CZ2001342A3 - Prostředek k aplikování látky k ošetření ústní dutiny s použitím trvale stlačitelného pruhu hmoty - Google Patents

Abstract

Součástí prostředku k aplikování látky (14) k ošetření ústní dutiny je pruh hmoty (12), daný parametry bodu ohybu a tloušťky tak, aby se při stálém stlačení při tlaku menším než zhruba 2,5.105 Pa v podstatě přizpůsobil tvaru zubu (22) a sousedící měkké tkáně (20). Další jeho součástí je látka (14) k ošetření ústní dutiny, nanesená na pruh hmoty (12), takže při usazení tohoto prostředku na povrch zubu (22) a sousední měkké dásně (20) se aktivní látka (14) dotýká povrchu zubu (22) a působí takto na jeho povrch. Tato látka (14) také způsobuje přilnutí pruhu hmoty (12) k uvedeným povrchům, čímž je pruh hmoty (12) zachycen na místě a umožňuje působení látky (14) po dostatečně dlouhou dobu na příslušný povrch. Látka (14) je dostatečně odolná vůči vytlačení, takže dokáže odolat běžnému tlaku při usazování pruhu hmoty (12) a jeho tvarování podle povrchu zubů (12) a to tak, že nedojde k podstatnému vytlačení aktivní látky z prostoru mezi pruhem hmoty (12) a povrchem zubu (22).

Description

Oblast techniky

Tento vynález se vztahuje k prostředku k aplikování látky k ošetření ústní dutiny, jako je látka k bělení zubní skloviny, na tkáň ústní dutiny uživatele, na povrch zubu, na několik zubů sousedních, na kombinaci uvedených povrchů a obzvláště k takovému způsobu aplikování, kdy je příslušná látka chráněna před odstraněním z prostora ústní dutiny po dobu dostatečnou ktomu, aby se aktivní činidlo v látce obsažené mohlo projevit terapeutickým přínosem. Ještě lépe se tento vynález vztahuje k jednorázovému způsobu aplikování uvedené látky vně lékařského zařízení, tak aby aplikovaná látka nebyla na překážku běžné konverzaci.

Dosavadní stav techniky

Nejběžnějším prostředkem k udržování hygieny ústní dutiny je zubní kartáček. Mechanické působení štětin zubního kartáčku napomáhá odstranění zbytků potravin, zubního povlaku atd. Zubní kartáček se běžně používá společně se zubní pastou. Do roku 1955 běžná zubní pasta obsahovala povrchové činidlo a abrazivní látku, a to za účelem pouhého zvýšení mechanického působení zubního kartáčku.

V roce 1955 byla vyvinuta zubní pasta s fluoridem CREST® firmy Procter & Gamble, Cincinnati, Ohio. Kombinace zubního kartáčku a fluoridové zubní pasty se ukázala vhodná k ošetření zubní skloviny fluoridem. Posléze byla přidávána další aktivní činidla, např. činidla odstraňující zubní kámen, a uživatelé začali obracet svou pozornost na kosmetické aspekty péče o ústní dutinu, jako je bělost a obecně zdravý vzhled zubů.

Vzhledem k úspěchu přidávaných chemických látek s terapeutickým přínosem při ošetřování ústní dutiny je odůvodnitelné očekávat podobný kosmetický přínos při běžném čištění ústní dutiny zubním kartáčkem. Na trh byly například uvedeny výrobky se zdůrazňovaným bělícím účinkem. Při běžném postupu čištění zubů však navzdory těmto proklamovaným účinkům k výraznému zbělení povrchu zubů nedojde, a to obzvláště vzhledem k nízké přípustné koncentraci používaných chemických látek a k dlouhé kontaktní době, nutné k zbělení povrchu zubů pomocí těchto látek. V důsledku toho uživatelé, zklamaní výsledkem používání těchto past, často vyhledávají profesionální pomoc.

Metody bělení zubní skloviny, poskytované profesionálními dentisty, obecně spadají do dvou kategorií: ošetření přímo v ordinaci zubního lékaře a ošetření mimo ordinaci. Ošetření v ordinaci zahrnuje několik návštěv, z nichž každá začíná přípravou speciální těsnící gumové vložky, která má zabránit kontaktu bělících chemikálií (obvykle obsahujících peroxid vodíku) s dásněmi klienta. Příprava této gumové vložky může být pro klienta nepříjemná a časově náročná. Účinky peroxidového bělidla však použití vložky vyžadují. Tento zákrok je také finančně nákladný a ponechává zuby citlivé vůči teplotním změnám.

Zákrok prováděný mimo ordinaci zubního lékaře se liší v tom, že uživatel si nanáší bělicí činidlo na zuby sám - jedná se o činidlo s nižší koncentrací a je používáno po delší dobu, obvykle je to několik hodin denně po dobu několika týdnů. Zákrok prováděný mimo ordinaci zubního lékaře je obvykle zahajován tím, že zubní lékař pro každého pacienta zhotoví speciální mechanický prostředek, kteiý je poté pacientovi usazován na zuby a který je používán k vystavení zubů účinkům bělícího prostředku, jako je např. gel s obsahem komplexní sloučeniny peroxidu vodíku a močoviny. Pacient je odpovědný za dávkování a nanášení bělícího činidla na povrch zubů, přičemž používá uvedený mechanický prostředek.

Protože tento strojek je používán opakovaně, musí být dostatečně pevný, aby odolal časté manipulaci, čištění, plnění, nasazování na zuby a používání. Hrany strojku jsou tedy obecně velmi pevné, často dráždí dásně a jejich poměrná tloušťka je obvykle zjevná jak uživateli tak i jeho okolí. Pacient proto používá strojek hlavně tehdy, kdy se může po určitou dobu vyhnout společenskému kontaktu.

V současné době lze v souvislosti s bělením zubů provádět neprofesionální zákroky s použitím v lékárnách dostupných komerčních výrobků. Tyto komerční výrobky mívají podobu soupravy s obecně použitelným strojkem výše uvedeného typu a nádobky s bělícím gelem. Zjevnou předností této metody je nižší cena. Hlavní nevýhodou těchto obecně použitelných strojků, postavených na průměrných parametrech chrupu, je to, že sedí v ústní dutině mnohem hůře než strojky zhotovené přímo zubním lékařem. Aby bylo dosaženo souvislého pokrytí povrchu zubů bělícím gelem, je ho v těchto případech nutné použít větší množství. Netěsnosti usazení mají také za následek větší únik bělících látek na povrch dásní, do ústní dutiny a eventuálně do trávicího traktu. Tyto soupravy vyžadují, stejně jako strojky připravované zubním lékařem, čištění a opakované používání uživatelem. Protože obecně použitelné strojky nejsou sestavovány pro jednotlivé uživatele, jsou ještě rozměrnější a tudíž jsou i ve větší míře na překážku společenským kontaktům.

Jeden pokus řešení některých problémů komerčně dostupných souprav je popsán v americkém patentu 5.575.654 z 19.11.1996. Jedná se o balení, které obsahuje tvarovatelný prostředek, uzpůsobený k nasazení na celou škálu chrupů o různých rozměrech zubů, a dávku léčivého anebo bělícího činidla. Uživatel vyjme prostředek z balení, usadí ho rovnoměrně na hrany zubů a vtlačí ho z obou stran zubů směrem k dásním tak, že pokryje povrchy zubů. Hlavní výhodou tohoto prostředku je jednorázová použitelnost a vyhnutí se nutnosti prostředek odměřovat a plnit ho aktivním činidlem. Byly však zjištěny časté problémy s objemností aplikovaného prostředku a s netěsným usazením.

Druhé řešení je popsáno v americkém patentu 5.310.563 z 10.5.1994. Zde se jedná o hmotu v podobě tmelu, která je tvarována přitlačením na povrch zubů, kde drží přilnutím. Aktivní činidlo je obsaženo v tmelu a není přímo v kontaktu s povrchem zubů, ale spíše k povrchu zubů a dásní z tmelu proniká. Tím je ale prodlužována doba používání, což může představovat značnou nevýhodu.

Je tedy zapotřebí vyvinout takový způsob aplikace, kteiý se vyznačuje nízkou cenou, obsahem optimální dávky aktivního činidla (např. bělícího), který nedráždí příslušné partie ústní dutiny a který umožňuje aplikaci aktivního činidla v dostatečné míře. Prostředek k aplikaci by dále neměl být objemný, tak aby mohl být používán i při běžném společenském styku, nebránil uživateli v konverzaci ani nenarušoval jeho vzhled. Kromě toho by měl uvedený prostředek chránit aktivní činidlo před rozkladem při styku s povrchy ústní dutiny.

• · · · • · • ·

9 9

Podstata vynálezu

Prostředek k aplikování aktivní látky podle tohoto vynálezu má podobu pruhu hmoty, který si uživatel přikládá na část zubu, na celý zub anebo na řadu zubů sousedních. Strana pruhu hmoty, která přiléhá k zubu, je buď pokryta aktivní látkou, anebo je touto aktivní látkou pokryt povrch zubu(ů) a pruh hmoty je přikládán na aktivní látku. V obou případech je aktivní látka přednostně vysoce viskózní (jako např. gel), takže se také vyznačuje přilnavostí, dostatečnou k zachycení pruhu hmoty na místě. Tento pruh hmoty má přednostně takovou velikost, aby mohl po usazení pokrýt horní anebo dolní řadu zubů. Je usazován mírným přitlačením na povrch zubů a snímán jednoduše odloupnutím. Každý následující zákrok vyžaduje použití nového pruhu hmoty.

Aktivní látka je na pruh hmoty nanesena v podobě poměrně tenkého povlaku, tzn. její celkový objem je menší než v případě výše zmíněných pevných strojků. Nedochází tedy k plýtvání aktivní látkou a jenom nepatrná její část pronikne do trávicího traktu anebo na nepokrytý povrch ústní dutiny. Pravděpodobnost nežádoucího podráždění sliznic je tedy velmi malá.

V jednom aspektu tohoto vynálezu má prostředek k aplikování aktivní látky k ošetření ústní dutiny podobu pruhu hmoty, daného parametry bodu ohybu a tloušťky, tak aby při stálém stlačení při tlaku menším než zhruba 2,5 · 10⁵ Pa v podstatě odpovídal tvaru zubu a sousedící měkké tkáně. K prostředku k aplikování aktivní látky patří aktivní látka k ošetření ústní dutiny, nanesená na pruh hmoty, takže při usazení tohoto prostředku na povrch zubu a sousední měkké dásně se aktivní látka dotýká povrchu zubu a působí takto na jeho povrch. Aktivní látka také způsobuje přilnutí pruhu hmoty k uvedeným povrchům, čímž je prostředek podle tohoto vynálezu zachycen na místě a umožňuje působení aktivní látky po dostatečně dlouhou dobu na příslušný povrch. Aktivní látka je také dostatečně odolná vůči vytlačení, takže dokáže odolat běžnému tlaku při usazování pruhu hmoty a jeho tvarování podle povrchu zubů, a to tak, že nedojde k podstatnému vytlačení aktivní látky z prostoru mezi pruhem hmoty a povrchem zubu.

Aktivní látka je přednostně gelem a to v podobě v podstatě stejnoměrného souvislého povlaku, pokiývajícího pruh hmoty. Jedná se přednostně o pruh vosku o tloušťce zhruba 0,8 mm, který je v podstatě plochý a pravoúhlý' se zaoblenými rohy. Pruh hmoty spolu

• · · · • · • · · · • · · • · ·

-5s povlakem aktivní látky má celkovou tloušťku méně než 1,5 mm a takovou celkovou délku, aby jím mohlo být pokryto množství sousedních zubů, a to při započítání zakřivení řady zubů i mezer mezi nimi.

Ve druhém aspektu tohoto vynálezu je součástí způsobu aplikování látky k ošetření ústní dutiny na povrch zubu a sousední měkké dásně krok nanesení aktivní látky na pruh hmoty, daný parametry bodu ohybu a tloušťky, tak aby se tento pruh hmoty při stálém stlačení při tlaku menším než zhruba 2,5 10⁵ Pa v podstatě přizpůsobil tvaru zubu a sousedící měkké tkáně. Alternativně může být tímto krokem nanesení aktivní látky přímo na povrch zubů a sousední měkké dásně. Dalším krokem je takové usazení pruhu hmoty, že aktivní látka je v prostoru mezi pruhem hmoty a ošetřovaným povrchem. Aktivní látka poskytuje aktivní činidlo k ošetření povrchu zubů a zároveň umožňuje přilnutí pruhu hmoty k povrchu zubů po dobu dostatečně dlouhou pro terapeutické působení.

Stručný přehled zobrazení na výkresech

Přestože je popis uzavřen nároky, které tento vynález přesně vymezují, domníváme se, že vynález bude lépe pochopen z následujícího popisu přednostních provedení, doplněného přiloženými výkresy.

Na výkresu 1 je znázorněna celková podoba v podstatě plochého pruhu hmoty se zaoblenými rohy.

Na výkresu 2 je znázorněna celková podoba provedení tohoto vynálezu z výkresu 1, doplněného o vrstvu aktivní látky k ošetření ústní dutiny.

Na výkresu 3 je znázorněn průřez pruhem hmoty z výkresu 2 podle čar 3 - 3, z něhož je zřejmé, že pruh hmoty je tenčí než vrstva aktivní látky.

Na výkresu 4 je znázorněn průřez pruhem hmoty v alternativním provedení tohoto vynálezu, doplněném mělkými kapsami s funkcí zásobníků aktivní látky.

Na výkresu 5 je znázorněn průřez zubem a sousední měkkou dásní s přiloženým pruhem hmoty podle tohoto vynálezu, kteiý je prostřednictvím aktivní látky mezi zubem a pruhem hmoty zachycen přilnutím k zubu.

• · ···· «

• · • · · 9 4 • · · «4 · · · « ·

-6Na výkresu 6 je znázorněn průřez zuby jedné z čelistí s přiloženým pruhem hmoty podle tohoto vynálezu, který je prostřednictvím aktivní látky mezi zuby a pruhem hmoty zachycen přilnutím k chrupu.

Na výkresu 7 je znázorněn průřez zubem a sousední měkkou dásní, podobný zobrazení z výkresu 5, s přiloženým pruhem hmoty podle tohoto vynálezu, který je prostřednictvím aktivní látky mezi zubem, měkkou dásní a pruhem hmoty zachycen přilnutím k zubu.

Na výkresu 8 je znázorněn průřez zuby jedné z čelistí s pruhem hmoty přiloženým k chrupu a k sousední měkké dásni, podobný zobrazení z výkresu 6, pruh hmoty je prostřednictvím aktivní látky zachycen přilnutím k chrupu.

Příklady provedení vynálezu

První přednostní provedení tohoto vynálezu je znázorněno na výkresech 1 a 2, je obecně označeno vztahovou značkou 10 a jedná se o prostředek k aplikování látky k ošetření ústní dutiny (např. činidla k bělení povrchu zubů). Prostředek k aplikování aktivního činidla 10 má podobu původně v podstatě plochého pruhu hmoty 12 se zaoblenými rohy. Pruhem hmoty 12 může být jediná vrstva vosku, tmelu, tenké fólie anebo jiné stlačitelné hmoty, anebo to může být kombinace uvedených hmot, např. vrstev v podobě laminá tu.

Na pruh hmoty 12 je nanesena homogenní měkká stejnoměrná a souvislá vrstva látky k ošetření ústní dutiny 14 (viz výkres 3). Látka 14 však může mít také alternativně podobu laminovaných vrstev anebo oddělených vrstev složek, amorfní směsi složek, jednotlivých pruhů, skvrn anebo vzorů s různými složkami, včetně souvislého povlaku naneseného po podélné ose pruhu hmoty 12.

Látka 14 přednostně obsahuje aktivní činidlo anebo je sama o sobě aktivním činidlem, sloučeninou anebo směsí schopnou ovlivnit anebo způsobit požadovanou změnu vzhledu anebo struktury povrchu, které se dotýká. Mezi taková činidla patří například: peroxid vodíku, peroxid karbamidu, fluorid sodný, monofluorofosforečnan sodný, difosforečnan, chlorhexidin, polyfosfát, trikosan a enzymy. Za změnu vzhledu anebo • · · · · ·

-7• ·· · struktuiy povrchu lze považovat (avšak bez omezení na tento výčet): zbělení, zbělení skvrn, odstranění skvrn, demineralizace na fluorapatit, odstranění povlaku a zubního kamene.

V alternativním provedení může být pruh hmoty vybaven mělkými kapsami 18 (viz výkres 4). Ph nanášení aktivní látky 14 na příslušnou stranu pruhu hmoty 16 může být do těchto mělkých kapes 18 nenesena látka 14 navíc. Kapsy’ 18 mají takto funkci zásobníků látky 14.

Na výkresech 5 a 6 je znázorněn prostředek k aplikování aktivní látky 24 podle tohoto vynálezu, uložený na povrch zubu anebo sousedních zubů. Zub 22 vyčnívá z měkké dásně 20. Termínem „zub 22“ je v této souvislosti označena část zubu, jednotlivý zub anebo několik zubů sousedních. Například na výkresu 6 je vztahovou značkou označeno několik zubů sousedních. Termínem „měkká dáseň“ jsou v této souvislosti označeny povrchy dásně kolem chrupu.

Na výkresech 5 a 6 má prostředek 24 k aplikování aktivní látky podobu pruhu hmoty 12 s aktivní látkou 14 na té straně pruhu hmoty 12, která přiléhá k zubu 22. Aktivní látka 14 může být nanesena na pruh hmoty 12 předem, může být nanesena na pruh hmoty 12 uživatelem anebo může být nanesena přímo na zub 22 a poté zakryta pruhem hmoty 12. Pruh hmoty 12 je ve všech těchto případech dán parametry bodu ohybu a tloušťky, tak aby při stálém stlačení při tlaku menším než zhruba 2,5 10⁵ Pa v podstatě odpovídal tvaru zubu a sousedící měkké tkáně. Přednostní pruh hmoty se vyznačuje elasticko-viskózními vlastnostmi, které mu umožňují přizpůsobit se (tzn. umožňují jeho ohnutí a přilnutí) profilu několika zubů i profilu oblouku celé řady zubů v ústní dutině uživatele. Je důležité, že uložení pruhu hmoty do permanentně stlačené polohy vyžaduje od uživatele minimální sílu. Pouze malá síla je nutná k tomu, aby se pruh hmoty přizpůsobil povrchovému tvaru zubu 22 a sousední měkké dásni 20, aniž by došlo k vytlačení aktivní látky 14 v podstatné míře z prostoru mezi pruhem hmoty 12, povrchem zubu 22 a sousední měkkou dásní 20. Termínem v „podstatné míře“ je míněno to, že z uvedeného prostoru je vytlačeno přinejmenším 50% anebo více obsažené aktivní látky 14,

Bylo zjištěno, že nejlepším způsobem uložení tohoto prostředku je přitisknutí pruhu hmoty uživatelem na každý zub špičkou prstu, přičemž špička prstu má povrchovou plochu zhruba 1 cm². Uživatelé obvykle vyvíjejí tlak na každý zub po dobu jedné sekundy anebo méně, a to obvykle v rozmezí od zhruba 1 · 10⁵ Pa do zhruba 2,5-10⁵ Pa.

• · ·

Pruh hmoty 12 má funkci ochranné vrstvy, která brání v odplavení anebo jiném způsobu odstranění aktivní látky 14 z povrchu zubu 22 rty, jazykem, dásněmi anebo slinami, které přichází do styku s aktivní látkou. Aby mohlo aktivní činidlo v látce 14 k ošetření ústní dutiny působit na povrch zubu 22 po dostatečně dlouhou dobu, tzn. od několika minut do několika hodin, je důležité odplavování anebo odstranění této látky zabránit. Termín „působit“ v této souvislosti znamená způsobit požadovanou změnu. Je-li aktivním činidlem například peroxid, jedná se o vybělení barevných tělísek uvnitř zubu, je-li aktivním činidlem fluorid sodný, jedná se o vytváření fluorapatitu v hmotě skloviny, která je tak měněna na méně kyselou rozpustnou hmotu.

Pruh hmoty 12 je držen na zubu 22 přilnutím zprostředkovaným látkou 14, tzn. prostřednictvím její viskozity a přilnavosti, a to tak, že nedochází k podstatnějšímu odchlípnutí v důsledku dotyků rtů, jazyku a částí dásně v důsledku pohybu úst při mluvení, pití apod.

Na výkresech 7 a 8 je znázorněn prostředek 26 k aplikování aktivní látky podle tohoto vynálezu, který pokrývá povrch zubu 22 a stejně tak povrch sousední měkké dásně 20. Aplikační prostředek 26 má podobu pruhu hmoty 12 s látkou 14, nanesenou na stranu pruhu hmoty 12, přiléhající k zubu 22 a sousední měkké dásni 20. Ačkoli pruh hmoty 26 nemusí být upevněn k měkké dásni 20 způsobem přilnutí, může být na svém místě držen přilnutím k zubu 22.

V obzvláště přědnostním provedení tohoto vynálezu je látkou 14 gel na bělení zubů, který obsahuje 30 - 85% glycerinu anebo polyethylenglykolu, 10 - 22% komplexní sloučeniny peroxidu vodíku a močoviny, 0 - 12% karboxypolymethylenu, 0-1% hydroxidu sodného, 0-10% triethanolaminu (TEA), 0 - 40% vody, 0-1% příchutí, 0-15% citrátu sodného a 0 - 5% kyseliny ethylendiamintetraoctové. Přednostní gel má viskozitu mezi 200 a 1.000.000 cPa/s (10'² Pa/s) při nízkých průměrech posuvu (méně než 1/s). Ještě lépe je bělícím činidlem gel, který obsahuje 70% glycerinu, 5% karboxypolymethylenu, 10% peroxidu karbamidu, 15% vody s hodnotou pH 6,5 v důsledku přítomnosti hydroxidu sodného. Gel s tímto složením má dostatečnou odolnost vůči vytlačení, tzn. že při manuálním tvarování pruhu hmoty s vrstvou gelu 0,25 mm podle profilu zubů s použitím tlaku méně než 133.000 Pa dojde k vytlačení z prostoru mezi pruhem hmoty a zubem méně než 50% v tomto • ·

-9prostoru obsaženého gelu. Komerčně dostupné aktivní látky k bělení zubů lze také používat v součinnosti s prostředkem k aplikování podle tohoto vynálezu.

Dalším výrobkem k ošetření ústní dutiny, který lze používat v součinnosti s prostředkem podle tohoto vynálezu, je fluoridový gel k místní aplikaci fluoridu v rámci prevence zubního kazu.

Pruhem hmoty je v tomto případě přednostně 0,8 mm silný pruh vosku (pás vosku # 165 od firmy Freeman Mfg. & Supply Co., Clevenand, Ohio). Tento typ vosku se snadno přizpůsobuje tvaru zubu při vyvinutí síly zhruba 133.000 Pa, což odpovídá tlaku při vyvinutí síly zhruba 1,36 kg na ploše zhruba jednoho čtverečního centilmetru.

Celková tloušťka tohoto prostředku k aplikování je menší než zhruba 1,5 mm. Tloušťka vrstvy aktivní látky 14 je přednostně zhruba 0,4 mm.

Prostředek k aplikování aktivní bělící látky podle tohoto vynálezu je určen k souvislému použití po dobu 120 minut jednou denně, a to po dobu zhruba 7-14 dnů. Při tomto způsobu použití by mělo nastat zbělení podle stupnice odstínu 1-4 (při použití měřicí aparatury od VITA LUMEN Vacuum Farbskala Shade Guides od firmy VITA Zahnfabrick, BadSackingen, Německo).

V případe takového výrobku, jako je fluoridový gel, je prostředek k aplikování aktivní látky používán při prevenci zubního kazu souvisle po dobu 4 minut jednou ročně.

Po sejmutí pruhu hmoty z povrchu zubů a sousední měkké dásně mohou na tomto povrchu zůstat zbytky aktivní látky, které lze snadno odstranit zubním kartáčkem anebo vypláchnutím.

Přestože jsme uvedli různá provedení tohoto vynálezu, mělo by být odborníkům zřejmé, že vynález může být doplněn různými změnami a úpravami, aniž by to znamenalo odchýlení se od rámce vynálezu. Všechny úpravy, které jsou v rámci popsaného vynálezu, jsou chráněny přiloženými nároky.

Claims (10)

1. Prostředek k aplikování látky k ošetření ústní dutiny, který se vyznačuje tím, že jeho součástí je:

pruh hmoty, daný parametry bodu ohybu a tloušťky, tak aby se při stálém stlačení při tlaku menším než zhruba 2,5 10⁵ Pa v podstatě přizpůsobil tvaru zubu a sousedící měkké tkáně;

látka k ošetření ústní dutiny, nanesená na pruh hmoty, takže při usazení tohoto prostředku na povrch zubu a sousední měkké dásně se aktivní látka dotýká povrchu zubu a působí takto na jeho povrch, tato látka také způsobuje přilnutí pruhu hmoty k uvedeným povrchům, čímž je pruh hmoty zachycen na místě a umožňuje působení látky po dostatečně dlouhou dobu na příslušný povrch, látka je dostatečně odolná vůči vytlačení, takže dokáže odolat běžnému tlaku při usazování pruhu hmoty a jeho tvarování podle povrchu zubů, a to tak, že nedojde k podstatnému vytlačení aktivní látky z prostoru mezi pruhem hmoty a povrchem zubu.

2. Prostředek k aplikování látky k ošetření ústní dutiny podle nároku 1, který s e vyznačuje tím, že uvedenou látkou je látka k bělení zubů.

3. Prostředek k aplikování látky k ošetření ústní dutiny podle nároku 1 anebo 2, který se vyznačuje tím, že uvedená látka tvoří v podstatě rovnoměrný souvislý povlak na pruhu hmoty.

4. Prostředek k aplikování látky k ošetření ústní dutiny podle nároku 1, 2 anebo 3, kteiý se vyznačuje tím, že pruh hmoty jez vosku a má tloušťku zhruba 0,8 mm.

5. Prostředek k aplikování látky k ošetření ústní dutiny podle nároku 1, 2, 3 anebo 4, který se vyznačuje tím, že pruh hmoty je v podstatě plochý, má pravidelný tvar se zaoblenými rohy a spolu s nanesenou látkou má celkovou tloušťku menší než zhruba 1,5 mm.

- 11

6. Prostředek k aplikování látky k ošetření ústní dutiny podle nároku 1/2. 3, 4 anebo 5, který se vyznačuje tím, že pruh hmoty je dostatečně dlouhý, aby dokázal pokrýt množství sousedních zubů a zároveň se přizpůsobil zakřivení chrupu a mezerám mezi uvedenými sousedními zuby.

7. Způsob aplikování látky k ošetření ústní dutiny na povrch zubu a sousední měkké dásně, který se vyznačuje tím, že se skládá z následujících kroků:

a) nanesení aktivní látky na pruh hmoty, daný parametry bodu ohybu a tloušťky, tak aby se tento pruh hmoty při stálém stlačení při tlaku menším než zhruba 2,5 · 10³ Pa v podstatě přizpůsobil tvaru zubu a sousedící měkké tkáně;

b) uložení pruhu hmoty s vrstvou látky na povrch zubů, látka umožňuje přilnutí pruhu hmoty k povrchu zubů po dobu dostatečně dlouhou pro terapeutické působení, zároveň má tato látka dostatečnou odolnost vůči vytlačení, aby odolala běžnému tlaku vyvíjenému na pruh hmoty při jeho manuálním stlačování, tak aby nedošlo k podstatnému vytlačení této látky z prostoru mezi pruhem hmoty a povrchem zubů.

8. Způsob aplikování látky k ošetření ústní dutiny na povrch zubu a sousední měkké dásně, který se vyznačuje tím, že se skládá z následujících kroků:

a) nanesení látky na povrch zubu a sousední měkké tkáně;

b) usazení pruhu hmoty, daného parametry bodu ohybu a tloušťky, na povrch zubů, tak aby se tento pruh hmoty při stálém stlačení při tlaku menším než zhruba 2,5 10³ Pa v podstatě přizpůsobil tvaru zubů a sousedící měkké tkáně, zároveň má tato látka dostatečnou odolnost vůči vytlačení, aby odolala běžnému tlaku vyvíjenému na pruh hmoty při jeho manuálním stlačování, tak aby nedošlo k podstatnému vytlačení této látky z prostoru mezi pruhem hmoty a povrchem zubů.

9. Způsob podle nároku 7 anebo 8, který se vyznačuje tím, že uvedenou látkou je látka k bělení zubů.

10. Způsob podle nároku 7, 8 anebo 9, který se vyznačuje tím, že pruh hmoty je z vosku a má tloušťku zhruba 0,8 mm.