aby omezili své nabídky vysokorychlostních datových služeb

-4na určité obíasti, kde věří, že je linky budou schopny podporovat, nebo pouze slíbí zákazníkům, že služby budou provozovány na rychlosti, která bude nižší než nejvyšší možná rychlost.

Pokud by telefonní společnosti mohly určit rychle a nenákladně, které linky budou vysokorychlostní datové služby podporovat a také rychlost, na které budou tyto linky provozování schopné, znamenalo by to citelnou výhodu pro tuto společnost.

Podstata vynálezu

S ohledem na právě uvedené je cílem tohoto vynálezu poskytnout způsob a zařízení pro provádění kvalifikačních testů linek a pro zakládání výsledků tohoto testování. Linky jsou testovány pro určení nebo odhadnutí různých charakteristik linky. Odhadují se fyzické charakteristiky linky, jako např. délka linky, kalibrace linky, vloženého útlumu. Přítomnost zařízení na lince, jako jsou pupinační cívky, přemostěné odbočky, ukončení a podobné se může rovněž určit. Odhadem se zde myslí i předběžný propočet nebo jakékoliv jiné vhodné vypočtení. Předpověď rychlosti dat, kterou může linka podporovat, se provede měřením a odhadnutím stavu linky. Tak se může použít chování linky na nízkých frekvencích, méně než 100 kHz, použít jako zástupce pro odhad, jak se bude linka chovat na frekvencích větších než 100 kHz.Testování a měření se přednostně provádějí na nízkých frekvencích, takže mohou být prováděny pomoci hlasové ústředny telekomunikační společnosti. Výsledky se ukládají podle určitého kritéria a tak je možné vytvořit snadno rozeznatelný stav dané linky. Zakládání se může provádět počítačem za pomoci softwaru, navrženého konkrétně pro tento účel.

V přednostním provedení obsahují ukládané výsledky první kategorii, která indikuje, že linka není schopna podporovat určitou úroveň vysokorychlostního přístupu. Ukládané výsledky také obsahují druhou kategorii indikující, zda linka může podporovat určitou úroveň vysokorychlostního přenosu. Výsledky také zahrnují třetí kategorii, která indikuje, že linka momentálně není schopna podporovat určitou úroveň vysokorychlostního přístupu avšak byla by odstranění překážky. Může se i • 9 ·« 9999 • 9 • 999 999

-599 · 9 přidat čtvrtá kategorie indikující, že charakteristiky zvolené linky spadají mimo oblast pokrývanou testovacím systémem. Každé kategorii je přidělena určitá barva tak, aby byl stav linky snadněji zjistitelný. Testování a ukládání se může provádět pro rozdílné úrovně vysokorychlostního přístupu- Zákazníkům se účtují rozdílné sazby, závisející na úrovni služeb, které se jim na lince zpřístupnily.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude snadněji pochopen pomocí odkazu na následující podrobnější popis a připojené výkresy, na kterých :

obr.1 představuje blokový diagram zařízení podle vynálezu, obr.2 představuje vývojový diagram způsobu podle vynálezu, obr. 3 představuje vývojový diagram způsobu podle vynálezu a obr. 4 návrh datové struktury představující modemový model.

Příklady provedeni vynálezu

V současnosti existuje velký požadavek na poskytování vysokorychlostního přístupu jakým je služba ISDN, tedy digitální síť integrovaných služeb, v angličtině „Integrated Services Digital Network“, nebo různé typy digitálních účastnických služeb xDSL, což je zkratka z anglického termínu „Digital Subscriber Line, pro připojení účastníků k internetu. Většina z těchto účastníků si přeje získat tento přístup pomocí své stávající linky pro klasické staré telefonní služby. Tyto staré telefonní linky byly původně navrženy pro přenos hlasu a ne vysokých frekvencí spojených s ISDN nebo xDSL přenosy. Určitá část starých telefonních linek je schopna poskytnout účastníkům požadovaný vysokorychlostní přístup. Předpovídání schopnosti existujících starých telefonních linek podporovat vysokorychlostní přístup je typicky velmi pracný, vyžaduje velké množství času a vyžaduje zkušenou osobu pro interpretaci výsledků.

• · ·

-6• · · · • · ·φ«· • · · 9 • · ··

Tento vynález poskytuje automatizované testování existujících starých telefonních linek pro odhad schopnosti linky poskytnout vysokorychlostní služby a dále předložit výsledky testováni v snadno rozeznatelném formátu. Testování prováděné na lince jako část její charakterizace může obsahovat různá měření a odhadů. Charakteristiky linky, které jsou odhadnuty testováním, mohou zahrnovat vložný útlum linky, fázovou nevyváženo® linky, délku linky a kalibraci linky. Doplňkové charakteristiky určené testováním linky mohou obsahovat určení přítomnosti kalibračních změn, přemostěných odboček, pupinačních cívek a další prvků po cestě, jako jsou rozdělovače, filtry, ukončování a podobné. Dodatečně mohou být v potaz také vzaty rychlostní rušiče, což je další typ vysokorychlostních sužeb v kabelovém svazku. Druhá část testování linky zahrnuje využití způsobu pro předpovězení rychlosti dat, kterou bude linka podporovat, na základě změřených a odhadnutých charakteristik. Dodatečně může být jako část testovacích výsledků zahrnuta i závislost předpovědi a pokrytí. Následuje popis charakteristik linky určených nebo odhadnutých testovacím procesem.

Předpokládejme, že telefonní linka nemá žádnou jinou parazitickou podmínku, je provoz služby na lince znatelně ovlivněn celkovým útlumem nebo vložným útlumem linky k aplikovanému signálu. V současné době telefonní společnosti měří vložný útlum umístěním personálu na obě strany, aby měřil útlumy na různých kmitočtech, např. 10 kHz, 300 kHz atd., pomocí ručních přístrojů. Testovací systém zahrnuje způsob odhadnutí vloženého útlumu linky pomocí jednostranného měření linky.

Fázová nevyváženost linky je také velmi důležitá při zvažováni schopnosti linky přenášet vysokorychlostní data. Telefonní linka je tvořena dvojicí drátů, nazývaných „a^u drát a „b“ drát. Obyčejně by měly mít oba dráty stejné elektrické vlastnosti.Je potřebné z důvodu vyváženosti linky. Ve vyvážené lince, odpor, kapacita a indukčnost mají být u obou drátů stejné. Nevyváženost existuje , pokud se kapacita, indukčnost nebo odpor jednoho drátu liší od druhého. Nevyváženost vytváří rozdílné fázové posuny mezi oběma dráty ve smyčce. Modemy s vyšší rychlostí zakódovávají mnoho bitů do fázových posuvů nosných frekvencí. Tak i malá nestability vyváženosti způsobí snížení průchodu dat, chyby a změny. U ISDN linek způsobují « · “7 « * ·· a··· • · « · ·· M fázové posuvy překrývání energie zjednoho impulsu do synchronizačního signálu nebo do času obsazeného jiným impulsem, čímž se způsobí zkreslení symbolů a/nebo ztrátu synchronizace. Analogové i digitální přenosy jsou náchylné k menším nestabilitám ve fázové nevyváženosti. Je důležité detekovat nevyváženost vzhledem ktomu, že vysoké hodnoty nevyváženosti ovlivňují staré telefonní linky tím, že se snižují hodnoty proudu ve smyčce. Je možné, že pokud je nevyváženost odporu vysoká, 2 kD a více, nebude možné zachytit volací tón nebo vyzváněcí proud nebude dostatečný pro aktivací vyzváněcího okruhu telefonu nebo modemu. Stejně tak je důležité, aby při datových přenosech byly detekovány i hodnoty nevyváženosti pod 2 kO. Jakýkoliv sériový odpor nebo šum, který způsobuje v termínech fázového posuvu, má škodlivý efekt na průchodnost dat, kterou je možné ve smyčce získat.

Délka linky, kalibrace linky a přítomnost změn v kalibraci podél linky se může odhadnout pomocí testování a měření linky nebo přes záznamy telefonní společnosti. Délka linky hraje roli u vysokorychlostního přístupu vzhledem ktomu, že linka může být příliš dlouhá na to, aby vysokorychlostní přístup podporovala. Kalibrace linky a jakákoliv změna v kalibraci linky také ovlivňují schopnost podporovat vysokorychlostní přístup. Změny v kalibraci se projevují jako impedance a mohou ovlivnit vysokorychlostní signály vysílané do linky.

Telefonní síť byla optimalizována pro signály starého, tedy původního určení linek. Jednou cestou,jak se sítě optimalizovaly, bylo použitím pupinačních cívek v telefonních linkách. Pupinační cívky zlepšují frekvenční rozsah linek pro analogové signály.Pupinační cívky na lince však vytvářejí odrazy, které ovlivňují schopnost linky být použita pro vysokorychlostní služby.

Ve spojených státech má mnoho účastníků přemostěné odbočky, vzhledem ke způsobu, jakým byly telefonní linky kladeny v domácnostech. Telefonní linky byly pokládány před určením přesného umístění domů. Linky byly položeny blízko plánované polohy několika domů. Když byly domy postaveny, stavitel zapojil telefonní přístroj do nejbližšího bodu na jedné z původně položených telefonních linek.Nezapojené části původních linek tvoří přemostěné odbočky. Přemostěné « · ·« * · ·

-8• · ·· »·4· « » ·· odbočky odrážejí signál svým ukončením.Odražený signál potom cestuje zpětdo účastnické linky a interferuje se signály na účastnické lince.Nejškodlivější interference se objevují, když je odražený signál mimo fázi přicházejícího signálu. V takovém případě odražený signál destruktivně interferuje s přicházejícím signálem na účastnické lince.

Délka přemostěných odboček dává fázovou odlišnost mezi původním a odraženým signálem. Pro vysokorychlostní digitální signály, jejichž frekvence převyšují 1 MHz, např. ADSL signály, se může podstatná zrušení objevit, pokud mají přemostěné odbočky délku kolem 60 až 215 m (200 až 700 stop), Ve spojených státech má mnoho přemostěných odboček, ponechaných po stavbě domů, právě takovou délku. Takže schopnost detekovat a odstranit přemostěné odbočky je pro telefonní společnosti, které chtějí nabízet svým účastníkům vysokorychlostní digitální datové služby, velmi důležitá.

Při zavádění nových služeb, jako je ADSL, nemusí být dopředu vůbec známo, zda telefonní ústředna telefonní společnosti bude vybavená tak, aby byla schopna zpracovávat požadavky těchto služeb účastníkům, Například může být zcela zmateno standardní testovací vybavení, které se bude domnívat, že na testované účastnické lince jsou zvonky, pokud je tato linka vybavena rozdělovači a polozvonky, avšak není tam žádný telefonní přístroj. U služeb ADSL se přidávají na linku do série ústřednové rozdělovače a objektové rozdělovače. Ústřednové rozdělovače používající diody vytvářejí jak polaritní citlivost, tak práh vodivosti, který spadá mimo oblast ADSL signálů.

U CO rozdělovače může proud procházet pouze tehdy, pokud je „b“ strana kladnější, než „a“strana. Žádné změření, prováděných známými testovacími systémy,umožňuje tuto podmínku. Proto současné testovací systémy nemohou detekovat správně instalovaný ústřednový rozdělovač. Tak, aby linka mohla být správně charakterizovaná, je důležité zjistit nebo odhadnout přítomnost elementů uspořádaných na lince.

• · ·· · · * « • · · · · ···· « • · ··* ·»·* ···· *·· ·· ·*·* «τ ·«

-9Linkový model pro smyčku se vytvoří fyzikálními měřeními iinky, přednostně automatizovaným měřícím systémem, instalovaným v telefonní síti. V přednostním provedení obsahuje linkový model informaci o smyčce zahrnující jeho délky, kalibraci drátu, indikace přemostěných odboček, indikace pupinačních cívek a útlumu. Techniky získání informací o smyčce jsou předmětem mnoha patentových přihlášek, vlastněných firmou Teradyne, lne. né&o jsou obsaženy v komerčně dostupných produktech, jako je Celebrity, prodávaných firmou Teradyne Telecommunications Division z Deerfieldu, Illinois, USA. Přednostní techniky mohou být nalezeny v US patentových přihláškách č. 09/294,563 původců Groessl et al. z 24.4.1999, 09/410,236 původců Rudinski et al. z 30.9.1999, 09/410,222 původců Faulker et al. z 30.9.1999, 09/409,141 původců Holeva et al. z 30.9.1999a 09/410,237 původců McGill et al. z 30.9.1999. Tyto přihlášky jsou zde uvedeny pouze jako odkaz.

Model dále může také obsahovat informace, které se také někdy nazývají informace o stejnosměrných poruchách. Tyto poruchy se detekují stejnosměrným měřením linky. Tyto informace zahrnují proniknutí o svodech drátů „a“ a „b“ vůči zemi nebo sobě navzájem. Model linky také zahrnuje měření nízkofrekvenčním šumem a vyhodnocení, jaké typy ukončení linka obsahuje, jako např. mechanické nebo elektronické telefony nebo síťové interfejsové přístroje. Tyto poruchy a podmínky mohou být detekovány komerčně dostupnými produkty, jakým je např. 4-TEL II, prodávaný firmou Teradyne Telecommunications Division z Deerfieldu, IL, USA, avšak existují i jiné komerčně dostupné produkty, které mohou provádět tato měření. Další informace o možnosti získávání takových informací mohou být nalezeny např. v patentu US 5,699,409, který je zde rovněž uveden pouze jako odkaz.

Tyto typy měření jsou výhodné vzhledem ktomu, že umožňují určení stavu linky při použití v podstatě nízkofrekvenčních měření. Použití nízkofrekvenčních měření umožňuje, aby se testovací systém připojil kdané lince za pomoci existujících přepojovačů, které mají obecně nízkofrekvenční odezvy. Například pro provedení přímého měření přemostěné odbočky je zapotřebí šířka pásma alespoň 300 kHz. Jak ·* *. · · · * • 44·· 4 4 4 · 4 « · 444 · 4 · 4 ·44· «·· ·· 4··· ·· «·

-10tr bude dále popsáno, výkon linky může být předpovězen za pomoci nízkofrekvenčních měření a předpovědí.

To, které položky jsou obsaženy v linkovém modelu, není důležité omezení vynálezu. V zásadě je možné říci, že více informací povede k přesnějšímu uloženi linky , ale bude také potřebovat více času a komplexnější měřící vybavení nebo software. Navíc to, které veličiny budou nejvíce nápomocné v předpovídání výkonu se bude měnit síť od sítě. Například přemostěné odbočky převládají v USA mnohem více než v mnoha evropských státech. Takže u linkového modelu může být důležité, aby při použití v USA obsahoval indikaci, zda jsou obsaženy přemostěné odbočky, zatímco tato veličina nebude důležitá, pokud se bude používat v Evropě. Předpokládá se, že přednostní sada linkových měření se zvolí částečně použitím empirické evidence.

Pro uložení konkrétní linky do příslušné kategorie jsou vytvořeny dva dodatečné modely. Jeden model charakterizuje šum na lince. Druhý charakterizuje schopnost modemů pro jejich použiti ve vysokorychlostních digitálních službách.

V kontrastu s informacemi ohledně konkrétní linky, získaných změření linky, se model šumu získá přednostně z informací o tom, jak je konkrétní síť provozována místní telefonní společností. Zatímco měření aktuálního šumu na lince může být použito jako možná alternativní realizace, je velmi obtížné s existujícím automatizovaným měřícím zařízení provádět měření vysokofrekvenčního nebo širokopásmového šumu. Takovéto vybavení je velmi často připojeno k lince pomocí přepojovače, který má nízkofrekvenční odezvu průchodnosti, čímž je velmi obtížné provádět měření vysokofrekvenčních nebo širokopásmových šumů. Například pro přímé měření širokopásmového nebo impulsového šumu je požadována šířka pásma 1,1 MHz. Automatické připojení testovacího systému klínce za pomoci existujícího vybavení přepojovačů nebude pravděpodobně schopno poskytnout dostatečnou šířku pásma pro požadovaná měření šumu.

tlM ·

-11 B · B · ♦ B • · · I * • · · · · B • ♦ B B B « • · «·e b ·· ««

Alternativně může být model pro šum získán z informace o tom, jak telefonní společnost provozuje svou síť. Hlavním zdrojem šumu na lince jsou přeslechy. Telefonní linky jsou obecně vedeny z ústředny do blízkosti účastníka ve svazku. Linky ke všem účastníkům v okolí jsou také obsaženy v kabelovém svazku. I když bylo věnováno velké úsilí při návrhu kabelů, aby bylo redukováno množství signálu, který se přenáší z jedné linky do druhé, existuje stále určité pronikání Signálů a toto pronikání se nazývá přeslechový šum. Velikost pronikání z jedné linky do druhé závisí na frekvenci vysílaného signálu a tak přeslechový šum záleží n atom, jaké typy signálů se v kabelovém svazku přenáší.

Poskytovatelé služeb se drží pravidel o kombinování signálů, které jsou přenášeny v kabelovém svazku. Mohou například určit maximální počet linek, které budou určeny pro ADSL nebo T1 nebo jiné signály, které přenášejí vysokofrekvenční signály, aby zajistili, že nebude přítomno příliš mnoho vysokofrekvenčních signálů, které by způsobovaly přeslechový šum. Na základě pravidel poskytovatele služeb se může provést buď výpočtem nebo za pomoci různých experimentů odhad, jaký maximální šum může být na konkrétní lince očekáván.

Tak aby se dala odhadnout výkonnost dané linky pro určitý typ vysokorychlostních služeb, je důležité vyhodnotit efekt šumu ve frekvenčním rozsahu, který ovlivňuje daný typ služeb. Například šum v rozsahu 100 kHz až 200kHz ovlivňuje ISDN, SDSL a HDSL, avšak ADSL je citlivé na šumu až do 131 MHz a T1/E1 šum. Tak bude v přednostním provedení šumový model obsahovat faktory poklesu výkonu pro každý typ služeb, které testovaná linka může přenášet. Tyto faktory jsou určeny odhadnutím, ať již na základě výpočtu nebo měření provedeném na reprezentativním kabelovém svazku, šumu, který se ve frekvenčním rozsahu používaným určitým typem datových služeb objeví. Pro každou kombinaci jiných rušivých signálů v kabelovém svazku existuje pro každou službu, tedy ISDN, xDSL atd., odlišný faktor poklesu výkonu, a také pro jejich určité kombinace, které jsou obvykle příslušným poskytovatelem služeb užívány. Šumový model může být definován na základě ústřednových nebo DLC přepojovačů. Toto umožňuje, aby byl šumový model

- 12prizpusoben pro určitý typ datových služeb a profilů pro smyčky, nacházející se konkrétním místě.

Odhad šumových faktorů poklesu výkonu se může vyjádřit v decibelech a může být analogován pro dodatečné útlumy na lince. Příslušný šumový faktor se může přidat k útlumů konkrétní linky, z čehož se získá šumově upravený útlum. Například šumový model indikuje šumový faktor ISDN 6dB na 100 kHz pro určitou kombinaci rušivých signálů, a linková měření indikují útlum 25 dB na 100 kHz pro konkrétní linku. Součástí procesu ukládání rychlosti pro linku pro ISDN služby, je možné kombinovat útlumy, tak linkový model indikuje šumově upravený útlum 31 dB na 100 kHz. Nicméně ve zde ilustrovaném případě je šumový model držen odděleně od linkového modelu a je používán dále popsaným způsobem.

Faktor poklesu výkonu určitého šumového modelu se používá spolu s předpovězeným útlumem linky při určování, jakou rychlost bude linka podporovat. Nicméně to je uskutečněno v kontextu analýzy části níže popsaného rychlého ukládacího procesu.

V přednostním provedení e organizuje každý šumový model jako tabulky. Pro každý typ služeb, tedy např. ISDN, ADSL, SDSL atd., existuje v tabulce šumového modelu řádek vstupů se vstupy faktorů poklesu výkonu v dB pro různé kombinace rušivých signálů, 4T1, 8ADSL atd. Každý sloupec v tabulce odpovídá odlišné kombinaci rušivých signálů. Pro každou telefonní ústřednu nebo koncentrátor digitálních smyček DCL tak může být definována zvláštní tabulka.

Navíc k linkovým charakteristikám a k šumovým charakteristikám jsou rychlosti dat ovlivňovány konkrétními modemy použitými na lince. Na účastnickém konci línky je modem potřebný. Druhý modem musí být v ústředně nebo v koncentrátoru digitálních smyček DLC na druhém konci linky. Šumové a linkové charakteristiky ovlivňují různé modemy odlišně. Pro každý modemový pár tak musí být poskytnut jeden model.

«9 · · *9*· • · 9 9» »»·9

9999 999 *9 ···! 9» »9

-13Pro daný šumový model a linkový model je možno charakterizovat rychlosti dat tam i zpět pro danou dvojici ústřednového nebo DLC modemu a modemu na straně účastníka. Tyto rychlosti se mění s délkou, obecně se snižují s nárůstem délky smyčky. Specifické vztahy mezi délkou a rychlostí datového přenosu se mění podle různých výrobců modemů a také jsou odlišné pro různé linkové modely stejné délky a rozdílné stavby, např, kombinace přemostěných odboček, směs kalibrací atd. Modemový model definuje pro každou ze sestavy kanonických linkových modelů, rychlost vysílání a příjmu pro danou modemovou dvojici ústřednového/DLC a účastnického modemu, pro daný šumový model, tedy konfiguraci rušivých signálů.

Ve výhodném provedení je kanonický linkový model jeden z následujících:

1) jednoduchá kalibrační smyčka (0,32 mm, 0,4 mm, 0,6 mm, 0,8 mm, 26 AWG, 24 AWG, 26 AWG) v kabelu se zakroucenou dvojicí nebo se zakroucenou čtveřicí vodičů. Odlišný model existuje pro každou samostatnou délku od cca 150 m (500 stop) do maximální délky v 150 m (500 stop) přírůstcích.

2) smyčka se smíšenými kalibracemi s částí každé kalibrace měnící se od 10 % do 80 % celkové délky smyčky. Odlišný model existuje pro každou samostatnou kombinaci kalibrací a pro každou samostatnou délky od 150 m (500 stop) do maximální délky v 150 m (500 stop) přírůstcích.

3) sestava standardních linkových modelů průmyslových a telefonních společností, zahrnující již definované CSA (Canadian Standard Institute) , MIDCSA a ANSI, (American Standard National Institute).

Testovací jednotka 2 je naprogramována několika modemovými modely, které obsahují informace a výkonech modemových dvojic, které mohou existovat na lince, pro kterou se má vytvořit předpověď rychlosti. Přednostně obsahuje jeden modemový modeí pro každou dvojici modemů, která se na lince může vyskytovat. Každý modemový model je organizován jako tabulka. Pro každý kanonický linkový model existuje v modelové tabulce řádek vstupů, se vstupy o příjmové a vysílací

©« · ·»· *» » rychlosti pro různé šumové modely, tedy kombinace rušivých signálů. V jednoduchém provedení může být linkový model jednoduše reprezentován jako celková délka, včetně délky přemostěných odboček, a počtu přemostěných odboček. Větší přesnost může být alternativně dosažena použitím více proměnných, zastupujících linkový model. Například může být linka modelována jako seznam segmentů. V modelu mohou být l£ké zaznamenány délka, kalibrace drátu a umístění těchto segmentů, včetně jakýchkoliv segmentů přemostěných odboček, a zda linka obsahuje pupinační cívky nebo jíně znaky. Navíc může být obsažen pro daný model změřený útlum v dB pro množinu frekvencí v rozsahu od 100 kHz do 1,1 MHz. Použití více proměnných k popsání linkového modelu by mělo vést ke zvýšené přesnosti při vkládání, jestliže se ohodnocuje testovaná linka, avšak také vyžaduje větší množství dat, které musí být pro každý modemový model uloženy.

Šum v kabelovém svazku ovlivní rychlost dat. Tak musí tabulka modemových modelů obsahovat pro každý vstup v tabulce odlišné rychlosti dat, které jsou spojeny s rozdílnými úrovněmi šumu, jak jsou identifikovány šumovými modely. Každý sloupec v tabulce odpovídá nějakému šumovému modelu, to je v nějaké kombinaci, např. 4T1 linky, 8ADSL linek, rušivých signálů. Jak je popsáno výše, rušivé signály pro kteroukoliv konkrétní linku se získají z provozních pravidel o tom, jaké signály mohou být na lince v kabelovém svazku přenášeny a pro snížení výkonu se použije šumový model. Jak je zobrazeno na obr. 4, počet rušivých signálů se zvýší, jestliže se přemisťujeme na pravou stranu tabulky. Sloupec 414 A představuje výkon bez rušivých signálů. Sloupec 414 B ukazuje výkon, když kabelový svazek obsahuje 4T a 12 ADSL signálů v kabelovém svazku s 25 páry vodičů. Podobně se s nárůstem generovaného šumu snižuje odhadnutá rychlost. Snížená rychlost je výsledkem poklesu výkonu, který se objevuje v důsledku šumu. Tak představuje využití datové struktury z obr. 4 pro odhadnutí datové rychlosti alternativní cestu použití šumového modelu ke zjištění poklesu výkonu na lince.

Indexací v tabulce nalezením řádku, který je nejblíže konstrukci testované linky a potom indexováním napříč sloupci v tomto řádkuje sloupci, který odpovídá některému konkrétnímu šumovému modelu, se vybere konkrétní údaj v tabulce.

: i • · ····

-15Výběr poskytuje předpokládanou datovou rychlost pro modemovou dvojici konstrukce, zastoupené kanonickým linkovým modelem a vybrané kombinace rušivých signálů.

V přednostním provedeni se získají data pro vstupy v modemové tabulce z empirických měření. Empirická měření se mohou provést na representativní lince v oblasti. Nebo výhodněji mohou být provedeny v laboratorním prostředí kde se mohou kontrolovat délky a linkové konfigurace. Každá modemová dvojice má ve skutečnosti dvě datové rychlosti spojené s každou provozní podmínkou, jedna je rychlost vysílání a jedna je rychlost přijímaní. Rychlost vysílání udává, jak rychle se mohou přesouvat data z modemu účastníka do modemu ústředny. Příjmová rychlost, tedy rychlost přijímaní, indikuje rychlost, jakou se mohou přesouvat data z modemu ústředny do modemu účastníka. Mnoho datových služeb, jako je ADSL, jsou navrženy tak, že příjmová rychlost dat je vyšší než rychlost vysílání. V důsledku toho je nutné provést předpovědí rozdílných rychlostí dat pro příjem a vysílání. Proto existují samostatné tabulky pro rychlosti vysílání a pro rychlosti příjmu dat.

Obr. 4 znázorňuje datovou strukturu, která může být použita pro modemový model konkrétní dvojice modemů. Počet potřebných modemových modelů je dán provozní politikou dané telefonní společnosti a vztahuje se k tomu, jaké modemy jsou telefonní společností používány a jaké modemy mají účastnící povoleno používat, V počítačové paměti testovací jednotky 2 je uložena datová struktury 400. Zobrazený model je vytvořen pro rychlosti příjmu. Pro rychlosti vysílání existuje podobná tabulka. Sloupec 401 představuje kanonické linkové modely, které určují řádkový index v tabulce. Pro zjednodušeni ilustrace jsou modely zde představovány graficky. Každý model je ukázán tak, že představuje linku s různými segmenty o různých kalibracích a obsahuje nebo neobsahuje přemostěné odbočky. Jak je popsáno výše, linkový model může zahrnovat mnoho proměnných. V přednostním provedení je každý linkový model představen pomocí digitálních dat, představujících konkrétní hodnotu nebo rozsah patřičných proměnných. Nalezením shody mezi modelem testované linky za pomoci měření, provedených testovací jednotkou 2, a jedním vstupem ve sloupci 402, se vybere jedna řádka dat, jako 412 A .... 412 C.

·«· ···

β *

-16Řádka 402 je indexem do sloupku tabulky. Každý vstup napříč řádkem 402 koreluje s konkrétním šumovým modelem, tj. kombinací rušivých signálů. Výběrem konkrétního šumového modelu se vybere jeden ze sloupců dat, jako je 414 A .....

414B. Výběr řádku a sloupce definuje jeden vstup v modemové tabulce. Počet šumových podmínek, které mohou existovat, je diktován provozními procedurami telefonní společnosti, v daném případě je šumový model určen použitím linek ve svazku kabelů. Tento výběr poskytuje předpovězeno datovou rychlost pro příjem na konkrétní lince při použití konkrétního modemu. Proces se opakuje tak, aby se získala rychlost dat pro vysílání.

Rychlosti vysílání a přijímaní, vybrané pro konkrétní kanonickou linku, pro konkrétní šumový model, fungují jako horní hranice rychlosti připsané k dané testované lince. Další vyhodnocení, včetně porovnání útlumu spojeného s vybraným kanonickým linkovým modelem s předpovězeným útlumem testované linky, který je ponížen pro daný šumový model, vede k určení ukládání rychlosti. Toto vyhodnocení také bere do úvahy jakékoliv rozdíly v konstrukci mezi kanonickým linkovým modelem a testovanou linkou.

Ve výhodném provedení se předpovězená rychlost linky předkládá ve snadno srozumitelném formátu. Výsledky testování linky mohou být odděleny kategoriemi nebo uloženy, kde každá kategorie představuje odlišné podmínky linky. Ukládání se provádí počítačem za pomoci pro tento účel vytvořeného softwaru, což může být zahrnuto jako část testovací jednotky nebo to může být samostatný systém, který přijímá data z testovací jednotky. Kategorie mohou dále být barevně kódované, aby se výsledek testování učinil snadno rozeznatelným. I když je popsána konkrétní sestava barev, může se pro identifikaci různých kategorií výsledků testů linky použít jakákoliv barva nebo způsob indikace, například červená může znamenat, že linka nepodporuje vysokorychlostní přístup, zelená indikuje, že linka může podporovat vysokorychlostní přístup, žlutá může indikovat, že linka v současné době nemůže podporovat vysokorychlostní přístup avšak mohla by, pokud se odstraní nějaká k «·· * ♦ « «· ·!« ·· ·««* «Α «Α

-17překážka, a šedá indikuje, že charakteristiky linky spadají mimo oblast expertízy systému.

Šedá charakterizace poskytuje dvě výhody. První, že umožňuje uživateli snadno pochopit, že stav konkrétní linky není znám. Druhá je, že zvyšuje závislost ukládaných předpovědí pomocí redukce pokrytí testování. Například, pokud se linky, uložené jako šedé, nepočítají jako část oblasti expertízy systému, a např. zahrnuji 20% celkově testovaných linek, potom může být skupina linek charakterizována, jako předpovězená s 95 % přesností pro 80 % celkově testovaných linek. Tak, jak je zde termín „oblast expertízy použit, vztahuje se ke scénáři, podle kterých provádí systém předpovědi, na které se potom uživatel spoléhá. Pokud jsou však linky uložené jako šedé zahrnuty jako součást oblasti expertízy systému, potom skupina linek může být charakterizována s přesností 85 % na 100 % celkově testovaných linek. Tak raději, než by byla prováděna předpověď červené, žluté nebo zelené, kde je s předpovědí spojena vysoká úroveň nejistoty, je linka hlášena jako šedá nebo neurčená. Toto uživateli umožňuje, aby se více spoléhal na předpovědi, které jsou červené, žluté nebo zelené. Pro linky uložené jako šedé si mohou telefonní společnosti zvolit, že provedou rozsáhlejší testování nebo že si vyberou jednoduše jinou linku ze svazku.

Testování a ukládání linek se přednostně provádí pro různé hodnoty rychlosti přístupu, jako např. ADSL při 2Mb/s, ADSL při 4 Mb/s a ADSL při 8 Mb/s atd., s různými sazbami, které se aplikují podle toho, jak vysokou rychlost linka podporuje. Například, jednomu účastníkovi může být účtován první sazba za poskytnuti rychlosti přístupu 2 Mb/s, zatímco druhému účastníkovi může být účtována jiná, vyšší, sazba za poskytnutí rychlosti přístupu 4Mb/s. Tak mohou být linky ukládány pro odlišné kategorie služeb, poskytované telefonní společností.

Mapování linkového modelu a přiřazení rychlostí pro přiřazení určité kategorii služeb s může provádět v druhém kroku ukládací operace. Telefonní společnosti přednostně poskytují obchodní pravidla, které umožňují takovéto mapování. Telefonní společnost udává kategorie služeb, které chce poskytovat. Například, • 1 · φ λ φ φφφ ·· φφφφ

- 18φφφφ

Ί

Φ *

• Φ φφ φ« jestliže telefonní společnost zjistila, že bude poskytovat ADSL služby s rychlostí 512 kb/s, linka, které byla přiřazena rychlost vyšší, než 512 kb/s bude pro tuto službu uložena jako zelená.

Jestliže lince byla přiřazena rychlost pod 512 kb/s, může jí být přiřazena buď červená nebo žlutá kategorie. Například, pokud linkový model indikuje podmínky které na lince omezují služby, jako je např. rozbočenou dvojice, přemostěná odbočka nebo pupinační cívka, je možné, že linka může být opravena a bude ji možné provozovat při vyšší rychlosti. Telefonní společnost by měla poskytnout obchodní model, který by naznačil, zda telefonní společnost si přeje provádět opravy linek. Telefonní společnost může opravovat linku pouze tehdy, jestliže je předpovězená rychlost linky alespoň 50 % požadované hodnoty. Telefonní společnost může případně v obchodním modelu indikovat, že by opravila linky s přemostěnou odbočkou a pupinační cívkou, ale nebude opravovat rozbočenou dvojici. Pokud bude linkový model indikovat podmínku, že by provedla opravu, je linka uložena žlutě. Jinak by linka byla uložena červeně.

Lince může být přiřazena šedá nebo neurčitá kategorie, pokud měření provedená na lince necharakterizuji okamžitě linku podle linkového modelu, naprogramovaného do testovacího systému. Mnohé z výše uvedených předpovídacích technik poskytují alternativně faktor věrohodnosti spojený s předpovědí. Pokud jsou předpovědi provedeny s věrohodností, která je pod určitým prahem, linka bude také uložena šedě. Přesný práh věrohodnosti také působí jako obchodní model telefonní společnosti. Například, telefonní společnost s mnoha použitelnými linkami by nastavila vysoký práh věrohodnosti. I kdyby vysoký práh věrohodnosti vyústil v mnoho linek, které budou diskvalifikovány, pro společnost bude mnohem levnější použít další linky. Na druhé straně telefonní společnost, která má nedostatek linek by nastavila nižší práh věrohodnosti. I když takové nastavení by zvýšilo riziko, že linka, která bude uvedena do služby, bude potřebovat později výměnu nebo opravu, může tak telefonní společnost získat více, jestliže použije více linek pro datové služby s vysokým ziskem.

• 9 *·«· *·· *«* • · ·

- 19Konkrétní obchodní model telefonní společnosti je s výhodou zakódován v softwaru testovací jednotky.

Nyní bude na obr. 1 ukázán přístroj podle tohoto vynálezu. Testovací jednotka 2 obsahuje napěťový zdroj a měřící čten 3 a předpovídaci člen 4. Testovací jednotka 2 je umístěna za přepojovačem 6, príp. DLC obvodem, v ústředně 5, prip.^VDLC ústředně. Pozn. přepojovačem je v této přihlášce rozuměno jakékoliv vhodné přepojovací zařízení v ústředně. Přepojovač 6 spojuje testovací jednotku 2 k „a drátu 7 a „b drátu 8 telefonní linky 9. Přepojovač 6 umožňuje testovací jednotce 2 snadné provádění testů skupiny linek. Testování může být provedeno na základě požadavku nebo může být prováděno periodicky.

Testovací jednotka je připojena k „a“drátu 7 a „b drátu 8 pomocí přepojovače 6. Napěťový zdroj a měřící člen 3 dodává zdrojový signál do „a“ drátu 7 a „b“ drátu 8 a měření rozdílné charakteristiky s ohledem na konkrétní testovanou linku. Měření mohou zahrnovat napěťové úrovně, a to reálné nebo imaginární, proud, kapacitu, impedancí, odpor a podobné. Měření se může provádět na několika různých kmitočtech. Testovací jednotka využívá měření provedená napěťovým zdrojem a měřícím článkem 3. aby provedla odhad charakteristik testované linky. Charakteristiky odpovídají vlastnostem linky i přítomnosti různých elementů na lince.

Jakmile jsou charakteristiky odhadnuty, předpovídaci člen 4 je použije pro předpovězeni datové rychlosti, kterou linka může podporovat. Proces odhadování může být implementován v termínech expertního systému. Expertní systém může využívat nervovou síť, statistický model, rozhodovací stromový model i jiné modely nebo kombinace těchto modelů.

Předpovídaci člen 4 může být spoluumístěn s napěťovým zdrojem a měřícím členem 3 v telefonní ústředně nebo DLC místě. Alternativně může být předpovídaci člen 4 umístěn vzdáleně a může s měřicím členem komunikovat bud po drátech nebo bezdrátově.

* · ·· ··«*

-20Po změření linky se tato přepojovačem 6 odpojí od testovací jednotky 2 a k testovací jednotce 2 se může připojit jiná linka, na které bude proveden test. Jakmile jsou provedeny předpovědi pro skupinu linek, mohou se výsledky testování linek uložit tak, jak to bude detailně popsáno dále.

S odkazem na obr. 2 bude nyní popsáno první provedení zp&sobu. V prvním kroku 10 celého procesu se provede testování linky. Testovací jednotka se připojí na vybranou linku a vyšle do ní signály, zatímco provádí měření různých parametrů signálu v lince a linky samotné. Vyslané signály mohou být uskutečněny na několika frekvencích a úrovních.

V dalším kroku 20 se provádí odhad charakteristik linky na základě měření. Jako příklad, charakteristiky zahrnují vložný útlum linky, fázovou nevyváženost linky, délku linky a kalibraci linky. Dodatečné charakteristiky zahrnují přítomnost změn v kalibraci, přemostěné odbočky, pupinační cívky a další elementy po cestě signálu po lince, jako jsou rozdělovače, filtry, ukončení a další,

Další dva kroky ustavují modemový a šumový kontext pro použití vyhodnocení jakou rychlost dat bude linka podporovat. V kroku 21_ se vybírá další (první) modemový model pro použití a potom krok 21. vybírá další (první) šumový model.

V následném kroku 25 se využívá proces pro odhad datové rychlosti, kterou linka bude podporovat na základě změřených a odhadnutých charakteristik. Navíc částí testových výsledků může být předpověď závislosti a pokrytí. Proces může být realizován jako expertní systém.

Krok 30 zahrnuje určení, zda výsledky testované linky spadají mimo oblast aplikovatelnosti systému. Pokud charakteristiky linky spadají mimo oblast aplikovatelnosti systému, následuje krok 35. V kroku 35 se výsledky, obsahující toto kritérium barevně označí. Zatímco může být pro kteroukoliv kategorii použita jakákoliv barva, používá se v tomto konkrétním případě šedá barva, čímž se tento φ * · « ·

-21 • « ΙΟ výsledek testování snadno odliší. Pokud charakteristiky linky nespadají mimo oblast aplikovatelnosti systému, následuje krok 40.

V kroku 40 se určí, zda výsledku testu linky z testovacího systému indikují, že linka bude podporovat vysokorychlostní přístup. Pokud tomu tak je, provede se krok 45. V krofu 45 se výsledek okóduje zelenou barvou. Pro jakoukoliv linku, která je indikovaná jako neschopná podporovat vysokorychlostní přístup, se provede krok 50. V kroku 50 se určí, zda výsledky testování linky ukazují, že linka momentálně není schopná podporovat vysokorychlostní přístup, avšak mohla by ho podporovat, pokud by se odstranila překážka. Překážku může představovat například pupinační cívka nebo přemostěná odbočka. Pokud by linka mohla podporovat vysokorychlostní přístup po odstranění překážky, označí se tato linka v žlutě, což je ukázáno v kroku 55. Pokud by linka nemohla ani po odstranění překážky podporovat vysokorychlostní přístup, provede se krok 60.

V kroku 60 se barevně označí výsledky pro zbývající linky červeně, čímž se indikuje, že linka nemůže podporovat vysokorychlostní přístup. Pro to může existovat několik důvodů, například linka může být příliš dlouhá.

V následném kroku 65 se uživateli poskytnou datové rychlosti a výsledky barevného kódování pro vybraný modemový a šumový model. V kroku 70 se určí, zda pro vybraný modemový model existuje více šumových modelů.

V korku 80 se určí, zda je možné zvážit více modemových modelů. Jestliže není více modemových modelů dostupných, proces 1 končí. V tomto místě je lince připsána vysílací a příjmová rychlost dat a vytvoří se barevný kód pro každou možnou kombinaci šumových a modemových modelů, které jsou pro poskytovatele služeb důležité.

Pomocí cesty barevně okódovaných výsledků je možné kontaktovat uživatele linek, které splnily kvalifikační kritéria pro podporu vysokorychlostního přístupu, aby se jim nabídla možnost využít vyšší přístupovou rychlost. Ukládání se může provádět • * A * A AAA*

AAAA A·· AA AAAA A· **

-22na základě stupňů služby. Linka může být uložena jako zelená pro G-lite, což je ADSL s rychlostí menši než 1,5 Mb/s, avšak může být uložena jako červená pro G.dmt, což je DASL s rychlostí větší než 1,5 Mb/s, avšak menší nebo rovná 8 Mb/s. V tomto místě může být červené označení z důvodu, že linka je příliš dlouhá na to, aby podporovala G.dmt, což je ale problém, který nemohou telekomunikační společnosti napravit. Zatímco výše byly probrány výsledky testů několika telefonních linek, způsob je vhodný i tehdy, jestliže existují i výsledky z jedné linky.

Na obr. 3 bude nyní popsán druhý způsob, tedy způsob 2. V prvním kroku 85 se získají ze způsobu 1 změřené a/nebo předpovězené charakteristiky linky i s předpovědí rychlostí příjmu a vysílání pro každou kombinaci modemového modelu a šumového modelu. V následujícím kroku 90 se vybere další (první) kategorie služeb, definovaná poskytovatelem služeb. Informace spojená s touto kategorii služeb může zahrnovat minimální a maximální rychlosti dat při vysílání a příjmu, při zahrnutí, nebo ne, hlasu přenášeného přes xDSL službu, dostupnosti šířky pásma poskytovatele služeb atd.

V dalších krocích se ustanoví modemové a šumové kontexty pro použití. V kroku 100 se vybere další (první) modemový model pro použití a v kroku 110 se vybere další (první) šumový model. V kroku 120 se použijí informace o kategorii služeb spolu s charakteristikou linky a informací o rychlosti pro provedení přiřazení kategorie služeb, tj. odhadne se schopnost linky podporovat služby pro daný modemový a šumový model. Navíc mohou být součástí výsledků předpověď závislosti a pokrytí. Celý způsob může být využit jako expertní systém.

V kroku 130 se určuje, zda dostupné informace, tedy měření, předpověď rychlosti, předpověď schopnosti služeb atd., pro danou linku spadají do oblasti, která leží mimo oblast aplikovatelnosti systému. Pokud informace spadá mimo rozsah aplikovatelnosti systému, provede se krok 135. V kroku 135 se výsledky s těmito kritérii barevně označí. I když pro tuto kategorii může být použita jakákoliv barva, v konkrétním případě je použita šedá barva pro kódové zbarvení této přiřazené • · • · •

f » ♦ · · »9·· · « · ♦ » · 9 * · · ··«· ··· *· ··*· *· *·

-23kategorie, čímž se vytvoří snadno rozeznatelný výsledek, pokud dostupná informace nespadá mimo oblast aplikovatelnosti systému, provede se krok 140,

V kroku 140 se určí, zda dostupné informace indikuji, že linka bude podporovat danou službu pro daný modemový a šumový model. V takovém případě se provede krok 145. V kroku 145 se tentoT/ýsledek barevně označí jako zelený. Pro kteroukoliv linku, která není indikována jako schopná podporovat danou službu, se provede krok 150.

Krok 150 určuje, zda dostupná informace indikuje, že linka nebude schopna danou službu podporovat, avšak linka by byla schopna tuto službu podporovat po odstranění překážky, Překážka může zahrnovat rychlostní překážku, tj. např. pupinační cívku, přemostěnou odbočku atd., nebo to může být omezení provozovatele, šířka pásma, kapacita směrování, otázky obchodní politiky atd. Pokud linka může danou službu po odstranění překážky, příp. jiném adresování, podporovat, je tato linka označena žlutě - viz krok 155. Pokud linka není schopna podporovat danou službu i po odstranění překážek, provede se krok 160.

V kroku 160 se označí výsledky pro zbývající linky červeně, což ukazuje, že linka není schopna danou kategorii služeb podporovat. To může mit několik důvodů, například neexistuje žádná volná kapacita DSLAM. Linky označené červeně nebo žlutě mají připojené zdůvodnění, proč tomu tak je.

Příští krok 165 poskytuje uživateli barevně označené výsledky pro danou kategorii služeb pro vybraný modemový a šumový model. V kroku 170 se určuje, zda je pro vybraný modemový model možné vzít v úvahu více šumových modelů. V kroku 180 se určuje, zda je možné vzít v potaz ještě další modemové modely. Jestliže už nejsou dostupné žádné modemové modely, následuje krok 190, kde se určuje, zde existují ještě další služby, které by měly být vzaty v úvahu. Jestliže už nejsou žádné další služby, které by měly být vzaty v úvahu, způsob 2 končí. V tomto místě má linka přiřazeno barevné označení pro každou možnou kombinaci kategorií služeb a šumových a modemových modelů, které mají pro poskytovatele služeb význam.

• · • » ··· · · * · ··«· ·*· ·· ···· ··

-24Po té, co bylo popsáno přednostní provedení podle vynálezu je všem odborníkům zřejmé, že mohou být použity i jiné provedeni zahrnující tento koncept. I když byly popsány konkrétní sestavy charakteristik linek a linkových elementů, mohou být zahrnuty i další linkové charakteristiky a elementy. Navíc může být software, který je Součástí nástroje, včleněn do počítačového programového produktu, který zahrnuje počítačem použitelné médium. Například takové počítačově použitelné médium může zahrnovat počítačem čitelné paměťové zařízení, jako je např. pevný disk, CD-ROM, DVD-Rom nebo počítačová disketa, s uloženými počítačem čitelnými programovými kódovými segmenty. Počítačem čitelné médium může zahrnovat i komunikační spoje a to jak optické, drátové nebo bezdrátové, které přenáší programové kódové segmenty jako digitální nebo analogové signály. Tak je předkládáno, že vynález by neměl být omezován na popsaná provedení, avšak měl by být brán tak, že je omezen pouze obsahem a rozsahem připojených patentových nároků.

Také by mělo být uznáno, že pro modemový model, byla popsána dvojrozměrná struktura tabulky, kde sloupce v tabulce jsou definovány délkou linky. Mělo by být uznáno, že délka linky by měla být zvážena jen jako jedna další proměnná, která definuje linku. Takto může být dvojrozměrná tabulka znázorněna jako jednorozměrný seznam.

Jiné datové struktury v počítačové paměti mohou ukládat modemový model aniž by se oddálily od konceptu vynálezu. Například bylo popsáno, že pro identifikaci rychlostí dat byly použity odlišné tabulky pro příjem a vysílání. Mělo by být uznáno, že stejný šumový model se může použít pro vysílací a přijímací přenosy dat, kdy hodnoty pro příjem i vysílání mohou být snadno získány jednoduchým přidáním příjmové a vysílací datové rychlosti v každém podzáznamu tabulky modemových modelů z obr. 4.

Bylo také popsáno vyhledávání v tabulce pro určení datové rychlosti spojené s konkrétním šumovým modelem. Alternativně může být datová rychlost získána

4 4 4 4 4·· • 4 · 4 * 4 4 4 4 4 • 4 4 4 4 4>·4 • 44 444 44 4444 44 44

-25výpočtem. Šumový faktor může být použit pro odhad poklesu rychlosti na lince, u které nebyla přítomnost šumu vzata v úvahu.

Claims (17)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob přípravy výsledků z předpovězení schopnosti existující linky podporovat vysokorychlostní přístup, vyznačující se tím, že se z testovacího systému získají výsledky testování linky na vysokorychlostní přístup, získané výsledky testováni se uloží do jedné ze tří kategorií, kde první z nich se indikuje, že vybraná linka není schopna podporovat vysokorychlostní přístup, druhou z nich se indikuje, že vybraná linka může vysokorychlostní přístup podporovat a třetí kategorií se indikuje, že vybraná linka nemůže momentálně vysokorychlostní přístup podporovat, protože obsahuje překážky pro poskytováni vysokorychlostní přístupové služby.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že výsledky kategorií se ukládají ještě do čtvrté kategorie, která indikuje, že charakteristiky vybrané linky spadají mimo rozsah oblasti pokrytí systému.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že dále obsahuje krok, ve kterém se barevně označí každá z uvedených kategorií, přičemž každá kategorie má odlišnou barvu.
4. 4. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se t i m, že tří kategorie ukládání výsledků znamená, že linka by byla schopna podporovat vysokorychlostní přístup po odstranění překážky na vybrané lince.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že překážky se zvolí ze skupiny, zahrnující pupinační cívku a přemostěnou odbočku.
6. 6. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, v y z n a č u j í c i se t í m, že na základě datové rychlosti, podporované vybranou linkou, se provádí účtování za tuto vybranou linku.

   • ···« ···· * • · ··· ···· »·· *·· ·· ···· ·· ··

   -277. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 3 až 6, vyznačující se t í m, že pří barevném označování třech kategorií se označí první kategorie červenou barvou, druhá kategorie zelenou barvou a třetí kategorie žlutou barvou.
7. 8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 2 až 7, v y z n a č u j í c í se t í m, že při barevném označování se čtvrtá kategorie označí šedou barvou.
8. 9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se t í m, že se na začátku provádí testování linky.
9. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se t í m, že pří testování linky se do linky zavede signál,linka se měří a na základě výsledků měření se předpoví datová rychlost, kterou podle svých charakteristik linka podporuje.
10. 11. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že se při získávání výsledků se získají výsledky testování linky na přístup ke službě ISDN.
11. 12. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, v y z n a č u j í c í se t í m, že se při získávání výsledků se získají výsledky testování linky na přístup ke službě xDSL.
12. 13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se t í m, že výsledky testování linky na přístup ke službě xDSL zahrnují výsledky testování linka na přístup ke službě ADSL.
13. 14. Způsob podle nároku 10, vyznačující se t í m, že při odhadování charakteristiky linky se provádí alespoň jeden z následujících kroků, kdy se odhaduje vložená ztráta linky, odhaduje se fázová nevyváženost linky, odhaduje se délka linky, odhaduje se kalibrace linky

    9 9

    99 «««»

    9999 ·♦·

    -28• » · · «9 99 určuje se přítomnost změn v kalibraci linky, určuje se přítomnost přemostěné odbočky na lince, určuje se přítomnost pupinační cívky na lince, určuje se přítomnost jakýchkoliv další elementů v cestě signálu po lince.
14. 15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se t í r?T že při určování přítomnosti dalších elementů v cestě signálu na lince se provádí alespoň jedna z následujících činností:

    určuje se přítomnost rozdělovače, určuje se přítomnost filtru, určuje se přítomnost ukončení.
15. 16. Způsob podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se t í m, že zahrnuje krok předpovězení závislosti testování linky,
16. 17. Způsob předpovězení datové rychlosti linky testované v rámci kabelového svazku, v y z n a č u j í c í se t í m, že

    a) se urči šumový model na lince z předpovědi počtu rušivých signálů, které se v kabelovém svazku přenáší,

    b) na základě šumového modelu se vypočte pokles výkonu linky.
17. 18. Způsob podle nároku 18, vyznačující se t í m, že výpočet poklesu výkonu linky se provede tím, že

    a) se dopředu změří výkon několika modelových linek za přítomnosti kombinací rušivých signálů.

    b) změří se charakteristiky testované línky a testovaná linka se porovná s modelovými linkami,

    c) vybere se jedna z kombinací rušivých signálů, která se očekává, že bude v kabelovém svazku přítomna,

    d) vybráním dopředu provedených měření, které korelují s vybraným linkovým modelem a vybranou kombinací rušivých signálů se předpoví datová rychlost.