CZ2001698A3 - Zařízení na temperování a/nebo větrání prostoru - Google Patents

Description

Zařízení na temperování a/nebo větrání prostoru (5 7) Anotace:

CZ 2001 - 698 A3

Zařízení (10, 10') na temperování a/nebo větrání prostoru (6) v budově (1) a k uspořádání na fasádě (3) nebo v její blízkosti, oddělující prostor (6) od vnějšího okolí (2) budovy (1) s přívodem (11) venkovního vzduchu, kterým je veden venkovní vzduch prvním výměníkem (27) tepla ke zpětnému získání energie z odváděného vzduchu a druhým výměníkem (32) tepla k dalšímu temperování a výstupem (14) přídavného vzduchu, kterým je předáván do prostoru (6) s přívodem (16) odváděného vzduchu, kterým je vzduch odváděný z prostoru (6) veden prvním výměníkem (27) tepla k výstupu (18) průchozího vzduchu a tam předáván do okolí (2), s bypasem (37) oběhového vzduchu, kterým je veden odváděný vzduch jako oběhový vzduch k výstupu (14) přídavného vzduchu, přičemž volný průřez bypasu (37) oběhového vzduchuje měnitelný stavěcím zařízením, a s několika zařízeními (25, 33) pro dopravu vzduchu pro aktivní vedení vzduchu. Podstata řešení spočívá v tom, že dopravní zařízení (25) odváděného vzduchu mezi přívodem (11) venkovního vzduchu a odbočkou (26) bypasu (37) oběhového vzduchuje provedeno z kanálků odváděného vzduchu a dopravní zařízení (33) přídavného vzduchuje uspořádané mezi ústím bypasu (37) oběhového vzduchu v kanálku přídavného vzduchu a výstupem (14) přídavného vzduchu.

14030CPP

Zařízení na temperování a/nebo větrání prostoru

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení na temperování a/nebo větrání prostoru v budově a jeho uspořádání na fasádě nebo v její blízkosti, oddělující prostor od vnějšího okolí budovy.

Dosavadní stav techniky

Takové zařízení, pro které je také použitelné označení „Decentralizovaný parapetový přístroj“, je známé například z DE 87 00 632 U1. Odsávaný vzduch plochého tvaru je zde veden výměníkem tepla ke zpětnému získání tepla a pak z ventilátoru odváděného vzduchu předáván jako průchozí vzduch do okolí. Venkovní vzduch je nasáván přívodem venkovního vzduchu a za ním provedeným ventilátorem venkovního vzduchu a následně veden výměníkem tepla ke zpětnému získání tepla, pak je v topném nebo chladícím prvku podle přání dotemperován a nakonec jako přídavný vzduch dodáván do temperovaného, příp. větraného prostoru.

Vzduchový kanálek, kterým je veden odváděný vzduch k výměníku tepla pro zpětné získání tepla, má odbočku, kterou může být tento vzduch bez další manipulace veden jako tak zvaný oběhový vzduch přímo k proudu přídavného vzduchu před topným a/nebo chladícím prvkem. K dopravě tohoto oběhového vzduchuje v tomto obtoku (bypasu) oběhového vzduchu proveden samostatný ventilátor oběhového vzduchu.

•4 ··· ··· • · · 4··44··

4·· 4··· ·· · • ····· ······· · · ·· · ·····

Nedostatkem známého zařízení je to, že náklady na přístrojové vybavení a pak také výrobní náklady při použití tří samostatných ventilátorů jsou vysoké. Také regulačně technický rozsah je velmi značný, když například při současném provozu určitého podílu oběhového vzduchu v přídavném vzduchu má narůstat objemový proud přídavného vzduchu.

Známé zařízení neposkytuje dále možnosti přivádět podle potřeby zcela nebo částečně venkovní vzduch na výměník tepla ke zpětnému získání tepla. Není rovněž předpokládána možnost, že by se část odváděného vzduchu nevedla výměníkem tepla ke zpětnému získání tepla. Naproti tomu u zařízení s touto možností se ukazuje jako nevýhoda, že uvedeným bypasem dochází ke ztrátě stavebního prostoru, který pro větší provedení výměníku tepla není k dispozici. Z důvodů co možná největší pružnosti je proto žádoucí nabídnout k variantě uvedených bypasů také další bez nich, aby tak nebyly nutné větší přestavby zařízení.

Podstata vynálezu

Vynález řeší tedy úkol navrhnout pokud možno konstrukčně nejjednodušeji provedená zařízení, která mohou plnit jednoduchým způsobem rozdílné požadavky také na charakteristiku zpětného získání tepla. Vycházejíc ze zařízení zpočátku popsaného druhu, je tento úkol řešen podle vynálezu tak, že je provedeno zařízení pro dopravu odváděného vzduchu mezi přívodem odváděného vzduchu a odbočkou bypasu oběhového vzduchu z kanálku odváděného vzduchu a zařízení pro dopravu přídavného vzduchu mezi ústím bypasu oběhového vzduchu do kanálku přídavného vzduchu a výstupem přídavného vzduchu.

Vynález je charakterizován

- přívodem venkovního vzduchu, kterým je veden venkovní vzduch prvním výměníkem tepla ke zpětnému získání energie z odváděného vzduchu a druhým výměníkem tepla k dalšímu temperování a k výstupu přídavného vzduchu předávaného do prostoru,

- přívodem odváděného vzduchu, kterým je vzduch odváděný z prostoru veden prvním výměníkem tepla k přípoji průchozího vzduchu a tam je předáván do okolí,

- bypasem oběhového vzduchu, kterým je veden odváděný vzduch jako oběhový vzduch k výstupu přídavného vzduchu, přičemž volný průřez bypasu oběhového vzduchu je měnitelný stavěcím zařízením,

- větším počtem zařízení pro dopravu vzduchu pro aktivní vedení vzduchu. Vynalezeným uspořádáním dopravního zařízení je možné podstatně na třetinu omezit dopravní zařízení v kanálku bypasu oběhového vzduchu. Vynalezené zařízení má další výhodu v tom, že při změně dopravního výkonu uživatelem, například variací počtu otáček dopravních zařízení, mohou být nastavena obě souběžně, aniž se změní rozdělení proudu objemu přídavného vzduchu v částech venkovního a oběhového vzduchu. Pokud by bylo například naproti tomu dopravní zařízení odváděného vzduchu provedeno mezi prvním výměníkem tepla a výstupem průchozího vzduchu, musel by se při změně poměru oběhového k venkovnímu vzduchu změnit rovněž dopravní výkon tohoto dopravního zařízení, aby nenastaly žádné nežádoucí změny dílčích objemových proudů a bilance vzduchu v prostoru byly vyrovnané, tj. stejné objemové proudy vnějšího a průchozího vzduchu a přídavného a odváděného vzduchu. Toto samostatné řízení, příp. regulace dopravních zařízení pro odváděný vzduch v závislosti na podílu vnějšího /oběhového vzduchu může být vynalezeným pojetím vestavby uspořeno. Kromě toho je možnost provozovat obě dopravní zařízení v provozu čistého oběhového vzduchu v řadovém zapojení, čímž je možné realizovat zvlášť značné objemové proudy. Tak docílený lepší přechod tepla ve vzduchovém - vodním výměníku teplaje účinnější a při stejném výkonu stavebně menší. Alternativně k řadovému zapojení je možné také odpojení dopravního zařízení v provozu čistého oběhového vzduchu.

Uspořádání vynalezeného zařízení je provedeno tak, že venkovní vzduch je veden přes bypas na první výměník tepla a dále na druhý výměník tepla.

Takové vedení venkovního vzduchu je účelné zvlášť tehdy, když k odvádění tepla potřebný objemový proud vzduchu je podstatně větší než objemový proud venkovního vzduchu potřebný z hygienických důvodů. To se týká zvlášť správních budov s obvyklým osazením jedné osoby na 10m² podlahové plochy. Zde je při odváděném chlazení účelné nejdříve snížení podílu venkovního vzduchu ve prospěch vyššího podílu oběhového vzduchu. Teprve až tepelné ztráty prostoru převáží interním zatížením tepelný zisk, přichází v úvahu provoz zpětného získání tepla a venkovní vzduch je veden výměníkem tepla pro zpětné získání tepla. Z tohoto důvodu je výhodné, když je nastavitelný poměr objemového proudu venkovního vzduchu vedeného prvním výměníkem tepla k objemovému proudu venkovního vzduchu vedeného bypasem venkovního vzduchu.

Další vývoj vynalezeného zařízení spočívá v tom, že klapka bypasu zpětného získání tepla pro venkovní vzduch je volitelně uzavírána podle vstupního průřezu prvního výměníku tepla či bypasu venkovního vzduchu nebo dovoluje v mezipoloze variabilní rozdělení venkovního vzduchu na první výměník tepla a bypas venkovního vzduchu. Taková kombinovaná klapka bypasu zpětného získání tepla nahrazuje jednak dvě samostatné klapky v pásmu výměníku tepla na jedné straně a jednak kanálku bypasu venkovního vzduchu a představuje tak proto možnosti snižování výrobních nákladů.

Vynález je dále upraven tak, že odváděný vzduch je veden bypasem odváděného vzduchu na prvním výměníku tepla. Na základě dobré izolace současných budov není zpravidla žádoucí zpětné získávání tepla obsaženého v odváděném vzduchu, takže s využitím bypasu je možné docílit odlehčení tlaku v dopravním zařízení odváděného vzduchu.

Přitom je účelné, když bypas odváděného vzduchu má neměnný průřez a ústí před klapku průchozího vzduchu, kdy odváděný vzduch prochází prvním výměníkem tepla.

Dalším úkolem vynálezu, vycházejícím ze zařízení zpočátku popsaného typu a také tím řešeným, je první výměník tepla společný s bypasem venkovního vzduchu a/nebo bypasem odváděného vzduchu, tvořeným jako stavební jednotka odnímatelná ze zařízení.

Tím je možné jednak čistit celou stavební jednotku, t.zn. zvlášť výměník tepla i případné vestavby v bypasech, jako např. klapky.

Toto uspořádání uvedené odnímatelné stavební jednotky nabízí dále výhodu v tom, že místo jednoho nebo s dvěma kanálky bypasu kombinovaného výměníku tepla může být nasazen také jeden výměník tepla pouze s jedním, příp. vůbec žádným kanálkem bypasu. V tomto případě může být výměník tepla vytvořen větší než u kombinace s jedním nebo více bypasy, protože příp. odpadlý bypas nebo bypasy mohou být rovněž pojaty jako výměníky.

Taková jednotka výměníku tepla bez bypasu je účelná zvlášť u prostor s velkým osazením osob jako jsou školící zařízení nebo hovorny. V těchto případech není provoz oběhového vzduchu na základě vysoké spotřeby ···· · · · < · · • · ····· ······· 4 *·· ·· ·· · ·· · čerstvého vzduchu účelný, protože přídavný vzduch se vždy na 100% skládá z venkovního vzduchu. Výměnou jednotky výměníku tepla kombinované s bypasem za takovou bez bypasu může být veden výměníkem větší objemový proud venkovního vzduchu. Kromě toho takové provedení dovoluje zvýšení podílu zpětně získaného tepla a provozu s čistým venkovním vzduchem. K pokrytí spotřeby energie v prostoru může být účelný v určitých provozních stavech zvýšený podíl zpětně vedené energie.

Vynalezené zařízení se vyznačuje proto vysokou pružností ve vztahu k požadovaným podmínkám nasazení. Při ponechání jedné a téže základní koncepce je možné jednoduchou výměnou některé stavební jednotky realizovat jak variantu, se kterou je účelný provoz s velkým podílem oběhového vzduchu (nepatrné osazení osob), tak také variantu, u které je na základě vysokého osazení osob v poměru k pravidelnému využití provoz oběhového vzduchu sotva možný a proto je nárokován provoz s velkým podílem zpětně získaného tepla.

Zvlášť výhodné provedení vynálezu spočívá v tom, že boční stěna bypasu venkovního vzduchu a/nebo bypasu odváděného vzduchu je tvořena přímo stěnou skříně zařízení a/nebo výměníku tepla. Od jednoho příp. dvou přídavných částí stěny k vytvoření kanálku bypasu se může v tomto případě upustit, čímž se stavební náklady dále sníží a rozhodnutí o verzi s nebo bez kanálků bypasu se zjednoduší.

Dříve uvedené provedení vynalezeného zařízení se skládá z toho, že stavební jednotka je kvádrovitá a tvoři ji kvádrovitý deskový výměník tepla o stejné základové ploše bypasu venkovního a odváděného vzduchu, čímž vzniká proudění deskovým výměníkem tepla a bypasu venkovního a odváděného vzduchu ve vzájemně rovnoběžných rovinách a proudění bypasy venkovního a odváděného vzduchu se vzájemně natočí o úhel 90°.

Aby se ve všech možných případech, jakož i během celého roku dala nastavit žádoucí teplota přídavného vzduchu energeticky příznivým způsobem, je navrženo, aby druhý výměník tepla měl topný a chladící registr.

Konečně je podle vynálezu ještě předpokládáno, že v průchodech venkovního vzduchu jsou dva vstupní otvory, kterými je nasáván vzduch v meziprostoru mezi fasádou a před ní předsunutým vnějším pláštěm a další venkovní vzduch z okolí obklopujícího vnější plášť, přičemž účinné průřezy obou vstupních otvorů jsou vzájemně nezávisle stavitelné. Tímto způsobem je možné využít ohřátý vzduch v přechodném období, na příklad mezi vnějším skleněným pláštěm budovy a vlastní nosnou stěnou budovy, aby se zamezilo dotápění přídavného vzduchu.

Přehled obrázků

Vynález je dále znázorněn více příklady provedení na obrázcích ukazujících obr. 1 - řez prostorem budovy se zařízením pro temperování a/nebo větrání, instalovaným před parapetem fasády, obr. 2 - schéma zapojení zařízení podle obr. 1 obr. 3 - jako obr. 1, ale u budovy s předsunutým vnějším pláštěm obr. 4 - svislý řez zařízením podle obr. 1 obr. 5 - vodorovný řez zařízením podle obr. 1 obr. 6 - jako obr. 5, ale s alternativním provedením zařízení obr. 7 - schematické znázornění stavební jednotky vytvořené z výměníku tepla, bypasu odváděného vzduchu a bypasu venkovního vzduchu s kombinovanou klapkou bypasu zpětného získání tepla obr. 8 - jako obr. 2, ale s kombinovanou klapkou bypasu zpětného získání tepla

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje schematický pohled na svislý částečný řez budovou X, která je na svém vnějším okolí 2 ohraničena fasádou 3, skládající se opět ze stěnových částí 4 a okenních částí 5. Místnost 6 v budově 1 je vymezena stropem horního podlaží 7 a stropem dolního podlaží 8. V prostoru X je bezprostředně před parapetem 9 pod oknem uspořádáno zařízení 10, sloužící k temperování a větrání prostoru 6 a v této formě obyčejně označené jako „decentralizovaný parapetový přístroj“.

Zařízení 10 má přívod venkovního vzduchu 11, kterým je veden venkovní vzduch podle šipek 12 parapetem procházejícími trubkovitými průchody 13 do vnitřku zařízení. Venkovní vzduch je v zařízení 10 později a ještě blíže vysvětleným způsobem upravován a přitom smícháván se vzduchem odváděným z místnosti 6 a potom je ve výstupu přídavného vzduchu 14, uspořádaném na horní straně zařízení 10, odevzdáván ve směru šipek 15 do místnosti 6. V dolní části je zařízení 10 opatřeno přívodem odváděného vzduchu 16, kterým je z místnosti 6 odsáván ve směru šipek 17 odváděný vzduch. Odváděný vzduch je uvnitř zařízení veden k na zařízení upraveném výstupu průchozího vzduchu 18 a odtud podél šipek 19 trubkovitými průchody 20 procházejícími parapetem 9 do okolí 2. Parapet 9 má vně předsunut oplášťovací prvek 21, takže mezi tímto a parapetem 9 se vytváří vzduchový meziprostor 22. Přepážka 23 zajišťuje, že z horního trubkovitého průchodu 20 vystupující průchozí vzduch proudí vzhůru a nemůže se „podle vzoru krátkého spojení“ promíchat se zdola vstupujícím a trubkovitým průchodem 13 proudícím venkovním vzduchem.

• 4 ♦

Obr. 2 znázorňuje schéma zapojení zařízení 10. Odváděný vzduch vcházející (šipka 17) přívodem odváděného vzduchu 16 je nejdříve veden filtrem 24 a dostává se pak do dopravního zařízení odváděného vzduchu 25. Ve směru proudu je provedena odbočka 26, ze které je veden dílčí proud prvním výměníkem tepla 27 a přes motoricky ovládanou klapku průchozího vzduchu 28 k blíže neznázoměnému výstupu průchozího vzduchu, kterým je odevzdáván průchozí vzduch (šipka 19) do okolí. Část odváděného vzduchu je vedena bypasem odváděného vzduchu 29 na výměník tepla 27, takže ztráta tlaku u dopravního zařízení odváděného vzduchu 25 i při 100% provozu průchozího vzduchu může být nepatrná. Bypas odváděného vzduchu 29 má neměnitelný průřez.

Blíže rovněž neznázoměným přívodem venkovního vzduchu proudí venkovní vzduch podle šipek 12 filtrem 30 a dostane se potom k odbočce 31. Odtud je venkovní vzduch veden bud’ přes druhý výměník tepla 32 k dotápění k výstupu přídavného vzduchu 14, ze kterého směřuje přídavný vzduch podle šipek 15 do prostoru.

Mezi druhým výměníkem tepla 32, který má topný registr 32' a chladící registr 32“ a výstupem přídavného vzduchu je dopravní zařízení přídavného vzduchu 33, které je tvořeno - jako dopravní zařízení odváděného vzduchu 25ventilátorem.

Podle postavení klapky zpětného získání tepla 34 a klapky bypasu 35 je představena pro venkovní vzduch alternativně také možnost - vycházející z odbočky 31 - dostat se přes bypas venkovního vzduchu 36 na první výměník tepla 27 a konečně rovněž na druhý výměník tepla 32.

Podle nastavení odbočky 26 ve vedení odváděného vzduchu probíhá bypas oběhového vzduchu 37 k ústí 38 do vedení venkovního vzduchu, čímž vzniká možnosti - podle polohy klapky oběhového vzduchu 39 a klapky průchozího vzduchu 28 - vést odváděný vzduch jako oběhový vzduch přímo na druhý výměník tepla 32, příp.pak na výstup přídavného vzduchu.

Všechny klapky 28, 34, 35 a 39 jsou motoricky stavitelné, což platí také pro ventily 40 registru 32', 32“ druhého výměníku tepla 32. Aby se umožnil automatický provoz zařízení, jsou teploty odváděného venkovního a přídavného vzduchu plynule nastavitelné měřiči teploty 41. Dopravní zařízení odváděného vzduchu 25 a dopravní zařízení přídavného vzduchu 33 mají měnitelné počty otáček, tj. dopravní výkon.

Obr. 3 znázorňuje alternativní situaci zařízení 10', kdy je v tomto případě před fasádou 3 v rovnoběžném odstupu proveden vnější plášť 42 ze skleněných prvků. Mezi fasádou 3 a vnějším pláštěm 42 je vytvořen meziprostor 43 naplněný vzduchem, který je aspoň na své spodní straně spojen přes otvor přídavného vzduchu s okolím 2. Trubkovitý průchod 20' v tomto případě prochází meziprostorem 43, takže průchozí vzduch (šipka 19) je předáván do okolí 2. Průchod venkovního vzduchu 13' má dva vstupní otvory 44U a 44Z uzavíratelné klapkou 45U a 45Z. Vstupní otvor 45Z koresponduje s meziprostorem 43, takže je možné nasávat sluncem předehřátý vzduch (šipka 46) z meziprostoru 43. Pokud takové předehřívání venkovního vzduchu např. v létě není žádoucí, může s okolím 2 korespondující vstupní otvor 44U nasávat přímo podle šipky 47 venkovní vzduch. Všeobecně se pojetí na obr. 3 uvedeného zařízení 10' od zařízení 10 vysvětleného na obr. 1 a 2 neliší.

Obr. 4 a 5 ukazují ve svislém příp. vodorovném řezu vnitřní provedení zařízení 10, příp. 10'. První výměník tepla 27 sloužící k získání zpětné energie z odváděného vzduchu je vytvořen jako kvádrovitý deskový výměník tepla stojící na hraně a vestavěný v rovněž kvádrovité a ležatě uspořádané skříni 48.

Od přívodu venkovního vzduchu 11 se vnější vzduch dostává buď přes klapku zpětného získání tepla 34 a první výměník tepla 27 nebo alternativně přes klapku bypasu 35 a bypas odváděného vzduchu 36 nyní k druhému výměníku tepla 32 a je tak veden přes dopravní zařízení přídavného vzduchu 33 do temperovaného prostoru.

Vzduch odváděný z prostoru je veden přes dopravní zařízení odváděného vzduchu 25 k (větší) části právě přes první výměník tepla 27 k výstupu průchozího vzduchu 18 a k (menší) části, která je na obr. 4 označena čárkovaně. Vztah mezi oběma uvedenými částmi je v předloženém případě konstantní.

Jak je možné odvodit zejména z obr. 5, jsou vzájemně uspořádané stavební části výměníku tepla 27, bypasu venkovního vzduchu 36 a bypasu odváděného vzduchu 29 provedeny v tomto sledu, takže proudění jde z bypasu venkovního vzduchu 36 šikmo zleva nahoře doprava dolů a proudění z bypasu odváděného vzduchu 29 jde šikmo zleva dole doprava vzhůru. Výměníkem tepla 27 proudí venkovní vzduch šikmo zleva nahoře doprava dolů a odváděný vzduch šikmo zleva dole doprava nahoru. Odváděné proudy výměníkem tepla 27 a bypasem odváděného vzduchu 29 nejsou na obr. 5 kvůli přehlednosti znázorněny. Pod výměníkem tepla je klapka oběhového vzduchu 39, kde se odváděný vzduch z místa před výměníkem tepla 27 vmíchává do proudu (upraveného) venkovního vzduchu předtím, než tento vstupuje do druhého výměníku tepla 32. Klapka oběhového vzduchu 29 je plně uzavíratelná (provoz s čistým venkovním vzduchem), příp. úplně otevíratelná, čímž při uzavřené klapce průchozího vzduchu 28, jakož při uzavřené klapce zpětného získání tepla 34 a klapce bypasu 35 dávají čistý provoz s oběhovým vzduchem.

Obr. 7 ukazuje kvádrovitou stavební jednotku 49, vytvořenou z výměníku tepla 27, bypasu odváděného vzduchu 29 a bypasu venkovního vzduchu 36. Jak výměník tepla 27, bypas odváděného vzduchu 29 a také bypas venkovního vzduchu 36 mají kvádrovitý tvar s právě stejnou základovou plochou a jsou stohovatelné na sobě, příp. vedle sebe. Všechny proudy probíhají ve vzájemně rovnoběžných rovinách. Podle polohy kombinované klapky bypasu zpětného získání tepla 50 umístěné na boční stěně 51 stavební jednotky 49 jsou vedeny větší nebo menší podíly venkovního vzduchu výměníkem tepla 27 a bypasem venkovního vzduchu 36. Bypas odváděného vzduchu 29 bezprostředně související s výměníkem tepla 27 nemá nastavitelný účinný průřez. Vztah objemového proudu vyplývá ze současných odporů proudění v proudu odváděného vzduchu. Stavební jednotka 49 je jako taková navazující samostatnou částí skříně 48 zařízení a z něj opět vyjímatelná. Z toho plyne jednak výhoda zvlášť lehké čistitelnostijednak se dá ale stavební jednotka 49 nahradit také jednotkou 49' podle obr. 6, u které odpadají bypasy odváděného a současně také venkovního vzduchu a získaný prostor je využit zvětšeným výměníkem tepla 27'. Tak je možné dosáhnout většího podílu zpětně získaného tepla, což je účelné zvlášť u prostor s vysokým osazením osob, kdy v tomto případě je zařízení často využíváno v provozu s čistým venkovním vzduchem. Na základě jednoduché zaměnitelnosti stavební jednotky 49, příp. 49' může zařízení s nezměněnou základní koncepcí plnit více požadavků.

Na obr. 8 je konečně ještě uvedeno schéma zapojení, kdy místo samostatné klapky venkovního vzduchu a klapky zpětného získání teplaje použita kombinovaná klapka bypasu zpětného získání tepla 50. Konstrukční pojetí takové kombinované klapky je znázorněno například na obr. 7.

Následně jsou blíže osvětleny možné provozní stavy zařízení s přihlédnutím ke schématu zapojení podle obr. 2.

• · · Z ··; · j ζ ··;· · j •· · · ·· · ·«

V čistém provozu s venkovním vzduchem je venkovní vzduch při uzavřené klapce zpětného získání tepla 34 a otevřené klapce by pasu 35 veden na prvním výměníku tepla 27 bezprostředně k druhému výměníku tepla 32 a odtud přes dopravní zařízení přídavného vzduchu 33 do prostoru. Průchozí vzduch z prostoru proudí částečně přes výměník tepla 27 a částečně bypasem průchozího vzduchu 29 do okolí. V tomto provozním případě nevzniká na venkovní straně žádná potřeba na zpětné získání tepla, protože například v přechodné době při teplotě vnějšího vzduchu 15°C a interním tepelném zatížení temperovaného prostoru je požadované chlazení. Toto je v tomto případě možné bez aktivace chladícího registru 32“. Vedení odváděného vzduchu částečně přes výměník tepla 27 je neškodné, protože jednak na základě pevného bypasu odváděného vzduchu 29 působí odlehčení tlaku v dopravním zařízení odváděného vzduchu 25 a jednak na základě uzavřené klapky zpětného získání tepla 34 nepůsobí žádné nežádoucí oteplování venkovního vzduchu.

V kombinovaném provozu venkovního a oběhového vzduchu bez zpětného získání teplaje přiváděna při částečně otevřené klapce oběhového vzduchu 39 a částečně uzavřené klapce průchozího vzduchu 28 část odváděného vzduchu jako oběhový vzduch opět do prostoru. Pro správní budovu je při obvyklém osazení jednou osobou na 1 Om² podlahové plochy požadovaný objemový proud vzduchu k odvodu tepla podstatně vyšší, než z hygienických důvodů potřebný objemový proud venkovního vzduchu. Proto je účelné při ochlazování nejprve snížení podílu venkovního vzduchu ve prospěch vyššího podílu oběhového vzduchu odpovídajícím otevíráním klapky oběhového vzduchu 39 a uzavíráním klapky bypasu 35. Teprve když při teplotě venkovního vzduchu překračují interním zatížením tepelné ztráty prostoru tepelné zisky, dochází ke zpětnému získání tepla s využitím provozu prvního výměníku tepla 25.

9

-AT

V kombinovaném provozu venkovního a oběhového vzduchu se zpětným získáním teplaje klapka zpětného získání tepla 34 otevřena a klapka bypasu 35 uzavřena. Venkovní vzduch je veden přes výměník tepla 27 a předehříván. Když je teplota přídavného vzduchu i přes zpětné získání tepla příliš nízká, může být dotápěno topným registrem 32'. Čistý provoz s oběhovým vzduchem, při kterém je klapka průchozího vzduchu 28 úplně uzavřena a klapka oběhového vzduchu 39 úplně otevřena slouží k tomu, aby se budova při nepřítomnosti uživatele (konec týdne) udržela na předem dané tepelné úrovni. Venkovní vzduch v tomto případě není potřebný a vedl by při topení v zimě pouze k větší spotřebě energie. Podle ročního období je oběhový vzduch vedený přes druhý výměník tepla 32 ohříván nebo ochlazován. Podle zvoleného dopravního výkonu mohou být dopravní zařízení odváděného vzduchu 25 a v řadě přiřazené dopravní zařízení přídavného vzduchu 33 provozována jednotlivě nebo společně. Při společném provozu je možné ranní vytápěcí fázi zkrátit. Noční snižování teploty v prostoru může být dodržováno tak dlouho, jaká má být úspora energie.

Konečně může vzniknout ještě zvláštní případ provozu u tak zvaného letního nočního ochlazování, kdy je prostor v noci pro příští den předchlazován venkovním vzduchem. Klapka bypasu 35 je v tomto případě úplně otevřena a klapka zpětného získání tepla 34 úplně uzavřena. Z důvodů úspory energie je v provozu pouze dopravní zařízení přídavného vzduchu 33, ne však dopravní zařízení odváděného vzduchu 25, čímž se vytvoří v uvedeném prostoru přetlak a tím doje k přepouštění chladného nočního vzduchu například také do sousedních podlaží.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení (10,10') na temperování a/nebo větrání prostoru (6) v budově (1) a k uspořádání na fasádě (3) nebo v její blízkosti, oddělující prostor (6) od vnějšího okolí (2) budovy (1), s

   - přívodem venkovního vzduchu (11), kterým je veden venkovní vzduch prvním výměníkem tepla (27) ke zpětnému získání energie z odváděného vzduchu a druhým výměníkem tepla (32) k dalšímu temperování a výstupem přídavného vzduchu (14), kterým je předáván do prostoru,

   - přívodem odváděného vzduchu (16), kterým je vzduch odváděný z prostoru (6) veden prvním výměníkem tepla (27) k výstupu průchozího vzduchu (18) a tam předáván do okolí (2),

   - bypasem oběhového vzduchu (37), kterým je veden odváděný vzduch jako oběhový vzduch k výstupu přídavného vzduchu (14), přičemž volný průřez bypasu oběhového vzduchu (37) je měnitelný stavěcím zařízením, a

   - několika zařízeními pro dopravu vzduchu (25, 33) pro aktivní vedení vzduchu, vyznačující se tím, že dopravní zařízení odváděného vzduchu (25) mezi přívodem venkovního vzduchu (11) a odbočkou (26) bypasu oběhového vzduchu (37), je provedeno z kanálku odváděného vzduchu a dopravní zařízení přídavného vzduchu (33) mezi ústím bypasu oběhového vzduchu (37) je provedeno v kanálku přídavného vzduchu a výstupu přídavného vzduchu (14).
2. 2. Zařízení podle nároku 1 vyznačující se tím, že venkovní vzduch je veden bypasem venkovního vzduchu (36) od prvního výměníku vzduchu (27) dále k druhému výměníku vzduchu (32).

   ·· φφ ··· • · φ » φφφφφφ • ♦ · b Φ·Φ· ·» • · φφφ φ Φ φ ····· φ ·
3. 3. Zařízení podle nároku 2 vyznačující se tím, že poměr objemového proudu vzduchu vedeného prvním výměníkem tepla (27) k objemovému proudu vzduchu vedenému bypasem venkovního vzduchu (36) je nastavitelný.
4. 4. Zařízení podle nároku 3 vyznačující se tím, že klapka bypasu zpětného získání tepla (50) pro venkovní vzduch volitelně uzavírá vstupní průřez prvního výměníku tepla (27) či bypasu venkovního vzduchu (36) nebo v mezipolohách dovoluje variabilní rozdělení venkovního vzduchu na první výměník tepla (27) a bypas venkovního vzduchu (36).
5. 5. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že odváděný vzduch je veden bypasem odváděného vzduchu (29) kolem prvního výměníku tepla (27)
6. 6. Zařízení podle nároku 5 vyznačující se tím, že bypas odváděného vzduchu (29) má neměnitelný průřez a před klapkou průchozího vzduchu ústí do kanálku, kterým je veden odváděný vzduch z prvního výměníku tepla (27).
7. 7. Zařízení podle hlavního pojetí nároku 1 vyznačující se tím, že první výměník tepla (27) tvoří společně s bypasem venkovního vzduchu (36) a/nebo bypasem odváděného vzduchu (29) stavební jednotku (49, 49') odnímatelnou ze zařízení (10, 10').
8. 8. Zařízení podle nároku 7 vyznačující se tím, že boční stěna bypasu venkovního vzduchu (36) a/nebo bypas odváděného vzduchu (29) je tvořena stěnou skříně (48) zařízení (10, 10') a/nebo výměníku tepla (27).

   ·· ·* · • · ♦ · · · »· • · · · · · · · ·· * * ··· · * © ···© · *·

   18 ·· ·· ·· · ··
9. 9. Zařízení podle nároku 7 nebo 8 vyznačující se tím, že stavební jednotka (49, 49') je kvádrovitá a skládá se z kvádrovitého deskového výměníku tepla o stejné základové ploše a kvádrovitého bypasu venkovního vzduchu (36) a bypasu odváděného vzduchu (29), přičemž proudění deskovým výměníkem tepla, bypasem venkovního vzduchu (36) a bypasem odváděného vzduchu (29) probíhá ve vzájemně rovnoběžných rovinách a proudění bypasem venkovního vzduchu (36) a bypasem odváděného vzduchu svírají spolu úhel 90°.
10. 10. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 9 vyznačující se tím, že druhý výměník tepla (32) má topný registr (32') a chladící registr (32“)
11. 11 .Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 10 vyznačující se tím, že průchod venkovního vzduchu (13 ) má dva vstupní otvory (47Z a 47U), z nichž je nasáván vzduch z meziprostoru (43) mezi fasádou (3) a na ní předsunutým vnějším pláštěm (42) a jiný venkovní vzduch z venkovního pláště (42), obklopujícího vnější okolí (2), přičemž účinné průřezy obou vstupních otvorů (47Z, 47U) jsou vzájemné nezávisle stavitelné.