CZ20004582A3 - Stanovení účinků léčiva na krevní parametry v podmínkách in vivo - Google Patents

Abstract

Systém a postup měření viskozity krve, který sleduje stoupající hladinu sloupce tekutiny (42) představující krev živého organismu ke stanovení viskozity krve in vivo ve velkém rozsahu tečného napětí. Systém obsahuje kapiláru (26), jejíž alespoň část je umístěna v cévním systému (30) organismu, a stoupací trubici (44) obsahující tekutinu, spojenou s kapilárou (26). Snímací zařízení (48, 50) a spřažené zařízení (54) s mikroprocesorem (52)jsou určeny ke stanovování změn výšky tekutiny ve stoupací trubici (44) v různých bodech po délce stoupací trubice (44), z nichž se počítá viskozita. Systém lze využít ke stanovení deformovatelnosti červených krvinek živého organismu a tixotropních vlastností krve živého organismu. Využití systému umožňuje provádět screening léčiva nebo jiné sloučeniny u testovaného subjektu, jako je živý člověk nebo laboratorní zvíře, ke stanovení pravděpodobného účinku léčiva na změnu některého krevního parametru, např. viskozity, deformovatelnosti červených krvinek nebo tixotropních vlastností živého organismu, např. lidského organismu, jemuž bude léčivo podáno

Description

Oblast techniky

Vynález se obecně týká přístroje a postupů pro měření vískozity kapalin, konkrétněji přístroje a postupů pro měření vískozity krve živého organismu v podmínkách in vivo ve velkém rozsahu tečného napětí.

Dosavadní stav techniky

Závažnost stanovení vískozity krve je dobře známa. Viz práce:

Fibrogen, Viscosity a White Blood Ceíl Count Are Major Risk Factors for Ischemic Heart Disease [Fibrínogen, viskozita a počet bílých krvinek jsou hlavními rizikovými faktory ischemické choroby srdeční], Yarnell et al., Circulation, roč. 83, č. 3, březen 1991;

Postprandial Changes in Plasma and Sérum Viscosity and Piasma Lipids and Lipoproteins After an Acute Test Meal [Postprandiáiní změny vískozity plazmy, séra a piazmatických lipidů a lipoproteinů po požití diagnostického pokrmu], Tangney et al., American Journal for Clinical Nutrition, 65:36-40,1997;

Studies of Plasma Viscosity in Primary Hyperlipoproteinaemia [Studie vískozity plazmy v primární hyperlipoproteinemií], Leonhardt et al, Atherosclerosis 28, 29 - 40, 1977;

Effects of Lipoproteins on Plasma Viscosity [Vliv lipoproteinu na vískozitu plazmy], Seplowitz et al., Atherosclerosis 38, 89 - 55, 1981;

Hyperviscosity Syndrome in a Hypercholesterolemic Patient with Primary Biliáry Cirrhosis [Syndrom hyperviskozity u pacienta s hypercholesterolemií s biliární cirhózou], Rosenson et al., Gastroenterology, roč. 98, č. 5,1990;

Blood Viscosity and Risk of Cardiovascular Events: Edinburgh Artery Study [Viskozita krve a riziko kardiovaskulárních příhod: Edinburgská arteriární studie], Lowe et al., British Journal of Hematology, 96, 168 -171, 1997;

-2Blood Rheology Associated with Cardiovascuiar Risk Factors and Chronic Cardiovascuiar Diseases: Results of an Epidemiologie Cross-Sectional Study [Krevní reologie v souvislosti s kardiovaskulárními rizikovými faktory a chronickým kardiovaskulárním onemoeměním: výsledky epidemiologické průřezové studie], Koenig et al., Angiology, The Journal of Vascuiar Diseases, listopad 1988;

Importance of Blood Viscoelastícity in Arteriosclerosis [Význam viskoelasticity krve v arterioskleróze], Hell et a!., Angiology, The Journal of Vascuiar Diseases, červen 1989;

Thermal Method for Continuous Blood-Velocity Measurement In Large Blood Vessels, and Cardiac-Output Determination [Termální metoda pro spojitá měření rychlosti krve ve velkých cévách a stanovení minutového objemu srdečního], Delanois, Medical and Biological Engineering, roč. 11, č. 2, březen 1973;

Fluid Mechanícs in Atherosclerosis [Mechanika tekutin při arterioskleróze], Nerem et a!., Handbook of Bioengineering, kapitola 21,1985.

Na vynalezení přístroje a postupu pro měření viskozity krve bylo vynaloženo velké úsilí. Viz práce:

Theory and Design of Disposabie Clinical Blood Viscometer [Teorie a konstrukce odnímatelného krevního viskozimetru], Litt et al., Bíorheology, 25, 697-712, 1988;

Auiomated Measurement of Plasma Víscosity by Capiílary Viscometer [Automatické měření viskozity plazmy kapilárnim viskozimetrem], Cooke et al., Journal of Cíinicaí Pathology, 1213-1216, 1988;

A Novel Computerized Viscometer/Rheometer [Nový počítačový viskozimetr/reometr], Jímenezand Kostic, Rev. Scientific Instruments 65, roč. 1, leden 1994;

A New Instrument for the Measurement of Plasma Víscosity [Nový nástroj pro měření vizkozity plazmy], John Harkness, The Lancet, s. 280 - 281, 10. srpna, 1963;

Blood Víscosity a Raynauďs Disease [Viskozita krve a Raynaudova choroba], Pringle et al., The Lancet, s. 1086 -1089, 22. května, 1965;

Measurement of Blood Víscosity Usíng a Conicylindrícal Viscometer [Měření viskozity krve užitím kónického viskozimetru], Waiker et ai., Medical and Biological Engineering, s. 551 - 557, září 1976.

-3Kromě toho existuje řada patentů, které se vztahují k přístrojům a měřením viskozity krve. Viz např. patenty Spojených států 6.: 3342063 (Symthe a kol.); 3720097 (Kron); 3999538 (Phiipot, Jr.); 4083363 (Phíipot); 4149405 (Ríngrose); 4165632 (Weber et al.); 4517830 (Gunn - dědicové et al.); 4519239 (Kiesewetter, et al.); 4554821 (Kieseweíter et al.); 4858127 (Kron et al.); 4884577 (Merill); 4947678 (Hoři et al.); 5181415 (Esvan et al.); 5257529 (Taniguchi et al.); 5271398 (Schlain et al.) a 5447440 (Davis et al.).

Patent autora Smythe č. 3342063 se zabývá přístrojem pro měření krevního vzorku na základě tlaku zjištěného v trubici obsahující krevní vzorek. Kronův patent 3720097 popisuje postup a přístroj pro stanovení viskozity krve užitím průtokoměru, zdroje tlaku a tlakového měniče. Philpotův patent 3999538 ukazuje postup stanovení viskozity krve odběrem krve ze žíly při konstantním tlaku za předem stanovený čas z objemu odebrané krve. Philpotův patent 4083363 popisuje přístroj ke stanovení viskozity krve s využitím duté jehly, zařízení pro odběr krve ze žíly dutou jehlou, zařízení pro měření podtlaku a časovači zařízení. Ringrosevův patent 4149405 ukazuje postup měření viskozity krve na základě umístění krevního vzorku na podpěrku, nasměrování světelného paprsku na vzorek a zachycení odraženého světla při rozkmitání podpěrky s danou frekvencí a amplitudou. Weberův patent 4165632 popisuje postup a přístroj pro stanovení tekutosti krve odběrem krve přes měřicí kapiláru do nádobky, přičemž pak se krev vrací kapilárou zpět při konstantní rychlosti proudění a různém tlaku na obou koncích kapiláry, což má přímý vztah k viskozitě krve. Gunnův patent 4517830 se zabývá přístrojem pro stanovení viskozity krve, který pracuje s průsvitnou dutou trubicí, mající na jednom konci jehlu a na druhém plunžrový píst pro vytvoření vakua k extrakci předem stanoveného množství a závaží opatřené otvorem. To se může v trubici pohybovat gravitační sílou rychlostí, jež je funkcí viskozity krve. Kieswetterův patent 4519239 popisuje přístroj pro stanovení dynamického tečného napětí suspenzí, zejména krve, užitím měřicí komory obsahující tunelový otvor, napodobující přirozenou mikrocirkulaci v kapilárách živých organismů. Kieswetterův patent 4554821 se zabývá dalším přístrojem pro stanovení viskozity tekutin, zejména krve, v němž se používají dvě paralelní větve smyčky proudění v kombinaci s měřením rychlosti proudění k měření proudění v jedné z větví a stanovení viskozity krve. Kronův patent 4858127 popisuje přístroj a postup pro stanovení viskozity krve v krevním vzorku při různých velikostech

tečného napětí. Meríllův patent 4884577 ukazuje přístroj a postup pro stanovení viskozity krevního vzorku užitím dutého sloupce v tekutině ve spojení s komorou, obsahující porézní lůžko a zařízení pro měření průtoku krve ve sloupci. Patent Horiho 4947678 ukazuje postup pro měření změn viskozity v krvi umístěním snímače teploty do krevního toku a stimulací krve, aby způsobila změnu viskozity. Esvanův patent 5181415 popisuje přístroj, který zachycuje změnu viskozity krevního vzorku na základě poměrného poklesu hnacího prvku a hnaného prvku, držícího krevní vzorek, který se otáčí. Taniguchiho patent 5257529 ukazuje postup a přístroj pro stanovení viskozity tekutin, např. krevního vzorku, s využitím dvojice svisle souběžných trubic spojených menšími trubičkami s využitím tlakového snímače k měření změn vnitřního tlaku v trubici v průběhu času a zrněn rychlosti toku krve. Bedinghamův patent 5421328 ukazuje systém snímání intravaskulárního krevního parametru, který pracuje s katétrem a sondou s různými snímači (např. snímačem O₂₎ snímačem CO₂ atp.) k měření konkrétních krevních parametrů in vivo. Schlainův patent 5271398 ukazuje intravaskulární postup a přístroj k zachycení nežádoucího vlivu stěn na snímače krevních parametrů a pohyb těchto snímačů ke snížení nebo vyloučení tohoto vlivu. Davisův patent 5447440 ukazuje přístroj pro provádění různých rozborů, které jsou závislé na změně viskozity tekutiny vzorku, např. krve.

Přístroje a postupy pro obecné měření viskozity tekutin jsou dobře známy. Viz např. patenty Spojených států č. 1810992 (Daliwitz-Wegner); 2343061 (Irány); 2696734 (Brunstrum et al.); 2700891 (Shafer); 2934944 (Eolkin); 3071961 (Heigl et al.); 3116630 (Piros); 3137161 (Lewis et a!.), 3138950 (Welty et at.); 3277694 (Cannon et al.); 3286511 (Harkness); 3435665 (Tzentís); 3520179 (Reed); 3604247 (Gramain et aí.); 3666999 (Moreland Jr. et al.); 3680362 (Geerdes et al.); 3699804 (Gassmann et al.); 3713328 (Aritomi); 3782173 (Van Vessem et al.); 3864962 (Stark et al.); 3908441 (Virgolet); 3952577 (Hayes et al.); 3990295 (Renovanz et al.); 4149405 (Ríngrose); 4302965 (Johnson et al.); 4426878 (Price et al.); 4432761 (Dawe); 4616503 (Plungis et al.); 4637250 (Irvine Jr. et al.); 4680957 (Dodd); 4680958 (Ruelle et al.); 4750351 (Balí); 4856322 (Langrick et al.); 4899575 (Chu et al.); 5142899 (Park et al.); 5222497 (Ono); 5224375 (You et al.), 5257529 (Taniguchi et al.), 5327778 (Park) a 5365776 (Lehmann et al.).

• · · ·

Následující patenty Spojených států se zabývají přístroji pro měření viskozity nebo průtoku nebo přístroji pro detekci hladiny tekutiny užitím optického sledování: patenty Spojených států č. 3908441 (Virgolet), 5099698 (Kath et al.), 5333497 (Br nd Dag A. et al.). Virgoietův patent 3908441 ukazuje přístroj pro použití u viskozimetru, který detekuje hladinu tekutiny v průsvitné trubicí užitím fotodetekce. Kathův patent 5099698 ukazuje přístroj pro optické snímání měřidla průtoku v křivkoměru a stanovení polohy plováku v přístroji. Patent autorů Br nd Dag A. 5333497 popisuje postup a přístroj pro kontinuální měření rychlosti proudění tekutiny ve dvou stoupacích trubicích integrovaným obvodem s vazbou nábojem.

Patent Spojených států č. 5421328 (Bedingham) se zabývá intravaskulárním systémem snímání krevních parametrů.

Zákonná registrace vynálezu H93 (Matta et al.) popisuje přístroj a postup pro měření elongační viskozity zkušební tekutiny užitím filmové kamery nebo videokamery ke sledování poklesu testované tekutiny.

Následující publikace popisují deformovateínosí červených krvinek nebo zařízení pro její stanovení:

Measurement of Human Blood Cell Deformabilíty Using a Single Micropore on a Thin SÍ3N4 film [Měření deformovatelnosti Červených krvinek užitím mikropóru na tenké vrstvě SÍ3N4], Ogura et al., IEEE Transactions on Biomedical Engineering, roč. 38, č. 8, srpen 1991;

The Pall BPF4 High Efficiency Leukocyte Removal Blood Processing Filter System [Vysoce účinný filtrační systém zpracování krve s odstraněním leukocytů Pall BPF4], Pall Biomedical Products Corporation, 1993.

Bez ohledu na existenci výše uvedených technologií existuje stále potřeba přístroje a postupu screeningu léčiva nebo jiné sloučeniny ke stanovení jeho účinků např. na změny (snižování) viskozity krve živého organismu, změny deformovatelnosti červených krvinek lidského organismu a změny íixotropních viastností krve živých organismů.

Podstata vynálezu

Obecným cílem vynálezu je tedy vytvořit přístroj a postupy, naplňující tyto potřeby.

-6Dalším cílem vynálezu je poskytnout přístroj a postup pro použití in v/vo ke stanovení viskozity krve živého organismu za účelem zhodnocení účinku léčiva na změnu viskozity krve živého organismu.

Dalším cílem vynálezu je poskytnout přístroj a postup pro použití in vivo ke stanovení deformovatelnosti červených krvinek živého organismu za účelem zhodnocení účinku léčiva na změnu deformovatelnosti červených krvinek živého organismu.

Dalším cílem vynálezu poskytnout přístroj a postup pro použití in vivo ke stanovení tixotropních vlastností krve živého organismu za účelem zhodnocení účinku léčiva na změnu tixotropních vlastností krve živého organismu.

Uvedených a dalších cílů vynálezu lze dosáhnout pomocí přístroje a postupu pro screening léčiva ke stanovení jeho účinku na změnu viskozity kive živého organismu. Přístroj představuje nástroj pracující v podmínkách in vivo, který je napojen na průtok krve v cévním systému živého organismu.

Podle jednoho aspektu vynálezu zahrnuje postup krok zavedení léčiva (nebo jiné sloučeniny) do živého organismu a použití nástroje in vivo ke stanovení pravděpodobného účinku zavedeného léčiva na vtskozitu krve živého organismu.

Podle jednoho aspektu vynálezu zahrnuje postup krok zavedení léčiva (nebo jiné sloučeniny) do živého organismu a použití nástroje in vivo ke stanovení pravděpodobného účinku zavedeného léčiva na deformovatelnost červených krvinek živého organismu.

Podle jednoho aspektu vynálezu zahrnuje postup krok zavedení léčiva (nebo jiné sloučeniny) do živého organismu a použití nástroje in vivo ke stanovení pravděpodobného účinku zavedeného léčiva na tixotropní vlastnosti krve živého organismu.

Přehled obrázků na výkresech

Další cíle a mnohé ze zamýšlených výhod vynálezu vyjdou najevo po uvedení odkazů v následujícím podrobném popisu ve spojení s doprovodnými výkresy.

Na obrázku 1A a 1B je zobrazení a schéma fungování jednoho z provedení systému pro měření viskozity krve živého organismu in vivo.

Na obrázku 2A je izometrícké zobrazení části systému znázorněného na obrázku 1, konkrétně části se zařízením pro odběr krve a monitorovacího zařízení.

Na obrázku 2B je izometrícké zobrazení další části systému znázorněného na obrázku 1, konkrétně příkladu testovací stanice.

Na obrázku 3 je znázornění stavby a fungování zařízení pro odběr krve.

Obrázek 4 je graf parametru měřeného systémem na obrázku 1, když je „hlavice” sloupce tekutiny vynášena v závislosti na čase.

Na obrázcích 5A - 5G jsou znázorněny části systému z obrázku 1 s vysvětlením posloupnosti jeho fungování.

Na obrázku 6 je zvětšené izometrícké znázornění části systému, konkrétně kapiláry.

Na obrázku 7 je obdobný pohled jako na obrázku 6, ukazuje však jiné provedení kapiláry.

Na obrázku 8 A je obdobný pohled jako na obrázcích 6 a 7, ukazuje však jiné provedení kapiláry.

Na obrázku 8B je silně zvětšený průřez vedený přímkou 8B-8B na obrázku 8A.

Na obrázku 9 je zvětšený průřez dalším provedením kapiláry.

Na obrázku 10 je zvětšený řez částí prvků znázorněných na obrázku 3, zahrnující zařízení k izolaci krve živého organismu od přenosové tekutiny používané v systému, jako je např. tlumicí píst na rozhraní krve a přenosové tekutiny.

Na obrázku 11 je blokové schéma části systému z obrázku 1, konkrétně snímacího zařízení.

Na obrázku 12 je zvětšený průřez snímacím zařízením vedený přímkou 12-12 na obrázku 2A.

Na obrázku 13 je znázornění kalibračního testovacího zařízení pro použití v systému na obrázku 1.

Na obrázku 14 je graf obdobný jako graf na obrázku 4, znázorňující hlavici sloupce tekutiny vynášenou v závisiosti na čase k vysvětlení tixotropních vlastností krve.

-8····

Příklady provedení vynálezu

Pojednejme nyní podrobněji o různých částech výkresů, kde příslušné vztahové značky odpovídají analogickým součástem. Na obrázcích 1A a 1B je systém pro měření viskozity tekutin 20 sestavený podle vynálezu. Systém 20 se používá zejména pro měření viskozity krve živého organismu in vivo.

Ačkoli má přístroj 20 široké možnosti využití, preferované provedení přístroje 20 se používá k měření viskozity krve kdekoli v cévním systému pacienta, např. žílách, tepnách, plicních tepnách, ievé předsíni, levé srdeční komoře atp.

Mělo by být vysvětleno, že krev není tekutinou tzv newtonského typu. Tekutinu newtonského typu lze definovat jako tekutinu, v níž se viskozita při neturbulentním proudění nemění s velikostí tečného napětí, zatímco tekutina, která není newtonského typu, např. krev, má viskozitu při neturbulentním proudění proměnnou s velikostí tečného napětí. Je-li proto viskozita tekutiny, která není newtonského typu, zaznamenávána jako funkce tečného napětí, vzniká křivka, a nikoli přímka. K přesnému stanovení viskozity krve je proto nutné provádět měření viskozity ve velkém rozsahu tečného napětí.

Vynález vychází z myšlenky víceméně nepřetržitě sledovat zvedající se hlavici vnějšího sloupce tekutiny spojeného s částí těla pacienta, jíž proudí krev, a tak účinně sledovat krev pacienta v podmínkách in vivo. Údaje o zvedající se hlavici se používají k výpočtu viskozity krve ve velkém množství bodů při stoupání sloupce pro různé rychlosti proudění. Tak se stanoví viskozita pro velký rozsah tečného napětí. Sledování stoupajícího sloupce řeší problém, jak generovat různé velikosti tečného napětí, potřebné k provedení přesného měření viskozity krve.

Jak ukazují obrázky 1A a 1B, přístroj 20 v zásadě obsahuje zařízení na odběr krevního vzorku 22 a kalkuiační zařízení 24, které jsou při měření viskozity spojeny. Zařízení na odběr krevního vzorku 22 obsahuje katétr 26, který má v preferovaném provedení formu kapiláry. Katétr 26 má vnitřní průměr Dí a délku U. Katétr 26 se zavádí do vnitřního prostředí 30 (např. do žíly, tepny atd.) těla pacienta 28 tak, aby do katétru 26 mohla proudit krev 31. Katétr 26 tedy slouží jako zařízení pro odběr krve. Katétr 26 je spojen ústím 32 s trubicí 34, jejíž vnitřní průměr je D₂. První ventil 36 (např. třícestný ventil) výběrově spojuje vstřikovací zařízení 38 s trubicí 34. Vstřikovací zařízení 38 obsahuje • · · · · ♦ · · ·

-9nádržku 40 pro indikátor nebo přenosovou tekutinu 41 (např. fyziologický roztok, alkohol nebo jakoukoli sterilní kapalinu), která po vstříknutí do trubice 34 vytvoří sloupec tekutiny 42 (bude podrobněji popsáno dále), jejž lze sledovat (např. pro optické pozorování lze použít k obarvení přenosové tekutiny optimálního barviva, aby byla pro optický snímač co nejčitelnější). Druhý konec trubice 34 je spojen se stoupací trubicí 44. Dutý vnitřek stoupací trubice 44 má průsvit, umožňující detekovat sloupec tekutiny 42 jako funkci času. Stoupací trubice 44 má vnitřní průměr D₃. Horní konec stoupací trubice obsahuje druhý ventii 46 (např. dvojcestný ventil), při jehož uvolnění se stoupací trubice 44 otevře do atmosféry. První ventil 36 a druhý ventil 46 jsou přednostně hydrofobního typu (není znázorněno), aby se vyloučilo prosakování vody.

Mělo by být zřejmé, že správný výběr velikosti kapiláry 26, trubice 34 a stoupací trubice 44 minimalizuje účinky viskozity a povrchového napětí přenosové kapaliny 41. Mělo by být uvedeno též to, že kapilára 26 má být plně zanořena do cévního systému, tj. kapilára 26 bude zavedena tak, aby pokračování trubice 34 o průměru D₂ bylo též umístěno v cévním systému.

Sloupec tekutiny 42 je sledován monitorovacím zařízením 48. Monitorovací zařízení 48 obsahuje snímací zařízení 50 (součástku s vazbou nábojem se související elektronikou jako na obr. 11a spřaženým napájecím zdrojem) spojené se zařízením s mikroprocesorem 52 (např. osobním počítačem), které dále obsahuje příslušný diagnostický software 54. Monitorovací zařízení 48 sleduje, jak během zkoušky nebo daného kroku stoupá výška sloupce tekutiny 42 ve stoupací trubici 44, za účelem stanovení viskozity krve pacienta.

Periferní indikátor 56, např. optický displej 58, počítadlo 60 a tiskárna 62 poskytují data nebo grafiku týkající se měření viskozity a tečného napětí. Kromě toho !ze s monitorovacím zařízením 48 spojit modem 64 a dodávat jím všechna dotyčná data do vzdáleného místa např. přes internet 66.

Podle preferovaného aspektu vynálezu slouží optický displej §8 nebo tiskárna 62 k prezentaci grafického znázornění měřených parametrů, jako je např. viskozita v závislosti na tečném napětí, viskozita v závislostí na výšce tekutiny („hlavici sloupce) nebo stanovení diagnózy. Počítadlo 60 se používá k číselnému zobrazení položek, jako je viskozita při daném tečném napětí nebo poloha hiavice, při které je rychlost sloupce tekutiny nulová, např. v tixotropním bodě (o němž bude podrobněji psáno dále). Údaje týkající se viskozity a • ·

-10velikostí tečného napětí lze vložit do zařízení s mikroprocesorem 52, porovnat je s databázemi 54 (na připojeném CD ROM, disketě nebo PC kartách) a předložit možnou diagnózu lékaři.

Obrázek 2A popisuje jednu část provedení systému 20. Jak je znázorněno, jsou vstřikovací zařízení 38, část trubice 34, první ventil 36, stoupací trubice 44 a druhý ventil 46 namontovány na opěrné desce 68 a tvoří sestavu trubek 69. Sestava trubek 69 je vytvořena tak, aby ji bylo možno vyjmout z krytu 70, který obsahuje snímací zařízení 50 a napájecí zdroj 51. Opěrná deska 68 je namontována v krytu 70 s příslušnými spoji, které drží stoupací trubici 44 ve svislém směru přímo proti snímacímu zařízení 50 k zajištění řádných podmínek pro pozorování sledování. Kromě toho se při vložení sestavy trubek 69 vytvoří příslušné spoje pro ovládání ventilu 72. takže první ventil 36 a druhý ventil 46 lze automaticky správně postupně ovládat. Ustavovací kolíky 73 a ustavovací otvory 75 mají zajistit správné vyrovnání opěrné desky 68, a tím i umístění stoupací trubice 44 přímo proti snímacímu zařízení 50. Opěrná deska 68 je z průsvitného materiálu umožňujícího, aby snímací zařízení 50 opticky monitorovalo sloupec tekutiny 42. Mělo by být zřejmé, že vstřikovací zařízení 38 je předem naplněno přenosovou tekutinou 41, která je udržována v nádobě 40 třícestným ventilem 36. Pouze tehdy, když je ventil 36 správně orientován, proudí přenosová tekutina 41 ze vstřikovacího zařízení 38 a do trubice 34.

Po upevnění sestavy trubek 69 v krytu 70 lze instalovat odnímatelně dveře 74 tak, aby vzniklo dostatečně tmavé prostředí pro osvětlovací tělesa 76 sloupce a detekci hladiny snímacím zařízením 50 v průběhu zkoušky. Jakmile je měření viskozity nebo daný krok hotov, sestava trubek 69 se odstraní, odpojí od kapiláry 26, a pak se vyřadí. Při další zkoušce se s kapilárou spojí nová sestava trubek, která se znovu nainstaluje do krytu 70.

Mělo by být zřejmé, že v té nejobecnější rovině vynálezu lze první ventil 36 a druhý ventil 46 ovládat ručně, tj. řádné fungování přístroje 20 nevyžaduje automatické ovládání prvního ventilu 36 a druhého ventilu 46.

Na obrázku 2B je znázorněn příklad testovací stanice. Mělo by být zřejmé, že ačkoli přístroj 20 je znázorněn s kapilárou 26 v paži pacienta (pacientky), neomezuje se využití přístroje 20 pouze na tuto část těla. Lze použít jinou sestavu, pokud se kapilára 26 umístí do jiné částí těla pacienta, odkud do ní proudí krev. U testovací stanice znázorněné na obrázku 2B sedí • ·

pacien(tka) 78 s paží položenou na vodorovném povrchu 80. Kapilára 26 se vloží do podkoží paže pacienta, aby byl její konec a přednostně celá délka L, v požadované cévě, např. v žíle. Kapilára 26 je spojena s krytem 70 trubicí 34. Kryt 70 je volně položen na pevném svislém povrchu 82. Svislý povrch 82 obsahuje seřizovači zařízení 84, které umožňuje ruční přemístění celého krytu 70 do svislé polohy a jeho volné připevnění v jakékoli požadované výšce. Důležité je to, aby operátor mohl měnit relativní svislou polohu krytu 70 vzhledem ke svislé poloze části těla pacienta, jemuž byla zavedena kapilára 26. Důvody budou uvedeny níže. Ve stanici je též znázorněno zařízení s mikroprocesorem 52, optický displej 58 a tiskárna 62.

Na obrázku 3 je schéma fungování přístroje 20. Obrázek 3 tedy obsahuje základní principy práce přístroje 20. Jak krev 31 proudí kapilárou 26 a trubicí 34, setkává se s přenosovou tekutinou 41 a nahrazuje přenosovou tekutinu 41 až po stoupací trubici 44, kde vytváří sloupec tekutiny 42. Snímací zařízení 50 (např. integrovaný obvod s vazbou nábojem) sleduje vzestup sloupce tekutiny 42 v reálném čase detekcí rozhraní mezi vrcholem sloupce přenosové tekutiny 42 a plynu (např. vzduchu) ve stoupací trubici nad tekutinou. Toto optické rozhraní (např. meniskus¹) je snadno detekovatelná pomocí snímacího zařízení 50. Níže je rozebrána funkce prvního ventilu 36 a druhého ventilu 46.

Jsou-li splněny následující předpoklady, zejména:

Di je mnohem menší než D₂ a

D, je mnohem menší než D₃, pak lze ukázat, že vískozita ηι(ζ) a tečné napětí 7i(t) krve v kapiláře 26 jsou dány vztahem:

PsgíDi⁴ 1 m(0 =- · 32/.,/¼² In í h i \ ň«,-b(0 )

QDf _Psg M D₃ ² γ,(0 =--(h«(-)e^A ), kde4 = 32//,(0í, - ,

D,³ 4 D,⁴ kde

Zde ve smyslu zakřivený povrch tehitiny v kapiláře.

4 4 4

-12η i (t) představuje viskozitu, γ·ι(ί) představuje velikost tečného napětí, p_s představuje hustotu přenosové nebo indikační tekutiny, g představuje gravitační konstantu, t představuje dobu měření,

Di představuje vnitřní průměr kapiláry,

Li představuje délku kapiláry,

D₃ představuje vnitřní průměr sloupce přenosové nebo indikační tekutiny, h„ představuje konečnou výšku sloupce přenosové nebo indikační tekutiny, h(t) představuje okamžitou výšku sloupce přenosové nebo indikační tekutiny.

Viskozita rp(t) krve je graficky znázorněna na obrázku 4. Ke zvýšení rozsahu tečného napětí lze použít delší kapiláru 26 (tj. zvýšit Li).

Fungování přístroje 20 je zobrazeno na obrázcích 5A až 5H.

Část cévního systému pacienta (např. žíla nebo tepna), do níž se zavádí kapilára 26, bude na vodorovném povrchu 80. Tento vstupní bod do těla pacienta bude označen jako NULOVÁ HLADINA, vzhledem k níž se měří výška.

Obrázky 5A až 58: Do cévního systému pacienta je přes punkční jehlu 88 zaveden vodicí drát 86. Po odstranění punkční jehly 88 zůstane vodicí drát na svém místě.

Následující kroky jsou přednostně zautomatizovány tak, aby po zavedení kapiláry 26 pacientovi mohl operátor pouze zapnout vypínač (není na obrázku) řídicího zařízení (není na obrázku), které automaticky provede uvedené kroky.

Obrázek 5C: Otevře se první ventil 36, takže se propojí porty A a 8, zatímco polty A vzhledem k C a B vzhíedem k C jsou zavřeny, přičemž druhý ventil 46 je uzavřen. Kapilára 26 se pak zaplní.

Obrázek 5D: První ventil 36 je zcela uzavřen, přes vodicí drát 86 je vsunuta kapilára 26 a zavedena do cévního systému pacienta. Pro kapiláru 26 a stoupací trubici 44 je stanovena NULOVÁ HLADINA. NULOVÁ HLADINA se označí na pevný svislý povrch 82.

Obrázek 5E: Odstraní se vodicí drát 86 a pro kapiláru 26 a stoupací trubici 44 je stanovena NULOVÁ HLADINA. Na stoupací trubici 44 se na úrovni nulové hladiny umístí značka „0”.

Obrázek 5F: První ventil 36 se otočí, aby otevřel spojení mezi porty A a C, stejně jako druhý ventil 46, otevírající spojení mezi porty D a E. Operátor pak ····

stlačí plunžrový píst 90 na vstřikovacím zařízení 38 k zaplnění stoupací trubice 44 přenosovou nebo indikační tekutinou až po značku „0”, tedy po nulovou hladinu.

Obrázek 5F: Krevní tlak je ponechán, aby stlačil sloupec tekutiny 42. Operátor otevře první ventil 36, takže se spojí porty B a C, čímž umožní průtok krve (přibližně 0,5 cm³ krve) do trubice 34. Sloupec tekutiny 42 stoupne ze značky 0 na novou hladinu. Operátor pak ručně přesune kryt 70 dolů, aby byla nová hladina srovnána se značkou NULOVÉ HLADINY na pevném svislém povrchu 82. Toto umožní stanovit statický krevní tlak krve (např. v žíle) užitím uzavřené stoupací trubice 44 jakožto barometru.

Obrázek 5G: Aby stoupací trubice 44 během testu nepřetekla, je třeba vypočítat přibližnou konečnou hladinu čili „hlavici” h« sloupce tekutiny 42 a přemístit kryt 70 do této nižší polohy. K odhadu pravděpodobného vzestupu h« sloupce tekutiny 42 se v kroku 5F použije Boyleův zákon. O hodnotu h« se sníží poloha krytu 70. To této výšky se pak upevní kryt 70, aby bylo snímací zařízení 50 připraveno ke sledování zvýšení sloupce tekutiny 42. Pak se otevře druhý ventil 46 a sloupec tekutiny 42 začne stoupat.

Má-li být zkouška provedena znovu, sestava trubek 69 se odstraní a do krytu se nainstaluje nová sestava trubek 69. Je-li ve vstřikovacím zařízení 38 přenosová tekutina 44 z biologicky slučitelného materiálu, lze určité množství přenosové tekutiny 41 použít k naplnění přístroje 20 po celé délce až k vrcholu kapiláry 26, jak znázorňuje obrázek 5C.

Před provedením měření viskozity se jako součást výše uvedeného automatického postupu zjistí okamžitý barometrický tlak (např. z barometru, který není znázorněn a je součástí kalkulačního zařízení 24), který je dodán do zařízení s mikroprocesorem 52. Přístroj 20 tak spočítá na základě působícího atmosférického tlaku správný poměr viskozity a tečného napětí. K minimalizaci účinku na přesnost vypočítané viskozity může být přístroj 20 navíc vybaven otvory.

Mělo by být zřejmé, že výše popsaný postup by také mohl být proveden pomocí hemostatického ventilu (např. s využitím heparinu) mezi kapilárou 26 a trubicí 34. Kapilára 26 pak bude moci zůstat na místě i při větším množství zkoušek, Hemostatický ventil s upevněním ve tvaru Y by navíc mohl být umístěn u bodu, kde kapilára 26 vstupuje do cévy, a byl tak možný průchod vodícího drátu 86 po naplnění přístroje 20, aniž by došlo k tvorbě vzduchových bublin.

····

Kapilára 26 by měla být z materiálů nebo být pokryta materiály, které brání přilnavosti krve 31 k vnitřním stěnám kapiláry, tedy např. z antitrombogennlho materiálu, jako je heparin. K minimalizaci krevních sraženin lze též použít antitrombotických povrchových vrstev např. fosforylcholinových. Sloučeniny fosforylcholinu lze získat u společnosti Biocomatibles, Ltd., Uxbridge ve Spojeném království. Takovéto konstrukce nebo povrchy umožňují dlouhodobé umístění kapiláry 26 v cévním systému pacienta. Navíc, jak jasně ukazuje obrázek 6, konec kapiláry 26 přednostně obsahuje otvory 92. Tím je zajištěno, že dotýká-li se konec kapiláry 26 po zavedení do cévního systému pacienta jakékoli vnitřní částí cévy, nebude překážet nebo bránit toku krve §4 do kapiláry 26.

Na obrázku 7 je znázorněno jiné provedení kapiláry 26, ukazující intravaskuiární kapiláru s řízeným průsvitem nebo rezistor s funkcí viskozimetru a další prvek pro měření tlaku. Kapilára 126 má první průsvit 96 pro přenos krve 34, jak bylo uvedeno výše, a druhý průsvit 98, spojený s tlakovým měničem (není znázorněn), který je svázán s kaikulačním zařízení. Druhý průsvit 98 tak nepřetržitě udává krevní tlak pacienta kalkulačnímu zařízení 24. Na rozdíl od výše uvedeného procesu, kdy operátor stanovuje krevní tlak pacienta před zahájením zkoušky užitím druhého průsvitu 98, je kalkulační zařízení 24 vybaveno nepřetržitým odkazem na krevní tlak během zkoušky. U některých pacientů se může aktuální krevní tlak během zkoušky měnit. Takové změny nebo pulsace krevního tlaku je při přesném stanovování viskozity a tečného napětí jako funkce času třeba brát v úvahu. Tak lze v průběhu stanovování viskozity a tečného napětí krve uváděný krevní tlak stále vyrovnávat.

Další provedení kapiláry 26 je znázorněno na obrázcích 8A až 8B a 9. Toto provedení zahrnuje intravaskuiární kapiláru s řízeným průsvitem nebo trubici s jinými odporovými články, např. několik malých kapilár sdružených ve svazku (obrázky 8A až 8B), Jinak se trubice plní malými kuličkami (obr. 9) nebo válcovými útvary (není znázorněno). Užití malých kapilár nejen umožňuje zmenšit délku Li, lze jimi však také dosáhnout velmi malých tečných napětí. Pokud jsou tyto průměry menší než běžný průměr typické červené krvinky, lze systém 20 použít ke stanovení krevního tlaku při zahájení proudění krve. Toto indikuje deformovatelnost červených krvinek živých organismů, protože aby krvinky prošly malými kapilárami 100, musí se deformovat.

V jiném provedení kapiláry znázorněném na obrázku 9 obsahuje kapilára 326 malé kuličky 102 tvořící mezery menší než běžný průměr červené krvinky, takže aby tudy mohly krvinky projít, musí se deformovat.

K eliminaci nebo alespoň minimalizaci možné mísitelnosti a kontaminace mezi rozhraním přenášené tekutiny a krve v trubici 34 lze použít tlumicí píst, znázorněný na obrázku 10. Tento píst může mít jakoukoli vhodnou konstrukci, např. karbonové zátky, k izolaci krve 31 z přenosové tekutiny 41 na jejím rozhraní. Píst 104, mající měrnou tíhu přibližně 1,0, přenáší pohyb nebo proudění krve 31 kapilárou do přenosové tekutiny 41 při současné vzájemné izolaci nebo separaci obou tekutin. Jinak lze, což však není znázorněno, za účelem zmírnění problémů s mísitelnosti a kontaminací zavést do rozhraní mezi krví 31 a přenosovou tekutinou 41 tlumicí tekutinu.

Na obrázku 11 je blokové schéma snímacího zařízení 50, zatímco obrázek 12 znázorňuje jeho stavbu, tj. průřez vedený přímkou 12-12 na obrázku 2A, ale s opěrnou deskou 68 již připevněnou ke krytu 70. Jak tedy vidíme, obsahuje příklad provedení snímacího zařízení lineární řadu osvětlovacích těles 76 (viz obrázky 2A a 12), tyčové čočky 106 a snímacích čipů 108 na desce s plošnými spoji 110. Vhodná je zejména značka Jose, CA: Snímací zařízení 50 obsahuje skleněný kryt 112, který po instalaci opěrné desky 68 hraničí se stoupací trubicí 44, jak bylo popsáno výše. Na opačnou stranu skleněného krytu 112 lze umístit integrovanou čočku 114 k lepšímu zobrazení tyčovou čočkou 106.

Aby mohl systém 20 řádně fungovat, je nutné, aby kalkulačnl zařízení 24 počítalo s odporem tekutiny sestavy trubek 69 systému 20 upevněné v krytu 70. Proto se používá testovací souprava. Obrázek 13 popisuje příklad testovací soupravy 116 pro sestavu trubek 69 systému 20. Na opěrné desce 68 je čárový kód 118 (obrázky 2A a 13), který obsahuje kalibrační faktor pro tuto konkrétní sestavu trubek 69. Před provedením zkoušky viskozity snímá automatický skener 119, spojený s počítačem 52, čárový kód 118 a zavádí do počítače příslušný kalibrační faktor.

Ke stanovení kalibračního faktoru je s testovací soupravou 116 spojena sestava trubek A₂, pro niž se kalibrace stanovuje. Přívod vzduchu 120 dodává • · · ·

-16• · · · · ·· · · čistý suchý vzduch při předem stanoveném tlaku, P_AS (např. 100 psi)², který lze regulovat (přes regulátor REG) až na 30inH2O³. Přívodem vzduchu 120 vstupuje proudění kalibrovaným otvorem Ai o známém odporu. Vstup testované sestavy trubek A2 je spojen s výstupem A₄ a výstup této sestavy trubek A₂ je otevřen do atmosféry. Když přívod vzduchu 120 dodá vzduchový proud, v závislosti na vnitřním odporu sestavy testovaných trubek A₂ bude na vstupu do sestavy trubek A₂, tlak P_Ta- Dvojice otevřených manometrů 122A a 122B je spojena s vstupem A! a výstup Ai výstupem A₂, takže sledují v uvedeném pořadí tlak P_AS a Pta· Poměr P_as/Pta představuje kalibrační faktor. Tento kalibrační faktor je poté zakódován do čárového kódu 118. Vždy, když je sestava trubek 69 namontována do krytu 70 a čárový kód je načten do počítače 52, kalkulační zařízení 24 může stanovit viskoziíu na základě specifického odporu tekutiny této namontované sestavy trubek 69.

V souladu s dalším aspektem vynálezu a za účelem minimalizace chyb měření zahrnuje systém 20 zařízení pro ovládání tvaru menisku 124 (obrázek 3) v horní části sloupce s přenosovou tekutinou 42. Povrchové napětí lze přesně řídit pomocí povrchu stoupací trubice 44 na základě regulace povrchové energie zplošťováním menisku 124. Meniskus 124 lze dále ovládat změnou molekulárního uspořádání stoupací trubice, kdy se nad sloupcem tekutiny 42 použije přenosová tekutina 41 a plyn. Aby bylo možno povrchovou energii stanovovat opakovaně a předvídat její hodnotu, mohou být vnitřní povrchy stoupací trubice 44 pokryty usazenými odpařenými povrchovými látkami, např. ze silikonu. Za pomoci vhodných povrchových látek, jako je silikon, se povrchové látky v extruzích přesunují na povrch předvídatelným způsobem.

Další provedení (není znázorněno) přístroje 20 zahrnuje stoupací trubici 44, která je pro zvýšení citlivostí nakloněna. Zvláště tehdy, když je stoupací trubice 44 odkloněna od svislice, bude každý milimetr zvýšení svislé výšky sloupce tekutiny 42 znamenat posunutí sloupce tekutiny 42 ve stoupací trubici o více než jeden milimetr.

Jiný aspekt nabízí zařízení podle vynálezu 124 (obrázek 2B) působící ke stanovení účinku na krev pacienta na pacienta vibrační energií. Získaná data je

Vzhledem kpůvodu originálu má autor pravděpodobně na mysli lokálně používanou jednotku tlaku „pounds per square ineh , tj. libra na čtvereční palec, která se však dle soustavy SI platné pro fyzikální a související jednotky v Evropě nepoužívá.

^} Obdobně jako u předchozí poznámky by z kontextu mohlo vyplývat, že se jedná o účelově používanou míru, tj. zde 30palců (asi 762 mm) vodního sloupce.

pak možno použít k vibrační terapii, která bude na daného pacienta pozitivně působit. Tento aspekt vynálezu konkrétně využívá vibračního zdroje 124, který vytváří vibrační energii, jejíž amplitudu a frekvenci může ovládat operátor. Tato vibrační energie se aplikuje před nebo po měření viskozity. Obrázek 2B znázorňuje vibrační energii působící pouze na paží pacienta, ovšem vynález ve svém nejširším smyslu vymezuje působení vibrační energie na celé tělo nebo jen na část těla pacienta. Vibrace mohou také působit na sloupec tekutiny 42 nebo na kapiláru 26 za účelem usnadnění proudění tekutiny.

Další významnou vlastností systému 20 je jeho schopnost sledovat hladinu sloupce tekutiny 42, při níž rychlost klesne na nulu, tj. íixotropní bod proudění krve. Tixotropní bod představuje tečné napětí při nulové rychlosti, jak graficky znázorňuje obrázek 14. Tečné napětí nebo hlavice sloupce, pří němž se po stanovené době při nulové rychlosti proudění obnoví, indikuje vlastnosti související se srážlivostí krve pacienta.

Mělo by být zřejmé, že diagnostický software 54 umožňuje dynamické zpomalení sloupce tekutiny 42 a působení různých průměrů trubice na viskozitu v průběhu průchodu krve 31 a přenosové tekutiny 41 systémem 20.

Mělo by být zřejmé, že jiné provedení systému 20 zahrnuje lisovaný nebo leptaný systém kanálků nahrazující výše uvedené trubice.

Jak bylo uvedeno již dříve, přístroj 20 má i další využití, např, pro měření viskozity jiných tekutých látek, jako jsou oleje, laky nebo kosmetické přípravky.

Přístroj pracující v podmínkách in vivo podle předloženého vynálezu lze použít ke screeníngu nebo testování jednoho nebo více léčiv nebo jiných sloučenin za účelem stanovení jejich pravděpodobného účinku na jeden nebo více krevních parametrů živých organismů. Přístroj lze např. použít ke stanovení viskozity krve živého organismu in vivo při screeníngu léčiva nebo jiné sloučeniny při testování, např. u živého laboratorního zvířete nebo člověka, aby bylo možno předvídat jeho pravděpodobný účinek na změnu, např, na snižování viskozity krve živého organismu, např. člověka, jemuž bude léčivo podáno. Systém lze použít ke stanovení deformovatelnosti červených krvinek živé bytosti ke screeníngu účinku léčiva nebo jiné sloučeniny v testovaném subjektu, aby bylo možno předvídat jeho pravděpodobný účinek na deformovateinost červených krvinek živého organismu, jemuž bude léčivo podáno. Systém lze proto použít také ke stanovení tixotropních vlastností krve živého organismu ke screeníngu účinku léčiva nebo jiné sloučeniny v testovaném subjektu, aby bylo • · · · možno předvídat jeho pravděpodobný účinek na tixoíropní víastností krve živého organismu, jemuž bude léčivo podáno.

Bez dalších zásahů bude předcházející text plně ilustrovat náš vynález, který lze na základě využití stávajících nebo budoucích vědomostí snadno přizpůsobit různým pracovním podmínkám.

Claims (14)

PATENTOVÉ NÁROKY (upravené)

1. Postup screeningu léčiva ke stanovení jeho účinku na změnu viskozity cirkulující krve živého organismu, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

a) zavedení léčiva do těla živého organismu;

b) průchod cirkulující krve (30) živého organismu průsvitem známého rozměru až k dotyku s druhou tekutinou (42) v podlouhlém zásobníku (44), čímž se následkem dotyku změní délka tekutiny;

c) vytvoření signálu zařízením pro generování signálu podle pohybu délky;

d) výpočet viskozity cirkulující krve ze signálů vytvořených kalkulačním zařízením (52) a

e) stanovení pravděpodobného účinku uvedeného léčiva na viskozitu cirkulující krve živého organismu z vypočítané viskozity.

2. Postup podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok stanovení pravděpodobného účinku uvedeného léčiva zahrnuje stanovení účinku léčiva na snižování viskozity cirkulující krve živého organismu.

3. Postup podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený živý organismus, jemuž má být uvedené léčivo podáno, je lidský organismus.

4. Postup podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený živý organismus je organismus zvířete.

5. Postup podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedený krok průchodu cirkulující krve (30) živého organismu průsvitem cévy zahrnuje průchod cirkulující krve kapilárou známé délky (L-O a průměru (Dr).

6. Nárok 6 se ruší.

7. Postup screeningu léčiva ke stanovení jeho účinku na změnu viskozity cirkulující krve živého organismu, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

····

20• · · · ·· 994 • 4 4 4 4 9

a) zavedení léčiva do těla živého organismu;

b) průchod cirkulující krve (30) živého organismu zařízením omezujícím průtok krve známých rozměrů;

c) sledování průchodu cirkulující krve uvedeným zařízením omezujícím průtok krve;

d) stanovení pravděpodobného účinku uvedeného léčiva na deformovatelnost červených krvinek cirkulující krve živého organismu ze sledovaného průchodu cirkulující krve uvedeným zařízením omezujícím průtok krve.

8. Postup podle nároku 7, vyznačující se tím, že uvedený živý organismus, jemuž má být uvedené léčivo podáno, je lidský organismus.

9. Postup podle nároku 7, vyznačující se tím, že uvedený živý organismus je organismus zvířete.

10. Postup podle nároku 7, vyznačující se tím, že uvedené zařízení omezující průtok krve obsahuje kapiláru známé déiky (Li) a průměru (Di), má podélnou osu a dále obsahuje množství menších kapilár různých průměrů, přičemž uvedené různé průměry jsou menší než uvedený průměr (D-j), a každá z uvedených menších kapilár je rovnoběžná s uvedenou podélnou osou.

11. Postup podle nároku 7, vyznačující se tím, že uvedené zařízení omezující průtok krve obsahuje kapiláru známé déiky (M) a průměru (DO a dále obsahuje množství kuliček rozmístěných v uvedené kapiláře tak, že tvoří mezery, které jsou menší než běžný průměr červené krvinky.

12. Postup screeningu íéčiva ke stanovení jeho účinku na změnu viskozity cirkulující krve živého organismu, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

a) zavedení léčiva do těla živého organismu;

b) průchod cirkulující krve (30) živého organismu průsvitem známého rozměru až k dotyku s druhou tekutinou (42) v podlouhlém zásobníku (44), čímž se následkem dotyku změní délka tekutiny;

-20a-

c) sledování zpomalení pohybu délky sloupce tekutiny, dokud se tekutina nezastaví na základě zastavení cirkulace krve v průsvitu;

d) vyvolání opětovné cirkulace krve v průsvitu a sledování odpovídajícího pohybu tekutiny od polohy jejího zastavení a

e) stanovení pravděpodobného účinku uvedeného léčiva na tixotropní vlastnosti cirkulující krve živého organismu ze sledovaného zpomalení a odpovídajícího pohybu tekutiny.

13. Postup podle nároku 12, vyznačující se tím, že uvedený živý organismus, jemuž má být uvedené léčivo podáno, je lidský organismus.

14. Postup podle nároku 12, vyznačující se tím, že uvedený živý organismus je organismus zvířete.

Nároky 15 a 16 se ruší.