CZ20023518A3 - Medicament for inhibition of growth of non-solid tumor cells - Google Patents

Medicament for inhibition of growth of non-solid tumor cells Download PDF

Info

Publication number
CZ20023518A3
CZ20023518A3 CZ20023518A CZ20023518A CZ20023518A3 CZ 20023518 A3 CZ20023518 A3 CZ 20023518A3 CZ 20023518 A CZ20023518 A CZ 20023518A CZ 20023518 A CZ20023518 A CZ 20023518A CZ 20023518 A3 CZ20023518 A3 CZ 20023518A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
vegfr
cells
antagonist
vegf
leukemia
Prior art date
Application number
CZ20023518A
Other languages
Czech (cs)
Inventor
Larry Witte
Shahin Rafii
Original Assignee
Imclone Systems Incorporated
Cornell Research Foundation Inc.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Imclone Systems Incorporated, Cornell Research Foundation Inc. filed Critical Imclone Systems Incorporated
Publication of CZ20023518A3 publication Critical patent/CZ20023518A3/en

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K39/00Medicinal preparations containing antigens or antibodies
    • A61K39/395Antibodies; Immunoglobulins; Immune serum, e.g. antilymphocytic serum
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K45/00Medicinal preparations containing active ingredients not provided for in groups A61K31/00 - A61K41/00
    • A61K45/06Mixtures of active ingredients without chemical characterisation, e.g. antiphlogistics and cardiaca
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K39/00Medicinal preparations containing antigens or antibodies
    • A61K39/395Antibodies; Immunoglobulins; Immune serum, e.g. antilymphocytic serum
    • A61K39/39533Antibodies; Immunoglobulins; Immune serum, e.g. antilymphocytic serum against materials from animals
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P35/00Antineoplastic agents
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P35/00Antineoplastic agents
    • A61P35/02Antineoplastic agents specific for leukemia
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P43/00Drugs for specific purposes, not provided for in groups A61P1/00-A61P41/00
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K16/00Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies
    • C07K16/18Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans
    • C07K16/28Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans against receptors, cell surface antigens or cell surface determinants
    • C07K16/2863Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans against receptors, cell surface antigens or cell surface determinants against receptors for growth factors, growth regulators
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K2317/00Immunoglobulins specific features
    • C07K2317/20Immunoglobulins specific features characterized by taxonomic origin
    • C07K2317/24Immunoglobulins specific features characterized by taxonomic origin containing regions, domains or residues from different species, e.g. chimeric, humanized or veneered
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K2317/00Immunoglobulins specific features
    • C07K2317/60Immunoglobulins specific features characterized by non-natural combinations of immunoglobulin fragments
    • C07K2317/62Immunoglobulins specific features characterized by non-natural combinations of immunoglobulin fragments comprising only variable region components
    • C07K2317/622Single chain antibody (scFv)

Abstract

A method of inhibiting the growth of non-solid tumor cells that are stimulated by a ligand of vascular endothelial growth factor in human patients, comprising treating the human patients with an effective amount of a vascular endothelial growth factor receptor antagonist.

Description

Oblast technikyTechnical field

Vynález se týká léčiva pro inhibici růstu buněk non-solidních nádorů/ které jsou u savců stimulovány ligandem receptoru vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGFR).The invention relates to a medicament for inhibiting the growth of cells of non-solid tumors which are stimulated in a mammal by a ligand of the vascular endothelial growth factor receptor (VEGFR).

Dosavadní stav technikyBACKGROUND OF THE INVENTION

Nádorová onemocnění jsou po srdečních záchvatech druhou nej častější příčinou úmrtí. V rozvoji nových terapeutických postupů v léčbě těchto devastujících onemocnění došlo k významnému pokroku. Většina tohoto pokroku je způsobena lepším porozuměním buněčné proliferace u normálních i nádorových buněk.Cancer is the second most common cause of death after heart attacks. Significant progress has been made in developing new therapies for the treatment of these devastating diseases. Most of this progress is due to a better understanding of cell proliferation in both normal and tumor cells.

Normální buňky proliferují vysoce kontrolovanou aktivací receptorů pro růstové faktory pomocí jejich odpovídajících ligandů. Příklady takových receptorů jsou tyrosin kinázové receptory pro růstové faktory.Normal cells proliferate by highly controlled activation of growth factor receptors by their corresponding ligands. Examples of such receptors are tyrosine kinase receptors for growth factors.

Nádorové buňky také proliferují aktivací receptorů pro růstové faktory, ale ztrácejí správnou kontrolu normální proliferace. Ztráta kontroly může být způsobena četnými faktory, jako jsou například nadměrná exprese růstových faktorů a/nebo receptorů, a autonomní aktivace biochemických drah regulovaných růstovými faktory.Tumor cells also proliferate by activating growth factor receptors, but lose proper control of normal proliferation. Loss of control can be due to numerous factors, such as overexpression of growth factors and / or receptors, and autonomous activation of biochemical pathways regulated by growth factors.

Některé příklady receptorů hrajících roli v tumorigenezi jsou receptory pro vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGFR), růstový faktor odvozený z krevních destiček (PDGFR), insulinu ······ ···· ·· · · ·· ·· ··· ·· ·· podobný růstový faktor (IGFR), nervový růstový faktor (NGFR), a fibroblastový růstový faktor (FGF).Some examples of receptors that play a role in tumorigenesis are receptors for vascular endothelial growth factor (VEGFR), platelet-derived growth factor (PDGFR), insulin. ·· ·· similar growth factor (IGFR), nerve growth factor (NGFR), and fibroblast growth factor (FGF).

Během embryonického vývoje se hematopoetické a časné endoteliální buňky (angioblasty) vyvíjejí ze společné prekurzorové buňky známé jako hemangioblast. Kvůli tomuto společnému původu je několik signálních drah sdíleno hematopoetickými i vaskulárními buňkami. Jednou takovou dráhou je signalizační dráha VEGFR. VEGF receptory (VEGFR) zahrnují FLT-1 osekvenovaný autory Shibuya Met al., Oncogene 5, 519524 (1990) (VEGFR-1); KDR popsaný v PCT/US92/01300, zaregistrované 20. února 1992 a popsaný autory Terman et al., Oncogene 6:1677-1683 (1991); a FLK-1 osekvenovaný autory Mathews W. et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 88:9026-9030 (1991) (KDR a FLK-1 jsou kolektivně nazývány VEGFR-2).During embryonic development, hematopoietic and early endothelial cells (angioblasts) develop from a common precursor cell known as hemangioblast. Because of this common origin, several signaling pathways are shared by both hematopoietic and vascular cells. One such pathway is the VEGFR signaling pathway. VEGF receptors (VEGFR) include FLT-1 sequenced by Shibuya Met al., Oncogene 5, 519524 (1990) (VEGFR-1); KDR described in PCT / US92 / 01300, registered February 20, 1992 and described by Terman et al., Oncogene 6: 1677-1683 (1991); and FLK-1 sequenced by Mathews W. et al., Proc. Nati. Acad. Sci. USA, 88: 9026-9030 (1991) (KDR and FLK-1 are collectively called VEGFR-2).

Ledaže je uvedeno jinak, nebo jinak odvozeno z kontextu, sleduje tato specifikace obvyklou literární nomenklaturu VEGF receptorů. KDR se týká lidské formy VEGFR-2. FLK-1 se týká myšího homologu VEGFR2. FLT-1 je odlišný, ale příbuzný KDR/FLK-1 receptoru.Unless otherwise stated or otherwise derived from the context, this specification follows the conventional literature nomenclature of VEGF receptors. DRC refers to the human form of VEGFR-2. FLK-1 refers to the murine homologue of VEGFR2. FLT-1 is different but related to the KDR / FLK-1 receptor.

VEGFR se váže k několika rozpustným faktorům zahrnujícím vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF), který vykazuje proliferační a migrační účinky na endotel. O VEGFR-2 se mínilo, že je exkluzivně exprimován edoteliálními buňkami. Nedávno však bylo prokázáno, že VGFR je přítomen na podskupině multipotentních hematopoetických kmenových buněk (1) . Některé studie prokázaly, že některé leukemické buňky také exprimují VEGFR-2 (2).VEGFR binds to several soluble factors including vascular endothelial growth factor (VEGF), which exhibits proliferative and migratory effects on the endothelium. VEGFR-2 was thought to be exclusively expressed by edothelial cells. However, it has recently been shown that VGFR is present on a subset of multipotent hematopoietic stem cells (1). Some studies have shown that some leukemia cells also express VEGFR-2 (2).

VEGFR-2 a VEGFR-1 jsou dva primární signalizační tyrosin kinázové receptory, které zprostředkovávají různé biologické efekty VEGF. Ačkoli vazebná afinita VEGFR-1 k VEGF je velmi vysoká s hodnotami Kd 10-70 pM (5), prokázala většina'studií, že VEGFR-2 je kritickým receptorem pro přenos buněčných signálů pro proliferaci a diferenciaci endoteliálních buněk (6). VEGFR-1 se zdá být důležitější pro vaskulární remodelaci. Relativní význam VEGF receptorů pro regulaci vaskulogeneze a angiogeneze byl prokázán ve studiích, v kterých geny pro VEGFR-2 a VEGFR-1 v myších embryonických kmenových buňkách byly narušeny homologní rekombinací. Myši s deficitem VEGFR-2 měli drastické defekty vaskulogeneze, angiogeneze a hematopoezy (7). Oproti tomu u VEGFR-1 knokautovaných myší se vyvinuly abnormální kanály, což naznačuje roli tohoto receptorů v regulaci interakcí mezi buňkami nebo buňkami a matricí (8).VEGFR-2 and VEGFR-1 are two primary signaling tyrosine kinase receptors that mediate various biological effects of VEGF. Although the binding affinity of VEGFR-1 to VEGF is very high with Kd values of 10-70 pM (5), most studies have shown that VEGFR-2 is a critical receptor for the transmission of cellular signals for endothelial cell proliferation and differentiation (6). VEGFR-1 appears to be more important for vascular remodeling. The relative importance of VEGF receptors for the regulation of vasculogenesis and angiogenesis has been demonstrated in studies in which genes for VEGFR-2 and VEGFR-1 in mouse embryonic stem cells were disrupted by homologous recombination. VEGFR-2 deficient mice had drastic defects in vasculogenesis, angiogenesis, and hematopoiesis (7). In contrast, VEGFR-1 knockout mice developed abnormal channels, suggesting the role of this receptor in regulating cell-cell or cell-matrix interactions (8).

Inhibice angiogeneze narušením VRGFR-2 ’ signalizace vede k inhibici růstu a metastázování solidních nádorů. Například monoklonální protilátka (MoAb) neutralizující myší VEGFR-2 inhibovala nádorový růst a metastázování na myších modelech (9,10). Růst glioblastomu byl mimoto inhibován u myší dominantně negativních pro VEGFR-2 (11). Taková inhibice nádorového růstu je připisována inhibici angiogeneze efektivně omezující krevní zásobení nádoru.Inhibition of angiogenesis by disruption of VRGFR-2 ' signaling results in inhibition of growth and metastasis of solid tumors. For example, the monoclonal antibody (MoAb) neutralizing mouse VEGFR-2 inhibited tumor growth and metastasis in mouse models (9, 10). In addition, glioblastoma growth was inhibited in VEGFR-2 dominant negative mice (11). Such inhibition of tumor growth is attributed to inhibition of angiogenesis effectively limiting tumor blood supply.

Leukémie vznikají z hematopoetických kmenových buněk, které mají kapacitu sebeobnovy, zatímco určité méně agresivní leukémie, jako jsou například chronické leukémie, se zdají, že vznikají ze zralejších determinovaných hematopoetických progenitorových buněk.Leukemias arise from hematopoietic stem cells having self-renewing capacity, while some less aggressive leukemias, such as chronic leukemias, appear to arise from more mature, determined hematopoietic progenitor cells.

V každém případě nevyžadují leukemické buňky nezávislé krevní zásobení. Proto leukémie a jiné non-solidní nádory nejsou vnímavé k léčebným opatřením popsaným výše.In any event, leukemia cells do not require independent blood supply. Therefore, leukemia and other non-solid tumors are not susceptible to the treatments described above.

Některé studie prokázaly, že VEGF. je téměř vždy exprimován všemi založenými leukemickými buněčnými liniemi, stejně tak jako čerstvě izolovanými lidskými leukémiemi, včetně dobře prostudované leukemické buněčné linie HL-60 (2,3). Za použití RT-PCR prokázalo několik studií, že VEGFR-2 a 'VEGFR-1 jsou pouze exprimovány určitými lidskými leukémiemi (2,3). Avšak žádná z těchto studií neprokázala, zdali exprese VEGF je sdružena s jakoukoli paralelní expresí povrchového VEGFR2/VEGFR-1 nebo funkční odpovědí.Some studies have shown that VEGF. it is almost always expressed by all established leukemia cell lines as well as freshly isolated human leukemias, including the well-studied leukemia cell line HL-60 (2,3). Using RT-PCR, several studies have shown that VEGFR-2 and 'VEGFR-1 are only expressed by certain human leukemias (2,3). However, none of these studies has shown that VEGF expression is associated with any parallel expression of surface VEGFR2 / VEGFR-1 or a functional response.

Současná léčba nádorů tradičně zahrnuje chemoterapii nebo ozařování. Tato léčba však není vždy účinná, obzvláště po delší dobu.Current cancer treatments traditionally include chemotherapy or radiation. However, this treatment is not always effective, especially for a long time.

Proto existuje potřeba nových způsobů léčby non-solidních nádorů. Cílem tohoto vynález je poskytnout takové způsoby.Therefore, there is a need for new treatments for non-solid tumors. It is an object of the present invention to provide such methods.

Popis vynálezuDescription of the invention

Tento a další cíle, jak budou zřejmé osobám běžně znalým oboru, byly dosaženy poskytnutím způsobu inhibice růstu nonsolidních .nádorů, které jsou stimulovány ligandem VEGFR u savců. Způsob zahrnuje léčbu savců účinným množstvím antagonisty VEGR.This and other objectives, as will be apparent to those of ordinary skill in the art, have been achieved by providing a method of inhibiting the growth of non-consolidated tumors that are stimulated by a VEGFR ligand in mammals. The method comprises treating a mammal with an effective amount of a VEGR antagonist.

V další formě zahrnuje způsob předkládaného vynálezu léčbu lidských pacientů kombinací účinným množstvím antagonisty VEGFR a chemoterapeutické látky.In another embodiment, the method of the present invention comprises treating human patients with a combination of an effective amount of a VEGFR antagonist and a chemotherapeutic agent.

V ještě další formě zahrnuje způsob předkládaného vynálezu léčbu lidských pacientů kombinací účinného množství antagonisty VEGFR a ozařování.In yet another embodiment, the method of the present invention comprises treating a human patient by combining an effective amount of a VEGFR antagonist and radiation.

• · • · · · · • · · · · ···· ·» ··• · · · · · · · · · · · · ·

FLT-l/VEGFR-1 a byly obarveny KontrolníFLT-1 / VEGFR-1 and stained with Control

Stručný popis obrázkůBrief description of the pictures

Obrázek 1. Lidské chloromy exprimujíFigure 1. Human chloromas express

KDR/VEGFR-2. Řezy lidských chloromů imunohistochemicky, jak je popsáno v Metodice. A IgG barvící se pouze málo nespecificky (zvětšení: 400x); B: Barvení na Faktor VIII, vykazující specifické barvení krevních cév (zvětšení: lOOx); C: Barvení na KDR/VEGFR-2 na oblasti leukemických buněk (zvětšení: 400x); D: Exprese FLT-l/VEGFR-1, také detekovaná na podskupině leukemických buněk (zvětšení: 400x). E a F: Exprese VEGF' ukazující specifickou leukemickou buňku (E) a pozitivní kontrolu, barvení pericytu (bílá šipka, F) (zvětšení: 400x). Tyto výsledky reprezentují 4 odlišné vzorky.KDR / VEGFR-2. Sections of human chloromas by immunohistochemistry as described in Methodology. A IgG staining only non-specifically (magnification: 400x); B: Factor VIII staining, showing specific blood vessel staining (magnification: 100x); C: Staining of KDR / VEGFR-2 on leukemia cell areas (magnification: 400x); D: FLT-1 / VEGFR-1 expression, also detected on a subset of leukemic cells (magnification: 400x). E and F: VEGF 'expression showing specific leukemia cell (E) and positive control, pericyt staining (white arrow, F) (magnification: 400x). These results represent 4 different samples.

Obrázek 2A: Exprese VEGFR-2 leukémiekýmí buněčnými liniemi. Buněčné linie HL-60 a HEL (stejně tak jako 5 primárních leukémií) exprimovali KDR/VEGFR-2, jak bylo detekováno pomocí RT-PCR. Buňky K562 byly KDR negativní, β-aktin byl použit jako vnitřní kontrola.Figure 2A: Expression of VEGFR-2 by leukemia cell lines. The HL-60 and HEL cell lines (as well as 5 primary leukemias) expressed KDR / VEGFR-2 as detected by RT-PCR. K562 cells were KDR negative, β-actin was used as internal control.

Obrázek 2B: VEGF165 indukoval na dávce závislou VEGFR-2 fosforyláci ' na VEGFR-2 pozitivních leukemických buněčných liniích. Celkové buněčné lyzáty z HL-60 a HEL buněk byly imunoprecipitovány antifosfotyrosínovou protilátkou a následně analyzovány Western blotem za použití protilátek proti VEGFR-1 (FLT-1) nebo VEGFR-2 (KDR), jak je popsáno v Metodice. Fibroblasty byly použity jako negativní kontroly a nevykázaly žádné známky VEGFR-1 nebo VEGFR-2 fosforylace. Uvedené výsledky reprezentují 3 separátní experimenty.Figure 2B: VEGF 165 induced dose-dependent VEGFR-2 phosphorylation on VEGFR-2 positive leukemia cell lines. Total cell lysates from HL-60 and HEL cells were immunoprecipitated with an antiphosphotyrosine antibody and subsequently analyzed by Western blot using antibodies against VEGFR-1 (FLT-1) or VEGFR-2 (KDR) as described in the Methodology. Fibroblasts were used as negative controls and showed no signs of VEGFR-1 or VEGFR-2 phosphorylation. The results presented represent 3 separate experiments.

Obrázek 3. VEGFi65 indukoval proliferaci podskupiny leukémií, účinek zprostředkovaný KDR/VEGFR-2. VEGFies indukoval významné (*, p méně než 0,003) zvýšení proliferace všech KDR/VEGFR-2+ ♦ · • 9 ·· ···· 9 · • 9 · · · · • 999 leukémií (jsou uvedeny 2 buněčné linie a 2 primární leukémie). Tento efekt může být blokován neutralizací MoAb namířené proti KDR/VEGFR-2 (**, p méně 0,04), jak je popsáno v Metodice. Uvedené výsledky reprezentují 3 separátní experimenty.Figure 3. VEGF induced proliferation at 6 5 subgroups leukemia mediated effect of KDR / VEGFR-second VEGFies induced a significant (*, p less than 0.003) increase in proliferation of all KDR / VEGFR-2 + 999 leukemias (2 cell lines and 2 primary) leukemia). This effect can be blocked by neutralizing MoAbs directed against KDR / VEGFR-2 (**, p less 0.04) as described in the Methodology. The results presented represent 3 separate experiments.

Obrázek 4. Inhibitor tyrosin kinázy s vysokou afinitou ke KDR/VEGFR-2 blokoval proliferaci leukemických buněk indukovanou VEGF165. Inhibitor tyrosin kinázy AG1433 významně blokoval proliferaci leukemických buněk (*, p méně než 0,05), což potvrdilo, že na leukemických buňkách jsou mitogenní účinky zprostředkovány prostřednictvím . KDR/VEGFR-2. Tyto výsledky reprezentují 2 separátní experimenty.Figure 4. High affinity tyrosine kinase inhibitor KDR / VEGFR-2 blocked VEGF 165 -induced leukemia cell proliferation. The tyrosine kinase inhibitor AG1433 significantly blocked leukemia cell proliferation (*, p less than 0.05), confirming that on leukemic cells mitogenic effects are mediated through. KDR / VEGFR-2. These results represent 2 separate experiments.

Obrázek 5. VEGFi6s indukuje sekreci MMP leukemickými buňkami. A: Zymografická analýza supernatantů leukemických buněk, s nebo bez stimulace VEGF165 po dobu 24 hodin. B: Kvantifikace gelatinolytické aktivity detekované v supernatantech kultur. Inkubace leukemických buněk s VEGF165 po dobu 24 hodin signifikantně ovlivnila (p méně než 0,05) hladinu MMP uvolňovaných do supernatantu, jak bylo detekováno zymograficky. Uvedené výsledky reprezentují 3 separátní experimenty.Figure 5. VEGF 6 with induces MMP secretion by leukemic cells. A: Zymographic analysis of leukemia cell supernatants, with or without VEGF165 stimulation for 24 hours. B: Quantification of gelatinolytic activity detected in culture supernatants. Incubation of leukemic cells with VEGF165 for 24 hours significantly influenced (p less than 0.05) the level of MMP released into the supernatant as detected by zymography. The results presented represent 3 separate experiments.

Obrázek 6. VEGF165 indukuje způsobem závislým na dávce (50 až 200 ng/ml) migraci leukemických buněk v jamkách potažených matrigelem, což je proces zprostředkovaný KDR/VEGFR-2 a FLT1/VEGFR-l. Je uvedena migrace buněk HL-60 a 4 primárních leukémií v jamkách potažených matrigelem v závislosti na 200 ng/ml VEGFi65. Tento proces vyžaduje aktivitu MMP, jak bylo prokázáno účinky syntetického MMPi. Monoklonální protilátka proti KDR/VEGFR-2 částečně blokovala migraci leukemických buněk, ale inkubace buněk s oběmi FLT-l/VEGFR-1 i KDR/VEGFR-2 byla účinnější než při použití každé protilátky samotné (**, p méně než 0,05). Tyto výsledky reprezentují 3 nezávislé experimenty.Figure 6. VEGF165 induces in a dose-dependent manner (50-200 ng / ml) leukemia cell migration in matrigel coated wells, a process mediated by KDR / VEGFR-2 and FLT1 / VEGFR-1. Migration of HL-60 cells and 4 primary leukemias in matrigel-coated wells based on 200 ng / ml VEGF 65 is shown . This process requires MMP activity as demonstrated by the effects of synthetic MMPi. A monoclonal antibody to KDR / VEGFR-2 partially blocked leukemic cell migration, but incubating cells with both FLT-1 / VEGFR-1 and KDR / VEGFR-2 was more effective than using either antibody alone (**, p less than 0.05) ). These results represent 3 independent experiments.

Obrázek 7. Migrace buněk HL-60 indukovaná VEGFi6s je blokovaná pomocí AG1433. Syntetický inhibitor protein kinázy AG1433 (použitá koncentrace 10 uM) blokoval migraci buněk HL-60 indukovanou VEGFi65 (*, p méně než 0,04). Tyto výsledky reprezentují 2 odlišné experimenty a každý experiment byl prováděn v tripletu.Figure 7. Migration of HL-60 cells induced with VEGF 6 is blocked by AG1433. A synthetic protein kinase inhibitor AG1433 (concentration 10 µM used) blocked VEGF 65 -induced migration of HL-60 cells (*, p less than 0.04). These results represent 2 different experiments and each experiment was performed in a triplet.

Obrázek 8. Injekční aplikace buněk HL-60 NOD-SCID myším indukuje vysoké koncentrace lidského, ale ne myšího VEGF v myši plasmě. Myším bylo injekčně aplikováno lxlO6 buněk HL-60 (i.v.) a plazmatické hladiny lidského (A) a myšího (B) VEGF byly měřeny ELISA analýzou v různých časových intervalech po injekční aplikaci. Výsledky reprezentují 2 separátní experimenty. B. Přežívání myší (%) po injekční aplikaci buněk HL-60 (iv). Myším bylo injekčně aplikováno lxlO6 buněk HL-60 (i.v.) a 3 dny po injekční aplikaci leukemických buněk (n=5) i.p. 400 ug IMC-1C11 (neutralizační MoAb k lidskému VEGFR2/KDR) nebo bylo aplikováno PBS/BSA (n=8) třikrát týdně. Jedna myš byla usmrcena pro histologickou analýzu. Uvedené výsledky reprezentují 2 separátní experimenty.Figure 8. Injection of HL-60 NOD-SCID cells into mice induces high concentrations of human but not murine VEGF in mouse plasma. Mice were injected with 1x10 6 HL-60 cells (iv) and plasma levels of human (A) and mouse (B) VEGF were measured by ELISA at various time intervals after injection. The results represent 2 separate experiments. B. Survival of mice (%) after injection of HL-60 cells (iv). Mice were injected with 1x10 6 HL-60 cells (iv) and 3 days after injection of leukemia cells (n = 5) ip with 400 µg IMC-1C11 (neutralizing MoAb to human VEGFR2 / KDR) or PBS / BSA (n = 8) three times a week. One mouse was sacrificed for histological analysis. The results presented represent 2 separate experiments.

Obrázek 9. Histologie jater (A,B) a sleziny (C,D) myší po injekci buněk HL-60. Neléčené (kontrolní) myši měly známky metastatického postižení jater (bílé a červené šipky, B) a sleziny (D) . Oproti tomu u myší léčených IMC-1C11 nebyly prokázány žádné leukemické buňky v játrech (A) a ve slezině φφ ΦΦ·· ·· · ·· ·*·♦ • Φ φφφφφ φ · · • · · · · φ · · φ φφ·· ΦΦ·· · φφ···· Φ·Φ· φφφφ φ· ·· ··· ·· ·· byly známky apoptózy (modré šipky, C), ale normální histologický obraz.Figure 9. Histology of liver (A, B) and spleen (C, D) of mice after injection of HL-60 cells. Untreated (control) mice showed signs of metastatic liver disease (white and red arrows, B) and spleen (D). In contrast, no leukemia cells in the liver (A) and in the spleen were detected in IMC-1C11-treated mice. There were signs of apoptosis (blue arrows, C), but a normal histological picture. · · · Φ φ φ φ byly byly byly byly byly

Obrázek 10. U VEGFR-2 pozitivních leukémií může VEGF podporovat růst leukemických buněk prostřednictvím parakrinních (zvýšení buněčné masy kostní dřeně a endotelu) a autokrinních mechanismů. Protilátky proti lidskému VEGFR-2 (šipka) mohou blokovat autokrinní smyčku indukovanou leukémií odvozeným VEGF.Figure 10. In VEGFR-2 positive leukemias, VEGF can promote leukemia cell growth through paracrine (increased bone marrow and endothelial cell mass) and autocrine mechanisms. Antibodies against human VEGFR-2 (arrow) can block the autocrine loop induced by VEGF-derived leukemia.

Obrázek 11. Nukleotidové a aminokyselinové sekvence plCll.Figure 11. Nucleotide and amino acid sequences of pIC11.

Detailní popis vynálezuDetailed description of the invention

Předkládaný vynález poskytuje zlepšený způsob léčby nonsolidních nádorů, obzvláště non-solidních maligních nádorů, u lidských pacientů.The present invention provides an improved method of treating non-solid tumors, especially non-solid malignant tumors, in human patients.

Non-solidní nádorové buňkyNon-solid tumor cells

Non-solidní nádorové buňky zahrnují nádory, které ovlivňují hematopoetické struktury včetně složek imunitního systému. Některé příklady non-solidních nádorových buněk zahrnují leukémie, mnohoČetné myelomy a lymfomy. Tyto nádorové buňky se obecně objevují v kostní dřeni a periferní cirkulaci.Non-solid tumor cells include tumors that affect hematopoietic structures including components of the immune system. Some examples of non-solid tumor cells include leukemias, multiple myelomas and lymphomas. These tumor cells generally appear in bone marrow and peripheral circulation.

Typy non-solidních, které mohou být léčeny ve shodě s vynálezem, jsou jakékoli non-solidní nádory, které jsou stimulovány ligandem VEGFR. VEGFR rodina receptorů zahrnuje ·· 999· ·· · ·· 9999The types of non-solids that can be treated in accordance with the invention are any non-solid tumors that are stimulated by a VEGFR ligand. The VEGFR family of receptors includes 9999

9 999 99 99 99 999 99 99

9 9 9 999 • «99 9 9 99 9 9 • 99 99 9 99999 9 9 999 • 99 99 9 9 99 9 9 99 99 99 9 9999

9999 99 99 999 9« ·· například VEGFR-2 (KDR, flk-1) a VEGFR-1 (flt-1). Některé příklady ligandů, které stimulují VEGFR zahrnují VEGF.9999 99 99 999 9 for example VEGFR-2 (KDR, flk-1) and VEGFR-1 (flt-1). Some examples of ligands that stimulate VEGFR include VEGF.

Některé příklady non-solidních nádorů zahrnují leukémie, mnohočetné myelomy a lymfomy. Některé příklady leukémií zahrnují akutní myelocytickou leukémii (AML), chronickou myeloctickou leukémii (CML), akutní lymfocytickou leukémii (ALL), chronickou lymfocytickou leukémii (CLL), erytrocytickou leukémii nebo monocytickou leukémii. Některé příklady lymfomů zahrnují lymfomy v rámci Hodgkinovy a Non-Hodgkinovy choroby.Some examples of non-solid tumors include leukemias, multiple myelomas and lymphomas. Some examples of leukemias include acute myelocytic leukemia (AML), chronic myelocytic leukemia (CML), acute lymphocytic leukemia (ALL), chronic lymphocytic leukemia (CLL), erythrocytic leukemia or monocytic leukemia. Some examples of lymphomas include lymphomas within Hodgkin's and Non-Hodgkin's disease.

Non-solidní nádory mohou exprimovat VEGFR v normálních koncentracích, nebo mohou zvýšeně exprimovat VEGFR v koncentracích, které jsou alespoň 10, 100 nebo 1000 krát vyšší než jsou normální koncentrace.Non-solid tumors may express VEGFR at normal concentrations, or may overexpress VEGFR at concentrations that are at least 10, 100 or 1000 times higher than normal concentrations.

Antagonisté VEGFRVEGFR antagonists

Non-solidní nádory podle předkládaného vynálezu jsou léčeny antagonistou VEGFR. Pro účely této specifikace je antagonista VEGFR jakákoli molekula, která inhibuje stimulaci ligandem VEGFR. Taková inhibice stimulace inhibuje růst buněk, které exprimují VEGFR.The non-solid tumors of the present invention are treated with a VEGFR antagonist. For purposes of this specification, a VEGFR antagonist is any molecule that inhibits VEGFR ligand stimulation. Such inhibition of stimulation inhibits the growth of cells that express VEGFR.

V předkládaném vynálezu není vysvětlen mechanismus inhibice. Nicméně VEGFR tyrosin kinázy jsou obecně aktivovány prostřednictvím fosforylačních reakcí. Proto antagonisté vynálezu obecně inhlbují fosforylaci VEGFR. Proto stanovení fosforylace je užitečné pro predikci, zdali budou tyto antagonisté užitečné v předkládaném vynálezu.The mechanism of inhibition is not explained in the present invention. However, VEGFR tyrosine kinases are generally activated through phosphorylation reactions. Therefore, antagonists of the invention generally inhibit phosphorylation of VEGFR. Therefore, the determination of phosphorylation is useful for predicting whether these antagonists will be useful in the present invention.

·· <♦«· ·« « · « · • · · • · · · «· · ·· ·· ♦ ♦ · · · • • • • · ·

Růst non-solidních nádorů je dostatečně inhibován u pacienta, aby se zabránilo progresi nádorového onemocnění (tj. růstu, invazivity, metastázování a/nebo rekurence non-solidních nádorů). Antagonista VEGFR podle předkládaného vynálezu může být cytostatický, tj. inhibuje růst non-solidního nádoru. Antagonista ERGR je přednostně cytolytický, tj. ničí nádor.The growth of non-solid tumors is sufficiently inhibited in the patient to prevent the progression of cancer (i.e., growth, invasiveness, metastasis, and / or recurrence of non-solid tumors). The VEGFR antagonist of the present invention may be cytostatic, i.e., inhibit the growth of a non-solid tumor. The ERGR antagonist is preferably cytolytic, i.e., destroys the tumor.

Antagonisté VEGFR zahrnují biologické molekuly nebo malé molekuly. Biologické molekuly zahrnují všechny lipidy a polymery monosacharidů, aminokyselin a nukleotidů mající než 450. Biologické molekuly tedy oligosacharidy a molekulovou váhu větší zahrnují například oligopeptidy, polypeptidy, peptidy oligonukleotidy a polynukleotidy.VEGFR antagonists include biological molecules or small molecules. Biological molecules include all lipids and polymers of monosaccharides, amino acids, and nucleotides having more than 450. Thus, the biological molecules oligosaccharides and molecular weight greater include, for example, oligopeptides, polypeptides, oligonucleotide peptides and polynucleotides.

polysacharidy, proteiny, apolysaccharides, proteins, and

Oligonukleotidy polynukleotidy zahrnují například DNA a RNA.Oligonucleotides polynucleotides include, for example, DNA and RNA.

Biologické molekuly dále zahrnují deriváty jakýchkoli molekul popsaných výše. Deriváty biologických molekul zahrnují například lipidové a glykosylační deriváty oligopeptidů, polypeptidu, peptidů a proteinů.Biological molecules further include derivatives of any of the molecules described above. Derivatives of biological molecules include, for example, lipid and glycosylation derivatives of oligopeptides, polypeptides, peptides and proteins.

Deriváty biologických molekul dále zahrnují lipidové deriváty oligosacharidů a polysacharidů, například lipopolysacharidy.Derivatives of biological molecules further include lipid derivatives of oligosaccharides and polysaccharides, for example lipopolysaccharides.

Biologické molekuly jsou nejtypičtěji protilátky nebo funkční ekvivalenty protilátek. Funkční ekvivalenty protilátek mají vazebné charakteristiky srovnatelné s protilátkami a inhibují růst buněk, které exprimují VEGFR. Takové funkční ekvivalenty «9·· •9 «999 • 9 999 999Biological molecules are most typically antibodies or functional equivalents of antibodies. Functional equivalents of antibodies have binding characteristics comparable to antibodies and inhibit the growth of cells that express VEGFR. Such functional equivalents «9 ·· • 9« 999 • 9 999 999

9999 9999 9 • 99 99 · 99999999 9999 9 • 99 99 · 9999

9999 99 «9 999 99 99 zahrnují například chimérizované, humanizované a jednořetězcové protilátky, stejně tak jako jejich fragmenty.9999 99 to 9 999 99 99 include, for example, chimerized, humanized and single chain antibodies, as well as fragments thereof.

Funkčním ekvivalentem protilátky je přednostně chimerizovaná nebo humanizovaná protilátka. Chimerizovaná protilátka obsahuje variabilní oblast non-humánní protilátky a konstantní oblast humánní protilátky. Humanizovaná protilátka obsahuje hypervariabilní oblast (CDR) non-humánní protilátky. Variabilní oblast jiná než hypervariabilní oblast, například rámcová variabilní oblast, a konstantní oblast humanizované protilátky, jsou z humánní protilátky.Preferably, the functional equivalent of an antibody is a chimerized or humanized antibody. The chimerized antibody comprises a non-human antibody variable region and a human antibody constant region. The humanized antibody comprises a non-human hypervariable region (CDR). The variable region other than the hypervariable region, for example, the framework variable region, and the constant region of a humanized antibody are from a human antibody.

Pro účely této přihlášky mohou být vhodné variabilní a hypervariabilní oblasti non-humánních protilátek odvozeny od protilátek produkovaných jakýmkoli non-humánním savcem, který může vytvářet monoklonální protilátky. Vhodné příklady savců, jiných než je člověk, zahrnují například králíky, potkany, myši, koně, kozy nebo primáty. Preferovány jsou myši.For purposes of this application, suitable variable and hypervariable regions of non-human antibodies can be derived from antibodies produced by any non-human mammal that can produce monoclonal antibodies. Suitable examples of non-human mammals include, for example, rabbits, rats, mice, horses, goats, or primates. Mice are preferred.

Funkční ekvivalenty dále zahrnují fragmenty protilátek, které mají vazebné charakteristiky, které jsou stejné jako, nebo srovnatelné s vazebnými charakteristikami celé protilátky. Vhodné fragmenty protilátek zahrnují jakýkoli fragment, který obsahuje dostatečnou část hypervariabilní (tj. určující komplementaritu) oblasti ke specifické vazbě a s dostatečnou afinitou k VEGFR k inhibici růstu buněk, které exprimují takové receptory.Functional equivalents further include antibody fragments having binding characteristics that are the same as or comparable to the binding characteristics of the whole antibody. Suitable antibody fragments include any fragment that contains a sufficient portion of the hypervariable (i.e., complementarity determining) region for specific binding and with sufficient affinity for VEGFR to inhibit the growth of cells that express such receptors.

♦ 0 ·♦♦· 00 0 0« 0··· 00 000 0« 0 0 0♦ 0 · ♦♦ · 00 0 0 0 0 ··· 00 000 0 0 0 0 0

000 000 0 0000 0000 0 · 0 « · 0 0000 0000 00 00 000 00 00000 000 0 0000 0000 0 · 0 · · 0 0000 0000 00 00 000 00 00

Takové fragmenty mohou například obsahovat jeden nebo oba Fab fragmenty nebo F(ab')2 fragmenty. Fragmenty protilátek přednostně obsahují všech šest oblastí určujících komplementaritu celé protilátky, ačkoli funkční fragmentyobsahující méně než všechny takové oblasti, jako jsou například tři, čtyři nebo pět CDR, jsou také zahrnuty.Such fragments may contain, for example, one or both Fab fragments or F (ab ') 2 fragments. Preferably, antibody fragments comprise all six complementarity determining regions of the whole antibody, although functional fragments containing less than all such regions, such as three, four or five CDRs, are also included.

Přednostní fragmenty jsou jednořetězcové protilátky nebo Fv fragmenty. Jednořetězcové protilátky jsou polypeptidy, které obsahují alespoň variabilní oblast těžkého řetězce protilátky spojené s variabilní oblastí lehkého řetězce s nebo bez mezivazebného prvku. Fv fragment tedy zahrnuje celé kombinující místo protilátky. Tyto řetězce mohou být produkovány v baktériích nebo v eukaryotických buňkách.Preferred fragments are single chain antibodies or Fv fragments. Single chain antibodies are polypeptides that comprise at least an antibody heavy chain variable region linked to a light chain variable region with or without an interface member. Thus, the Fv fragment comprises the entire antibody combining site. These chains can be produced in bacteria or in eukaryotic cells.

Protilátky a funkční ekvivalenty mohou být zástupci jakékoli třídy imunoglobulinů, jako jsou například IgG, IgM, IgA, IgD nebo IgE nebo jejich podtřídy. Přednostními protilátkami jsou protilátky z podtřídy IgGl. Funkční ekvivalenty mohou být ekvivalenty kombinací jakýchkoli z výše uvedených tříd a podtříd.The antibodies and functional equivalents may be representatives of any class of immunoglobulins, such as IgG, IgM, IgA, IgD or IgE, or subclasses thereof. Preferred antibodies are those of the IgG1 subclass. Functional equivalents may be equivalents of combinations of any of the above classes and subclasses.

Protilátky mohou být vytvořeny z požadovaného receptoru způsoby, které jsou dobře známy v oboru. Receptory jsou buďto komerčně dostupné, nebo může být izolován dobře známými způsoby. Způsoby izolace a purifikace KDR jsou známé například v PCT/US92/01300. Způsoby izolace a purifikace flk-1 mohou být nalezeny časopise v Proč Nati Sci 88:9026-30 (1991). Způsoby izolace a purifikace flt-1 mohou být nalezeny v časopise Oncogene 5:519-24.Antibodies can be generated from the desired receptor by methods well known in the art. Receptors are either commercially available or can be isolated by well known methods. Methods for isolating and purifying KDR are known, for example, in PCT / US92 / 01300. Methods for isolating and purifying flk-1 can be found in the journal in Proc Natl Sci 88: 9026-30 (1991). Methods for isolating and purifying flt-1 can be found in Oncogene 5: 519-24.

«444«444

4· • · 4 φ * • < 4 « t 4 4 4 4 • » · · » 4444 ·4 ··4 · • 4 φ * • <4 «t 4 4 4 4 •» · »4444 · 4 ··

4444 «4 « • 4 4 4 »44« 44444 «4« • 4 4 »44« 4

4 4 4 44 4 4 4

44· 44 4444 44

Způsoby pro tvorbu monoklonálních protilátek zahrnují imunologickou metodu popsanou autory Kohler a Milstein v časopise Nátuře 256, 495-497 (1975) a Campbellem v “Monoclonal Antibody Technology, The Production a Characterization of Rodent and Human Hybridomas v publikaci Burdon et al, Eds, Laboratory Techniques in Biochemistry and Molecular Biology, svazek 13, Elsevier Science Publishers, Amsterdam (1985). Metoda rekombinantní DNA popsaná autory Huse et al. v časopise Science 246, 1275-1281 (1989) je také vhodná.Methods for producing monoclonal antibodies include the immunological method described by Kohler and Milstein in Nature 256, 495-497 (1975) and by Campbell in Monoclonal Antibody Technology, The Production and Characterization of Rodent and Human Hybridomas in Burdon et al, Eds, Laboratory Techniques in Biochemistry and Molecular Biology, Volume 13, Elsevier Science Publishers, Amsterdam (1985). The recombinant DNA method described by Huse et al. in Science 246, 1275-1281 (1989) is also suitable.

Stručně řečeno, aby mohly být produkovány monoklonální protilátky, je hostitelský savec inokulován receptorem nebo fragmentem receptoru, jak je popsáno výše a poté volitelně znovu inokulován. Aby byl fragment receptoru užitečný, musí obsahovat dostatečná rezidua aminokyselin, aby byl definován epitop molekuly, která má být detekována. Pokud je fragment příliš krátký, aby byl imunogenní', může být konjugován k nosičové molekule. Některé vhodné nosičové molekuly zahrnují hemocyaninové přílepky a bovinní sérový albumin. Konjugace může být provedena způsoby známými v oboru. Jedna taková metoda kombinuje cysteinové reziduum fragmentu s cysteinovým reziduem nosičové molekuly.Briefly, in order to produce monoclonal antibodies, a host mammal is inoculated with a receptor or receptor fragment as described above and then optionally re-inoculated. For a receptor fragment to be useful, it must contain sufficient amino acid residues to define the epitope of the molecule to be detected. If the fragment is too short to be immunogenic, it can be conjugated to a carrier molecule. Some suitable carrier molecules include hemocyanin labels and bovine serum albumin. Conjugation may be accomplished by methods known in the art. One such method combines the cysteine residue of the fragment with the cysteine residue of the carrier molecule.

Od inokulovaných savců jsou odebrány sleziny několik dnů po konečné inokulaci. Buněčné suspenze ze slezin jsou fúzovány s nádorovou buňkou. Výsledné hybridomové buňky, které exprimují protilátky, jsou izolovány, kultivovány a udržovány v kultuře.Spleens are harvested from inoculated mammals a few days after final inoculation. Spleen cell suspensions are fused to a tumor cell. The resulting hybridoma cells that express antibodies are isolated, cultured, and maintained in culture.

• · · ·• · · ·

• · · ···· ··• · · ······

Protilátky, které jsou v podstatě humánního původu, mohou být produkovány u transgenních savců, obzvláště transgenní myši, které jsou geneticky modifikovány, aby exprimovaly lidské protilátky. Metody tvorby chimérických a humanizovaných protilátek jsou dobře známy v oboru. Metody tvorby chimérických protilátek zahrnují například metody popsané v US patentéch Bossem (Celltech) a Cabillem (Genetech). Viz US patent č. 4816397 a respektive 4816567. Metody tvorby humanizovaných protilátek jsou popsány například v US patentu Winter, č. 5225539.Antibodies that are substantially of human origin can be produced in transgenic mammals, especially transgenic mice that are genetically modified to express human antibodies. Methods for generating chimeric and humanized antibodies are well known in the art. Methods for generating chimeric antibodies include, for example, those described in US patents Boss (Celltech) and Cabill (Genetech). See U.S. Patent Nos. 4,816,397 and 4,816,567, respectively. Methods of making humanized antibodies are described, for example, in US Patent Winter, No. 5,225,539.

Přednostní způsob humanizace protilátek je nazýván CDRgrafting. V této metodě jsou oblasti myší protilátky, které jsou přímo zahrnuty ve vazbě antigenu, tedy oblasti určující komplementaritu neboli CDR, naroubovány na lidské variabilní oblasti za vzniku přetvořených lidských variabilních oblastí. Plně humanizované variabilní oblasti jsou poté připojeny k humánním konstantním oblastem za vzniku kompletních plně humanizovaných” protilátek.A preferred method of humanizing antibodies is called CDRgrafting. In this method, murine antibody regions that are directly involved in antigen binding, i.e., complementarity determining regions or CDRs, are grafted onto human variable regions to form reshaped human variable regions. The fully humanized variable regions are then joined to human constant regions to produce fully fully humanized antibodies.

Aby se vytvořily plně humanizované protilátky, které se váží dobře k antigenu, je s výhodou navrhnout přetvořené lidské variabilní oblasti opatrně. Lidské variabilní oblasti, do kterých budou CDR naroubovány, by měly být pečlivě zvoleny, a je obvykle nezbytné udělat několik aminokyselinových změn v kritických pozicích v rámcových oblastech (FR) lidských variabilních oblastí.In order to generate fully humanized antibodies that bind well to the antigen, it is advantageous to design the reshaped human variable regions with caution. The human variable regions into which the CDRs will be grafted should be carefully selected, and it is usually necessary to make several amino acid changes at critical positions within the framework regions (FRs) of the human variable regions.

Přetvořené lidské variabilní oblasti mohou například zahrnovat až deset aminokyselinových změn ve FR zvolených lidských variabilní oblasti s lehkým řetězcem a dvanáct • · aminokyselinových změn ve FR zvolených lidských variabilní oblastí s těžkým řetězcem. DNA sekvence kódující tyto přetvořené geny pro lidské variabilní oblasti s těžkým a lehkým řetězcem jsou připojeny k DNA sekvencím kódujícím geny pro lidské konstantní oblasti s těžkým a lehkým řetězcem, přednostně γΐ a κ. Přetvořená humanizovaná protilátka je poté exprimována v savčích buňkách a její afinita pro svůj cíl je porovnána s afinitou odpovídající myší protilátky a chimérické protilátky.For example, the reshaped human variable regions may comprise up to ten amino acid changes in the FR of the selected human light chain variable region and twelve amino acid changes in the FR of the selected human heavy chain variable region. DNA sequences encoding these reshaped human heavy and light chain variable region genes are linked to DNA sequences encoding human heavy and light chain constant region genes, preferably γΐ and κ. The reshaped humanized antibody is then expressed in mammalian cells and its affinity for its target is compared to that of the corresponding murine antibody and chimeric antibody.

Způsoby pro selekci reziduí humanizované protilátky, které mají být substituovány, á pro tvorbu substitucí jsou dobře známy v oboru. Viz například Co et al., Nátuře 351, 501-502 (1992); Queen et al., Proč. Nati. Acad. Sci. 86, 100029-1003 (1989) a Rodrigues et al., Int. J. Cancer, Supplement 7, 45-50 (1992). Způsob humanizace a přetvoření 225 anti-EGFR monoklonální protilátky je popsán autory Goldstein et al. v přihlášce PCT application WO 96/40210. Tento způsob může být přizpůsoben pro tvorbu humanizovaných a přetvořených protilátek proti dalším růstovým faktorům na bázi receptorových tyrosin kináz.Methods for selecting residues of the humanized antibody to be substituted and for making substitutions are well known in the art. See, for example, Co et al., Nature 351, 501-502 (1992); Queen et al., Proc. Nati. Acad. Sci. 86, 100029-1003 (1989) and Rodrigues et al., Int. J. Cancer, Supplement 7: 45-50 (1992). A method of humanizing and reshaping 225 anti-EGFR monoclonal antibodies is described by Goldstein et al. in PCT application WO 96/40210. This method can be adapted to generate humanized and reshaped antibodies against other receptor tyrosine kinase growth factors.

Způsoby tvorby jednořetězcových protilátek jsou také dobře známy v oboru. Některé vhodné příklady zahrnují například přihlášku Evropského patentu Wels et al, č. 502 812 a Int. J. Cancer 60, 137-144 (1995). Jednořetězcové protilátky mohou být také připraveny vyhledáváním ve fágových knihovnách. Viz níže.Methods for generating single chain antibodies are also well known in the art. Some suitable examples include, for example, European Patent Application Wels et al, No. 502,812 and Int. J. Cancer 60: 137-144 (1995). Single chain antibodies can also be prepared by phage library screening. See below.

Další způsoby tvorby funkčních ekvivalentů popsané výše jsou uvedeny v přihlášce PCT WO 93/21319, v European Patent Application 239 400, přihlášce PCT WO 89/09622, European • ·· ·Other methods of generating functional equivalents described above are disclosed in PCT Application WO 93/21319, European Patent Application 239 400, PCT Application WO 89/09622, European.

Patent Application 338 745, US Patent 5 658 570, US Patent 5 693 780 a European Patent Application EP 332 424.U.S. Patent 338,745, U.S. Patent 5,658,570, U.S. Patent 5,693,780 and European Patent Application EP 332,424.

Přednostní VEGFR protilátky jsou chimerizované, humanizované a jednořetězcové protilátky odvozené od myší protilátky, pro kterou jsou aminokyselinové a nukleotidové sekvence hypervariabilních oblastí pro těžký a lehký řetězec uvedeny níže. Chimerizovaná protilátka a jednořetězcové protilátky mohou být provedeny ve shodě sě standardními způsoby , jako jsou způsoby popsané níže. Humanizovaná protilátka může být připravena ve shodě se způsobem popsaným v příkladu IV přihlášky PCT WO 96/40210, : který je tímto začleněn jako reference.Preferred VEGFR antibodies are chimerized, humanized, and single chain antibodies derived from a murine antibody for which the amino acid and nucleotide sequences of the heavy and light chain hypervariable regions are listed below. The chimerized antibody and single chain antibodies may be performed in accordance with standard methods, such as those described below. The humanized antibody can be prepared in accordance with the method described in example IV of PCT application WO 96/40210,: which is hereby incorporated by reference.

Sekvence hypervariabilních (CDR) oblastí lehkého a těžkého řetěze jsou reprodukovány níže. Nukleotidové sekvence je uvedená pod aminokyselinovou sekvencí.The sequences of the hypervariable (CDR) regions of the light and heavy chains are reproduced below. The nucleotide sequence is shown below the amino acid sequence.

·· 9999 ·» · ·· ····································

Hypervariabilní oblasti s těžkým řetězcem (VH):Heavy chain hypervariable regions (VH):

CDR1CDR1

SEQ ID NO: 1SEQ ID NO: 1

Gly Pne Asn Ile Lys Asp Phe Tyr Met HisGly Pne Asn Ile Asp Phe Tyr Met His

SEQ ID NO: 9 ggcttcaaca ttaaagactt ctatatgcacSEQ ID NO: 9 ggcttcaaca ttaaagactt ctatatgcac

CDR2CDR2

SEQ ID NO: 2SEQ ID NO: 2

Trp Ile Asp Pro Glu Asn Gly Asp Ser Asp Tyr Ala Pro Lys Phe Gin GlyTrp Ile Asp Glu Asn Gly Asp Ser Asp Tyr Ala Lys Phe Gin Gly

SEQ ID NO: 10 tggattgatc ctgagaatgg tgattctgat tatgccccga agttccaggg cSEQ ID NO: 10 tgattgatc ctgagaatgg tgattctgat tatgccccga agttccaggg c

CDR3CDR3

SEQ ID NO: 3SEQ ID NO: 3

Tyr Tyr Gly Asp Tyr Glu Gly TyrTyr Tyr Gly Asp

SEQ ID NO: 11 tactatggtg actacgaagg ctacSEQ ID NO: 11 actacgaagg ctac

Hypervariabilní oblasti s lehkým řetězcem (VL):Hypervariable light chain (VL) regions:

CDR1CDR1

9 · 9 · · • · 9 • 9 ·9 9 9 9 9 9

9 ·

9999 999999 99

9 ·

SEQ ID NO: 4SEQ ID NO: 4

Ser Ala Ser Ser Ser Val Ser Tyr Met His ···· • · ·Ser Ala Ser Ser Ser Val Ser Tyr Met His ···· · · ·

9 99 9

9 99 9

9 9 99 9 9

9999

SEQ ID NO: 12 agtgccagct caagtgtaag ttacatgcacSEQ ID NO: 12 agtgccagct caagtgtaag ttacatgcac

CDR2CDR2

SEQ ID NO: 5SEQ ID NO: 5

Ser Thr Ser Asn Leu Ala SerSer Thr Ser Asn Leu Ala Ser

SEQ ID NO: 13 agcacatcca acctggcttc tSEQ ID NO: 13 agcacatcca acctggcttc t

CDR3CDR3

SEQ ID NO: 6SEQ ID NO: 6

Gin Gin Arg Ser Ser Tyr Pro Phe ThrGin Gin Arg

SEQ ID NO: 14 cagcaaagga gtagttaccc attcacgSEQ ID NO: 14 cagcaaagga gtagttaccc attcacg

Sekvence celého lehkého a těžkého řetězce jsou uvedeny níže. Nukleotidová . sekvence je uvedena pod aminokyselinovou sekvencí.The entire light and heavy chain sequences are listed below. Nucleotide. the sequence is shown below the amino acid sequence.

Těžký řetězecHeavy chain

SEQ ID NO:7SEQ ID NO: 7

Gin Val Lys Leu Gin Gin Ser Gly Ala Glu Leu Val Gly Ser Gly Ala Ser Val Lys Leu Ser Cys Thr Thr Ser Gly Phe Asn Ile Lys Asp Phe Tyr Met His Trp Val Lys Gin Arg Pro Glu Gin Gly Leu Glu Trp Ile Gly Trp Ile Asp Pro Glu Asn Gly Asp Ser Asp Tyr Ala Pro Lys Phe Gin Gly Lys Ala Thr Met Thr Tkla Asp Ser Ser Ser Asn Thr Ala Tyr Leu Gin Leu Ser Ser Leu Thr Ser Glu Asp Thr Ala Val Tyr Tyr Cys Asn Ala Tyr Tyr Gly Asp Tyr Glu Gly Tyr Trp Gly Gin Gly Thr Thr Val Thr Val Ser SerGin Val Lys Glu Gin Ser Gly Ala Glu Glu Ser Gly Ser Gly Ala Ser Lys Leu Ser Cys Thr Thr Ser Gly Phe Asn Ile Asp Phe Tyr Met His Trp Val Lys Gin Arg Pro Glu Gly Leu Glu Trp Ile Gly Trp Ile Asp Pro Glu Asn Gly Asp Ser Asp Tyr Ala Pro Lys Phe Gin Gly Lys Ala Thr Met Thr Met Thr Tkla Asp Ser Ser Asn Thr Ala Tyr Leu Gin Leu Ser Ser Leu Thr Ser Glu Asp Thr Ala Val Tyr Tyr Cys Asn Ala Tyr Tyr Gly Thr Thr Thr Thr Thr Val Thr Thr Val Ser Ser

SEQ ID NO: 15SEQ ID NO: 15

caggtcaagc caggtcaagc tgcagcagtc tgcagcagtc tggggcagag tggggcagag cttgtggggt cttgtggggt caggggcctr caggggcctr agtcaaattg 60 agtcaaattg 60 tcctgcacaa tcctgcacaa cttctggctt cttctggctt caacattaaa caacattaaa gacttctata gacttctata tgcactgggt tgcactgggt gaagcagagg 120 gaagcagagg 120 cctgaacagg cctgaacagg gcctggagtg gcctggagtg gattggatgg gattggatgg attgatcctg attgatcctg agaatggtga agaatggtga ttctgattat 180 ttctgattat 180 gccccgaagt gccccgaagt tccagggcaa tccagggcaa ggccaccatg ggccaccatg actgcagact actgcagact catcctccaa catcctccaa cacagcctac 240 cacagcctac 240 ctgcagctca ctgcagctca gcagcctgac gcagcctgac atctgaggac atctgaggac actgccgtct actgccgtct attactgtaa attactgtaa tgcatactat 300 tgcatactat 300 ggtgactacg ggtgactacg aaggctactg aaggctactg gggccaaggg gggccaaggg accacggtca accacggtca ccgtctcctc a ccgtctcctc a 351 351

Lehký řetězec SEQ ID NO: 8The light chain of SEQ ID NO: 8

Asp Ile Glu Leu Thr Asp Ile Glu Leu Thr Gin Gin SerPro Ala Ile Met SerPro Ala Ile Met Ser Ser Ala Ala Ser Ser Pro For Gly Gly Glu Lys Val Thr Ile Glu Lys Val Thr Ile Thr Thr Cys Ser Ala Ser Ser Cys Ser Ala Ser Ser Ser Ser Val Wall Ser Ser Tyr Tyr Met Met His Trp Pne Gin Gin His Trp Pne Gin Gin Lys Lys Pro Gly Thr Ser Pro Pro Gly Thr Pro Ser Lys Lys Leu Leu Trp Trp Tle Tle Tyr Tyr Ser Thr Ser Asn Leu Ser Thr Ser Asn Leu Ala Ala Ser Gly Val Pro Ala Ser Gly Val Pro Ala Arg Arg Phe Phe Ser Ser Gly Gly Ser Ser Gly Ser Gly Thr Ser Gly Ser Gly Thr Ser Tyr Tyr Ser Leu Thr Ilě Ser Ser Leu Thr Ile Ser Arg Arg Met Met Glu Glu Ala Ala Glu Glu Asp Ala Ala Thr Tyr Asp Ala Ala Thr Tyr Tyr Tyr Cys Gin Gin Arg Ser Cys Gin Gin Arg Ser Ser Ser Tyr Tyr Pro For Phe Phe Thr Thr Phe Gly Ser Gly Thr Phe Gly Ser Gly Thr Lys Lys Leu Glu Ile Lys Leu Glu Ile Lys

···· ·· ·· «·· ·· ♦ ······················

SEQ ID NO: 16 gacatcgagc tcactcagtc tccagcaatc atgtctgcat ctccagggga gaaggtcacc 60 ataacctgca gtgccagctc aagtgtaagt ggttccagca gaagccaggc 120 acttctccca aactctggat ttatagcaca cttctggagt ccctgctcgc 180 ttcagtggca gtggatctgg gacctcttac tcagccgaat ggaggctgaa 240 gatgctgcca cttattadtg ccagcaaaggagtagttacc cattcacgtt cggctcgggg 300 accaagctgg aaataaaa tacatgcact tccaacctgg tctctcacaa • ··· • ·· · 99SEQ ID NO: 16 gacatcgagc tcactcagtc tccagcaatc atgtctgcat ctccagggga gaaggtcacc 60 ataacctgca gtgccagctc aagtgtaagt ggttccagca gaagccaggc 120 acttctccca aactctggat ttatagcaca cttctggagt ccctgctcgc 180 ttcagtggca gtggatctgg gacctcttac tcagccgaat ggaggctgaa 240 gatgctgcca cttattadtg ccagcaaaggagtagttacc cattcacgtt cggctcgggg 300 accaagctgg aaataaaa tacatgcact tccaacctgg tctctcacaa • • ··· ·· · 99

•9 ····• 9 ····

Další příklady biologických molekul, které jsou užitečné jako antagonisté, zahrnují solubilní receptory. (Exp. Cell Res. 241:1, 161-170; Proč. Nati. Acad. Sci. 92:23, 10457-61)Other examples of biological molecules that are useful as antagonists include soluble receptors. (Exp. Cell Res. 241: 1, 161-170; Proc. Natl. Acad. Sci. 92:23, 10457-61)

Navíc k biologickým molekulám diskutovaným výše mohou být jako antagonisté užitečné v předkládaném vynálezu také malé molekuly. Jakákoli molekula, která není biologickou molekulou, je považována v této specifikaci za malou molekulu. Některé příklady malých molekul zahrnují organické sloučeniny, organometalické organometalických sloučeniny, soli organických a sloučenin, sacharidy, aminokyseliny a nukleotidy. Malé molekuly dále zahrnují molekuly, které by jinak byly považovány za biologické molekuly, pokud jejich molekulová váha není větší než 450. Malé molekuly mohou být tedy lipidy, oligosacharidy, oligopeptidy a oligonukleotidy a jejich deriváty, mající molekulovou váhu 450 nebo méně.In addition to the biological molecules discussed above, small molecules may also be useful as antagonists in the present invention. Any molecule that is not a biological molecule is considered a small molecule in this specification. Some examples of small molecules include organic compounds, organometallic organometallic compounds, organic salts and compounds, carbohydrates, amino acids, and nucleotides. Small molecules further include molecules that would otherwise be considered biological molecules if their molecular weight is not greater than 450. Thus, the small molecules may be lipids, oligosaccharides, oligopeptides and oligonucleotides and derivatives thereof having a molecular weight of 450 or less.

Je zdůrazněno, že malé molekuly mohou mít jakoukoli molekulovou váhu. Jsou nazývány malé molekuly, protože mají typicky molekulovou váhu menší než 450. Malé molekuly zahrnují sloučeniny, které jsou nacházeny v přírodě, stejně tak jako syntetické sloučeniny. Malé molekuly inhibují přednostně růst non-solidních nádorových buněk, které exprimují VEGFR tyrosin kinázu.It is emphasized that small molecules can have any molecular weight. They are called small molecules because they typically have a molecular weight of less than 450. Small molecules include compounds that are found in nature as well as synthetic compounds. Preferably, small molecules inhibit the growth of non-solid tumor cells that express VEGFR tyrosine kinase.

Některé příklady malých molekul, které jsou' užitečné' jako VEGFR molekuly, zahrnují chinazoliny, chinoliny a cinoliny popsané autory Hennequin et al. v J. Med. Chem. 42, 5369-5389 (1999). Viz také Annie et al., Journal of Aquired Immune Deficiency Syndromes and Human Retrovirology 17, A41 (1998).Some examples of small molecules that are 'useful' as VEGFR molecules include the quinazolines, quinolines and cinolins described by Hennequin et al. in J. Med. Chem. 42, 5369-5389 (1999). See also Annie et al., Journal of Aquired Immune Deficiency Syndromes and Human Retrovirology 17, A41 (1998).

• · •· 9 9 9 9 9 9 9 ♦ ♦ 99 · · · • 9« • 9 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 · 99 9 9 9 9 9 9 ♦ 9 99 · 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9· 999 99 999 · 999 99 99

Podání.VEGFR antagonistůAdministration of VEGFR antagonists

Předkládaný vynález zahrnuje podání účinného množství VEGFR antagonisty lidským pacientům. Podání VEGFR antagonisty může být uskutečněno celou řadou způsobů zahrnujících systémové podání parenterální a enterální cestou. VEGFR antagonista podle předkládaného vynálezu může být snadno podán intravenóznš (například intravenózní injekcí), což je přednostní způsob podání. Intravenózní podání může být uskutečněno kontaktem VEGFR antagonistů s vhodným farmaceutickým nosičem (vehikulem) nebo excipientní látkou osobou znalou oboru.The present invention includes administering to a human patient an effective amount of a VEGFR antagonist. Administration of the VEGFR antagonist can be accomplished by a variety of routes including systemic administration by parenteral and enteral routes. The VEGFR antagonist of the present invention can be readily administered intravenously (e.g., by intravenous injection), which is the preferred route of administration. Intravenous administration can be accomplished by contacting VEGFR antagonists with a suitable pharmaceutical carrier (vehicle) or excipient by a person skilled in the art.

VEGFR antagonisté podle předkládaného vynálezu signifikantně inhibují růst non-solidních nádorových buněk, jsou-li podány lidskému pacientovi v účinném množství. Jak je zde použito, je účinné množství takové množství, které je účinné k dosažení specifikovaného výsledku inhibice růstu non-solidních nádorů.The VEGFR antagonists of the present invention significantly inhibit the growth of non-solid tumor cells when administered to an human patient in an effective amount. As used herein, an effective amount is an amount effective to achieve the specified result of inhibiting the growth of non-solid tumors.

Optimální dávky VEGFR antagonistů mohou být určeny lékařem v závislosti na celé řadě parametrů zahrnujících věk, pohlaví, váhu, závažnost onemocnění, které má být léčeno, typ antagonisty, který má být podán a způsob podání. Žádoucí je obecně sérová koncentrace antagonisty, která umožňuje saturaci cílového receptoru. V případě polypeptidů a protilátek je například normálně dostatečná koncentrace v množství přibližně 0,1 nM. Například dávka protilátky 100 mg/m2 poskytuje sérovou koncentraci přibližně 20 nM na dobu osmi dnů.Optimal dosages of VEGFR antagonists may be determined by the physician depending on a variety of parameters including age, sex, weight, severity of the disease to be treated, the type of antagonist to be administered, and the route of administration. Generally, a serum concentration of the antagonist that permits saturation of the target receptor is desirable. For example, in the case of polypeptides and antibodies, a concentration of about 0.1 nM is normally sufficient. For example, an antibody dose of 100 mg / m 2 provides a serum concentration of about 20 nM for eight days.

• · ·• · ·

Jako hrubé vodítko mohou být podány dávky protilátek týdně v množství 10-300 mg/m2. Ekvivalentní dávky fragmentů protilátek by měly být používány v častějších intervalech, aby se udržely sérové hladiny udržely v koncentraci, která umožňuje saturaci receptorů.As a rough guide, doses of 10-300 mg / m 2 of antibody per week can be administered. Equivalent doses of antibody fragments should be used at more frequent intervals to maintain serum levels at a concentration that permits receptor saturation.

Kombinační terapieCombination therapy

V jedné přednostní formě vynálezu může být non-solidní nádor léčen účinným množstvím kombinace VEGFR antagonisty, jak je popsáno výše a chemoterapeutickými látkami, ozařováním, nebo jejich kombinacemi.In one preferred embodiment, the non-solid tumor can be treated with an effective amount of a combination of a VEGFR antagonist as described above and chemotherapeutic agents, radiation, or combinations thereof.

Příklady chemoterapeutických látek zahrnují alkylační látky, například nitrogen mustard, etyleniminové sloučeniny a alkyl sulfonáty; antimetabolity, například kyselina listová nebo pyrimidinové antagonisté; inhibitory mitózy, například vinca alkaloidy a deriváty podofylotoxinu; cytotoxická antibiotika; sloučeniny, které poškozují nebo interferují s expresí DNA.Examples of chemotherapeutic agents include alkylating agents such as nitrogen mustard, ethyleneimine compounds and alkyl sulfonates; antimetabolites such as folic acid or pyrimidine antagonists; mitosis inhibitors such as vinca alkaloids and podophyllotoxin derivatives; cytotoxic antibiotics; compounds that damage or interfere with DNA expression.

Konkrétní příklady chemoterapeutických látek nebo chemoterapie zahrnují cisplatinu, dakarbazin (DTIC), dactinomycin, mechloretamin, (nitrogen mustard), streptozocin, cyklofosfamid, karmustin (BCNU), lomustin (CCNU), doxorubicin (adriamycin), daunorubicin, prokarbazin, mitomycin, cytarabin, etoposid, methotrexát, 5-fluorouracil, vinblastin, vincristin, bleomycin, paclitaxel (taxol), docetaxel (taxotere), aldesleukin, asparaginázu, busulfan, karboplatinu, cladribin, floxuridin, fludarabin, hydroxyureu, ifosfamid, alfa, leuprolid, megestrol, merkaptopurin, mitotan, pegaspargáza, pentostatin, pipobroman, dacarbazin, interferon plicamycin, ·· ···· ···· plicamycin, tamoxifen, teniposid, testolakton, thioguanin, thiotepa, uráčil mustrad, vinorelbin, chlorambucil, taxol a jejich kombinace.Specific examples of chemotherapeutic agents or chemotherapy include cisplatin, dacarbazine (DTIC), dactinomycin, mechloretamine, (nitrogen mustard), streptozocin, cyclophosphamide, carmustine (BCNU), lomustine (CCNU), doxorubicin (adriamycin), daunorubicin, munorubicin, daunorubicin etoposide, methotrexate, 5-fluorouracil, vinblastine, vincristine, bleomycin, paclitaxel (taxol), docetaxel (taxotere), aldesleukin, asparaginase, busulfan, carboplatin, cladribine, floxuridine, fludarabine, megoproline, alphaoproline, alphaoproline, ifoproline, ifoproline, ifopurol, mitotane, pegaspargase, pentostatin, pipobroman, dacarbazine, plicamycin interferon, plicamycin, tamoxifen, teniposide, testolactone, thioguanine, thiotepa, tartaric mustrad, vinorelbine, chlorambucil, taxol and their.

Podání chemoterapeutických látek může být provedeno celou řadou způsobů zahrnujících systémové podání parenterálními a eneterálními způsoby, jak je popsáno výše.Administration of chemotherapeutic agents may be accomplished by a variety of routes including systemic administration by parenteral and eneteral routes as described above.

V ještě další formě vynálezu může být non-solidní nádor léčen účinným množstvím VEGFR antagonisty v kombinaci s ozařováním. Zdroj může být buďto externí nebo interní ve vztahu k pacientovi, který má být léčen. Je-li zdroj externí, je léčba známa jako radiační léčba externím paprskem (EBRT). Jeli zdroj záření interní, je léčba nazývána brachyterapií (BT).In yet another embodiment, the non-solid tumor can be treated with an effective amount of a VEGFR antagonist in combination with radiation. The source may be either external or internal to the patient to be treated. If the source is external, treatment is known as external beam radiation therapy (EBRT). If the source of radiation is internal, the treatment is called brachytherapy (BT).

Ozařování je aplikováno ve shodě s dobře známými standardními technikami se standardním vybavením vyrobeným pro tento účel, jako jsou například AECL Theratron a Varian Clinac. Dávka záření závisí na četných faktorech, jak je dobře známo v oboru. Takové faktory zahrnují typ orgánu, který má být léčen, zdravé orgány v dráze záření, které mohou být neúmyslně nebo nežádoucím způsobem ovlivněny, tolerance pacienta k radiační léčbě a oblast těla, která má být léčena. Dávka bude typicky mezi 1 a 100 Gy a konkrétněji mezi 2 a 80 Gy. Některé dávky, které byly popsány, zahrnují 35 Gy na míchu, 15 Gy na ledviny, 20 Gy na játra a 65-80 Gy na prostatu. Mělo by však být zdůrazněno, že vynález není omezen na. žádnou konkrétní dávku. Dávka bude určena léčícím lékařem ve shodě s konkrétními faktory v dané situaci zahrnujícími faktory zmíněné výše.The irradiation is applied in accordance with well known standard techniques with standard equipment made for this purpose, such as AECL Theratron and Varian Clinac. The dose of radiation depends on a number of factors, as is well known in the art. Such factors include the type of organ to be treated, healthy organs in the radiation pathway that may be inadvertently or undesirably affected, the patient's tolerance to radiation treatment, and the body area to be treated. The dosage will typically be between 1 and 100 Gy and more particularly between 2 and 80 Gy. Some doses that have been described include 35 Gy per spinal cord, 15 Gy per kidney, 20 Gy per liver and 65-80 Gy per prostate. However, it should be emphasized that the invention is not limited to. no specific dose. The dose will be determined by the attending physician in accordance with the particular factors in the situation, including those mentioned above.

Vzdálenost mezi zdrojem zevního záření pacienta může být jakákoli vzdálenost, přijatelnou rovnováhu mezi zabíjením minimalizací vedlejších účinků. Zdroj typicky mezi 70 a 100 cm od bodu vstupu do a bodem vstupu do která reprezentuje cílových buněk a zevního záření je pacienta.The distance between the patient's external radiation source may be any distance, an acceptable balance between killing by minimizing side effects. A source typically between 70 and 100 cm from the point of entry into and the point of entry into which represents the target cells and the external radiation is the patient.

Brachyterapie je obecně prováděna umístěním zdroje ozáření v pacientovi. Zdroj záření je typicky přibližně 0-3 cm od tkáně, která má být léčena. Známé techniky zahrnují intersticiální, interkavitární a povrchovou brachyterapii. Radioaktivní zrna mohou být implantována trvale nebo dočasně. Některé typické radioaktivní atomy, které jsou používány v permanentních implantátech, zahrnují jód 125 a radon. Některé typické radioaktivní atomy, které jsou používány jako dočasné implantáty zahrnují radium, cesium 137 a iridium 192. Některé další radioaktivní atomy, které jsou používány v brachyterapii zahrnují americium 241 a zlato 198.Brachytherapy is generally performed by locating the source of radiation in the patient. The radiation source is typically approximately 0-3 cm from the tissue to be treated. Known techniques include interstitial, intercavitary and superficial brachytherapy. Radioactive grains can be implanted permanently or temporarily. Some typical radioactive atoms that are used in permanent implants include iodine 125 and radon. Some typical radioactive atoms that are used as temporary implants include radium, cesium 137 and iridium 192. Some other radioactive atoms that are used in brachytherapy include americium 241 and gold 198.

Dávka záření pro brachyterapii mohou být stejné jako dávky zmíněné výše pro radiační léčbu externím paprskem. Navíc k faktorům zmíněným výše pro určení dávky pro radiační léčbu externím paprskem, je také do úvahy pro určení dávky brachyterapie brán charakter radioaktivního atomu.The radiation dose for brachytherapy may be the same as those mentioned above for external beam radiation treatment. In addition to the factors mentioned above for determining the dose for external beam radiation therapy, the nature of the radioactive atom is also taken into account for determining the dose of brachytherapy.

V přednostní formě vynálezu existuje synergie při léčbě nonSolidních nádorů u chemoterapeutickými kombinacemi. Jinými lidských pacientů antagonistou VEGFR a látkami nebo ozařováním, nebo jejich slovy, inhibice nádorového růstu VEGFR antagonistou je zvýšena při kombinaci s chemoterapeutickými • · ···· • · · ·In a preferred embodiment, there is synergy in the treatment of non-solid tumors in chemotherapeutic combinations. In other human patients with a VEGFR antagonist and substances or radiation, or in their words, inhibition of tumor growth by a VEGFR antagonist is enhanced when combined with chemotherapeutic agents.

·» ♦ · • · • · ·· látkami nebo ozařováním nebo jejich kombinacemi. Synergie může být demonstrována například větší inhibici růstu non-solidních nádorů kombinovanou léčbou, než může být očekáváno u léčby buďto VEGFR antagonistou, chemoterapeutickou látkou nebo samotným ozařováním. Synergie je přednostně demonstrována remisí nádorového onemocnění, kde remise není očekávána od léčby antagonistou VEGFR, chemoterapeutickou látkou samotnou nebo ozařováním samotným.Substances or radiation or combinations thereof. Synergy may be demonstrated, for example, by greater inhibition of non-solid tumor growth by combination therapy than would be expected with either VEGFR antagonist, a chemotherapeutic agent, or radiation alone. Synergy is preferably demonstrated by cancer remission, where remission is not expected from treatment with a VEGFR antagonist, a chemotherapeutic agent alone, or radiation alone.

Antagonista VEGFR je podáván před, během nebo po zahájení léčby chemoterapeutickou látkou nebo ozařováním, stejně tak jako při kombinaci takového podávání, tj. před a během, před a po, během a po, nebo před, během a po zahájení léčby chemoterapeutickou látkou a/nebo léčby ozařováním. Například je-li VEGFR antagonista protilátkou, je podáván typicky mezi prvním a 30. dnem, přednostně mezi 3. a 20. dnem, přednostněji mezi 5. a 12. dnem před zahájením léčby ozařováním a/nebo chemoterapeutickými látkami.The VEGFR antagonist is administered before, during, or after initiation of chemotherapeutic agent or radiation therapy, as well as a combination of such administration, ie, before and during, before and after, during and after, or before, during and after initiation of chemotherapeutic agent treatment and / or radiation therapy. For example, if the VEGFR antagonist is an antibody, it is typically administered between day 1 and day 30, preferably between day 3 and day 20, more preferably between day 5 and day 12, before starting treatment with radiation and / or chemotherapeutic agents.

Příklady uvedené níže demonstrují, že určité podskupiny leukémií nejen produkují VEGF, ale také exprimují funkční VEGFR-2 in vivo a in vitro, což vede ke vzniku autokrinní smyčky, která zvyšuje proliferaci a migraci leukemických buněk. Přibližně 50% vyšetřených čerstvě izolovaných akutních myeloblastických leukémií (AML) exprimuje mRNA a bílkovinu pro VEGFR-2. VEGF165 indukoval fosforylaci VEGFR-2 a zvýšil proliferaci leukemických buněk. VEGFi65 také indukoval expresi metaloproteinázy-9 (MMP-9) leukemickými buňkami a podporoval jejich migraci přes rekonstituovanou bazální membránu.The examples below demonstrate that certain subgroups of leukemias not only produce VEGF but also express functional VEGFR-2 in vivo and in vitro, resulting in an autocrine loop that enhances leukemia cell proliferation and migration. Approximately 50% of freshly isolated acute myeloblastic leukemias (AML) examined express mRNA and protein for VEGFR-2. VEGF165 induced VEGFR-2 phosphorylation and increased leukemia cell proliferation. 6 5 VEGF also induces the expression of metalloproteinase-9 (MMP-9) leukemic cells and promote their migration through reconstituted basement membranes.

·· ··«· *· • · · · · · syntézy buněk buněk· Cell synthesis of cells

Neutralizační MoAb k VEGFR-2 a specifický inhibitor VEGFR-2 blokovaly proliferaci leukemických zprostředkovanou VEGFi6s a migraci leukemických indukovanou VEGF. Xenotransplantace lidských leukémií imunokompromitovaným NOD-SCID myším vedla k významnému zvýšení lidského, ale ne myšího VEGF v plazmě a úmrtí inokulovaných myší během dvou týdnů. Injekční aplikace lidské specifické neutralizační monoklonální protilátky, která selektivně blokuje signalizaci prostřednictvím lidského VEGF-2, inhibovala proliferaci xenotransplantovaných lidských leukémií a zvýšila přežívání myší během experimentu.Neutralizing MoAb to VEGFR-2 and a specific VEGFR-2 inhibitor blocked VEGF- 6- mediated leukemia proliferation and VEGF-induced leukemia migration. Xenotransplantation of human leukemias by immunocompromised NOD-SCID mice resulted in a significant increase in human but not murine VEGF in plasma and death of inoculated mice within two weeks. Injection of human specific neutralizing monoclonal antibody, which selectively blocks signaling by human VEGF-2, inhibited proliferation of xenotransplanted human leukemias and increased mouse survival during the experiment.

Všechny chemikálie byly získány od společnosti Sigma, ledaže je uvedeno jinak.All chemicals were obtained from Sigma unless otherwise noted.

Příklady provedení vynálezuDETAILED DESCRIPTION OF THE INVENTION

Příklad 1. Inhibice VEGFRExample 1. Inhibition of VEGFR

Odběr vzorků primárních AML a izolace mononukleárních buněk Ficoll gradientemSampling of primary AML and isolation of mononuclear cells by Ficoll gradient

Vzorky periferní krve od pacientů s leukémiemi (diagnostikovaní s akutní leukémií) byly odebrány flebotomií, naředěny na polovinu Hankovým pufrem (Gibco BRL) a překryty přes 5 ml Lymhoprepu (Ficoll, Accurate Chemical and Scientific Corporation, NY) . Každý vzorek byl stočen při 4000 ot/min po dobu 30 minut a mononukleární buňky v interfázi byly odebírány do čerstvé zkumavky a promyty dvakrát Hankovým pufrem po dobu 5 minut při 2500 ot/min. Výsledná buněčná peleta byla nakonec resuspendována v RPMI/10% FCS.Peripheral blood samples from patients with leukemias (diagnosed with acute leukemia) were collected by phlebotomy, diluted in half with Hank buffer (Gibco BRL) and overlaid with 5 ml of Lymhoprep (Ficoll, Accurate Chemical and Scientific Corporation, NY). Each sample was centrifuged at 4000 rpm for 30 minutes and the mononuclear cells in the interphase were collected in a fresh tube and washed twice with Hank buffer for 5 minutes at 2500 rpm. The resulting cell pellet was finally resuspended in RPMI / 10% FCS.

Buněčná kulturaCell culture

Tři buněčné linie AML použité v této studii, HL-60 (promyelomonocytická), HEL (megakaryocytická) a K562 (erytroidní) byly kultivovány v RPMI s 10% FCS, penicilinem «· ···· • · · fc fc · • · · · • « · · • ♦ · · · ·· · · ·· fcfc ♦ (100 U/ml), streptomycinem (100 ug/ml) a fungizonem (0,25 ug/ml). Před inkubací s VEGF a/nebo protilátkami/ inhibitorem protein, kinázy byly buňky kultivovány 16 hodin až přes .noc pouze v samotném RPMI.The three AML cell lines used in this study, HL-60 (promyelomonocytic), HEL (megakaryocytic) and K562 (erythroid), were cultured in RPMI with 10% FCS, penicillin. Fcfc (100 U / ml), streptomycin (100 µg / ml) and fungizone (0.25 µg / ml). Prior to incubation with VEGF and / or antibodies / protein inhibitor kinases, cells were cultured for 16 hours through night only in RPMI alone.

Po odběru a izolaci mononukleárních buněk z periferní krve byly primární leukemické buňky kultivovány přes noc v RPMI/10% FCS, aby se eliminovala možná kontaminace s monocyty/ makrofágy, které adherují snadněji k nádobám na tkáňové kultury. Buňky zůstávající v suspenzi jsou hlavně leukemické blasty. Tyto leukemické buňky byly následně přeneseny do jiné nádoby a před přidáním VEGF a/nebo anti-VEGFR protilátek byly buňky kultivovány bez séra po dobu 16 hodin až přes noc v samotném RPMI.After collection and isolation of mononuclear cells from peripheral blood, primary leukemic cells were cultured overnight in RPMI / 10% FCS to eliminate possible contamination with monocytes / macrophages that adhere more readily to tissue culture flasks. The cells remaining in suspension are mainly leukemic blasts. These leukemic cells were subsequently transferred to another vessel and before adding VEGF and / or anti-VEGFR antibodies, the cells were cultured serum-free for 16 hours overnight in RPMI alone.

Pro proliferační experimenty byly buňky kultivovány v 6jamkových destičkách (Corning), při buněčné denzitě lxlO5 buněk/jamku v RPMI bez séra. Buňky byly léčeny (10-50 ng/ml VEGF) nebo neléčeny (médium samotné) a kultivovány v přítomnosti nebo za absence 500 ng až 1 ug/ml imunoneutralizační MoAb k KDR/VEGFR-2, IMC-1C11 (12), nebo MoAb k FLT-l/VEGFR-1, klon 6.12 (obě od společnosti ImClone Systems Incorporated). K potvrzení mitogenních účinků VEGF na leukemické buněčné linie, které byly zprostředkované prostřednictvím VEGFR-2, byl také použit syntetický inhibitor protein kinázy s vysokou afinitou k VEGFR-2 (AG1433, IC50: 9,3 uM, Calbiochem, La Jolla, CA) v koncentraci 10 uM, jak je doporučováno výrobci. Po 24, 4 8 a 96 hodinách byly živé buňky (určeno exkluzí trypanovou modří) spočítány v tripletu za použití haemocytometru. Každý experiment byl proveden v tripletu a experimenty s leukemickými buněčnými liniemi byly opakovány třikrát.For proliferation experiments, cells were cultured in 6-well plates (Corning), at a cell density of 1x10 5 cells / well in serum-free RPMI. Cells were treated (10-50 ng / ml VEGF) or untreated (medium alone) and cultured in the presence or absence of 500 ng to 1 µg / ml immunoneutralizing MoAb to KDR / VEGFR-2, IMC-1C11 (12), or MoAb to FLT-1 / VEGFR-1, clone 6.12 (both from ImClone Systems Incorporated). A synthetic protein kinase inhibitor with high affinity for VEGFR-2 (AG1433, IC 50 : 9.3 µM, Calbiochem, La Jolla, CA) was also used to confirm the mitogenic effects of VEGF on VEGFR-2-mediated leukemia cell lines. at a concentration of 10 µM as recommended by the manufacturer. After 24, 48 and 96 hours, live cells (as determined by trypan blue exclusion) were counted in a triplet using a haemocytometer. Each experiment was performed in a triplet and experiments with leukemia cell lines were repeated three times.

•fc *·*·• fc

4444 ··4444 ··

P « · · 4 « 4 4 · 4 · ·P «· 4 · 4 4 · ·

4* · ·4 * · ·

4444 ·· ·· ·· 4*444444 ·· ·· ·· 4 * 44

4 4 · • »44 • 4 · · · • 4 4 4 4 <·· 44 444 4 44 44 4 4 4 4 4 44 44

Extrakce RNA, syntéza cDNA a RT-PCRRNA extraction, cDNA synthesis and RT-PCR

Celková RNA byla extrahována za použití TRI činidla při dodržení instrukcí výrobců. cDNA byla následně syntetizována z celkové RNA za použití kitu Ready-To-go Kit (Amersham Pharmacia Biotech, Piscataway, NJ) a PCR bylo provedeno při použití PCR termocykléru (MWG Biotech, High Point, NC) . Použitý PCR program pro amplifikaci k amplifikaci KDR, FLT-1 a β-aktin se skládal z pre-cyklu 5 minut při 94°C, 45 sekund při 60°C a 45 sekund při 72°C. Po úvodním cyklu bylo v reakci pokračováno 35 cyklů po 1 minutě při 94°C,, 45 sekund při 65°C a 2 minuty při 72°C a reakce byla zakončena 7 minut při 72°C. Sekvence primerů byly následující: β-aktin dopředný primer: tcatgtttgagaccttcaa (SEQ ID NO: 17); β-aktin reverzní primer: gtctttgcggatgtccacg (SEQ ID NO: 18) (β-aktin PCR produkt: 513 bp); VEGFR-2 dopředný primer: gtgaccaacatggagtcgtg (SEQ ID NO:Total RNA was extracted using TRI reagent following manufacturer's instructions. The cDNA was subsequently synthesized from total RNA using a Ready-To-go Kit (Amersham Pharmacia Biotech, Piscataway, NJ) and PCR was performed using a PCR thermocycler (MWG Biotech, High Point, NC). The amplification PCR program used to amplify KDR, FLT-1 and β-actin consisted of a pre-cycle of 5 minutes at 94 ° C, 45 seconds at 60 ° C and 45 seconds at 72 ° C. After the initial cycle, the reaction was continued for 35 cycles of 1 minute at 94 ° C, 45 seconds at 65 ° C and 2 minutes at 72 ° C, and the reaction was terminated for 7 minutes at 72 ° C. The primer sequences were as follows: β-actin forward primer: tcatgtttgagaccttcaa (SEQ ID NO: 17); β-actin reverse primer: gtctttgcggatgtccacg (SEQ ID NO: 18) (β-actin PCR product: 513 bp); VEGFR-2 forward primer: gtgaccaacatggagtcgtg (SEQ ID NO:

19) ; VEGFR-2 reverzní primer: ccagagattccatgccactt (SEQ ID NO:19); VEGFR-2 reverse primer: ccagagattccatgccactt (SEQ ID NO:

20) (VEGFR-2 PCR produkt: 660 bp); VEGFR-1 dopředný primer: atttgtgattttggccttgc (SEQ ID NO: 21); VEGFR-1 reverzní primer: caggctcatgaacttgaaagc (SEQ ID NO: 22) (VEGFR-1 PCR produkt: 550 bp) . cDNA z endoteliálních buněk byla použita jako pozitivní kontrola pro všechny 3 sady primerů.20) (VEGFR-2 PCR product: 660 bp); VEGFR-1 forward primer: atttgtgattttggccttgc (SEQ ID NO: 21); VEGFR-1 reverse primer: caggctcatgaacttgaaagc (SEQ ID NO: 22) (VEGFR-1 PCR product: 550 bp). Endothelial cell cDNA was used as a positive control for all 3 sets of primers.

Extrakce bílkovin a western blottingProtein extraction and western blotting

Fosforylované VEGF receptory (VEGFR-1 a VEGFR-2) byly detekovány Western blotem po inkubaci buněk s 20 ng/ml VEGFi6s (RD Systems·, MN) po dobu 10 minut při 37°C. Po této krátké stimulaci byly získány celkové proteinové extrakty z primárních leukemických buněk a buněčných linií lyžováním buněk ve studeném RIPA pufru (50 mM Tris, 5 mM EDTA, 1% Tritonu X-114, 0,4% cacodylátu sodném a 150 mM NaCl) v přítomnosti inhibitorů proteáz (1 mg/ml aprotininu, 10 mg/ml leupeptinu, 1 mM β-glYcerolfosfátu, 1 mM ortovanadátu sodného a 1 mM PMSF). Embryonické fibroblasty (buněčná linie MRC5) byly ···· ·· ·» ··· ·· ·· použity jako negativní kontrola. Po centrifugaci, která byla použita k odstranění buněčných zbytků, byly supernatanty (minimální celková bílkovina 500 ng) imunoprecipitovány přes noc při 4°C s protein-G agarózovými kuličkami a antifosfotyrosinovou protilátkou (Santa Cruz Biotechnology, CA), aby došlo k precipitaci fosforylovaných proteinů. Tyto bílkoviny byly resuspendovány ve vzorkovém pufru a podrobeny SDS-PAGE-akrylamidové gelové elektroforéze (7,5%) gely) za redukujících podmínek (v přítomnosti β-merkaptoetanolu). Proteiny byly přeblotovány na nitrocelulózovou membránu podle konvenčních protokolů. Bloty byly nakonec blokovány 1% BSA/PBS-1% Tween-20 po dobu 1 hodiny při pokojové teplotě (RT) s následnou inkubací s primárními a sekundárními protilátkami. Králičí polyklonální anti-VEGFR-2 protilátka (Santa Cruz Biotechnology, CA) a kozí monoklonální anti-VEGFR-1 protilátka (RD Systems, MN) byly použity v koncentraci 1 ug/ml, a sekundární anti-králičí IgG-HRP protilátka (pro VEGFR-2) nebo anti-králičí IgG-HRP protilátka (pro VEGFR-1) byly použity v koncentraci 1:6000. K vizualízaci přítomnosti bílkovin na nitrocelulózových blotech byly použity ECL chemiluminiscenční detekční systém a ECL film (Amersham Pharmacia Biotech, Piscataway, NJ).Phosphorylated VEGF receptors (VEGFR-1 and VEGFR-2) were detected by Western blot after incubation of cells with 20 ng / ml VEGF166 (RD Systems ·, MN) for 10 minutes at 37 ° C. After this brief stimulation, total protein extracts from primary leukemic cells and cell lines were obtained by lysing the cells in cold RIPA buffer (50 mM Tris, 5 mM EDTA, 1% Triton X-114, 0.4% sodium cacodylate and 150 mM NaCl) in presence of protease inhibitors (1 mg / ml aprotinin, 10 mg / ml leupeptin, 1 mM β-glycerol phosphate, 1 mM sodium orthovanadate and 1 mM PMSF). Embryonic fibroblasts (MRC5 cell line) were used as a negative control. After centrifugation, which was used to remove cell debris, supernatants (minimum total protein 500 ng) were immunoprecipitated overnight at 4 ° C with protein-G agarose beads and antiphosphotyrosine antibody (Santa Cruz Biotechnology, CA) to precipitate phosphorylated proteins . These proteins were resuspended in sample buffer and subjected to SDS-PAGE-acrylamide gel electrophoresis (7.5%) gels) under reducing conditions (in the presence of β-mercaptoethanol). Proteins were blotted onto nitrocellulose membrane according to conventional protocols. The blots were finally blocked with 1% BSA / PBS-1% Tween-20 for 1 hour at room temperature (RT) followed by incubation with primary and secondary antibodies. Rabbit polyclonal anti-VEGFR-2 antibody (Santa Cruz Biotechnology, CA) and goat monoclonal anti-VEGFR-1 antibody (RD Systems, MN) were used at a concentration of 1 µg / ml, and a secondary anti-rabbit IgG-HRP antibody (for VEGFR-2) or anti-rabbit IgG-HRP antibody (for VEGFR-1) was used at a concentration of 1: 6000. ECL chemiluminescence detection system and ECL film (Amersham Pharmacia Biotech, Piscataway, NJ) were used to visualize the presence of proteins on nitrocellulose blots.

Gelatinolytická zymografieGelatinolytic zymography

Supernatanty z leukemických buněčných linií a primárních buněčných kultur byly staženy po inkubaci přes noc v médiu bez séra, s nebo bez VEGFiesr a jejich metaloproteinázová aktivita byla měřena gelatinolytickou zymografií, jak bylo popsáno dříve (13). Stručně řečeno byly supernatanty z buněčných kultur inkubovány s gelatin-agarózovými kuličkami, aby se zakoncentrovaly gelatinázy, a podrobeny SDS-PAGE akrylamidové elektroforéze obsahující 1% gelatin. Gely byly následně inkubovány ve 2,5% Tritonu X-100 po dobu 1 hodiny při RT, ·· ···· 0· 0 00 0000 • · · 0 0 0 0 · · · «·0· 00 00 0» promyty v destilované vodě (DW) a umístěny do pufru s nízkou koncentrací solí a kolagenázy (50 nM Tris, pH 7,6, 0,2 M NaCl, 5 mM CaCl2 a 0,2% v/v Brij-35) při 37°C po dobu 18 hodin.Supernatants from leukemic cell lines and primary cell cultures were withdrawn after incubation overnight in serum free, with or without VEGFiesr medium, and their metalloproteinase activity was measured by gelatinolytic zymography as previously described (13). Briefly, cell culture supernatants were incubated with gelatin-agarose beads to concentrate gelatinases, and subjected to SDS-PAGE acrylamide electrophoresis containing 1% gelatin. The gels were then incubated in 2.5% Triton X-100 for 1 hour at RT, washed with 0% 0 00 0000, and washed with 0% 0 00 0000. in distilled water (DW) and placed in low salt buffer and collagenase (50 nM Tris, pH 7.6, 0.2 M NaCl, 5 mM CaCl 2 and 0.2% v / v Brij-35) at 37 ° C for 18 hours.

Kuličky s gelatinolytickou aktivitou byly vizualizovány po obarvení gelů s 10 ml 0,2% roztoku Coomasie blue a 190 ml odbarvovacího roztoku (destilovaná voda, metanol a ledová kyselina octová, 6:3:1) po dobu 30-60 minut při RT. Pro každý experiment bylo 1 x 106 buněk umístěno do každé jamky a experimenty byly provedeny v tripletu. Ke skenování gelů byl použit program Adobe Photoshop 4,0 a skener Umax Astra a intenzita gelatinolytických proužků byla hodnocena za použití NIH Image 1,58.The beads with gelatinolytic activity were visualized after staining the gels with 10 ml 0.2% Coomasie blue solution and 190 ml bleach solution (distilled water, methanol and glacial acetic acid, 6: 3: 1) for 30-60 minutes at RT. For each experiment, 1 x 10 6 cells were plated in each well and the experiments were performed in a triplet. Adobe Photoshop 4.0 and the Umax Astra scanner were used to scan the gels, and the intensity of the gelatinolytic strips was evaluated using NIH Image 1.58.

Migrační experimentyMigration experiments

Čerstvě izolované leukemické buňky a buněčné linie byly resuspendovány v RPMI bez séra a byl připraven vzorek 106 buněk/ml. Byla použita modifikovaná verze dříve popsané jamkové migrační techniky (14). Stručně řečeno byly k jamkovým inzertům s póry 8 um přidány LC alikvóty (100 ul), potaženy 25 ug Matrigelu bez růstového faktoru (Beckton and Dickinson, San Jose, CA) a umístěny do jamek 24 jamkové destičky. Nižší kompartment obsahoval RPMI bez séra s nebo bez 200 ng/ml VEGFies (RD Systems, MN) . Pro účely blokování migrace byla každá podmínka připravena v separátní alikvótě a inkubována s 1 ug/ml IMC-1C11, anti-VEGFR-1 (klon 6,12) neutralizující MoAb, 10 uM AG1433 (Calbiochem, CA) nebo inhibitoru MMP s širokým rozmezím, 5,10-fenantrolinem (luM). Bylo prokázáno, že protilátky a inhibitor tyrosin kinázy použité v těchto studiích blokují proliferaci endoteliálních buněk indukovanou VEGF a fosforylaci receptoru (12,15,16). Migrace byla provedena při 37°C a 5% CO2 po dobu 14-18 hodin. Migrované buňky byly odebrány z nižšího kompartmentu, stočeny při 8000 ot./min a spočítány na hemocytometru. Pro kvantifikaci byly použity pouze živé buňky, jak bylo určeno exkluzí trypanovou ···· ·· ·' ·· 4444 ·· 4 · 4 · 4 4 4 4Freshly isolated leukemia cells and cell lines were resuspended in serum free RPMI and a sample of 10 6 cells / ml was prepared. A modified version of the previously described well migration technique was used (14). Briefly, LC aliquots (100 µl) were added to 8 µm pore inserts, coated with 25 µg of Matrigel without growth factor (Beckton and Dickinson, San Jose, CA) and placed in wells of a 24-well plate. The lower compartment contained serum free RPMI with or without 200 ng / ml VEGFies (RD Systems, MN). For the purpose of blocking migration, each condition was prepared in a separate aliquot and incubated with 1 µg / ml IMC-1C11, anti-VEGFR-1 (clone 6.12) MoAb neutralizing, 10 µM AG1433 (Calbiochem, CA) or wide range MMP inhibitor. 5,10-phenanthroline (1 µM). The antibodies and tyrosine kinase inhibitor used in these studies have been shown to block VEGF-induced endothelial cell proliferation and receptor phosphorylation (12,15,16). Migration was performed at 37 ° C and 5% CO 2 for 14-18 hours. Migrated cells were harvested from the lower compartment, centrifuged at 8000 rpm and counted on a hemocytometer. Only viable cells were used for quantification as determined by trypan exclusion. 4444 · 4 · 4 · 4 4 4 4

4 4 · 4 4>44 44 4 · 4 4> 45 4

4 · 44 4 444·4 · 44 4,444 ·

4444 44 44 444 44 44 modří. Experimenty byly provedeny v tripletu a výsledky jsou uvedeny jako počet migrovaných buněk v odpovědi na VEGF.4444 44 44 444 44 44 blue. The experiments were performed in a triplet and the results are shown as the number of cells migrated in response to VEGF.

Imunohistochemická detekce KDR/VEGFR-2, FLT-l/VEGFR-1 a VEGF na ektopicky implantované leukémie (chloromy).Immunohistochemical detection of KDR / VEGFR-2, FLT-1 / VEGFR-1 and VEGF for ectopically implanted leukemias (chloromas).

Parafinové řezy chloromu byly imunohistochemicky obarveny na VEGFR-1 a VEGFR-2 za použití konvenčních protokolů. Použité protokoly byly: myší MoAb k VEGFR-2, klon 6,64 (ImClone~ Systems Incorporated) použitá v koncentraci 300 ng/ml; králičí polyklonální protilátka k VEGFR-1 (RD Systems) použitá v koncentraci 200 ng/ml; vWF polyklonální protilátka použitá v koncentraci 200 ng/ml; VEGF polyklonální protilátka (BioGenex, Ab No. 360 p) použitá v koncentraci 200 ng/ml. Peroxidázou značené sekundární protilátky (proti myším a králičím imunoglobulinům) byly použity v ředění 1/6000. Řezy přebarveny Hematoxylinem/Eosinem a pozorovány pod světelným mikroskopem.Chlorine paraffin sections were immunohistochemically stained for VEGFR-1 and VEGFR-2 using conventional protocols. The protocols used were: mouse MoAb to VEGFR-2, clone 6.64 (ImClone-Systems Incorporated) used at a concentration of 300 ng / ml; rabbit polyclonal antibody to VEGFR-1 (RD Systems) used at 200 ng / ml; vWF polyclonal antibody used at a concentration of 200 ng / ml; VEGF polyclonal antibody (BioGenex, Ab No. 360 p) used at a concentration of 200 ng / ml. Peroxidase-labeled secondary antibodies (against mouse and rabbit immunoglobulins) were used at a 1/6000 dilution. Sections were stained with Hematoxylin / Eosin and observed under a light microscope.

In vivo experimenty s buňkami HL-60In vivo experiments with HL-60 cells

Non-obézní diabetické spárované podle věku experimentech. Buňky (NON-SCID) ve všech inj ikovány imunokompromitované myši a pohlaví byly použity HL-60 (lxl06/myš) byly intravenózně (i.v.) 10 NON-SCID myším a 3 dny po injekci byly myši rozděleny do 2 skupin po 5 myších. Jedna skupina byla léčena intraperitoneálně 400 ug IMC-1C11 (12) třikrát týdně, zatímco kontrolní skupině byl injikován PBS/1% BSA kontrola pro protilátku) po dobu trvání experimentu.Non-obese diabetic paired by age experiments. Cells (NON-SCID) in all injected immunocompromised mice and sex were used HL-60 (1x10 6 / mouse) were intravenously (iv) to 10 NON-SCID mice and 3 days post-injection, mice were divided into 2 groups of 5 mice each. One group was treated intraperitoneally with 400 µg IMC-1C11 (12) three times a week, while the control group was injected with PBS / 1% BSA control for antibody) for the duration of the experiment.

ředícídiluent

Kvantifikace hladin VEGF v myší plazměQuantification of VEGF levels in mouse plasma

K určení koncentrací VEGF v plazmě myší injikovaných buňkami HL-60 byly použity dva ELISA kity (oba od RD systems) specifické pro lidský a respektive myší VEGF. Vzorky plazmy byly odebrány v různých časových bodech po injekci leukemických buněk a vzorky byly použity bez dalšího naředění.Two ELISA kits (both from RD systems) specific for human and murine VEGF, respectively, were used to determine plasma levels of VEGF in the plasma of mice injected with HL-60 cells. Plasma samples were taken at different time points after injection of leukemia cells and samples were used without further dilution.

·· ···· ·« · ·· ···· • · · · · · ·· · • · · · · ··«· · • ·· · · · ···· ··· ·· ·· ··· ·· ··································· · ··· ·· ··

Každý vzorek byl analyzován v tripletu' a stanovení byla provedena ve dvou separátních experimentech. Obě analýzy měly limit citlivosti 7,5 pg/ml a byly provedeny podle instrukcí výrobce.Each sample was analyzed in a triplet and determinations were performed in two separate experiments. Both analyzes had a sensitivity limit of 7.5 pg / ml and were performed according to the manufacturer's instructions.

Lidské chloromy exprimují VEGF, VEGFR-2 a VEGFR-1Human chloromas express VEGF, VEGFR-2 and VEGFR-1

Lidské leukémie nejsou pouze lokalizovány na kostní dřeň a periferní cirkulaci, ale mohou také metastázovat do tkání a tvoří pevné hmoty označované jako chloromy.Human leukemias are not only localized to the bone marrow and peripheral circulation, but can also metastasize to tissues and form solids called chloromas.

Imunohistochemické barvení liských chloromů antibiotiky specifickými na VEGFR-1 a VEGFR-2 odhalilo, že kromě obarvení endoteliální výstelky , krevních cév byly tyto receptory exprimovány také na podskupině leukemických buněk (Obr. 1C a D) . Barvení lokalizované na buněčnou membránu a pozitivní buňky se objevily rozptýlené v řezech (Obr 1C a D) . Celkově byly plochy v analyzovaných řezech více VEGFRX2 pozitivní než VEGFR-1 pozitivní. Tyto receptory byly primárně detekovány v rozdílných oblastech nádoru, což naznačuje, že barvení na VEGFR-1 a VEGFR-2 může identifikovat různé buněčné populace. Dále se v analyzovaných řezech barvily leukemické buňky na VRGF (Obr 1, E a F), což naznačuje, že na tvorbě chloromů se může spolupodílet autokrinní smyčka mezi VEGF a jeho receptory.Immunohistochemical staining of human chloromas with VEGFR-1 and VEGFR-2-specific antibiotics revealed that in addition to staining of endothelial lining, blood vessels, these receptors were also expressed on a subset of leukemic cells (Fig. 1C and D). Cell membrane localized staining and positive cells appeared scattered in sections (Fig. 1C and D). Overall, the areas in the sections analyzed were more VEGFR X 2 positive than VEGFR-1 positive. These receptors were primarily detected in different regions of the tumor, suggesting that staining for VEGFR-1 and VEGFR-2 may identify different cell populations. Furthermore, leukemic cells were stained for VRGF in the sections analyzed (Fig. 1, E and F), suggesting that autocrine loop between VEGF and its receptors may contribute to the formation of chloromas.

Primární leukémie a leukemické buněčné linie produkují VEGF a exprimují VEGFR-2Primary leukemia and leukemia cell lines produce VEGF and express VEGFR-2

Pro tvorbu VEGF a expresi VEGFR-2 byly ELISA testem a pomocí RT-PCR analyzovány tři leukemické buněčné linie a 10 primárních akutních leukémií (izolovaných ze vorků periferní krve.To generate VEGF and express VEGFR-2, three leukemic cell lines and 10 primary acute leukemias (isolated from peripheral blood samples) were analyzed by ELISA and RT-PCR.

Z analyzovaných leukemických buněčných linií exprimovaly buňky HL-60 a HEL VEGFR-2 na úrovni mRNA, zatímco buňky K532 bylyOf the analyzed leukemic cell lines, HL-60 and HEL cells expressed VEGFR-2 at the mRNA level, whereas K532 cells were

negativní (Obr 2A) . RT-PCR analýza vzorků primární leukémie prokázala, že 5 z 10 vzorků primární AML (50% celkem) exprimovalo VEGFR-2. VEGFR-1 byl na VEGFR-2 pozitivních leukémiích také detekován pomocí RT-PCR. Dále všechny VEGFR-2 pozitivní leukemické buněčné linie produkovaly VEGF in vitro. Přítomnost funkčních receptorů na leukemických buňkách produkujících VEGF může tedy vytvářet ' autokrinní smyčku podporující buněčný růst a přežívání.negative (Fig. 2A). RT-PCR analysis of primary leukemia samples showed that 5 out of 10 primary AML samples (50% total) expressed VEGFR-2. VEGFR-1 was also detected by RT-PCR on VEGFR-2 positive leukemias. Furthermore, all VEGFR-2 positive leukemia cell lines produced VEGF in vitro. Thus, the presence of functional receptors on VEGF-producing leukemic cells can create an autocrine loop promoting cell growth and survival.

VEGFies indukuje fosforylaci VEGFR-1 a VEGFR-2 na leukemických buňkáchVEGFies induce phosphorylation of VEGFR-1 and VEGFR-2 on leukemic cells

VEGFies indukoval na dávce závislé zvýšení fosforylace VEGFR-1 a VEGFR-2 na leukemických buněčných liniích a primárních leukémiích, ale ne na fibroblastech nebo VEGFR negativních leukemických buňkách ’ (Obr. 2B) ... Při absenci VEGF mají leukemické buňky bazální fosforylaci VEGFR-1 a VRGFR-2 (Obr. 2B, které mohou být způsobeny tvorbou VEGF a expresí jeho receptorů stejnými buňkami.VEGFies induced a dose-dependent increase in VEGFR-1 and VEGFR-2 phosphorylation on leukemic cell lines and primary leukemias, but not on fibroblasts or VEGFR negative leukemic cells' (Fig. 2B) ... In the absence of VEGF, leukemic cells have basal phosphorylation of VEGFR- 1 and VRGFR-2 (Fig. 2B), which may be due to VEGF production and expression of its receptors by the same cells.

Pozorování, že VEGFi6s indukoval fosforylaci svých receptorů na podskupině leukémií, naznačuje, že může také indukovat fenotypové změny na těchto buňkách. Proto byl dále účinek VEGFi65 zkoumán pozorováním fenotypových změn, jako jsou například zvýšená proliferace, tvorba matrix-metaloproteináz (MMP) a migrace přes rekonstituovanou bazální membránu. K výzkumu, zdali VEGFies indukuje svoje účinky na leukemických buňkách přes VEGFR-2 byly použity anti-VEGFR MoAb a specifický inhibitor protein kinázy AG1433.The observation that VEGF 6 s induced phosphorylation of its receptors on a subset of leukemias suggests that it can also induce phenotypic changes on these cells. Therefore, the effect of VEGF165 was further investigated by observing phenotypic changes such as increased proliferation, matrix metalloproteinase (MMP) formation and migration across the reconstituted basement membrane. To investigate whether VEGFies induces its effects on leukemic cells via VEGFR-2, anti-VEGFR MoAbs and the specific protein kinase inhibitor AG1433 were used.

VEGF indukuje proliferaci leukemických buněk, účinek zprostředkovaný přes VEGFR-2VEGF induces leukemia cell proliferation, an effect mediated via VEGFR-2

VEGF165 indukoval způsobem závislým na proliferace VEGFR-2 pozitivních leukémií dávce zvýšení a leukemických buněčných linií (Obr. 3). Tento účinek mohl být blokován ·· ···· ·« · ·· ···· ·· · · · · · · » 9 9 9 9 9 9 9 9 9VEGF165 induced dose-enhancement and leukemia cell lines in a manner dependent on proliferation of VEGFR-2 positive leukemias (Fig. 3). This effect could be blocked 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 4 9 4 9 9 9 9 9 9 9 9 inkubací buněk s IMC-1C11, použitým v koncentraci 1 ug/ml (Obr. 3, *, p méně než 0,05). Mitogenní účinky VEGF165 na leukemické buňky se zdají být zprostředkovány hlavně přes jeho receptor, protože MoAb neutralizující VEGFR-1 neměly žádný účinek na proliferaci leukemických buněk indukovanou VEGF165Důležité je, že na leukemických buňkách, které neodpověděly na VEGFies, jako jsou například buněčná linie K562 a primární vzorky 6, 7, 8, 9 a 10, neměla inkubace s IMC-1C11 žádný účinek na proliferaci buněk indukovaných VEGF (Obr. 3).9 9 4 9 4 9 9 9 9 9 9 9 9 by incubating the cells with IMC-1C11, used at a concentration of 1 µg / ml (Fig. 3, *, p less than 0.05). Mitogenic effects of VEGF165 leukemia cells seem to be mainly mediated through its receptor because MoAb neutralizing VEGFR-1 had no effect on leukemic cell proliferation induced by VEGF 16 5Důležité is that on leukemia cells, which did not respond to VEGFies, such as the cell line K562 and primary samples 6, 7, 8, 9 and 10, incubation with IMC-1C11 had no effect on VEGF-induced cell proliferation (Fig. 3).

Experimenty používající inhibitor protein kinázy AG1433 potvrdily, že VEGFi65 indukoval proliferaci leukemických buněk hlavně přes VEGFR-2 (Obr. 4);. AG1433 významně blokoval růst leukemických buněk indukovaných VEGF16s za 72 hodin. (**, p méně než 0,05, Obr. 4).· Jako s neutralizujícími MoAb neměla inkubace buněk K562, VEGFR-2 negativních leukémií nebo fibroblastů (není uvedeno) s AG1433 v přítomnosti nebo za absence VEGF165 žádný účinek na proliferaci buněk indukovaných VEGF (Obr. 4).Experiments using the protein kinase inhibitor AG1433 confirmed that VEGF 65 induced leukemia cell proliferation mainly via VEGFR-2 (Fig. 4) ; . AG1433 significantly blocked the growth of VEGF-induced leukemia cells for 16 s at 72 hours. (**, p less than 0.05, Fig. 4) · As with neutralizing MoAbs, incubation of K562 cells, VEGFR-2 negative leukemias or fibroblasts (not shown) with AG1433 in the presence or absence of VEGF165 had no effect on cell proliferation induced VEGF (Fig. 4).

Tyto výsledky prokázaly, že VRGF165 indukuje . buněčnou ' proliferaci ' na podskupině buněčných linií a primárních leukémiích. Tento účinek může být blokován MoAb k VEGFR-2 a syntetickým inhibitorem protein kinázy s vysokou afinitou pro tento receptor. To naznačuje, že na leukemických buňkách, stejně jako bylo prokázáno na endoteliálních buňkách, VEGFi65 přenáší své mitogenní účinky přes VEGFR-2.These results showed that VRGF165 induced. cell 'proliferation' on a subset of cell lines and primary leukemias. This effect can be blocked by MoAb to VEGFR-2 and a synthetic protein kinase inhibitor with high affinity for this receptor. This suggests that on leukemic cells, as has been shown on endothelial cells, VEGF1 65 transmits its mitogenic effects via VEGFR-2.

VEGF indukuje sekreci/tvorbu MMP leukemickými buňkami VEGFies indukuje tvorbu MMP buňkami hladkého svalstva,, což je účinek, který je obvykle v korelaci se získáním invazivnějšího fenotypu (17) . Zkoumali jsme, zdali VEGF16S může indukovat podobný účinek na leukemických buňkách.VEGF induces MMP secretion / production by leukemic cells VEGFies induces smooth muscle MMP production, an effect that is usually correlated with obtaining a more invasive phenotype (17). We have investigated whether VEGF 16S can induce a similar effect on leukemia cells.

• 4 ··«* «· β ·· ····• 4 ·· «*« · β ·· ····

4 » 4 ♦ · 4 · · 4 • · · 4 · · · 4 · 4 • 444 «· 44 444 ·4 444 »4 · 4 · 4 · 4 · 4 · 4 · 444 444 444

Bez stimulace za podmínek bez přítomnosti séra byly hladiny MMP uvolněné do supernatantu každým vzorkem variabilní (Obr. 5). Je naznačováno, že tvorba MMP leukemickými buňkami může identifikovat leukemický podtyp nebo podpopulaci s invazivnějšícm fenotypem. Na primárních leukémiích a/nebo buněčných liniích, které byly zkoumány, bylo prokázáno, že myelomonocytové podtypy (uvedeny na Obr. 5: buňky HL-60, vzorky 2 a 3)· mají konzistentně vyšší bazální produkci a uvolňování MMP. U leukémií produkujících MMP zvýšila inkubace s VEGFies významně sekreci MMP-9 leukemickými buňkami (Obr 5A a B) během 18 hodinové období, jak bylo určeno denzitometricky. U primárních leukémií byl MMP-9 hlavní MMP uvolněnou do buněčných supernatantu, kde MMP-2 nebylo přítomno ve většině případů (Obr. 5) . Hladiny TIMP-1 produkovaných leukemickými buňkami vykazovaly po stimulaci s VEGF165 pouze mírné odchylky, jak bylo prokázáno Western blotem.Without stimulation under serum-free conditions, the MMP levels released into the supernatant by each sample were variable (Fig. 5). It is suggested that MMP production by leukemic cells may identify a leukemic subtype or sub-population with a more invasive phenotype. The primary leukemias and / or cell lines under investigation have been shown to show that myelomonocyte subtypes (shown in Figure 5: HL-60 cells, samples 2 and 3) have consistently higher basal production and MMP release. For MMP-producing leukemias, incubation with VEGFies significantly increased MMP-9 secretion by leukemic cells (Figs. 5A and B) over an 18 hour period, as determined by densitometry. In primary leukemias, MMP-9 was the major MMP released into the cell supernatant where MMP-2 was not present in most cases (Fig. 5). The levels of TIMP-1 produced by leukemic cells showed only slight variations upon stimulation with VEGF165 as shown by Western blot.

VEGF indukuje migraci leukemických buněk jamkami potaženými matrigelem, což je účinek zprostředkovaný VEGFR-1 a VEGFR-2. Zkoumali jsme, zdali VEGFi6s indukované . zvýšení tvorby MMP leukemickými buňkami odráží získání invazivnějšího fenotypu. Toto bylo demonstrováno za použití migračního systému, v kterém jsou jamkové inzerty potaženy tenkou, vrstvou matrigelu, což slouží jako model invaze přes bazální membránu. VEGFiss indukoval migraci leukemických buněk HL-60 a VEGFR-2+ primárních leukémií způsobem závislým na dávce (Obr. 6). Tento proces vyžaduje tvorbu a aktivaci MMP, protože buněčná migrace indukovaná VEGF byla blokována použitím syntetického inhibitoru MMP, 5,10-fenantrolinu (Obr. 6) a rekombinantního lidského TIMP-1.VEGF induces migration of leukemic cells by matrigel coated wells, an effect mediated by VEGFR-1 and VEGFR-2. We investigated whether VEGFi 6 s was induced. an increase in MMP production by leukemic cells reflects the acquisition of a more invasive phenotype. This has been demonstrated using a migration system in which the well inserts are coated with a thin layer of matrigel, which serves as a model of invasion across the basement membrane. VEGFiss induced HL-60 leukemia cell and VEGFR-2 + primary leukemia migration in a dose-dependent manner (Fig. 6). This process requires the formation and activation of MMP since VEGF-induced cell migration was blocked using a synthetic MMP inhibitor, 5,10-phenanthroline (Fig. 6) and recombinant human TIMP-1.

Zbývající buněčné linie a VEGFR-2 negativní primární leukémie nemigrovaly v závislosti na VEGF, dokonce ani holými (nepotaženými) jamkami. To korelovalo se sníženou schopnostíThe remaining cell lines and VEGFR-2 negative primary leukemias did not migrate, depending on VEGF, even through the bare (uncoated) wells. This correlated with reduced ability

těchto buněk sekretovat MMP, ale může být také způsobeno sníženou hladinou exprese VEGFR na těchto buňkách, zejména VEGFR-1.of these cells secrete MMPs, but may also be caused by a decreased level of VEGFR expression on these cells, particularly VEGFR-1.

Jak je uvedeno výše, byly mitogenní účinky VEGFi65 na leukemických buňkách zprostředkovány přes VEGFR-2. Avšakv migračním systému použitém v našich studiích mohla inkubace buněk HL-60 s IMC-1C11 (v koncentraci 1 ug/ml) pouze částečně (40%) blokovat migraci přes matrigel indukovanou VEGF165 (Obr. 6). Na druhou stranu MoAb k VEGFR-1 použitá ve stejné koncentraci signifikantně blokovala (60-70% migraci buněk HL60 (Obr. 6 *, p méně než 0,05), což naznačuje, že na těchto buňkách může VEGF165 indukovat aktivaci MMP a migraci buněk interakcí s oběma receptory. Pro potvrzení této možnosti vedla inkubace buněk HL-60 s kombinací VEGFR-1 a VEGFR-2 MoAb k účinnější blokádě migrace indukované VEGFi65 ( 70 - 80%), než každá z protilátek samotná (Obr. 6). Inkubace buněk HL-60 s VEGFR-2 specifickým inhibitorem tyrosin kinázy AG1433 nicméně signifikantně blokovala migraci indukovanou VEGFi65 (70%) (Obr. 7, *, p méně než 0,05). Celkem vzato, naznačují tyto výsledky, že na buňkách HL-60 může být interakce VEGFi6s s VEGFR-1 a VEGFR-2 nezbytná k indukci buněčné migrace a invaze, ale přesný podíl každého receptoru v tomto procesu vyžaduje další zkoumání.As mentioned above, the mitogenic effects of VEGF1 65 on leukemia cells were mediated via VEGFR-2. However, in the migration system used in our studies, incubation of HL-60 cells with IMC-1C11 (at a concentration of 1 µg / ml) could only partially (40%) block VEGF165-induced matigel migration (Fig. 6). On the other hand, MoAb to VEGFR-1 used at the same concentration significantly blocked (60-70% migration of HL60 cells (Fig. 6 *, p less than 0.05), suggesting that on these cells VEGF165 may induce MMP activation and migration To confirm this possibility, incubation of HL-60 cells with a combination of VEGFR-1 and VEGFR-2 MoAb resulted in a more effective blockade of VEGF i6 5 induced migration (70-80%) than either antibody alone (Fig. 6). However, the incubation of HL-60 cells with the VEGFR-2 specific tyrosine kinase inhibitor AG1433 significantly blocked the migration induced by VEGF 65 (70%) (Fig. 7, *, p less than 0.05). on HL-60 cells, the interaction of VEGF 6 ss VEGFR-1 and VEGFR-2 may be necessary to induce cell migration and invasion, but the exact contribution of each receptor in this process requires further investigation.

U primárních leukémií vykázaly anti-VEGFR-1 i VEGFR-2 MoAbs celkově srovnatelné účinky blokující migraci (Obr. 6) . Avšak jako pro buňky HL-60 byla inkubace primárních leukémií s kombinací anti-VEGFR-1 a VEGFR-2 MoAbs účinnější, než každá protilátka samotná, s blokádou migrace indukované VEGFi65 o 80% (Obr. 6) . Konečně migrace leukemických buněk v odpovědi na VEGF16S nemohla být blokována anti-MMP-2 protilátkami v žádné z testovaných buněk, ale byla signifikantně snížena, pokud byly buňky inkubovány s MMP-2 neutralizujícími protilátkami,In primary leukemias, both anti-VEGFR-1 and VEGFR-2 MoAbs showed overall comparable migration-blocking effects (Fig. 6). However, as for the HL-60 cells leukemia were primary incubation with a combination of anti-VEGFR-1 and VEGFR-2 MoAbs more effective than either antibody alone, with the blockade of VEGF-induced migration by 80 6 5% (Fig. 6). Finally, the migration of leukemic cells in response to VEGF16S could not be blocked by anti-MMP-2 antibodies in any of the cells tested, but was significantly reduced when the cells were incubated with MMP-2 neutralizing antibodies,

9 9 99 9 9

9 · 9 9 • « · 9 · *·*· ** ** což naznačuje, že MMP-9 může být hlavní proteináza hrající roli v migračním procesu.This indicates that MMP-9 may be a major proteinase involved in the migration process.

Jak bylo zmíněno výše, vyžaduje stanovení migrace použité v naších studiích sekrecí a aktivací aktivního MMP, stejně tak jako buněčnou chemotaxi v odpovědi na VEGF165. Dále studie s protilátkami a inhibitory protein kinázy naznačují, že signalizace indukovaná VEGFi65 přes VEGFR-1 a VEGFR-2 může být nezbytná pro buňky k migraci a invazi přes bazální membránu. Toto není překvapující, protože bylo prokázáno, že VEGFR-1 zprostředkovává migraci monocytů (18) a také tvorbu MMP buňkami hladkého svalstva (17).As mentioned above, the migration assay used in our studies requires secretion and activation of active MMP, as well as cellular chemotaxis in response to VEGF 16 5. Furthermore, studies with antibodies and protein kinase inhibitors indicate that VEGF- 65 induced signaling via VEGFR-1 and VEGFR-2 may be necessary for cells to migrate and invade through the basement membrane. This is not surprising since VEGFR-1 has been shown to mediate monocyte migration (18) as well as MMP production by smooth muscle cells (17).

Celkově vzato naznačují tyto výsledky, že VEGF165 indukuje invazivnější fenotyp na podskupině leukemických buněk, jak bylo určeno zvýšenou proliferací, tvorbou MMP a migrací přes VEGFR-2, ačkoli zejména pro migraci a tvorbu MMP může být signalizace přes VEGFR-1 také nezbytná.Taken together, these results suggest that VEGF165 induces a more invasive phenotype on the subset of leukemic cells as determined by increased proliferation, MMP formation and migration through VEGFR-2, although signaling via VEGFR-1 may also be necessary, particularly for migration and MMP production.

Buňky HL-60 uvolňují VEGF in vivoHL-60 cells release VEGF in vivo

Nyní je dobře prokázáno, že buňky HL-60 uvolňují VEGF v pikogramových množstvích in vitro. Za použití NOD-SCID myší jsme zkoumali, zdali tyto buňky také uvolňují VEGF in vivo. Jak je ukázáno na obrázku 8A, zvýšily se plazmatické hladiny lidského VEGF významně po injekci leukemických buněk, což korelovalo se zvýšením cirkulujících leukemických buněk a korespondujícím snížením přežívání myší (Obr. 8B) . Důležité je, že plazmatické hladiny myšího VEGF zůstaly.velmi nízké (na nebo pod hladinou detekce, Obr. 8A) v průběhu celého experimentu. Tyto výsledky podporují autokrinní roli VEGF pro růst a přežívání leukemických buněk.It is now well established that HL-60 cells release VEGF in picogram amounts in vitro. Using NOD-SCID mice, we examined whether these cells also release VEGF in vivo. As shown in Figure 8A, human VEGF plasma levels increased significantly following leukemic cell injection, which correlated with an increase in circulating leukemic cells and a corresponding decrease in mouse survival (Fig. 8B). Importantly, the plasma levels of mouse VEGF remained very low (at or below the detection level, Fig. 8A) throughout the experiment. These results support the autocrine role of VEGF in the growth and survival of leukemia cells.

Anti-human VEGFR-2/KDR moAb (IMC-1C11) blokuje leukemický růst in vivo ·· ···· ·· φ ·· «ΦΦΦ • · · · · ·4 · φ φ * · » · · · · φ • ···♦ · 9 · · · ·····» ···* 39 ........... “ ··Anti-human VEGFR-2 / KDR moAb (IMC-1C11) blocks leukemic growth in vivo · 4 · φ · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · • ··· ♦ · 9 · · · ··· * 39 ........... “··

Při absenci jakékoli léčby přežívaly injikované 1 x 106 buněk HL-60 (i.v.) pouze 14-18 dnů (n = 8), což zdůrazňuje agresivní povahu těchto leukemických buněk. Za použití IMC-1C11 jsme zkoumali, zdali VEGF odvozené z leukemických buněk podporuje růst leukemických buněk autokrinní interakcí s VEGFR-2. Jak je uvedeno na obrázku 8B, přežívaly myši léčené IMC-1C11 po dobu experimentu (více než 80 dnů, Obr. 8B, p méně než 0,005). Důležité je, že bylo nedávno potvrzeno, že protilátka použitá v těchto studiích je specifická pro lidský VEGFR-2 (KDR) a nereaguje zkříženě s myším. 'flk-1 (Lu et. al, zasláno k publikaci). Také došlo, jak bylo zmíněno výše, ke zvýšení plazmatických hladin lidského VEGF u kontrolních (neléčených) myší, což korelovalo se snížením celkového -spřežívání myší (Obr. 8A a B).In the absence of any treatment, injected 1 x 10 6 HL-60 (iv) cells survived for only 14-18 days (n = 8), emphasizing the aggressive nature of these leukemic cells. Using IMC-1C11, we investigated whether VEGF derived from leukemic cells promotes leukemic cell growth by autocrine interaction with VEGFR-2. As shown in Figure 8B, mice treated with IMC-1C11 survived for the duration of the experiment (more than 80 days, Fig. 8B, p less than 0.005). Importantly, it has recently been confirmed that the antibody used in these studies is specific for human VEGFR-2 (KDR) and does not cross-react with mice. flk-1 (Lu et al., published). Also, as mentioned above, human VEGF plasma levels increased in control (untreated) mice, which correlated with a decrease in overall mouse survival (Figs. 8A and B).

Tyto in vivo výsledky potvrzují úlohu VEGF ,a VEGFR-2 v regulaci růstu leukemických buněk a naznačují, že protilátky proti VEGF receptorům mohou reprezentovat nový terapeutický přístup pro léčbu podskupiny leukémií.These in vivo results confirm the role of VEGF, and VEGFR-2 in the regulation of leukemia cell growth, and suggest that antibodies to VEGF receptors may represent a new therapeutic approach for the treatment of a subset of leukemias.

MoAb proti lidskému VEGFR-2/KDR blokuje tvorbu jaterních a slezinných metastázMoAb against human VEGFR-2 / KDR blocks the formation of liver and spleen metastases

Histologická analýza jater a sleziny myší po injekci buněk HL60 a léčených PBS 14 dnů po zahájení léčby odhalila přítomnost leukemických infiltrátů (chloromů) v obou orgánech (Obr. 9B a D) . Řezy jater měly několik oblastí invadovaných leukemickými buňkami se známkami aktivní buněčné proliferace (Obr. 9B) .Histological analysis of the liver and spleen of mice after injection of HL60 cells and treated with PBS 14 days after initiation of treatment revealed the presence of leukemic infiltrates (chloromas) in both organs (Fig. 9B and D). Liver sections had several regions invaded by leukemia cells with signs of active cell proliferation (Fig. 9B).

Dále byla oblast červené pulpy sleziny těchto myší z větší části nahrazena leukemickými buňkami (Obr. 9D). Na druhou stranu myši léčené neutralizující MoAb IMC-1C11 měly normální histologii jater a sleziny (Obr. 9A a C). U léčených myší nebyl žádný důkaz leukemických infiltrátů v játrech (Obr. 9A) a slezina se jevila býti normální se známkami apoptózy (Obr.Furthermore, the spleen red pulp region of these mice was largely replaced by leukemic cells (Fig. 9D). On the other hand, mice treated with neutralizing MoAb IMC-1C11 had normal liver and spleen histology (Fig. 9A and C). In treated mice there was no evidence of leukemia infiltrates in the liver (Fig. 9A) and the spleen appeared normal with signs of apoptosis (Fig. 9A).

φφ φφφφ φ φ φφφφ φφφ φ φ · φφφ φφφφ φ • · φ φφφφ φφ φφφ «φ φφφ φ φ φ φ φ φ φ φ · · · · · · · · · · · ·

9C). Tyto výsledky ukazují, že moAb k lidskému VEGFR-2 blokují u inokulovaných myší proliferaci a invazivitu buněk HL-60.9C). These results indicate that moAbs to human VEGFR-2 block the proliferation and invasiveness of HL-60 cells in inoculated mice.

Interpretace Příkladu provedení vynálezu 1Interpretation of the Example 1

Aby byla definována role VEGF/VEGFR-2 autokrinní smyčky na regulaci leukemických buněk in vivor použili jsme dobře zavedený xenotransplantační model, kde je lidská leukemická buněčná linie HL-60 transplantována imunodeficientním myším (19-21). Injekce 1 milionu buněk HL-60 NON-SCID myším vede k přihojení a k tvorbě leukemických chloromů v kostní dřeni, slezině, játrech a v periferní cirkulaci. Prokazujeme, že buňky HL-60 produkují lidský VEGF, který může být detekován v plazmě myší s xenotransplantovanými buňkami HL-60 ve vysokých koncentracích, jak bylo určeno lidským specifickým ELISA testem (Obrázek 8A) . Zvyšující se hladiny lidského VEGF byly detekovány ve vzorcích plazmy a zvýšily se za čas, jak došlo k proliferaci buněk HL-60 u NON-SCID myší. Oproti tomu produkované plazmatické hladiny VEGF byly nevýznamné a nezvyšovaly se během proliferace buněk HL-60 (Obrázek 8A).To define a role of VEGF / human VEGFR-2 autocrine loop in the regulation of leukemic cells in vivo, we used a r a well-established model of xenotransplantation, where a human leukemia cell line HL-60 transplanted into immunodeficient mice (19-21). Injection of 1 million HL-60 NON-SCID cells into mice results in engraftment and leukemic chloroma formation in bone marrow, spleen, liver, and peripheral circulation. We demonstrate that HL-60 cells produce human VEGF, which can be detected in the plasma of mice with HL-60 xenografted cells at high concentrations as determined by the human specific ELISA (Figure 8A). Increasing levels of human VEGF were detected in plasma samples and increased over time as HL-60 cells proliferated in NON-SCID mice. In contrast, the plasma levels of VEGF produced were insignificant and did not increase during HL-60 cell proliferation (Figure 8A).

Při absenci jakékoli intervence NON-SCID myši xenograftované buňkami HL-60 - podléhají metastatické proliferaci chloromů během 14 dnů od inokulace. Avšak injekce MoAb specifické pro vazebnou doménu VEGF lidského VEGFR-2 vedla k inhibicí proliferace HL-60 lidské leukémie u NON-SCID myší a k jejich dlouhodobému přežívání během experimentálního období (více než 80 dnů, Obrázek 8B) . Histologické vyšetření jater a sleziny prokázalo, že léčba MoAb proti VEGFR-2 účinně inhibuje proliferaci leukemických infiltrátů a chloromů v játrech a slezině (Obrázek 9) . Tato data silně naznačují, že endogenně produkovaný lidský VEGF buňkami HL-60 podporuje růst těchto leukemických buněk prostřednistvím interakce s lidským VEGFR-2 vytvářejíce autokrinní smyčku a potvrzujíce tak in vitro data. Souhrnně tyto údaje ilustrují plasticitu VEGFR signalizace veIn the absence of any NON-SCID intervention, mice xenografted with HL-60 cells are subject to metastatic chloroma proliferation within 14 days of inoculation. However, injection of MoAb specific for the VEGF binding domain of human VEGFR-2 resulted in inhibition of HL-60 human leukemia proliferation in NON-SCID mice and their long-term survival during the experimental period (over 80 days, Figure 8B). Histological examination of the liver and spleen showed that treatment of MoAb against VEGFR-2 effectively inhibited the proliferation of leukemia infiltrates and chloromas in the liver and spleen (Figure 9). These data strongly suggest that endogenously produced human VEGF by HL-60 cells promotes the growth of these leukemic cells through interaction with human VEGFR-2 forming an autocrine loop and confirming in vitro data. Taken together, these data illustrate the plasticity of VEGFR signaling in

vaskulárních a hematopoetických liniích a jejich potenciál podporovat proliferaci určitých podskupin VEGFR-2+ akutních leukémií.vascular and hematopoietic lineages and their potential to promote proliferation of certain subgroups of VEGFR-2 + acute leukemias.

U člověka jsou akutní leukémie klasifikovány v závislosti na typu progenitorové buňky a stavu diferenciace kmenové buňky, z které pocházejí (Ml až M7. Většina leukémií je způsobena maligní transformací myeloidníc-h progenitorů (Ml, M2, M3, M4, M5), -které jsou většinou lokalizovány v kostní dřeni a v periferní cirkulaci. -Leukemické buňky však občas získávají kapacitu invadovat do různých tkání vytvářejíce výklenky pro tvorbu velkých nádorových mas nazývaných chloromy. V závislosti na našich in vivo výsledcích, exprimuje většina do této doby testovaných chloromů VEGFR-2 a VEGFR-1. Za předpokladu, že tvorba chloromů, podobně jako tvorba cév, vyžaduje sekvenční invazi, proliferaci a stabilizaci leukemických buněk, není překvapivé, že leukemické buňky s potenciálem tvořit chloromy také exprimují VEGFR. Buňky HL60 reprezentují například jeden leukemický model s kapacitou metastazovat a tvořit solidní, vaskularizované nádory, jsou-li implantovány subkutánně. Proto leukémie určené k tvorbě chloromů mohou využívat VEGFR ke zvýšení regulace exprese MMP a usnadňují invazi do tkání. Exprese VEGFR-2 může následně podporovat proliferaci leukemických buněk. V nepřítomnosti proti-regulačních faktorů mohou leukémie pokračovat v proliferaci.In humans, acute leukemias are classified according to the type of progenitor cell and the differentiation state of the stem cell from which they originate (M1 to M7. Most leukemias are caused by malignant transformation of myeloid-h progenitors (M1, M2, M3, M4, M5) they are mostly localized in the bone marrow and peripheral circulation.-Leukemic cells, however, occasionally gain the capacity to invade various tissues creating niches for the formation of large tumor masses called chloromas, depending on our in vivo results, the majority of VEGFR-2 tested chloromas tested to date and VEGFR-1 Assuming that chlorine formation, like vascular formation, requires sequential invasion, proliferation and stabilization of leukemic cells, it is not surprising that leukemic cells with a chlorine-forming potential also express VEGFR, for example, HL60 cells represent a single leukemic model with a capacity. metastasize and form a solid, vas Therefore, leukemias intended for the formation of chloromas can utilize VEGFR to increase regulation of MMP expression and facilitate invasion of tissues. Expression of VEGFR-2 may subsequently promote leukemia cell proliferation. In the absence of anti-regulatory factors, leukemias can continue to proliferate.

Na základě našich in vivo výsledků byl růst buněk HL-60 inhibován, což naznačuje, že proliferaci leukemických buněk zprostředkovávají navíc k parakrinním smyčkám autokrinní smyčky generované VEGF/VEGFR-2 (Obrázek 10).Based on our in vivo results, HL-60 cell growth was inhibited, suggesting that leukemia cell proliferation is mediated by VEGF / VEGFR-2 generated autocrine loops in addition to paracrine loops (Figure 10).

Příklad II. Tvorba jednořetězcových protilátekExample II. Production of single chain antibodies

Buněčné linie a bílkoviny ·· ···· ♦ · · • 9 ·Cell lines and proteins ·· ···· ♦ · · • 9 ·

9 9 • 9 9 9 ♦ ·9 9 • 9 9 9 ·

Primárně kultivované buňky HUVEC byly udržovány v médiu EBM při teplotě 37°C, 5% CO2. Buňky byly použity pro všechny analýzy mezi pasážemi 2-5. Protein VRGFi65 byl exprimován v bakuloviru a purifikován. cDNA kódující extracelulární doména KDR byla izolována pomocí RT-PCR z mRNA lidské fetální ledviny a subklonována do Bgl II a BspEl míst vektoru AP-Tag. V tomto plazmidu je cDNA pro KDR ‘ extracelulární doménu fúzována do rámce s cDNA pro lidskou placentální AP. Plazmid byl elektroporován do NIH 3T3 buněk spolu s neomycinovým expresním vektorem pSV-Neo a stabilní' buněčné klony . byly selektovány pomocí G418. Solubilní fúzní protein KDR-ΑΡ byl purifikován ze supernatantu buněčné kultury pomocí afinitní chromatografie za použití imobilizovaných monoklonálních protilátek proti AP.Primary cultured HUVEC cells were maintained in EBM medium at 37 ° C, 5% CO 2. Cells were used for all analyzes between passages 2-5. VEGF protein 6 5 was expressed in baculovirus and purified. The cDNA encoding the extracellular domain of KDR was isolated by RT-PCR from human fetal kidney mRNA and subcloned into the Bgl II and BspE1 sites of the AP-Tag vector. In this plasmid, the KDR 'extracellular domain cDNA is fused to a human placental AP cDNA. The plasmid was electroporated into NIH 3T3 cells along with the neomycin expression vector pSV-Neo and stable cell clones. were selected by G418. The soluble KDR-ΑΡ fusion protein was purified from cell culture supernatant by affinity chromatography using immobilized anti-AP monoclonal antibodies.

Myší imunizace a konstrukce fágové knihovny s jednořetězcovou protilátkouMouse immunization and construction of a single chain antibody phage library

Samicím myší BALB/C byly aplikovány v období dvou měsíců dvě intraperitoneální (ip) injekce 10 ug KDR-ΑΡ ve 200 ul RIBI adjuvantního systému s následující jednou ip injekcí bez RIBI adjuvantní látky. Myším byla také aplikována subkutánní (sc) injekce 10 ug KDR-ΑΡ ve 200 ul RIBI v čase první imunizace. Tři dny před euthanázií byla myším aplikována vyvolávací i.p. injekce KDR-ΑΡ. Sleziny dárcovských byly vyjmuty a buňky byly izolovány. RNA byla extrahována a mRNA byla purifikována z celkové RNA splenocytů. scFv fágová knihovna byla zkonstruována za použití mRNA, která byla exponována na povrchu filamentózního fága M13.Female BALB / C mice received two intraperitoneal (ip) injections of 10 µg KDR-ΡΡ in 200 µl RIBI adjuvant system over a two month period followed by a single ip injection without RIBI adjuvant. Mice were also injected subcutaneously (sc) with 10 µg KDR-Ρ in 200 µl RIBI at the time of first immunization. Three days before euthanasia, mice were challenged with challenge i.p. injection of KDR-ΑΡ. Donor spleens were removed and cells were harvested. RNA was extracted and mRNA was purified from total RNA of splenocytes. The scFv phage library was constructed using mRNA that was exposed on the surface of filamentous phage M13.

Při exponování scFv na povrchu filamentózního fága jsou VH a VL domény protilátky spojeny dohromady 15 aminokyselin dlouhým vazebným prvkem (GGGGS)3 (SEQ ID NO 23) a fúzovány k Nterminálnímu fágovému proteinu III. 15 aminokyselin dlouhý E tag, který je následován jantarovým kodónem (TAG), byl « ·♦ 9 ·♦ ·· ···· ·* · ·♦ *· 9 9 9 • · 9 9 9 9 9 9 • 9 · 9 9 9 9 9 9 9When exposed to scFvs on the surface of filamentous phage, the V H and V L domains of the antibody are linked together by a 15 amino acid long binding element (GGGGS) 3 (SEQ ID NO 23) and fused to the non-terminal phage protein III. The 15 amino acid long E tag, which is followed by the Amber Codon (TAG), was 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 ·*·· ·* *· ··· ·· 99 inzerován mezi C-terminálůni část VL a protein III pro detekci a další analytické účely. Jantarový kodón umístěný mezi E tag protein III umožňuje konstruktu vytvořit formát s expozicí scFv na povrchu po transformaci v supresorovém hostiteli (jako jsou například buňky TGI) a scFv v solubilní formě po transformaci do nonsupresorového hostitele (jako jsou například buňky HB2151).9 9 9 9 9 9 9 9 9 99 between the C-terminal part of V L and protein III for detection and other analytical purposes. The amber codon located between the E tag protein III allows the construct to form a format with exposure to scFv on the surface after transformation in a suppressor host (such as TGI cells) and scFv in a soluble form upon transformation into a non-suppressor host (such as HB2151 cells).

Sestavená scFv DNA byla ligována do vektoru pCANTAB 5E. Transformované buňky TGI byly umístěny na '2YTAG destičky a inkubovány. Kolonie byly seškábnuty do 10 ml 2YT média, smíšeny s 5 ml 50% glycerolu a uloženy při -70°C jako vzorek knihovny. >The assembled scFv DNA was ligated into the pCANTAB 5E vector. Transformed TGI cells were plated in 2YTAG plates and incubated. Colonies were picked into 10 ml 2YT medium, mixed with 5 ml 50% glycerol and stored at -70 ° C as a sample library. >

BiopanorámováníBiopanorámování

Vzorek knihovny byl kultivován do log fáze, zachráněn pomocí M13K07 pomocného fága a amplifikován přes noc v médiu 2YTAK (2YT obsahující 100 ug/ml ampicilinu a 50 ug/ml kanamycinu) při 30°C. Preparát fága byl precipitován ve 4% PEG/0,5 M NaCl, resuspendován v 3% mléku bez tuku/PBS obsahujícím 500 ug/ml AP proteinu a inkubován při 37°C po dobu 1 hodiny k zachycení fága s anti-AP scFv k blokování jiné nespecifické vazby.The library sample was cultured to log phase, rescued with M13K07 helper phage, and amplified overnight in 2YTAK medium (2YT containing 100 µg / ml ampicillin and 50 µg / ml kanamycin) at 30 ° C. The phage preparation was precipitated in 4% PEG / 0.5 M NaCl, resuspended in 3% fat-free milk / PBS containing 500 µg / ml AP protein and incubated at 37 ° C for 1 hour to capture the phage with anti-AP scFv k blocking other non-specific binding.

Zkumavky Maxisorp Star potažené KDR-AE (10 ug/ml) (Nunc Dánsko) byly nejprve blokovány 3% mlékem/PBS při 37°C po dobu 1 hodiny a poté inkubovány s fágovým preparátem při pokojové teplotě po dobu 1 hodiny. Zkumavky byly promyty 10 krát pomocí PBST a následně 10 krát pomocí PBS (PBS obsahující 0,1% Tween 20) . Navázaný fág byl eluován při pokojové teplotě 10 minut pomocí 1 ml čerstvě připraveného roztoku 100 mM trietylaminu. Eluovaný fág byl inkubován s 10 ml s buňkami TGI ve střední log fázi při 37°C po dobu 30 minut stacionárně a 30 minut při protřepávání. Infikované buňky TGI byly poté umístěny na destičky 2YTAG a inkubovány přes noc při 30°C.KDR-AE coated Maxisorp Star tubes (10 µg / ml) (Nunc Denmark) were first blocked with 3% milk / PBS at 37 ° C for 1 hour and then incubated with the phage preparation at room temperature for 1 hour. The tubes were washed 10 times with PBST followed by 10 times with PBS (PBS containing 0.1% Tween 20). Bound phage were eluted at room temperature for 10 minutes with 1 ml freshly prepared 100 mM triethylamine solution. The eluted phage were incubated with 10 ml with medium log phase TGI cells at 37 ° C for 30 minutes stationary and 30 minutes with shaking. The infected TGI cells were then plated on 2YTAG plates and incubated overnight at 30 ° C.

• · *·*·

U 99% (185/186) vyšetřených klonů po 3. kole panorámování bylo zjištěno, že specificky váží KDR. Avšak pouze 15 (8%) z těchto vazebných látek mohlo blokovat KDR vazbu k imobilizovanému VEGF. DNA BstN I fingerprinting těchto 15 klonů ukázal přítomnost 2 odlišných naštěpených forem, zatímco 21 náhodně odebraných klonů neblokujících VEGF vedlo ke vzniku 4 odlišných forem. Všechny natrávené formy byly také patrné v klonech identifikovaných po 2. kole panorámování. Reprezentativní klony každé natrávené formy '? byly odebrány z klonů získných po 2. kole panorámování a podrobeny DNA sekvenaci. Z 15 sekvenovaných klonů byly identifikovány 2 jedinečné klony blokující VEGF a 3 klony neblokující VEGF. Jeden scFv, p2A7, který ani nevázal KDR ani neblokoval vazbu VEGF ke KDR, byl zvolen jako negativní kontrola pro všechny studie.·99% (185/186) of the clones examined after the 3rd round of panning were found to specifically bind DRC. However, only 15 (8%) of these binding agents could block KDR binding to immobilized VEGF. DNA BstN I fingerprinting of these 15 clones showed the presence of 2 different cleaved forms, while 21 randomly removed non-VEGF blocking clones resulted in 4 different forms. All digested forms were also evident in the clones identified after the 2nd round of panning. Representative clones of each digested form? were collected from clones obtained after round 2 panning and subjected to DNA sequencing. Of the 15 sequenced clones, 2 unique VEGF blocking clones and 3 non-VEGF blocking clones were identified. One scFv, p2A7, which did not bind KDR or block VEGF binding to KDR was selected as a negative control for all studies.

ELISA fágaELISA phage

Individuální klony TG1 byly kultivovány při 37°G v 96 jamkových destičkách a zachráněny pomocí pomocného fága M13K07, jak je popsáno výše. Preparát amplifikovaného fága byl blokován 1/6 objemu 18% mléka/PBS při pokojové teplotě po dobu 1 hodiny a přidán do 96-jamkových destiček Maxisorp (Nunc) potažených pomocí KDR-ΑΡ nebo AP (1 ug/ml x 100 ul) . Po inkubaci při pokojové teplotě byly destičky 3 krát promyty 10 krát pomocí PBST a inkubovány s konjugátem králičího anti-M13 fágové AbHRP. Destičky byly promyty 5 krát, byl přidán peroxidázový substrát, byla odečtena optická denzita při 450 nm za použití mikrodestičkového čtecího zařízení a byly identifikovány a sekvenovány csFv protilátky.Individual TG1 clones were cultured at 37 ° C in 96-well plates and rescued with M13K07 helper phage as described above. The amplified phage preparation was blocked with 1/6 volume of 18% milk / PBS at room temperature for 1 hour and added to 96-well Maxisorp (Nunc) plates coated with KDR-ΑΡ or AP (1 µg / ml x 100 µl). After incubation at room temperature, plates were washed 3 times 10 times with PBST and incubated with rabbit anti-M13 phage AbHRP conjugate. Plates were washed 5 times, peroxidase substrate was added, optical density was read at 450 nm using a microplate reader, and csFv antibodies were identified and sequenced.

Příprava solubilního scFvPreparation of soluble scFv

Fágy jenotlivých klonů byly použity k infikaci nonsupresorového hostitele E.coli HB2151 a infekční agens bylo ···· ♦ » · » * ·« · * · · 9 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 »99 9Phones of individual clones were used to infect the non-suppressor host E.coli HB2151 and the infectious agent was 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 99

9 9 9 9 9 9 9 9 99 9 9 9 9

9999 99 ·9 999 99 99 selektováno na 2YTAG-N destičkách. Exprese scFv . v buňkách HB2 151 bylo indukováno kultivací buněk v médiu 2YTA obsahující 1 mM isopropyl -1- thio -B-D- galktopyranosidu při 30°C. Periplazmatický extrakt buněk byl připraven resuspendací buněčné pelety v 25 mM Tris (pH 7,5) obsahujícím 20% (w/v) sacharózy, 200 mM NaCl, 1 mM EDTA a 0,1 mM PMSF s následnou inkubací při 4°C s jemným promícháváním po dobu 1 hodiny. Po centrifugaci při 15000 ot/min byl solubilní scFv purifikován ze supernatantu afinitní chromatografii za použití modulu RPAS Purification Module (Pharmacia Bioteeh).9999 99 · 9 999 99 99 selected on 2YTAG-N plates. ScFv expression. in HB2 151 cells was induced by culturing the cells in 2YTA medium containing 1 mM isopropyl-1-thio-β-D-galktopyranoside at 30 ° C. Periplasmic cell extract was prepared by resuspending the cell pellet in 25 mM Tris (pH 7.5) containing 20% (w / v) sucrose, 200 mM NaCl, 1 mM EDTA, and 0.1 mM PMSF followed by incubation at 4 ° C with gentle by stirring for 1 hour. After centrifugation at 15,000 rpm, soluble scFv was purified from the supernatant by affinity chromatography using the RPAS Purification Module (Pharmacia Bioteeh).

Příklad III. AnalýzyExample III. Analyzes

Kvantitativní KDR vazebná analýzaQuantitative KDR binding analysis

K vyšetření kvantitativní vazby purifikovaného solubilního scFv ke KDR byly použity dvě analýzy.Two assays were used to examine the quantitative binding of purified soluble scFv to KDR.

Čtyři různé klony zahrnující dva klony blokující VEGF, plCll a plF12, jeden neblokující klon, dominantní klon p2A6 a nevázající klon p2A7. byly exprimovány v třepacích láhvích za použití non-supresorových hostitelských buněk E. coli HB2151. Sekvence těžkého řetězce a lehkého řetězce PlCll jsou uvedeny na Obrázku 11. Solubilní scFv byl , purifikován z periplazmatických extraktů E. coli anti E <tag afinitní chromatografii. Výtěžek purifikovaného scFv těchto klonů byl v rozmezí 100-400 ug/litr kultury.Four different clones, including two VEGF blocking clones, pIC11 and plF12, one non-blocking clone, the dominant clone p2A6 and the non-binding clone p2A7. were expressed in shake flasks using non-suppressor E. coli HB2151 host cells. The heavy chain and light chain sequences of PlC11 are shown in Figure 11. The soluble scFv was purified from the periplasmic extracts of E. coli anti E <tag affinity chromatography. The yield of purified scFv of these clones was in the range of 100-400 µg / liter culture.

V přímé vazebné analýze byla přidána různá množství solubilního scFv ke. KDR-potaženým 96-jamkovým Maxisorp mikrotitračním destičkám a inkubována při pokojové teplotě po dobu 1 hodiny, po které byly destičky 3 krát promyty pomocí PBST. Destičky byly poté inkubovány při pokojové teplotě 1 hodinu se 100 ul myší anti E tag protilátky s následující inkubací se 100 pl konjugátu králičí antimyší protilátky-HRP.In direct binding analysis, various amounts of soluble scFv were added to. KDR-coated 96-well Maxisorp microtiter plates and incubated at room temperature for 1 hour, after which the plates were washed 3 times with PBST. Plates were then incubated at room temperature for 1 hour with 100 µl mouse anti E tag antibody followed by incubation with 100 µl rabbit anti-mouse antibody-HRP conjugate.

• · ····• · ····

9 99 9

9 9 99 9 9

9 9 99 9 9

9999

Destičky byly promyty a vyvinuty podle postupu popsaného výše pro ELISA stanovení fága.Plates were washed and developed according to the procedure described above for phage ELISA.

V další analýze, tj. kompetetivní VEGF blokující analýze, byla smíšena různá množství scFv s fixním množstvím KDR-AP (50 ng) a inkubovány při pokojové teplotě 1 hodinu. Směs byla poté přenesena do 96-jamkových destiček potažených VEGFi65 ( 2 0 0 ng/jamku) a inkubována při pokojové teplotě další 2 hodiny, po kterých byly destičky promyty 5 krát a byl přidán substrát pro AP ke kvantifikaci navázaných KDR-AP molekul. POté byla vypočtena hodnota IC50, t j. koncentrace scFv vyžadovaná pro 50% inhibici vazby KDR k VEGF.In another assay, i.e., competitive VEGF blocking assay, various amounts of scFv were mixed with a fixed amount of KDR-AP (50 ng) and incubated at room temperature for 1 hour. The mixture was then transferred to 96-well plates coated with VEGF 65 (20 ng / well) and incubated at room temperature for a further 2 hours, after which the plates were washed 5 times and substrate for AP was added to quantify bound KDR-AP molecules. Then, the IC 50 value, i.e. the concentration of scFv required for 50% inhibition of KDR binding to VEGF, was calculated.

Klon plCll a plF12, ale ne p2A6 také blokují vazbu •k imobilizovanému VEGF. Klon plCll, dominantní klon po každém kole panorámování, vykázal nejvyšší KDR vazebnou kapacitu a nejvyšší potenciál blokovat vazbu VEGF ke KDR (Tabulka 1) . Koncentrace protilátek klonu plCll vyžadované pro 50% maximální vazbu ke KDR a pro 50% inhibici vazby KDR k VEGF byly 0,2 nM a respektive 3 nM (viz Tabulka 1). Analýza FACS prokázala, že klony plCll, plF12 a p2A6 byly také schopné se vázat k exprimovanému receptoru na buněčném povrchu,na buňkách HUVEC.Clone pIL11 and pIL12 but not p2A6 also block binding to immobilized VEGF. The clC11 clone, the dominant clone after each panning round, showed the highest KDR binding capacity and the highest potential to block VEGF binding to KDR (Table 1). The antibody concentrations of the clC11 clone required for 50% maximal KDR binding and for 50% inhibition of KDR binding to VEGF were 0.2 nM and 3 nM, respectively (see Table 1). FACS analysis demonstrated that clC11, plF12 and p2A6 clones were also able to bind to the expressed cell surface receptor, HUVEC cells.

Analýza BIAcore solubilního scFvBIAcore analysis of soluble scFv

Vazebné kinetiky scFv ke KDR byly měřeny za použití biosenzorů BIAcore (Pharmacia Biosensor). KDR-AP fúzní protein byl imobilizován na senzorovém čipu a solubilní scFv byly injikovány v koncentracích v rozmezí 62,56 nM až 1000 nM. Při každé koncentraci byly získány senzogramy, které byly vyhodnoceny za použití programu BIA Evaluation 2,0 za účelem určení rychlostní konstanty kon a koff. Hodnota Kd byla vypočtena z poměru konstant koff/kon.ScFv binding kinetics to KDR were measured using BIAcore biosensors (Pharmacia Biosensor). The KDR-AP fusion protein was immobilized on a sensor chip and soluble scFvs were injected at concentrations ranging from 62.56 nM to 1000 nM. Sensograms were obtained at each concentration and evaluated using the BIA Evaluation 2.0 program to determine the rate constant k on and k off. The Kd value was calculated from the ratio of koff / kon constants.

*· ·♦#· ·· · ·· ···· * * · ♦ · ·♦ · · · • · ««· · · fc • · · · · « · · t · · ·* ♦· · · · · · ···· *..........* · · ♦ # · ·· · ·· ···· * * ♦ · · ♦ · • · f · f · f · f · f · f · c · · · · ···· ..........

Tabulka 1 uvádí výsledky povrchové plazmonové resonance na zařízení BIAcore. VEGF blokují scFv, plCll a plF12, se vázaly k imobilizovanému KDR s přibližně 6 krát slabší afinitou (Kd,Table 1 shows the results of surface plasmon resonance on a BIAcore device. VEGF blocks scFv, plC11 and plF12, bound to immobilized KDR with approximately 6 times weaker affinity (Kd,

11,2 nM) než nejlepší vazebný klon plCll, hlavně díky mnohem vyšší disociaci. Jak bylo předpokládáno, klon p2A7 se nevázal k imobilizované KDR na zařízení BIAcore.11.2 nM) than the best binding clone pIC11, mainly due to much higher dissociation. As expected, clone p2A7 did not bind to immobilized KDR on a BIAcore device.

Fosforylační analýzaPhosphorylation analysis

Fosforylační analýzy byla provedeny časnou pasáží buněk HUVEC následovanou protokolem popsaným dříve. Stručně řečeno byly buňky HUVEC inkubovány v EBM-2 bazálním médiu bez séra suplementovaném 0,5% bovinním sérovým albuminem při pokojové teplotě po dobu 10 minut v přítomnost nebo za absence protilátek scFv v koncentraci 5 ug/ml s následnou stimulací 20 ng/ml VEGFi65 při. pokojové teplotě dalších 15 minut. Buňky byly lyžovány a KDR receptor byl imunoprecipitován z buněčného lyzátu pomocí Protein A Sepharose kuliček navázaných ke králičí anti-KDR polyklonální protilátce (ImClone Systems Incorporated). Kuličky byly promyty a smíšeny se SDS vzorkovým pufrem a supernatant byl podroben analýze Western blotem.Phosphorylation analyzes were performed by early passage of HUVEC cells followed by the protocol described previously. Briefly, HUVEC cells were incubated in serum-free EBM-2 basal medium supplemented with 0.5% bovine serum albumin at room temperature for 10 minutes in the presence or absence of scFv antibodies at a concentration of 5 µg / ml followed by stimulation with 20 ng / ml VEGFi 65 at. 15 minutes at room temperature. Cells were lysed and KDR receptor was immunoprecipitated from cell lysate using Protein A Sepharose beads bound to rabbit anti-KDR polyclonal antibody (ImClone Systems Incorporated). The beads were washed and mixed with SDS sample buffer and the supernatant was subjected to Western blot analysis.

K detekci fosforylace KDR byly bloty vystaveny antifosfotyrosinové Mab, 4G10. Pro stanovení MAP kinázové aktivity byly buněčné lyzáty rozděleny pomocí SDS-PAGE s následnou analýzou Western blotem za použití fosfo specifické protilátky proti MAP kináze. Všechny signály byly detekovány za použití ECL.To detect KDR phosphorylation, blots were exposed to antiphosphotyrosine Mab, 4G10. To determine MAP kinase activity, cell lysates were resolved by SDS-PAGE followed by Western blot analysis using a phospho specific anti-MAP kinase antibody. All signals were detected using ECL.

Výsledky prokázaly, že VEGF blokující scFv plCll, ale ne neblokující scFv p-2A6 byly schopné inhibovat fosforylaci KDR receptoru stimulovanou VEGF. Dále také plCll efektivně inhiboval aktivaci MAP kináz p44/p42 stimulovanou VEGF. Oproti tomu ani plCll,. ani IMC-2A6 neihibovaly aktivaci MAP kináz p44/p42 stimulovanou VEGF.The results showed that VEGF blocking scFv pIC1 but not non-blocking scFv p-2A6 were able to inhibit VEGF-stimulated KDR receptor phosphorylation. Furthermore, pIC11 also effectively inhibited VEGF-stimulated activation of MAP kinases p44 / p42. In contrast, neither plCll. neither IMC-2A6 inhibited VEGF-stimulated MAP kinase p44 / p42 activation.

99999999

99999999

Anti-mitogenní analýzaAnti-mitogenic analysis

Buňky HUVEC (5 x 103 buněk/jamku) byly umístěny do 96jamkových destiček pro tkáňové kultury (Wallach, lne., Gaithersburg, MD) ve 200 ul EBM-2 média bez VEGF, bFGF nebo EGF a inkubovány při 37°C po dobu 72 hodin. Do jamek byla v dubletu přidána různá množství protilátek, které byly preinkubovány při 37°C po dobu 1 hodiny, po kterých byl přidán VEGFies do finální koncntrace 16 ng/ml. Po 18 hodinách inkubace bylo do každé jamky přidáno 0,25 uCi (3H)-TdR (Amersham) a v inkubaci bylo pokračováno další 4 hodiny. Buňky byly umístěny na led, dvakrát promyty médiem obsahujícím sérum s následnou 10 minutovou inkubací při 4°C s 10% TCA. Buňky byly poté promyty jedenkrát vodou a solubilizovány ve 25 ul 2% SDS. Byla přidána scintilační tekutina (150 ul/jamku) a radioaktivita inkorporovaná do DNA byla určena na scintilačním počítači (Wallach, Model 1450 Microbeta Scintillation Counter).HUVEC cells (5 x 10 3 cells / well) were plated in 96-well tissue culture plates (Wallach, Inc., Gaithersburg, MD) in 200 µl EBM-2 medium without VEGF, bFGF or EGF and incubated at 37 ° C for 72 hours. hours. Different amounts of antibodies were added to the wells in duplicate, which were preincubated at 37 ° C for 1 hour, after which VEGFies were added to a final concentration of 16 ng / ml. After 18 hours of incubation, 0.25 µCi (3H) -TdR (Amersham) was added to each well and incubated for an additional 4 hours. Cells were placed on ice, washed twice with serum-containing medium followed by incubation for 10 minutes at 4 ° C with 10% TCA. The cells were then washed once with water and solubilized in 25 µl of 2% SDS. Scintillation fluid (150 µl / well) was added and radioactivity incorporated into DNA was determined on a scintillation counter (Wallach, Model 1450 Microbeta Scintillation Counter).

Schopnost protilátek scFv blokovat mitogenní aktivitu stimulovanou VEGF na buňky HUVEC je uvedena na Obr. 3. scFv plCll blokující VEGF silně inhiboval DNA syntézu indukovanou DNA v buňkách HUVEC s hodnotou EC50·, t j. koncentrací protilátek, která inhibuje 50% mitogeneze buněk HUVEC stimulované VEGF, přibližně 5 nM. Neblokující scFv p2A6 nevykázala žádný inhibiční efekt na mitogenní aktivitu VEGF. Ani plCll ani p2A6 neinhiboval DNA syntézu buněk HUVEC indukovanou bFGF,The ability of scFv antibodies to block VEGF-stimulated mitogenic activity on HUVEC cells is shown in FIG. 3. The VEGF-blocking scFv p1C11 strongly inhibited DNA-induced DNA synthesis in HUVECs with an EC 50 value, i.e., an antibody concentration that inhibited 50% of VEGF-stimulated HUVEC mitogenesis of approximately 5 nM. Non-blocking scFv p2A6 showed no inhibitory effect on mitogenic activity of VEGF. Neither pIC11 nor p2A6 inhibited bFGF-induced HUVEC DNA synthesis,

Příklad IV. Tvorba chimérických protilátekExample IV. Generation of chimeric antibodies

Buněčné linie a bílkovinyCell lines and proteins

Primárně kultivované endoteliální buňky z lidské umbilikální žíly (HUVEC) byly udržovány v médiu EBM-2 při 37°C, 5% CO2. Pro všechny analýzy byly použity buňky mezi pasážemi 2-5. VEGF165 a KDR-alkalická fosfatáza fúzní proteiny (KDR-AP) byly ·· 0000 • 0000 0 0 0 0 ^0 ••*• 0 0 0000 ···· ·· ·» «·· ,. ., exprimovány v baculoviru a respektive NIH 3T3 buňkách, a purifikovány podle postupů popsaných výše. Protilátky anti-KDR scFv a scFv p2A6, které se váží ke KDR, ale neblokují KDR-VEGF interakci, byly izolovány z fágové knihovny zkonstruovné z myši imunizované pomocí KDR, jak je popsáno výše. C225 je chimérická IgGl protilátka namířená proti receptoru epidermálního růstového faktoru (EGF).Primarily cultured human umbilical vein endothelial cells (HUVEC) were maintained in EBM-2 medium at 37 ° C, 5% CO 2 . Cells between passages 2-5 were used for all analyzes. VEGF165 and KDR-Alkaline Phosphatase Fusion Proteins (KDR-AP) were: 0000 0000 0 0 0 0 0 0 0 0 0000 0000 000000. , expressed in baculovirus and NIH 3T3 cells, respectively, and purified according to the procedures described above. Anti-KDR antibodies scFv and scFv p2A6 that bind to KDR but do not block the KDR-VEGF interaction were isolated from a phage library constructed from mice immunized with KDR as described above. C225 is a chimeric IgG1 antibody directed against the epidermal growth factor (EGF) receptor.

Klonování variabilních domén scFv plCllCloning of scFv pIC11 variable domains

Variabilní domény lehkých (VL) a těžkých (VH) řetězců plCll byly klonovány z scFv expresního vektoru pomocí PCR za použití primerů 1 a 2, a respektive primerů 3 a 4. Vedoucí peptidová sekvence pro sekreci proteinu v savčích buňkách byla poté přidána k 5' konci VL a VH pomocí PCR za použití primerů 5 a 2 a respektive primerů 5 a 4.The variable domains of the light (V L ) and heavy (V H ) chains of pIC11 were cloned from the scFv expression vector by PCR using primers 1 and 2 and primers 3 and 4 respectively. The leader protein sequence for protein secretion in mammalian cells was then added to 5 'ends of V L and V H by PCR using primers 5 and 2 and primers 5 and 4, respectively.

Primer 1: 5' CRA GTA GCA ACT GCA ACT GGA GTA CAT TCA GAC ATC GAG CTC 3'Primer 1: 5 'CRA GTA GCA ACT GCA ACT GGA CAT

Primer 2: 5'TCG ATC TAG AAG GAT CCA CTC ACG TTT TAT TTC CAG3' BamHIPrimer 2: 5'TCG ATC TAG AAG GAT CCA ACT TTT TAT TTC CAG3 'BamHI

Primer 3: 5'CTA GTA GCA ACT GCA ACT GGA GTA CAT TCA CAG GTC AAG CTG3'Primer 3: 5'CTA GTA ACT GCA ACT GGA GTA CAT TCA CAG GTC AAG CTG3 '

Primer 4: 5'TCG AAG GAT CCA CTC ACC TGA GGA GAC GGT3'Primer 4: 5'TCG AAG GAT CCA ACC TGA GGA GAC GGT3 '

BamHIBamHI

Primer 5: 5' GGT CAA AAG CTT ATG GGA TGG TCA TGT ATC ATC ATCPrimer 5: 5 'GGT CAA AAG CTT ATG

Hind IIIHind III

CTT TTT CTA GTA GCA ACT3' ·· 4··· • · ·· ·CTT TTT CTA GTA GCA ACT3 '·· 4 ··· • · ·· ·

·· ···· • · 4 • · · • · · · • «4 · • 4 ···· ···· · 4 · 4 ·· · 4 ·· ·

Konstrukce expresních vektorů pro chimérické plCll IgG.Construction of expression vectors for chimeric pIC11 IgG.

Byly zkonstruovány separátní vektory pro expresi chimérických IgG lehkých a těžkých řetězců. Klonovaný VL gen byl natráven pomocí Hind III a BamHI a ligován do vektoru pKNIOO obsahujícího konstantní oblast lidského κ lehkého řetězce (CL), aby se vytvořil expresní vektor pro chimérický plCll lehký řetězec, IMC-1C11-L. Klonovaný VH gen byl natráven pomocí Hind III a BamHI a ligován do vektoru pGID105 obsahujícího konstantní oblast lidského IgGl (γ) těžkého řetězce (CH), aby se vytvořil expresní vektor pro chimérický plCll těžký řetězec, IMC-1C11-H. Oba konstrukty byly vyšetřeny natrávením restrikčním enzymem a verifikovány dideoxynukleotidovým sekvenováním.Separate vectors for expression of chimeric IgG light and heavy chains were constructed. The cloned V L gene was digested with Hind III and BamHI and ligated into the pKN100 vector containing the human κ light chain constant region (C L ) to create an expression vector for the chimeric pIC11 light chain, IMC-1C11-L. The cloned V H gene was digested with Hind III and BamHI and ligated into the pGID105 vector containing the human IgG1 (γ) heavy chain (C H ) constant region to create an expression vector for the chimeric pIC11 heavy chain, IMC-1C11-H. Both constructs were examined by restriction enzyme digestion and verified by dideoxynucleotide sequencing.

Jak je vidět' na Obrázku 4, jsou obě domény VH i VL přesně fúzovány na svých 5' koncích k segmentu genu kódujícího vedoucí peptidovou sekvenci, jak je vyznačeno. Domény VH a VL jsou ligovány pomocí Hind III/BamHI míst do expresního vektoru PG1D105, který obsahuje konstantní oblast lidského IgGl (γ) těžkého řetězce (CH), á pKNIOO, který obsahuje cDNA verzi konstantní oblast lidského κ lehkého řetězce (CL) . V obou případech je exprese pod kontrolou promotéru HCMVi a je ukončena arteficiální terminační sekvencí. Oblast lehkého a těžkého řetězce rezidua komplementárně určující oblasti (CDR) definovaných podle hypervariabilních sekvenční definici autorů Kabata et al., jsou podtrženy a označeny jako CDR-H1 až H3 a CDR-L1 až L3.As seen in Figure 4, both V H and V L domains are fused precisely at their 5 'ends to a segment of the gene encoding the leader peptide sequence as indicated. The V H and V L domains are ligated by Hind III / BamHI sites to the PG1D105 expression vector containing the human IgG1 (γ) heavy chain (C H ) constant region, and pKN100 that contains the cDNA version of the human κ light chain (C) L ). In both cases, expression is under the control of the HCMV 1 promoter and is terminated by an artificial termination sequence. The light and heavy chain region of the complementary determining regions (CDRs) defined according to the hypervariable sequence definition of Kabat et al. Are underlined and designated as CDR-H1 to H3 and CDR-L1 to L3.

IgG exprese a purifikace.IgG expression and purification.

Buňky COS byly transfekovány stejným množstvím plazmidů IMC1C11-L a IMC 1C11-H pro transientní expresi IgG. Subkonfluentní buňky COS narostlé v médiu DMEM/10% FCS ve 150 mm kultivačních nádobách byly promyty jedenkrát 20 ml DMEM obsahujícího 40 mM Tris (pH 7,4), s následnou inkubací při 37°C • · · · • ·· ····COS cells were transfected with the same amount of plasmids IMC1C11-L and IMC 1C11-H for transient IgG expression. Subconfluent COS cells grown in DMEM / 10% FCS in 150 mm culture flasks were washed once with 20 ml DMEM containing 40 mM Tris (pH 7.4), followed by incubation at 37 ° C. ·

po dobu 4,5 hodin se 4 ml DMEM/DEAE-Dextranem/DNA směsi (DMEM obsahující 40 nM Tris, 0,4 mg/ml DEAE-Dextranu (Sigma) a 20 ug plazmidu IMC-1C11-L a IMC-1C11-H). Buňky byly inkubovány při 37°C po dobu 1 hodiny se 4 ml DMEM/2% FCS obsahující 100 nM chlorochinu (Sigma) s následnou inkubací s 1,5 ml 20% glycerolu/PBS při pokojové teplotě po dobu 1 minuty. Buňky byly promyty dvakrát pomocí DMEM/5% FCS a inkubovány ve 20 ml stejného média přes noc. Médium buněčné kultury bylo zaměněno za DMEM bez séra/HEPES poté, co buňky byly dvakrát promyty čistým DMEM. Supernatant buněčné kultury byl stažen 48 hodin a 120 hodin po transfekci. Chimérická IgG byla purifikována ze spojeného supernatantu afinitní chromatografii za použití kolony s proteinem G podle protokolu popsaného výrobcem (Pharmacia Biotech). Frakdé obsahuící IgG byly spojeny, pufr byl zaměněn za PBS a zakoncentrován za použití koncentračního zařízení Centricon 10 (Amicon Corp., Beverly, MA). Čistota IgG byla analyzována pomocí SDS-PAGE. Koncentrace purifikované protilátky byla určena ELISA analýzou za použití specifické protilátky proti lidskému γ řetězci jako vychytávací látky. Standardní křivka byla kalibrována za použití lidské protilátky C225 klinického stupně.for 4.5 hours with 4 ml DMEM / DEAE-Dextran / DNA mixture (DMEM containing 40 nM Tris, 0.4 mg / ml DEAE-Dextran (Sigma) and 20 µg plasmid IMC-1C11-L and IMC-1C11- H). Cells were incubated at 37 ° C for 1 hour with 4 ml DMEM / 2% FCS containing 100 nM chloroquine (Sigma) followed by incubation with 1.5 ml 20% glycerol / PBS at room temperature for 1 minute. Cells were washed twice with DMEM / 5% FCS and incubated in 20 ml of the same medium overnight. Cell culture medium was changed to serum-free DMEM / HEPES after cells were washed twice with pure DMEM. Cell culture supernatant was withdrawn 48 hours and 120 hours after transfection. Chimeric IgG was purified from the pooled supernatant by affinity chromatography using a protein G column according to the protocol described by the manufacturer (Pharmacia Biotech). Fractions containing IgG were pooled, buffer exchanged into PBS and concentrated using a Centricon 10 concentration apparatus (Amicon Corp., Beverly, MA). IgG purity was analyzed by SDS-PAGE. The concentration of purified antibody was determined by ELISA analysis using a specific anti-human γ chain antibody as scavenger. The standard curve was calibrated using clinical grade human C225 antibody.

Po afinitní purifikaci Proteinem G byl zjištěn na SDS-PAGE jeden proužek bílkoviny o velikosti přibližně 150 kD. Analýza Western .blot za použití specifické protilátky proti Fc fragmentu lidského IgGl konjugované s HRP potvrdila přítomnost Fc fragmentu lidské IgG v purifikované bílkovině.Following Protein G affinity purification, a single protein band of approximately 150 kD was detected on SDS-PAGE. Western blot analysis using HRP-conjugated specific human IgG1 Fc fragment confirmed the presence of human IgG Fc fragment in the purified protein.

Výsledky ELISA testu prakzují, že IMC-1C11 se váží účinněji k imobilizovanému KDR než mateřská scFv.The ELISA results indicate that IMC-1C11 binds more effectively to immobilized KDR than maternal scFv.

Příklad V. Stanovení a analýzyExample V. Determination and Analysis

Analýza FACS.FACS analysis.

Časně pasážované buňky HUVEC byly kultivovány přes noc v médiu EBM-2 bez růstového faktoru, aby se indukovala exprese KDR. Buňky byly sesbírány a promyty třikrát pomocí PBS, inkubovány s IMC-plCll IgG (5ug/ml) po dobu 1 hodiny při 4°C s následnou inkubací s králičí protilátkou proti lidskému Fc fragmentu označené FITC (Capper, Organon Teknika Corp., West Chester, PA) dalších 60 minut. Buňky byly promyty a analyzovány průtokovým cytometrem (Model EPICS(R), Coulter Corp., Edison, NJ) . Jak bylo dříve patrné pro mateřskou scFv plCll, IMC-1C11 se specificky' váže ke KDR exp»rimovanému na časně pasážovaných buňkách HUVEC.Early passaged HUVECs were cultured overnight in EBM-2 without growth factor to induce KDR expression. Cells were harvested and washed three times with PBS, incubated with IMC-pIC11 IgG (5µg / ml) for 1 hour at 4 ° C followed by incubation with FITC-labeled rabbit antibody to human Fc fragment (Capper, Organon Teknika Corp., West Chester , PA) for an additional 60 minutes. Cells were washed and analyzed by flow cytometer (Model EPICS (R) , Coulter Corp., Edison, NJ). As previously seen for maternal scFv pIC11, IMC-1C11 specifically binds to KDR expressed on early passaged HUVEC cells.

Kvantitativní KDR vazebná .studieQuantitative DRC binding study

K 96-jamkovým Maxi-sorp mikrotitračním destičkám potaženým KDR (Nunc. Dánsko) byla přidána různá množství protilátek a inkubována při pokojové teplotě po dobu 1 hodiny, po které byly destičky promyty 3 krát pomocí PBS obsahujícícmu 0,1% Tween-20. Destičky byly poté inkubovány při pokojové teplotě po dobu 1 hodiny se 100 ul konjugátu myší anti E tag protilátky-HRP (Pharmacia Biotech) pro scFv, nebo králičí konjugátu králičí specifické protilátky proti Fc fragmentu lidského IgG-HRP (Cappel, Organon Teknika Corp.) pro chimérické IgG. Destičky byly promyty 5 krát, byl přidán TMB peroxidázový substrát (KPL, Gaithersburg, MD) a byla odečtena OD při 450 nm za použití. mikrodestičkového čtecího zařízení (Molecular Device, Sunnyvale, CA) . IMC-1C11 se váže účinněji k imobilizovanému KDR než mateřská scFv.Various amounts of antibodies were added to 96-well Maxi-sorp microtiter plates coated with KDR (Nunc. Denmark) and incubated at room temperature for 1 hour, after which the plates were washed 3 times with PBS containing 0.1% Tween-20. Plates were then incubated at room temperature for 1 hour with 100 µl mouse anti E tag antibody-HRP conjugate (Pharmacia Biotech) for scFv, or rabbit conjugate rabbit specific antibody to human IgG-HRP Fc fragment (Cappel, Organon Teknika Corp.) for chimeric IgG. Plates were washed 5 times, TMB peroxidase substrate (KPL, Gaithersburg, MD) was added and OD read at 450 nm using. a microplate reader (Molecular Device, Sunnyvale, CA). IMC-1C11 binds more effectively to immobilized KDR than maternal scFv.

Analýza Biacore.Biacore analysis.

Vazebné kinetiky protilátek proti KDR byly měřeny za použití biosenzorů BIAcore (Pharmacia Biosensor). Fúzní protein KDR-AP byl imobilizován na senzorovém čipu a protilátky nebo VEGF byly injikovány v koncentracích v rozmezí 25 nM až 200 nM. Senzorogramy byly získány při každé koncentraci a byly vyhodnoceny za použití programu BIA Evaluation 2.0, aby se určily rychlostní konstanty kon a koff. Hodnota Kd byla vypočtena jako poměr rychlostních konstant koff/kon.The binding kinetics of KDR antibodies were measured using BIAcore biosensors (Pharmacia Biosensor). The KDR-AP fusion protein was immobilized on a sensor chip and antibodies or VEGF were injected at concentrations ranging from 25 nM to 200 nM. Sensorgrams were obtained at each concentration and were evaluated using the BIA Evaluation 2.0 program to determine the rate constants kon and koff. The Kd value was calculated as the ratio of the rate constants koff / kon.

Analýza BIAcore odhalila, že IMC-1C11 se váže ke KDR s vyšší afinitou, než mateřská scFv (Tabulka 2). Hodnota Kd IMC1C11 je 0,82 nM ve srovnání s 2,1 nM pro scFv. Zvýšená afinita IMC1C11 je způsobena hlavně nižší disociační rychlostí (koff) bivalentní chimérické IgG. Je důležité si všimnout, že afinita IMC-1C11 pro vazbu ke KDR je podobná afinitě přirozeného ligandu VEGF pro vazbu KDR, která je 0,93 nM, jak je určeno v naší analýze BIAcore (Tabulka 2).BIAcore analysis revealed that IMC-1C11 binds to KDR with higher affinity than maternal scFv (Table 2). The Kd of IMC1C11 is 0.82 nM compared to 2.1 nM for scFv. The increased affinity of IMC1C11 is mainly due to the lower dissociation rate (k off) of bivalent chimeric IgG. It is important to note that the affinity of IMC-1C11 for binding to KDR is similar to that of natural VEGF ligand for KDR binding, which is 0.93 nM as determined in our BIAcore analysis (Table 2).

Kompetitivní VEGF vazebná analýza;Competitive VEGF Binding Analysis;

V první analýze byla různá množství protilátky smíšena se smíšeným množstvím KDR-ΑΡ (50ng) a-inkubována při pokojové teplotě po dobu 1 hodiny. Směsi byly poté přeneseny do 96jamkových mikrotitračních destiček potažených pomocí VEGFi6s (200 ng/jamku) a inkubovány při pokojové teplotě další 2 hodiny, po kterých byly destičky promyty 5 krát a byl přidán substrát pro AP (p-nitrofenyl fosfát, Sigma) ke kvantifikaci KDR-ΑΡ molekul. Poté byla vypočtena hodnota EC50, . tj. koncentrace protilátky potřebná k 50% inhibici vazby KDR k VEGF.In the first analysis, different amounts of antibody were mixed with a mixed amount of KDR-Ρ (50ng) and incubated at room temperature for 1 hour. The mixtures were then transferred to VEGF 6- coated 96 well microtiter plates (200 ng / well) and incubated at room temperature for a further 2 hours, after which the plates were washed 5 times and the substrate for AP (p-nitrophenyl phosphate, Sigma) added. quantification of KDR-ΑΡ molecules. The EC50 value was then calculated. ie, the concentration of antibody required to inhibit 50% of KDR binding to VEGF.

IMC-1C11 blokuje KDR receptor před vazbou s imobilizovaným VEGF způsobem závislým na dávce. Chimérická protilátka účinněji blokuje interakci VEGF-KDR s hodnotou IC50 (tj. koncentrace protilátky potřebná k 50% inhibici vazby KDR k VEGF) 0,8 nM ve srovnání s 2,0 nM pro scFv. Kontrolní scFv také váže KDR, ale neblokuje VEGF-KDR.IMC-1C11 blocks the KDR receptor from binding with immobilized VEGF in a dose-dependent manner. The chimeric antibody more effectively blocks the interaction of VEGF-KDR with an IC 50 (ie, the concentration of antibody required to 50% inhibit KDR binding to VEGF) of 0.8 nM compared to 2.0 nM for scFv. The control scFv also binds KDR, but does not block VEGF-KDR.

V druhé analýze byla různá množství protilátky IMC-1C11 nebo neznačené bílkoviny VEGFi65 smíšená s fixním množstvím VEGFi65 značeným 1251 přidána do 96-jamkových mikrotitračnlch destiček potažených KDR receptorem. Destičky byly inkubovány při pokojové teplotě 2 hodiny, 5 krát promyty a bylo vypočteno množství radionuklidem značeného VEGFi65r který se váže k imobilizovanému KDR receptoru. Byly určeny koncentrace IMC1C11 a neznačeného VEGF165 potřebné k 50% blokádě vazby radionuklidem značeného VEGF k imobilizovanému KDR receptoru.In the second analysis, different quantities of IMC-1C11 or unlabeled VEGF protein 6 5 mixed with a fixed amount of labeled VEGF 65 1251 is added to 96-well plates coated with KDR mikrotitračnlch receptor. Plates were incubated at room temperature for 2 hours, washed 5 times, and the amount of VEGF155r-labeled radionuclide that bound to the immobilized KDR receptor was calculated. The concentrations of IMC1C11 and unlabeled VEGF 165 required to block 50% of the binding of VEGF-labeled radionuclide to the immobilized KDR receptor were determined.

IMC-1C11 účinně kompetuje s VEGF značeným 1251 pro vazbu k imobilizovanému reOptoru KDR způsobem závislým na dávce. Jak bylo očekáváno, C225, chimérická protilátka namířená proti EGF receptoru, se neváže ke KDR receptoru ani neblokuje interakci VEGF-KDR.IMC-1C11 effectively competes with 1251-labeled VEGF for binding to the immobilized KDR receptor in a dose-dependent manner. As expected, C225, a chimeric antibody directed against the EGF receptor, does not bind to the KDR receptor or block the VEGF-KDR interaction.

Fosforylační analýza.Phosphorylation analysis.

Subkonfluentní buňky HUVEC byly kultivovány v médiu ABM-2 bez růstového faktoru po dobu 24 až 48 hodin před experimentem. Po předléčení s 50 nM ortovanadátu sodného po dobu 30 minut byly buňky inkubovány v přítomnosti nebo za absence protilátek po dobu 30 minut s následnou stimulací 20 ng/ml VEGFi65 nebo 10 ng/ml FGF při pokojové teplotě dalších 15 minut. Buňky byly poté lyžovány v lytickém pufru (50 nM Tris, 150 mM, 1% NP-40, 2mM EDTA, 0,25% deoxycholát sodný, lmM PMSF, 1 ug/ml leupeptinu, 1 ug/ml pepstatinu, 10 ug/ml aprotininu, pH 7,5) a buněčný lyzát byl použit pro KDR i MAP kinázovou fosforylační analýzu. KDR receptor byl imunoprecipitován z buněčných lyzátů kuličkami Protein A Sepharózy (Santa Cruz Biotechnology, lne., CA) navázaných k anti-KDR protilátce, Mab 4.13 (ImClone Systems) Proteiny byly rozděleny na SDS-PAGE a podrobeny analýze Western blotem. K detekci fosforylace KDR byly bloty vystaveny antifosfotyrosinové Mab, PY20 (ICN Biomedicals, lne. Aurora, OH) . Pro analýzu aktivity MAP kinázy byly buněčné lyzáty rozděleny na SDS-PAGE s následnou analýzou Western blotem za použití fosfo-specifické protilátky proti MAP kináze • · ··· · • · ··· · · · • · · · · · · · · • · · · · · · · ·HUVEC subconfluent cells were cultured in ABM-2 without growth factor for 24 to 48 hours prior to the experiment. After pretreatment with 50 nM sodium orthovanadate for 30 minutes, cells were incubated in the presence or absence of antibodies for 30 minutes followed by stimulation with 20 ng / ml VEGF 65 or 10 ng / ml FGF at room temperature for a further 15 minutes. The cells were then lysed in lysis buffer (50 nM Tris, 150 mM, 1% NP-40, 2 mM EDTA, 0.25% sodium deoxycholate, 1 mM PMSF, 1 µg / ml leupeptin, 1 µg / ml pepstatin, 10 µg / ml aprotinin, pH 7.5) and cell lysate were used for both KDR and MAP kinase phosphorylation analysis. The KDR receptor was immunoprecipitated from cell lysates by Protein A Sepharose beads (Santa Cruz Biotechnology, Inc., CA) bound to the anti-KDR antibody, Mab 4.13 (ImClone Systems). Proteins were resolved on SDS-PAGE and subjected to Western blot analysis. To detect KDR phosphorylation, blots were exposed to antiphosphotyrosine Mab, PY20 (ICN Biomedicals, Inc. Aurora, OH). For analysis of MAP kinase activity, cell lysates were resolved on SDS-PAGE followed by Western blot analysis using a phospho-specific anti-MAP kinase antibody. • · · · · · · · · · ·

........ *.............. * ......

(New England BioLabs, Beverly, MA). Všechny signály byly detekovány za použití ECL (Amersham, Arlington Heights, IL) .(New England Bio Labs, Beverly, MA). All signals were detected using ECL (Amersham, Arlington Heights, IL).

V obou analýzách byly bloty znovu vystaveny polyklonální protilátce' proti KDR (ImClone Systems) k zajištění, aby byly do každé stopy SDS-PGA gelů nanesena stejná množství bílkoviny.In both assays, the blots were re-exposed to a polyclonal anti-KDR antibody (ImClone Systems) to ensure that equal amounts of protein were loaded into each trace of SDS-PGA gels.

IMC-lCll účinně inhibuje fosforylaci stimulovanou VEGF KDR receptoru a aktivaci p44/p42 MAP kináz. Oproti tomu C225 nevykazuje žádnou inhibici aktivace KDR receptoru a MAP kináz stimulovaných VEGF. Ani IMC-1C11 ani C225 samotný neměly žádný účinek na aktivitu KDR receptoru a p44/p42 MAP kináz. Jak bylo dříve patrné pro scFv plCll, IMC-lCll neinhibuje aktivaci p44/p42 MAP kináz stimulovanou FGF. Dále ani scFv p2A6 ani chimérická IgG forma p2A6 (c-p2A6) neinhibují aktivaci KDR receptoru a MAP kináz stimulovanou VEGF.IMC-1C11 effectively inhibits VEGF KDR receptor-stimulated phosphorylation and activation of p44 / p42 MAP kinases. In contrast, C225 shows no inhibition of KEG receptor activation and VEGF-stimulated MAP kinases. Neither IMC-1C11 nor C225 alone had any effect on KDR receptor activity and p44 / p42 MAP kinases. As previously seen for scFv pIC11, IMC-1C11 does not inhibit FGF-stimulated activation of p44 / p42 MAP kinases. Furthermore, neither the scFv p2A6 nor the chimeric IgG form of p2A6 (c-p2A6) inhibits VEGF-stimulated KDR receptor and MAP kinase activation.

Antimitogenní analýzaAntimitogenic analysis

Účinek anti-KDR protilátek na mitogenezi lidských endoteliálních buněk stimulovaných VEGF byl určen pomocí (3H)TdR DNA inkorporační analýzy při použití buněk HUVEC. Buňky HUVEC (5xl03 buněk/jamku) byly umístěny do 96-jamkových destiček pro tkáňové . kultury ve 200 ul média EBM-2 bez VEGF, bFGF nebo EGF a inkubovány při 37°C po dobu 72 hodin. Různá množství protilátek byla přidána do jamek v dubletu a preinkubována při 37°C po dobu 1 hodiny, po které byl přidán VEGFies do finální koncentrace 16 ng/ml) . Po 18 hodinách inkubace bylo přidáno do každé jamky 0,5 uCi (3H)-TdR a směs byla inkubována další 4 hodiny. Radioaktivita inkorporovaná do DNA byla určena scintilačním počítačem.The effect of anti-KDR antibodies on mitogenesis of human VEGF-stimulated endothelial cells was determined by ( 3 H) TdR DNA incorporation analysis using HUVEC cells. HUVEC cells (5x10 3 cells / well) were plated in 96-well tissue plates. cultures in 200 µl VEGF, bFGF or EGF free EBM-2 medium and incubated at 37 ° C for 72 hours. Various amounts of antibodies were added to the wells in duplicate and preincubated at 37 ° C for 1 hour, after which VEGFies were added to a final concentration of 16 ng / ml). After 18 hours of incubation, 0.5 µCi ( 3 H) -TdR was added to each well and incubated for an additional 4 hours. The radioactivity incorporated into the DNA was determined by scintillation counting.

IMC-lCll a scFv plCll účinně inhibují mitogenezi buněk HUVEC stimulovanou VEGF. IMC-lCll je silnější inhibitor mitogeneze indukované VEGF buněk HUVEC než mateřská scFv. KoncentraceIMC-1C11 and scFv pIC11 effectively inhibit VEGF-stimulated HUVEC cell mitogenesis. IMC-1C11 is a potent inhibitor of HUVEC-induced VEGF-induced mitogenesis than maternal scFv. Concentration

9 9 99 9 9 9 • · · · · ·9 9 99 9 9 9 • · · · · ·

9 9 9 • 9 9 9 9 • 9 9 · 9 r ···· ·« ·· · protilátek potřebné k 50% inhibici mitogeneze indukované EGF buněk HUVEC jsou 0,8 nM pro IMC-1C11 a respektive 6 nM pro scFv. Jak bylo očekáváno, scFv p2A6 nevykázala žádný inhibiční účinek na proliferací endoteliálních buněk stimulovaných VEGF.• 9 9 9 9 9 9 9 9 9 • 9 · r · ···· "·· · antibody required for 50% inhibition of EGF-induced mitogenesis of HUVEC are 0.8 nM for both IMC-1C11 and respectively 6 nM for the scFv. As expected, scFv p2A6 showed no inhibitory effect on the proliferation of VEGF-stimulated endothelial cells.

·· ·*«· ·· ·· ··· ··· · * «· ·· ·· ··· ·

ReferenceReference

1. Ziegler, B. L., Valtieri, M., Porada, G. A., De Maria, R., Muller, R., Masella, B., Gabbianelli, M., Casella, L, Pelosi,1. Ziegler, B.L., Valtieri, M., Porada, G.A., De Maria, R., Muller, R., Masella, B., Gabbianelli, M., Casella, L, Pelosi,

E., Bock, T., Zanjani, E. D., a Peschle, C. (1999) Science 285(5433), 1553-8E., Bock, T., Zanjani, E. D., and Peschle, C. (1999) Science 285 (5433), 1553-8.

2. Fiedier, W., Graeven, U., Ergun, S., Verago, S., Kilic, N., Stockschlader, M., a Hossfeld, D. K. (1997) Blood 89(6), 1870-52. Fiedier, W., Graeven, U., Ergun, S., Verago, S., Kilic, N., Stockschlader, M., and Hossfeld, D. K. (1997) Blood 89 (6), 1870-5.

3. Bellamy, W. T., Richter, L,, Frutiger, Y., a Grogan, T. M. (1999) Cancer Res 59(3), 728-333. Bellamy, W.T., Richter, L., Frutiger, Y., and Grogan, T. M. (1999) Cancer Res 59 (3), 728-33.

4. Katoh, 0., Tauchi, H., Kawaishi, K., Kimura, A., a Satow, Y. (1995) Cancer Res 55(23), 5687-924. Katoh, 0., Tauchi, H., Kawaishi, K., Kimura, A., and Satow, Y. (1995) Cancer Res 55 (23), 5687-92.

5. Klagsbrun, M., a D’Amore, P. A. (1996) Cytokine Growth Factor Rev 7(3), 259-705. Klagsbrun, M., and D'Amore, P. A. (1996) Cytokine Growth Factor Rev 7 (3), 259-70.

6. Ortega, N., Jonca, F., Vincent, S., Favard, C., --Ruchoux, M. M., a Plouet, J. (1991) Am J Pathol 151(5), 1215-24Ortega, N., Jonca, F., Vincent, S., Favard, C., Ruchoux, M. M., and Plouet, J. (1991) Am J Pathol 151 (5), 1215-24.

7. Shalaby, F., Rossant, J., Yamaguchi, T. P., Gertsenstein, M., Wu, X. F., Breitman, M. L., a Schuh, A. C. (1995) Nátuře 376(6535), 62-67. Shalaby, F., Rossant, J., Yamaguchi, T. P., Gertsenstein, M., Wu, X. F., Breitman, M. L., and Schuh, A. C. (1995) Nature 376 (6535), 62-6.

8. Fong, G. H., Rossant, J., Gertsenstein, M., a Breitman, M. L. (1995) Nátuře 376 (6535), 66-708. Fong, G.H., Rossant, J., Gertsenstein, M., and Breitman, M. L. (1995) Nature 376 (6535), 66-70.

9. Skobe, M., Rockwell, P., Goldstein, K, Vosseler, S., a Fusenig, N. E. (1997) Nat Med 3(11), 1222-79. Skobe, M., Rockwell, P., Goldstein, K, Vosseler, S., and Fusenig, N.E. (1997) Nat Med 3 (11), 1222-7.

10. Prewett, M., Huber, J., Li, Y., Santiago, A., 0’Connor, W., King, K., Overholser, J., Hooper, A., Pytowski, B., Witte, L., Bohlen, P., a Hicklin, D. J. (1999) Cancer Res 59(20), 5209-1810. Prewett, M., Huber, J., Li, Y., Santiago, A., O'Connor, W., King, K., Overholser, J., Hooper, A., Pytowski, B., Witte , L., Bohlen, P., and Hicklin, DJ (1999) Cancer Res 59 (20), 5209-18

11. Millauer, B., Shawver, L. K., Plate, K. H., Risau, W., a Ullrich, A. (1994) Nátuře 367(6463), 576-911. Millauer, B., Shawver, L.K., Plate, K.H., Risau, W., and Ullrich, A. (1994) Nature 367 (6463), 576-9.

12. Zim, Z., Lu, D., Kotanides, H., Santiago, A., Jimenez, X., Simcox, T., Hicklin, D. J., Bohlen, P., a Witte, L. (1999) Cancer Lett 136(2), 203-13 • 9 9*99 ··· ·12. Zim, Z., Lu, D., Kotanides, H., Santiago, A., Jimenez, X., Simcox, T., Hicklin, DJ, Bohlen, P., and Witte, L. (1999) Cancer Lett 136 (2), 203-13 9 9 * 99 ··· ·

9 99 9

99

99

9 99 9

9999 ·99999 · 9

99 9· 9 • · 9 9 999 9 · 9 • 9 9 9

9 9 9 9 99

9 9 9 ··9 9 9 ··

999 99 9*999 98 9 *

13. Leber, Τ. Μ., a Balkwill, F. R. (1997) Anal Biochem 249(1), 24-813. Leber, Τ. And Balkwill, F. R. (1997) Anal Biochem 249 (1), 24-8

14. Hamada, T., Mohle, R., Hesselgesser, J., Hoxie, J., Nachman, R. L., Moore, M. A. S., a Rafii, S. (1998) J Exp Med 188, 53954814. Hamada, T., Mohle, R., Hesselgesser, J., Hoxie, J., Nachman, R. L., Moore, M.A.S, and Rafii, S. (1998) J Exp Med 188, 539548

15. Strawn, L. M., McMahon, G., App, H., Schreck, R., Kuchler, W. R, Longhi, Μ. P., Hui, T. H., Tang, C , Levitzki, A., Gazit, A, Chen, I., Keři, G., Orfi, L., Risau, W., Flamme, I., Ullrich, A., Kirta K. P., a Shawyer. L. K. (1996) Cancer Res 56(15), 3540-515. Strawn, L.M., McMahon, G., App, H., Schreck, R., Kuchler, W.R., Longhi, Μ. P., Hui, TH, Tang, C, Levitzki, A., Gazit, A, Chen, I., Bushes, G., Orfi, L., Risau, W., Flamme, I., Ullrich, A., Kirta KP, and Shawyer. L. K. (1996) Cancer Res 56 (15), 3540-5

16. Zhu, Z., Rockwell, P., Lu, D., Kotanides, H., Pytowski, B., Hicklin, D. J., Bohlen, P., a Witte, L. (1998) Cancer Res 58(15), 3209-1416. Zhu, Z., Rockwell, P., Lu, D., Kotanides, H., Pytowski, B., Hicklin, DJ, Bohlen, P., and Witte, L. (1998) Cancer Res 58 (15). , 3209-14

17. Wang, H., a Keiser, J. A. (1998) Circ Res 83(8), 832-4017. Wang, H., and Keiser, J.A. (1998) Circ Res 83 (8), 832-40

18. Barleon, B., Sozzani, S., Zhou, D., Weich, H. A., Mantovani. A., a Mařme, D. (1996) Blood 87(8), 3336-4318. Barleon, B., Sozzani, S., Zhou, D., Weich, H.A., Mantovani. A., and Marme, D. (1996) Blood 87 (8), 3336-43

19. Clutterbuck, R. D., Millar, B. C., Powles, R_ L., Newman, A., Catovsky, D., Jarman, M., a Millar, J. L. (1998) Br J Haematol 102(2), 522-719. Clutterbuck, R. D., Millar, B. C., Powles, R. L., Newman, A., Catovsky, D., Jarman, M., and Millar, J. L. (1998) Br J Haematol 102 (2), 522-7.

20. Terpstra, W., Prins, A., Visser, T., Wognum, B., Wagemaker,20. Terpstra, W., Prins, A., Visser, T., Wognum, B., Wagemaker,

G. , Lowenberg, B., a Wielenga, J. (1995) Leukemia 9(9), 1573-7G., Lowenberg, B., and Wielenga, J. (1995) Leukemia 9 (9), 1573-7

21. Machado, E. A., Gerard, D. A., Lozzio, C. B., Lozzio, Β. B., Mitchell, J. R., a Golde, D. W. (1984) Blood 63(5), 1015-2221. Machado, E.A., Gerard, D.A., Lozzio, C. B., Lozzio, Β. B., Mitchell, J. R., and Golde, D. W. (1984) Blood 63 (5), 1015-22

22. Soker, S., Takashima, S.,‘ Miao, H. Q., Neufeld, G., a Klagsbrun, M. (1998) Cell 92(6), 735-4522. Soker, S., Takashima, S., iao Miao, H. Q., Neufeld, G., and Klagsbrun, M. (1998) Cell 92 (6), 735-45.

23. Salven, P., Manpaa, H., Orpana, A., Aliíalo, K., a Joensuu,23. Salven, P., Manpaa, H., Orpana, A., Aliíalo, K., and Joensuu,

H. (1997) Clin Cancer Res 3(5), 647-51H. (1997) Clin Cancer Res. 3 (5), 647-51

24. Obermair, A., Tempfer, C., Hefler, L., Preyer, O., Kaider, A. Zeillinger, R., Leodolter, S., a Kainz, C. (1998) Br J Cancer 77(11), 1870-424. Obermair, A., Tempfer, C., Hefler, L., Preyer, O., Kaider, A. Zeillinger, R., Leodolter, S., and Kainz, C. (1998) Br J Cancer 77 (11). ), 1870-4

25. Kranz, A., Mattfeldt, T.,.a Waltenberger, J. (1999) Int J Cancer 84(3), 293-8 ·« ·«·« φφ φ ·Φ ··** • ·« · · · • · · · * • » · · * * • r · · · · ·· ··· ·· ··25. Kranz, A., Mattfeldt, T., And Waltenberger, J. (1999) Int J Cancer 84 (3), 293-8 ** φφ φ · ** · ** ** · R r r r r r r r r r r r r

26. Abu-Jawdeh, G. Μ., Faíx, J. D., Niloff, J., Tognazzi, K., Manseau, E., Dvorak, H. F., a Brown, L. F. (1996) Lab Invest 74(6), 1105-1526. Abu-Jawdeh, G. Fa, Faix, JD, Niloff, J., Tognazzi, K., Manseau, E., Dvorak, HF, and Brown, LF (1996) Lab Invest 74 (6), 1105- 15 Dec

27. Ferrer, F. A., Miller, L. J., Lindquist, R.3 Kowalczyk, P., Laudone, V. P., Albertsen, P. C., a Kreutzer, D. L. (1999) Urology 54(3), 567-7227. Ferrer, FA, Miller, LJ, Lindquist, R. 3 Kowalczyk, P., Laudone, VP, Albertsen, PC, and Kreutzer, DL (1999) Urology 54 (3), 567-72.

28. Folkman, J. (1997) Exs 79,1-828. Folkman, J. (1997) Exs 79, 1-8

29. Perez-Atayde, A. R., Sallan, S. E., Tedrow, U., Cormors, S., Allred, E., a Folkman, J. (1997) Am J.Pathol 150(3), 815-2129. Perez-Atayde, A.R., Sallan, S.E., Tedrow, U., Cormors, S., Allred, E., and Folkman, J. (1997) Am J. Patol 150 (3), 815-21.

30. Fielder, W., Graeveo, U., Ergun, S., Verago, S., Kilic, N., Stockschlader, M., a Hossfeld, D. K. (1997) Leukemia 11(8), 1234-7.30. Fielder, W., Graeveo, U., Ergun, S., Verago, S., Kilic, N., Stockschlader, M., and Hossfeld, D. K. (1997) Leukemia 11 (8), 1234-7.

···· ·· ·· ··· ·· ··········································

Tabulka 1: KDR vazebná analýza scFv protilátek proti KDRTable 1: KDR binding analysis of scFv antibodies against KDR

Klon scFv Clone scFv Vazba KDR1 (ED50, nM)KDR binding 1 (ED 50 , nM) Blokování VEGF2 (IC50, nM)VEGF Block 2 (IC 50 , nM) Vazebné kinetiky3 Coupling kinetics 3 Kon (10¾-1 s-1)Kon (10¾ -1 sec -1 ) Koff (10¾-¾-1)Koff (10¾ - ¾ -1 ) Kd (10- fy)Kd (10 - fy) PICH PICH Ano (0,3) Yes (0,3) Ano (3,0) Yes (3,0) 1,1 1.1 2, 3 2, 3 2,1 2.1 P1F12 P1F12 Ano (1,0) Yes (1,0) Ano (15) Yes (15) 0,24 0.24 1,4 1.4 5,9 5.9 P2A6 P2A6 Ano (5,0) Yes (5,0) Ne (nad 300) No (over 300) 4,1 4.1 46,1 46.1 11,2 11.2 P2A7 P2A7 Ne (NA) No (NA) Ne (nad 300) No (over 300) NA ON NA ON NA ON

1. Určeno přímým vazebným ELISA testem, čísla v závorkách reprezentují koncentrace scFv, které dávají 50% maximální vazby;1. Determined by direct binding ELISA, the numbers in parentheses represent the scFv concentrations that give 50% of the maximum binding;

2. Určeno kompetitivním VEGF blokujícím ELISA testem, čísla v závorkách reprezentují koncentrace scFv potřebné pro 50% inhibici vazby KDR k imobilizovanému VEGF;2. Determined by competitive VEGF blocking ELISA, the numbers in parentheses represent the scFv concentrations required for 50% inhibition of KDR binding to immobilized VEGF;

3. Určeno analýzou BIAcore3. Determined by BIAcore analysis

NA = nepříslušícíNA = not applicable

Tabulka 2. Vazebné kinetiky plCll scFv a IMC-1C11 k receptoru KDR*Table 2. KDR receptor binding kinetics of pIC11 scFv and IMC-1C11 *

Protilátka Antibody Kon (10¾-¾-1)Kon (10¾ - ¾ -1 ) Koff (10-¾-1)Koff (10 - ¾ -1) Kd (10-¾)Kd (10 - ¾) PlCll scFv PlC11 scFv 1,11 1.11 2,27 2.27 2,1 2.1 IMC-1C11 IMC-1C11 0, 63 0, 63 0,52 0.52 0,82 0.82 VEGF VEGF 1,87 1.87 1,81 1.81 0,93 0.93

* Všechny rychlosti byly určeny ’ povrchovou plazmonovou rezonancí za použití systému BIAcore a jsou průměrem alespoň třech separátních stanoveni.* All rates were determined by surface plasmon resonance using the BIAcore system and are the average of at least three separate determinations.

• 9 ·» · · · 9 · 9 99 99 9 9 9 9

r..... ...........♦··- -*—9ί»·-.·.._ 9_ · * ^'9 9 9 9 9 9 9 ...... 9 ..... Vr ..... ........... ♦ ·· - - * - 9ί »· -. · .._ 9_ · * ^ '9 9 9 9 9 9 9 ..... 9 ..... V

-λ:-λ:

r 9 9 · 9 9 9» ··· «» 9 ·r 9 9 · 9 9 9

Claims (24)

PATENTOVÉ NÁROKYPATENT CLAIMS 1. Použití účinného množství antagonisty receptoru VEGFR pro výrobu léčiva pro inhibici růstu buněk non-solidních nádorů, které jsou u savců stimulovány ligandem receptoru vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGFR).Use of an effective amount of a VEGFR receptor antagonist for the manufacture of a medicament for inhibiting the growth of non-solid tumor cells that are stimulated in a mammal by a vascular endothelial growth factor receptor (VEGFR) ligand. 2. Použití podle nároku 1, kde VEGFR je KDR.The use of claim 1, wherein the VEGFR is KDR. 3. Použití podle nároku 1, kde VEGFR je flk-1.The use of claim 1, wherein the VEGFR is flk-1. ► 99► 99 9 9 9 99 9 9999 999 9 9 9 4 9. 9 9 9 4 9 9 9 9 99 4. Použití podle nároku 1, kde VEGFR je fit-1.The use of claim 1, wherein the VEGFR is fit-1. 5. Použití podle nároku 1, kde savcem je člověk.The use of claim 1, wherein the mammal is a human. 6. Použití podle nároku 1, kde antagonistou je biologická molekula.The use of claim 1, wherein the antagonist is a biological molecule. 7. Použití podle nároku 6, kde biologickou molekulou je monoklonální protilátka specifická pro VEGFR nebo fragment, který obsahuje jeho hypervariabilní oblast.The use of claim 6, wherein the biological molecule is a monoclonal antibody specific for VEGFR or a fragment that comprises a hypervariable region thereof. 8. Použití podle nároku 7, kde protilátka obsahuje alespoň jeden variabilní fragment těžkého řetězce obsahující:The use of claim 7, wherein the antibody comprises at least one variable heavy chain fragment comprising: CDRH1 CDRH1 mající having aminokyselinovou amino acid sekvenci sequence uvedenou mentioned v in SEQ SEQ ID ID NO 1; NO 1; CDRH2 NO 2; a CDRH2 NO 2; and maj ící possessing aminokyselinovou amino acid sekvenci sequence uvedenou mentioned v in SEQ SEQ ID ID CDRH3 NO 3; CDRH3 NO 3; mající having aminokyselinovou amino acid sekvenci sequence uvedenou mentioned v in SEQ SEQ ID ID
a alespoň jeden variabilní fragment lehkého řetězce obsahující:and at least one light chain variable fragment comprising: •· ·-» · · * ·f · * · · ···· ♦ ·• · · - · · · f f f f .............. ♦ •-β· · >.......„· · V « · » · « « · --................. β • -β · ·> ....... · V V V V ... ...
9 · » · · » · · ··· <·9 · »· · · · ··· <· CDRL1 mající aminokyselinovou sekvenci uvedenou v SEQ IDCDRL1 having the amino acid sequence shown in SEQ ID NO 4;NO 4; CDRL2 mající aminokyselinovou sekvenci uvedenou v SEQ ID NO 5; aCDRL2 having the amino acid sequence shown in SEQ ID NO 5; and CDRL3 mající aminokyselinovou sekvenci uvedenou v SEQ IDCDRL3 having the amino acid sequence shown in SEQ ID NO 6.NO 6. 9. Použití podle nároku 7, kde protilátka obsahuje alespoň jeden variabilní fragment těžkého řetězce mající aminokyselinovou sekvenci uvedenou v SEQ ID NO 7; a alespoň jeden variabilní fragment lehkého řetězce mající aminokyselinovou sekvenci uvedenou v SEQ ID NO 8.The use of claim 7, wherein the antibody comprises at least one variable heavy chain fragment having the amino acid sequence set forth in SEQ ID NO 7; and at least one light chain variable fragment having the amino acid sequence set forth in SEQ ID NO 8. 10. Použití podle nároku 7, kde monoklonální protilátka je chimerizovaná nebo humanizovaná.The use of claim 7, wherein the monoclonal antibody is chimerized or humanized. 11. Použití podle nároku 1, kde antagonistou je malá molekula.The use of claim 1, wherein the antagonist is a small molecule. 12. Použití podle nároku 1, kde léčivo je zamýšleno pro aplikaci v kombinaci s léčbou buněk non-solidních nádorů ozařováním, chemoterapií nebo jejich kombinacemi.The use of claim 1, wherein the medicament is intended for administration in combination with treatment of non-solid tumor cells by radiation, chemotherapy, or combinations thereof. 13. Použití podle nároku 1, kde nádorové buňky jsou buňkami hematopoetických struktur.The use of claim 1, wherein the tumor cells are cells of hematopoietic structures. 14. Použití podle nároku 13, kde nádorové buňky jsou buňky kostní dřeně.The use of claim 13, wherein the tumor cells are bone marrow cells. 15. Použití podle nároku 14, kde nádorové buňky jsou postiženy leukémií.Use according to claim 14, wherein the tumor cells are affected by leukemia. «· ····«· ···· 16. Použití podle nároku 15, kde leukémií je akutní myelocytová leukémie (AML), chronická myelocytová leukémie (CML), akutní lymfocytová leukémie (ALL), chronická lymfocytová leukémie (CLL), erytrocytová leukémie nebo monocytová leukémie.Use according to claim 15, wherein the leukemia is acute myelocyte leukemia (AML), chronic myelocyte leukemia (CML), acute lymphocytic leukemia (ALL), chronic lymphocytic leukemia (CLL), erythrocyte leukemia or monocytic leukemia. 17. Použití podle nároku 14, kde nádorové buňky jsou buňkami mnohočetného myleomu.The use of claim 14, wherein the tumor cells are multiple myleoma cells. 18. Použití podle nároku 13, kde nádorové buňky jsou lymfoidní buňky.The use of claim 13, wherein the tumor cells are lymphoid cells. 19. Použití podle nároku 18, kde lymfoidní buňky mají vztah k Hodgkinově nemoci nebo non-Hodgkinově nemoci.The use of claim 18, wherein the lymphoid cells are related to Hodgkin's disease or non-Hodgkin's disease. 20. Použití účinného množství antagonisty receptoru VEGFR pro výrobu léčiva pro inhibici růstu buněk non-solidních nádorů, které jsou u savců stimulovány ligandem receptoru vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGFR), kde léčivo má být podáváno v kombinaci s ozařováním.Use of an effective amount of a VEGFR receptor antagonist for the manufacture of a medicament for inhibiting the growth of non-solid tumor cells that are stimulated in a mammal by a vascular endothelial growth factor receptor (VEGFR) ligand, wherein the medicament is to be administered in combination with radiation. 21. Použití podle nároku 20, kde savcem je člověk.The use of claim 20, wherein the mammal is a human. 22. Použití podle nároku 20, kde antagonista má být podáván před ozařováním.The use of claim 20, wherein the antagonist is to be administered prior to radiation. 23. Použití podle nároku 20, kde antagonista má být podáván během ozařování.The use of claim 20, wherein the antagonist is to be administered during radiation. 24. Použití podle nároku 20, kde antagonista má být podáván po ozařování.The use of claim 20, wherein the antagonist is to be administered after radiation. ·♦ ···· »· ·* * • ft->------- » · ·· 9 9 9 ♦ · · · »· ··. ,Τ ♦ · · ·♦ ♦ · - · • - - - - - - - - ft -> ------- · , Τ ♦ · · · 9 9 9 9 9 9'----Λ- _>------*9 9 9 9 9 9 '---- Λ- _> ------ 64 64 9999 9 9 9999 8 9 • · · · · 99 99 99 99 25. Použití podle 25. Use according to nároku claim 20, kde 20 where antagonista má the antagonist has být podáván be served před a během ozařování. before and during irradiation. 26. Použití podle 26. Use according to nároku claim 20, kde 20 where antagonista má the antagonist has být podáván be served • · 9 9 9 9 9 · • · · • · 9 9 9 9 9 · • · · během a po ozařování. during and after irradiation. • 9 9 • · · 9 9 9 • 9 9 • · · 9 9 9 27. Použití podle 27. Use according to nároku claim 20, kde 20 where antagonista má the antagonist has být podáván be served 9 99 9 9 9 9 9 99 9 9 9 99 9 9 9 9 9 99 9 9 před a po ozařování. before and after irradiation. 9 9 9 9 9999 • 9 9 9 9999 • 9 9 9 28. Použití podle 28. Use according to nároku claim 20, kde 20 where antagonista má the antagonist has být podáván be served 9 9 99 9 99 9 9 99 99 9 9 98 9 9 99 99 před, během a po ozařování. before, during and after irradiation. 9 9 29. Použití podle 29. Use according to nároku claim 20, kde 20 where zdroj ozařování je umístěn the radiation source is located zevně vůči savci. externally to the mammal. 30. Použití podle 30. Use according to nároku claim 20, kde 20 where zdroj ozařování je umístěn the radiation source is located
vnitřně vůči savci.internally to the mammal. 31. Použití podle nároku 20, kde antagonistou je monoklonální protilátka.The use of claim 20, wherein the antagonist is a monoclonal antibody. 32. Použití podle nároku 20, kde nádory postihují hematopoetické struktury.Use according to claim 20, wherein the tumors affect hematopoietic structures. 33. Použití účinného množství antagonisty receptoru VEGFR pro výrobu léčiva pro inhibici růstu buněk non-solidních nádorů, které jsou u savců stimulovány ligandem receptoru vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGFR), kde léčivo má být podáváno v kombinaci s chemoterapuetickým činidlem.Use of an effective amount of a VEGFR receptor antagonist for the manufacture of a medicament for inhibiting the growth of non-solid tumor cells that are stimulated in a mammal by a vascular endothelial growth factor receptor (VEGFR) ligand, wherein the medicament is to be administered in combination with a chemotherapeutic agent. 34. Použití podle nároku 33, kde antagonista má být podáván před léčbou chemoterapeutickým činidlem.The use of claim 33, wherein the antagonist is to be administered prior to treatment with a chemotherapeutic agent. ·· ··· · »· 1 ► · · 91 2 9 --9-999............ · * 9 9 · 9--9-999 ............ · * 9 9 · 9 9999 ·1 • 9 999999 · 1 • 9 99 35. Použití podle nároku 33, kde antagonista má být podáván během léčby chemoterapeutickým činidlem.The use of claim 33, wherein the antagonist is to be administered during treatment with a chemotherapeutic agent. 36. Použití podle nároku 33, kde antagonista má být podáván po léčbě chemoterapeutickým činidlem.The use of claim 33, wherein the antagonist is to be administered after treatment with a chemotherapeutic agent. 37. Použití podle nároku 33, kde antagonista má být podáván před a během léčby chemoterapeutickým činidlem.The use of claim 33, wherein the antagonist is to be administered before and during treatment with the chemotherapeutic agent. • · 9 · * 9 «• 9 · 9 9 9 99 9 9 9 99 9 9 99 9 • « » «9 98 9 • «» « 99 9 999 9 9 38. Použití podle nároku 33, kde antagonista má být podáván během a po léčbě chemoterapeutickým činidlem.The use of claim 33, wherein the antagonist is to be administered during and after treatment with the chemotherapeutic agent. 39. Použití podle nároku 33, kde antagonista má být podáván před a po léčbě chemoterapeutickým činidlem.The use of claim 33, wherein the antagonist is to be administered before and after treatment with the chemotherapeutic agent. 40. Použití podle nároku 33, kde antagonista má být podáván před, během a po léčbě chemoterapeutickým činidlem.The use of claim 33, wherein the antagonist is to be administered before, during and after treatment with the chemotherapeutic agent. 41. Použití podle nároku 33, kde chemoterapeutické činidlo je vybráno ze skupiny sestávající z cisplatiny, dakarbazinu, daktinomycinu, mechloretaminu, streptozocinu, cyklofosfamidu, karmustinu, lomustinu, doxorubicinu, daunorubicinu, prokarbazinu, mitomycinu, cytarabinu, etoposidu, methotrexátu, 5-fluorouracilu, vinblastinu, vincristinu, bleomycinu, paklitaxelu, docetaxelu, aldesleukinu, asparaginázy, busulfanu, karboplatiny, kladribinu, dakarbazinu, floxuridinu, fludarabinu, hydroxymočoviny, ifosfamidu, interferonu alfa, leuprolidu, megestrolu, melfalanu, merkaptopurinu, plikamycinu, mitotanu, pegaspargázy, pentostatinu, pipobromanu, plikamycinu, streptozocinu, tamoxifenu, teniposidu, testolaktonu, thioguaninu, thiotepa, uráčil isothiokyanátu, vinorelbinu, chlorambucilu, taxolu a jejich kombinací.Use according to claim 33, wherein the chemotherapeutic agent is selected from the group consisting of cisplatin, dacarbazine, dactinomycin, mechloretamine, streptozocin, cyclophosphamide, carmustine, lomustine, doxorubicin, daunorubicin, procarbazine, mitomycin, cytarabine, etarabine, etarabine, etaramine, etarabine vinblastine, vincristine, bleomycin, paclitaxel, docetaxel, aldesleukin, asparaginase, busulfan, carboplatin, cladribine, dacarbazine, floxuridine, fludarabine, hydroxyurea, ifosfamide, interferon alpha, leuprolide, megestrol, melfalanopine, melfalanopine, melfalanopine, melfalanine , plicamycin, streptozocin, tamoxifen, teniposide, testolactone, thioguanine, thiotepa, urothiocyanate, vinorelbine, chlorambucil, taxol, and combinations thereof. ·· ·» tt 9 99 9999 ♦ · .«_____________9---9—9-9—--------9------------ 9·· · »tt 9 99 9999 ♦ ·.« _____________ 9 --- 9-9-9 —-------- 9 ------------ 9 9 9 99 9 9 9 9 9 ·9 9 99 9 9 9 9 · 9 9 9 9 9 9 9 · 9 9 99 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 · 9 9+9 ♦ Μ» tt 99 ttt · · 999 9 9 9 9 · 9 9 + 9 Μ Μ t t t t tt 99 ttt · · 99 42. Použití podle nároku 33, kde chemoterapeutické činidlo je vybráno ze skupiny sestávající z cisplatiny, doxorubiciny, taxolu a • 9The use of claim 33, wherein the chemotherapeutic agent is selected from the group consisting of cisplatin, doxorubicin, taxol, and the like. 9 9 9 jejich kombinací. : ·,,· • · · · • 9 99 9 9 their combinations. 9 9 9 9 99 9 9 9 99 9 43. Použití podle nároku 33, kde nádorové buňky jsou buňkami .1..The use of claim 33, wherein the tumor cells are cells. • · • 9 hematopoetických struktur. ****• · • 9 hematopoietic structures. **** 44. Použití podle nároku 33, kde antagonistou je monoklonální látka.The use of claim 33, wherein the antagonist is a monoclonal agent.
CZ20023518A 2000-03-31 2001-03-30 Medicament for inhibition of growth of non-solid tumor cells CZ20023518A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US54077000A 2000-03-31 2000-03-31

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20023518A3 true CZ20023518A3 (en) 2004-04-14

Family

ID=24156859

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20023518A CZ20023518A3 (en) 2000-03-31 2001-03-30 Medicament for inhibition of growth of non-solid tumor cells

Country Status (10)

Country Link
EP (1) EP1436000A2 (en)
JP (1) JP2004501070A (en)
KR (1) KR20020087453A (en)
AU (1) AU2001249736A1 (en)
CA (1) CA2404040A1 (en)
CZ (1) CZ20023518A3 (en)
IL (1) IL151992A0 (en)
RU (1) RU2002129574A (en)
SK (1) SK15302002A3 (en)
WO (1) WO2001074296A2 (en)

Families Citing this family (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
AP1666A (en) 2000-09-11 2006-09-29 Chiron Corp Quinolinone derivatives as tyrosine kinase inhibitors.
US7105530B2 (en) 2000-12-21 2006-09-12 Smithkline Beecham Corporation Pyrimidineamines as angiogenesis modulators
US20040241160A1 (en) * 2001-07-13 2004-12-02 Yan Wu Vegfr-1 antibodies to treat breast cancer
JP2005526506A (en) 2002-03-04 2005-09-08 イムクローン システムズ インコーポレイティド KDR specific human antibody and use thereof
WO2004018419A2 (en) 2002-08-23 2004-03-04 Chiron Corporation Benzimidazole quinolinones and uses thereof
US7825132B2 (en) * 2002-08-23 2010-11-02 Novartis Vaccines And Diagnostics, Inc. Inhibition of FGFR3 and treatment of multiple myeloma
WO2005021554A1 (en) 2003-08-29 2005-03-10 Pfizer Inc. Thienopyridine-phenylacet amides and their derivatives useful as new anti-angiogenic agents
JP4503022B2 (en) 2003-12-23 2010-07-14 ファイザー・インク New quinoline derivatives
WO2013067098A1 (en) 2011-11-02 2013-05-10 Apexigen, Inc. Anti-kdr antibodies and methods of use

Also Published As

Publication number Publication date
EP1436000A2 (en) 2004-07-14
CA2404040A1 (en) 2001-10-11
AU2001249736A1 (en) 2001-10-15
KR20020087453A (en) 2002-11-22
SK15302002A3 (en) 2004-06-08
WO2001074296A3 (en) 2004-05-06
WO2001074296A2 (en) 2001-10-11
IL151992A0 (en) 2003-04-10
RU2002129574A (en) 2004-04-20
JP2004501070A (en) 2004-01-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US20210220472A1 (en) Antibodies specific to human t-cell immunoglobulin and itim domain (tigit)
US9249220B2 (en) Human monoclonal antibody neutralizing vascular endothelial growth factor receptor and use thereof
ES2435727T3 (en) Antibody against PDGFR-alpha for use in the treatment of tumors
US8933202B2 (en) AXL antibodies
KR20180133399A (en) Antibodies specific for the human polyoviral receptor (PVR)
CA2741127C (en) Fibroblast growth factor receptor-3 (fgfr-3) inhibitors and methods of treatment
KR20210058811A (en) High affinity, isotype-selective TGFβ1 inhibitors and uses thereof
MX2010013144A (en) Anti-flt3 antibodies.
CZ20023518A3 (en) Medicament for inhibition of growth of non-solid tumor cells
US11365250B2 (en) Compositions and methods for cancer therapy
US20150152193A1 (en) Axl antibodies
BRPI0622074B1 (en) ANTIBODY OR ISOLATED HUMAN ANTIBODY FRAGMENT SPECIFIC TO PDGFR-ALPHA, POLYNUCLEOTIDE AND EXPRESSION VECTOR