CZ2001105A3 - Sloučeniny, prostředky a způsoby stimulace neuronálního růstu a prodloužení - Google Patents

Abstract

Předkládaný vynález se týká sloučenin, které inhibují peptidyl-prolyl isomerázovou (rotomázovou) enzymovou « aktivitu spojenou s proteinem vázajícím FK-506 (FKBP) a prostředků, obsahujících tyto sloučeniny. Sloučeniny inhibující FKBP mají bicyklické [3.3.1], [4.3.1] nebo polycyklické jádro. Farmaceutické prostředky obsahující takové sloučeniny pomáhají stimulovat růst neuritů a zvyšují nervovou regeneraci. Způsob podle vynálezu se může použít k podpoře uzdravení neuronálního poškození způsobeného nemocí nebo fyzikálním traumatem.

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká způsobů a farmaceutických sloučenin pro stimulaci neuritového růstu v nervových buňkách, vedoucí k nervové regeneraci. Konkrétněji, prostředky zahrnují sloučeniny, které inhibují peptidyl-prolyl isomerázovou (rotamázovou) enzymovou aktivitu spojenou s proteinem vázajícím FK-506 (FKBP). Způsoby zahrnují ošetření nervových buněk prostředky zahrnující sloučeninu inhibující rotamázu. Způsob podle vynálezu se může použít k podpoře uzdravení neuronálního poškození způsobeného nemocí nebo fyzikálním traumatem.

Dosavadní stav techniky

Imunofiliny jsou rodinou rozpustných proteinů, které slouží jako receptory pro důležitá imunosupresivní léčiva, jako jsou cyklosporin A, FK-506 a rapamycin. Imunofilin, který se těší zvláštnímu zájmu je protein vázající FK-506 (FKBP). Přehled úlohy imunofilinů v nervovém systému uvádí Solomon a kol, „Immunophilins and the Nervous System, „Nátuře Med., 1(1), 32-37 (1995).

12-kiloDalton protein vázající FK-506, FKBP12 váže FK-506 s vysokou afinitou. Taková vazba se může přímo měřit za použití mikrokalorimetrie a radioznačeného FK-506, například [³H]dihydro-FK-506 (viz Siekierka a kol., Nátuře, 341, 755-57 (1989); a U.S. patent č. 5 696 135, Steiner a kol.) a 32-[1-¹⁴C]-benzoylFK-506 (viz Harding a kol., Nátuře, 341, 758-60 (1989)). Vazebná afinita dalších sloučenin pro FKBP se může určit přímo mikrokalorimetrií nebo z kompetitivních vazebných zkoušek za použití buď tritiovaného nebo ¹⁴C-značeného FK-506, jak popsal Siekierka a kol. nebo Harding a kol.

FKBP12, protein vázající FK-506, se podílí na řadě významných buněčných funkcí. FKBP12 katalyzuje cis-trans izomeraci peptidyl-prolylových vazeb. Tato peptidyl-prolyl isomérázová enzymová aktivita je také označena jako rotamázová aktivita. Taková aktivita se snadno zkouší metodami známými ve stavu techniky (viz

Fischer a kol. Biochim Biophys. Acta 791, 87 (1984); Fischer a kol., Biomed. Biochim.

Acta 43, 1101 (1984); a Fischer a kol., Nátuře 337, 476-478 (1989)). U.S. č.

192 773 a 5 330 993, Armistead a kol. uvádí vazebné afinity FKBP, které byly v * souladu s aktivitami mnoha sloučenin pro inhibici rotamázy.

r FK-506 a sloučeniny, které vážou FKBP kompetitivně s FKBP stimulují růst neuritú (axony) v nervových buňkách (viz U.S. patent č. 5 696 135, Steiner a kol.) Lyons a kol. (Proč. Nati. Acad. Sci, USA, 91, 3191-95 (1994)) uvádí, že FK-506 způsobuje zvýšení nebo zesílení účinnosti faktoru nervového růstu (NGF) stimulováním neuritového růstu v krysí fenochromocytomové buněčné linii. Mechanismus stimulace takového neuritového růstu způsobuje 10ti až 100 násobek zvýšení působení faktoru nervového růstu.

Síla inhibice peptidyl-prolylové izomerázové (rotamázové) enzymové aktivity FKBP pomocí FK-506 a sloučeninami, které kompetitivně inhibují vazbu FK-506 k FKPB empiricky koreluje s aktivitou stimulace neuritového růstu. Vzhledem k blízké korelaci mezi inhibici rotamázy a neurotropním působením bylo navrženo, že rotamáza může konvertovat proteinový substrát do formy, která podporuje neurální růst (viz U.S. patent č. 5 696 135). Například bylo zjištěno, že FKBP12 tvoří vazebné komplexy s nitrobuněčnými vápníkovými kanálky - ryanodinový receptor (RyR) a inositol 1,4,5-trifosfátový receptor (IP₃R) pomáhají stabilizovat uvolňování vápníku (Jayaraman a kol., J. Biol. Chem., 267, 9474-9477 (1992); Cameron a kol., Proč.

Nati. Acad. Sci, USA, 92, 1784-1788 (1995)). Jak v případě RyR, tak v případě IP₃R bylo ukázáno, že FK-506 a rapamycin jsou schopné disociovat FKBP12 z těchto receptorů. V obou případech stripování FKBP12 vede ke zvýšení propustnosti vápníkových kanálků a snižuje nitrobuněčnou koncentraci vápníku. Bylo navrženo, že tok vápníku může být spojován se stimulací neuritového růstu.

T

Dále, vazebné komplexy FK-506-FKBP se váží k a inhibují calcineurin, „ cytoplazmickou fosfatázu. Fosfatátová aktivita calcineurinu je nezbytná pro defosforylaci a následnou translokaci do jádra nukleárního faktoru aktivovaných Tbuněk (NF-AT) (viz Flanagan a kol., Nátuře, 352, 803-807 (1991)). NF-AT je transkripční faktor, který iniciuje aktivaci genu interleukin-2, který zase zprostředkuje proliferaci T-buěk; tyto stupně jsou důležité pro aktivaci imunitní odezvy. Aktivita inhibice calcineurinu je v souladu s imunosupresivní aktivitou FK-506 a příbuzných sloučenin.

ι·· · · ·

Inhibice calcineurinu není však v souladu se stimulací neuritového růstu. Proto jsou sloučeniny, které jsou silnými inhibitory rotamázy, ale nikoliv silnými inhibitory calcineurinu žádány, jelikož by mohly být neurotrofní ale nikoliv imunosupresivní.

Taková neurotropní činidla naleznou použití při zvyšování neuritového růstu a proto při podpoře neuronálního růstu a regeneraci různých patologických situací, kde se má usnadnit neuronální uzdravení, včetně periferního nervového poškození způsobeného poraněním nebo nemocemi, jako je cukrovka, poškození mozku spojené s mrtvicí a při léčbě nervových chorob spojených s neurodegenerací, včetně Parkinsonovy choroby, Alzheimrovy choroby a amyotropní laterální sklerózy (ALS). Dále, takové použití je výhodně bez doprovodného účinku imunosuprese, jelikož dlouhodobé používání imunosupresiv je doprovázeno vedlejšími účinky, jako je toxicita ledvin, neurologické deficity a vaskulární hypertenze.

Jsou známé různé inhibitory rotamázové enzymové aktivity, sloučeniny vázající FKBP nebo imunomodulační sloučeniny. Viz například U.S patent č.

192 773, 5 330 993, 5 516 797, 5 612 350, 5 614 547, 5 622 970, 5 654 332,

665 774, 5 696 135 a 5 721 256. Viz také mezinárodní publikace WO 96/41609, WO 96/40633 a WO 96/40140.

S ohledem na řadu chorob, které mohou být léčeny stimulací neuritového růstu a relativně omezeného počtu silných známých sloučenin vázajících FKBP12 a vykazujících tuto vlastnost, zůstává potřeba pro další, neurotropní sloučeniny vázající rotamázu. Takové sloučeniny budou výhodně mít fyzikální a chemické vlastnosti, jako je biologická dostupnost, poločas života a účinnost rozšiřování na aktivní místo. S ohledem na žádané vlastnosti, malé organické molekuly jsou preferovány před proteiny. Dále takové sloučeniny budou vykazovat nedostatek signifikantní imunosupresivní aktivity.

Podstata vynálezu

Předmětem předkládaného vynálezu je poskytnutí neurotropních činidel s malými molekulami. Dalším předmětem předkládaného vynálezu je poskytnutí sloučenin, které se váží na rotamázu a které jsou neimunosupresivními činidly. Dalším předmětem předkládaného vynálezu je poskytnutí účinného postupu pro přípravu takových sloučenin a rovněž jejich užitečných meziproduktů. Dalším předmětem předkládaného vynálezu je způsob léčení pacientů majících neurologické • · · · · · · * · · · • ·· ····» •·· · · · · · 9 • · · · · ♦ « « « » • · · · · e · « · • · ·· ·· «· ··· trauma nebo chorobu jako výsledek nebo spojení se stavy, které zahrnují (nikoliv však s omezením) neuralgii, muskulární dystrofii, Bellovu parézu, myasthenia gravis, Parkinsonovu chorobu, Alzheimrovu chorobu, násobnou sklerózu, ALS, mrtvici a * ishémii spojenou s mrtvicí, neurální parapatii, další neurální degenerativní nemoci, choroby pohybového nervu včetně poranění míchy.

Takových účinků může být dosaženo činidly vázajícími rotamázu podle předkládaného vynálezu, které mohou být použity ke stimulaci růstu a regeneraci neuronů. Podání těchto činidel jedincům vyžadujících terapeutickou stimulaci λ ' neuronálního růstu a regeneraci poskytuje účinné terapie v různých patologických situacích, kde se má usnadnit neuronální uzdravení, včetně poškození periferního — nervu způsobeného poraněním nebo nemocí, jako je cukrovka, poškození mozku spojené s mrtvicí a pro léčbu neurologických chorob spojených s neurodegenerací, zahrnující Parkinsonovu nemoc, Alzheimrovu chorobu a amyotropní laterální sklerózu.

V jednom obecném provedení činidla vázající rotamázu podle vynálezu zahrnují sloučeniny obecného vzorce l-a:

kde R¹ se zvolí ze souboru, který zahrnuje vodík, substituované a nesubstituované alkylové, alkenylové, arylové, C3-C8 cykloalkylové a C5-C7 cykloalkenylové skupiny a C(R¹¹)(R¹²)(R¹³), přičemž alkylové a alkenylové skupiny jsou případně substituovány Ci-C4 alkylem, C2-C4 alkenylem, C4-C6 cykloalkenylem nebo hydroxy, arylové skupiny jsou případně substituovány halogenem, hydroxylem, NO2, CF3, C1-C6 alkylem, C2-C6 alkenylem, Ci-C4 alkyloxy, C2-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy, amino nebo fenylem a cykloalkylové a cykloalkenylové skupiny jsou případně substituovány Ci-C4 alkylem, C2-C4 alkenylem, Ci-C4 alkyloxy nebo hydroxy a R¹¹ a R¹² jsou vždy nezávisle nižší alkyl nebo R¹¹ a R¹² společně s atomem, ke kterému jsou vázány tvoří cykloalkyl a R¹³ je H, OH, nižší alkyl, aryl nebo (CH2)_n-O-W¹, kde n je 0, 1, 2 nebo 3, W¹ je R² nebo C(O)R² a R²je C1-C3 alkyl, případně substituovaný jednou nebo dvěma methoxyskupinami;

X se zvolí ze souboru, který zahrnuje vodík, kyano, C1-C2 alkyloxy, dimethoxymethyl a kyslík, kde X je kyslík, vazba C-X (tj. vazba spojující X k atomu uhlíku) je dvojná vazba; a

Y se zvolí ze souboru, který zahrnuje alkyl, alkenyl, a cykloalkyl, kde alkyl, alkenyl a cykloalkylová skupiny mohou být případně substituovány v jedné nebo více polohách substituenty vybranými ze souboru, který zahrnuje substituovaný nebo nesubstituovaný alkyl, aryl, alkoxy, hydroxyalkyl, aryloxy, alkenyloxy, hydroxy, (CH₂)_p-O-W² a (CH₂)_p-N-W², kde p je 0, 1 nebo 2 a W² je R³ nebo C(O)R³, kde R³ je alkyl, alkenyl nebo aryl, případně substituovaný alkylem, arylem nebo alkoxyskupinou; nebo

X a Y společně s heteroatomem dusíku kruhové struktury, ke kterému je Y vázáno (ukázáno ve vzorci l-a) tvoří 5- až 7-členný nasycený nebo nenasycený heterocyklický kruh, případně obsahující další heteroatom (tj. jeden heteroatom vedle zobrazeného atomu dusíku kruhové struktury), vybraného z O a N, přičemž 5- až 7členný nasycený nebo nenasycený heterocyklický kruh je případně substituován jedním nebo více substituenty vybranými z J, K a L, které jsou nezávisle kyslík, C3-C5 cykloalkyl nebo C1-C5 alkyl, případně substituovaný jedním nebo dvěma substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje C3-C5 cykloalkyl, methoxy, methoxyfenyl nebo dimethoxyfenyl nebo J a K spolu tvoří fenylový kruh, případně substituovaný jedním nebo více substituenty vybranými ze souboru, který zahrnuje methoxy, trifluormethyl, trifluormethoxy a vhodné substituenty vázané k fenylovému kruhu přes kyslík, dusík, uhlík nebo síru.

V alternativním provedení se vynález týká sloučenin obecného vzorce l-b

kde R¹ se zvolí ze souboru, který zahrnuje vodík, substituované a nesubstituované alkylové, alkenylové, arylové, C3-C8 cykloalkylové a C5-C7 cykloalkenylové skupiny a C(R¹¹)(R¹²)(R¹³), přičemž alkylové a alkenylové skupiny jsou případně substituovány C1-C4 alkylem, C₂-C₄ alkenylem, C4-C6 cykloalkenylem nebo hydroxy, arylové skupiny jsou případně substituovány halogenem, hydroxylem,

N0₂, CF_3t C1-C6 alkylem, C₂-C6 alkenylem, C1-C4 alkyloxy, C₂-C₄ alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy, amino nebo fenylem a cykloalkylová a cykloalkenylové skupiny jsou případně substituovány C1-C4 alkylem, C₂-C4 alkenylem, C1-C4 alkyloxy nebo hydroxy a R¹¹ a R¹² jsou vždy nezávisle nižší alkyl nebo R¹¹ a R¹² společně s atomem, ke kterému jsou vázány tvoří cykloalkyl a R¹³ je H, OH, nižší alkyl, aryl nebo (CH₂)_n-O-W¹, kde n je 0, 1,2 nebo 3, W¹ je R² nebo C(O)R² a R²je C1-C3 alkyl, případně substituovaný jednou nebo dvěma methoxyskupinami;

X¹ a X² se nezávisle zvolí ze souboru, který zahrnuje vodík, kyano, C1-C2 alkýloxy, dimethoxymethyl a kyslík, kde X¹ nebo X² jsou kyslík, vazba C-X (tj. vazba spojující X¹ nebo X² k atomu uhlíku) je dvojná vazba (tj. X¹ nebo X²je =0); nebo X¹ a X² spolu tvoří valenční vazbu; a

Y se zvolí ze souboru, který zahrnuje alkyl, alkenyl, a cykloalkyl, kde alkyl, alkenyl a cykloalkylové skupiny mohou být případně substituovány v jedné nebo více polohách substituenty vybranými ze souboru, který zahrnuje substituovaný nebo nesubstituovaný alkyl, aryl, alkoxy, hydroxyalkyl, aryloxy, alkenyloxy, hydroxy, (CH₂)_P-O-W² a (CH₂)p-N-W², kde p je O, 1 nebo 2 a W² je R³ nebo C(O)R³, kde R³ je alkyl, alkenyl nebo aryl, případně substituovaný alkylem, arylem nebo alkoxyskupinou; nebo jedno X¹ a X² v kombinaci s Y společně s heteroatomem dusíku kruhové struktury, ke kterému je Y vázáno (ukázáno ve vzorci l-b) tvoří 5- až 7-členný nasycený nebo nenasycený heterocyklický kruh, případně obsahující další heteroatom (tj. jeden heteroatom vedle zobrazeného atomu dusíku kruhové struktury), vybraný z O a N, přičemž 5- až 7-členný nasycený nebo nenasycený heterocyklický kruh je případně substituován jedním nebo více substituenty vybranými z J, K a L, které jsou nezávisle kyslík, C3-C5 cykloalkyl nebo C1-C5 alkyl, případně substituovaný jedním nebo dvěma substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje C3-C5 cykloalkyl, methoxy, methoxyfenyl nebo dimethoxyfenyl nebo J a K spolu tvoří fenylový kruh, případně substituovaný jedním nebo více substituenty vybranými ze souboru, který zahrnuje methoxy, trifluormethyl, trifluormethoxy a vhodné substituenty vázané k fenylovému kruhu přes kyslík, dusík, uhlík nebo síru.

Činidla inhibující rotamázu podle vynálezu také zahrnují farmaceuticky přijatelné deriváty takových sloučenin obecného vzorce l-a nebo l-b.

• · · * » · < · · • · * • · ·

Vynález se dále týká způsobu léčení pacientů majících neurologické trauma nebo chorobu jako výsledek nebo spojení se stavy, které zahrnují (nikoliv však s omezením) neuralgii, muskulární dystrofii, Bellovu parézu, myasthenia gravis, Parkinsonovu chorobu, Alzheimrovu chorobu, násobnou sklerózu, ALS, mrtvici a ishémii spojenou s mrtvicí, neurální parapatii, další neurální degenerativní nemoci, choroby pohybového nervu včetně poranění míchy. Vynález dále zahrnuje podání pacientovi v případě potřeby takové léčby, terapeuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce l-a nebo l-b nebo proléčiva, jejího farmaceuticky aktivního metabolitu nebo její farmaceuticky přijatelné (netoxické) soli. Takové způsby dále zahrnují podání pacientovi prostředku, obsahujícího účinné množství sloučeniny obecného vzorce l-a nebo l-b nebo proléčiva, farmaceuticky aktivního metabolitu nebo farmaceuticky aktivní soli v kombinaci s farmaceuticky přijatelným nosičem nebo ředidlem nebo terapeuticky účinného množství neurotropního faktoru vybraného ze souboru, který zahrnuje nervový faktor růstu, insulinový růstový faktor a jeho aktivní omezené deriváty, kyselý a bázický fibroblastový růstový faktor, růstové faktory odvozené od krevních destiček, neurotropní faktor odvozený od mozku, ciliární neurotropní faktory, neurotropní faktor odvozený od gliální buněčné linie, neurotropin-3 a neurotropin 4/5.

Vynález se dále týká meziproduktů obecného vzorce li, III a V, které jsou popsány dále a které jsou užitečné pro přípravu sloučenin modulujících FKBP obecného vzorce l-a a l-b. Vynález se dále týká způsobu přípravy sloučenin za použití takových meziproduktů.

Další rysy, objekty a výhody předkládaného vynálezu budou zřejmé z následujícího podrobného popisu vynálezu.

Pokud není uvedeno jinak, výrazy použité v předkládané přihlášce mají následující význam:

Výraz „alkyl“ znamená rozvětvený nebo lineární uhlovodíkový nasycený řetězec, obsahující 1 až 10 atomů uhlíku, který je obecně reprezentován vzorcem CkH₂k+i, kde k je celé číslo 1 až 10. Příklady alkylů zahrnují methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, terc.butyl, pentyl, n-pentyl, isopentyl, neopentyl a hexyl a jejich jednoduché alifatické izomery. Výraz „nižší alkyl“ znamená alkyl obsahující 1 až 8 atomů uhlíku (tj. Ci-Cs alkyl).

Výraz „alkenyl znamená nenasycenou alifatickou skupinu s přímým nebo rozvětveným řetězcem obsahující jednu nebo více dvojných vazeb a obsahující 2 až ·« • · · atomů uhlíku. Příklady alkenylů zahrnují ethenyl, 1-propenyl, 2-propenyl, 1butenyl, 2-butenyl, isobutenyl a různé izomerní pentenyly a hexenyly (včetně cis a trans izomerů).

Výraz „alkoxy“ znamená O-alkyl, kde „alkyl“ má význam definovaný shora. „Nižší alkoxy“ zahrnuje alkoxyskupiny obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku.

Výraz „alkenyloxy“ znamená -O-alkenyl, kde „alkenyl“ je definován shora.

Výraz „aryl“ znamená monocyklický nebo polycyklický aromatický kruhový zbytek, například fenyl, naftyl, furyl, thienyl, pyrrolyl, pyridyl, pyridinyl, pyrazolyl, imidazolyl, pyrazinyl, triazinyl, oxadiazolyl, H-tetrazol-5-yl, indolyl, chinolyl, benzofuranyl, benzothiofenyl (thionaftenyl) a podobně. Arylové části mohou být případně substituovány jedním nebo více substituenty vybranými ze souboru, který zahrnuje halogen (F, Cl, I, Br), nižší alkyl, -OH, -NO₂, -CN, -CO2H, -O-nižší alkyl, aryl, -O-aryl, aryl-nižší alkyl, -CO₂CH₃, -CONH₂, -OCH₂CONH₂, -NH₂, SO₂NH₂, -OCHF₂, CF₃, -OCF₃, a podobně. Arylové části mohou být také substituovány dvěma substituenty tvořící můstek, například -O-(CH₂)_Z-O-, kde z je celé číslo 1 až 3.

Výraz „aryl-nižší alkyl“ znamená nižší alkylovou skupinu (jak je uvedena shora), substituovanou arylovou skupinou.

Výraz „aryloxy znamená -O-aryl, kde „aryl“ má význam uvedený shora.

Výraz „cykloalkyl“ znamená monocyklickou nebo polycyklickou karbocyklickou kruhovou strukturu, kde každý kruh obsahuje 5 až 7 atomů uhlíku a je nasycený. Příklady cykloalkylu zahrnují cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cykloheptyl a adamantyl. Cykloalkyl může být substituován jedním nebo více substituenty, například halogenem, alkylem, -OR nebo -SR, kde R je alkyl nebo aryl.

Výraz „cykloalkenyl“ znamená monocyklickou nebo polycyklickou karbocyklickou kruhovou strukturu, kde každý kruh obsahuje pět až sedm atomů uhlíku a alespoň jeden kruh je částečně nenasycený nebo má alespoň jednu dvojnou vazbu.

Výraz „heterocykl“ (nebo kořen „hetero“ v odkazu na kruhovou strukturu) znamená kruhovou strukturu, obsahující jeden nebo více heteroatomů (neuhlíkaté atomy kruhu), vybrané z O, N a S. Tak výraz „heterocykloalkyl“ znamená cykloalkyl, ve kterém je alespoň jeden atom uhlíku nahrazen heteroatomem vybraným z O, N a S.

Sloučeniny inhibující rotamázu podle vynálezu jsou představovány obecným vzorcem l-a a l-b definované shora. Výhodně sloučeniny inhibující rotamázu inhibují • · • · · · rotamázovou (peptidyl-prolyl izomerázovou) enzymovou aktivitu FKBP, zejména FKBP12. Dále, vedle sloučenin obecného vzorce l-a a l-b inhibující rotamázu, vynález také zahrnuje farmaceuticky přijatelné deriváty takových sloučenin, jako jsou proléčiva, farmaceuticky aktivní metabolity a farmaceuticky přijatelné soli nebo solváty.

Ve výhodném provedení sloučenin představovaných shora uvedenými vzorci l-a a l-b, X, X¹ a X² jsou vodík nebo kyslík nebo X¹ a X² tvoří valenční vazbu.

Ve výhodném provedení sloučeniny představované shora uvedenými vzorci Ia a l-b je Y alkyl obsahující jeden nebo více substituentů vybraných ze souboru, který zahrnuje substituovaný nebo nesubstituovaný alkyl, aryl, alkoxy, hydroxyalkyl, arylalkyl, aryloxy, alkenyloxy, hydroxy, (CH₂)_P-O-W² a (CH₂)_P-N-W², kde p je 0, 1 nebo 2 a W² je R³ nebo C(O)R³, kde R³ je alkyl, alkenyl nebo aryl, případně substituovaný alkylem, arylem nebo alkoxyskupinou. Ve výhodnějším provedení Y je:

V dalším výhodném provedení, X nebo jedno z X¹ a X², a Y společně s příslušnými atomy kruhu tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný piperidinový nebo piperazinový kruh.

Pro sloučeniny představované shora uvedeným vzorcem l-a, R¹ se výhodně zvolí z 3,4,5-trimethoxyfenolu; skupiny

• · · · kde m je 1 nebo 2 a n je 0,1 nebo 2; a C(R¹¹) (R¹²)(R¹³), kde R¹¹ a R¹² se nezávisle zvolí z methylu a ethylu a R³ se zvolí ze souboru, který zahrnuje H, OH, nižší alkyl, aryl a (CH2)n-O-W¹, kde n je O, 1,2 nebo 3. Ve shora uvedeném vzorci W¹ je R² nebo C(O)R², kde R² je výhodně C1-C3 alkyl, případně substituovaný jednou nebo více methoxyskupinami.

Zejména výhodné sloučeniny představované shora uvedeným vzorcem l-a jsou následující:

Zejména výhodné sloučeniny představované shora uvedeným vzorcem l-b jsou následující:

·· ·· · · ···· ·· • · · ·· · ««· • ··· · Λ ♦ '» ·

Sloučeniny podle vynálezu také zahrnují farmaceuticky přijatelné deriváty sloučenin obecného vzorce l-a nebo l-b. Výraz „farmaceuticky přijatelný derivát“ označuje proléčivo, farmaceuticky aktivní metabolit nebo farmaceuticky přijatelnou sůl, ester, sůl takového esteru nebo hydrát sloučeniny podle vynálezu. Takové sloučeniny, když se podají pacientovi, jsou schopné poskytovat přímo nebo nepřímo sloučeninu podle vynálezu nebo její metabolický zbytek nebo její produkt a tím inhibovat aktivitu rotamázy FKBP nebo podporovat nebo rozšiřovat neuritový růst.

Sloučeniny obecného vzorce l-a a l-b se mohou ve farmaceutických prostředcích použít ve formě farmaceuticky přijatelných solí. Takové soli jsou výhodně odvozeny od anorganických nebo organických kyselin a bází. Příklady kyselých solí zahrnují acetát, adipát, alginát, aspartát, benzoát, benzensulfonát, bisulfát, butyrát, citrát, kafrát, kafrsulfonát, cyklopentanpropionát, diglukonát, dodecylsulfonát, ethansulfonát, fumarát, glukoheptanoát, glycerofosfát, hemisulfát, heptanoát, hexanoát, hydrochlorid, hydrobromid, hydrojodid, 2-hydroxyethansulfonát, laktát, maleát, methansulfonát, 2-naftalensulfonát, nikotinát, oxalát, pamoát, pektinát, persulfát, 3-fenylpropionát, pikrát, pivalát, propionát, sukcinát, tartarát, thiokyanát, • · · · tosylát a undekanoát. Příklady bázických solí zahrnují amonné soli, soli alkalického kovu, jako jsou sodné a draselné soli, soli kovů alkalických zemin, jako jsou vápenaté a hořečnaté soli, soli s organickými bázemi, jako jsou dicyklohexylaminové soli, Nmethyl-D-glukosaminová sůl, a soli s aminokyselinami, jako je arginin a lysin. Rovněž bázické skupiny obsahující dusík mohou být kvarternizovány takovými činidly, jako nižší alkylhalogenidy, jako například methyl, ethyl, propyl a butylchloridy, bromidy a jodidy; dialkylsulfáty, jako dimethyl, diethyl, dibutyl a diamylsulfáty; halogenidy s dlouhým řetězcem, jako jsou decyl, lauryl, myristyl a stearylchloridy, bromidy a jodidy; a arylhalogenidy, jako jsou benzyl a fenethylbromidy. Ve vodě nebo v oleji rozpustné nebo dispergovatelné produkty mohou být připraveny z takových solí.

Dále, sloučeniny podle vynálezu mohou být modifikovány zavedením vhodných funkčních skupin ke zvýšení selektivních biologických vlastností. Takové modifikace, které jsou v kompetenci odborníka zahrnují ty, které zvyšují biologické pronikání do daného biologického systému (například krev, lymfatický systém, centrální nervový systém), zvyšují orální dostupnost, zvyšují rozpustnost k umožnění podávání injekcemi, upravují metabolismus a upravují rychlost vylučování.

Některé ze sloučenin podle vynálezu obsahují jedno nebo více center asymetrie a mohou tak zvyšovat enantiomery, diastereomery, rotamery a jiné stereoizomerní formy. Předkládaný vynález je chápán tak, že zahrnuje všechny možné stereoizomery a rovněž opticky čisté formy. Opticky aktivní R a S izomery se mohou připravit za použití chirálních syntonů nebo chirálních činidel nebo mohou být rozštěpeny za použití konvenčních technik, jestliže sloučeniny podle vynálezu obsahují olefinické dvojné vazby, má se za to, že zahrnují jak E tak Z geometrické izomery. Dále předkládaný vynález také zahrnuje všechny možné rotamery, zejména ty, které mají různou orientaci kolem vazby:

o

Dále, chemické sloučeniny zde uváděné mohou vykazovat fenomén tautomerie. Zatímco vzorce uváděné v popise mohou představovat pouze jednu z možných tautomerních forem, je třeba vzít v úvahu, že vynález zahrnuje jakoukoliv tautomerní formu, která může být generována za použití popsaných postupů nebo • 4 4 · • · · 4

známým způsobem a není omezena pouze na tautomerní formu vyjádřenou vzorcem.

Sloučeniny obecného vzorce l-a se mohou připravit ze sloučenin obecného vzorce III:

V obecném vzorci III, R³¹ ze zvolí ze souboru, který zahrnuje vodík, a případně substituovaný alkyl, alkenyl, aryl, cykloalkyl, cykloalkenyl, skupinu o o ¹¹ ,. II '-.„qCHjjqR³⁰ .· u^COtCbtíqR³⁰ i ,a Á kde q je 0 nebo 1 a R³⁰ je alkylová nebo arylová skupina, nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje hydroxyl, C1-C6 alkyl, C2-C6 alkenyl, C1-C4 alkyloxy, C2-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy a fenyl, X znamená vodík, kyano, C1-C2 alkyloxy, dimethoxymethyl nebo kyslík, kde X je kyslík, vazba vázající X k cyklickému kruhu je dvojná vazba a Y je vodík, alkyl, alkenyl nebo cykloalkylová skupina nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje alkyl, aryl, alkoxy, hydroxyalkyl, aryloxy, alkenyloxy a hydroxyskupiny, nesubstituované nebo substituované jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje hydroxyl, C1-C6 alkyl, C2-C6 alkenyl, C1-C4 alkyloxy, C2-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy a fenyl, (CH2)P-O-W² nebo (CH2)_P-NW², kde p je 0, 1 nebo 2 a W²je R³ nebo C(O)R³, kde R³ je alkyl, alkenyl nebo aryl, nesubstituovaný nebo substituovaný jedním nebo více substituenty nezávisle vybrané ze souboru, který zahrnuje alkyl, aryl nebo alkoxyskupinu. Alternativně, X a Y, společně s atomem uhlíku kruhu a dusíkovým heteroatomem, ke kterému jsou vázány, tvoří 5- až 7-členný nasycený nebo nenasycený heterocyklický kruh, nesubstituovaný nebo substituovaný jedním nebo více substituenty J, K a L, které jsou nezávisle kyslík, C3-C5 cykloalkyl nebo C1-C5 alkyl, případně substituovaný jedním nebo dvěma substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje C3Φ· φφ φ φ φφφφ · · · • · φ φ · · · φ φ · >· φ φ φφφφ φ φ « ·· φφ φφ φφφ

C₅ cykloalkyl, methoxy, methoxyfenyl nebo dimethoxyfenyl; nebo J a K spolu tvoří fenylový kruh, případně substituovaný jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje methoxy, trifluormethyl, trifluormethoxy a substituenty vázané kfenylovému kruhu přes kyslík, dusík, uhlík nebo síru a nezávisle vybrané ze souboru, který zahrnuje halogen, hydroxyl, NO2, CF3, C1-C6 alkyl, C2-C6 alkenyl, Ci-C4 alkyloxy, C2-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy, amino a fenyl.

Ve výhodném provedení R³¹ znamená skupinu o

II

J^CO(CH₂)_qR³⁰ výhodněji benzyloxykarbonyl.

Zvlášť výhodné příklady sloučenin obecného vzorce III jsou:

OMe

o.

kde Z je benzyloxykarbonyl. Další výhodné příklady sloučenin obecného vzorce III jsou

kde Z je benzyloxykarbonyl. Další skupina výhodných sloučenin obecného vzorce III jsou:

·· ·· • 9 9 9 999	9 9 9999 9 9 9 9 9 9	9 9 9 9 > ·	• • 9 9
9999 99	99 99	··	9 99

kde Z je benzyloxykarbonyl.

Další výhodné sloučeniny obecného vzorce III jsou vybrány z:

kde Z je benzyloxykarbonyl Sloučeniny obecného vzorce III zahrnují ty sloučeniny obecného vzorce lll-a které mohou být převedeny při redukčních podmínkách na sloučeniny obecného vzorce II l-b <

^Y (IlI-a)

i.

(in-b)

V obecném vzorci lll-a se R³² vybere ze souboru, který zahrnuje případně substituovaný alkyl, alkenyl, aryl, cykloalkyl, cykloalkenyl, skupinu u^C(CH₂)_qR³⁰ j-^CO(CH₂)_qR³⁰ ·· 99 ·· 9999 99 ·

9 9 9 9 9 9 9 9 9 • ··· 9 · 9 >· · φ ·· 999 9 999 9 9 • 99 9999 99 9 ···· 99 99 «9 99 999 kde q je O nebo 1, a R³⁰ je alkyl nebo arylová skupina nesubstituované nebo substituovaná jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje hydroxyl, C1-C6 alkyl, C2-C6 alkenyl, C1-C4 alkyloxy, C2-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy a fenyl. V obecném vzorci 11l-a a IIl-b X a Y mají význam definovaný v obecném vzorci l-a. K získání sloučeniny obecného vzorce l-a, se sloučenina obecného vzorce IIl-b spojí se sloučeninou obecného vzorce IV:

OH (IV)

V obecném vzorci IV má R¹ význam definovaný v obecném vzorci l-a.

Sloučeniny obecného vzorce IIl-a se mohou připravit za použití sloučenin obecného vzorce II:

(Π)

V obecném vzorci II Z znamená o

II j-^COfCH^R³⁰ kde q je O nebo 1 a R³⁰ alkyl nebo arylová skupina nesubstituované nebo substituovaná jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje hydroxyl, Ci-C₆ alkyl, C₂-C₆ alkenyl, C1-C4 alkyloxy, C₂-C₄ alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy a fenyl. Výhodně je Z benzyloxykarbonyl.

Sloučeniny obecného vzorce l-b se mohou připravit ze sloučenin obecného vzorce V, způsoby, které jsou analogické způsobům popsaným shora.

(V) ··

Sloučeniny obecného vzorce V zahrnují ty sloučeniny obecného vzorce V-a, které mohou být převedeny při redukčních podmínkách na sloučeniny obecného vzorce V-b:

0'

(V-b)

V obecném vzorci V a V-a a V-b:

R³¹ a R³² mají význam definovaný ve vzorcích III, 11l-a a lll-b;

X¹ a X² znamenají nezávisle vodík, kyano, C1-C2 alkyloxy, di methoxymethyl nebo =0, nebo X¹ a X² společně tvoří valenční vazbu; a

Y má význam definovaný v obecných vzorcích III, IIl-a a lll-b; nebo jedno X¹ a X² v kombinaci s Y a atomem uhlíku a heteroatomem dusíku kruhové struktury, ke kterému jsou vázány tvoří 5- až 7-členný nasycený nebo nenasycený heterocyklický kruh, který je nesubstituovaný nebo substituovaný jedním nebo více substituenty vybranými z J, K a L, které jsou nezávisle kyslík, C3-C5 cykloalkyl nebo C1-C5 alkyl, případně substituovaný jedním nebo dvěma substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje C3-C5 cykloalkyl, methoxy, methoxyfenyl nebo dimethoxyfenyl nebo J a K spolu tvoří fenylový kruh, případně substituovaný jedním nebo více substituenty vybranými ze souboru, který zahrnuje methoxy, trifluormethyl, trifluormethoxy a vhodnými substituenty vázanými kfenylovému kruhu přes kyslík, dusík, uhlík nebo síru, které jsou nezávisle vybrány ze souboru, který zahrnuje halogen, hydroxyl, N0₂, CF₃, C1-C6 alkyl, C2-C6 alkenyl, C1-C4 alkyloxy, C2-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy, amino a fenyl.

K ilustraci výhodných provedení a rysů podle vynálezu jsou dále popsány příklady provedení.

Následující protokoly přípravy se týkají meziproduktových sloučenin a finálních produktů identifikovaných v popise a ve schématech přípravy. Příprava různých sloučenin předkládaného vynálezu je popsána podrobně za použití následujících příkladů, ale odborník snadno pozná, že popsané chemické reakce jsou obecně aplikovatelné pro přípravu sloučenin inhibujících FKBP podle vynálezu. Jestliže odborník pozná, že reakce použitá pro přípravu jedné sloučeniny nemůže být

aplikovatelná pro přípravu určitých sloučenin podle vynálezu, snadno určí, že žádaná syntéza takových sloučenin může být úspěšně provedena vhodnými modifikacemi známými ve stavu techniky (například vhodným blokováním interferujících nebo chránících skupin, substitucí jinými konvenčními reakčními složkami nebo rutinní modifikací reakčních podmínek) nebo dalšími reakcemi zde popsanými (nebo analogickým reakcemi k těmto popsaným reakcím). Ačkoliv jsou určité chránící skupiny (skupiny, které blokují reakce s jednou nebo více inherentními funkčními skupinami) popsány v syntézních příkladech popsaných dále, odborník může vybrat další vhodné chránící skupiny, v závislosti na funkčních skupinách a použité chemii. Viz Greene a Wutz, Protective Groups in Chemical Synthesis (2. vyd.), John Wiley & Sons, NY(1991).

Výchozí materiály použité ve všech postupech přípravy zde popsaných (pokud není uvedeno jinak) jsou známé a dostupné nebo se mohou snadno připravit ze známých výchozích materiálů, všechny teploty jsou uvedeny ve stupních Celsia a všechny části a procenta jsou hmotnostní. Reakční složky byly získány od komerčních dodavatelů, jako Aldrich Chemical Company nebo Lancaster Synthesis Ltd. Reakční složky a rozpouštědla byla komerčního stupně a byla použitá jak byla získána od dodavatelů, s následujícími výjimkami: dichlormethan (CH2CI2) se před použitím destiloval z hydridu vápníku; tetrahydrofuran (THF) se destiloval před použitím z benzofenonu sodného; a methanol se sušil přes molekulární síta 4 Angst.

Mžiková sloupcová chromatografie se prováděla za použití silaikagelu 60 (Merck Art 9385). Spektra H¹-NMR (300 MHz) se měřila v roztocích CDCI₃ a stanovila se na zařízení Varian-300 za použití software Varian UNITYp/ívs300. Chemické posuny jsou udávány v částech na milion (ppm) ve směsu klesajícího pole z tetramethylsilanu jako vnitřního standardu a kopulační konstanty jsou udány v Hertz. Používají se následující zkratky: br = široký, s = singlet, d = dublet, t = triplet, q = kvartet, m = multiplet a cm = komplexní multiplet. Infračervená spektra se zapisovala na spektrometru Perkin Elmer 1600 serie FTIR a jsou udána v hodnotách vlnočtů (cm'¹). Elementární analýzy byly prováděny Atlantic Microlab. lne. Norcross, GA. Vysokorozlišovací hmotnostní spektroskopie (HRMS) byly provedeny Scripps Mass Spectra Laboratory, La Jolla, Ca. Teploty tání (t.t.) se stanovily na zařízení MelTemp II a jsou nekorigované.

Pokud není uvedeno jinak, reakce uvedené dále se prováděly při přetlaku s balonem dusíku nebo argonu při okolní teplotě v bezvodých rozpouštědlech a • 99 ·· 9 9 9 9 • ··· 999 99 v upevněných reakčních nádobách pro zavedení substrátů a reakčních složek injekční stříkačkou. Skleněné potřeby byly sušeny teplem. Chromatografie v tenké vrstvě (TLC) se prováděla na sklem podložených silikagelových plotnách 60 F 254 (Analtech, 0,25 mm) a eluování se provádělo vhodnými směsmi rozpouštědel.

Reakce se zkoušely TLC a posuzovaly se spotřebou výchozích materiálů. Plotny se pozorovaly za požití UV lampy. Pozorování mohlo také být prováděno za použití skvrn jako ninhydrinu, molybdenátu amonného, jodové komůrky nebo panisaldehydové sprejové složky nebo fosfomolybdenové kyseliny (Aldrich Chemical, 20 % hmotn. v ethanolu) aktivované teplem.

Zpracování se obvykle provádí zdvojnásobením reakčního objemu s reakčním rozpouštědlem nebo extrakčním rozpouštědlem a promytím indikovaného vodného roztoku za použití 25% objemu reakčního roztoku (pokud není uvedeno jinak). Roztoky obsahující produkt se suší nad bezvodým síranem sodným a následuje filtrace a odpaření rozpouštědla za sníženého tlaku na rotační odpařovačce. Mžiková sloupcová chromatografie(Still a kol., J. Org. Chem. 43:2923 (1978)) se provede za použití poměru silikagelu 60 (Merck Art 9385):surovému materiálu v rozsahu 20:1 až 50:1. Hydrogenolýza se provede za tlaku uvedeném v příkladech nebo při okolním tlaku.

Při přípravě sloučenin se může postupovat podle reakčních schémat uvedených dále. Tato schémata zahrnují stupně (v různém pořadí) ochrany (s chránící skupinou R³²) koncového dusíku, který bude nést substituent R¹ ve finální sloučenině obecného vzorce l-a nebo l-b, tvorbu [3.3.1] nebo [4.3.1] azamidových jader a funkcionalizaci piperazinového nebo 1,4-diazaheptanového kruhu substituenty X nebo X¹ a X² a Y za vzniku meziproduktových sloučenin obecného vzorce II l-a nebo V-a:

(ΠΙ-a)

(V-a)

Takové sloučeniny obecného vzorce IIl-a a V-a se mohou převést na sloučeniny obecného vzorce l-a a l-b následovně:

ΦΦ ·· φ · · • φφφ φ φ φ φ φφφ φφφ* φφ »♦ φφφφ • φ φ φφφ φ φ φ • φ φ φ ^φ φφ φφ * φ • φ φ φ · φ φ • Φ φφφ

1) odstraněním chránící skupiny R³² při vhodných redukčních podmínkách (tyto podmínky jsou obecně pro odborníka zřejmé například na základě podrobností uvedených v příkladech dále) pro přípravu sloučenin IIl-b a V-b; a

2) kopulací sloučeniny u které byla odstraněna chránící skupina obecného vzorec lll-b nebo V-b s reakčním činidlem vzorce IV:

r^!

OH ° (IV) kde R¹ má význam uvedený shora, za vhodných kopulačních podmínek (tyto podmínky jsou obecně pro odborníka zřejmé například na základě podrobností uvedených v příkladech dále);

za získání sloučeniny obecného vzorce l-a nebo l-b. Vhodné chránící skupiny R³² pro dusík jsou popsány dále nebojsou obecně odborníkovi známé (viz Greene a Wutz, Protective Groups in Chemical Synthesis (2. vyd.), John Wiley & Sons, NY (1991).

V následujících přípravách je chránící skupina R³² výhodně benzyloxykarbonyl, ale můžou se použít i jiné vhodné skupiny chránící dusík.

Schéma 1:

Schéma 1, které je zobrazeno dále, je užitečné pro přípravu sloučeniny 7 (a dalších sloučenin analogickými metodami, jak je uvedeno v tabulce 1). Ve schématu 1 a v příkladech uvedených dále je Z benzyloxykarbonyl. Vedle benzyloxykarbonylu se mohou použít další skupiny vhodné jako chránící skupiny pro koncový dusík (viz Greene a Wutz).

Oc u C

Ac₂C nh₂/\)·

COOH'^js< COOH I

H

«.«Α

Ac.O

60°c _{Dioxan D}~T ₂ 90 ’C <

99% výtěžek 3 ⁰ z1

Ne3H<

MeOH

80% surový

HCI j4N)

Dioxan fX bf₃oei₂ \_Nx H₂,0,1 MPa O^N^OMe (EtbSiH ⁰ N •nM

Z OMe_

OMe ch₂ci₂

70%

Pd/C 1 hod.

MeO

O <%-MeO MeO

EDC.HCI

HOBT

TEA, CH₂C!₂

Příklady provedení vynálezu

-Benzylester piperidin-1,2,6-trikarboxylové kyseliny (sloučenina 1) '

Z

HOOC COOH

2,6-Pyridindikarboxylová kyseliny (25 g, 0,15 mol) se rozpustí v 2,0M NaOH (154 ml) a H₂O (30 ml) při teplotě místnosti, a umístí do 500-ml Parr-ovy nádoby. Přidá se rhodium na práškové alumině (5%, 1,87 g) a směs se proplachuje argonem 15 minut. Reakční směs se třepe pod 0,3867 MPa vodíku 48 hodin. Suspenze se filtruje skrz stlačený celit a čistý filtrát se ochladí na teplotu 0 °C. K ochlazenému filtrátu se přidá ze shora benzylchlorformiát (30,62 g, 0,18 mol) ve třech částích během 30 minut a roztok se nechá dosáhnout teploty místnosti a míchá dalších 5 hodin. Zbývající benzylchlorformiát se extrahuje ze směsi diethyletherem. Vodná vrstva se okyselí 2N HCI a extrahuje ethylacetátem (EtOAc). EtOAc se převede přes krátkou zátku Na₂SO₄ a odpaří. Zbytek se trituruje s EtOAc (20 ml), a výsledná bílá pevná látka se sebere filtrací ve vakuu, promyje EtOAc (3 x 20 ml) a suší na vzduchu a získá se sloučenina 1 (38,3 g, 83% výtěžek). Rf = 0,06 (10% MeOH/CHCb); ¹H NMR: δ 1,491,73 (m, 4H), 1,96 - 2,03 (m, 2H), 4,48 - 4,65 (m, 2H), 5,10 (s, 2H), 7,26 - 7,35 (m,

5H).

Benzylester 2,4-dioxo-3-oxa-9-aza-bicyklo[3.3.1 ]nonan-9-karboxylové kyseliny (sloučenina 2)

Benzylester piperidin-1,2,6-trikarboxylové kyseliny (sloučenina 1, 19,7 g, 64,11 mmol) se suspenduje v acetanhydridu (80 ml, 848 mmol) v 250 ml suché baňce s kulatým dnem. Směs se míchá při teplotě 70 °C 30 minut, dokud nevznikne čistý roztok. Zbývající acetanhydrid se odstraní ve vakuu a získá se sloučenina 2 (18,5 g, 100 %) jako čirý olej. Materiál, který je dostatečně dobré kvality se použije v další • · · · • · reakci bez dalšího čištění. Produkt je citlivý na vodu, proto se připraví pro okamžité použití v dalším kroku. ¹H NMR: δ 1,57 - 2,01 (cm, 6H), 5,14 (s, 2H), 5,17 (s, 2H), 7,32-7,37 (m, 5H).

)

Benzylester 3-(2-benzyloxyethyl)-2,4-dioxo-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1]nonan-9karboxylové kyseliny (sloučenina 3)

Benzylester 2,4-dioxo-3-oxa-9-aza-bicyklo[3.3.1 ]nonan-9-karboxylové kyseliny (sloučenina 2, 1,02 g, 3,52 mmol) se rozpustí v dioxanu (5 ml), a ze shora se přidá benzyloxyethylamin (0,50 g, 3,32 mmol). Směs se míchá při teplotě místnosti 1 hodinu. Poté se přidá acetanhydrid (0,62 ml, 6,64 mmol) a reakce se zahřívá při zpětném toku 5 hodin. Dioxan se odpaří, a mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (20% EtOAC/hexany) se získá sloučenina 3 (1,26 g, 90 %) jako světle žlutý olej: Rf (50% EtOAc/hexany): 0,80.

Benzylester 3-(2-benzyloxyethyl)-2-methoxy-4-oxo-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1]nonan-9karboxylové kyseliny (sloučenina 4)

Benzylester 3-(2-benzyloxyethyl)-2,4-dioxo-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1 ]nonan-9karboxylové kyseliny (sloučenina 3, 0,46 g, 1,11 mmol) se rozpustí v methanolu (15 ml). Směs se ochladí na teplotu 0 °C a po částech se přidá NaBhU (0,06 g, 1,66 • · · · mmol) ze shora. Reakční směs se míchá 10 minut při teplotě 10 °C a poté se přidá 4N HCI v dioxanu k dosažení pH v rozpětí od 1 do 2, a reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Methanol se odpaří, a zbytek se rozpustí v EtOAc a vlije do nasyceného vodného roztoku NaHCO3, a poté extrahuje EtOAc (3x10 ml). Kombinované extrakty se promyjí solankou (10 ml), převedou se přes krátkou zátku Na2SO4 a rozpouštědla se odpaří a získá se sloučenina 4 (0,40 g, 85 %, směs izomerů) jako hustý světle žlutý olej, který je dostatečně dobré kvality, aby byl použitelný v dalším kroku bez dalšího čištění. Rf (40% EtOAc/hexany): 0,45.

Benzylester 3-(2-benzyloxyethyl)-2-oxo-3-diaza-bicyklo[3.3.1 ]nonan-9-karboxylové kyseliny (sloučenina 5)

Benzylester 3-(2-benzylethoxyethyl)-2-methoxy-4-oxo-3,9-diazá-bicyklo[3.3.1 jnonan9-karboxylové kyseliny (sloučenina 4, 0,34 g, 0,76 mmol) se rozpustí v CH2CI2 (5 ml) v 25 ml baňce pod argonem. Do reakční baňky se po kapkách přidá BF3OEÍ2 (0,18 ml, 1,52 mmol) (uvolňují se dýmy) a poté triethylsilan (0,24 g, 1,52 mmol) a roztok se míchá přes noc. CH2CI2 se odpaří a zbytek se rozpustí v EtOAc a promyje nasyceným NaHCO3 (2x10 ml). Směs se extrahuje EtOAc (3 x 10ml). Organická vrstva se suší nad Na2SO4 a koncentruje. Čištěním zbytku mžikovou sloupcovou chromatografií s 20% EtOAc/hexany se získá sloučenina 5 (0,27 g, 89 %, 1:1 směs enantiomerů) jako čirý olej. Rf = 0,42 (50% EtOAc/hexany); ¹H NMR (hlavní rotamer): δ 1,62 - 1,72 (m, 6H), 3,25 - 3,50 (m, 2H), 3,68 - 3,90 (m, 5H), 4,49 (s, 2H), 4,75 (s, 1H), 5,14 (s, 2H), 7,26-7,34 (m, 10H).

3-(2-Benzyloxy-ethyl)-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1 ]nonan-2-on (sloučenina 6) «φ 0« 0 0 «000 ·· ·*· 00 0 000

000« 00 0 00 « 0 0 0000 00 0 000« 00 00 00 00 000

Benzylester 3-(2-benzyloxyethyl)-2-oxo-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1]nonan-9-karboxylové kyseliny (sloučenina 5, 0,15 g, 0,36 mmol) se rozpustí v MeOH (5 ml) a přidá se palladium (10%) na aktivním uhlí (0,03 g). Z demižonu se přivádí vodík 1 hodinu. Černá suspenze se poté filtruje přes stlačený celit a methanol se odstraní vysokovakuovým rotačním odpařovákem a získá se sloučenina 6 (0,09 g, 90 %) jako hustý olej, který je dostatečně dobré kvality, aby byl použitelný v dalším kroku bez dalšího čištění.

1-[3-(2-Benzyloxyethyl)-2-oxo-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1]non-9-yl)-2-(3,4,5-trimethoxyfenyl)-ethan-1,2-dion (sloučenina 7)

3-(2-Benzylethoxyethyl)-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1]nonan-2-on (sloučenina 6, 0,1 g, 0,36 mmol) a 2-oxo-3,4,5-trimethoxyfenyIoctová kyselina (34,3 mg, 1,43 mmol) se rozpustí v CH2CI2 (5 ml), a roztok se ochladí na teplotu 0 °C. Přidá se hydrát hydroxybenzyltriazolu (HOBt, 0,06 g, 0,43 mmol), poté hydrochlorid 1-(3dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidu (EDC.HCI, 0,08 g, 0,43 mmol) a triethylamin (TEA, 0,06 g, 0,43 mmol). Reakční směs se nechá dosáhnout teploty místnosti a roztok se míchá 6 hodin. Těkavé látky se odstraní vysokovakuovým • · · 4 • 4 * 4 · ·· 4 « · · · •••4 44 4 44 4

4< 444 4 · 4 4 · 4

OC · ·· 4444 ·· 4

Ζ,Ο 4444 44 44 4 4 4J» 444 rotačním odpařovákem. Zbytek se rozpustí v EtOAc a promyje 10% roztokem kyseliny citrónové (10 ml), a poté vodou (10ml), nasyceným NaHCO₃ (10 ml) a solankou (10 ml). Kombinované organické vrstvy se suší nad Na₂SO4a koncentrují. Mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (30% EtOAc/hexany) se získá sloučenina 7 (0,14 g, 78 %) jako světle žlutý olej. Rf (50%, EtOAc/hexany) = 0,13; IR: 2941, 2870, 1646, 1573, 1499, 1451, 1416, 1323, 1239, 1166, 1127, 1007, 933 cm'¹; ¹H NMR (hlavní rotamer): δ 1,60 - 2,18 (m, 6H), 3,21 - 3,29 (m, 1H), 3,50 (dd, 1H, J = 37, 12,5 ), 3,67-4,01 (m, 13H), 4,15 (s, 1H), 4,15 (s, 1H), 4,49 (s, 2H), 5,19 (s, 1H), 7,19 (d, 2H, J = 8,7 Hz), 7,26-7,37 (m, 5H), HRMS (M⁺H⁺): očekáváno 497,2288, pozorováno 497,2274.

Schéma 2

Sloučenina 12 a analogy uvedené v tabulce 1 se mohou připravit obecně podle metody popsané ve schématu 2. V tomto schématu Z je benzyloxykarbonyl (například ve sloučeninách 8, 9 a 10). Vedle benzyloxykarbonylu mohou být použity jiné skupiny vhodné jako chránící skupiny pro koncový atom dusíku.

HOOC^N

COOH

⁶⁰°^c Dioxan

NaSH₄

MeOH

80% surový

OMe

OMe

Benzylester 3-[2-(2-methoxyfenyl)ethyl]-2,4-dioxo-3,9-diazá-bicyklo[3.3.1 ]nonan-9karboxylové kyseliny (sloučenina 8) • · · ·

Benzylester 2,4-dioxo-3-oxa-9-aza-bicyklo[3.3.1 ]-nonan-9-karboxylové kyseliny (sloučenina 2, 1,00 g, 3,45 mmol), který se připraví ze sloučeniny 1, se rozpustí v dioxanu (1 ml) a ze shora se přidá 2-methoxyfenethylamin (0,50 ml, 3,45 mmol). Směs se míchá při teplotě místnosti 1 hodinu. Po této době se přidá acetanhydrid (0,65 ml, 6,9 mmol) a reakční směs se zahřívá při zpětném toku 5 hodin. Mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (20% EtOAc/hexany) se získá sloučenina 8 (1,23 g, 90% výtěžek) jako čirý olej. Rf = 0,75 (50% EtOAc/hexany), 0,66; ¹H NMR: δ 1,75 - 2,05 (m, 6H), 2,84 - 2,89 (m, 2H), 3,83 (s, 3H), 4,04 - 4,10 (m, 2H), 4,90 (široký s, 2H), 5,16 (s, 2H), 6,78 - 6,83 (m, 2H), 7,05 (dd, 1H, J = 7,5, 1,6), 7,13 - 7,20 (m,

1H), 7,33-7,41 (m, 5H).

Benzylester 2-hydroxy-3-[2-(methoxyfenyl)-ethyl]-4-oxo-3,9-diazabicyklo[3.3.1]nonan-9-karboxylové kyseliny (sloučenina 9)

Benzylester 3-[2-(2-methoxyfenyl)-ethyl]-2,4-dioxo-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1]nonan-9karboxylové kyseliny (sloučenina 8, 0,77 g, 1,82 mmol) se rozpustí v methanolu (18 ml). Směs se ochladí na teplotu 0 °C, a ze shora se pó částech přidá NaBbU (0,14 g, 3,64 mmol). Reakční směs se míchá 10 minut a poté se opatrně reakce přeruší vodou. MeOH se odstraní za sníženého tlaku, a zbytek se extrahuje EtOAc. Kombinované organické vrstvy se promyjí 10% kyselinou citrónovou (5 ml), vodou (5 ml), nasyceným NaHCO3 (5 ml), a solankou (5 ml), a nakonec se převedou přes krátkou zátku Na₂SO4. Rozpouštědla se odpaří a získá se sloučenina 9 (0,65 g, 83%, • · 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9

9 9 9 9 •999 99 9« 99 99 999 směs izomerů) jako čirý olej, který je dostatečně dobré kvality, aby byl v dalším kroku použitelný bez dalšího čištění. Rf = 0,5 (50% EtOAc/hexany).

Sloučenina 10

Benzylester 2-hydroxy-3-[2-(2-methoxyfenyl)-ethyl]-4-oxo-3,9-diazabicyklo[3.3.1]nonan-9-karboxylové kyseliny (sloučenina 9, 0,65 g, 1,52 mmol) se rozpustí v CH2CI2 (1 ml) a ochladí na teplotu 0 °C. Přidá se trifluoroctová kyselina (TFA, 0,59 ml, 7,64 mmol) a reakční směs se míchá při teplotě 23 °C přes noc. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí v EtOAc (10 ml) a promyje NaHCO₃ (10 ml) a solankou (10 ml). Organická vrstva se suší nad Na₂SO₄ a koncentruje. Zbytek se čistí mžikovou sloupcovou chromatografií (40% EtOAc v hexanech) a získá se sloučenina 10 (0,54 g, 87 %, jeden diastereomer) jako čirý olej. Rf = 0,30 (50% EtOAc/hexany); ¹H NMR: δ 1,69-2,06 (m, 6H), 2,72-3,10 (m, 3H), 3,83 (s, 3H), 4,55 - 5,27 (m, 6H), 6,73 - 6,85 (m, 2H), 7,03 - 7,34 (m, 6H).

Sloučenina 11

Adukt 10 (0,26 g, 0,64 mmol) se rozpustí v MeOH (5 ml), a přidá se palladium (10%) na aktivním uhlíku (0,05 g). Vodík se aplikuje balon 1 hodinu. Černá suspenze se poté filtruje přes kompaktní Celit a methanol se odstraní ve vysokovakuovém rotačním odpařováku a získá se sloučenina 11 (0,13 g, 76%) jako hustý olej, který je dostatečně dobré kvality, aby byl v dalším kroku použitelný bez dalšího čištění.

• · · · · · • · 9 · * · * • 9 9 9 · 9 9 9 9

9 · ♦ 9 · 9 · · «

99 9999 9 9

Sloučenina 12

Adukt 1Ί (0,13 g, 0,48 mmol) a 2-oxo-3,4,5-trimethoxyfenyloctová kyselina (0,14 g, 0,57 mmol) se rozpustí v CH2CI2 (5 ml), a roztok se ochladí na teplotu 0 °C. Přidá se nejprve HOBt (0,08 g, 0,57 mmol), poté EDC.HCI (0,11 g, 0,57 mmol) a TEA (0,08 ml, 0,57 mmol). Reakční směs se nechá dosáhnout teploty místnosti a roztok se míchá 6 hodin. Těkavé látky se odstraní za sníženého tlaku, zbytek se rozpustí v EtOAc a promyje 10% roztokem kyseliny citrónové (10 ml), poté vodou (10 ml), nasyceným vodným NaHCCh (10 ml) a solankou (10 ml). Kombinované organické vrstvy se suší nad Na₂SO4, a poté koncentrují. Mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (30% EtOAc/hexany) se získá sloučenina 12 jako žlutý olej (0,19 g, 83 %). Rf = 0,42 (50% EtOAc/hexany); IR: 2941, 2838, 1645, 1584, 1502, 1453, 1329, 1265, 1164, 1128, 1074, 1003, 734 cm¹; ¹H NMR (hlavní rotamer): δ 1,892,19 (m, 6H), 2,70 - 3,20 (m, 2H), 3,52 (s, 3H), 3,68 - 3,90 (m, 9H), 4,56 - 4,67 (m, 2H), 4,94-5,01 (m, 1H), 5,21 (s, 1H), 5,75 (s, 1H), 6,23 (d, 1H, J = 7,5), 6,36-6,46 (m, 1H), 6,66 (s, 1H), 6,80 (s, 1H), 7,26-7,31 (m, 1H); HRMS (M⁺Na⁺): očekáváno 517,1951, pozorováno 517,1951.

Schéma 3

Sloučeniny jako je sloučenina 15 dále a další příbuzné sloučeniny jak jsou uvedeny v tabulce 1 se mohou připravit obecnou metodou uvedenou ve schématu 3, kde Z je vhodná chránící skupina pro atom dusíku, jako je benzyloxykarbonyl.

HOOC

COOH

Z • · 9 9 9 9 9 99 9 99

9 9 9 9 9 9 9 9

9999 99 9 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9999 99 99 99 99 999

AC20 so°c

Benzylester2,4-dioxo-3-(4-fenylbutyl)-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1]nonan-9-karboxylové kyseliny (sloučenina 13)

[3.3.1]Anhydrid 2 (0,54 g, 1,89 mmol, připravený ze sloučeniny 1 se rozpustí v 1 ml dioxanu. Ze shora se přidá 4-fenylbutylamin (0,28 g, 1,89 mmol). Směs se míchá při teplotě místnosti 1 hodinu. Po této době se přidá acetanhydrid (0,62 m, 3,78 mmol) a reakční směs se zahřívá při zpětném toku 5 hodin. Dioxan se odpaří a mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (40% EtOAc/hexany) se získá sloučenina 13 (0,75 g, 95% výtěžek) jako bezbarvý hustý olej. Rf = 0,66 (40% EtOAc/hexany); IR: 2935, 2863, 1710, 1688, 1430, 1341, 1311, 1256, 1126, 1096, 1069, 749, 699 cm'¹; ¹H NMR: δ 1,41 - 2,04 (m, 8H), 2,61 (t, 2H, J = 6,9), 3,79 (t, 2H, J = 6,9), 4,96 (s,

2H), 5,14 (s, 2H), 7,14 - 7,37 (m, 10H).

3-(4-Fenylbutyl)-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1]nonan-2,4-dion (sloučenina 14)

NH o^n^o

*·· «9 9 · · 9 « • 999 9 9 · 9 9 9 *9 999 · 9 · 9 9 9

99 9999 99 9

9999 99 99 99 99 «99

Benzylester 2,4-dioxo-3-(4-fenylbutyl)-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1 ]nonan-9-karboxylové kyseliny (sloučenina 13, 0,57 g, 1,36 mmol) se rozpustí v THF (3 ml), a přidá se 10% palladium na aktivním uhlí (0,12 g). Z demižonu se přivádí vodík 1 hodinu. Černá suspenze se filtruje přes kompaktní Celit a THF se odstraní ve vysokovakuovém rotačním odpařováku a získá se sloučenina 14 (0,36 g, 92 %) jako hustý olej, který je dostatečně dobré kvality, aby byl v dalším kroku použit bez dalšího čištění.

9-[Oxo-(3,4,5-trimethoxyfenyl)-acetyl]-3-(4-fenylbutyl)-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1]nonan2,4-dionu (sloučenina 15)

3-(4-Fenylbutyl)-3,9-diaza-bicyklo[3.3.1]nonan-2,4-dion (sloučenina 14, 0,42 g, 1,47 mmol) a 2-oxo-3,4,5-trimethoxyfenyloctová kyselina (0,35 g, 1,47 mmol) se rozpustí v CH2CI2 (5 ml) a roztok se ochladí na teplotu 0 °C. Přidá se nejprve HOBt (0,21 g, 1,54 mmol), poté EDC.HCI (0,30 g, 1,54 mmol) a TEA (0,15 g, 1,47 mmol). Reakční směs se nechá dosáhnout teploty místnosti a míchá 5 hodin. Těkavé látky se odstraní ve vysokovakuovém rotačním odpařováku. Zbytek se rozpustí v EtOAc a promyje 10% roztokem kyseliny citrónové (10 ml), poté vodou (10 ml), nasyceným NaHCO3 (10 ml) a solankou (10 ml). Kombinované organické vrstvy se suší nad Na2SO4 a koncentrují. Mžikovou sloupcovou chromatografií zbytku (30% EtOAC/hexany) se získá sloučenina 15 jako světle žlutá pevná látka (0,25 g, 34 % jeden izomer), t.t. = 101 až 103 °C; Rf = 0,32 (50% EtOAc/hexany); IR: 2939, 2866, 1739, 1682, 1651, 1582, 1503, 1454, 1416, 1361, 1337, 1243, 1167, 1126, 1067, 991, 914, 862 cm’¹; ¹H NMR (hlavní rotamer): δ 1,56-1,64 (m, 5H), 1,93-2,01 (m, 5H), 2,61 - 2,66 (m, 2H), 3,80 - 3,85 (m, 2H), 3,95 (s, 9H), 4,51 (široký s, 1H), 5,46 (široký s, 1H), 7,14 - 7,29 (m, 7H); HRMS (M⁺H⁺): očekáváno 509,2288, pozorováno ·· ·· »··· ·· ·· ··

509,2275; Elementární analýza: vypočteno, C (66,13), H (6,34), N (5,51); nalezeno, Č (66,00), H (6,37), N (5,50).

Schéma 4

Schéma 4 je užitečné pro přípravu sloučenin obecného vzorce 18 a podobných sloučenin uvedených v tabulce 1 (například změnou arylmethylbromidového činidla použitého v prvním kroku).

Ve vzorci 18, jsou R3, R4, Rs, R6 a R7 vždy nezávisle H nebo jakýkoliv vhodný substituent vázaný k cyklickému kruhu přes O, N, C nebo S. Z ve shora uvedeném vzorci je chránící skupina, jako je benzyloxykarbonyl.

Sloučenina 16 reaguje s arylsubstituovaným brommethanem v přítomnosti hydridu sodného a DMF za získání sloučeniny 17. Sloučenina 17 potom reaguje s kyselinou sírovou za získání sloučeniny obecného vzorce 18. Sloučeniny obecného vzorce 18 se převedou na sloučeninu obecného vzorce l-a odstraněním chránící skupiny Z a kopulováním vzniklého produktu se sloučeninou obecného vzorce IV.

• · φφ ···· • φ • φ • φ φφφφ φ« φ φ

Schéma 5

OMe'

2

COOH Ν ^COOH

^rCOOMe Aceton, H₂O (kvant.)

TMOF p-TsOH

NaOHaq OMe /\ (1)BCF.I ί Γ Ί (2) plynný ^^^N^COOH

Ν ^COOMe TiCL, !W_uz\X X ^{H J} ’COOMe ž

OMe

NaH. M3F J ' ·

OMe (UBCF.NMM pp_Ts ' ' NH₃ ^Toluen _x f^Xz² cooa V

NaOH(aq) .OMeMeOH

Oz .OMe

OMe

NH;

COOB OMe

COOh? OMe

O

EOC, HOBt I cA„ γ ρ,Η ° ΚΙβ“ cat .PPTS _xOMe Toluen

MeOH

-OMe Kopulace ·

-»- Různé ⁰ 31 sloučeniny vzorce I

Finální kopulační krok s činidlem vzorce IV převádí sloučeninu 31 na žádanou sloučeninu vzorce l-a. Toto schéma je zejména užitečné pro přípravu sloučenin jako jsou ty, které jsou uvedené v tabulce 1 dále.

• 4 44··

Schéma 6

Schéma 6 je užitečné pro přípravu sloučeniny 159 a ostatních příbuzných sloučenin jak je uvedeno v tabulce 1.

HOOC Ijl COOH Z

MeOH

-XI.

^^SiMe₃

........

TiCI₄

CHjCk

-78¾

TMOF/TsOH ...

05¾. 5h

ACjO

60¾ , _ „ -2e (4.2F/mol)

MeOOC N COOH ----»

Z NaOMe/MeOH

232

MeOOC φ OMe Z

233

239

1-Benzylester 2-methylester piperidin-1,2,6-trikarboxylové kyseliny (sloučenina 232)

Benzylester 2,4-dioxo-3-oxa-9-aza-bicyklo[3.3.1 ]nonan-9-karboxylové kyseliny (sloučenina 2, 10 g, 34,51 mmol) se rozpustí v methanolu (50 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 2 hodiny. MeOH se odpaří a získá se sloučenina 232 (10 g, 96 %). Rf = 0,47 (10% MeOH/C^Ch). Produkt je dostatečně dobré kvality, aby byl v další reakci použitelný bez dalšího čištění.

1-Benzylester 2-methylester 6-methoxypiperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 233)

1-Benzylester 2-methylester 6-methoxypiperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 232,10 g, 31,15 mmol) se rozpustí v methanolu (80 ml). Přidá se 1M roztok methoxidu sodného v methanolu (20 ml). Konstantní proud (za použití platinových elektrod) 0,3 A se aplikuje 1,96 hodiny za použití celkem 4,17 F/mol. Methanol se odpaří. Mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (1:2 • ··· ···· ·· ·· ·· ·· ···

EtOAc/hexany) se získá sloučenina 233 (9,14 g, 95 %). Rf = 0,9 (10%

MeOH/CH₂CI₂).

1-Benzylester 2-methylester 6-allylpiperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 234)

1-Benzylester 2-methylester 6-methoxypiperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 233, 1,04 g, 3,39 mmol) se rozpustí v CH₂CI₂ (10 ml) a roztok se ochladí na teplotu -78 °C za použití lázně suchý led-aceton. Po kapkách se během 1 minuty přidá se roztok 1M TiCU v CH₂CI₂ (3,7 ml) a poté allyltrimethylsilan (1,61 ml, 10,14 mmol). Lázeň se změní za vodní a reakční směs se míchá 2 hodiny. Reakční směs se vlije do solanky (50 ml) a extrahuje CHCI₃ (2 x 50 ml). Kombinované organické vrstvy se promyjí nasyceným roztokem NaHCCh (50 ml) a nakonec suší nad Na₂SO₄. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se čistí mžikovou chromatografií (1:5 EtOAc/hexany) a získá se sloučenina 234 (0,91 g, 84 %). Rf = 0,78 (1:2 EtOAc/hexany).

1-Benzylester 2-methylester 6-(2,3-dihydroxypropyl)piperidin-1,2-karboxylové kyseliny (sloučenina 235)

1-Benzylester 2-methylester 6-allyl-piperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 234, 0,087 g, 0,2 mmol) se rozpustí v acetonu (2 ml) a vodě (0,25 ml). Přidá se nejprve oxid N-methylmolinu (0,068 g, 0,58 mmol) a poté 2,5% roztok OSO4 v tBuOH (0,14 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 14 hodin. Během míchání se přidá pyrosulfát sodný (0,3 g) ve vodě (1 ml) a výsledný roztok se filtruje přes celit a promyje ethanolem (10 ml). Rozpouštědla se odstraní a zbytek se čistí mžikovou sloupcovou chromatografií (100% EtOAc) a získá se sloučenina 235 (0,086 g, 89 %, jako směs izomerů). Rf = 0,12 a 0,06 (2:1 EtOAc/hexany).

1-Benzylester 2-methylester 6-(2-oxoethyl)piperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 236)

1-Benzylester 2-methylester 6-(2,3-dihydroxypropyl)piperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 235, 0,614 g, 1,75 mmol) se rozpustí v Et₂O (20 ml) a ochladí na »· 9999

• · · •··· 9 9

9999 ·« teplotu 0 °C. Přidá se 10% vodný roztok NalO₄ (4 ml) a reakční směs se míchá 1 hodinu. Reakční směs se vlije do solanky (15 ml) a extrahuje Et₂O (3 x 20 ml). Kombinované organické vrstvy se dále promyjí vodným Na₂SO₃ (410 ml), nasyceným roztokem NaHCO₃ (10 ml), solankou (10 ml) a nakonec suší nad MgSO₄. Rozpouštědla se odstraní a získá se sloučenina 236 (0,53 g, 95 %). Rf = 0,67 (1:1 EtOAc/hexany). Takto získaný materiál je dostatečně dobré kvality, aby byl v další reakci použitelný bez dalšího čištění.

1-Benzylester 2-methylester 6-(2,2-dimethoxyethyl)piperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 237)

1-Benzylester 2-methylester 6-(2-oxoethyl)piperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 236, 0,4 g, 1,25 mmol), trimethyl ortoformiát (5 ml) a monohydrát ptoluensulfonové kyseliny (0,03 g) se spojí, a reakční směs se míchá při teplotě místností 12 hodin. Přidá se vodný NaHCO₃ (25 ml) a reakční směs se extrahuje CHCI₃ (3 x 100 ml). Kombinované organické vrstvy se suší nad MgSO₄ a koncentrují. Zbytek se čistí mžikovou chromatografií (1:2 EtOAc/hexany) a získá se sloučenina 237 (0,441 g, 96 %). Rf = 0,75 (1:1 EtOAc/hexany).

Benzylester 2-(2,2-dimethoxyethyl)-6-fenetylkarbamoylpiperidin-1 -karboxylové kyseliny (sloučenina 239)

1-Benzylester 2-methylester 6-(2,2-dimethoxyethyl)-piperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 237, 0,350 g, 0,96 mmol) se rozpustí v methanolu (5 ml) a 2N NaOH (4 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 8 hodin. Methanol se odpaří a zbytek se rozpustí v Et₂O a promyje 5% KHSO₄ (10 ml), solankou (10 ml), suší nad Na₂SO₄ a koncentruje a získá se sloučenina 238 (0,335 g, 0,96 mmol), která se v další reakci použije bez dalšího čištění.

1-Benzylester 6-(2,2-dimethoxy-ethyl)-piperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 238, 0,335 g, 0,96 mmol) a fenethylamin (0,14 g, 1,15 mmol) se rozpustí v CH₂CI₂ (20 ml). Přidá se nejprve HOBt (0,156 g, 1,15 mmol) a poté EDO.HCI (0,221 g, 1,15 mmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 18 hodin. Přidá se nasycený roztok NaHCO₃ (25 ml) a poté se extrahuje CHCI₃ (2 x 50 ml). Kombinované organické vrstvy se suší nad Na₂SO₄ a poté koncentrují. Mžikovým

·· ···· chromatografickým čištěním zbytku (1:1 EtOAc/hexany) se získá sloučenina 239 (0,374 g, 86 %). Rf = 0,47 (1:1 EtOAc/hexany).

terč. Butylester 2-oxo-3-fenethyl-3,10-diaza-bicyklo[4.3.1 ]dekan-10-karboxylové kyseliny (sloučenina 240)

Benzylester 2-(2,2-dimethoxy-ethyl)-6-fenethylkarbamoylpiperidin-1 -karboxylové kyseliny (sloučenina 239, 0,297 g, 0,65 mmol) se rozpustí v toluenu (15 ml) a baňka se ponoří do olejové lázně o teplotě 80 °C. Přidá se piridinium p-toluensulfonát (0,0120 g, 0,05 mmol) a reakční směs se míchá při teplotě 80 °C 2 hodiny. Po této době se reakční směs ochladí a vzniklá sraženina se odstraní filtrací. Toluen se odpaří a zbytek se rozpustí v dioxanu (10 ml). Přidá se N-terc.butoxykarbonyl anhydrid (0,285 g, 1,31 mmol) a 10% palladium na aktivním uhlí (0,1 g). Z Parr-ova zařízení se přivádí vodík a reakční směs třepe při 0,35 MPa 12 hodin. Černá suspenze se poté filtruje přes kompaktní celit a dioxan se odstraní. Mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (1:2 EtOAc/hexany) se získá sloučenina 240 (0,211 g, 90 %). Rf = 0,31 (1:2 EtOAc/hexany).

-(2-Oxo-3-fenethyl-3,10-diaza-bicyklo[4.3.1 ]dec-10-yl)-2-(3,4,5-trimethoxyfenyl)ethan-1,2-dion (sloučenina 159) terč. Butylester 2-oxo-3-fenethyl-3,10-diaza-bicyklo[4,3,1]dekan-10-karboxylové kyseliny (sloučenina 240, 0,204 g, 0,56 mmol) se rozpustí v 4M HCI v dioxanu (3 ml) a reakční směs se míchá při teplotě místnosti 1 hodinu. Rozpouštědlo se odstraní a zbytek se rozpustí v CHCb (50 ml), promyje nasyceným roztokem NaHCO₃, suší nad Na₂SO₄a koncentruje a získá se bílá pevná látka (0,142 g, 0,55 mmol), která se rozpustí v CH₂CI₂ (10 ml). Přidá se 3,3-dimethyl-2-oxo-pentanoová kyselina (0,131 g, 0,54 mmol), EDC.HCI (0,126 g, 0,66 mmol) a 4-DMAP (0,081 g, 0,66 mmol) a reakční směs se míchá při teplotě místnosti 18 hodin. Těkavé látky se odstraní ve vysokovakuovém odpařováku a zbytek se rozpustí v EtOAc a promyje vodou (10 ml), roztokem 1N HCI (20 ml), nasyceným NaHCO₃ (20 ml) a solankou (20 ml). Kombinované organické vrstvy se suší nad Na₂SO₄ a koncentrují. Mžikovým *· ····

·· ·♦ • · · • ··· • · · • · · ···· ··

chromatografickým čištěním zbytku (2:1 EtOAc/hexany) se získá konečná sloučenina 159 (0,120 g, 45% výtěžek). Rf = 0,4 (2:1 EtOAc/hexany).

Schéma 7:

Sloučenina 162 a podobné sloučeniny se mohou připravit jak je popsáno dole.

HOOC'

238

243 η ΓΊ

O Fmoc

OMe -►

E0C.HCI

HOSt

CH₂Ci₂

Benzylester 2-(2,2-dimethoxyethyl)-6-(4-fenylbutylkarbamoyl)piperidin-1 -karboxylové kyseliny (sloučenina 242)

Benzylester 6~(2,2-dimethoxyethyl)piperidin-1,2-dikarboxylové kyseliny (sloučenina 238, 1 g, 2,85 mmol) a 4-fenylbutylamin (0,51 g, 3,42 mmol) se rozpustí v CH2CI2 (60 ml). Přidá se nejprve HOBt (0,462 g, 3,42 mmol) a poté EDC.HCI (0,655 g, 3,42 mmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 12 hodin. Přidá se nasycený NaHCO3 (25 ml) a reakční směs se extrahuje CHCI3 (2 x 50 ml). Kombinované organické extrakty se suší nad Na₂SO₄ a poté koncentrují. Mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (1:1 EtOAc/hexany) se získá sloučenina 242 (1,294 g, 94 %). Rf = 0,62 (1:1 EtOAc/hexany).

9H-Fluoren-9-ylmethylester 2-(2,2-dimethoxyethyl)-6-(4-fenylbutylkarbamoyl)piperidin-1-karboxylové kyseliny (sloučenina 243)

Benzylester 2-(2,2-dimethoxyethyl)-6-(4-fenylbutykarbamoyl)piperidin-1 -karboxylové kyseliny (sloučenina 242, 0,887 g, 1,83 mmol) se rozpustí v methanolu (50 ml). Přidá se palladium (10%) na aktivním uhlí (0,09 g). Vodík se přivádí z Parr-ova zařízení a reakční směs se třepe při 0,35 MPa 15 hodin. Černá suspenze se poté filtruje přes kompaktní celit a methanol se odstraní. Zbytek se rozpustí v dioxanu (25 ml). Přidá

44 4 4 4	44 • 444	4 4 44 4 4 4 4 4 4 4 4	44 4 • 4 44 4 4 4
4444	44	44 44	4 4 4 4 4

se nejprve 9-fluorenylmethylchlorformiát (0,473 g, 1,83 mmol) a poté NaHCO3 (0,307 g, 3,66 mmol) rozpuštěný ve vodě (7 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 10 hodin, vlije do ledu a 5% roztoku KHSO4 a poté extrahuje CHCI3 (2 x 100 ml). Mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (1:2 EtOAc/hexany) se získá sloučenina 243 (1,050 g, 100 %). Rf = 0,59 (1:1 EtOAc/hexany).

9H-Fluoren-9-ylmethylester 2-oxo-3-(4-fenylbutyl)-3,10-diaza-bicyklo[4,3,1]dec-4-en10-karboxylové kyseliny (sloučenina 244)

9H-Fluoren-9-ylmethylester 2-(2,2-dimethoxyethyl)-6-(4-fenylbutylkarbamoyl)piperidin-1 -karboxylové kyseliny (sloučenina 243, 1 g, 1,75 mmol) se rozpustí v toluenu (25 ml). Přidá se pyridinium p-toluensulfonát (0,02 g, 0,08 mmol) a reakční směs se míchá při teplotě 100 °C 2 hodiny. Po této době se reakční směs ochladí, toluen se odpaří a zbytek se rozpustí v EtOAc (75 ml), promyje nasyceným roztokem NaHCO3 (25 ml) a suší nad Na2SO4. Mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (1:2 EtOAc/hexany) se získá sloučenina 244 (0,770 g, 87 %). Rf = 0,5 (1:2 EtOAc/hexany).

-[2-Oxo-3-(4-fenylbutyl)-3,10-diaza-bicyklo[4.3.1 ]dec-4-en-10-y I] -2-(3,4,5tromethoxyfenyl)ethan-1,2-dion (sloučenina 162)

9H-fluoren-9-ylmethylester 2-oxo-3-(4-fenylbutyl)-3,10-diaza-bicyklo[4.3.1]dec-4-en10-karboxylové kyseliny (sloučenina 244, 0,740 g, 1,46 mmol) se rozpustí v methanolu (15 ml) a přidá se roztok 1N NaOMe v methanolu (2,5 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 2 hodiny. Těkavé látky se odstraní a produkt se extrahuje CHCI3, suší nad Na₂SO4 a koncentruje na bílou sraženinu, která se rozpustí v CHCI3 (10 ml). Přidá se 3,3-dimethyl-2-oxo-pentanoová kyseliny (0,141 g, 0,58 mmol), HOBt (0,080 g, 0,58 mmol), EDC.HCI (0,113 g, 0,58 mmol) a TEA (0,082 ml, 0,58 mmol) a reakční směs se míchá při teplotě místnosti 18 hodin. Těkavé látky se odstraní za použití vysokovakuového odpařováku a zbytek se rozpustí v EtOAc a promyje 10% roztokem kyseliny citrónové (10 ml) a poté vodou (10 ml), nasyceným NaHCO3 (10 ml) a solankou (10 ml). Kombinované organické vrstvy se suší nad Na₂SO4 a koncentrují. Mžikovým chromatografickým čištěním zbytku (1:1

0« ·« «· 00«· ·· » * «· «··· «00 · · « « 0 « 00 000« «0 0 000« 0« 0« ·« «0 ···

EtOAC/hexany) se získá sloučenina 162 (0,122 g, 50%). Rf (1:1 EtOAc/hexany): 0,122.

Biochemické a biologické zkoušky

K určení aktivity sloučenin podle vynálezu se může použít řada zkoušek a technik. Aktivita sloučenin podle vynálezu pro stimulaci neuritového růstu je přímo spojena s jeho vazebnou afinitou k FKBP12 a jeho schopností inhibovat rotamázovou aktivitu FKBP12. Za účelem kvantifikování této inhibiční aktivity se mohou použít zkoušky známé ve stavu techniky pro měření vazby ligandu a enzymové aktivity. Zkoušky pro stimulaci neuritového růstu jsou popsány dále.

Například sloučeniny mohou být testovány k určení jejich neurotropní aktivity za použití metody, kterou popsal Lyons a kol., Proč. Nati. Acad. Sci., 91: 3191-3195 (1994). V této krysí fenochromocytomové zkoušce pro neuritový růst jsou krysí fenochromocytomové buňky PC12 udržovány při teplotě 37 °C a 5% CO2 v Dulbeccově modifikovaném Eaglově prostředí obohaceném 10% za tepla inaktivovaným koňským sérem a 5% za tepla inaktivovaným fetálním hovězím sérem. Buňky se potom umístí v koncentraci 10⁵ do jamky o průměru 35 mm pokryté kolagenem z krysích ocasů a nátěr má plošnou hmotnost 5 mg/cm². Prostředí se nahradí DMEM obohaceným 2% koňským sérem, 1% fetálním hovězím sérem, nervovým růstovým faktorem (NFG) a/nebo různými koncentracemi testovaných sloučenin. Do kontrolních kultur se dávkuje NGF bez jakékoliv testované sloučeniny.

Další způsob, který se může použít pro měření síly stimulace neuritového růstu je zkouška krysí dorzální kořenové ganglie. Při této zkoušce se oddělí dorzální kořenová ganglie z 16 dnů starých krysích embryí Sprague-Dawley. Smyslová ganglie se potom kultivuje v kolagenem povlečených 35 mm Falconových miskách s N-2 prostředím (DMEM/Ham F12, 1:1) při 37 °C v 15% CO2. Prostředí je obohaceno selenem, progesteronem, insulinem, putrescinem, glukózou, penicilinem a streptomycinem. Ganglie se potom ošetří s různými koncentracemi NGF (0-100 ng/ml) a testovanou sloučeninou. Smyslové ganglie se pozorují každé dva až tři dny pod fázovým kontrastním mikroskopem a měří se délky axonu. Viz Lyons a kol., PNAS, 91: 3191-3195 (1994).

K měření aktivity sloučenin podle vynálezu se mohou použít další vhodné zkoušky. Například imunosupresivní aktivita může být stanovena měřením inhibice calcineurinové fosfatázové aktivity komplexy sloučenin podle vynálezu vázanými k FKBP (Babině a kol., Bioorg. Med. Chem. Letí., 6, 385-390, 1996). Aktivita fosfopeptidové fosfatázy calcineurinu se zkouší při 30 °C za použití kontinuální kopulované spektrofotometrické zkoušky (Etzkom a kol., Biochemistry, 32, 2380,

1994) a fosforylovaného 19-mer peptidového substrátu odvozeného z regulační podjednotky (Rh) na cAMP závislé proteinové kinázy. Zkušební směs obsahuje 50 mM MOPS (pH 7,5), 0,1 M NaCl, 6 mM MgCb, 0,5 mg/ml hovězího sérum albuminu, 0,5 mM dithiothreitolu, 1 mM CaCI₂,1 mM MnCb, 20 μΜ fosforylovaného R_N peptidů, 20 nM lidského rekombinantního calcineurinu, 40 nM calmodulinu, 10 pg/ml purinové t

ribonukleosidové fosforylázy a 200 μΜ methylthioguanosinu, jak popsal Etzkom a kol., plus 1% dimethylsulfoxid (DMSO) jako korozpouštědlo a 100 μΜ FKBP. Sloučeniny jsou testovány na inhibici calcineurinu závislém na FKBP při jejich maximální rozpustnosti. Při těchto podmínkách se zřejmá inhibiční konstanta pro inhibici lidského rekombinantního calcineurinu pomocí FKBP-FK506 naměří 43 nM.

Vazba sloučenin na FKBP se může měřit přímo za použití mikrokalorimetrie. Kalorimetrické titrace se provedou za použití zařízení MCS-ITC (MicroCal lne., Northampton, MA). Titrace se mohou provést následovně. Proteinový dialysát se odplyňuje 15 minut za použití zařízení MicroCal. Ke spolurozpouštědlu (typicky DMSO) se přidá zásobní roztok inhibitoru a odplyněný dyalyzát, potom následuje krátká sonifikace za získání finálních inhibičních roztoků, které se použijí k titracím. Finální inhibiční roztoky jsou v koncentracích v rozsahu 10 až 80 μΜ. Ke spolurozpouštědlu a odplyněnému dialyzátu se přidá dialyzovaný protein a získají se roztoky FKBP12 v koncentracích v rozsahu 200 až 1600 μΜ. Jakmile se připraví oba roztoky za použití odplyněného dyalyzátu, žádné další odplynění roztoků se neprovádí. K proteinovým roztokům se přidá spolurozpouštědlo, aby se udržovala stálá koncentrace rozpouštědla během celého průběhu titrace. Protein se titruje do inhibitoru za použití 125 μΙ injekční stříkačky. Titrace se provedou s ligandem v buňce vzhledem k nízké rozpustnosti inhibitorů. Typicky se předběžně injektují 2 μΙ a potom patnácti 8 μΙ injekcemi při různých injekčních intervalech. Pro každou titraci se provede plná sada ředících kontrol. K odplyněnému dialyzátu se přidá příslušný objem spolurozpouštědla, aby se získal pufrový spolurozpouštědlový roztok, který se použije k získání rozpouštěcích tepel ředění reakčních složek. Po úpravě

I · · ·· · · · · • · · · · • · · · · · · rozpouštěcích tepel ředění a se stanoví titrační výsledky za použití „One Set of Sites Model“ a ORIGIN software dodávané se zařízením.

Bylo zjištěno, že vazba k FKBP, jak byla naměřena mikrokalorimetrií je v dobrém souladu se sílou inhibice rotamázové reakce, která se snadno zkouší způsoby známými ve stavu techniky (viz například Fischer a kol., Biochim Biophys. Acta, 791, 87 (1984); Fischer a kol., Biochemed. Biochem. Acta 43, 1101 (1984); Fischer a kol., Nátuře 337, 476-478 (1989); Siekierka a kol., Nátuře, 341, 755-57 (1989); U.S. patent č. 5 696 135 a Harding a kol., Nátuře, 341, 758-760 (1989)).

Při zkoušce inhibice rotamázy se izomerizace umělého substrátu N-(sukcinylAla-Ala-Pro-Phe-p-nitroanilidu sleduje spektrofotometricky. Zkouška zahrnuje cis formu substrátu, FKBP12, sloučeninu, která má být testována a chymotrypsin. Chymotripsin je schopný štěpit p-nitroanilin z trans formy substrátu, nikoliv však z cis formy. Uvolnění p-nitroanilinu se měří spektrofotometricky. Za použití této zkoušky se přidají různá množství sloučenin obecného vzorce l-a nebo l-b, které inhibují FKBP rotamázu, k cis N-sukcinyl-alanin-alanin-prolin-fenylalanin-para-nitroanilinu (Bachem, 3132 Kashiwa Street, Torrance, CA 90505) v přítomnosti FKBP12 a chymotrypsinu. Spektrofotometrická měření p-nitroanilinových koncentrací umožňující hodnocení hodnot Ki jsou uvedena v tabulce I dále.

Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura \	Připravena schématem č.	Počet izomerů.	Rotamáza Κ^ρρ/μΜ)
7	0 'CH3 0 —0 HjC	1	2	0,160
	Ό
		2		0,027
12	Osel Oyyv ^CHj

• · · • · • ···

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č,	Počet izomerů	Rotamáza Κ,„ρρ)(μΜ)
32		1	2	2/3
33	HA0 f*3 r o ° VJ-ó	1	2	0,227
34		H’% CHj Ar° k ΛΑΑ'0· n R Ό	3	1	0,206
35	<4	crck> Cííf	3	1	0,073

• · · · · · » · · • · • ···

Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární	struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Κ,<»ω (μΜ)
		/CB,	3	1	0,445
	θ
36	x / y	^ch3
	Á',A0°	Π
		AJ1
		crOHj	3	4	0,222
	/K 0	ííř\f”Q'CH3
37	i iii	I
		X.
	v Ύ	0 1
	AA°
		Aj
		crCHj	3	1	0,298
38	° L	AA
	X ><x K
	v jí	O 1
	Α,Λο° )	CH,
		VA
		u
	Cl· ✓	3	1	2	0,398
	0	0·—CHa
39	(Γ	ýo
	0 /	CH,
	Γ~^Κ 0
	< N N—\
		—*0
	0	A
		CH,

• · ·· · ·· ♦· • « · • · ·· • 9 · • · « · ···· ·· ·«

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza ις(5ρη)(μΜ)
40	^0	1	2	0,690
41		H,<\ rv° CH -v ° ó	1	2	5,8
42	OJjo	1 ·	2	2,2
43	H3	h,c. 0 CH, » ď xío	1	2	NI

• · · · · · • · · ft • ft ftft ···· ftftftft ftft · ftft

Tabulka 1

Sloučenina číslo

Molekulární struktura Připravena __' schématem

č.	Počet izomerů	Rotamáza Ktfapp,(gM)
	2	3,0
	2	0,58
	2	0,448

• · · · • «

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura :	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Κοηι»(μΜ)
47	H,CX ° CHa crx ° yUj CHj	1	2	0,2
48	,°S 0 Λά r~x~\ ) ? \\ II p-CHj 0 o k ch,	2	2	1,6
49	ZCH3 0 /λ ( Χ»Γ o o ¥ ¥ T 0 \AďCH3 °-ch3	2	2	0,08

99 «9 9···

♦· ···· ·· »♦ I · · • · · · » · · 4 ·· ··

···· • 9 99

9 9

999

9

9 9 9 9 9 • 9 9 9 9

99 9999 9 9 9

999· 99 99 99 99 999

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Kí/.-.x (uM)
58	&		CH, To ΤΌ XOH	1	2	3,0
59			ch3 ..LQ L	1	2	3,8
60	ď	P	kn°	]	2	3,0
61		v	01¾ CH, TO	1	2	0,79

•9 9999 •9 . 99 • · • 999

9 ·

9

9« •9 · • · 9 •9 · • 9 · φ ·· • 9 ·

9

9

9 • 9

9 9 9 •

999

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura .	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Κ;(3ρω(μΜ)
62	0^		1	2	0,16
63	&	o KXaa ΧΝ*Ί ·! CHi 'ÍXQ	1	2	3,1
64	_/°-CHa /~v\ / í? o o L CHj	2	2	0,62
65	0 / X0£ 0 ° y^ďCH3 °^CH,	2	2	0,175

·· ♦ · » · « • ···

			Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza K^QiM)
66		í	V . ° o o < C«3	2	2	-
67		Q 0	Jo CH> Λγ	2		0,88
68		V v	Y ±0	1	2	2,5
69		v 'tú ό	B<X 0	1	2	33

·· ·· ·· · · · · ·· ··· · · · ··· ···· · · · ·· ·· ·«· · ··· ·

• · • · • · · · • · ···· ··

• · ·· · e ···· · · « ··* ·· < ···· • · · · ·· · ·· · ·· ··· · ··· · · • · · ···· ·· · ···· ·· ·· ·· ·· ··*

Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Κ«„ρ,(μΜ)
76					0‘	:h3	. 1	2	0,112
				0	• ó	(-S
			7		n	^*0
				° 7	\Ch3 li
						1]
					o	N=CHj
					• it CH	2
					o h,c o		1	2	20,5
77		'''hT I .1	Ίτ 0	Π)
				>	u
					o	Í5CH3	1	2	4,1
78	<7		T o H
					V

• · · · · · ··· · ··

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza KiUpnlíPM)
79	'Uh <o o Hp	1 or2	4	0,7
80	B>C 0 X °( N W—K 0 HjC	1	4	1,8
81		Z v	o^fn, ďCK, w ko	1	2	V
82	d>	V k		2	2	3

•9 9999

9 • 999

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravenaschématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Ki(anD>(pM)
83		V	10	i	2	0,86
84		V k	řÁv :xi	1	2	0,134
85	&	v	JO	1	2	0,324
86	&		Jo o ^jO	1		1,3
87	\ / 0 0 O^C CH,	2	2	5

• · · · · · » · · · ·· ···· ·· ·· ·· ·· ···

. Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet . izomerů	Rotamáza K,jnDl (μΜ)
88	cyOx 0 0	2	2	0,217
89	/ \ \ ) o \ /VXAX1 M CCHl CH,	2	.2	3 7 -y-
90	h3c-o ΧχΧ °< N N—7	5	2	>50
91	HjC-O. fy ^οΧλχ fy ^0	5	2	• 0,22

·> ···· ·· • · 9 9 9 9

9 9 9 9

9 9

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.;	Počet izomerů	Rotamáza K,,ann, ÍUM)
92	CH.ď0’’ CH, / ά \ )=o °( n h-'	5	2	0,13
93 -	kX HP T 1) F ° crS/NA /— o °\ '/Κ/Ν-χ Γ~C1i> r° 0 0	4	4	0,17
94	HA ,0* | o o CH, CH, °( N N—. y ! x~L~k y~N 0 0	4	4	31,4
95		gC Co	1	2	1,2
96	<?	H£x | /χο Ar°	1 or2	2	1,4

• 9 9 9 99

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza KiiaoDl(PM)
97 ·	cť	v	. 0 'o 7	1 or2		p*
98	Z	V	Jo	1	2	0,772
99	0^		H OH V 2ύ	1	2	3,7
100	cO		sÁ'1 7Ό	1	2	0,627
101	</	Z	|\PJ^ Jo	1	2	M

• 4 ·4«·

44 • 4 4 4 4

4444 4 4

Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulami struktura	'opravena sčhématem č.	Počet izomerů	Rotamáza ΐς(>0Β,(μΜ)
102		A 'OR“	1	2	0,69
103		CcX	1	2	1,2
104	HA o CHa	5	2	Λ4
105	HjC'O CX ^XU, Z \\νλο A 0	5	2	0,35
106	HJ3 o Hř'X XrWVo o< Ν N—' 0	5	2	>50

·· ♦· ·· ···· ♦* ··· · · ··· • ··· · · · · ·

♦· 9* 9999 99 · ♦ ·· 9 · · 9 • ··· 9 9 9 φ ·

9999 94

·· ·· ·· ···· ·· « · · · · · · · · • «·· · · · ·· ··· · · · · · · «·«··· ·· ·· ·· ·

Tabulka 1

Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Ki(aooTpM)
113	V ^0	4	2	ND
114	£ X O X JI F 0	4	2	ND
115	tý	V k	řiR'c' Λ X? CH3 CH,	5		>20
116	tý	V s	áQ By^CrCHa 0 B	5	2	0,96

99 • •	·· • 999	99 • · • *	• 999 9 9	99 9 · 9 9	99
• 99	99	• 9	99	99	99

• « • * • · « · • ··· 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Κ,„ο.(μΜ)
120	cZ	v	ζθΧ \ ch3 Z? 3s	1	2	2,5
121		V <	θ 0 s ω	5	2	0,78
122		v '1? <	Η,Ο. ? ° Ar° Λ XI CH. /y^ď0^ 0 3	5	2	0,15
123		\ / /	>y>s	5	2	V

9 9 9 9 9 9

99 999

*	Tabulka 1 '
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Κ,,ΜΟ,(μΜ)
124		o o xiYY Y^ 0	5	2	Op 8
125	CH, °C>R ^0	4	2	0,85
126		0 °( n n-^' 0	4	2	5
127	y r CH, O/ VnV ^0	4	2	2,6
128	H,C .O Y o 0 dívh-^ °/ >iV-/ *0	4	2	2

• · 4 · · · 4 4 ·

4444 4« 4 44

44« 4 4 · 4 4

4444 44 44 44 «4 ·

Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza ^(μΜ)
	o 1	F F Y-r	4	2	0,37
129		°( Ν N- \ i Z y 0	XJ 'V F F
130	0 X	F F Y-F M	4	2 .	10
		NN-	Xf
		0	F F
			F F	4	2	NI
131	HPs		Y-F J
		\ hl·-/	Y-F F F
		0
132	HR		/°^F y	4	2	>20
		0
				4	2	3,9
133		1 .0 Z 0 r- II /	Xf \ F
		γν_.Η	)
		o/ nV
		'“Λ 0

« · « · ·»·· ·· • β · 3 9

9 9 9 •9 ·· 99

Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Number of Isomers	Rotamáza Κ^ίμΜ)
134		H.C ^0 v\ X) 0	,OS O-f-F P <3 /=/ f γ\ ΛΛ //	4	2	10
		CH,	°(Vn-/
			a 0
			iřO	5	2	1,4
135		q
-
136		6 A	0	4		2,4
		k	Γϊ%
			T
			^CH,
			0 l\	4		9,7
137		Z	VySA
		b	1 0
			I
		l	ΥΊ
		F>	AA. f
		f> F	A

• · • · • · «· ftft • · · • · ··

• · ♦ • · * · · · • · · • ··» ···· ··

Tabulka 1 |
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	ťnpravena schématem č.	Number of Isomers	Rotamáza Κ,,„η>(μΜ)
			ř 0	5		4
141			kk
		V	0
		k	(ll F
				5	2 .	0,054
142		-k	ř Ak ko ch3
			°ch3
			? 0	5	2	0,19
143	x·	k	γΟγπ L° o
		O kk
			^CHs

« « • · • · ftft ·· ♦ · · ft · · · • · • · ···· ·· ftft ftft

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	ťnpravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza K,ann> (gM)
144	<4	-v N k	ίΌ	5	2	1,2
145	rT	ť		5	2	1,7
146	<y~	,Q5^°'ch‘ N	4	2	>50
147	o	4	2	1/4

· <9 9 9 99 9 9 9 9

9·· 99 · 99«

9 99 9 9 · · 9 • 999 99 99 «9 9 9 9

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura ,	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza K^ífíM)
148	TA TA	F F ° iíkíH N N—'y~F FF O	4	2	NI
149	HA- c	'Q F F \ Ί~* MrfQ °< nit FF O	4	2	>50
150	s <4'	-i/ Tj k	CH3	5	2	1,5
151		V -Z	T° ÍV	5	2	0,53

• » «* ♦«·«

	0	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem Č.t	Počet izomerů	Rotamáza Κ,,-ηΤμΜ)
			ř<	3	5	2	2,8
152		z /	Y Á	s\
		!		0
				'Crl3 0 3	1	2	0,52
153			o JI	zjs^^nu [ |f CH,			—
			11	-kj-o
			II 0	CH,
		0		YJ
				’χΑθχΟΗ,
				ďCH,	1	2	0,244
154			0 ill
			lf	''kj-O \
			0	CR3 ch2
				0

	Tabulka 1 |
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Κ;(1ρ„, (μΜ)
155		v k	IÍ|O S° u a/1 Ό	5	2	b2
156		N k	íV	5	2	1,5
157	C o Yji ?	5	2	1,6
158	°A 0 P AAAa r* N W	5	2	0,776

·*··

·· ·♦ • · · • 444 * · · · • · · ··»♦ «φ

• ·

	Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	Počet izomerů	Rotamáza Κί(„0,(μΜ)
159	och3 Γ och3 \Á° O^N-/ V)	6	1	0,76
160	o*’	OCH3 C.OCHJ 1! C-P^cch, •lA, °	6	1	0,239
161	r# O^N—' 'V)	6	1	5
162		och3 C7,och3 ^N-/ c	7	1	0,347

4 · · «· 44 4 4 • · · · · · • 4·· 4 4 · • 4 4 · · 9 4

4 44 44 4 4

Tabulka 1
Sloučenina číslo	Molekulární struktura	Připravena schématem č.	; Počet izomerů	Rotamáza Κ^ρ1(μΜ)
163	px 7	6	1	0,381
164	OCHj pY~' H	6	1	3,3
165	V	6		8,6

Poznámky: NI = žádná inhibice při této testované koncentraci; ND = neurčeno Farmaceutické prostředky a léčba

Činidla inhibující FKBP podle vynálezu, jako jsou sloučeniny doložené shora se mohou použít pro přípravu farmaceutických prostředků, jak jsou ty, které jsou popsány dále.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu zahrnují účinné množství sloučeniny stimulující neuritový růst obecného vzorce l-a nebo l-b a inertní, farmaceuticky přijatelný nosič nebo ředidlo. Farmaceutický prostředek dále obsahuje neurotropní faktor. Tyto prostředky se připraví v jednotkových dávkových formách pro různé cesty podání.

V jednom provedení účinné úrovně nepeptidové sloučeniny inhibující rotamázu, jsou takové,že dojde k terapeutickému užitku, spočívajícímu v regulaci FKBP. Výraz „účinné úrovně“ sloučeniny zahrnují úrovně, při kterých je FKBP vazba

k FKBP12 regulována na minimum. Sloučeniny mohou být podány ve formě proléčiva, které je obecně určeno ke zvýšení absorpce a je štěpeno in vivo na formu aktivní složky. Účinné úrovně se mohou také dosáhnout podáním farmaceuticky aktivních metabolitů (produkty metabolických konverzí) sloučeniny.

Sloučenina obecného vzorce l-a nebo l-b se podá ve vhodné dávkové formě připravené kombinací terapeuticky účinného množství (tj. účinného množství dostatečného k dosažení žádaného terapeutického účinku přes regulaci FKBP) sloučeniny obecného vzorce l-a nebo l-b (jako aktivní složky) se standardními farmaceutickými nosiči nebo ředidly podle konvenčních způsobů. Tyto způsoby mohou zahrnovat míšení, granulaci a lisování nebo rozpouštění složek k získání žádaného preparátu.

Použité farmaceutické nosiče jsou ve vhodné formě, například jako pevné látky nebo kapaliny. Příklady pevných nosičů zahrnují laktózu, bílou hlinku, sacharózu, mastek, želatinu, agar, pektin, akácii, stearát hořečnatý, kyselinu stearovou a podobně. Příklady kapalných nosičů zahrnují sirup, podzemnicový olej, olivový olej, vodu, a podobně. Podobně, nosiče nebo ředidla mohou obsahovat materiál, který způsobuje zpožděné uvolňování známé ze stavu techniky, jako je glycerylmonostearát nebo glyceryldiestearát, samotný nebo s voskem, ethylcelulózu hydroxypropylmethylcelulózu, methylmethakrylát nebo podobně.

Může se použít řada farmaceutických forem. Například jestliže se použije pevný nosič, přípravky mohou být ve formě tablet, mohou být umístěny do tvrdých želatinových kapslí v práškové formě nebo ve formě pelet, nebo mohou být formovány do formy pilulek nebo pastilek. Množství pevného nosiče se může lišit, výhodně bude od okolo 25 mg do okolo 1 g. Pokud se použije kapalný nosič, přípravek bude výhodně ve formě sirupu, emulze, měkké želatinové kapsle, injekčního roztoku nebo suspenze v ampuli nebo lékovce nebo nevodné kapalné suspenze.

Za účelem získání ve vodě rozpustné dávkové formy se může farmaceuticky přijatelná sůl sloučeniny obecného vzorce l-a nebo l-b rozpustit ve vodném roztoku jakékoliv organické nebo anorganické kyseliny, jako je 0,3 M roztok kyseliny jantarové nebo výhodněji, kyseliny citrónové. Jestliže není forma rozpustné soli k dispozici, sloučenina obecného vzorce l-a nebo l-b se může rozpustit ve vhodném spolurozpouštědle nebo kombinaci spolurozpouštědel. Příklady vhodných spolurozpouštědel zahrnují alkohol, propylenglykol, polyethylenglykol 300, • φ φφφ· φ ΦΦΦΦ· • φ φφφ φ φφφφ φ φφφ φ · · ·· «φ φφφ

ΦΦ φφ • φ φ · • ΦΦΦ φ φ φ φφφ φφφφ φφφφ φφ polysorbát 80, glycerin a podobně, v rozsahu koncentrací od 0 do 60 % celkového objemu. Ve výhodném provedení se aktivní sloučenina obecného vzorce l-a nebo l-b rozpustí v DMSO a zředěném vodou. Prostředek také může být ve formě roztoku solné formy aktivní složky ve vhodném vodném vehikulu, jako je voda nebo isotonický fyziologický roztok nebo roztok dextrózy.

Je třeba vzít v úvahu, že aktuální výhodné dávky sloučenin obecného vzorce l-a a l-b použité v prostředcích podle vynálezu se mohou lišit v závislosti na použitém komplexu, konkrétní formulaci prostředku, způsobu podání a konkrétním místě, a hostiteli a nemoci, která se má léčit. Optimální dávky pro danou skupinu podmínek mohou být odborníkem zjištěny za použití konvenčních testů k určení dávky, například s ohledem na experimenální data zde uvedená. Pro orální podání bude obvyklá denní dávka v průběhu léčby od okolo 0,001 do okolo 1000 mg/kg tělesné hmotnosti a bude vhodně opakována. Počáteční farmakokinetiky pro lidi mohou být určeny z krysích modelů, jak popsal Gold a kol., Experimental Neurology, 147: 269278(1997).

Farmaceutické prostředky, obsahující aktivní sloučeniny podle vynálezu mohou být připraveny způsobem, který je obecně znám, například prostředky konvenčního míchání, rozpouštění, granulace, výroby dražé, rozmělňování, emulgace, zapouzdřování, zachycování nebo lyofylizačními postupy. Farmaceutické prostředky mohou být formulovány konvenčním postupem za použití jednoho nebo více fyziologicky přijatelných nosičů, zahrnující excipienty a/nebo pomocné prostředky, které usnadňují zpracování aktivních sloučenin do farmaceuticky použitelných prostředků. Vhodná formulace je ovšem závislá na cestě podání.

Pro orální podání mohou být sloučeniny formulovány snadno kombinací aktivních sloučenin s farmaceuticky přijatelnými nosiči známými ve stavu techniky. Takové nosiče umožňují formulovat sloučeniny podle vynálezu pro podání pacientovi, který má být léčen do formy tablet, pilulek, dražé, kapslí, kapalin, gelů, sirupů, kaší, suspenzí a pod. Farmaceutické prostředky pro orální podání mohou být získány kombinací aktivní sloučeniny s pevným excipientem, případně mletím výsledné směsi a zpracováním směsi granulí po přidání vhodných pomocných látek, je-li to žádoucí, za získání tablet nebo jádra pro dražé. Vhodné excipienty zahrnují například plniva, jako jsou cukry, zahrnující laktózu, sacharózu, manitol nebo sorbitol; a celulózové prostředky, jako je kukuřičný škrob, pšeničný škrob, rýžový škrob, bramborový škrob, želatinu, tragakantovou gumu, methylcelulózu, hydroxypropylcelulózu, • 44

44

4 4 • 4 44 karboxymethylcelulózu sodnou a/nebo polyvinylpyrrolidon (PVP). Je-li to žádoucí, mohou se přidat dezintegrační činidla, jako je síťovaný polyvinylpyrrolidon, agar nebo kyselina alginová nebo její soli a alginát sodný.

Jádra pro dražé jsou opatřena vhodnými povlaky. Pro tyto účely se mohou použít koncentrované roztoky cukru, které mohou případně obsahovat arabskou gumu a polyvinylpyrrolidon, Carbopolový gel, polyethylenglykol, a/nebo oxid titaničitý, lakové roztoky a vhodná organická rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel. Pro identifikaci nebo charakterizaci různých kombinací dávek aktivních činidel se mohou přidat k dražé nebo k povlakům pro jádra barviva nebo pigmenty.

Farmaceutické formy prostředků, které se mohou použít orálně zahrnují posuvně uložené tobolky zhotovené z želatiny a rovněž měkké, utěsněné tobolky zhotovené z želatiny a plastifikátoru, jako je glycerol nebo sorbitol. Tyto posuvně uložené tobolky mohou obsahovat aktivní složky ve směsi s plnivy, jako jsou škroby a/nebo mazadla, jako je mastek nebo stearát hořečnatý a případně stabilizátory.

V měkkých tobolkách může být aktivní sloučenina rozpuštěna nebo suspendována ve vhodné kapalině, jako je olej mastné kyseliny, kapalný parafin nebo kapalné polyethylenglykoly.Oále mohou být přidány stabilizátory. Všechny formulace pro orální podání by měly být v dávkách vhodných pro takové podání. Pro bukální podání mohou být prostředky ve formě tablet nebo pastilek připraveny obvyklým způsobem.

Jako příklad pro přípravu orálního farmaceutického prostředku podle vynálezu se uvádí: 100 mg sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce l-a nebo l-b se smíchá se 750 mg laktózy a směs se vpraví do jednotkové dávkové formy, jako jsou tvrdé želatinové kapsle, které jsou vhodné pro orální podání.

Pro podání inhalací se sloučeniny podle vynálezu konvenčně dodávají ve formě aerosolového spreje z nádob pod tlakem nebo rozprašovače, za použití vhodného hnacího činidla, například dichlordifluormethanu, trichlorfluormethanu, dichlortetrafluorethanu, chloridu uhličitého nebo jiného vhodného plynu. V případě aerosolu pod tlakem může být dávková jednotka určena za použití ventilu k dodání odměřeného množství. Kapsle a patrony, například z želatiny pro použití v inhalátoru nebo insuflátoru mohou být formulovány tak, že obsahují práškovou směs sloučeniny a vhodný prášek, jako je laktóza nebo škrob.

Sloučeniny mohou být formulovány pro parenteráíní podání injekcí, například jako bolusová injekce nebo kontinuální infuzí. Formulace pro injekce mohou být ve formě jednotkové dávkové formy, například v ampulích nebo v zásobnících pro více

9 9 · · · ·· · · ·· • ft ftft ft··· ···· ·· · ·· • · ··· · 9 9 9 9

9999 99 99 99 99 999 dávek, za přídavku konzervačního činidla. Prostředky mohou také mít formy suspenzí, roztoků nebo emulzí v oleji nebo ve vodném vehikulu a mohou obsahovat formulační činidla, jako jsou suspenzační činidla, stabilizační a/nebo dispergační činidla.

V případě injekcí mohou být činidla podle vynálezu formulována ve vodných roztocích, výhodně v ve fyziologicky kompatibilních pufrech, jako je Hankův roztok, Ringerův roztok nebo fyziologický roztok. Pro transmukózní podání se použijí vhodná penetrační činidla k pronikání bariérou a tato činidla mohou být vybrána z činidel známých ve stavu techniky.

Farmaceutické formulace pro parenterální podání zahrnují vodné roztoky aktivních sloučenin ve formě, která je rozpustná ve vodě. Dále, suspenze aktivních sloučenin se mohou připravit jako vhodné olejové injekční suspenze. Vhodná lipofilní rozpouštědla nebo vehikuly pro přípravu takových formulací zahrnují oleje odvozené od mastných kyselin, jako je sezamový olej, estery syntetických mastných kyselin, jako ethyloleát nebo triglyceridy nebo liposomy. Vodné injekční suspenze mohou obsahovat látky, které zvyšují viskozitu suspenze, jako je karboxymethylcelulóza, sorbitol nebo dextran. Suspenze mohou případně obsahovat vhodné stabilizátory nebo činidla, která zvyšují rozpustnost sloučenin, aby mohly být připraveny roztoky o vysoké koncentraci.

Parenterální farmaceutické prostředky podle vynálezu vhodné pro podání injekcí se mohou připravit následovně: 100 mg sloučeniny obecného vzorce l-a nebo l-b se smísí s 10 ml lipofilního rozpouštědla, jako je olej odvozený od mastné kyseliny a směs je včleněna do jednotkové dávkové formy vhodné pro podání injekcí nebo jako emulze.

Alternativně může být aktivní složka v práškové formě pro konstituci s vhodným vehikulem, například se může před použitím použít sterilní bezpyrogenní voda. Sloučeniny mohou být formulovány také jako rektální prostředky, jako jsou čípky nebo retenční klystýry, například obsahující konvenční základ pro čípky, jako je kakaové máslo nebo glyceridy.

Vedle formulací popsaných shora mohou být sloučeniny podle vynálezu také formulovány jako depotní přípravky. Takové dlouho působící formulace mohou být podány implantací (například subkutánně nebo intarmuskulárně) nebo intramuskulární injekcí. Například sloučeniny mohou být formulovány s vhodnými polymerními nebo hydrofobními materiály (například jako emulze v akceptovatelném • · ··· · ·· ·· • · · · • «·· · · • · · · · · • « · · · · ··· ·· ·· oleji) nebo iontoměničovými pryskyřicemi nebo jako omezeně rozpustné deriváty, například jako omezeně rozpustné soli.

Vhodný farmaceutický nosič pro hydrofobní sloučeniny podle vynálezu je spolurozpouštědlový systém zahrnující alkohol, nepolární povrchově aktivní látku s organickým polymerem mísícím se ve vodě a vodnou fázi. Spolurozpouštědlový sytém může být VPD spolurozpouštědlový systém (VPD je roztok 3% hmotn./objem benzylakoholu, 8% hmotn./objem nepolárního povrchově aktivního polysorbátu 80, a 65% hmotn./objem. polyethylenglykolu 200, doplněný absolutním ethanolem). VPD spolurozpouštědlový systém (VPD:5W) se skládá z VPD zředěném 1:1 s 5% dextrózou ve vodném roztoku. Tento spolurozpouštědlový systém rozpouští dobře hydrofobní sloučeniny a sám je při podání málo toxický. Přirozeně, poměry spolurozpouštědlového systému se mohou podstatně lišit, aniž by došlo k narušení jeho rozpustnosti a charakteristik toxicity. Dále, se může také lišit identita složek spolurozpouštědlového systému: například místo polysorbátu 80 se mohou použít také jiná, nízkotoxická nepolární povrchově aktivní činidla; velikost frakce polyethylenglykolu se může lišit; polyethylenglykol může být nahrazen dalšími biokompatibilními polymery, například polyvinylpyrrolidonem; a dextróza může být nahrazena jinými cukry nebo polysacharidy.

Alternativně se mohou použít další systémy pro dodávání hydrofobních farmaceutických sloučenin. Liposomy a emulze jsou velmi dobře známé příklady vehikul pro dodávání nebo nosičů pro hydrofobní léčiva. Rovněž se mohou použít určitá organická rozpouštědla, jako je dimethylsulfoxid, ačkoliv se vyznačují vyšší toxicitou. Dále, sloučeniny podle vynálezu mohou být dodávány za použití standardního systému pro zpožděné uvolňování, jako jsou polopropustné matrice pevných hydrofilních polymerů obsahujících terapeutická činidla. Různé materiály se zpožděným uvolňováním jsou uvedeny ve stavu techniky. Kapsle se zpožděným uvolňováním mohou, v závislosti na své chemické povaze, uvolňovat sloučeniny podle vynálezu po dobu několika týdnů až 100 dnů. V závislosti na chemické povaze a biologické stabilitě terapeutické složky se mohou použít další strategie pro proteinovou stabilizaci.

Farmaceutické prostředky mohou také zahrnovat vhodné nosiče nebo excipienty ve vhodné gelové nebo pevné fázi. Příklady takových nosičů nebo • · ♦· · · ·· • · · ♦ · · • · · » · excipientů zahrnují uhličitan vápenatý, fosforečnan vápenatý, různé cukry, škroby, deriváty celulózy, želatinu a polymery, jako jsou polyethylenglykoly.

Ve stavu techniky je identifikována řada neurotropních faktorů a v prostředku podle vynálezu se může použít kterýkoliv z těchto faktorů. Výraz „neurotropní faktor“ jak se zde používá se týká látek, které jsou schopné stimulovat růst nebo proliferaci nervových tkání (ale s vyloučením sloučenin podle vynálezu inhibujících FKBProtamázu), například nervový faktor růstu (NGF), insulinový růstový faktor (IGF-1) a jeho aktivní omezené deriváty (glGF-1), kyselý a bázický fibroblastový růstový faktor (aFGF a bFGF), faktory růstu odvozené od krevních destiček, faktory růstu odvozené od mozku (BDNF), ciliární neurotropní faktory (CNTF), neurotropní faktor odvozený od gliální buněčné linie (GDNF), neurotropin-3 (NT-3) a neurotropin 4/5 (NT-4/5). Farmaceutické prostředky mohou zahrnovat jako aktivní složky vedle jednoho nebo více činidel podle vynálezu jeden nebo více neurotropních faktorů. Nejvýhodnější neurotropní faktor pro použití v prostředcích podle vynálezu je NGF.

Další složky farmaceuticky přijatelných prostředků podle vynálezu mohou zahrnovat benzylalkohol nebo další vhodná konzervační činidla, absorbční promotory za účelem zvýšení biologické dostupnosti, fluorované uhlovodíky a/nebo další solubilizační nebo dispergační činidla.

Farmaceutický prostředek obsahuje aktivní složku(y) v množství, které je dostatečné k dosažení žádaného účinku. Konkrétněji, farmaceutický prostředek obsahuje terapeuticky účinné množství (tj. množství, které je účinné k prevenci vývoje nebo zmírnění existujících symptomů choroby nebo stavu zprostředkovaného FKBP) činidla inhibujícího FKBP podle vynálezu. Celkové množství činidla inhibujícího FKBP podle vynálezu a jakéhokoliv případného neurotropního faktoru, které mohou být kombinovány s nosičovým materiálem za vzniku jedné dávkové formy se bude lišit v závislosti na léčeném hostiteli a konkrétní cestě podání. Výhodně prostředek podle vynálezu vždy obsahuje jak činidlo inhibující FKBP, tak neurotropní faktor s činidlem inhibujícím FKBP působící zesílení účinnosti neutropního faktoru a tak zvýšení neuritového růstu. Množství neurotropního faktoru v takových prostředcích je výhodně menší než množství požadované v monoterapii za použití pouze faktoru. Výhodně jsou prostředky formulovány tak, že se pacientovi podá dávka obsahující 0,01 až 100 pg/kg tělesné hmotnosti/den činidla inhibujícího FKBP12 a dávka obsahující 0,01 až 100 pg/kg tělesné hmotnosti/den neurotropního faktoru.

φφ «φφφ φφ φ φ φ φφφ φφφ φ φ ·· φφ • φ φφφφ φφφφ φφ φφ φφ φφ φφφ

Farmaceutické prostředky podle vynálezu se mohou použít v metodě inhibující aktivitu enzymu rotamázy proteinu vázajícího FK-506, zahrnující podání prostředku pacientovi. Prostředek podle vynálezu se také může použít ke stimulaci růstu neuritú v nervových buňkách, ke stimulaci regenerace nervů nebo k podpoře neuronální regenerace. Výhodně prostředek dále zahrnuje neurotropní faktor.

I když je vynález dále ilustrován odkazy na specifické a výhodné provedení, odborník pozná, například běžnými pokusy a praxí, že je možné provést řadu mofifikací. Například odborník může poznat, že můžou být provedeny různé variace substituentů na sloučeninách obecného vzorce l-a a l-b bez podstatného vlivu na účinnost farmaceutických prostředků. Tak není vynález omezen na shora uvedený popis, ale je definován připojenými nároky.

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Sloučenina obecného vzorce:

   kde R¹ se zvolí ze souboru, který zahrnuje vodík; arylovou skupinu, nesubstituobanou nebo substituovanou jedním nebo více substituenty vybranými ze souboru, který zahrnuje halogen, hydroxyl, NO2, CF3, Οι-Οθ alkyl, C2-C6 alkenyl, CiC4 alkyloxy, C2-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy, amino nebo fenyl; alkylovou nebo alkenylovou skupinu, nesubstituovanou nebo substituovanou jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje C1-C4 alkyl, C2-C4 alkenyl, C4-C6 cykloalkenyl a hydroxy; C3-C8 cykloalkyl nebo C5-C7 cykloalkenylovou skupinu, nesubstituovanou nebo substituovanou jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje C1-C4 alkyl, C2-C4 alkenyl, C1-C4 alkyloxy a hydroxy; a C(R¹¹)(R¹²)(R¹³), kde R¹¹ a R¹² jsou vždy nezávisle nižší alkyl nebo R¹¹ a R¹² společně s atomem, ke kterému jsou vázány tvoří cykloalkyl a R¹³ je H, OH, nižší alkyl, aryl nebo (CH2)_n-O-W¹, kde n je 0, 1, 2 nebo 3, W¹ je R² nebo C(O)R² a R² je C1-C3 alkyl, nesubstituovaný nebo substituovaný jednou nebo dvěma methoxyskupinami;

   X se zvolí ze souboru, který zahrnuje vodík, kyano, Ci-C₂ alkyloxy, dimethoxymethyl nebo =0; a

   Y se zvolí ze souboru, který zahrnuje vodík; alkyl, alkenyl nebo cykloalkylovou skupinu, nesubstituovanou nebo substituovanou jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje alkyl, aryl, alkoxy, hydroxyalkyl, aryloxy, alkenyloxy, hydroxy skupiny, nesubstituované nebo substituované jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje hydroxyl, C1Ce alkyl, C₂-C6 alkenyl, C1-C4 alkyloxy, C₂-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy a fenyl; nebo (CH₂)_P-O-W² nebo (CH₂)_P-N-W², kde p je O, 1 nebo 2 a W² je R³ nebo C(0)R³, kde R³ je alkyl, alkenyl nebo arylová skupina, nesubstituovaná nebo substituovaná φφ φφφφ φφ φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φφφ • φ ♦ · φ ·» φ • φφφ • · φ • φ φ φφφφ φφ φ · φφ •

   φ φ φ φ φφ jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje alkyl, aryl a alkoxy; nebo nebo X a Y společně s atomem uhlíku kruhu a heteroatomem dusíku kruhové struktury, ke kterému jsou vázány tvoří 5- až 7-členný nasycený nebo nenasycený heterocyklický kruh, nesubstituovaný nebo substituovaný jedním nebo více substituenty vybranými z J, K a L; kde J, K a L znamená substituenty nezávisle vybrané ze souboru, který zahrnuje kyslík, C3-C5 cykloalkyl nebo C1-C5 alkylové skupiny, nesubstituované nebo substituované jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje C3-C5 cykloalkyl, methoxy, methoxyfenyl nebo dimethoxyfenyl; nebo J a K spolu tvoří fenylový kruh, nesubstituovaný nebo substituovaný jedním nebo více substituenty, nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje methoxy, trifluormethyl, trifluormethoxy a substituenty vázané k fenylovému kruhu přes kyslík, dusík, uhlík nebo síru a nezávisle vybrané ze souboru, který zahrnuje halogen, hydroxyl, NO2, CF3, C1-C6 alkyl, C2-C6 alkenyl, C1-C4 alkyloxy, C2-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy, amino a fenyl;

   nebo farmaceuticky přijatelný derivát uvedené sloučeniny.
2. 2. Sloučenina nebo její farmaceuticky přijatelný derivát podle nároku 1, kde R¹ je aryl, nesubstituovaný nebo substituovaný jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje halogen, hydroxyl, NO2, CF3, C1-C6 alkyl, C2Ce alkenyl, C1-C4 alkyloxy, C2-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy, amino a fenyl.
3. 3. Sloučenina nebo farmaceuticky přijatelný derivát podle nároku 1, kde R¹ se zvolí ze skupiny, zahrnující adamantyl, naftyl, indolyl, furyl, thienyl, pyridyl a fenyl, kde fenyl má jeden až tři substituenty nezávisle vybrané ze souboru, který zahrnuje halogen, hydroxyl, NO₂, CF₃, C1-C6 alkyl, C2-C6 alkenyl, C1-C4 alkyloxy, C2-C4 alkenyloxy, benzyloxy, fenoxy, amino a fenyl.
4. 4. Sloučenina nebo její farmaceuticky přijatelný derivát podle nároku 3, kde R¹ je 3,4,5-trimethoxyfenyl.
5. 5. Sloučenina nebo její farmaceuticky přijatelný derivát podle nároku 1, kde R¹ je • · «· ······ «· · • · · ft ft · ftftftft • ftft* ftft · ftft · ······ «··· · •••ft ftft ftft ftft ftft ft·· r~ (CH_z)_m

   -O

   -Ή. NCH,' (CH₂)_nW¹ kde m je 1 nebo 2, n je 0, 1 nebo 2 a W¹ je definováno v nároku 1.
6. 6. Sloučenina nebo její farmaceuticky přijatelný derivát podle nároku 1, kde R¹ je C(R^{8 * * 11})(R¹²)(R¹³), kde R¹¹ a R¹² společně s atomem, ke kterému jsou vázány tvoří cyklopentyl nebo cyklohexyl; a R¹³ je H, OH, nižší alkyl, aryl nebo (CH₂)_n-0-W¹, kde n je 0, 1, 2 nebo 3, W¹ je R² nebo C(O)R², kde R² je C1-C3 alkyl, nesubstituovaný nebo substituovaný jednou nebo dvěma methoxyskupinami.
7. 7. Sloučenina nebo její farmaceutický derivát podle nároku 1, kde R¹ s zvolí ze skupiny, která zahrnuje;
8. 8. Sloučenina nebo její farmaceuticky přijatelný derivát podle nároku 1, kde R¹ je

   C(R¹¹)(R¹²)(R¹³), kde R¹¹ a R¹² jsou vždy nezávisle methyl nebo ethyl; a R¹³ je H,

   OH, nižší alkyl, aryl nebo (CH₂)_n-0-W¹, kde n je 0, 1,2 nebo 3, W¹ je R² nebo

   C(O)R², kde R² je C1-C3 alkyl, nesubstituovaný nebo substituovaný jednou nebo dvěma methoxyskupinami.

   • ·
9. 9. Sloučenina nebo její farmaceutický derivát podle nároku 8, kde R¹ se zvolí ze skupiny, která zahrnuje:
10. 10. Sloučenina nebo její farmaceutický derivát podle nároku 1, kde Y je alkyl substituovaný s jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze skupiny, která zahrnuje alkyl, aryl, alkoxy, hydroxyalkyl, aryloxy, alkenyloxy, hydroxy, (CH₂)_P-O-W² a (CH₂)_P-N-W², kde p je 0, 1 nebo 2 a W² je R³ nebo C(O)R³, kde R³ je alkyl, alkenyl, aryl-alkyl nebo arylová skupina, nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo více substituenty nezávisle vybranými ze souboru, který zahrnuje alkyl, aryl nebo alkoxy.
11. 11. Sloučenina nebo její farmaceutický derivát podle nároku 10, kde Y se zvolí ze skupiny, která zahrnuje:
12. 12. Sloučenina nebo její farmaceuticky přijatelný derivát podle nároku 1, kde X a Y společně s atomem uhlíku kruhu a heteroatomem dusíku ke kterému jsou vázány tvoří nebo substituovaný 5- až 7-členný nasycený nebo nenasycený heterocyklický kruh, případně obsahující vedle uvedeného heteroatomu dusíku další heteroatom vybraný z kyslíku a dusíku.
13. 13. Sloučenina nebo její farmaceuticky přijatelný derivát podle nároku 12, kde uvedený 5 až 7-členný nasycený nebo nenasycený heterocyklický kruh je vybrán z piperidinu a piperazinu.
14. 14. Sloučenina nebo její farmaceuticky přijatelný derivát podle nároku 1, kde uvedená sloučenina je vybrána ze skupiny zahrnující: