CZ20014061A3 - Způsob hydrokonverze uhlovodíku pro výrobu vodíku, hydrozpracovaných uhlovodíků a elektřiny - Google Patents

Způsob hydrokonverze uhlovodíku pro výrobu vodíku, hydrozpracovaných uhlovodíků a elektřiny Download PDF

Info

Publication number
CZ20014061A3
CZ20014061A3 CZ20014061A CZ20014061A CZ20014061A3 CZ 20014061 A3 CZ20014061 A3 CZ 20014061A3 CZ 20014061 A CZ20014061 A CZ 20014061A CZ 20014061 A CZ20014061 A CZ 20014061A CZ 20014061 A3 CZ20014061 A3 CZ 20014061A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
hydrogen
electricity
feedstock
produced
hydroprocessed product
Prior art date
Application number
CZ20014061A
Other languages
English (en)
Inventor
Johan Willem Gosselink
Michiel Jan Groeneveld
Andreas Karl Nowak
Antonius Adrianus Maria Roovers
Original Assignee
Shell Internationale Research Maatschappij B. V.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Shell Internationale Research Maatschappij B. V. filed Critical Shell Internationale Research Maatschappij B. V.
Publication of CZ20014061A3 publication Critical patent/CZ20014061A3/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B3/00—Hydrogen; Gaseous mixtures containing hydrogen; Separation of hydrogen from mixtures containing it; Purification of hydrogen
    • C01B3/02—Production of hydrogen or of gaseous mixtures containing a substantial proportion of hydrogen
    • C01B3/32—Production of hydrogen or of gaseous mixtures containing a substantial proportion of hydrogen by reaction of gaseous or liquid organic compounds with gasifying agents, e.g. water, carbon dioxide, air
    • C01B3/34—Production of hydrogen or of gaseous mixtures containing a substantial proportion of hydrogen by reaction of gaseous or liquid organic compounds with gasifying agents, e.g. water, carbon dioxide, air by reaction of hydrocarbons with gasifying agents
    • C01B3/48—Production of hydrogen or of gaseous mixtures containing a substantial proportion of hydrogen by reaction of gaseous or liquid organic compounds with gasifying agents, e.g. water, carbon dioxide, air by reaction of hydrocarbons with gasifying agents followed by reaction of water vapour with carbon monoxide
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B3/00—Hydrogen; Gaseous mixtures containing hydrogen; Separation of hydrogen from mixtures containing it; Purification of hydrogen
    • C01B3/02—Production of hydrogen or of gaseous mixtures containing a substantial proportion of hydrogen
    • C01B3/32—Production of hydrogen or of gaseous mixtures containing a substantial proportion of hydrogen by reaction of gaseous or liquid organic compounds with gasifying agents, e.g. water, carbon dioxide, air
    • C01B3/34—Production of hydrogen or of gaseous mixtures containing a substantial proportion of hydrogen by reaction of gaseous or liquid organic compounds with gasifying agents, e.g. water, carbon dioxide, air by reaction of hydrocarbons with gasifying agents
    • C01B3/38—Production of hydrogen or of gaseous mixtures containing a substantial proportion of hydrogen by reaction of gaseous or liquid organic compounds with gasifying agents, e.g. water, carbon dioxide, air by reaction of hydrocarbons with gasifying agents using catalysts
    • C01B3/386—Catalytic partial combustion
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C10—PETROLEUM, GAS OR COKE INDUSTRIES; TECHNICAL GASES CONTAINING CARBON MONOXIDE; FUELS; LUBRICANTS; PEAT
    • C10G—CRACKING HYDROCARBON OILS; PRODUCTION OF LIQUID HYDROCARBON MIXTURES, e.g. BY DESTRUCTIVE HYDROGENATION, OLIGOMERISATION, POLYMERISATION; RECOVERY OF HYDROCARBON OILS FROM OIL-SHALE, OIL-SAND, OR GASES; REFINING MIXTURES MAINLY CONSISTING OF HYDROCARBONS; REFORMING OF NAPHTHA; MINERAL WAXES
    • C10G47/00—Cracking of hydrocarbon oils, in the presence of hydrogen or hydrogen- generating compounds, to obtain lower boiling fractions
    • H—ELECTRICITY
    • H01—ELECTRIC ELEMENTS
    • H01M—PROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M8/00—Fuel cells; Manufacture thereof
    • H01M8/06—Combination of fuel cells with means for production of reactants or for treatment of residues
    • H01M8/0606—Combination of fuel cells with means for production of reactants or for treatment of residues with means for production of gaseous reactants
    • H01M8/0612—Combination of fuel cells with means for production of reactants or for treatment of residues with means for production of gaseous reactants from carbon-containing material
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/02—Processes for making hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/025—Processes for making hydrogen or synthesis gas containing a partial oxidation step
    • C01B2203/0261—Processes for making hydrogen or synthesis gas containing a partial oxidation step containing a catalytic partial oxidation step [CPO]
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/02—Processes for making hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/0283—Processes for making hydrogen or synthesis gas containing a CO-shift step, i.e. a water gas shift step
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/06—Integration with other chemical processes
    • C01B2203/063—Refinery processes
    • C01B2203/065—Refinery processes using hydrotreating, e.g. hydrogenation, hydrodesulfurisation
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/06—Integration with other chemical processes
    • C01B2203/066—Integration with other chemical processes with fuel cells
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/10—Catalysts for performing the hydrogen forming reactions
    • C01B2203/1005—Arrangement or shape of catalyst
    • C01B2203/1011—Packed bed of catalytic structures, e.g. particles, packing elements
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/10—Catalysts for performing the hydrogen forming reactions
    • C01B2203/1041—Composition of the catalyst
    • C01B2203/1047—Group VIII metal catalysts
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/10—Catalysts for performing the hydrogen forming reactions
    • C01B2203/1041—Composition of the catalyst
    • C01B2203/1047—Group VIII metal catalysts
    • C01B2203/1064—Platinum group metal catalysts
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/10—Catalysts for performing the hydrogen forming reactions
    • C01B2203/1041—Composition of the catalyst
    • C01B2203/1082—Composition of support materials
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/12—Feeding the process for making hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/1205—Composition of the feed
    • C01B2203/1211—Organic compounds or organic mixtures used in the process for making hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/1235—Hydrocarbons
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/12—Feeding the process for making hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/1205—Composition of the feed
    • C01B2203/1211—Organic compounds or organic mixtures used in the process for making hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/1235—Hydrocarbons
    • C01B2203/1241—Natural gas or methane
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/12—Feeding the process for making hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/1258—Pre-treatment of the feed
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/12—Feeding the process for making hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/1258—Pre-treatment of the feed
    • C01B2203/1264—Catalytic pre-treatment of the feed
    • C01B2203/127—Catalytic desulfurisation
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/14—Details of the flowsheet
    • C01B2203/148—Details of the flowsheet involving a recycle stream to the feed of the process for making hydrogen or synthesis gas
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/16—Controlling the process
    • C01B2203/1642—Controlling the product
    • C01B2203/1647—Controlling the amount of the product
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/16—Controlling the process
    • C01B2203/1685—Control based on demand of downstream process
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/80—Aspect of integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas not covered by groups C01B2203/02 - C01B2203/1695
    • C01B2203/82—Several process steps of C01B2203/02 - C01B2203/08 integrated into a single apparatus
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01B—NON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B2203/00—Integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas
    • C01B2203/80—Aspect of integrated processes for the production of hydrogen or synthesis gas not covered by groups C01B2203/02 - C01B2203/1695
    • C01B2203/84—Energy production
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02E—REDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E60/00—Enabling technologies; Technologies with a potential or indirect contribution to GHG emissions mitigation
    • Y02E60/30—Hydrogen technology
    • Y02E60/50—Fuel cells

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Combustion & Propulsion (AREA)
  • Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Sustainable Development (AREA)
  • Sustainable Energy (AREA)
  • Electrochemistry (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Production Of Liquid Hydrocarbon Mixture For Refining Petroleum (AREA)
  • Hydrogen, Water And Hydrids (AREA)
  • Catalysts (AREA)
  • Fuel Cell (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

Terno vynález se týká zpracování uhlovodíků za účelem výroby vodíku, elektřiny a alespoň jednoho hydrogenačně tpracc- = r.ého (hydrozpracovaného’ produktu.
Dosavadní stav techniky
Přeomětem běžné rafinace je převedení zpracovávané uhlovodíkové suroviny na jeden nebo více užitečných produktů. V závislosti na dostupnosti zpracovávané suroviny a požadovaném druhu produktu bylo během doby vyvinuto mnoho způsobu konverze uhlovodíků. Některé způsoby nejsou katalytcz-ané, jako je mírné termické krakování ropných zbytků k snížení jejich viskozity a termické krakování, jiné, ;ako fluidní katalytické krakování (fluidized catalytro crackinq - FCC), hydrokrakování a reformování jsou příklady katalyzovaných procesů. FCC a reformovaní představují procesy, které ačkoliv 3 sou velmi různé co do konfigurace, mají dvě věci společné: jsou prováděny v přítomnosti katalyzátoru a jsou zaměřeny na produkci uhlovodíkových látek majících různé složení podle použité suroviny.
Důraz je obvykle kladen na produkci jednoho nebo více hodnotných uhlovodíkových produktů. FCC a reformování jsou například specificky zaměřené na produkci velkého množství benzínu jako primárního produktu (zpracování FCC bude normálně také produkovat určité nižší olefiny a reformování bude také produkovat určité množství vodíku), přičemž • · · · · · • · · · v · · hydrokrakování je zaměřeno v závislosti na podmínkách zpracování na produkci nafty nebo středních destilátů.
Z hlediska hodnoty uhlovodíku, zvláště kapalných uhlovodíků, jako pohonných hmot je jasné, že je velmi důležité při navrhování rafinerií maximalizovat produkci jednoduchých uhlovodíkových produktů, ať už benzínu nebo nafty, nebo optimalizovat složení produktu v případě, že se mají produkovat dva nebo více hodnotných produktů v rafineriích na zelené louce, po úpravě existujících jednttkám. Produkce vedlejších produktů vaao jsou nižší olefinv nebo vodík) bude za normálních okolností minimalizována, pokud je však určitá potřeba těchto produktů, bude vždy posuzována v kontextu neobětování přílišného množství hlavních produktů.
Je samozřejmě známo a dobře zdokumentováno, že produkty jako nižší olefiny a vodík mohou být vyráběny z určitých zdrojů, které jsou obvykle uhlovodíkové povahy. Ale při těchto způsobech je podstatou maximalizovat produkci těchto produktů a tak se nevyrábí nebo se v podstatě nevyrábí současně jiné uhlovodíkové produkty.
Tak například dobře známý způsob produkce vodíku je zplynování methanu nebo elektrolýza vody. Tyto způsoby neprodukují cenné kapalné uhlovodíky. Nižší olefiny jako propen a buten jsou vhodně produkovány (katalytickou) dehydrogenací odpovídajících alkanů (propanu a butanu).
Tyto způsoby opět neprodukují hodnotné kapalné uhlovodíky.
V mnoha průmyslových oblastech jsou zařízení, která pracují vzájemně se doplňujícím (komplementárním) způsobem. Například vodík potřebný pro hydrogenační procesy je produkován uvedeným způsobem zplynování a olefiny, které jsou vhodnou surovinou pro například polymerační procesy, se mohou produkovat na stejném nebo na sousedním místě pomocí jednotky FCC, která ještě produkuje jako hlavní produkt benzín.
Co se týká výroby elektřiny, je dobře známo, že elektřina (jako hlavní produkt a v mnoha případech jako jediný produkt) může být produkována pomocí různých organických zdrojů a to od uhlí a zemního plynu až po olej a zbytkové materiály. Je opět jasné, že při těchto procesech nebudou produkovány kapalné uhlovodíky.
V Ξ1-.1-4 35736 bylo navrženo vyrácšt elektřinu z oaii--?--.'ch článků, které byly naplněny vodíkem produkovaným z vylepšeného paliva podrobením nízkovroucích ropných paliv krakovacímu zpracování/odsíření při tlacích nepřesánu-ících 10 kg/cm v přítomnosti beznosičových zeolitických katalyzátorů. Zdá se, že za podmínek popsaných v EP-435736, se tvoří nezanedbatelné množství nežádoucích aromatických sloučenin a to dokonce když se pracuje při nízkých clacích, jako je 5 kg/cm2.
Existuje však potřeba vyrobit vodík, elektřinu a jeden nebo více íkapalných) uhlovodíkových produktů v integrovaném procesu. Zvláště je potřebný způsob, který umožní operační flexibilitu s ohledem na relativní množství oři klíčových produktů (vodíku, elektřiny a (kapalného) uhlovodíkového produktu/produktů), které mají být získány.
V oblastech, kde nejsou dostupná zařízení a/nebo komplementární produkční místa, je produkce tří klíčových produktů integrovaným způsobem v podstatě jedinou možností. Bylo by také velmi žádoucí, kdyby tento integrovaný způsob mohl být prováděn jak ve velkém tak v malém měřítku nebo mohl být použit jako další podpora existujících výrobních závodů.
Nyní bylo zjištěno, že je možno zkombinovat různé cíle spočívající v produkci vodíku, elektřiny, stejně jako alespoň jednoho hydrogzpracovaného uhlovodíkového produktu.
Kromě toho bylo navíc zjištěno, že v závislosti na místních požadavcích může být skladba produktů (pro tři klíčové produkty) velmi flexibilní, což umožňuje velmi široký rozsah použití.
Podstata vynálezu
Tento vynález se tak týká způsobu výroby vodíku, elekzřiny a alespoň jednoho hydrozpracovaného produktu z uhlovodíkové suroviny obsahující alespoň frakci, která mé rczmezc ozozu varu, ktere je stejné něco vyšší než rcmez_ bodu varu hydrozpracovaného produktu, který má být vyroben, přičemž rento způsob zahrnuje zpracování uhlovodíkové suroviny vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na nosiči, přičemž tento vodík se vyrábí alespoň zčásti z frakce hydrorafinované suroviny mající rozmezí bodu varu odlišné od rozmezí bodu varu té frakce uhlovodíkové suroviny, ze které se vyrábí hydrozpracovaný produkt, nebo alespoň část uvedeného hydrozpracovaného produktu, oddělení hydrozpracovaného produktu od hydrorafinované suroviny, když má být hydrozpracovaný produkt získán, a podrobení části nebo veškeré zbývající hydrorafinované suroviny a hydrozpracovaného produktu, pokud nemá být získán, zpracování za účelem vzniku vodíku a podrobení části nebo všeho vodíku nevyužitého pro zpracování vodíkem zpracování za účelem výroby elektřiny, nebo podrobní části hydrorafinované suroviny a hydrozpracovaného produktu, pokud nemá být získán, zpracování za účelem výroby elektřiny a alespoň části zbytku zpracování za účelem výroby vodíku.
V závislosti na konkrétních požadavcích infrastruktury, ve které má být způsob podle tohoto vynálezu prováděn, bude mít obsluha na výběr, zda zaměřit škálu výrobků směrem k produkci všech tří klíčových produktů (vodíku, elektřiny a hydrozpracovaného produktu) nebo zaměřit způsob k produkci dvou produktů nebo dokonce jednoho produktu.
V případě, že žádoucími produkty jsou vodík a elektřina a není potřeba vůbec produkovat hydrozpracovaný produkt, celkové množství uhlovodíkového materiálu (jak zbývajícího pc zpracování vodíkem, tak hydrozpracovaného produktu) bude sloužit jako surovina pro následnou výrobu vodí ku a elektřiny.
Vynodnw. znakem zoúscbu ccdle zzzzzo vynálezu je, že jsou produkována alespoň ta množství vodíku a elektřiny, která jsou požadována k uspokojení vnitřních potřeb způsobu ve smyslu vodíku potřebného k použití při zpracování vodíkem a elektřiny potřebné k provedení způsobu z hlediska použití. Je však samozřejmě možné nahradit část vodíku a/nebo část elektřiny potřebné k provedení způsobu z vnějších zdrojů za předpokladu, že jsou nebo mohou být dostupné.
Při zajištění těchto vnitřních požadavků může obsluha rafinerie ještě optimalizovat produkci ve smyslu vodíku nebo elektřiny jako hlavního produktu. V případě, že je požadován jako hlavní produkt vodík, bude vyráběno pouze množství elektřiny potřebné k provozu zařízení a v případě důrazu na výrobu elektřiny jako hlavního produktu bude vyráběno pouze množství vodíku potřebné k zajištění vnitřních potřeb (vodík potřebný k zpracování vodíkem) a zbytek vyrobeného vodíku bude sloužit jako surovina pro výrobu elektřiny.
Uhlovodíkové suroviny, které mohou být vhodně použity při způsobu podle tohoto vynálezu jsou ty, které mají počáteční bod varu v rozmezí od asi teploty okolí k těm, majícím konečný bod varu asi 650 °C, měřeno za teploty a tlaku odpovídající standardním podmínkám (20 °C a 1 • · · ♦ » · ···· ·· ·· »·· atmosféra) . Je jasné, že suroviny, které mohou být použity při způsobu podle tohoto vynálezu, nemusí mít profil teplot varu zahrnující celý výše uvedený rozsah.
Výhodně mohou být použity suroviny mající rozmezí bodu varu takové, že jejich bod varu z 90 % (tj. teplota, při které 90 % suroviny bude v destilačním procesu oddestilováno) leží v rozmezí 400 až 600 °C. Zvláště výhodné jsou zpracovávané suroviny mající bod varu, který leží z 90 % v rozmezí mezi 450 a 600 2C. Dobrých výsledků lze dosáhnout u zpracovávaných surovin majících bodu varu, který leží z 90 ě v rozmezí od 4~5 αο Ξ50 “C.
Příklady zpracovávaných surovin, které je možno výhodně použít, představuje nafta, petrolej a různé typy plynových olejů, jak je atmosférický plynový olej a vakuový plynový olej. Také je možno použít recyklované oleje. Může být použito nejen surovin minerálního původu, ale také syntetického původu. Syntetické nebo semisyntetické suroviny jsou preferovány z hlediska nízkého obsahu síry a/nebo dusíku, neboť tyto suroviny snižují potřebu procesů odstraňujících síru a/nebo dusík pro vylepšení produktů. Uhlovodíkové látky vytvořené ze syntetických suroviny prostřednictvím zzv. Fischer-Tropschcva způsobu tvoří velmi vhodnou surovinu pro způsob podle tohoto vynálezu, neboť tyto suroviny by mohly odstranit potřebu zařízení pro zpracování a odstranění síry a/nebo dusíku.
Je možno, aby uhlovodíkové suroviny k použití při způsobu podle tohoto vynálezu obsahovaly také látky vroucí pod pokojovou teplotou. Tyto látky mohou být přítomné ve zpracovávané surovině nebo mohou být přidány k této surovině. Výhodná je přítomnost nižších uhlovodíků nebo uhlovodíkových frakcí, jako je kapalný ropný plyn.
Je výhodné použít surovinu, která obsahuje mezi 5 a 40 % hmotn. materiálu majícího rozsah bodu varu, který je stejný nebo vyšší, než je rozmezí bodu varu hydrozpracovaného produktu, který má být získán z hydrorafinované suroviny (a který může být použit alespoň částečně jako surovina pro výrobu vodíku k uspokojení vnitřních potřeb způsobu podle tohoto vynálezu nebo slouží jako konečný hydrozpracovaný produkt). Je výhodné začít se surovinou obsahující mezi 5 a 40 % hmotn. látek majících rozmezí bodu varu nad maximálním bodem varu hydrozpracovaného produktu, který má být získán z hydrorafinované suroviny.
Suroviny zcsahující látky obsahující síru mohou být také zpracovávány. Za normálních okolnosti nebude množství síry přesáhovav 5 % hmotn. a výhodně nebude přesahovat 3 í hmotn. Výhodné je použití surovin obsahující co nejnižší množství síry nebo dokonce neobsahující žádnou síru.
Pro odborníka v oboru je jasné, že bude třeba zavádět z vnějšku vodík alespoň při rozběhu způsobu podle tohoto vynálezu. Například lze použít vodík ze zásobních nádrží. Část vodíku nebo všechen vodík ke spotřebování během hydrorafinačního kroku způsobu podle tohoto vynálezu bude generován v jednotce na výrobu vodíku, která tvoří součást linky.
Zpracování vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na nosiči v soulaou se způsobem podle tohoto vynálezu je podstatou zpracování vedoucího ke změně složení suroviny, tj. hydrokonverzního způsobu. Provedení hydrorafinace závisí na požadovaném produktu, který má být získán, ve vztahu k surovině, která má být zpracována vodíkem.
Hydrorafinační způsob podle tohoto vynálezu může být vhodně proveden při teplotách v rozmezí mezi 100 °C a 550 °C, výhodně mezi 250 °C a 450 °C. Mohou být použity tlaky až 400 atmosfér, výhodné jsou tlaky-v rozmezí mezi 10 a 200 atmosférami.
• · ·« • · ♦ · • ··
• * * · · · · • ··· · ·· · • · · · · .
··· ···· · • · · · · · ·· · ·· ·· ····
V případě, že způsob podle tohoto vynálezu končí produkcí petroleje a/nebo středních destilátu jako hydrozpracovaných produktů, které budou alespoň částečně získány a nebudou použity pro jiné účely (tj. vodík a elektřina jsou vyrobeny primárně ze zbývající hydrorafinované suroviny), bude zpracování vodíkem v podstatě hydrokrakovací operace, ve které těžší části suroviny budou konvertovány v hydrokrakovací části operace.
Současně musí být při způsobu podle tohoto vynálezu také vyrobena alespoň část vodíku k použití při zpracování vodíkem. Proto jsou výhodně používány Katalyzátory, které jsou schopné nejen převést část suroviny, která poskytuje hydrozpracovaný produkt, ale také přispět ke konverzi jiných částí suroviny do takové míry, že zbývající hydrorafinovaná surovina je dobrým zdrojem pro výrobu vodíku. Jinými slovy, přednost je dávána katalyzátorům, které také produkují velká množství látek o nízkém bodu varu (kromě hydrozpracovaného produktu).
Příklady katalyzátorů, které mohou být použity při pracování vodíkem v souladu se způsobem podle tohoto vynálezu představují zeolitické katalyzátory mající tendenci oproti běžnému hledisku přeštěpit uhlovodíkový materiál (ve kterém jsou krakované jak je to jen možné pcuze ty frakce suroviny, které poskytují hydrogenačně krakované produkty při zachování co možná nejvíce původní suroviny nebo alespoň do míry, že zbude kapalný materiál, a tudíž je minimalizována produkce plynného materiálu). Při způsobu podle tohoto vynálezu je výhodné použití katalyzátoru pro hydrogenační krakování, které jsou schopné vedle požadovaných produktů také produkovat dostatečné množství nízkovroucích látek, které nejsou z pohledu konvenčního hydrogenačního krakování vůbec preferovány.
Tyto katalyzátory mohou být založeny například na zeolitu beta, ultrastabilního zeolitu Y, ZSM-5, erionitu a • · • ·
chabazitu. Pro odborníka v oboru bude zřejmé, který specifický zeolitový materiál a které specifický kov/kovy mající schopnost hydrogenačního krakování má použít s přihlédnutím k tomu, že výhodné jsou katalyzátory poskytující vysoké výtěžnosti relativně lehkých produktů, neboť tyto produkty snižují náročnost části způsobu, který je zaměřen na výrobu vodíku. Příklady vhodných katalyzátorů zahrnují zeolity beta obsahující jeden nebo více kovů skupiny VI a/nebo jeden nebo více kovů skupiny VIII. Příklady kovů skupiny VI zahrnují Mo a W. Příklady kovů skupiny Vílí zahrnují Ni, Co, Pt a Po. Vhodné katalyzátory obsahují mezi 2 a 40 % hmotn. kovů skupiny VI a/nebo mezi 0,1 a 10 1 hmotn. kovů skupiny VIII.
Příklady vhodných nosičů představují oxid hlinitý (alumina), oxid křemičitý (silika), silika-alumina, pálená magnézie (magnesia), oxid zirkoničitý (zirkonia) a směsi dvou nebo více těchto nosičů. Alumina je výhodný nosičový materiál, případně v kombinaci s oxidem křemičitým-oxidem hlinitým (silikou-aluminou).
Výhodně může být použito kombinace dvou nebo více katalyzátorů. Příklady kombinací katalyzátorů zahrnují tzv. „sracked-bed” katalyzátory, které zahrnují použití různých loží naplněných (různým) katalytickým materiálem. Výběr specifických kombinací katalyzátorů bude záviset na požadovaném způsobu a je zřejmý odborníkovi v oboru.
Může být dosaženo konverze uhlovodíkových surovin 50 % hmotn. nebo více na jeden průchod. Výhodně je způsobem podle tohoto vynálezu zkonvertováno alespoň 65 % hmotn. suroviny a nejvýhodněji 90 % hmotn. suroviny.
Je také možné, aby složeni vstupní suroviny a požadovaná škála produktů (vodík, elektřina a hydrozpracovaný produkt, který může být použit částečně nebo zcela na výrobu vodíku a elektřiny) bylo v takovém vztahu, že zpracování vodíkem nemusí být nutně takové, aby byl nutný pokles rozsahu bodu varu hydrozpracovaného produktu. Jinými slovy, v surovině může být přítomna frakce, která má již požadované vlastnosti hydrozpracovaného produktu. To může znamenat, že důraz při zpracování vodíkem může být na složení zbývající hydrorafinované suroviny (zbylé po získání vhodného hydrozpracovaného produktu). Toto zpracování bude v podstatě zpracování zaměřené na saturaci olefinického a/nebo aromatického materiálu přítomného v surovině, přícadně spolu s odstraněním látek obsahujících heteroatomy, případně spolu s malým množstvím hydrokrakovaných látek.
Katalyzátory, které mohou být vhodně aplikovány za těchto podmínek, zahrnují obvyklé katalyzátory pro hydrorafinaci. Příklady těchto katalyzátorů zahrnují oxid hlinitý (aluminu), oxid křemičitý (siliku) nebo katalyzátor pro hydrogenační zpracování na bázi silika-aluminy, které obsahující jeden nebo více kovů skupiny VI a/nebo skupiny VIII. Příklady kovů skupiny VI zahrnují Mo a W. Příklady kovů skupiny VIII zahrnují Ni a Co. Vhodné katalytické systémy obsahují Co a Mo nebo Ni a Mo na alumině nebo amorfní silika-alumině.
V př ípadě, že výrobce zvolí jako konečný produkt výroby pouze vodík a/nebo elektřinu, všechen hydrozpracovaný produkt bude sloužit spolu s hydrorafinovanou surovinou jako surovina pro výrobu vodíku a elektřiny. Alespoň část vyrobeného vodíku bude použita při způsobu podle tohoto vynálezu, aby se uspokojila alespoň část výrobních potřeb způsobu požadovaných v souvislosti ze zpracováním vodíkem, zbytek může být použit alespoň částečně k výrobě alespoň části elektřiny potřebné v tomto způsobu a zbytek bude představovat buď konečný produkt, nebo v závislosti na místní infrastruktuře bude převeden alespoň částečně na elektřinu.
Důležité provedení způsobu podle vynálezu je to, kde hydro zpracovaným produktem k získání z procesu je petrolej, vodík je vyráběn v takovém množství, aby uspokojoval vnitřní potřebu způsobu a elektřina je vyráběna nejen k tomu, aby byla použita v průběhu způsobu výroby, ale byla také dodávána do lokální sítě.
Zbývající hydrorafinovaná surovina, případně v kombinaci s čásci nebo dokonce s veškerým hydrozpracovaným produktem v případech, když není přímý výstup produktu, bude poté podrobena zpracování směřujícímu k produkci vodíku, z něhož alespoň část je použita k uspokojení požadavků na vodík způsobu podle tohoto vynálezu, nebo část z něho může být podrobena zpracování k výrobě elektřiny, zatímco zbytek může být použit k zpracování k výrobě vodíku.
Protože určité množství vodíku může být již přítomno v surovině jdoucí do zařízení na výrobu vodíku, může být užitečné oddělit ho a použít ho jako část vodíku potřebného k pokrytí požadavků způsobu na vodík. Toho může být dosaženo obvyklým podrobením suroviny jdoucí k hydrorafinaci separačnímu procesu s využitím membrány, která dovolí průchod vodíku zatímco zadrží těžší molekuly. Odborník v oboru ví, kterou membránu má použít a jak s ní pracovat.
Ze stavu techniky je známo mnoho způsobů výroby vodíku z uhlovodíkových zdrojů. Odborníkovi v oboru jsou tyto způsoby známé a umí je použít. Vhodný způsob je katalytická (parciální) oxidace. Jiné vhodné způsoby jsou paromethanové reformování a katalytická dehydrogenace nižších alkanů, jako je propan nebo butan. · • · • · • · * · · • ·· · « · · · · ·« ··· · · · · *
-12Výhodné systémy k produkci vodíku mohou být nalezeny kombinací katalytické parciální oxidace a konverze vodního plynu, přičemž posledně uvedená reakce v podstatě převádí oxid uhelnatý produkovaný spolu s vodíkem při katalytické parciální oxidaci v přítomnosti vody (pára za podmínek způsobu) na vodík a oxid uhličitý. Konečným výsledkem zkombinované katalytické parciální oxidace/konverze vodním plynem je to, že uhlovodíkový materiál je převeden na vodík a oxidu uhličitý.
Za normálních okolností mohou být prováděny způsoby kcm.cincváné katalytické parciální oxidace/konverze vodního plynu s účinnosti alespoň 50 %, vztaženo na produkovaný vodík, výhodně s účinnosti alespoň 65 % na produkovaný vodík (bez započtení vodíku přítomného v hydrorafinované surovině).
Vhodné katalyzátory pro proces katalytické parciální oxidace podle tohoto vynálezu zahrnují jeden nebo více kovů skupiny VIII periodické tabulky prvků nesený na nosiči. Příklady vhodných kovů zahrnují rhodium, iridium a ruthenium stejně jako kombinace jednoho nebo více těchto kovů. Výhodně mohou být použity zvláště nosiče mající vysoxou tcrtuositu. Vhodné podmínky způsobu zahrnují použití molárních poměrů kyslíku ; uhlíku v rozmezí mezi 0,30 a 0,80, výhodně mezi 0,45 a 0,75, a nejvýhodněji mezí 0,45 a 0,65; teploty mezi 800 °C a 1200 °C , zvláště mezi 900 °C a 1100 °C za použití rychlosti průtoku plynu v rozmezí mezi 100 000 a 10 000 000 1/kg/h, výhodně v rozmezí mezi 250 000 až 2 000 000 1/kg/h.
Výhoda způsobu podle tohoto vynálezu spočívá v tom, že když se jako hlavní produkt vyrábí vodík, současně se vyrábí oxid uhličitý ve značných množstvích, která mohou být užitečná pro komerční operace, jako pro zvýšeni výtěžnosti oleje nebo pro účely zahřívání v případě, že je dostupná vhodná infrastruktura (jako jsou urbanistické • · · · celky a/nebo skleníkové zemědělství). Způsob podle tohoto vynálezu také slouží k výrobě elektřiny. Toho může být dosaženo jako konečného kroku způsobu podle tohoto vynálezu, když se z vodíku již vyprodukovaného má vyrábět elektřina, ale může být také produkována z části hydrorafinované suroviny a hydrozpracovaného produktu, když se nemá získávat, zatímco alespoň část zbytku je podrobena zpracováni k výrobě vodíku. Výhodně bude během normálního provozu vyráběno alespoň množství elektřiny dostatečné k usockojení ootřeb elektřiny z hlediska provozu. Oper, je jasné, že během nasoartování způsobu podle tohoto vynálezu bude potřeba dodat elektřinu z externích zdrojů.
Elektřina může být vyrobena mnoha způsoby známými odborníkům v oboru. Ti také vědí, jak provádět procesy, kterými se převádí vodík na elektřinu. Příkladem způsobu, který může být použit ke konverzi vodíku na elektřinu je palivový článek. Při provozu palivového článku bude produkována voda (pára), která může být vhodně použita k pokrytí alespoň části potřeb páry k provádění konverze vodního plynu při kombinaci s procesem katalytické parciální oxidace poskytujícími vodík v souladu se způsobem podle tohoto vynálezu.
Palivový článek bude výhodně provozován takovým způsobem, aby produkoval alespoň takové množství elektřiny, které je potřebné k uspokojení vnitřních potřeb způsobu podle tohoto vynálezu. V situacích, kdy není třeba vyrábět více vodíku, než představuje uspokojení (částečné nebo celkové) vnitřních požadavků způsobu podle tohoto vynálezu, bude pozornost soustředěna buď na optimalizaci produkce hydrozpracovaného produktu jako přímo komerčně využitelného paliva pro dopravu (a tak produkci minimálního množství vodíku a elektřiny potřebné pro použití) nebo na optimalizaci produkce elektřiny za předpokladu zohlednění
požadavků trhu na hydrozpracovaný produkt. Může nastat extrém, kdy všechen hydrozpracovaný produkt spolu s veškerou zbylou hydrorafinovanou surovinou je převeden na vodík, který je poté převeden na elektřinu, která se pak stane jediným výstupním produktem tohoto integrovaného procesu (při uspokojení vnitřních potřeb vodíku a elektřiny, jak je uvedeno výše).
Účinnost palivového článku, který má být použit při způsobu podle tohoto vynálezu, by měla být alespoň 30 %, vztaženo na vodíkovou surovinu. Výhodné jsou podmínky způsobu, které dovolují konverzi alespoň 40 % a nejvýhodnější je 50 % vztaženo na vstupující vodík.
Protože při způsobu podle tohoto vynálezu mohou být použity suroviny obsahující až asi 5 % hmotn. síry, zpracování vodíkem povede k produkci sirovodíku. Je jasné, že v těchto případech budou nutné další kroky způsobu k odstranění sirovodíky z hydrorafinované suroviny a jeho převedení na síru. Pokud se zruší před oddělením hydrozpracovaného produktu tlak, bude se přednostně uvolňovat sirovodík a může být odveden do další jednotky, jako je SCOT-jednotka nebo pokud je koncentrace sirovodíku dost vysoká, může být přiváděn přímo do CLAUS-jednotky. Odborníkům v oboru jsou tato výrobní zařízení známá a vědí, jak je použít.
Různá provedení způsobu podle tohoto vynálezu mohou být schematicky ilustrována prostřednictvím obrázku 1.
Na obrázku 1 je uvedeno provedení způsobu, ve kterém je surovina obsahující síru zpracována takovým způsobem, aby byl získán alespoň jeden hydrozpracovaný produkt jako komerčně využitelný produkt spolu s vodíkem a elektřinou pro použití při způsobu podle tohoto vynálezu.
Surovina je zaváděna potrubím 1 do hydrorafinační jednotky 10, ve které se surovina podrobuje zpracování
• ··· ·· · · · · · · · ··*· vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na nosiči, který je zaváděn do potrubí potrubím 9. Z hydrorafinační jednotky 10 se hydrorafinovaná surovina odvádí potrubím 2. do separační jednotky 20, ze které se získává hydrozpracovaný produkt, který se odvádí potrubím 3_ a proud hydrozpraccvaného materiálu obsahujícího sirovodík, který se posílá potrubím 4 do jednotky 30 k odstranění sirovodíku. Z jednotky 30 se získává proud obsahující sirovodík, který se posílá potrubím 5_ do jednotky pro získání síry (neznázorněna) a proud hydrozpracované látky zbavena sirovodíku, která může být poslána potrubím 6a do jednotky 35 na odstranění vodíku nebo v případě, že vodík není nadělován v této části způsobu, přímo potrubím 6 (6a + 6b) do jednotky 4 0 na výrobu vodíku, ze které je odseparovaný vodík veden zpět potrubím 36 do potrubí 1_ jako část vodíku potřebného v hydrorafinační jednotce 10 a zbývající proud hydrorafinované suroviny zbavené sirovodíku (a případně vodíku) je poslán potrubím 6b do jednotky 40 na výrobu vodíku. V případě, že tato jednotka zahrnuje krok katalytické parciální oxidace a krok konverze vodního plynu, bude přiváděna voda (nebo pára) do části k provedení konverze vodního plynu potrubím 11. Pokud je to žádoucí, může být přiváděna další voda (nebo pára) do části ke konverzi vodního plynu potrubím 11b. Potrubím 8_ bude získáván oxía uhličitý a produkovaný vodík bude vracen do hydroraf inační jednotky 10 potrubím Ί_ a _9 (případně spolu s vodíkem potrubím 36), přičemž množství vodíku potřebné k výrobě části nebo veškeré elektřiny požadované z hlediska zařízení se odvádí potrubím 10 do jednotky 50 na výrobu elektřiny (vhodně palivového článku). Elektřina produkovaná v jednotce 50 bude posílána zpět na odpovídající místa linky (neznázorněno) přívodem 12 a voda produkovaná v jednotce 50 na výrobu elektřiny může být vracena zpět do jednotky na výrobu vodíku potrubím 11.
Na obrázku 1 jsou znázorněna dvě další provedení.
V případě, že je požadována produkce přebytku vodíku (tj. více vodíku, než je potřeba k provozu hydrorafinační jednotky 10 odpovídajícím způsobem) se změní poměr mezi získaným hydrozpracovaným produktem a suroviny zbavené sirovodíku tak, že bude produkováno větší množství vodíku v jednotce 40 na výrobu vodíku a ten bude odváděn potrubím 13. Obdobně v případě, že bude požadována výroba přebytku elektřiny (tj. většího množství elektřiny, než je potřeba k pokrytí potřeb způsobu) množství vyrobeného vodíku (a v souladu s tím množství hydrozpracovaného produktu) se změní oax, aby se posílila produkce přebytku elektřiny, která může být odváděna odvodem 14.
Na obrázku 1 může být ilustrováno další provedení způsobu, ve kterém se surovina obsahující síru zpracovává tak, že všechna hydrorafinovaná surovina (včetně frakcí, které jsou odváděny jako hydrozpracovaný produkt v provedeních uvedených na obrázku 1) je použita k výrobě přebytku vodíku a přebytku elektřiny, což představuje způsob, ve které jsou kromě síry a oxidu uhličitého konečnými produkty pouze vodík a elektřina. V tomto provedení se hydrozpracovaný produkt, který se má za normálních okolností odvádět potrubím 3, nyní posílá spolu s hydrorafinovanou surovinou potrubím 4_ do jednotky 30 na odstranění sirovodíku, přičemž další následné kroky jsou stejné, jako jsou uvedeny na obrázku 1.
Dalším provedením je to, kde se používá surovina bez obsahu síry (tj . surovina syntetického nebo semisyntetického původu nebo surovina, která již byla podrobena hydrodesulfurizačnímu zpracování). V tomto provedení již není nutno odseparovávat sirovodík, který obsahuje hydrorafinovaná surovina (nebo posílat všechnu hydrorafinovanou surovinu do (případné) jednotky na odstranění vodíku), což znamená, že způsob, jak je schematicky uveden na obrázku 1 se nyní provádí bez použití jednotky 30 na odstranění sirovodíku.
Příklady provedení vynálezu
Způsob podle tohoto vynálezu může být ilustrován následujícími příklady.
Příklad 1
Uhlovodíkvá surovina mající IBP 121 °C a bod varu z 90 % 533 °C a obsahující 0,02 % hmotn. síry může být prohnána (v množství 10 tun/den spolu s 1,5 tunami/den vodíku) přes katalyzátor na beta-zeolitovém typu aluminy v hydrogenační jednotce 10 za takových podmínek, aby se převedlo jedním průchodem 90 % hmotn. suroviny na níževroucí materiál. Jako produkt může být získáno 85 % hmotn., vztaženo na vstupní uhlovodíkový zpracovávaný materiál, hydrozpracovaného produktu (obsahujícím naftu, petrolej a plynový olej), zatímco zbývající hydrorafinovaná surovina může být uvedena do jednotky k odstranění sirovodíku. Po oddělení vodíku přítomného v hydrorafinované surovině (a jeho navrácení do suroviny k použití jako část vodíku potřebného v hydrogenační jednotce) po opuštění jednotky na odstranění sirovodíku, může být přivedeno 15 % hmctn., vztaženo na uhlovodíkovou zpracovávanou surovinu, do jednotky na výrobu vodíku 40 (obsahující katalytickou oxidační jednotku ve spojení s reaktorem na konverzi vodního plynu) do které může být přiváděna pára v množství 2,1 tuny/den. Za těchto podmínek může být vyrobeno 325 kg/den vodíku (spolu s tvorbu 5,1 tun/den oxidu uhličitého). Z vodíku vyrobeného jednotkou na výrobu vodíku může být 125 kg/den použito jako suroviny pro jednotku na výrobu elektřiny 50 (vhodně palivový článek), která bude mít schopnost převést tento vodík s asi 40% účinností na kW elektřiny, která může být poslána na odpovídající místa výrobní línky, zatímco 200 kg/den vodíku k zajištění rovnováhy po spotřebovaném vodíku v kroku hydrorafinace je přímo zavedeno do hydrorafinační jednotky (spolu s vodíkem jíž přivedeným z jednotky na separaci vodíku). Při tomto způsobu může být spolu vyprodukováno 5,1 tun/den oxidu uhličitého a 900 kg/den páry (která může být použita v jednotce na výrobu vodíku).
Příklad 2
Uhlovodíková surovina definovaná v příkladu 1 může být podrobena zpracování popsanému v příkladu 1 v hydrorafinační jednotce 10 (se spotřebou vodíku 200 kg/den) za podmínek, které umožňují 90% konverzi během průchodu suroviny na níževroucí materiál. Za těchto podmínek může být vyrobeno 45 % hmotn. petroleje a plynového oleje jako hydrozpracovaného produktu. Po odstranění sirovodíku a oddělení vodíku může být 55 % hmotn. materiálu, vztaženo na původně vstupující materiál, zahrnujícího naftu a níževroucí materiály, přivedeno do jednotky na výrobu vodíku, do které je také zavedeno 7 tun páry/den. Za normálních podmínek může být vyrobeno 1,1 tuny/den vodíku, z něhož 125 kg/den je přiváděno do jednotky na výrobu elektřiny k výrobě 70 kW elektřiny, zatímco 775 kg/den vodíku je možno exportovat, zbytek může být použit k částečnému uspokojení potřeby hydrorafinace v hydrorafinaění jednotce 10. Při tomto způsobu může být spolu vyprodukováno 17 tun/den oxidu uhličitého a 900 kg/den páry (která může být použita v jednotce na výrobu vodíku).
• · • ft • ftftft
Příklad 3
Uhlovodíková surovina definovaná v příkladu 1 může být podrobena zpracování vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na nosiči, jak je popsáno v příkladu 1 k výrobě elektřiny na export. Se spczřebou vodíku 300 kg/den a za konverzního poměru 90 % na jeden průchod může být vyrobeno 15 % hmotn., vztaženo na původní množství zpracovávané suroviny, petroleje a plynového oleje. Po odstranění sirovodíku a oddělení recyklovaného vodíku může být 85 % hmotn. materiálu, vzzaženo na původně vstupující materiál, zahrnujícího nazzu a níževroucí materiály, přivedeno do jednotky na výrobu vodíku, do které je také zavedeno 11 tun páry/den. Za normálních podmínek může být vyrobeno 27 tun/den oxidu uhličitého spolu s 1,75 tuny/den vodíku. Jednotka vyrábějící elektřinu může být řízena tak, aby dodávala 820 kW elektřiny, z níž 70 kW může být použito k uspokojení potřeby zařízení výrobní linky a 750 kW může být nabídnuto místní rozvodné síti. V tomto provedení bude také vyrobeno 10,3 tuny/den vody.
Příklad 4
Uhlovodíková surovina definovaná v příkladu 1 může být podrobena zpracování vodíkem v přítomnosti katalyzátoru, jak je popsáno v příkladu 1 zaměřeném na výrobu vodíku jako hlavního produktu (v přebytku) a elektřiny k uspokojení potřeby zařízení potřebného k provedení způsobu, přičemž není vyráběn konečný hydrozpracovaný produkt. Za spotřeby vodíku 400 kg/den a při úrovni konverze 90 % během jednoho průchodu, se vyrábí hydrorafinovaná surovina, která po odstranění sirovodíku a oddělení vodíku může být převedena všechna do jednotky na výrobu vodíku, která také potřebuje být zásobována 13 tunami/den páry. Jednotka může produkovat 2,05 tuny/den vodíku, z čehož 1,5 tuny/den může být použito na export, zatímco 125 kg/den je přiváděno do jednotky na výrobu elektřiny k výrobě požadovaného množství elektřiny, přičemž rovnováha může být posunuta k hydrogenační jednotce k uspokojování požadavků na vodík v uvedené jednotce. Při tomto způsobu může být spolu vyprodukováno 32 tun/den oxidu uhličitého a 900 kg/den páry (která může být použita v jednotce na výrobu vodíku).
Příklad 5
Uhlovodíková surovina definovaná v příkladu i může být podrobena zpracování vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na nosiči, jak je popsáno v příkladu 1 zaměřeném na výrobu přebytku elektřiny jako hlavního produktu spolu s vodíkem k uspokojení požadavků způsobu, zatímco není vyráběn hydrozpracovaný produkt. Za spotřeby vodíku 400 kg/den a při úrovni konverze 90 % během jednoho průchodu, se vyrábí za použití beta zeolitového typu katalyzátoru hydrorafinovaná surovina, která po odstranění sirovodíku a oddělení vodíku může být přivedena všechna do jednotky na výrobu vodíku, která také potřebuje být zásobována 13,5 tunami/den páry. Jednotka může produkovat 2,1 tuny/den vodíku, z čehož množství k uspokojení potřeb způsobu může být přivedeno do hydrorafinační jednotky (se započtením množství vodíku již uvolněného při separaci probíhající před výrobou vodíku). Zbytek (většina vyrobeného vodíku) může býr přiveden do palivového článku, který je schopen vyrobit 920 kW elektřiny. Při tomto způsobu může být spolu vyprodukováno 32 tun/den oxidu uhličitého (jednotka na výrobu vodíku) a 12 tun/den vody.
Příklad 6
Uhlovodíková surovina definovaná v příkladu 1 může být podrobena zpracování vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na nosiči, jak je popsáno v příkladu 1 zaměřeném na výrobu všech tří hlavních produktů (hydrozpracovaného produktu, vodíku a elektřiny) podle tohoto vynálezu. Způsobem popsaným v příkladu 2 může být vyrobeno 45 % petroleje a plynového oleje jako hydrozpracovaných produktů. Do jednotky na výrobu vodíku může být přivedeno 55 % hmotn. materiálu obsahujícího naftu a nízkovroucí látky, vztaženo na vstupní materiál, kam se také přivádí 7,1 tun páry/den. Za normálních podmínek může být vyrobeno 1,1 tuny/den vodíku, z čehož 125 kg/den je potřeba k výrobě elektřiny potřebné pro zařízení, 125 kg/den vodíku může být použito pro exporo a zbytek vodíku vyprodukovaného v jednotce na výrobu vodíku (při započtení požadavků na vodík hydrorafinační jednotky v kombinaci s vodíkem již uvolněným při separaci vodíku před fází výroby vodíku) může být poslán do jednotky vyrábějící elektřinu k výrobě 425 kW elektřiny/den.
V tomto provedení způsobu může být společně vyprodukováno 17 tun/den oxidu uhličitého a 5,6 t/den páry (která může být použita v jednotce na výrobu vodíku).
Příklad 7
Uhlovodíková surovina definovaná v příkladu 1 může být podrobena zpracování vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na nosiči, jak je popsáno v příkladu 1, zaměřeném na výrobu hydrozpracovaného produktu a přebytku elektřiny a vodíku potřebného pro vlastní potřebu způsobu. Za spotřeby vodíku 150 kg/den a při úrovni konverze 65 % během jednoho průchodu získaného za použití katalyzátoru typu zeolitu beta, může být vyrobeno 72 % hmotn. petroleje a plynového oleje jako hydrozpracovaného produktu. Do jednotky na výrobu vodíku může být přivedeno 28· % hmotn. materiálu, vztaženo na vstupní materiál, obsahujícího naftu a
nízkovroucí látky, a také 3,6 tuny/den páry. Za normálních podmínek může být vyrobeno 550 kg/den vodíku, z něhož množství uspokojující vnitřní potřebu způsobu může být přivedeno do hydrorafinační jednotky, z čehož 125 kg/den je potřeba k výrobě elektřiny požadované pro zařízení a zbytek může být převeden na elektřinu (150 kW) v jednotce na výrobu elektřiny. Při tomto způsobu může být spolu vyprodukováno 8,9 tun/den oxidu uhličitého a 2,9 tuny/den páry (která může být použita v jednotce na výrobu vodíku).
Příklad 8
Uhlovodíková surovina definovaná v příkladu 1 může být podrobena zpracování vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na nosiči, jak je popsáno v příkladu 1 zaměřeném na výrobu hydrozpracovaného produktu, vodíku a elektřiny (v přebytku oproti množství k zajištění provozu zařízení), při kterém je z hydrorafinované suroviny vyráběn jak vodík tak elektřina. Za spotřeby vodíku 300 kg/den a při úrovni konverze 90 % během jednoho průchodu získaného za použití katalyzátoru typu zeolitu beta, může být vyrobeno 15 % hmotn. petroleje a plynového oleje jako hydrozpracovaného produktu. Pro výrobu vodíku a elektřiny může být použito 85 % hmotn. materiálu, vztaženo na vstupní materiál, obsahujícího naftu a nízkovroucí látky, při použití těchto látek jako výchozího materiálu. Výhodně 17 % hmotn. tohoto materiálu může být odvedeno do jednotky na výrobu vodíku,, do které jsou také zaváděny 2 tuny/den páry. Za normálních podmínek může být vyrobeno 300 kg/den vodíku k uspokojení vnitřních potřeb způsobu spolu s 4,5 tunami/den oxidu uhličitého. 83 % hmotn. celkového množství nafty a nizkovroucích látek může být výhodně přivedeno do jednotky na výrobu elektřiny pro výrobu 1820 kW elektřiny, přičemž z ní 70 kW může být použito k uspokojení požadavků způsobu
a 1750 kW je možno exportovat. Při tomto provedení může být také vyrobeno 22,5 tuny/den oxidu uhličitého.
Příklad 5
Uhlovodíková surovina definovaná v příkladu 1 může být podrobena zpracování vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na nosiči, jak je popsáno v příkladu 1 zaměřeném na výrobu vodíku a elektřiny, přičemž oba tyto produkty jsou vyráběny z hydrorafinované suroviny (tj. při tomto provedení se neodvádí žádný hydrozpracovaný produkt). Za spotřeby vodíku 400 kg/den a při úrovni konverze 90 % během jednoho průchodu získaného za použití katalyzátoru typu zeolitu beta, může být hydrorafinovaná surovina použita po odstranění sirovodíku a oddělení vodíku jako surovina k výrobě vodíku a elektřiny. Vhodně může být posláno do jednotky na výrobu vodíku 24 % hmotn. tohoto materiálu spolu s 2,55 tuny/den páry. Za normálních podmínek může být vyrobeno 400 kg/den vodíku k uspokojení vnitřních potřeb způsobu spolu s 6 tunami/den oxidu uhličitého. 76 % hmotn. hydrorafinované suroviny může být vhodně posláno do jednotky na výrobu elektřiny k výrobě 2120 kW elektřiny, z čehož 70 kW může být použito k pokrytí požadavků způsobu a 2050 kW je možno exportovat.
Při tomto provedení způsobu může být také vyrobeno 26 tun/den oxidu uhličitého.

Claims (24)

1. Způsob výroby vodíku, elektřiny a alespoň jednoho hydrozpracovaného produktu z uhlovodíkové suroviny obsahující alespoň frakci, která má rozmezí bodu varu, které je stejné nebo vyšší než rozmezí bodu varu hydrozpracovaného produktu, který má být vyroben, přičemž tento způsob zahrnuje zpracování uhlovodíkové suroviny vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na nosiči, přičemž tento vodík se vyrábí alespoň zčásti z frakce hydrorafínované suroviny mající rozmezí bodu varu odlišné od rozmezí bodu varu té frakce uhlovodíkové suroviny, ze které se vyrábí hydrozpracovaný produkt, nebo alespoň část uvedeného hydrozpracovaného produktu, oddělení hydrozpracovaného produktu od hydrorafínované suroviny, když má být získán hydrozpracovaný produkt, a podrobení části nebo veškeré zbývající hydrorafínované suroviny a hydrozpracovaného produktu, pokud nemá být získán, zpracování za účelem výroby vodíku a podrobení části nebo veškerého vodíku nevyužitého pro zpracování vodíkem zpracování za účelem výroby elektřiny, nebo podrobení části hydrorafínované suroviny a hydrozpracovaného produktu, pokud nemá být získán, zpracování za účelem výroby elektřiny a alespoň části zbytku zpracování za účelem výroby vodíku.
2. Způsob podle nároku 1, ve kterém se používá surovin v rozmezí od těch, které mají počáteční bod varu asi teplotu okolí až po ty, které mají konečný bod varu asi 650 °C.
3. Způsob podle nároku 2, ve kterém se používá surovin majících rozsah bodu varu takový, že jejich teplota varu leží z 90 % v rozmezí mezi 400 °C a 600 °C.
4. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 3, ve kterém se používá surovin majících obsah síry nepřesahující 5 % hmotn., výhodně pod 3 % hmotn.
5. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 4, ve kterém se používá uhlovodíkové suroviny obsahující mezi 5 a 40 % hmcen. materiálu majícího rozmezí bodu varu, které je stejné nebo vyšší než rozmezí bodu varu hydrozpracovaného produktu, který se má vyrobit.
6. Způsob podle nároku 5, ve kterém surovina obsahuje mezi 5 a 40 % hmotn. materiálu majícího bod varu vyšší než konečný bod varu hydrozpracovaného produktu.
7. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 6, ve kterém se získávají z hydrorafinované suroviny jako hydrozpracovaný produkt/produkty petrolej a/nebo plynový olej .
8. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 7, ve kterém část nebo všechen materiál, který nemá být získán ze zpracování vodíkem, se podrobuje katalytickému oxidačnímu procesu, který produkuje vodík a oxid uhličitý/uhelnatý.
9. Způsob podle nároku 8, ve kterém katalytický oxidační proces zahrnuje katalytickou parciální oxidaci a konverzi vodního plynu.
10. Způsob podle nároku 8 nebo 9, ve kterém vodík nepoužitý v kroku hydrorafinace se používá alespoň částečně k výrobě elektřiny jeho zaváděním do palivového článku, který je řízen k produkci elektřiny a vody (páry).
11. Způsob podle nároku 10, ve kterém z přebytku vodíku je vyráběna elektřina v přebytku oproti té, která je potřeba pro požadavky způsobu.
12. Způsob podle nároku 10, ve kterém alespoň část páry potřebné v jednotce na výrobu vodíku je poskytována palivovým článkem.
13. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 12, ve kterém se petrolej a/nebo plynový olej, vodík, oxid uhličitý a elektřina nevyrábí z jiných surovin, než je uhlovodíková surovina a voda použitá v kroku konverze vodního plynu
14. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 13, ve kterém se převádí běžnými způsoby sirovodík generovaný při zpracování s vodíkem na elementární síru.
15. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 1 až 14, ve kterém se používá katalytického systému schopného konverze alespoň 50 % hmotn. na průchod, výhodně alespoň 65 % hmotn., materiálu majícího rozmezí bodu varu, které je stejné nebo vyšší než je rozmezí bodu varu hydrozpracovaného produktu.
16. Způsob podle nároku 15, ve kterém se používá při zpracování vodíkem katalyzátor obsahující jako aktivní složku zeolit beta.
17. Způsob podle nároku 16, ve kterém katalyzátor na bázi zeolitu beta je schopen konverze alespoň 90 % hmotn. na • · průchod frakce, která se má zpracovat k získání hydrozpracovaného produktu.
18. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 15 až 17, ve kterém se provádí zpracování vodíkem při teplotě mezi 100 °C a 550 °C, výhodně při teplotě mezi 250 °C a 450 °C.
19. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 15 až 18, ve kterém se provádí zpracování vodíkem při tlaku až 400 atmosfér, výhodně při tlaku mezi 10 a 200 atmosférami.
20. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 10 až 19, ve kterém se krok s palivovým článkem provádí takovým způsobem, že poskytuje přebytek elektřiny.
21. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 9 až 20, ve kterém se krok katalytické parciální oxidace a krok s palivovým článkem provádí takovým způsobem, že produkuje vodík a elektřinu v množství uspokojujícím vnitřní potřeby způsobu.
22. Způsob podle jednoho nebo více z nároků 9 až 21, ve kterém vodík vytvořený v kroku katalytické parciální oxidace byl vyprodukován alespoň částečně z uhlovodíků obsahujících nejvíce 4 atomy uhlíku přítomných v uhlovodíkové surovině, nebo jak byly vyprodukovány během kroku hydrorafinace.
23. Způsob podle nároku 22, ve kterém surovina pro krok katalytické parciální oxidace sestává z uhlovodíků majících 4 nebo méně atomů uhlíku.
24. Způsob podle jednoho nebo více ž nároků 1 až 23, ve kterém se vodík odděluje z hydrorafinované suroviny a z • · ·· ·· • · · · · hydrozpracovaného produktu, pokud se posledně jmenovaný nemá získávat před krokem výroby vodíku.
CZ20014061A 1999-05-13 2000-05-09 Způsob hydrokonverze uhlovodíku pro výrobu vodíku, hydrozpracovaných uhlovodíků a elektřiny CZ20014061A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
EP99303736 1999-05-13

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20014061A3 true CZ20014061A3 (cs) 2002-05-15

Family

ID=8241388

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20014061A CZ20014061A3 (cs) 1999-05-13 2000-05-09 Způsob hydrokonverze uhlovodíku pro výrobu vodíku, hydrozpracovaných uhlovodíků a elektřiny

Country Status (19)

Country Link
US (1) US6916562B1 (cs)
EP (1) EP1194506A1 (cs)
JP (1) JP2002544366A (cs)
KR (1) KR20020010656A (cs)
CN (1) CN1236020C (cs)
AR (1) AR023953A1 (cs)
AU (1) AU758089B2 (cs)
BR (1) BR0010543A (cs)
CA (1) CA2372179A1 (cs)
CZ (1) CZ20014061A3 (cs)
HU (1) HUP0201223A3 (cs)
ID (1) ID30500A (cs)
MX (1) MXPA01011496A (cs)
PL (1) PL351750A1 (cs)
RU (1) RU2257399C2 (cs)
SK (1) SK16162001A3 (cs)
TR (1) TR200103248T2 (cs)
WO (1) WO2000069989A1 (cs)
ZA (1) ZA200109299B (cs)

Families Citing this family (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6890962B1 (en) 2003-11-25 2005-05-10 Chevron U.S.A. Inc. Gas-to-liquid CO2 reduction by use of H2 as a fuel
GB0504755D0 (en) 2005-03-08 2005-04-13 Rolls Royce Fuel Cell Systems A fuel processor for a fuel cell arrangement and a method of operating a fuel processor for a fuel cell arrangement
EP1762606A1 (en) * 2005-09-13 2007-03-14 Shell Internationale Researchmaatschappij B.V. A process for hydrodesulphurisation of a hydrocarbonaceous feedstock
DE102006013037B4 (de) * 2006-03-20 2009-10-15 Airbus Deutschland Gmbh Vorrichtung, Verfahren und System zur Gewinnung von thermischer und/oder kinetischer sowie elektrischer Energie
EP1944268A1 (en) 2006-12-18 2008-07-16 BP Alternative Energy Holdings Limited Process
US20090049748A1 (en) * 2007-01-04 2009-02-26 Eric Day Method and system for converting waste into energy
GB0816432D0 (en) * 2008-09-08 2008-10-15 Iris Forskningsinvest As Process
US20120258374A1 (en) 2009-09-10 2012-10-11 The University Western Australia Process for Producing Hydrogen from Hydrocarbons
WO2012069342A1 (en) * 2010-11-22 2012-05-31 Shell Internationale Research Maatschappij B.V. Method for producing liquid hydrogen and electricity

Family Cites Families (13)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3189538A (en) 1960-11-07 1965-06-15 Universal Oil Prod Co Combination of hydrogen producing and hydrogen consuming units
US3224958A (en) 1962-08-07 1965-12-21 Texaco Inc Hydroconversion of light and heavy hydrocarbon fractions in separate reaction zones and contacting of the liquid portion of the heavy fraction hydroconversion product with the light fraction hydroconversion product
US3463611A (en) 1967-05-01 1969-08-26 Chevron Res Sulfur recovery
NL159135B (nl) 1967-12-27 1979-01-15 Shell Int Research Werkwijze voor de bereiding van lager kokende koolwaterstoffen of fracties, die deze bevatten, uit residuale olien door deze te ontasfalteren en de ontasfalteerde olie te hydrokraken in aanwezigheid van waterstof, die is verkregen door partiele verbranding van de bij de ontasfaltering afgescheiden asfaltenen.
US4197187A (en) * 1977-07-11 1980-04-08 Imperial Chemical Industries Limited Hydrocarbon conversion
US4522894A (en) * 1982-09-30 1985-06-11 Engelhard Corporation Fuel cell electric power production
ZA864029B (en) 1985-06-21 1988-01-27 Mobil Oil Corp Hydrocracking process using zeolite beta
US5284717A (en) * 1989-12-27 1994-02-08 Petroleum Energy Center Method for producing raw materials for a reformer by cracking and desulfurizing petroleum fuels
JPH03201370A (ja) * 1989-12-27 1991-09-03 Sekiyu Sangyo Katsuseika Center 燃料電池発電プロセスの改良法
CA2079757C (en) * 1992-10-02 1999-01-05 Robert Neville O'brien Process for the recovery of hydrogen and sulfur from a feedstock
DE19781880T8 (de) * 1996-07-15 2007-02-08 Asahi Kasei Kabushiki Kaisha Verfahren zur Herstellung eines wasserstoffhaltigen Gases für eine Brennstoffzelle
BR0010544A (pt) 1999-05-13 2002-02-19 Shell Int Research Método para produzir hidrogênio e um produto hidroprocessado
US6383670B1 (en) * 1999-10-06 2002-05-07 Idatech, Llc System and method for controlling the operation of a fuel processing system

Also Published As

Publication number Publication date
HUP0201223A2 (hu) 2002-07-29
SK16162001A3 (sk) 2002-08-06
CA2372179A1 (en) 2000-11-23
JP2002544366A (ja) 2002-12-24
AU758089B2 (en) 2003-03-13
EP1194506A1 (en) 2002-04-10
BR0010543A (pt) 2002-02-19
CN1355837A (zh) 2002-06-26
RU2257399C2 (ru) 2005-07-27
PL351750A1 (en) 2003-06-16
HUP0201223A3 (en) 2005-01-28
US6916562B1 (en) 2005-07-12
AU4922600A (en) 2000-12-05
RU2001133463A (ru) 2004-01-27
CN1236020C (zh) 2006-01-11
ZA200109299B (en) 2002-06-18
TR200103248T2 (tr) 2002-05-21
MXPA01011496A (es) 2002-07-30
KR20020010656A (ko) 2002-02-04
ID30500A (id) 2001-12-13
AR023953A1 (es) 2002-09-04
WO2000069989A1 (en) 2000-11-23

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US8470165B2 (en) Process for the production of high-quality kerosene and diesel fuels for the coproduction of hydrogen from saturated light cuts
JP5405585B2 (ja) 流動層接触分解留分からクリーン燃料および芳香族製品を製造する方法
US20120152801A1 (en) Biofuel compositions and methods based on co-processing aromatic-rich and aromatic-lean components
US4400263A (en) H-Coal process and plant design
GB2385861A (en) Removal of carbon oxides from Fischer-Tropsch products prior to hydroprocessing
BR112013009945B1 (pt) Processo para refinação de óleo bruto
US20120006720A1 (en) Method for upgrading FT synthesis oil, and mixed crude oil
CZ20014061A3 (cs) Způsob hydrokonverze uhlovodíku pro výrobu vodíku, hydrozpracovaných uhlovodíků a elektřiny
EP0018998B1 (en) Integrated coal liquefaction-gasification-naphtha reforming process
JPS6129398B2 (cs)
US4417973A (en) Upgrading olefinic stocks via sequential hydroformylation/hydrogenation
EP1194507B1 (en) Hydrocarbon conversion process
US3445379A (en) Method for converting hydrocarbons
WO2013087942A1 (en) Integrated gas-to-liquid condensate process and apparatus
JP2005516082A5 (cs)
EA044039B1 (ru) Способ получения авиационного топлива
JP2004512422A (ja) 精製処理における供給物加熱器の付着物の阻止方法
EP2468839A1 (en) Process for producing hydrocarbons from syngas