CZ20004263A3 - Pórovitá roztažitelná látka proti roztržení - Google Patents

Abstract

Makroskopicky expandovaná elastomerní látka (80) je vhodná pro použití u odpružených částí jednorázového absorpčního výrobku, například u pružných obinadel, plenek a vložek cvičebních kalhotek. Elastomerní látka (80) zahrnuje nepřerušovaný první povrch (90) a přerušovaný druhý povrch (85), který se od prvního povrchu (90) nachází v určité vzdálenosti. Elastomerní látka (80) zahrnuje množinu primárních otvorů (71) v prvním povrchu (90) látky (80), kde jsou primární otvory (71) definovány v rovině (102) prvního povrchu (90) nepřerušovanou sítí propojovacích prvků (91 až 95). Každý propojovací prvek (91 až 95 má průřez vydutého tvaru, který je orientovaný směrem nahoru, a to podél své délky. Propojovací prvky (91 až 95) končí navzájem souběžně a vytváří sekundární otvor (72) v rovině (106) druhého povrchu (85) látky (80).

Description

Pórovitá roztažitelná látka odolná proti roztržení

Oblast techniky

Vynález se týká pórovité, roztažitelné, polymerní látky. Zvláště se tento vynález týká makroskopicky expandované, trojrozměrné, děrované polymerní látky.

Dosavadní stav techniky

V oboru absorpčních výrobků najedno použití je již dlouho známá skutečnost, že je žádoucí konstruovat absorpční zařízení, například pleny najedno použití, hygienické vložky, inkontinenční slipy, pružná obinadla, pružné obvazy apod., které zahrnují pružné prvky zlepšující možnost pohybu, změnu velikosti a přizpůsobení se tvaru těla. V oboru je velmi dobře známo, že se dává přednost tomu, zvláště u výrobků které se nosí v podmínkách zvýšené teploty a vlhkosti, aby takový výrobek byl přiměřeně pórovitý po celé ploše výrobku, jelikož přílišné uzavření pokožky může vyvolat přecitlivělost na teplo. Vlivem přirozených vlastností některých absorpčních výrobků najedno použití existuje nebezpečí podráždění pokožky, a to vlivem uzavření vlhkosti a jiných tělesných výměšků mezi odpruženými částmi výrobku a pokožkou uživatele. Odpružené části výrobku najedno použití často vyvolávají podráždění pokožky tím, že se snaží přizpůsobit tvaru těla, a tím uzavírají plochu pokožky na poměrně dlouhou dobu. V oboru známé mnoho způsobů , jak polymerním filmům (tenkým vrstvám) dodat příslušnou pružnost, stejně tak i způsoby poskytnutí pórovitost polymerním filmům, ale dále zde existuje potřeba získat polymerní film nebo látku, který by poskytoval jak pružnost, ta k i dostatečnou pórovitost, a který by se dal přizpůsobit pro trvanlivé a déle trvající používání prádla, zvláště pak prádla na jedno použití.

V oboru jsou známé pleny najedno použití a jiné absorpční výrobky, u kterých se pro lepší přilnutí k tělu uživatele používají odpružené stehenní manžety a odpružené pásy v pase uživatele, použitelné i k zamezení prosakování tekutin mimo výrobek. Často se pružnosti dosahuje tepelnou úpravou polymerních materiálů, což má za následek zvrásnění nebo shlukování částí pleny. Jeden způsob takové úpravy je uveden v U.S. patentu 4,681,580 vydanému na jméno Reising a spol., dne 21. července 1987, který uvádíme pro porovnání.

Zlepšený způsob sekvenčního napínání laminátové látky s „nulovým zatížením“ z důvodu poskytnutí pružnosti, je uveden v U.S. patentu 5,143,679 vydanému na jméno

Weber a spol., dne l.září 1992. Patent je zahrnut pro porovnání. V tomto patentu se uvádí použití laminátového materiálu schopného napínání, který je vytvořen ze dvou vrstev, přitom • · · · · · ··

jedna z nich je roztažitelná a elastomerní, zatímco druhá se dá prodlužovat, ale nemusí být elastomemí. Vrstvy jsou buďto přerušovaně nebo plynule navzájem spojené podél alespoň části společných povrchů, a to v nenapnutém stavu - „nulové zatížení“. Patent dále uvádí zlepšený způsob (a přístroj) sekvenčního napínaní částí zmíněných laminátových částí látky v průběhu napínacího procesu, který poskytuje pružnost ve směru napínání, aniž by přitom docházelo k roztržení laminátu. Další zlepšení jsou uvedena v U S. patentu 5,156,793 vydanému na jméno Buell a pol., dne 20.října 1992, a dále v U.S. patentu 5,167,897 vydanému na jméno Weber a spol., dne 1.prosince 1992, přitom oba zmíněné patenty uvádíme pro porovnání.

Odpružené polymerní látky lze rovněž vyrábět z elastomemích materiálů známých v oboru. Mohou to být lamináty polymerní ch materiálů uvedených v U.S. patentu 5,501,679, vydanému na jméno Krueger a spol., dne 26.března 1996. Lamináty tohoto typu se obecně připravují souběžným protlačováním elastomemích materiálů a nepružných vrstev (orientovaných k tělu uživatele) a následným napínáním vzniklého laminátu za mez pružnosti nepružných vrstev, po kterém následuje uvedení laminátu do původního stavu. Popsané elastomemí látky a filmy lze použít ve svíracích částech spodního prádla, například v pasových částech a stehenních manžetách, přitom tyto látky nejsou dostatečně pórovité, aby mohly zabránit podráždění pokožky, pokud se používají dlouhodobě.

Některé prostředky pro vytvoření větší pórovitosti u rovinných (plochých) polymerních filmů jsou v oboru známé, například děrování v zápustce, vytváření štěrbin, a vytváření děr horkou jehlou. Pokud se u termoplastických elastomemích filmů použije jakákoliv zmíněná technika, je zvýšená pórovitost doprovázena poklesem spolehlivé pružné výkonnosti. Například v případě kruhových otvorů v rovinném filmu je známo, že při aplikovaném napětí Si se vytváří místní výsledné napětí S2 , které působí kolmo na směr napětí okolo otvorů.. Toto místní napětí S2 je větší jak napětí Si a blíží se trojnásobné hodnotě aplikovaného napětí Si . U nekruhových otvorů může být koncentrované napětí i mnohem větší. Výsledkem je, že se okraje otvorů stávají zdrojem počátečních trhlinek, a to proto, že okraje materiálu jsou okraji otvorů v rovině aplikovaného napětí. U běžných termoplastických pružných filmů zmíněné otvory pomáhají vytvářet trhlinky, které se během doby používání rozrůstají a způsobují kolaps filmu. Pokud se takový film použije v odpružených částech absorpčního výrobku na jedno použití, potom zmíněný kolaps způsobuje ztrátu důležitých pružných charakteristik, ztrátu pohodlí při nošení, špatné přilnutí k tělu, a tím používání takového absorpčního výrobku znemožňuje.

• · ·· ·· · ·

-3• · · · · · · 9 90 0 • · · · · · 9

999 09 09 9999 99 9

Struktury látek, podle dosavadního stavu techniky, které poskytují příslušnou pórovitost a jsou vhodné pro použití u povrchů absorpčních výrobků najedno použití, orientovaných k tělu uživatele, se vyskytují ve dvou základních variantách a sice: pro tekutinu propustné struktury, například netkané vláknité struktury a pro tekutinu nepropustné materiály, například polymerní látky, kterými může přes otvory proudit tekutina a vlhkost.

Ani jedna ze zmíněných variant není charakteristicky pružnou variantou, a proto se tyto vyrianty obecně používají v oblastech absorpčního výrobku, které požadují propustnost, ale nikoliv roztažitelnost, například ve vrstvě menstruační vložky dotýkající se těla uživatele.

U.S. patent 3,929,135, vydaný na jméno Thompson dne 30.prosince 1975, zařazený pro porovnání, uvádí vhodnou pórovitou polymerní látku, která se dotýká těla uživatele, určenou pro výrobky najedno použití. Thompson uvádí makroskopicky expandovanou, trojrozměrnou horní vrstvu, která je zhotovená z polymerního, pro tekutinu nepropustného materiálu. Polymerní materiál je zhotovený tak, že zahrnuje kónické kapiláry, které mají v rovině horní vrstvy bázi otvorů a vrcholy otvorů s dotykem s absorpční podložkou, která se používá u absorpčního obinadla najedno použití. Polymerní materiál, podle Thompsona, není elastomemím materiálem a jeho použití závisí na nepružných vlastnostech teplem tavené jedné vrstvy filmu, pomocí které se vyrábí zmíněná trojrozměrná struktura.

Jiný materiál, který lze použít u povrchu absorpčního výrobku najedno použití, který se dotýká těla uživatele, je uveden v U.S. patentu 4,342,314, vydanému na jméno Radel a spol., dne 3.srpna 1982. Patent uvádí zlepšenou, makroskopicky expandovanou, trojrozměrnou plastickou látku, která zahrnuje regulovanou spojitost kapilárních sítí, a která vzniká tím, že se sítě táhnou od jednoho povrchu látky a končí ve formě otvorů v opačném povrchu látky. U provedení, kterému se dává přednost, kapilární sítě vykazují zmenšování rozměru ve směru dopravy tekutiny.

Makroskopicky expandovaná, trojrozměrná plastická látka typu, který již byl popsán v patentech Thompsona a Radela, měla úspěch v poskytování příslušné propustnosti tekutiny, a to vlivem pórovitosti získané vytvořením otvorů. Vlivem materiálových omezení takové látky nemají požadovanou pružnost, která by látce umožňovala vykazovat potřebné elastomemí charakteristiky. Tyto nedostatky podstatně omezují možnost použít tyto látky v odpružených částech absorpčního výrobku. Kromě toho, jsou-li takové látky roztaženy v jednom nebo více směrech, otevřená plocha poskytovaná otvory se obecně zmenšuje. Tato skutečnost může významně snížit propustnost látky pro vzduch a vlhkost, což může vyvolat podráždění pokožky, zvláště tehdy, je-li látka umístěna v oblasti výrobku s vysokým pnutím, například u plenky.

• · · · ·· · ·

-4• ····· · · ·· · · • · β · · · · · ··· ·· ·· ···· ·· ···

Podobně bude žádoucí poskytnout elastomerní děrovanou látku konstruovanou tak, aby se oddělil vlivy aplikovaného napětí působícího v látce, a to od okrajů otvorů, a dále zbrzdit nebo zabránit počátku vytváření trhlinek. Zvláště pak bude žádoucí poskytnout u provedení, kterému se dává přednost, elastomerní, prodyšnou, makroskopicky expandovanou, trojrozměrnou látku s otvory, která by byla schopná uvést svůj trojrozměrný tvar po aplikovaném namáhání, s hodnotou 400 % a více, do původního stavu. Je rovněž žádoucí poskytnout zmíněnou prodyšnou, makroskopicky expandovanou, trojrozměrnou děrovanou látku s otvory, která má hlavní osu orientovanou obecně kolmo na očekávaný směr prodloužení látky při používání.

Podstata vynálezu

U provedení, kterému se dává přednost, se tento vynález týká makroskopicky expandované, trojrozměrné elastomerní látky, která je vhodná k použití u odpružených částí absorpčního výrobku najedno použití, například u pružných obinadel, plenek a vložek cvičebních kalhotek. U provedení, kterému se dává přednost, látka zahrnuje nepřerušovaný první povrch a přerušovaný druhý povrch, který se od prvního povrchu nachází v jisté vzdálenosti. Elastomerní látka, podle tohoto vynálezu, zahrnuje zformovaný film sestávající alespoň ze dvou polymerních vrstev, kdy alespoň jedna vrstva je elastomerem, a kdy alespoň jednou z vrstev je méně elastomerní povlaková vrstva. U provedení, kterémus e dává přednost, je elastomerní látka opatřena mnoha primárními otvory v prvním povrchu látky, kde jsou primární otvory definovány v rovině prvního povrchu plynulou sítí propojovacích prvků, přitom každý propojovací prvek má směrem podél své délky nahoru orientovaný průřez vydutého tvaru. U provedení, kterému se dává přednost, každý propojovací prvek má po délce průřez obecně ve tvaru písmene U, kdy tento průřez zahrnuje bázi, a to obecně v rovině prvního povrchu látky, a dále zahrnuje boční stěny spojené s každým okrajem báze, a které jsou propojené s jinými bočními stěnami. Propojené boční stěny se táhnou ve směru druhého povrchu látky a jsou navzájem spojeny mezi prvním a druhým povrchem látky. Propojené boční stěny končí navzájem tak, že vytváří sekundární otvor v rovině druhého povrchu látky.

Uvádí se i způsob výroby elastomerní látky, podle tohoto vynálezu, který zahrnuje: poskytnutí vícevrstvého elastomerního filmu, podporujícího film na formovací struktuře, a dále zahrnuje aplikaci tlakového diferenciálu kapaliny přes tloušťku vícevrstvého filmu.

-5• φ φ φ φ φ · · ·· φ φ • Φ·ΦΦ · · · φφφ φφ φφ φφφφ φφ φφφ

Tlakový diferenciál je dostatečně velký k tomu, aby se vícevrstvý film přizpůsobil podpůrné struktuře a roztrhl se alespoň v částech vytvářeného filmu.

Při použití pórovitého a roztažitelného prvku u absorpčního výrobku, elastomerní vrstva, podle tohoto vynálezu, umožňuje napnutí propojovacích prvků v rovině prvního povrchu. Trojrozměrná podstata látky umísťuje sekundární otvory do roviny druhého povrchu, vzdáleného od roviny prvního povrchu, kde zpočátku odstraňuje napětí v látce, a to z míst možných začátků roztržení u okrajů sekundárních otvorů. Počáteční napětí v látce má v bázi propojovacích prvků za následek výskyt napětí v prvním povrchu. Při nárůstu napětí v látce, boční stěny propojovacích prvků mezi prvním a druhým povrchem vykazují napětí, a to při přiblížení se k rovině prvního povrchu, přitom okraje sekundárních otvorů vykazují rovněž výskyt napětí v látce.

Z tohoto důvodu trojrozměrná podstata látky umožňuje, aby propojovací prvky v rovině prvního povrchu byly odděleny od napětí u sekundárních otvorů v sekundárním povrchu, a tím odpojeny od potenciálního napětí vyvolaného zatížením v místech počátku roztržení. Oddělení nebo odpojení napětí vyvolaného zatížením látky od napětí vyvolaného zatížením u sekundárních otvorů, podstatně zvyšuje spolehlivost tím, že umožňuje opakované a podporované namáhání látky až na hodnotu 400 % a více, a to bez selhání látky vlivem začínajícího poškození okrajů otvorů.

Přehled obrázků na výkrese

Zatímco uvedený popis, společně s nároky, konkrétně vyzdvihuje a zřetelně nárokuje předmět tohoto vynálezu, autoři věří, že tento vynález bude srozumitelnější z následujícího popisu a přiložených výkresů, na kterých jsou stejné prvky označeny stejnými referenčními číslicemi, a kde:

obr. 1 znázorňuje zvětšený perspektivní pohled na částečně rozčleněnou polymemí látku, podle dosavadního stavu techniky, typu uvedeného v U S. patentu 4,342,314, obr.2 znázorňuje zvětšený perspektivní pohled na částečně rozčleněnou polymemí látku, podle tohoto vynálezu, která zahrnuje dvě vrstvy polymerního filmu, z nichž alespoň jednaje elastomerní, obr.3 znázorňuje zvětšený částečný pohled na látku typu, který je znázorněný na obr.2, ale podrobně zobrazující konstrukci alternativní elastomerní látky podle tohoto vynálezu,

-6• · · · · · · · ·· · · • ···· ··· ··· ·· ·· ···· ·· ··· obr.4 znázorňuje pohled na zvětšený příčný řez vícevrstvým filmem elastomerní látky podle tohoto vynálezu, kterému se dává přednost, s elastomerní vrstvou vloženou mezi dvě potahové vrstvy, obr. 5 znázorňuje půdorys tvarů otvorů promítnutých do roviny prvního povrchu alternativní elastomerní látky podle tohoto vynálezu, obr.ó znázorňuje zvětšený příčný řez propojovacím prvkem, který je veden podél čáry 6-6 na obr. 5, obr.7, znázorňuje jiný zvětšený příčný řez propojovacím prvkem, který je veden podél čáry 7-7 na obr. 5, obr.8A-8C schématicky znázorňuje příčný řez vedený otvorem elastomerní látky, podle tohoto vynálezu, v různém stavu napětí, obr.9 znázorňuje zvětšený optický fotomikrograf zobrazující první povrch elastomerní látky podle tohoto vynálezu, která zahrnuje uspořádaný vzor otvorů o velikosti 1 mm², obr. 10 znázorňuje zvětšený perspektivní pohled na druhý povrch elastomerní látky z obr.9, v nenapnutém stavu, pořízený snímacím elektronovým mikroskopickým fotomikrografem, obr. 11 znázorňuje zvětšený perspektivní pohled na druhý povrch elastomerní látky z obr.9, napnutý na hodnotu 100% namáhání, pořízený snímacím elektronovým mikroskopickým fotomikrografem, obr. 12 znázorňuje perspektivní pohled na otvor elastomerní látky podle tohoto vynálezu, zhotovený snímacím elektronovým mikroskopickým fotomikrografem, který zobrazuje zvrásnění vytvořené po roztažení a následném uvolnění látky do původního stavu, obr. 13 znázorňuje perspektivní pohled na částečně rozčleněné prádlo na jedno použití, které zahrnuje elastomerní látku podle tohoto vynálezu, obr. 14 znázorňuje zjednodušené zobrazení na částečně rozčleněné provedení bočních panelů prádla najedno použití, obr. 15 znázorňuje zjednodušený a částečně zvýrazněný perspektivní pohled na laminátovou strukturu, která je výhodná k vytváření struktury látky zobrazené na obr.2, obr. 16 znázorňuje perspektivní obraz válcovitého prvku vytvořeného válcováním rovinné laminátové struktury typu, který je zobrazen na obr. 15, a to na stanovený poloměr zakřivení, a dále spojením obou konců dohromady

-Ί• φ φ φ φ φ φ φ « φ φ φ φ φφφφ φφφ φφφ φφ φφ φφφφ φφ φφφ obr. 17 je zjednodušeným zobrazením způsobu, kterému se dává přednost, a rovněž přístroje, k odstranění výčnělků a k děrování elastomerního filmu, a to v souladu s tímto vynálezem, obr. 18 znázorňuje zvětšený perspektivní pohled na částečně rozčleněnou elastomerní látku podle tohoto vynálezu, obr. 19 znázorňuje zvětšený příčný řez látkou z obr. 18, vedený podél čáry 19-19, obr. 20 znázorňuje zvětšený půdorys částečně rozčleněné elastomerní látky podle tohoto vynálezu, které se dává přednost, v nenapnutém stavu, obr. 21 znázorňuje zvětšený půdorys částečně rozčleněného filmu z obr. 20, a to v rtoztaženém stavu, obr.22 znázorňuje zvětšený půdorys částečně rozčleněné elastomerní látky podle tohoto vynálezu, a to v nenapnutém stavu, obr.23 znázorňuje zvětšený půdorys částečně rozčleněného filmu z obr.20 v roztaženém stavu, obr.24 znázorňuje zjednodušený pohled na částečně rozčleněný pás pasu výrobku na jedno použití, obr.25 znázorňuje zjednodušený pohled na částečně rozčleněný boční panel výrobku na jedno použití.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 je zvětšeným perspektivním zobrazením částečně rozčleněné, makroskopicky expandované, trojrozměrné a pro tekutinu propustné polymerní látky 40, podle dosavadního stavu techniky, která je vhodná k použití jako horní vrstva absorpčních výrobků na jedno použití, například u plenek a hygienických vložek. Látka, podle dosavadního stavu techniky, odpovídá popisu uvedenému v U. S. patentu 4,342,314, vydanému na jméno Radel a spol, dne 3.srpna 1982 a zahrnutému zde pro porovnání. Pro tekutinu propustná látka zahrnuje množství otvorů, například otvorů 41, které jsou vytvořeny množstvím propojených prvků podobných vláknům, například množstvím prvků 42,43,44,45, navzájem propojených v prvním povrchu 50 látky. Každý prvek zahrnuje bázi, například bázi 51, umístěnou v rovině 52 prvního povrchu 50. Každá báze má boční stěnu, například boční stěnu 53 připojenou ke každému okraji báze. Boční stěny vybíhají obecně ve směru druhého povrchu 55 látky. Protínající se boční stěny, prvku podobnému vláknu, jsou navzájem propojeny mezi prvním a druhým povrchem a končí souběžně v rovině 56 druhého povrchu 55.

U provedení, kterému se dává přednost, báze 51 zahrnuje mikroskopický vzor povrchových aberací 58, což je v souladu s popisem uvedeným v U.S. patentu 4,463,045 vydanému na jméno Ahr a spol., dne 31 července 1984, zahrnutému pro porovnání.

Mikroskopický vzor povrchových aberací 58 poskytuje v podstatě nelesklý viditelný povrch, a to v případě, kdy na látku dopadají světelné paprsky.

U alternativního provedení může látka, podle dosavadního stavu techniky, zahrnovat množství mnohem menších kapilárních sítí (nejsou znázorněné) v prvním povrchu 50 látky, tak jak je to uvedeno v U.S. patentu 4,637,819, vydanému na jméno Quellette a spol, dne 20.1edna 1987, který je rovněž zahrnutý pro porovnání. Žadatelé věří, že dodatečná pórovitost poskytnutá malými kapilárními sítěmi manipulujícími s tekutinou, umožní látce, podle tohoto vynálezu, fungovat mnohem efektivněji, jestliže se použije jako roztažitelná pórovitá část absorpčního výrobku najedno použití.

Použitý výraz „propojovací prvek“ se týká některých, nebo všech prvků elastomerní látky, jejíž částí slouží k definování prvních otvorů nepřerušovanou sítí. Představitelé propojovacích prvků zahrnují (ale nejsou tím omezeny) prvky podobné vláknitým prvkům, které jsou uvedeny v patentu '314' Radel a spol., a v U.S. patentu 5,514,105 vydanému na jméno Goodman, Jr., a spol., dne 7.května 1996, který je zahrnutý pro porovnání.

Z přiloženého popisu a obrázků je vidět, že propojovací prvky jsou z podstaty nepřerušované prvky s přiléhajícími prvky vzájemně propojenými do sebe, a to ve vzájemně přilehlých přechodových Částech.

Jednotlivé propojovací prvky lze nejlépe popsat pomocí obr. 1, a to jako prvky elastomerní látky nacházející se mezi jakýmikoliv dvěma primárními otvory, a které mají původ v prvním povrchu 50 a šíří se směrem do druhého povrchu 55. Na prvním povrchu látky vytváří propojovací prvky nepřerušovanou síť, nebo vzorek, přitom zmíněná nepřerušovaná síť propojovacích prvků definuje primární otvory, přičemž na druhém povrchu propojovací boční stěny propojovacích prvků kolektivně vytváří nesouvislý vzor sekundárních otvorů.

Použitý výraz „nepřerušovaný (souvislý)“, který se používá k popisu prvního povrchu elastomerní látky, se týká souvislého charakteru prvního povrchu, a to obecně v rovině prvního povrchu. Jakéhokoliv místa (bodu) na prvním povrchu lze dosáhnout z kteréhokoliv jiného místa na prvním povrchu, aniž by se musel opustit první povrch v rovině prvního povrchu. Podobně výraz „přerušovaný (nesouvislý)“, použitý k popisu druhého povrchu elastomerní látky, se týká nesouvislého charakteru druhého povrchu, a to obecně v rovině druhého povrchu. Jakéhokoliv místa (bodu) na druhém povrchu lze

-9• φφ φφ φφ φφ

ΦΦΦ Φ · φ φ Φ 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

99999 9 9 99 9

Φφφφ Φ Φ

ΦΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦ Φ dosáhnout z kteréhokoliv jiného místa na druhém povrchu, aniž by se musel opustit druhý povrch v rovině druhého povrchu.

Použitý výraz „makroskopický“ se týká strukturálních znaků nebo prvků, které jsou snadno viditelné pouhým okem, a to ze vzdálenosti 30,5 cm. Opačně platí, že výraz „mikroskopický“ se týká strukturálních znaků nebo prvků, které nejsou viditelné pouhým okem ze vzdálenosti 30,5 cm.

Výraz „makroskopicky expandovaný“, používaný při popisu trojrozměrné elastomemí látky, pásů a filmů, se týká elastomerní látky, pásů a filmů, které jsou nuceny přiléhat k povrchu trojrozměrné formovací struktury tak, že oba povrchy vykazují trojrozměrný vzor formovací struktury. Makroskopicky expandované látky, pásy a filmy, přiléhají k povrchu formující struktury vytlačováním výstupků (jestliže například formující struktura vykazuje vzorek se samčími výstupky), odstraněním výstupků (jestliže formující struktura vykazuje vzorek sestávající převážně ze samičích kapilárních sítí), nebo protlačováním pryskyřičné taveniny na povrch formující struktury obou typů.

Výraz „rovinný“, použitý k popisu plastických látek, pásů a filmů, se týká všeobecného stavu látky, pásu nebo filmu, pozorovaného prostým okem v makroskopickém měřítku. Například neděrovaný protlačovaný film, nebo děrovaný protlačovaný film, který nevykazuje důležité makroskopické deformace směrem z roviny filmu, se bude považovat za rovinný. Proto se u děrované rovinné látky okraj materiálu u otvorů nachází v podstatě v rovině látky, kde způsobuje napětí v rovině látky, která se má přímo připojit k místům inicializace vzniku trhlin u otvorů.

Pokud je makroskopicky expandovaný vícevrstvý film elastomerní látky, podle tohoto vynálezu, zformován do trojrozměrných propojených prvků, mohou se tyto prvky považovat za prvky podobné kanálkům. Jejich dvojrozměrný příčný řez lze rovněž popsat jako tvar písmene U, tak jak to uvádí patent Radela a spol., nebo obecněji, jako „nahoru vydutý tvar ,„ tak jak to uvádí zmíněný patent Goodmana, Jr., a spol. Zmíněný tvar popisuje orientaci tvaru v podobě kanálků, vzhledem k povrchům elastomerní látky s bází obecně v prvním povrchu, a dále se stojkami kanálku vystupujícími z báze ve směru do druhého povrchu, a dále s otvorem kanálku, který se nachází v druhém povrchu. Tak jak je to dále popsáno s odvoláním na obr. 5, u roviny táhnoucí se látkou kolmo k rovině prvního povrchu a protínající kterékoliv dva sousední primární otvory, výsledný průřez propojovacího prvku mezi otvory bude vykazovat obecně směrem nahoru vydutý tvar, kterým může být i tvar U.

Nedostatkem, spojeným s makroskopicky expandovanou trojrozměrnou a pro tekutinu propustnou polymemí látkou, podle dosavadního stavu techniky, je skutečnost, že

-10navzdory vynikající prodyšnosti a vynikajícím charakteristikám manipulace s tekutinami, není taková látka dostatečně pružná, aby se mohla použít, v částech s potřebnou roztažitelností, u absorpčních výrobků najedno použití., například u pasových pásů, stehenních manžet a pod. Neděrované rovinné pružné polymerní látky, které vykazují vhodnou roztažitelnost, a které by se měly použít u výrobků najedno použití, mají stejné nedostatky. Konkrétně, neděrované rovinné odpružené polymerní látky nemají příslušnou pórovitost v částech absorpčního výrobku, které jsou v dotyku s tělem uživatele.

Několik prostředků, které by mohly učinit neděrovanou, rovinnou a odpruženou polymerní látku pórovitější, v oboru známe, například je to děrování v zápustce, vytváření štěrbin rozříznutím, a děrováním pomocí horkých jehel. Pokud se uvedené techniky použijí u termoplastických elastomerních filmů, potom je zvýšení pórovitosti doprovázeno poklesem spolehlivé pružnosti. Při děrování obvyklými způsoby se okraje otvorů při aplikaci sil, které působí v rovině působícího napětí, stávají zdrojem míst inicializace trhlin. U termoplastických pružných filmů působící napětí v látce inicializuje trhliny u otvorů, které se při používání zvětšují, což vede ke katastrofálnímu selhání takových filmu. Pokud otvory nemají kulatý tvar, ale mají například čtvercový, trojúhelníkový nebo mnohoúhelníkový tvar, potom u těchto otvorů roste možnost vytváření trhlin, a to v místě průsečíků stran zmíněných tvarů.

Žadatelé zjistili, že pokud se rovinná elastomerní látka může zformovat do makroskopicky expandované, trojrozměrné a pro tekutinu propustné látky, obecně v souladu se závěry zmíněného patentu '314’ Radel a spol., výsledná trojrozměrná elastomerní látka vykazuje vyšší pórovitost, vyšší pružnost a spolehlivost, a rovněž vyšší pevnost. Žadatel toho dosáhl pomocí tohoto vynálezu tím, že použil vícevrstvou polymerní látku obsahující elastomerní vrstvu v kombinaci s alespoň jednou vrstvou povlaku, a dále formováním vícevrstvé látky do makroskopicky expandované, trojrozměrné konfigurace.

Pod použitým výrazem „elastomer“ se rozumí jakýkoliv materiál, který se může formovat do vrstvy filmu, a který přitom vykazuje elastomerní vlastnosti. „Elastomerní“ znamená, že tento materiál v podstatě zaujme po natažení a uvolnění svůj původní stav, a to s malými odchylkami. Elastomerní vrstva sama je schopna snášet prodloužení v rozsahu od 50 % do 1200 % při pokojové teplotě, jestliže není děrovaná a je v rovinném stavu. Elastomerem může být čistý elastomer nebo směs elastomeru s elastomerní fází nebo obsahem, který ještě při pokojové teplotě, včetně tělesné teploty, vykazuje elastomerní vlastnosti.

-110 «0 00 0· 00 00 00 0000 000

00000 0 0 00 0 0 0 0000 000 000 00 00 0000 00 000

Použitý výraz „ potahová vrstva (skin layer)“ se týká vrstvy polokrystalického nebo amorfního polymeru, která je méně pružná než elastomerní vrstva. Potahová vrstva podle tohoto vynálezu je tenčí a méně pružnou elastomerní vrstvou a může se v omezených případech vyskytovat i jako nepružná vrstva. Ve spojení s elastomerní vrstvou se může použít i více jak jedna potahová vrstva, přitom tato vrstva obecně modifikuje pružné vlastnosti elastomeru. Pokud se použije více jak jedna potahová vrstva, potom tyto potahové vrstvy mohou mít stejné, nebo i jiné materiálové charakteristiky. Žadatelé bez ohledu na teorii věří, že potahové vrstvy slouží k udržování trojrozměrné struktury vytvářené elastomerní látky podle tohoto vynálezu.

Obr.2 znázorňuje zvětšený perspektivní pohled na provedení částečně segmentované a makroskopicky expandované trojrozměrné elastomerní látky, podle tohoto vynálezu, označené referenční číslicí 80. Geometrické provedení pro tekutinu propustné elastomerní látky 80 je podobné jako u látky podle dosavadního stavu techniky 40, zobrazené na obr. 1, a odpovídá řešení uvedenému ve zmíněném patentu ”314’ Radel a spol. Jiná vhodná uspořádám filmu jsou popsána v U S. patentu 3,929,135, vydanému na jméno Thompson dne 30.prosince 1975, v U S. patentu 4,324,246 vydanému na jméno Mullane a spol., dne 13 .dubna 1982, a dále v U S. patentu 5,006,394 vydanému na jméno Baird dne 9.dubna 1991. Patenty jsou uvedeny pro porovnání.

Provedení elastomerní látky 80, kterému se podle tohoto vynálezu dává přednost, zahrnuje množství primárních otvorů, například primárních otvorů 71, které jsou vytvořeny v rovině 102 prvního povrchu 90 nepřerušovanou sítí propojovacích prvků 91, 92,93, 94,95, které jsou navzájem spojené. Tvar primárních otvorů 71, tak jak se promítají do roviny prvního povrchu 90, může mít podobu mnohoúhelníku, čtverce, šestiúhelníku,, kruhu, oválu apod., seskupených do vzorku podle jistého řádu, nebo i nahodile. U provedení, kterému se dává přednost, zahrnuje každý propojovací prvek bázi 81, umístěnou v rovině 102, kde má zmíněná báze boční stěny 83 připojené ke každému okraji báze. Boční stěny 83 vybíhají ve směru druhého povrchu 85 látky a protínají se s bočními stěnami sousedního propojovacího prvku. Protínající se boční stěny jsou navzájem spojeny mezi prvním a druhým povrchem látky a končí souběžně tak, že vytváří sekundární otvory 72 v rovině 106 druhého povrchu 85.

Obr.3 znázorňuje další zvětšený pohled na látku typu, který je podobný typu látky 80 z obr.2, ale zobrazuje alternativní konstrukci látky podle tohoto vynálezu. Vícevrstvý polymerní film 120 látky 80 sestává alespoň z jedné elastomerní vrstvy 101 a alespoň z jedné potahové látky 103, která se nachází v blízkosti prvního povrchu 90, avšak pořadí umístění

- 12• ·♦ ·· ·* ·· «·· · · ·« · · 9 · • 9 · 9 9 9 9 9

99999 9 · 9 9 9

9 9 9 9 9 9

999 99 99 9999 99 9 vrstev u vytvářeného filmu tím není omezeno. Zatímco se v současnosti dává přednost, tak jak je to znázorněno na obr. 3, aby polymerní vrstvy končily souběžně v rovině druhého povrchu, není to podstatný omezující problém, jedna nebo více vrstev může vybíhat dále k druhému povrchu, než ostatní vrstvy. Zvláště preferovaný vícevrstvý polymerní film 120 látky 80 je v průřezu znázorněn na obr. 4, na kterém je zobrazena elastomerní vrstva 101 vložená mezi potahové vrstvy 103. Elastomerní vrstva 101 zahrnuje termoplastický elastomer složený z nepřerušované amorfní matrice se sklovitou nebo krystalickou doménou pronikající přes matrici, přitom zmíněná doména působí jako efektivní fyzické zesítění, což materiálu poskytuje pružnou paměť, pokud je materiál zatížen napětím, které je následně uvolněno. Elastomerní materiály, kterým se dává přednost, zahrnují blok kopolymerů a jejich směsi, například styren-butadien-styren, styren-isopren/butadien-styren, nebo další styrenové blokové kopolymery, které jsou k dispozici u Shell Company pod obchodním názvem „KRATON“ nebo u Kuraray America, lne. pod obchodním názvem „SEPTON“. Podobně i polyolefinové materiály, například polyetylén a polypropylén s hustotou okolo 0,9 g/cm³, mohou vykazovat potřebné termoplastické vlastnosti a výsledné pružné chování. Potahové vrstvy zahrnují jakýkoliv termoplastický polymer, konkrétně polyolefinové polymery, například polyetylén nebo polypropylén, s hustotou větší jak 0,9 g/cm³, které jsou schopné poskytnou filmu termoplastické vlastnosti. Potahová vrstva by měla mít dostatečnou přilnavost k elastomerní vrstvě, tak aby se před, nebo po napnutí látky, nemohla odtrhnout. Způsobem, kterému se dává přednost, výroby vícevrstvého polymerního filmu 120 je způsob protlačování.

Obr.5 znázorňuje půdorys alternativních tvarů primárních otvorů v rovině prvního povrchu alternativní elastomerní látky podle tohoto vynálezu. Přednost se dává opakovanému vzoru stejného tvaru, kdy tvar primárních otvorů 71 může mít tvar kruhový, mnohoúhelníkový, smíšený, a přitom může být uspořádaný do stanoveného vzoru, nebo do nahodilého vzoru. Je zřejmé, že projektovaný tvar může mít podobu elipsy, může mít kapkovitý, ale i jiný tvar.

Ačkoliv půdorys primárního otvoru může mít jakýkoliv tvar a rozměr, zjistilo se, že konkrétní geometrie otvoru 71 může poskytovat nečekanou výhodu, pokud jde o propustnost pro vzduch a páru (prodyšnost) látky 80. Zmíněné neočekávané výhody konkrétní geometrie otvoru 71 jsou zvláště zřejmé tehdy, je-li látka 80 roztahována o 50 % a více, a to alespoň v jednom směru, jelikož takové roztažení může způsobit, že se otvory, pokud nejsou správně uspořádané, srazí nebo se ve větší míře uzavřou. Například obr.20 a 22 znázorňují příklady provedení elastomerní látky 180, podle tohoto vynálezu, v nenapnutém (neroztaženém) stavu,

-13• 99 99 <·« · «· » · » Φ · · * · ·· • 4 · · · · Φ Φ · • ·♦· Φ 9 · · · · · 9 • · Φ 9 9 ΦΦΦ

999 99 99 9999 99 999 kdy každé provedení zahrnuje množství primárních otvorů 171. Primární otvory 171 látky 180 mají na obr.20 kruhový tvar. Otvory 171 mají hlavní osu A a vedlejší osu B, přičemž délka hlavní osy A je označena jako „L“ a délka vedlejší osy jako „W“. Jelikož jsou ostatní otvory 171 kruhové, délky L a W jsou stejné, pokud ale látka není v roztaženém stavu.. Jestliže je látka 180 roztažená, tak je to znázorněno na obr.21, tvar otvoru 171 se změnil, stejně jako vzdálenost D mezi otvory 171. Délka L’ hlavní osy A se zmenšila a délka W’ vedlejší osy B se zvýšila ve směru roztažení látky 180 ,a to obecně v kolmém směru k hlavní ose A. (Výraz „obecně v kolmém směru“ se týká orientace mezi osami nebo směrů okolo 90°. Tento výraz zahrnuje úhly mezi 45° a 135°). Jestliže se látka roztáhne ještě více, plocha půdorysu otvorů se zmenší, (výraz „ plocha půdorysu“ otvoru je plocha jednotlivého otvoru při pohledu kolmém na nepřerušovaný první povrch). Toto zmenšení plochy, ovlivňuje snížení procentní hodnoty otevřené plochy látky. (Výraz „procentní hodnota otevřené plochy“ vybrané oblasti se rovná součtu hodnot měření plochy půdorysu všech otvorů ve vybrané oblasti, podělenému celkovou plochou vybrané oblasti, kdy výsledek je vyjádřen v procentech. V oboru je známo mnoho způsobů měření procentní hodnoty otevřené plochy pórovité látky, například přímé zkoumání geometrie pod mikroskopem, světelnou projekcí pórovité látky s následným sledováním obvodových čar na projekční ploše a rozřezáním a vážením rozřezaných projekcí pórovité látky, kdy zjištěná hodnota se podělí celkovou plošnou hmotností. Způsob, kterému se dává přednost, používá metodu mikroskopické a počítačové analýzy pomocí softwaru Optimus 1 A. Plocha otvoru se kalibruje nastavením prahové šedé stupnice pro plochu otvoru a vytvořením poměru celkové plochy otvoru ke zbytku plochy na obraze). Jelikož vzdálenost D’ mezi otvory 171 je větší než procentní hodnota otevřené plochy látky 181, je její hodnota značně zmenšena. Hodnoty měření otevřené plochy látky stejné jako na obr.20 ( v neroztaženém tvaru) a 21 (v roztaženém stavu) jsou uvedeny v tab.I.

Obr.22 a 23 znázorňují provedení podle tohoto vynálezu, kterému se dává přednost, kdy látka 280 zahrnuje množství primárních otvorů obecně eliptického tvaru. Každý primární otvor má hlavní osu A a vedlejší osu B kolmou na hlavní osu A. Tak jak je to znázorněno na obr.22 (v neroztaženém stavu), délka 2L hlavní osy A je delší než délka 2W vedlejší osy B. U provedení, kterému se dává přednost má poměr (délka osy A: délce osy B) hodnotu větší jak

1,5 : 1. Větší přednost se dává poměru většímu jak 2:1,3:1,4:1, 5:1, nebo jakémukoliv jinému poměru než 1:1. Elipsovité otvory 271 látky 280 znázorněné na obr.22 poskytují výhodu v tom, že udržují více otevřené plochy než otvory s poměrem 1:1 nebo menším, a to tehdy, je-li látka 280 roztažena ve směru kolmém k hlavní ose A otvorů 271 Při napnutí látky se hlavní osa A zkrátí na délku 2L a vedlejší osa se prodlouží na délku 2W. Vzhledem

-14k zvláštní geometrii otvorů 271 a charakteristikám pnutí látky 280. snížení procentní hodnoty otevřené plochy, způsobené roztažením látky 280, je výrazně menší než snížení procentní hodnoty otevřené plochy látky 180 z obr.20. Tabulka I zobrazuje vliv geometrie na měření otevřené plochy u roztažené a neroztažené látky.

	Tabulka I
Roztažení	Přibližná procentní hodnc Otevřené plochy
Kruh
Neroztažená	12
100 %	4
Elipsa
Neroztažená	24
100 %	16

Dalším faktorem, který může ovlivnit procentní hodnotu otevřené plochy, a tím i prodyšnost látky 80, podle tohoto vynálezu, je vzor uspořádaných primárních otvorů 71. Konkrétně platí, že vzor může ovlivnit výslednou otevřenou plochu jako funkci procentního napnutí (roztažení). Jistý vzor otvorů, například šachovnicově uspořádaný vzor 271 na obr.22, může látce 280 poskytnout větší procentní hodnotu otevřené plochy při roztažení, než méně volně uspořádaný nebo jinak různě orientovaný vzor otvorů, například z obr.20.

Propojovací prvky jsou z podstaty neoddělené od sousedních propojovacích prvků tím, že se navzájem propojují do vzájemných přechodových zón nebo částí, například do přechodových částí 87 na obr.5. Obecně platí, že přechodové části jsou definovány nejmenší kružnicí, kterou lze vepsat tak, že se dotýká jakýchkoliv třech sousedních otvorů. Je zřejmé, že u jistých vzorů otvorů se vepsaná kružnice může dotýkat více jak třech sousedních otvorů. Z důvodu ilustračních se mohou propojovací prvky považovat za prvky začínající nebo končící u středů přechodových částí, například se to týká propojovacích prvků 97 a 98 Podobně, boční stěny propojovacích prvků lze chápat tak, že se mohou spojovat s bočními stěnami sousedních propojovacích prvků v plochách odpovídajících bodům dotyku, kde vepsaná kružnice přechodové části se dotýká přilehlého otvoru.

Zvláštní pro přechodové zóny je to, že příčné průřezy vůči středové čáře mezi počátkem a koncem propojovacích prvků mají obecně stejný tvar písmene U. Příčný průřez • · · ·

nemusí být stejný po celé délce propojovacího prvku, přitom u jistých uspořádání otvorů nemusí být stejný podél většiny délek. Například u zobrazeného průřezu na obr. 5, u propojovacího prvku 96 se šířka 86 báze 81 může měnit podél délky propojovacího prvku.. Konkrétně, přechodové zóny nebo části 87 propojovacích prvků se spojí se sousedními propojovacími prvky, přitom průřezy v přechodových zónách nebo částech mohou mít nejednotný tvar U, nebo velmi nezřetelný U tvar.

Aniž by se nechali svazovat teorií, žadatelé věří, že látka podle tohoto vynálezu je mnohem spolehlivější (je odolná proti narušení), je-li při roztahování vystavena napětí vlivem mechanismu schematicky znázorněnému na obr, 8A-8C a obrazově na mikrofotografii 9-11. Obr. 8A zobrazuje primární otvor 71 v rovině 102 prvního povrchu 90 a sekundární otvor v rovině 106 druhého povrchu 85, který je od roviny 106 prvního povrchu 90 látky 80 vzdálen v době, kdy látky není roztažena. Je-li látka roztažena ve směru znázorněném šipkami na obr. 8b, první povrch 90 je roztažen, a podobně je roztažen i primární otvor, jehož původní tvar se tím zdeformoval. Obvod primárního otvoru 71 je vytvořen propojovacími prvky v nepřerušovaném prvním povrchu. Proto otvor 71 nemá „okraje“, které by vytvářely místa vzniku trhlinek, což zvyšuje spolehlivost týkající se pružnosti látky. Okraje sekundárního otvoru 72, kde existují místa možného vzniku trhlinek, nevykazují napětí, pokud látka není roztažená až do okamžiku, kdy rovina 102 již není vzdálená od roviny 106 prvního povrchu 90, viz obr.8C. V okamžiku, kdy roviny 102 a 106 již nejsou od sebe vzdáleny, látka 80 se začíná chovat jako rovinná děrovaná látka.

Poučná je možnost zvážit poměr celkové hloubky látky „D“( na obr. 8A) k tloušťce filmu „T“ (na obr. 8A). Tento poměr D/T by se mohl považovat za tahový poměr, jelikož se týká množství filmu vytaženého z roviny prvního povrchu vlivem formovacího procesu podle tohoto vynálezu. Žadatel věří, že zvýšení hodnoty tahového poměru slouží k zesílení odporu vůči roztržení, a to tím, že se druhý povrch umístí dále od prvního povrchu.

Aniž by se nechali svazovat teorií, žadatel věří, že při roztažení nebo napnutí látky 80, elastomerní vrstva 101, podle tohoto vynálezu, umožní bázi 81 propojovacích prvků, vytvářejících nepřerušovanou látku v nepřerušovaném prvním povrchu, roztahovat se. Potahová vrstva 103 pomáhá udržovat trojrozměrný tvar látky, a to navzdory aplikovanému napětí, a přitom umožňuje, aby se napětí v nepřerušovaném prvním povrchu 90 a výsledná deformace primárních otvorů 71 alespoň částečně oddělila od přerušovaného druhého povrchu, a tím se minimalizovalo napětí u sekundárních otvorů 72. Napětí u prvního nepřerušovaného povrchu, vyvolané roztažením, je v podstatě odděleno od potenciálního napětí vyvolaného roztažením u míst inicializace trhlinek na přerušovaném druhém povrchu, • · · · «· · ·

-16• ····· · · · · · • · · · · · · ··· ·· ·· ···· ·· · a to alespoň do doby, kdy sekundární otvory začínají vstupovat do roviny prvního povrchu. Toto podstatné oddělení, nebo rozpojení, napětí vyvolaného roztažením látky, od napětí vyvolaného roztažením u sekundárních otvorů, významně zvyšuje spolehlivost látky v tom, že umožňuje opakované roztahování a uvolňování až na hodnotu 400 % a více, aniž by docházelo k poškození látky vlivem vzniku trhlinek u otvorů.

Mikrofotografie 9-11 viditelně zobrazují mechanismus schematicky popsaný na obr.8A-8C. Obr.9 znázorňuje mikrofotografii prvního povrchu a primárních otvorů podle tohoto vynálezu. U zdánlivě vytvořeného a neočekávaného uspořádání, první povrch látky z obr.9 obecně vytváří pravidelný vzor čtvercově uspořádaných otvorů se stranami o velikosti 1 mm, a které jsou od sebe ve všech směrech vzdáleny 1 mm. Obr. 10 a 11 znázorňují mikrofotografie pořízené snímacím elektronovým mikroskopem, na kterých je vidět přerušovaný druhý povrch látky z obr.9, zobrazený v mírně se lišícím měřítku. Obr. 10 znázorňuje druhý povrch elastomerní látky v rovině vzdálené od roviny prvního povrchu v neroztaženém stavu. Obr. 11 znázorňuje druhý povrch látky roztažený o 100 %. Podle obr. 11 zůstávají okraje sekundárních otvorů vzdálené od roviny prvního povrchu. Ačkoliv dochází u sekundárních otvorů k jisté deformaci, okraje zůstávají v podstatě bez napětí. Opět je to zmíněné rozpojení napětí, vyvolaného roztažením látky, od napětí vyvolaného roztažením sekundárních otvorů, což značně zvyšuje spolehlivost látky.

Různá pružná chování rovinných vícevrstvých filmů nebo vláken s relativně méně pružnou potahovou vrstvou, která je protažena za mez pružnosti, jsou v oboru známá, a jsou popsána v již zmíněném U. S. patentu vydaném u na jméno Krueger a spol., s tejně tak v U. S. patentu 5,376,430 vydanému na jméno Swenson a spol., dne 27.prosince 1994 a v patentu 5,352,518 vydanému na jméno Muramoto a spol., dne 4.října 1994. Jak to již bylo v oboru uvedeno, po uvedení potahové vrstvy do původního stavu, při předchozím roztažením zmíněné vrstvy za mez pružnosti, může vrstva vytvářet mikroskopickou mikrotexturu s výstupky a prohlubeninami, a to vlivem zvětšené plochy povrchu potahové vrstvy při porovnání s plochou elastomerní vrstvy.

Podobně platí, že při prvním roztažení látky, podle tohoto vynálezu, potahová vrstva roztahované části může být roztažena za hodnotu meze pružnosti. Elastomerní vrstva látce umožňuje vrátit se do makroskopického trojrozměrného stavu před roztažení, přitom se části potahové vrstvy, které se při roztahováni dostaly za mez pružnosti, nemohou vrátit do původního neroztaženého stavu, a to vlivem nadbytečného materiálu, který se vytvořil při nepružném roztahování. Po vrácení se do původního stavu potahová vrstva vytváří mikroskopickou mikrotexturu s výstupky a prohlubeninami, obecně popisovanými jako příčně

-17• · ·· · · ti

99999 9 9 99 · • 9 9 · · · · ··· ·· ·· ···· ·· · vystupující vrásčitost, tak jak je to znázorněno na mikrofotografiích na obr. 12. Vrásčitosti vytvořené na propojovacích prvcích v pravidelných vzorech, se orientují příčně vůči směru roztahování a jsou obecně radiálně rozmístěné okolo primárních otvorů. V závislosti na stupni roztažení (napětí) látky se vrásčitosti mohou omezit na nepřerušovaný první povrch, ale obecněji se mohou rozšířit po celém povrchu propojovacích prvků.

Je možné věřit tomu, že příčně se šířící vrásčitost je pro elastomerní látku výhodná alespoň ze dvou důvodů : 1) vrásčitost dodává elastomerní látce pocit měkkosti celé textury,

2) vrásčitost orientovaná radiálně vůči primárním otvorům a táhnoucí se směrem k sekundárním otvorům, může usnadňovat manipulaci s tekutinami, pokud se použije jako látka v absorpčním výrobku na jedno použití, která se dotýká těla uživatele.

Representační provedení elastomerní látky, podle tohoto vynálezu, používané v absorpčních výrobcích na jedno použití, například ve formě plenky 400. je znázorněno na obr. 13, Použitý výraz „plenka“ se týká části spodního prádla, kterou používají batolata a osoby trpící inkontinencí, a která se nosí okolo spodní části trupu uživatele. Je zřejmé, že elastomerní látku, podle tohoto vynálezu, je možné rovněž použít například jako inkontinenční vložku, cvičební kalhotky, hygienickou vložku apod. Plenka zobrazená na obr. 13 představuje zjednodušený absorpční výrobek, který může být plenkou ve stavu před umístěním okolo těla uživatele. Je zřejmé, že tento vynález není omezen pouze jedním typem plenky z obr. 13. Provedení absorpčního výrobku najedno použití ve formě plenky, kterému se dává zvláště přednost, je uvedeno vU.S. patentu 5,151,092 vydanému na jméno Buell a spol., dne 29.září 1992, která je zde uvedený pro porovnání.

Obr. 13 znázorňuje perspektivní pohled na plenku 400 v nesmrštěném stavu (s odstraněným pružným smrštěním) s odříznutými částmi struktury, což mnohem lépe zobrazuje konstrukci plenky 400. Část plenky, která je v dotyku s tělem uživatele je na obrázku obrácená k pozorovateli. Plenka 400 na obr. 13 zahrnuje pro tekutinu propustnou horní vrstvu 404. pro tekutinu nepropustnou spodní vrstvu 402 spojenou s horní vrstvou 404, a absorpční jádro 406 umístěné mezi horní vrstvou 404 a spodní vrstvou 402. Mohou být zahrnuty i další prvky struktury, například stehenní manžety 405. pasový prvek 409 a upevňovací prostředky sloužící k zajištění plenky ne správném místě na těle uživatele.

Zatímco horní vrstvu 404, spodní vrstvu 402 a absorpční jádro 406 lze sestavit do různých známých uspořádání, uspořádání plenky, kterému se dává přednost, je obecně popsáno v U.S. patentu 3,860,003 vydanému na jméno Buell a spol., dne 14.ledna 1975. Alternativní uspořádání, kterémus e dává přednost je rovněž uvedeno v U.S. patentu 4,808,178 vydanému na jméno Aziz a spol., dne 28.února 1989, v U.S. patent 4,695,278 • · · · · · 9 ·

- 18• ····· · · · · f • · · · · · · ··· ·· «· ···· ·· · vydanému na jméno Lawson dne 22.září 1987, v U.S. patentu 4,816,025 vydanému na jméno Foreman dne 28.března 1989, všechna zmíněné patenty jsou zde uvedeny pro porovnání.

Obr. 13 znázorňuje representativní provedení plenky 400. u které má horní vrstva 404 a spodní vrstva 402 společný rozměr s délkou a šířkou obecně větší, než je šířka a délka absorpčního jádra 406. Horní vrstva 404 je spojená a uložená na spodní vrstvě 402, čímž vytváří obvod plenky 400. Obvod definuje vnější hranici nebo okraje plenky 400. Obvod zahrnuje koncové okraje 401 a podélné okraje 403.

Velikost spodní vrstvy 402 je určena velikostí absorpčního jádra 406 a požadovanou konstrukcí plenky. U provedení, kterémus e dává přednost, má spodní vrstva 402 modifikovaný tvar hodinového sklíčka, a vybíhá za absorpční jádro 406 na vzdálenost od alespoň 1,3 cm do 2,5 cm, a to okolo celého obvodu plenky.

Horní vrstva 404 a spodní vrstva 402 jsou navzájem spojeny jakýmkoliv vhodným způsobem. Výraz „spojeny“ zahrnuje uspořádání, u kterého je horní vrstva 404 přímo spojena se spodní vrstvou 402, a dále zahrnuje uspořádání, u kterého je horní vrstva 404 nepřímo spojena se spodní vrstvou 402 tak, že se horní vrstva 404 spojí s mezikusem, který se spojí se spodní vrstvou 402. U provedení, kterému se dává přednost, je horní vrstva 404 a spodní vrstva spojena přímo po obvodu plenky pomocí přídavných prostředků (nejsou znázorněné), například lepidlem, nebo jinými prostředky známými v oboru. Těmito prostředky může například být jednotná vrstva lepidla, vrstva se vzorem lepidla, nebo jakékoliv seskupení oddělených čar nebo bodů lepidla, přitom všechny se mohou použít k upevnění horní vrstvy 404 ke spodní vrstvě 402.

Koncové okraje 401 vytváří oblast pasu, která u provedení, kterému se dává přednost, zahrnuje pár elastomemích bočních panelů 420, které příčně vystupují z koncových okrajů 401 plenky 400, která je v rozvinutém stavu. U provedení, kterému se dává přednost, elastomemí boční panely 420 zahrnují elastomerní látku podle tohoto vynálezu. U provedení, kterému se dává zvláště přednost, se látka 80, pokud se použije jako elastomerní boční panel, dále zpracovává tak, aby vytvořila složený laminát tím, že se na obe strany přilepí vláknité netkané materiály, čímž se vytvoří měkký povolný a pružný prvek.

Vláknitý netkaný materiál vhodný k použití ve zmíněném laminátu, podle tohoto vynálezu, zahrnuje netkanou látku vytvořenou ze syntetických vláken (z polypropylenu, polyesteru, polyetylénu), z přírodních vláken ( buničiny, bavlny, umělého hedvábí), a nebo z kombinace přírodních a umělých vláken. Vhodné netkané materiály lze vytvořit mnoha známými způsoby, například mykáním, spřádáním, splétáním na tryskovém stavu a jinými známými způsoby v oboru netkaných materiálů. V současné době se dává přednost vláknitým

netkaným materiálům z mykaného polypropylenu, který je dostupný u Fiberweb of Simsonville, S.C.

Vláknité netkané materiály se mohou lepit k elastomerní látce pomocí jakéhokoliv způsobu známého v oboru. Vhodné způsoby lepení zahrnují lepení souvislou vrstvou lepidla,, vzorem lepidla, nebo seskupením oddělných čar, spirál a bodů lepidla, lepem za tepla, tlakem, ultrazvukem, dynamicko mechanickým spojem a jinými vhodnými spojovacími prostředky a jejich kombinací. Representativním způsoby lepení jsou popsány v PCT patentové přihlášce WO 93/09741 pod názvem “Absorpční výrobek s krycí vrstvou z netkaného děrovaného filmu (Absorbent Article Having a Nonwoven and Apertured Film Coversheet), která byly publikována 27.května 1993 vynálezcem Azizem a spol. Přihláška je zahrnuta pro porovnání.

Po připojení k vláknitému netkanému materiálu může být složená látka méně pružná, a to vlivem relativní nepružnosti slepeného netkaného materiálu. Aby se takto spojený materiál stal pružnějším a obnovil tak pružnost složeného laminátu, složená látka se dále zpracovává způsoby a zařízením používanými při dodávání pružnosti laminátů s „nulovým pnutím“, například přírůstkovým roztahováním, tak jak je to uvedeno v již zmíněném Ό92’ patentu, Buell a spol., v dalších patentech 897’ Weber, ’793, Buell a spol., ’679’ Weber a spol. Výsledná vrstvená látka s „nulovým pnutím“ vyvolává pocit měkkosti, jemné látky a pohodlného nošení.

Boční panely 420 se k plence mohou připojit známými způsoby v oboru. Na obr. 13 jsou boční panely 420 například připojeny přímo ke spodní vrstvě 402 lepidlem, nebo jiným spojovacím prostředkem známým v oboru. Uspořádání bočních panelů 420, kterému se dává zvláště přednost (obr. 14), je popsáno v U.S. patentu 5,669,897 vydanému na jméno LaVon a spol., dne 23.září 1997, a v S.N. 08/155,048 podané 19.1istopadu 1993. Závěry těchto dokumentů jsou uvedeny pro porovnání.

Podle obr. 14 mohou boční panely 420 zahrnovat dvě látky nebo pruhy 421 a 422. Pruhy 421 a 422 mohou být dva nespojité pruhy, nebo mohou být alternativně vytvořeny ohnutím jednoho pruhu u hlavního okraje 424 a odsazením výsledných délek pruhů tak, aby nebyly rovnoběžné. Pokud se použijí dva nespojité pruhy, mohou se spojit vhodným lepidlem u hlavního okraje 424, a současně mohou být přilepeny k páskovému poutku 423. Boční panel 420 se může vhodným způsobem přilepit ke spodní vrstvě 402 na ploše 425 , například způsobem podle patentové přihlášky ’346’ LaVon a spol. Přestože není nutné, aby páry bočních panelů byly identické, přednost se dává malým rozdílům. Páskové upínače, například páskové poutko, jsou typickými upínači upevněnými na alespoň jeden pár bočních panelů

420. slouží k udržení pleny na těle uživatele. Páskové upínače jsou uvedeny ve zmíněné, patentu Ό92’ Buell, a dále v U.S. patentu 3,848,594 vydanému na jméno Buell dne 19.1istopadu 1974. Závěry obou dokumentů se uvádí pro porovnání.

Jiné pružné prvky, podle tohoto vynálezu, se mohou umístit blízko obvodu plenky 400. Pružné prvky se nachází podél každého podélného okraje 403, takže pružné prvky mají snahu táhnout a držet plenku 400 okolo stehen uživatele. Kromě toho se pružné prvky mohou umístit u jednoho nebo u obou koncových okrajů 401 plenky 400, čímž se získá pasový prvek 409 nebo stejně tak (spíše než) stehenní manžety. Vhodný pasový prvek je uveden v U.S. patentu 4,515,595 vydaném na jméno Kievit a spol., dne 7.května 1985, jehož závěry jsou uvedeny pro porovnání. Kromě toho, způsob a zařízení vhodné pro výrobu plenky na jedno použití s pružně smrštitelnými pružnými prvky, je popsáno v U S. patentu 4,081,301 vydanému na jméno Buell dne 28.března 1978. Závěry uvádíme pro porovnání.

Pružné prvky jsou k plence 400 upevněny pružně tak, že v běžném a neuvolněném stavu zmíněné pružné prvky plenku 400 účinně smršťují. Pružné prvky mohou být připojeny v pružně smrštitelném stavu dvěma způsoby. Například lze pružné prvky roztáhnout a zajistit, zatímco se plenka 400 nachází v nesmrštěném stavu.. Kromě toho se plenka 400 může nacházet ve smrštěném stavu pomocí řasování a pružné prvky se mohou připojit k plence 400 v uvolněném, neroztaženém stavu. Pružné prky se mohou nacházet podél celé délky plenky 400. nebo podél vhodné délky tak, aby poskytly pružně smrštitelné linie. Délka pružných prvku je dána konstrukcí plenky.

Pružné prvky mohou mít různá uspořádání. Například šířka pružných prvků se může měnit od 0,25 mm do 25 mm a více, přitom pružný prvek může zahrnovat jeden pramen pružného materiálu, nebo může zahrnovat několik rovnoběžných i nerovnoběžných pramenů pružného materiálu, nebo může mít pravoúhlý tvar nebo zaoblený tvar. Pružný prvek může být k plence 400 připevněn i jinými způsoby známými v oboru. Pružné prvky mohou být připojeny ultrazvukem, teplem, tlakem, a lepicí prostředky mohou být uspořádány do různých vzorů, nebo se mohou samotné pružné prvky jednoduše přilepit k plence 400.

Podle obr. 13 absorpční jádro 406 zahrnuje prvek distribuce tekutiny 408. U preferovaného uspořádání, tak jak je popsáno na obr. 13, absorpční jádro 406 dále zahrnuje vrstvu příjmu tekutiny, nebo prvek 410, který je prostřednictvím tekutiny ve styku s prvkem příjmu tekutiny 408. a který je umístěn mezi prvkem distribuce tekutiny 408 a horní vrstvou 404. Vrstva příjmu nebo prvek 410 může obsahovat několik různých materiálů včetně netkaných materiálů nebo tkaných látek ze syntetických vláken včetně polyesteru,

-21Φ φφφ φ · φ φ · · φ · φ φφφφ φφφ φφφ φφ φφ φφφφ φφ φφφ polypropylenu, polyetylénu, z přírodních vláken, například z bavlny, celulózy, ze směsí takových vláken nebo z ekvivalentních materiálů a jejich kombinací.

Při používání se plenka 400 umístí na tělo uživatele tak, že se zadní část oblasti pasu přiloží k zadní části těla a zbytek plenky 400 se protáhne mezi nohama tak, že se přední oblast pasu umístí přes přední část těla. Elastomerní boční panely se podle potřeby roztáhnou tak, aby plenka přilehla pohodlně k tělu, a přitom se páskové poutko, nebo jiné upevňovací prvky, upevní k vně obráceným plochám plenky 400. Tím, že plenka zahrnuje boční panely 420. stehenní manžety 405 a jeden nebo více prvků pasu 409 s elastomerní látkou podle tohoto vynálezu, lze takovou plenku přizpůsobit pro různé velikosti dětí, a přitom zachovat vlastnosti, jakými jsou například pohodlné nošení a prodyšnost.

Tak jak to již bylo popsáno, prodyšnost látky 80 a tím i část plenky 20 včetně látky 80, lze zvýšit vyděrováním otvorů 71 do látky 80, které mají jistou geometrii a orientaci. Za účelem zajištění největší prodyšnosti bočních panelů 420, prvku pasu 409 a jiného odpruženého prvku, měla by látka 80 zahrnovat primární otvory 71 s hlavní osou A a vedlejší osou B, které se navzájem liší délkou. Poměr délek hlavní osy A a vedlejší osy B by měl být větší jak 1; 1, lépe 1,5:1, ale mže být i 2:1,3:1,4:1,5:1 a větší. Hlavní osa A primárních otvorů 71 by měla být orientována kolmo ke směru roztahování plenky během používání. Například na obr.24 pružný prvek pasu 409 zahrnuje látku 80. Látka 80 zahrnuje množství primárních otvorů 71 v seskupeném vzoru 412. Otvory 71 jsou orientovány tak, že hlavní osa A je kolmá ke směru E roztažení prvku pasu 409. Bylo by vhodné opatřit látku otvory seskupené do určitého vzoru. Vzory, kterým se dává přednost, mohou být vzory seskupených otvorů, nebo vzory s otvory uspořádanými do šachovnice, tak jak je to znázorněno na obr.2025.

U jiného příkladu na obr.25 je látka umístěna v bočním panelu 420. Boční panel 420 má dva různé směry roztahování, a to Ei a E2 . Směr Ej je směrem roztahování, který odpovídá pohybu hýždí uživatele, zatímco směr E₂ odpovídá roztahování způsobenému stehny uživatele.(Je nutné poznamenat, že boční panely 420 se mohou roztahovat v jednom nebo více směrech). Boční panel 420 zahrnuje látku 80 s otvory 71 seskupenými do vzorů 413, orientovaných do různých směrů. V oblasti hýždí 415 jsou otvory orientovány tak, že hlavní osa A otvorů 71 směřuje obecně kolmo na směr roztahování E. V oblasti stehen 416 je hlavní osa A otvorů 71 orientovaná obecně kolmo na směr roztahování E2 . Stejného efektu prodyšnosti lze dosáhnout v oblasti pasu, stehenních manžet a jiných pružných prvků výrobku najedno použití.

-22* Φ ·· ·· ·· • φ φ · · » φ φ • φ φ · φ φ · φ « · · • φφφφ φ · • Φ · « · φ · φφφφ φφ φ

I když je plenka najedno použití znázorněna jako provedení spodního prádla, které zahrnuje elastomerní látku podle tohoto vynálezu, kterému se dává přednost, uvedené závěry se neomezují pouze na tuto plenku najedno použití. Jiné součásti prádla, například navlékací plenky, cvičební kalhotky, hygienické vložky, pružná obinadla apod., mohou rovněž zahrnovat elastomerní látku podle tohoto vynálezu, a to v různých částech výrobku, kde poskytuje pohodlí, přilnutí k tělu a prodyšnost. Předpokládá se, že dokonce trvanlivé části prádla, například spodní prádlo a plavky, mohou využívat výhod vlastností, které se vyskytují u trvanlivé pórovité, roztažitelné elastomerní látky podle tohoto vynálezu.

Vícevrstvý film 120, podle tohoto vynálezu, se může zpracovávat použitím obvyklých procedur výroby vícevrstvých filmů na zařízení určeném k souběžnému protlačování filmu. Obecně lze uvést, že tavenina polymerů může být zpracována na film použitím jak technologie lití nebo foukání, tak i protlačování, přitom zmíněné způsoby jsou uvedeny v „Plastics Extrusion Technology“ druhé vydání od Allan A. Griff (Van Nostrand Reinhold - 1976). Litý film se protlačuje formou s lineární štěrbinou. Plochá látka se ochlazuje na velkém pohyblivém a leštěném válci. Na válci se film rychle ochladí, odloupne se od prvního válce, prochází přes jeden nebo více pomocných válců, dále přes sadu tažných pryží potažených válců nad navíjecí válec.

Při protlačování foukaného filmu je tavenina protlačována směrem nahoru přes tenký prstencovitý otvor formy. Tento proces se rovněž nazývá válcovité protlačování filmu. Do středu formy se vhání vzduch, který trubici nafukuje a expanduje. Vytváří se tím pohyblivá bublina, které se udržuje v konstantní velikosti ovládáním vnitřního tlaku vzduchu. Trubice filmu se zbaví vzduchu tím, že se protáhne zplošťujícím rámem (přes pár stlačujících válců) a dále se zavádí na navíjecí válec.

Souběžný proces protlačování vyžaduje, pro vytváření vícevrstvého filmu, více jak jedno protlačovací zařízení a buďto podávači blok souběžného protlačování, nebo vícenásobný sběrný systém forem a nebo jejich kombinace. U.S. patent 4,152,387 a 4,197,069 vydaný dne 1.května 1979 a 8.dubna 1980 na jméno Cloeren, uvádí princip souběžného protlačování pomocí podávacího bloku. Několik protlačovacích zařízení je spojeno do jednoho bloku, který k proporcionální změně geometrie každého průtokového kanálu, v přímém vztahu k objemu polymeru procházejícího zmíněnými průtokovými kanály, využívá pohyblivý dělič toku. Průtokové kanály jsou navrženy tak, že v místě společného průtoku materiály proudí stejnou rychlostí a pod stejným tlakem, čímž se eliminuje interfaciální napětí a nestabilita průtoku. Jakmile se materiály setkají v podávacím bloku, proudí jako kompozitní struktura do jedné sběrné formy. U tohoto procesu je důležité, aby se hodnoty viskozity

-23» · φ φ ·· · · • ··· · * · * ·· φ • · · · · · · ··· ·· ·· ···· ·· φ taveniny a hodnoty teploty taveniny materiálu příliš nelišily. Jinak by nestability průtoku měly za následek malou možnost ovládání tloušťky vrstvy vícevrstvého filmu.

Alternativou k souběžnému protlačování pomocí podávacího bloku je způsob protlačování pomocí vícenásobné sběrné formy, který je uveden v U S. patentu 4,125,387, 4,197,069, dále v U S. patentu 4,533,308, vydanému na jméno Cloeren dne ó.srpna 1985. Zatímco u systému s podávačim blokem jsou proudy taveniny společně přiváděny mimo a před vstupem do tělesa formy, u vícenásobné sběrné formy má každý proud taveniny ve formě svůj sběrný kanál, ve kterém polymery proudí nezávisle na sobě. Proudy taveniny se spojují u výstupu z formy tak, že každý původní proud zabírá celou šířku výstupu z formy. Pohyblivé štěrbiny (vaneš) umožňují nastavení výstupu z každého průtokového kanálu v přímé závislosti na objemu protékajícího materiálu, čímž se umožní společný průtok taveniny se stejnou lineární rychlostí, pod stejným tlakem a v požadované šířce.

Jelikož se průtočné vlastnosti a teplota taveniny polymerů mění v širokém rozsahu, použití štěrbinové formy přináší mnoho výhod. Forma sama poskytuje vlastnosti tepelné izolace, přičemž polymery s velkým rozdílem teploty tání, například až do hodnoty 80°C, se mohou zpracovávat společně.

Každý sběrný kanál ve štěrbinové formě se může navrhnout a přizpůsobit pro konkrétní polymer. Proto je proud každého polymeru ovlivněn pouze konstrukcí svého sběrného kanálu a nikoliv silami působícími od jiných polymerů. Toto uspořádání umožňuje, aby materiály s různou viskozitou taveniny byly společně protlačovány a vytvářely vícevrstvé filmy. Kromě toho, štěrbinové formy rovněž umožňují úpravu šířky jednotlivých sběrných kanálů, a to tak, že v nitřní vrstva může být zcela obklopena vnější vrstvou, což nezanechává exponované okraje. Zmíněné patenty rovněž uvádí kombinované použití systémů s podávačim blokem a štěrbinovou formou, aby se tím dosáhlo komplexnější vícevrstvé struktury.

Vícevrstvé filmy, podle tohoto vynálezu, mohou zahrnovat dvě nebo více vrstev, přitom alespoň jedna z nich je elastomerní vrstvou. Ačkoliv je elastomerní vrstva obecně připojená k jedné nebo dvěma potahovým vrstvám, požaduje se, aby se mohly použít vícenásobné elastomerní vrstvy, u kterých by každá elastomerní vrstva byla připojena k jedné nebo dvěma potahovým vrstvám. Třívrstvé filmy, například vícevrstvý film 120 na obr. 4, zahrnují centrální elastomerní jádro 101, které může zabírat od 10 do 90 % celkové tloušťky filmu. Vnější potahové vrstvy 103 mohou, ale nemusí být, identické a mohou zabírat od 5 do 45 % celkové tloušťky filmy. U třívrstvého filmu má vrstva jádra 101 protilehlou první a

0 0 9 9 9 0 9

-249 9 9 9 · 9 9 0 9 9 9 • · · · · 9 · ··· 99 99 9900 00 9 druhou stranu, kde je jedna strana plynule připojena k jedné straně každé vnější potahové vrstvě 103, a to před tím, než na látku začne působit napětí.

Po tom co byl vícevrstvý elastomerní film souběžně protlačen, je zaveden do formovací struktury kde je děrován a ochlazen, přitom se vytváří makroskopicky expandovaná, trojrozměrná a děrovaná elastomerní látka podle tohoto vynálezu. Film se může vytvořit tažením takového filmu proti formovacímu sítu, nebo jiné formovací struktuře, a to pomocí vakua a průchozím vzduchem, nebo proudem vody po povrchu vnějšího povrchu filmu. Takové postupy jsou popsány ve zmíněném patentu vydanému na jméno Radel a spol., a stejně tyk v U.S. patentu 4,154,240 vydanému na jméno Lucas a spol.. Oba patenty jsou uvedeny pro porovnání. Vytvoření třírozměrné elastomerní látky lze alternativně realizovat aplikací proudu tekutiny, s dostatečnou silou a protékajícím množstvím, tak jak je to uvedeno v U.S. patentu 4,695,422 vydanému na jméno Curro a spol. Alternativně se může film vytvořit tak, jak je to popsáno v U. S. patentu4,552,709 vydanému na jméno Koger a spol. Uvedené patenty jsou zahrnuty pro porovnám. Přednost se dává tomu, aby elastomerní látky byla stejně makroskopicky expandovaná a děrovaná způsobem podporujícím formovací strukturu v diferenciální zóně tlaku tekutiny pomocí stacionárního podpůrného prvku, tak jak je to uvedeno v U.S. patentu 4,878,825 a 4,741,877, oba patenty jsou vydané na jméno Mullane, Jr., a jsou zde zahrnuty pro porovnání.

Přestože to není zobrazeno, postup podle tohoto vynálezu, používající obvyklé formovací síto s tkanou drátěnou strukturou, rovněž vytváří látku v rámci tohoto vynálezu. Obliny tkaného drátěného formovacího síta vytváří makroskopicky expandovanou trojrozměrnou látku se zvlněným vzorem na prvním povrchu, kde zvlnění odpovídá oblinám síta. Zvlnění zůstává obecně v rovině prvního povrchu vzdálené od roviny druhého povrchu. Průřez propojovacích prvků zůstává směrem nahoru tvarován do vydutého tvaru s propojovacími bočními stěnami propojovacích prvků končícími tak, že v rovině druhého povrchu vytváří sekundární otvory.

Formovací struktura, které se dává zvláště přednost, zahrnuje laminátovou strukturu leptanou fotomechanickým způsobem viz obr. 15, na kterém je znázorněn zvětšený, částečně rozčleněný perspektivní pohled na laminátovou strukturu vytvořenou leptáním fotomechanickým způsobem, a to typu, který se používá pro vytváření plastické látky zobrazené na obr.2. Laminátová struktura 30 je konstruována v souladu se závěry již zmíněného patentu vydaného na jméno Radel a spol., a sestává z jednotlivých vrstev 31, 32, a 33. Porovnání obr.3 s elastomerní látkou 80 na obr.2 ukazuje, jak primární otvory 71 v rovině 102 elastomerní látky 80 odpovídají otvorům 61 v nejhořejší rovině 62 laminátové struktury

-25• *« φ φ ·· φ φ φ φφφ φ φ φφ φ φ φφφ φφφ φφ φ φφφ φ φφφφφ φ φ φφ φ φ φ ΦΦΦΦ φφφ φφφ φφ φφ ΦΦΦΦ φφ φφφ vytvořené fotomechanickým leptáním. Podobně platí, že otvory 72 v rovině 106 elastomerní látky 80 odpovídají otvorům 63 v nej spodnější rovině 64 laminátové struktury 30 vytvořené fotomechanickým leptáním.

Nejhořejší povrch laminátové struktury 30 umístěné v nejhořejší rovině 62. může zahrnovat mikroskopický vzor výrůstků 48, aniž by se tím narušil rozsah tohoto vynálezu. Dosahuje se toho aplikací odporového povlaku, který odpovídá mikroskopickému vzoru povrchových odchylek na horní straně rovinné laminátové vrstvy 31 vytvořené fotomechanickým leptáním, a dále inicializací druhého procesu fotomechanického leptání. Druhý fotomechanický proces leptání vytváří laminátovou vrstvu 31 s mikroskopickým vzorem výrůstků 48, a to na nejhořejším povrchu propojovacích prvků definujících pětiboké otvory 41. Mikroskopický vzor výrůstků podstatně neoddaluje první povrch od roviny prvního povrchu První povrch je vnímán v makroskopickém měřítku, zatímco výrůstky v mikroskopickém měřítku. Konstrukce laminátové struktury, zahrnující takový vzor výrůstků 48 na nejhořejší vrstvě, je uvedena ve zmíněném patentu Ahr a spol.

Postup výroby laminátové struktury typu znázorněném na obr.2 je uveden ve zmíněném patentu Radel a spol. Laminátová struktura zhotovená fotomechanickým leptáním je zavinuta, pomocí známé techniky, do válcovitého formovacího prvku 520. zobrazeného na obr. 16, kde jsou protilehlé konce spojeny v souladu se závěry patentu Radel a spol., a to za účelem výroby bezešvého válcovitého formovacího prvku 520.

Nejokrajovější povrch 524 válcovitého formovacího prvku 520 se používá k vytváření vícevrstvé elastomerní látky, která se dostává do styku se zmíněným prvkem, zatímco nej vnitřnější povrch 522 trubkového prvku se obecně v průběhu formování plastové látky nedotýká. Trubkový prvek se u provedení podle tohoto vynálezu používá jako formovací povrch na vyhlazovacím/děrovacím válci 555. a to během procesu, který je popsán velmi podrobně ve zmíněném patentu Lucas a spol. Zařízení 540, kterému se zvláště dává přednost, je uvedeno ve zmíněném patentu a je znázorněno i na obr. 17. Zhmuje prostředek k vyhlazení výstupků a děrovací prostředek 543, dále zahrnuje navíjecí prostředek 545, který zároveň filmu poskytuje konstantní napětí a dopředný pohyb, a který v případě, že je to požadováno, může být identický, v konstrukci i činnosti, s odpovídajícími částmi zařízení zobrazeného a popsaného v U.S. patentu 3,674,221 vydanému na jméno Riemersma dne 4.ěervence 1972, který je zahrnut pro porovnání. Rám, ložiska, podpěry apod., které musí být, vzhledem k funkčnosti prvků zdrzení 540. zahrnuty, nejsou podrobněji zobrazeny nebo popsány, a to z důvodu zjednodušení popisu tohoto vynálezu, a rovněž i proto, že odborníkům v oboru strojů na výrobu plastových filmů jsou tyto detaily známé.

Stručně řečeno, zařízení 540 schematicky znázorněné na obr. 17, zahrnuje prostředky pro plynulý příjem pásu termoplastického filmu 550 ze souběžného protlačovacího zařízení 559 , a jeho přeměnu na vyhlazený děrovaný film 551. Film 550 je podáván přímo z procesu souběžného protlačování při stále ještě vyšší teplotě než je termoplastická teplota, což umožňuje jeho vakuové zpracování ještě před ochlazením. Alternativně se film 550 může zahřívat proudem horkého vzduchu nasměrovaným na jeden povrch filmu, při současné aplikací vakua těsně u protilehlého povrchu filmu. Pro udržení možnosti ovládání filmu 550 tak, aby se předešlo vrásnění a/nebo makroskopickému zbytnění filmu, zařízení 540 zahrnuje prostředek pro udržování konstantního směrového napětí ve filmu, a to směrem proti směru i po směru pohybu filmu od zóny, kde je teplota větší než termoplastická teplota filmu, kdy se v této zóně vyskytuje nulové napětí ve směru pohybu zařízení a rovněž v příčném směru k pohybu zařízení., které má tendenci film makroskopicky zbytnět. Pro ovládání a vyhlazení běžícího pásu termoplastického filmu se požaduje existence napětí, přitom zóna s nulovým napětím je výsledkem dostatečně vysoké teploty v zóně, která umožňuje vyhlazení výstupků a děrování filmu.

Obr. 17 znázorňuje vyhlazovací a děrovací prostředek 543, který zahrnuje otočně namontovaný vyhlazovací a děrovací válec 555 s uzavřenými konci 580, neotáčející se třídílnou vakuovou sběrnou sestavu 556 a nepovinnou trysku horkého vzduchu (není znázorněna). Sestava 556 sestává ze sběrných prvků 561, 562, 563. Na obr. 17 je rovněž znázorněn otočný zaváděcí/chladicí válec 566 a válec s hladkým povrchem 567 (neoprén s malou hustotou), který je poháněn zmíněným chladicím válcem 566. Poskytnutím prostředků (nejsou znázorněné) pro nezávislé ovládání stupně vakua v třídílném vakuovém sběrném zařízení, je termoplastický pás filmu pohybující se okolo části válce 555 sekvenčně vystaven působení prvního stupně vakua ve zmíněném sběrném prvku 561 druhého stupně v prvku 562 a třetího stupně vakua v prvku 563 sestavy 556. Tak jak to bude popsáno později, vakuum aplikované prvkem 561 umožňuje udržovat napětí ve směru proti pohybu filmu, přitom vakuum aplikované prvkem 562 umožňuje děrování filmu, a vakuum aplikované prvkem 563 umožňuje chlazení filmu pod jeho termoplastickou teplotu, a dále umožňuje aplikovat napětí ve směru pohybu. Pokud je to žádoucí, může se povrch vyhlazovacího-děrovacího válce 555, kontaktující film, předem ohřívat ještě před dosažením prvku 562, a to prostředky známými v oboru (nejsou znázorněné), aby se tím filmům, obsahujícím polymery odolné proti pohybu, během operace vyhlazování, umožnilo přizpůsobit se povrchu válce.. Štěrbina 570 mezi chladicím válcem 566 a válcem s měkkým povrchem 567 i e zatížena pouze nominálně, jelikož vysoký tlak „vyžehlí“ trojrozměrné

-27výstupky, které se na filmu vytváří již zmíněným způsobem. Dokonce i nominální tlak ve štěrbině 570 pomáhá vakuu, aplikovanému prvkem 563, izolovat napětí ve směru pohybu (napětí vzniklé při navíjení filmu) od části vyhlazování/ děrování válce 555 a umožňuje štěrbině odloupávat děrovaný film zbavený výstupků od vyhlazovacího-děrovacího válce 555. Zatímco okolní vzduch procházející filmem do prvku 563 běžně film ochlazuje pod hodnotu termoplastické teploty, průchod chladivá chladicím válcem, tak jak je to znázorněno šipkami 573, 574 (obr. 17) umožní, aby zařízení mohlo manipulovat tenčím filmem, nebo s ním manipulovat při vyšší rychlosti.

Vyhlazovací a děrovací prvek 543 zahrnuje otočně namontovaný vyhlazovací a děrovací válec 555 , prostředek (není zobrazen) k otáčení válcem 555 při ovládané obvodové rychlosti., neotáčející se tndílnou vakuovou sběrnou sestavu 556 umístěnou uvnitř válce 555, prostředek (není zobrazen) upravující velikost vakua uvnitř tří prvků 561, 562, 563. a dále nepovinnou trysku horkého vzduchu (není zobrazená). Vyhlazovací -děrovací válec 555 může být zkonstruován podle zmíněného patentu Lucas a spol., s tou výjimkou, že se trubkovitý povrch vytvářející laminát, podle tohoto vynálezu, nahradí děrovaným trubkovitým povrchem.

Shrnuto, první vakuový prvek 561 a třetí vakuový prvek 563. oba uložené uvnitř válce 555, umožňují udržovat v podstatě konstantní napětí ve směru i proti směru pohybu pásu filmu, zatímco střední část filmu, přilehlá k druhému vakuovému prvku 562 uvnitř válce 555, je vystavena působení pro napětí rušivého tepla a vakua, což ovlivňuje vyhlazování a děrování filmu.

Zatímco je aplikace uvedené fotomechanicky leptané laminátové struktury realizovatelná během operace vytváření filmu ve vakuu, tak jak to bylo obecně naznačeno v patentu Lucas a spol., předpokládá se, že fotomechanicky leptané laminát vytvářející struktury, podle tohoto vynálezu, mohou být použity se stejným zařízením k přímému vytváření trojrozměrné plastové struktury podle tohoto vynálezu. Takový postup by zahrnoval použití zahřátého plastového materiálu, například termoplastické pryskyřice, přímo na formovací povrch, a to při použití dostatečně velkého pneumatického diferenciálního tlaku na zahřátý tekutý plastický materiál, aby se tento materiál mohl přizpůsobit děrovanému povrchu vytvářejícímu laminát, a dále umožnit materiálu tvrdnout a následně oddělit trojrozměrnou plastickou strukturu od formovacího povrchu.

Zatímco látka na obr. 2 představuje zvláště preferované provedení tohoto vynálezu, může se použít v rámci struktury podle tohoto vynálezu, jakékoliv množství propojovacích prvků, to znamená sekundární, terciární apod. Příklad takové struktury je znázorněn na

-28·· · · · · ··· • · · · · · · • · · · · 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9

99 9999 99 · obr. 18, který rovněž zobrazuje variantu směrem nahoru orientovaného průřezu propojovacího prvku vydutého tvaru. Síť otvorů na obr. 18 zahrnuje primární otvor 301 vytvořený množstvím primárních propojených prvků, například prvků 302,303.304 a 305, které jsou navzájem propojeny v nejhořejší rovině 307 látky 300, kde se zmíněný otvor dále dělí na menší sekundární otvory 310 a 311 pomocí sekundárního propojovacího prvku 313 ve střední rovině 314. Primární otvor 310 se dále terciárním propojovacím prvkem 320 dělí na ještě menší sekundární otvory 321 a 322 v ještě níže položené rovině 325 uvnitř látky 300. Obr. 19, zhotovený podél čáry řezu 19-19 na obr. 18, ukazuje, že roviny 314 a 325 jsou obecně rovnoběžné s rovinami 307 a 330. mezi kterými se nachází.

U provedení látky zobrazené na obr. 17 a 18 jsou primární a sekundární propojovací prvky dále připojeny k protínajícím terciárním propojovacím prvkům, například k prvkům 320, které mají rovněž průřez ve tvaru nahoru obrácené výdutě, a to po celé své délce. Protínající primární, sekundární terciární propojovací prvky končí navzájem souběžně v rovině 330 druhého povrchu 332 , kde vytváří množství otvorů 370,371,372 v druhém povrchu látky. Je zřejmé že primární, sekundární a terciární propojovací prvky, umístěné mezi prvním a druhým povrchem látky 300, vytváří uzavřenou síť spojující každý z primárních otvorů, například otvor 301 v prvním povrchu 331 látky s množstvím sekundárních otvorů, například s otvory 370, 371.372, v druhém povrchu 332 látky.

Oceněna bude skutečnost, že nahoru směřující propojovací prvky vydutého tvaru, používané v látkách podle tohoto vynálezu, mohou být po celé své délce rovné. Alternativně mohou mít zakřivený tvar, mohou zahrnovat dva nebo více rovných segmentů, mohou být i jinak orientované, a to v libovolném požadovaném směru podél každé části své délky.

Neklade se podmínka, aby byly propojovací prvky navzájem identické. Kromě toho lze zmíněné tvary různě kombinovat do požadovaného vzoru. Bez ohledu na tvar, který by byl nakonec vybrán, nahoru orientovaný průřez vydutého tvaru, který existuje podél příslušných délek propojených propojovacích prvků, pomáhá do elastomerních látek podle tohoto vynálezu vnášet pružnost a trojrozměrný tvar.

Odborníkům v oboru bude zřejmé, že lze realizovat různé změny a modifikace, aniž by se přitom autor změn vzdaloval od duchu a rozsahu tohoto vynálezu. Například v případě, že je úmyslem vyrábět látku podle tohoto vynálezu, kde předem určená část látky je schopna zabránit přenosu tekutiny, potom je reálné provádět vyhlazovací operaci bez nebezpečí roztrhnutí látky v druhém povrchu. U.S. patent 4,395,215 vydaný na jméno Bishop dne 26.července 1983 a U.S, patent 4,747,991 vydaný na jméno Bishop dne 31.května 1988, oba tyto patenty jsou zahrnuty pro porovnání, uvádí způsob konstrukce válcovitých formovacích

-294 44 44 44 44

444 4 4 ·4 4 4 44

444 44 4 44

444 44· 4444

4 4 4 · 44

444 44 44 <444 44 4 struktur, které jsou schopné vyrábět trojrozměrně expandované filmy, které jsou rovnoměrně vyhlazeny (zbaveny výstupků), ale jsou vyděrovány pouze v předem stanovených oblastech.

Autoři patentové přihlášky věří, že zde uvedený popis umožní odborníkům v oboru uvést tento vynález do praxe v různých formách. Předkládá se následující příklad provedení elastomerní látky a analytický způsob jejího provedení, a to za účelem ilustrace výhodné pružné spolehlivosti elastomerní látky, které se dává, podle tohoto vynálezu, zvláště přednost

Příklad

Rovinný souběžně protlačovaný vícevrstvý film se vyrobil a následně formoval, již uvedeným způsobem, do elastomerní látky podle tohoto vynálezu, tak jak je to znázorněno na mikrofotografiích na obr. 9-11. Souběžně protlačený film zahrnuje tři vrstvy (obr.4) s elastomerní vrstvou, která zahrnuje trojblok kopolymeru styrenu, a s potahovými vrstvami obsahujícími polyolefinový materiál. Celková tloušťka filmu má hodnotu 0,09 mm, kde elastomerní vrstva zahrnuje 75-90 % tloušťky filmu před jeho zformováním do trojrozměrné elastomerní látky. Jelikož je přesné měření trojrozměrné elastomerní látky obtížné, měření tloušťky od prvního do druhého povrchu se provádí v hodnotách řádově 1 mm, při poměru roztažení přibližně 10:1. U neroztažené konfigurace nepřerušovaný první povrch obecně vytvořil pravidelný vzor propustných otvorů o ploše 1 mm², které jsou od sebe ve všech směrech vzdáleny 1 mm. Sekundární otvory jsou o něco menší než primární otvory a poskytují elastomerní látce otevřenou plochu otvorů s hodnotou přibližně 12-16 %.

Vzorová elastomerní látky, podle tohoto vynálezu, vykazuje spolehlivý pružný výkon opakovaným a uvolňovaným roztahováním na hodnotu 400 % a více, aniž by došlo k významnějšímu ovlivnění pórovitosti a pružnosti. Obecně platí, že látka vykazuje vyšší modul pružnosti při prvním roztažení, kdy potahové vrstvy vykazovaly nepružné napětí. Proto žadatelé věří, že se vytvoří mikroskopické vrásčitosti na propojovacích prvcích v oblastech napětí nepružných potahových vrstev, což bude mít za následek nižší a obecně konstantní hodnotu modulu látky.

U způsobu, kterému sedává zvláště přednost, a který charakterizuje žádoucí pružné chování vzorové elastomerní látky, se použila níže uvedená analytická metoda u vrubové zkoušky tahem, a to za účelem stanovení hodnoty práce při zjišťování charakteristik vzniku trhlin. Práce potřebná pro roztržení je reprezentována v podstatě plochou pod křivkou namáhání- napětí, vynaložená při napínání od nulového napětí do roztržení. Tato analytická metoda byla vybrána tak, aby byla především užitečná při pochopení vrubové citlivosti vzorové látky a její schopnosti vzdorovat katastrofálnímu zhroucení, a to vlivem šíření trhlin

-30-a ·« ·♦ • · · · • · · • 9 · · • · · ·· ···· během natahování. Vzorky vzorové elastomerní látky, podle tohoto vynálezu, si do roztržení vyžádaly vynaložení práce v průměrné hodnotě 40 kg mm (?). Pomocí příkladu, u kterého byly pomocí stejné metody testovány vzorky neděrovaného, rovinného a souběžně protlačovaného filmu, který se použil k vytvoření vzorové trojrozměrné látky, byla zjištěna nutná práce s hodnotou okolo 8 kg mm.

Analytické metody

Následující uvedený popis reprezentuje analytickou metodu,která se ukázala být vhodnou metodou pro stanovení výkonnosti pórovitých elastomemích látek, a to v souladu s tímto vynálezem.

Vrubová zkouška tahem

Způsob testování je založen na metodě ASTM D882 a měří charakteristiky práce potřebné k roztržení děrovaných filmů nebo látek. Způsob lze aplikovat na široký rozsah polymerních filmů, látek a složených struktur.

Složky hardwaru

Elektronický přístroj pro zkoušku tahem: požaduje se přístrojí pro zkoušku tahem (trhací zkoušku) s kalibrovatelným universálním a konstantním stupněm prodloužení tahem a se schopností sběru dat. Testovací přístroj musí být vybaven vhodnou zátěžovou buňkou sloužící k měření zatížení tahem s kapacitou 25 % až 75 % kapacity zátěžové buňky, a dále zařízením ulehčujícím sběr dat. Testovací přístroj musí být vybaven upínacími čelistmi uzpůsobenými pro testování látky tak, aby k roztržení látky došlo v látce a nikoliv v místě upnutí do čelistí. Vhodné zařízení je v oboru známé a je k dispozici u Instron Engineering Corp., Canton MA, nebo u SINTECH-MTS Systems Corp., Eden Prairie, MN.

Složky softwaru

Výpočet práce potřebné k roztržení: použít lze software sloužící k výpočtu zmíněné práce. Softwarem se z výstupu přístroje pro zkoušku tahem vypočítá plocha pod křivkou namáhání/napětí, a to různými způsoby známými v oboru. Například, hodnota potřené práce se může vypočítat integrováním křivky namáhání/napětí získané z uvedeného přístroje. U alternativy se potřebné množství práce může vypočítat ručně v oboru známými způsoby, které slouží k určení plochy pod geometrickou křivkou.

-319 Μ 9· ·* ·· • > · 9 · 9 9 9 9 9«

999 99 9 99

99999 9 9 99 9

9 9 9 9 9 9

999 99 99 9999 99 9

Příprava nástrojů a testovaného vzorku

Rychlost křižáku: 50,8 cm/min

Měřená délka: vzorek materiálu látky se připraví ve formě proužků širokých 2,54 cm a měřenou délkou 5,08 cm.

Vrubování: každý vzorek látky se vrubuje pomocí nové žiletky vytvořením příčné štěrbiny dlouhé 1,27 cm přes otvor v blízkosti středu měřené délky.

Postup: Vzorek látky opatřený vruby se vloží do čelistí kalibrovaného testovacího přístroje a zatíženého tak, aby se vyloučil jakýkoliv průvěs vzorku. Vrubovaný vzorek se natahuje až do roztržení, přitom zařízení sběru dat zaznamenává data namáhání/napětí. Následně se provede výpočet práce spotřebované do přetržení vzorku.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Pórovitá makroskopicky expandovaná a trojrozměrná elastomerní látka s nepřerušovaným prvním povrchem a přerušovaným druhým povrchem, kdy zmíněný první povrch je umístěn v rovině rovnoběžné s rovinou zmíněného druhého povrchu, přičemž obě roviny jsou od sebe vzdálené, kdy zmíněná elastomerní látka je charakteristická tím, že zahrnuje množství elastomerních propojovacích prvků s nahoru orientovanými průřezy vypouklého tvaru, které slouží k odpojení aplikovaných namáhání, vyvolávajících napětí ve zmíněném prvním povrchu, od zmíněného druhého povrchu, kdy zmíněné propojovací prvky definují alespoň jeden primární otvor ve zmíněném prvním povrchu, přitom primární otvor zahrnuje hlavní osu a vedlejší osu kolmou k hlavní ose, kdy hlavní osa je obecně orientována kolmo k aplikovanému namáhání vyvolávajícímu napětí, kde zmíněná propojovací boční stěna vystupující ve směru druhého povrchu a končící tak, že vytváří alespoň jeden sekundární otvor s místy vzniku trhlinek ve zmíněném druhém povrchu elastomerní látky tak, že namáhání vyvolávající napětí na elastomemí látce jsou v podstatě odpojena od míst vzniku trhlinek ve zmíněných sekundárních otvorech, a to alespoň do okamžiku, kdy sekundární otvor již není vzdálen od roviny prvního povrchu, jestliže je látka zatížena zmíněným napětím.
2. 2. Elastomerní látka podle nároku 1,vyznačující se tím, že zmíněná hlavní osa má první délku a zmíněná vedlejší osa má druhou délku, které je menší než délka hlavní osy, a to tehdy, když látka není zatížena napětím.
3. 3. Elastomemí látka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že poměr zmíněné první délky hlavní osy ke zmíněné druhé délce vedlejší osy má hodnotu větší jak

   1,5 : 1 v případě, že látka není roztažena.
4. 4. Elastomerní látka podle kteréhokoliv nároku 1-3, vyznačující se tím, že zahrnuje uvolněnou otevřenou plochu, jestliže látka není zatížena napětím, a dále zahrnuje zatíženou otevřenou plochu, jestliže je látka zatížena napětím, přitom zmíněná zatížená otevřená plocha zahrnuje alespoň 50 % uvolněné otevřené plochy, jestliže je zmíněná látky zatížena aplikovaným napětím s hodnotou okolo 50 %.

   -33• ·· *♦ ·· ·· · • · · · · ·· 9 · 9 9 9

   9 9 9 9 · 9 9 9 9

   9 999 9 9 9 9999 9 • ···· ··· ··· 99 99 9999 99 999
5. 5. Elastomerní látka podle kteréhokoliv nároku 1-4, vyznačující se tím, že zmíněná látka je elastomerní látkou při aplikovaném napětí až 400 %.
6. 6. Elastomerní látka podle kteréhokoliv nároku 1-5, vyznačující se tím, že dále zahrnuje vláknitý netkaný materiál upevněný k alespoň jedné straně elastomerní látky tak, že elastomerní látka a zmíněný netkaný materiál vytvářený kompozitní laminát.
7. 7. Prádlo zahrnující alespoň jednu elastomerní část s první směrem roztahování, kde elastomerní část zahrnuje pórovitou a makroskopicky expandovanou trojrozměrnou elastomerní látku, nepřerušovaný prvním povrch a přerušovaný druhý povrch, kdy je zmíněný první a druhý povrch umístěný v rovinách navzájem rovnoběžných a od sebe vzdálených, přitom je elastomerní látka charakteristická tím, že zahrnuje množství elastomerních propojovacích prvků s průřezem vypouklého tvaru orientovaným směrem nahoru, které slouží k odpojení napětí, vyvolaného aplikovaným namáháním, ve zmíněném prvním povrchu od zmíněného druhého povrchu, kdy zmíněné propojovací prvky definují množství primárních otvorů ve zmíněném prvním povrchu, přitom primární otvory zahrnují hlavní osu a vedlejší osu kolmou k hlavní ose, kdy je hlavní osa obecně orientována kolmo k aplikovanému namáhání vyvolávajícímu napětí, kde zmíněná propojovací boční stěna vystupuje ve směru druhého povrchu a končí tak, že vytváří alespoň jeden sekundární otvor s místy vzniku trhlinek ve zmíněném druhém povrchu elastomerní látky tak, že namáhání vyvolávající napětí na elastomerní látce jsou v podstatě odpojena od míst vzniku trhlinek ve zmíněných sekundárních otvorech, a to alespoň do okamžiku, kdy sekundární otvor již není vzdálen od roviny prvního povrchu, jestliže je látka zatížena zmíněným napětím.
8. 8. Prádlo podle nároku 7, vyznačující se tím, že zahrnuje základní část zahrnující pro tekutinu propustnou horní vrstvu, pro tekutinu nepropustnou spodní vrstvu připojenou k horní vrstvě, a dále absorpční jádro umístěné mezi alespoň částí horní vrstvy a spodní vrstvy.
9. 9. Prádlo podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že elastomerní látka zahrnuje uvolněnou otevřenou plochu, jestliže látka není zatížena napětím, a dále zatíženou otevřenou plochu, je-li zmíněná látka zatížena napětím, přitom zatížená

   -34otevřená plocha zahrnuje alespoň 50 % zmíněné uvolněné otevřené plochy, jestliže je zmíněná látka udržována pod napětím s hodnotou alespoň 50 %.

   lO.Prádlo podle kteréhokoliv nároku 7-9, vyznačující se tím, že absorpční výrobek na jedno použití zahrnuje elastomerní boční panel, který vybíhá příčně směrem ze základní části, kde zmíněný elastomerní boční panel lze roztáhnout v prvním směru a v druhém směru, přitom elastomerní panel zahrnuje zmíněnou elastomerní látku, u které jsou zmíněné otvory orientovány tak, že hlavní osa alespoň primárních otvorů je obecně kolmá ke zmíněnému prvnímu směru roztahování, a kde zmíněná hlavní osa, alespoň některých primárních otvorů, je kolmá ke zmíněnému druhému směru roztahování.