CZ2000421A3 - Utírací výrobek mající mulovou vrstvu a trojrozměrný utírací povrch - Google Patents

Abstract

Utírací výrobek (20) pro jednorázové použití obsahuje první vrstvu (100) a druhou vrstvu (200), výhodně obsahuje třetí vrstvu (300), kde vlákna nebo příze první vrstvy (100) mají původ v přírodních materiálech např. celulózová vlákna nebo jsou ze syntetických materiálů např. z polyolefinů, polyamidů, polyesterů, vrstva (300) může být v podstatě stejnájako první vrstva (100), přičemž druhá vrstva (200) má síti se podobající uspořádání vláken tvořené vlákny (220) a na ně kolmými vlákny (240) s překříženími (260) vláken a otvory (250) uspořádané v pravidelném, opakujícím se vzorování, podobající se mřížce nebo obsahujícím polymerovou síť tzv. nulový materiál, kde druhá vrstva (200) je připojena k vrstvám (100,300) pomocí tepelných nebo chemických prostředků např. účinkem ohřívání se vytvoří makroskopicky trojrozměrná textura na vnějším povrchu vrstev (100, 300).

Description

Oblast techniky

Přihlašovaný vynález se týká utíracích výrobků pro jednorázové použití a konkrétně se zaměřuje na takové utírací prostředky pro jednorázové použití, které mají makroskopicky trojrozměrný utírací povrch.

Dosavadní stav techniky

Utírací výrobky pro jednorázové použití jsou v této oblastí techniky dobře známé. Takové utírací prostředky jsou typické tím, že mají substrát, jenž obsahuje jeden nebo více materiálů a vrstev. Před použitím se substrát může předem zvlhčovat zvlhčujícím činidlem, popřípadě se může v určité fázi použití výrobku kombinovat s kapalinou, „Předem zvhčené“ utírací výrobky se rovněž označují jako „mokré kapesníky“ a ,/učníěky“.

Patent USA 5 525 397 vydaný na jméno Shizuno a spol. popisuje čisticí vrstvu, která obsahuje polymerovou síťovinu a přinejmenším jednu netkanou vrstvu. V tomto dokumentu se uvádí, že vlákna netkané vrstvy se spřádají se síťovinou, aby se vytvářelo celistvé těleso.

Patent USA 3 597 299 vydaný na jméno Thomas a spol. popisuje složený výrobek, který obsahuje mul a krepovanou celulosovou vrstvu. Na Thomasových vyobrazeních je předvedeno lepení vrstev po délkách vláken mulu. Patent USA 4 522 863 vydaný na jméno Keck a spol. popisuje vrstvení, které se skládá jemné, přehýbané vnější vrstvy, prostřední vrstvy obsahující mul nesoucí plastisolové lepidlo reagující na teplo a z netkané vrstvy z mikrovláken kladených v podobě foukané taveniny. Keck popisuje okénka z nelepených vláken, která se vytvářejí mezi vlákny mulu.

Provedení, která popisuje Thomas a Keck mají nevýhodu vtom, že jejich výsledné textury a vyvýšení mohou být omezovány geometrií mulové vrstvy. Konkrétně lze uvést, že obzvláště tam, kde se vnější vrstva lepí k mulové vyztužující vrstvě a tudíž pouze části vnější vrstvy mezi vlákny mulu zůstávají nepřilepeny k mulovému materiálu, je textura a vyvýšení vnější vrstvy omezeno geometrií otvorů v mulové vrstvě.

• · · · · ·

Podstata vynálezu

V souladu s uvedenými skutečnostmi je cílem přihlašovaného vynálezu vyvinout utírací výrobek pro jednorázové použití, který má makroskopicky trojrozměrný povrch, jenž vykazuje texturu a tloušťkou pro dokonalejší utírání.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí utíracího výrobku pro jednorázové použití mající makroskopicky trojrozměrný povrch, jenž vykazuje nahodilou, neopakující se texturu.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí vlhkého ručníku pro jednorázové použití, jako je jednorázový vlhký ručníček pro kojence, který má makroskopicky trojrozměrný povrch pro dokonalejší čištění fekálního materiálu.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí vícevrstvového utíracího výrobku, kteiý obsahuje první vrstvu, jež se hromadí na základě stahování druhé vrstvy ve vztahu k první vrstvě, a ve kterém se první vrstva přerušovaně lepí ke druhé vrstvě pro účely vytvoření zdokonalené textury hromadící se první vrstvy.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí utírací výrobek mající první vrstvu a druhou vrstvu, která obsahuje síťového uspořádání vláken vedených mezi překříženími vláken, přičemž první vrstva je přerušovaně přilepena ke druhé vrstvě v místech, která jsou od sebe oddělena v rozsahu určitých vzdáleností.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí předem zvlhčeného ručníku, který se může balit pro účely používání jako ručníku pro čištění fekálního materiálu od kojenců až do dospělé osoby trpící inkontinencí.

Přihlašovaný vynález poskytuje vícevrstvový utírací výrobek pro jednorázové použití.

Tento utírací výrobek obsahuje přinejmenším dvě vrstvy nebo dílčí vrstvy. První vrstva může mít podobu netkané vláknité struktury. Druhá vrstva má podobu síťového uspořádání vláken, přičemž tato vlákna jsou vedena mezi překříženími vláken. V jednom provedení druhá vrstva obsahuje plastový mulový materiál mající pravidelné, opakující se vzorec překřížení vláken a otvorů nebo buněk vymezených mezi vlákny.

První vrstva se lepí na druhou vrstvu a první vrstva má makroskopicky trojrozměrný povrch mající podobu nepravidelného, neopakujícího se uspořádání vrcholků a prohlubní. Toto nepravidelné, neopakující se uspořádání vrcholků a prohlubní se odlišuje od opakujícího se • · · ·

-3vzorce překřižování vláken a otvorové geometrie mulu tím, že uspořádání vrcholků a sedel není omezeno opakující se, pravidelnou geometrií otvorů v mulovém materiálu.

První vrstva se může přerušovaně lepit na vlákna druhé vrstvy v místech, která jsou od sebe oddělena v rozsahu určitých vzdáleností. Konkrétně jde o to, že první vrstva se může přerušovaně lepit na druhou vrstvu na překříženích vláken. Části vláken, které se nacházejí mezi překříženími vláken, se k první vrstvě nepřilepují, takže hotová povrchová textura první vrstvy není omezena opakující se, pravidelnou geometrií otvorů v síťovém uspořádám vláken.

Části první vrstvy se hromadí na základě stahování druhé vrstvy ve vztahu k první vrstvě, čímž se vytváří makroskopicky trojrozměrný povrch první vrstvy. Trojrozměrný povrch první vrstvy má poměrně vyzdvižené vrcholky a poměrně nízko vtlačené prohlubně. Vrcholky první vrstvy vytvářejí podlouhlé, vyzdvižené hřebeny. Přinejmenším některé z hřebenů procházejí napříč přinejmenším jedním vláknem druhé vrstvy.

Hřebeny mohou mít takovou délku, která je vetší než vzdálenost mezi sousedními překříženími vláken. Výsledné podlouhlé hřebeny jsou deformovatelné a vytvářejí utírací prvky pro dokonalejší odstraňování materiálu z čištěného povrchu. Přinejmenším některé z hřebenů jsou vedeny směrem, který je rozdílný od přinejmenším některých z dalších hřebenů. V souladu s tím je výrobek podle přihlašovaného vynálezu účinný při sbírání materiálu zejména tehdy, když se tento výrobek používá pro utírání v různých směrech.

Existuje přesvědčení, že ve srovnání sraženými povrchy vytvářejí výsledné měkké, deformovatelné hřebeny poměrně měkký utírací povrch. Výsledkem toho je, že utírací výrobek podle přihlašovaného vynálezu může poskytovat účinné a k tomu jemné čištění.

Bez jakéhokoli lpění na teorii existuje navíc přesvědčení, že se utírací výrobek podle přihlašovaného vynálezu vyhýbá použití opakující se, pravidelné povrchové textury, které se může projevovat jako hrubější prostředek než nepravidelné, neopakující se vzorování.

Makroskopicky trojrozměrný povrch je charakteristický průměrný výškový rozdíl mezi vrcholky a prohlubněmi, průmětná vzdálenost od vrcholku k vrcholku a bezrozměrný index povrchové topografie, což je poměr průměrného výškového rozdílu vůči průměrné vzdálenosti od vrcholku k vrcholku. Průměrný výškový rozdíl může být přinejmenším přibližně 0,5 mm, výhodněji pak přinejmenším přibližně 1,0 mm a ještě výhodněji přibližně 1,5 mm. Průmětná vzdálenost od vrcholku k vrcholku může být přinejmenším přibližně 1,0 mm, výhodněji pak přinejmenším přibližně 1,5 mm a ještě výhodněji přibližně 2,0 mm. V jednom provedení je ·

• · • ·

-4průměmá vzdálenost od vrcholku k vrcholku v rozsahu od přibližně 2 mm do přibližně 20 mm a obzvláště v rozsahu od přibližně 4 mm do přibližně 12 mm. Index povrchové topografie může být přinejmenším 0,10 a méně než přibližně 2,5. V jednom provedení je index povrchové topografie přinejmenším přibližně 0,10 a výhodněji přinejmenším 0,20.

Je výhodné, že utírací výrobek pro jednorázové použití obsahuje třetí vrstvu, přičemž druhá vrstva se nachází mezi první vrstvou a třetí vrstvou. Třetí vrstva může mít v podstatě stejné provedení jako první vrstva, popřípadě se může od první vrstvy odlišovat. V jednom provedení se první a třetí vrstva zhotovují v podobě netkaných struktur ze stejného materiálu se stejnou konstrukcí a jak tato první, tak i řečená třetí vrstva se hromadí stahováním druhé vrstvy, výsledkem čehož je vytváření podlouhlých hřebenů na vnějších, čelních površích jak první, tak i třetí vrstvy.

Utírací výrobek může mít boční okraje, které jsou vedeny rovnoběžně po délce výrobku, a koncové okraje, jež jsou rovnoběžné po šířce výrobku. První určitý počet vláken druhé vrstvy se může vést v podstatě rovnoběžně po řečené délce a druhý určitý počet vláken se může vést v podstatě rovnoběžně po Šířce.

Alternativně je možné vést první určitý počet vláken druhé vrstvy šikmo v úhlu v rozsahu od přibližně 20 stupňů do 70 stupňů (výhodněji od přibližně 30 do přibližně 60 stupňů) s ohledem na délku výrobku a druhý určitý počet vláken druhé vrstvy je možné vést šikmo v úhlu v rozsahu od přibližně 20 stupňů do 70 stupňů (výhodněji od přibližně 30 do přibližně 60 stupňů) s ohledem na šířku výrobku. Jaké přiklad lze uvést, že vlákna mohou být vedena šikmo v úhlu přibližně 45 stupňů ve vztahu jak k délce, tak i šířce. Takové konstrukční uspořádání poskytuje zlepšenou roztažítelnost výrobu rovnoběžně s délkou a rovnoběžně se šířkou výrobku.

Bez jakékoli omezení daného teorií, existuje přesvědčení, že taková roztažítelnost umožňuje natahování utíracího výrobku, čímž se zvětšuje plocha, která je ve styku s čištěným povrchem, zatímco následující stahování výrobku napomáhá zachycování materiálu v řečených prohlubních.

Přihlašovaný vynález rovněž zahrnuje způsob pro zhotovování vícevrstvového utíracího výrobku. Tento způsob obsahuje kroky zhotovování první vrstvy obsahující netkanou vláknitou strukturu, zhotovování druhé vrstvy obsahující síťové uspořádání vláken, umisťování první vrstvy ke druhé vrstvě ve vztahu přiléhání plochy na plochu, přerušované lepení první vrstvy • ·

-5v těch místech druhé vrstvy, která jsou od sebe oddělena v rozsahu určitých vzdáleností, přičemž části vláken vedené mezi překříženími vláken zůstávají nepřilepeny k první vrstvě, a stahování řečené druhé vrstvy ve vztahu k první vrstvě pro účely poskytnutí nahromaděného, makroskopicky trojrozměrného povrchu řečené první vrstvy.

Přehled obrázku na výkrese

Nyní bude proveden popis výhodných provedení přihlašovaného vynálezu s odkazem na připojená vyobrazení, na nichž:

Obr. 1 je schematické předvedení půdoiysu tnvrstvového provedení utíracího výrobku podle přihlašovaného vynálezu, kdy druhá vrstva tohoto utíracího výrobku obsahuje mulový materiál mající vlákna, která jsou vedena rovnoběžně s bočními a koncovými okraji výrobku, a kdy je část první vrstvy je vyříznuta a povrchové znaky této první vrstvy jsou vynechány z důvodu jasnosti a přehlednosti.

Obr. 2 je předvedení tnvrstvového typu utíracího výrobku nakresleného na obr. 1, avšak v tomto případě se jedná o alternativní provedení přihlašovaného vynálezu, kdy v tomto provedení jsou vlákna druhé vrstvy vedena šikmo v uhlu přibližně 45 stupňů ve vztahu k bočním a koncovým okrajům výrobku.

Obr. 3 je půdorys předvádějící schematické překreslení fotografie označené jako obr. 5, kdy tento půdorys znázorňuje texturu makroskopicky trojrozměrného vnějšího povrchu první vrstvy a zejména vedení nahromaděných hřebenů na vnějším povrchu první vrstvy.

Obr. 4 předvádí příčný řez výrobku, kdy tento příčný řez je vzat rovnoběžně ve vztahu k jednomu z vláken druhé vrstvy a znázorňuje části vlákna, které se nacházejí mezi překříženími vláken, přičemž tyto části vlákna nejsou přilepeny k první vrstvě, a rovněž znázorňuje části vlákna, jež se nacházejí mezi překříženími vláken a nesou přilepeny ke třetí vrstvě.

Obr. 5 je fotografický mikrosnímek s měřítkem, který předvádí texturu makroskopicky trojrozměrného povrchu první vrstvy a zejména podlouhlé hřebeny na povrchu. Měřítko na obr. 5 je v palcích.

Obr. 6 je zvětšený fotografický mikrosnímek téhož typu jako na obr. 5 předvádějící podlouhlý hřeben, jehož větvení je vedeno v různých směrech.

-6»t ·· · · 99 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 99 9 9 9 9

9999 9 9 9 999 99 9 • · · · 9 9 9 9 9 • ·· · 9 99 999 99 99

Obr. 7 je rozkladový elektronový mikrosnímek, kteiý předvádí perspektivní pohled na makroskopicky trojrozměrný povrch první vrstvy.

Obr. 8 je rozkladový elektronový mikrosnímek příčného řezu výrobku předvádějící části vláken vedené mezi překříženími vláken, přičemž tyto části vláken se nelepí k první vrstvě.

Obr. 9 je rozkladový elektronový mikrosnímek předvádějící lepení první a třetí vrstvy ke druhé vrstvě na překříženích vláken.

Příklady provedení vynálezu

Zde používaný výraz „makroskopicky trojrozměrný“ označuje trojrozměrnou strukturu nebo skladbu, která je snadno viditelná pouhým okem za situace, kdy kolmá vzdálenost mezi okem pozorovatele a rovinou prohlíženého výrobku je přibližně 12 palců (přibližně 30,5 cm). Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že trojrozměrnými strukturami podle jsou podle přihlašovaného vynálezu čisticí vrstvení ve tvaru archu, která nevykazují vlastnosti roviny, a jsou zvláštní v tom, že jeden nebo oba povrchy vrstvení existují ve více rovinách, přičemž výškový rozdíl mezi těmito rovinami je normálně viditelný pouhým okem při pozorování ze vzdálenosti přibližně 12 palců (tj. přibližně 30,5 cm). Na rozdíl od toho výraz „ rovinný“ označuje taková čisticí vrstvení, které mají jemný rozsah povrchových odchylek na jedné nebo obou stranách, přičemž tyto povrchové odchylky jsou btížně viditelné pouhým okem tehdy, když kolmá vzdálenost mezi okem pozorovatele a rovinou prohlíženého výrobku je přibližně 12 palců (přibližně 30,5 cm) nebo více. Jinými slovy to znamená, že z hlediska makrostupnice by pozorovatel nezpozoroval, že jeden nebo oba povrchy vrstvení existují ve vícenásobných rovinách v trojrozměrné podobě.

Obr. 1 předvádí vícevrstvový utírací výrobek 20 pro jednorázové použití podle přihlašovaného vynálezu. Utírací výrobek 20 má boční okraje 22 a koncové okraje 24. Boční okraje 22 jsou vedeny celkově rovnoběžně s délkou výrobku 20 a koncové okraje 24 jsou vedeny celkově rovnoběžně se šířkou výrobku. V některých provedeních bůže výrobek 20 obsahovat okrajové utěsnění 26, které je vedeno po obvodu výrobku. Takové utěsnění 26 se může zhotovovat na základě využití tepelného účinku, použití lepidel nebo na základě kombinovaného využití tepelného účinku a použití lepidel.

• · · 444444 4 · · · • 4 4 444 4444

444 4 4444 4 44 4 •444444 4 444 44 4

4 44 44444

4444 4 44 444 44 44

-7Utírací výrobek 20 obsahuje první vrstvu 100 a druhou vrstvu 200. Utírací výrobek rovněž výhodně obsahuje třetí vrstvu 300. Druhá vrstva 200 může být umístěna mezi první vrstvou 100 a třetí vrstvou 300. Na obr. 1 vidět, je část první vrstvy 100 je vyříznuta, aby byly předvedeny níže položené části druhé vrstvy 200 a třetí vrstvy 300.

První vrstva 100 se může zhotovovat z tkaných materiálů, netkaných materiálů, papírových struktur, pěn, rouna a podobně tak, jak je v této oblasti techniky běžně známé. Mezi obzvláště výhodné materiály patří netkané struktury, jejichž vlákna se rozmisťují nahodile v průběhu provádění výrobního postupu „ vzduchového kladení “ či zvláštního „mokrého kladení“ nebo se rozmisťují s určitým stupněm orientování, jako jsou výrobní postupy zvláštního „mokrého kladení“ či „mykání“. Vlákna nebo příze první vrstvy 100 mohou být přírodními materiály nebo mohou mít původ v přírodních materiálech (například celulosová vlákna jako jsou vlákna z dřevité buničiny, bavlněné lintry, hedvábná a bagasová vlákna) nebo mohou být syntetickými materiály (například polyolefiny, polyamidy nebo polyestery). Třetí vrstva 300 může být v podstatě stejná jako první vrstva 100 nebo alternativně může obsahovat rozdílný materiál a/nebo mít jiné konstrukční uspořádání.

V jednom provedení obsahuje jak první vrstva 100, tak i třetí vrstva 300 vodou spřádanou strukturu ze syntetických netkaných vláken mající denier méně než přibližně 4,0 gramy na 9000 metrů délky vlákna, výhodně méně než přibližně 3,0 gramy na 9000 metrů délky vlákna a nejvýhodněji méně než přibližně 2,0 gramy na 9000 metrů délky vlákna. Přijatelnou první vrstvou 100 (jakož i přijatelnou třetí vrstvou 300) je vodou spřádaná struktura z polyesterových vláken mající denier přibližně 1,5 gramu na 9000 metrů délky vlákna nebo méně a struktura mající plošnou hmotnost přibližně 30 gramů na čtverečný metr. Vhodnou strukturou je produkt s označením „PGI9936“, který na trh dodává firma „PGI Nonwowens“se sídlem ve městě Benson, Severní Karolina.

Druhá vrstva 200 se připojuje přerušovaným způsobem k první vrstvě 100 a vytváří hromadění první vrstvy na základě stahování druhé vrstvy 200 ve vztahu k první vrstvě v důsledku ohřívání vrstev. V druhé vrstvě 200 se výhodně zhotovují průchozí otvoiy. V jednom provedení druhá vrstva 200 obsahuje síti se podobající uspořádání vláken, jehož otvory jsou vymezeny překřižováním vláken. Druhou vrstvou by případně mohla být vrstva s průchozími otvoiy nebo reliéfová vrstva mající prohlubně namísto nebo navíc k otvorům. Druhou vrstvou 200 by mohl například být perforovaný nebo reliéfový plastový film.

~ 8 “ ···· · · 99 · · · · · · · « ·

9 9 9 9 999 9 9 9 · • ···· · · · 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9999 9 99 999 99 99

V právě popisovaném provedení tato druhá vrstva obsahuje síti se podobající uspořádání vláken, které má první určitý počet vláken 220 a druhý určitý počet vláken 240. Vlákna 220 jsou vedena celkově rovnoběžně ve vzájemném vztahu k sobě a vlákna 240 jsou vedena celkově rovnoběžně ve vzájemném vztahu k sobě a jsou celkově kolmá na vlákna 220. Vlákna procházejí mezi překříženími 260 vláken. Tato překřížení 260 a navazující vlákna 220, 240 vymezují otvoty 250 ve druhé vrstvě 200. Překřížení 260 vláken a otvoiy 250 jsou uspořádány v celkově pravidelném, opakujícím se vzorování podobající se mřížce.

Druhá vrstva 200 může obsahovat polymerovou síť (zde je označována jako „mulový materiál“). Použitelné mulové materiály popisuje patent USA 4 636 419, který je zde zahrnut ve formě odkazu. Chemické složení mulu se může odvozovat od polyolefinu, jako je polyethylen nebo polypropylen, jejich kopolymery, poly(butylentereftalat), polyethylentereftalat, Nylon 6, Nylon 66 a podobně.

Mulový materiál se připojuje k vrstvám 100 a 300 v podobě vrstvení pomocí tepelných nebo chemických prostředků, jako jsou lepidla. Vlákna mulového materiálu se výhodně stahují ve vztahu k vrstvám 100 a 300 účinkem ohřívání, přičemž stahování druhé vrstvy 200 hromadí vrstvy 100 a 300 a vytváří makroskopicky trojrozměrnou texturu na vnějších površích vrstev 100 a 300 tak, jak to bude podrobněji vysvětleno v dalším textu.

Obzvláště výhodným materiálem, kteiý je použitelný pro účely druhé vrstvy 200, je síťovina, jejíž zpevňování se aktivizuje teplem. Takovou síťovinu s označením „THERMANET brand reinforcing netting, Number R05060“ dodává na trh firma „Conwed Plastics“ sídlící ve městě Minneapolis, Minnesota. Tato síťovina má oboustranné polypropylen/EVA pryskyřičné lepidlo a počet 3 vláken na 1 palec (tj. 2,54 cm) krát 2 vlákna na 1 palec (2,54 cm) před stažením , které se provádí na základě působení tepla. Po ukončení působené tepla může mít takto upravená druhá vrstva 200 od přibližně 3,5 do 4,5 vlákna na 1 palec (2,54 cm) krát od přibližně 2,5 až 3,5 vlákna na 1 palec (2,54 cm).

Výraz „oboustranné lepidlo“ vyjadřuje to, že lepidlo EVA (ethyl-vinyl-acetátové lepidlo) se nachází na obou stranách vláken. Obecná aktívizační teplota lepidla EVA je přibližně 85 stupňů Celsia (přibližně 185 stupňů Fahrenheita). V průběhu laminování vrstvy 200 k polyesterovým vláknům vrstev 100 a 300 dochází k aktivizování lepidla EVA a vytváří se přilepené spojem' mezi vlákny vrstvy 200 a vlákny vrstev 100 a 300. Bez jakéhokoli omezení daného teorií existuje přesvědčení, že stlačování při poměrně nízkém tlaku [například méně než

-9• 9 99 9999

9 9 9 9

999 9 9999 •999999 9 9

9 9 9 »9 9 9 9 9 99

99 » 9 9 9 • 9 9 9 • 9 9 9 » 9 9 9

9 9 9 psi (tj. 344,75 kPa) a výhodněji méně než 30 psi (tj. 206,85 kPa)] v průběhu poměrně krátkého časového úseku (například méně než 30 sekund) zajišťuje to, že nedochází k souvislému lepem vláken vrstvy 200 na netkané vláknité struktury vrstev 100 a 300.

Na obr. 1 je vidět, že vlákna 220 jsou vedena celkově rovnoběžně s bočními okraji 22 po délce výrobku 20. Obdobně vlákna 240 220 jsou vedena celkově rovnoběžně s koncovými okraji 24 po šířce výrobku 20.

Alternativně je možné vést vlákna 220 v úhlu v rozsahu od přibližně 20 stupňů do 70 stupňů s ohledem na délku výrobku 20 a boční okraje 22 a výhodněji od přibližně 30 do přibližně 60 stupňů. Vlákna 240 je možné vést šikmo v úhlu v rozsahu od přibližně 20 stupňů do 70 stupňů s ohledem na šířku výrobku 20 a koncové okraje 24 a výhodněji od přibližně 30 do přibližně 60 stupňů.

Obr. 2 předvádí takové provedení podle přihlašovaného vynálezu, v němž jsou vlákna 220 vedena šikmo v úhlu přibližně 45 stupňů s ohledem na boční okraje 22 (na obr. 2 je tento úhel označen odkazovou značkou A) a v němž jsou vlákna 240 vedena šikmo v úhlu přibližně 45 stupňů s ohledem na koncové okraje 24 ( na obr. 2 je tento úhel označen odkazovou značkou B). Takové konstrukční uspořádání poskytuje výhodu v tom, že úhlové nasměrování vláken 220 a 240 s ohledem na délku a šířku výrobku 20 umožňuje provádět tvarové změny síťové struktury vrstvy 200 ve směru, který je rovnoběžný s okraji 22 a 24. Takové tvarové změny dodávají výrobku vlastnost podobající se elastickému chování ve směru, který je rovnoběžný se směrem délky a šířky výrobku.

„Vlastností podobající se elastickému chování“ ve směru, který je rovnoběžný se směrem délky a šířky výrobku se rozumí to, že účinkem napínání lze výrobek prodlužovat tak, aby dosahoval délku měřenou v podélném směru přinejmenším v hodnotě 120 procent původní délky výrobku v klidovém, výchozím stavu a aby se po uvolnění napínacího natahování vrátil zpět na hodnotu přibližně 110 procent délky výrobku v klidovém, výchozím stavu.

Důležitý znak přihlašovaného vynálezu spočívá ve skutečnosti, že první vrstva 100 se přerušovaně lepí na druhou vrstvu 200. Konkrétně lze uvést, že první vrstva 100 se může přerušovaně lepit na druhou vrstvu 200 na překříženích 260 vláken, zatímco části vláken 220, části vláken 240 nebo jak části vláken 220, tak i části vláken 240 mezi překříženími 260 vláken zůstávají nepřilepeny k první vrstvě 100.

-10• 4 4 • 4 4

4 4

4 4 4 4

4

4444 4

4 4

4 4

4 4 4

4 4 4

4 4 4

4 4 4

4 44

Výsledkem toho je, že povrchová geometrie vnějšího povrchu první vrstvy 100 není omezována existencí otvorů síti se podobajícímu uspořádání vláken, avšak spíše se odlišuje od opakující se, pravidelné geometrie otvorů 250. Obdobně se provádí přerušované lepení třetí vrstvy 300 ke druhé vrstvě 200 s výsledným dosažením podobné povrchové textury na vnějším povrchu třetí vrstvy 300.

Povrchová textura první vrstvy 100 je na obr. 1 a 2 vynechána z důvodu jasnosti a přehlednosti těchto vyobrazení. Povrchová textura je předvedena na obr. 3 až 8.

Obr. 3 je půdorys předvádějící schematické překreslení fotografie označené jako obr. 5, kdy tento půdorys znázorňuje povrchovou texturu první vrstvy 100. Obr. 4 předvádí příčný řez povrchové textury první vrstvy 100 a třetí vrstvy 300. Obr. 5 je fotografický mikrosnímek s měřítkem, který předvádí texturu makroskopicky trojrozměrného povrchu první vrstvy 100. Obr. 6 je zvětšený fotografický mikrosnímek předvádějící makroskopicky trojrozměrný povrch první vrstvy 100. Obr. 7 je rozkladový elektronový mikrosnímek, který předvádí perspektivní pohled na makroskopicky trojrozměrný povrch první vrstvy 100. Obr. 8 je rozkladový elektronový mikrosnímek příčného řezu výrobku.

S odkazem na obr. 3 až 8 lze uvést, že částí první vrstvy 100 se hromadí v důsledku stahování druhé vrstvy 200 ve vztahu k první vrstvě 10Q. Toto shromažďování vytváří makroskopicky trojrozměrný povrch první vrstvy 100 tak, jak předvádějí vyobrazení označená jako obr. 3 až obr. 8. Stahování druhé vrstvy 200 může obdobně vytvářet makroskopicky trojrozměrný povrch třetí vrstvy 300.

Tento trojrozměrný povrch první vrstvy 100 má poměrně nadzdvižené vrcholky 105 a poměrně nízko vtlačené prohlubně 107. Třetí vrstva 300 má vrcholky 305 a prohlubně 307. Na obr. 4 je vidět, že vrcholky vrstvy 100 jsou označeny odkazovými značkami 105A a 105B, zatímco prohlubně vrstvy 100 jsou označeny odkazovými značkami 107A a 107B. Obdobně vrcholky vrstvy 300 jsou označeny odkazovými značkami 305A a 305B, zatímco prohlubně vrstvy 300 jsou označeny odkazovými značkami 307A a 307B. Vrcholky 105 vytvářejí podlouhlé hřebeny 120 na vnějším povrchu první vrstvy 100a vrcholky 305 vytvářejí podlouhlé hřebeny 320 na vnějším povrchu třetí vrstvy 300.

Makroskopickou trojrozměrnost vnějšího povrchu první vrstvy 100 je možné popisovat v pojmech „průměrného výškového rozdílu“ vrcholku a navazující prohlubně, jakož i v pojmech „průměrné vzdálenosti od vrcholku k vrcholku“ mezi sousedními vrcholky. Výškový

-11• · · ······ 4 · · 4 • · · 4 4 4 4444 ·*4 4 4 4 44 4 4 4 * • ···· 44 4 444 4 4 4 • 4 44 44444

4444 4 44 444 44 44 rozdíl vztahující se k vrcholku 105A a prohlubni 107A je na obr. 4 označen jako rozměr H. Vzdálenost mezi od vrcholku k vrcholku mezi dvěma vrcholky 10SA a 105B je na obr. 4 označena jako rozměr D. „Průměrný výškový rozdíl“ a „průměrná vzdálenost od vrcholku k vrcholku“ utíracího výrobku se měří podle „Testovacích způsobů“, jejichž vysvětlení bude provedeno v dalším textu. , Jndex povrchové topografie“ vnějšího povrchu je poměr, který lze vypočítat tak. že „průměrný výškový rozdíl“ se dělí „průměrnou vzdáleností od vrcholku k vrcholku“.

Bez jakéhokoli omezení daného teorií existuje přesvědčení, že „index povrchové topografie“ vyjadřuje účinnost makroskopicky trojrozměrného povrchu při zachycování a udržování utíraného materiálu v prohlubních v povrchu. Poměrně velká hodnota „průměrného výškového rozdílu“ pro danou hodnotu „průměrné vzdálenosti od vrcholku k vrcholku“ vytváří podmínky pro vytváření hlubokých, úzkých prohlubní, která zachycují a udržují utírané materiály. Konkrétně lze uvést, že takové řešení je potřebné pro zachycování a udržování fekálního materiálu. V souladu s tím existuje přesvědčení, že poměrně vysoká hodnota „indexu povrchové topografie“ naznačuje účinné zachycování materiálů během utírání.

„Průměrný výškový rozdíl“ vnějšího povrchu první vrstvy 100 a třetí vrstvy 300 může být přinejmenším přibližně 0,5 mm, výhodněji pak přinejmenším přibližně 1,0 mm a ještě výhodněji přibližně 1,5 mm. „Průměrná vzdálenost od vrcholku k vrcholku“ může být přinejmenším přibližně 1,0 mm, výhodněji pak přinejmenším přibližně 1,5 mm a ještě výhodněji přibližně 2,0 mm. V jednom provedení je „průměrná vzdálenost od vrcholku k vrcholku“ v rozsahu od přibližně 2 mm do přibližně 20 mm a obzvláště v rozsahu od přibližně 4 mm do přibližně 12 mm., Jndex povrchové topografie“ může být přinejmenším 0,10 a méně než přibližně 2,5. V jednom provedení je, jndex povrchové topografie“ přinejmenším přibližně 0,10 a výhodněji přinejmenším 0,20.

Utírací výrobky podle přihlašovaného vynálezu jsou charakteristické tím, že části vláken 220, části vláken 240 nebo části jak vláken 220, tak i vláken 240 druhé vrstvy 200 nejsou přilepeny k první vrstvě 100. S odkazem na obr. 4 lze uvést, že ze částí vláken 220, které jsou vedeny mezi překříženími 260A a 260B vláken nejsou přilepeny k první vrstvě 100. Části vláken 220, která nejsou přilepeny k první vrstvě 100, jsou označeny odkazovou značkou 220U. Mezera mezi vlákny 220 a první vrstvou 100 vytváří prázdný prostor 180 mezi první vrstvou 100 a vláknem 220. Podobně části vláken 220 procházející mezi překříženími 260

-12• · *· * « • * • · 9 · • · nejsou přilepeny k třetí vrstvě 300 a tím je vytvořen prázdný prostor 380 mezi třetí vrstvou 300 a vlákny 220.

Obr. 7 a 8 rovněž dokazují tyto charakteristiky výrobku 20. Na obr. 7 jsou na vnějších površích první a třetí vrstvy 100 a 300 vidět příslušné podlouhlé hřebeny 120 a 320. Na obr. 8 je vidět vlákno 220. které prochází mezi dvěma překříženími 260 vláken. Ta část vlákna, která prochází mezi dvěma překříženími vláken je vzdálená od první vrstvy a není k této první vrstvě přilepena.

Na obr. 3 a obr. 5 jsou v provedení půdorysu předvedeny hřebeny 120. Přinejmenším některé z hřebenů 120 procházejí napříč přinejmenším jedním vláknem druhé vrstvy 200. Na obr. 4 je vidět, že hřeben 120, který odpovídá vrcholku 105A prochází napříč přinejmenším jedním vláknem 220.

Vzhledem k tomu, že hřebeny procházejí napříč jedním nebo více než jedním vláknem, hřebeny mohou mít větší délku, než je vzdálenost mezi sousedními překříženími 260 vláken (tj. vzdálenost mezi sousedními překříženími vláken po stažení vrstvy 200 a nahromadění vrstev 100 a 300). Ve skutečnosti může být délka hřebenů 120 větší než maximální rozměr otvorů 250 nakreslených na obr. 1 (tzn. větší než délka úhlopříčky vedené napříč obdélníkovými otvory 250). Délka hřebenu 120 je na obr. 3 vyznačena odkazovou značkou L. Tato délka L je přímočará vzdálenost mezi dvěma konci hřebene 120, přičemž za konce hřebene 120 jsou považovány ty body, v nichž hřeben 120 končí v prohlubni 107.

Hodnota L může být přinejmenším přibližně 1,0 cm a konkrétněji přibližně 1,5 cm v případě některých hřebenů. V jednom provedení mají přinejmenším některé z hřebenů 120 délku L přinejmenším 2,0 cm. Délka L může být přinejmenším dvojnásobkem vzdálenosti mezi sousedními překříženími vláken.

Jako příklad lze uvést, že v zájmu určení délky hřebenů 120 ve vztahu ke vzdálenosti mezi sousedními překříženími vláken lze utírací prostředek zvlhčovat (pokud již není předem zvhlčen) a umístit na světelný stůl nebo jiný použitelný zdroj světla z pozadí. Takové světlo z pozadí v kombinaci se zvlčením utíracího výrobku je použitelné pro zviditelněni překřížení vláken vrstvy 200 skrze vrstvu 100, a za těchto podmínek existuje možnost měření délky hřebenů 120 ve vztahu ke vzdálenosti mezi překříženími vláken s pomocí měřítka.

Podlouhlé hřebeny vytvářejí měkké, deformovatelné utírací prvky pro dokonalejší odstraňování materiálu z čištěného povrchu. Na rozdíl od toho je možné uvést, že v případě

-13«φ · • φ • φ * φ ΦΦΦΦ· φ φ φφφ » φ* «φφφ φ φ φ φ · φφφ φ φ φ φ φ φ φφ φ ·Φ

Φ· φφ φ φ φ φ φ φ φ « φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ souvislého lepení vláken druhé vrstvy k první a druhé vrstvě by všechny znaky textury první a třetí vrstvy byly omezeny na plochu, která přináleží k otvorům 250 ve druhé vrstvě 200.

Přinejmenším některé z podlouhlých hřebenů procházejí ve směru, který je rozdílný od směru vedení přinejmenším některých z ostatních hřebenů. S odkazem na obr. 3 lze uvést, že jednotlivé hřebeny 120A, 120B a 120C vedou různými směry. V této souvislosti je výrobek účinný při sbírání materiálu během použití výrobku pro čištění v různých směrech.

Obr. 3 a 6 rovněž předvádějí to, že přinejmenším některé z hřebenů 120 mohou mít větvení vedené v rozdílných směrech. Na obr. 3 je vidět, že hřeben 120 má tři větvě 123A, 123B a 123C, které vedou rozdílnými směry. Obdobné větvení je vidět na obr. 6, kde hřeben 120 má přinejmenším tři větve označené odkazovými značkami větvě 123 A. 123B a 123C.

První vrstva 100 a třetí vrstva 300 se lepí ke druhé vrstvě 200 na překříženích 260. Obr. 9 předvádí lepení vláken obou vrstev 100 a 300 ke druhé vrstvě na překřížení 260 vláken.

S odkazem na obr. 4, 7 a 8 lze uvést, že vrcholky 105 první vrstvy 100 jsou celkově odsazeny od vrcholků 305 třetí vrstvy v rovině výrobku 20. Například na obr. 4 je vidět, že vrcholek 305A třetí vrstvy se nenachází přímo pod vrcholkem 105A, ale namísto toho je celkově vyrovnán s prohlubní 107A, která je navazuje na úpatí vrcholku 105A. V souladu s tím vrcholky 105 první vrstvy jsou celkově vyrovnány s prohlubněmi 307 třetí vrstvy a vrcholky 305 třetí vrstvy jsou celkově vyrovnány s prohlubněmi 107 první vrstvy.

Přihlašovaný vynález rovněž zahrnuje způsob pro zhotovování vícevrstvového utíracího výrobku. Tento způsob obsahuje kroky zhotovování první vrstvy obsahující netkanou vláknitou strukturu, zhotovování druhé vrstvy, která má síti se podobající uspořádání vláken, a zhotovování třetí vrstvy obsahující netkanou vláknitou strukturu. První vrstva se umisťuje na horní povrch druhé vrstvy ve vztahu přiléhání plochy na plochu. Třetí vrstva se umisťuje na spodní povrch druhé vrstvy ve vztahu přiléhání plochy na plochu.

První a třetí vrstva se přerušovaně lepí na ta místa druhé vrstvy, která jsou od sebe oddělena v rozsahu určitých vzdáleností, takže části vláken vedené mezi překříženími vláken zůstávají nepřilepeny k první vrstvě a části vláken vedené mezi překříženími vláken zůstávají nepřilepeny ke třetí vrstvě. Druhá vrstva se stahuje ve vztahu k první vrstvě a třetí vrstvě a tím vytváří nahromaděný, makroskopicky trojrozměrný vnější povrch první vrstvy a také nahromaděný, makroskopicky trojrozměrný vnější povrch třetí vrstvy. Kroky lepení a stahování se mohou provádět současně nebo ve stanovené posloupnosti.

-14*· t «t ···· *· «· • · « · a · · · « · • · * * · »·« · ·« t • <···· · · · · t « · · 4 • · 9 9 ····· ··*· ♦ *» »>· «· «·

Krok přerušovaného lepení druhé vrstvy k první vrstvě a ke třetí vrstvě může obsahovat krok stlačování první vrstvy, druhé vrstvy a třetí vrstvy za tepla k sobě působením poměrně malého tlaku v průběhu poměrně krátkého časového úseku, aby se znemožnilo případné souvislé přilepení druhé vrstvy k první vrstvě a třetí vrstvě.

V jednom provedení se mohou uvedené tři vrstvy připojovat k sobě s použitím ručního lisu, který vyrábí firma „MIX Corp.“ ve městě Pittsburg, stát Kansas, a dodává na trh pod názvem „BASIX B400“. Zmiňované tři vrstvy se spojují k sobě stlačováním v tomto ručním lisu při teplotě přibližně 330 stupňů Fahrenheita (tj. přibližně 165,55 stupňů Celsia) po dobu 13 sekund. Tento ruční lis má seřizovači prostředky pro seřizování světlostí a tím tlaku, který lis vytváří. Seřizování se může provádět tak, aby se dosahovala požadovaná textura ve vrstvách

100 a 300.

Utírací výrobek 20 se může impregnovat kapalinovou směsí, výsledkem čehož je zhotovování předem zvlhčeného ručníku nebo „mokrého ručníčku“. Kapalinová směs se může připravovat na bázi vody (přinejmenším 50 procent hmotnosti směsi tvoří voda) a může obsahovat celou řadu příměsí přidávaných do vody, a to včetně, avšak nikoli výhradně, impregnačních činidel, povrchových činidel, změkčovadel, zvlhčujících činidel (včetně, avšak nikoli výhradně, stabilizátorů vlhkosti a činidel pro udržování správného stavu pokožky), vůně a rozpouštědla vůní, jakož i další příměsi. Je výhodné, když hmotnost kapalinové směsi tvoří z přinejmenším 85 procent voda. Suchý substrát zmiňovaných tří vrstev 100, 200, 300 se může sytit kapalinovou směsí v poměru od přibližně 1,5 gramu do přibližně 4,5 gramu kapalinové směsi na 1 gram suchého substrátu a v jednom provedení od přibližně 2,0 gramů do 3,0 gramů kapalinové směsi na 1 gram suchého substrátu.

Utírací výrobek 20 se výhodně zvihčuje kapalinovou směsí, kterou z přinejmenším 85 procent tvoří voda a účinné množství povrchového činidla, účinné množství změkčovadla, účinné množství impregnačního činidla, účinné množství zvlhčujícího činidla, účinné množství vůně a účinné množství rozpouštědla vůně.

Popsané provedení utíracího výrobku podle přihlašovaného vynálezu poskytuje výhodu v tom, že i přes skutečnost zvlhčování kapalinovou směsí během přípravy předem zvlhčeného ručníku může takový utírací výrobek udržovat makroskopicky trojrozměrný povrch, který má požadovaný zmiňovaný „průměrný výškový rozdíl“, zmiňovanou „průměrnou vzdálenost od vrcholku k vrcholku“ a zmiňovaný „index povrchové topografie“.

··· ······ ·· ·· • · · · · · ···· • · · · ···· · ·· · • ···· ·· · ··· ·· · • · ·· ····· ···· · ·· · ·· · · ··

-15V jednom provedení je celková hmotnost kapalinové směsi tvořena z přinejmenším 95 procent vodou. Kapalinová směs může také obsahovat od přibližně 0,5 do přibližně 5,0 hmotnostních procent propylengfykol, který může sloužit jako změkčovadlo a zvlhčovači činidlo; od přibližně 0,1 do přibližně 3,0 hmotnostních procent „PEG-75 Lanolin“,který může sloužit jako změkčovadlo; od přibližně 0,1 do přibližně 3,0 hmotnostních procent „Cocoamphodiacetatu“ který může sloužit jako povrchové činidlo pro čištění pokožky; od přibližně 0,1 do přibližně 3,0 hmotnostních procent „Polysobat 20“, který může sloužit jako povrchové činidlo pro čištění pokožky a jako rozpouštědlo pro rozpouštění složek vůní; od přibližně 0,01 do přibližně 0,3 hmotnostního procenta „Methylparaben“, který může sloužit jako impregnační činidlo, od přibližně 0,005 do přibližně 0,1 hmotnostního procenta „Propfylparaben“, který může sloužit jako impregnační činidlo; od přibližně 0,005 do přibližně 0,1 hmotnostních procent „2-bromo-2-nitropropan-l, 3-Diol“, který může sloužit jako impregnační činidlo, a přibližně od 0,02 do 1,0 hmotnostních procent složku vůně.

V jednom provedení může celkovou hmotnost kapalinové směsi tvořit z přinejmenším 95 procent voda, dále k celkové hmotnosti kapalinové směsi přistupuje přibližně 0,01 až 1,0 procento „Tetrasodium EDTA“, přibližně 0,05 až přibližně 0,8 procenta sorbátu draslíku, přibližně 0,5 až přibližně 5,0 procent propylengfykol, přibližně 0,1 až přibližně 3,0 procenta „PEG-75 Lanolin“, přibližně 0,1 až přibližně 3,0 procenta „02-13 Pareth-7“, přibližně 0,1 až přibližně 2 procenta „Polysorbatu 20“; přibližně 0,01 až přibližně 1,0 procenta fosforečnanu dvojsodného, přibližně 0,01 až přibližně 1 procento fenoxyethanolu, přibližně 0,01 až přibližně 0,5 procenta benzalkonium-chloridu (alkyl benzyl dimethyl amonium chlorid); přibližně 0,01 až přibližně 1,0 procento kyseliny citrónové a přibližně 0,02 až 1,0 procento složky vůně.

Další kapalinové směsi, které je možné používat pro zvlhčování substrátu, jsou uvedeny v následujících dokumentech, jež jsou zde zahrnuty ve formě odkazu a k nimž patří patent USA 4 941 995 vydaný 17. července 1990 na jméno Richards a spol., patent USA 4 904 524 vydaný 27. února 1990 na jméno Yoh, patent USA 4 772 501 vydaný 20. září 1988 na jméno Johnson a spol.

Podle přihlašovaného vynálezu existuje možnost předzvlhčování utíracího výrobku pro jednorázové použití, přičemž určitý počet předem zvlhčených ručníčků se balí do vhodného obalu. Takovým vhodným obalem může být obal trubkového typu, který popisuje patent USA 5 065 887 vydaný 19. listopadu 1991 na jméno Schuh a spol. a kteiý je zde zahrnut ve formě

4 · ♦ 4

4 4·

-16odkazu. Trubkový obal může být povlečen celistvou vrstvou, který nepropouští vlhkost, jako je polymerový film, jenž se smršťuje účinkem tepla.

Obal může obsahovat návod pro používám předem zvlhčeného utíracího prostředků při čištění částí těla včetně odstraňování fekálního materiálu z pokožky. Návod může obsahovat postup utírám s použitím tohoto utíracího výrobku včetně utírání v různých směrech, aby se využívala výhoda různých směrů vedení hřebenů, jakož i počátečního natažení utíracího výrobků, po němž následuje stažení výrobku, které zdokonaluje zachycování materiálů v prohlubních nacházejících se na povrchu utíracího výrobku.

Testovací způsoby : Měření hodnot „průměrné vzdálenosti od vrcholku k vrcholku“ a „průměrného výškového rozdílu“ se provádí podle následujícího postupu. Tento způsob se používá při měření suchých vzorků, předem zvlhčených (vlhkých) vzorků a/nebo vzorků, které byly vysušeny (tj. předem zvlčených vzorků, které byly vysušeny).

Před prováděním měření se na zkoumaném povrchu (tj. vnější povrch vrstvy 100) kreslí rovná vodicí čára s použitím zvláště jemného značkovače, jako je zvláště jemný, bodový, trvalý značkovač řady „Sharpie“. Vodicí čára se kreslí opatrně, aby nedocházelo k tvarovým změnám na měřeném povrchu. Vodicí čára představuje pomocný prvek při prováděném měření. Dalším pomocným krokem je nakreslení „hřebenových čar“ vedených po vrcholcích hřebenů, přičemž „hřebenové čáry“ protínají vodicí čáru, aby usnadnily měření vzdáleností mezi vrcholky.

„Průměrná vzdálenost od vrcholku k vrcholku“. Při měření vzdálenosti mezi sousedními vrcholky nacházejícími se na vodicí čáře se používá jednoduchá světlená mikroskopie. Vzdálenost od vrcholku k vrcholku je nejkratší vzdálenost mezi každou dvojicí sousedních vrcholků nacházejících se na vodicí čáře. Pokud jsou hřebeny kolmé k vodicí čáře, pak se vzdálenost od vrcholku k vrcholku měří podle směru, který protíná vodicí čáru uprostřed mezi dvěma sousedními vrcholky a který představuje nejkratší vzdálenost mezi dvěma sousedními vrcholky. Provádí se přinejmenším 10 měření, „Průměrná vzdálenost od vrcholku k vrcholku“ je průměrná hodnota těchto měření.

„Průměrný výškový rozdíl“. Tento průměrný výškový rozdíl se určuje s použitím světelného mikroskopu (například ,/eiss Axioplan“ z firmy ,/eiss Comp.“, Německo), který je vybaven měřicím zařízením pro měření hloubky (například „Microcode H“ od firmy „Boeckeler Instruments), jež poskytuje údaje týkající se změny výšky pro danou změnu ohniska mikroskopu.

-17Měření „průměrného výškového rozdílu“ se provádějí na téže části vodicí čáry, na níž se provádějí měření vzdálenosti od vrcholku k vrcholku. Mikroskop se zaměřuje na vrcholek na vodicí čáře a hloubkové měřicí zanzení se vynuluje. Poté se zaměření mikroskopu orientuje na navazující prohlubeň, která se nachází na vodicí čáře, a mikroskop provádí zaměření povrchu prohlubně na vodící čáře. Zobrazovací jednotka hloubkového měřicího zanzení indikuje příslušný výškový rozdíl mezi daným vrcholkem a k němu navazující prohlubni (vzdálenost H na obr. 4). V případě každého vrcholku se provádějí celkem dvě měření výšky, a to rozměr klesání od vrcholku do prohlubně a od prohlubně k navazujícímu vrcholku. Tato měření se opakují v případě dalších dvojic vrcholků/prohlubní nacházejících na vodicí čáře. „Průměrný výškový rozdíl“ představuje průměrnou hodnotu těchto měření.

Výpočet „průměrné vzdálenosti od vrcholku k vrcholku a „průměrného výškového rozdílu“ se může provádět na základě měření podle každé vhodné vodicí čáry, která se kreslí tak, aby bylo možné identifikovat 10 za sebou seřazených dvojic vrcholků, aniž by toto měření bylo ovlivňováno tvarovými změnami okrajů a případnými tvarovými abnormálnostmi povrchů.

Příklad : Utírací výrobek 20 podle přihlašovaného vynálezu obsahuje první vrstvu 100, druhou vrstvu 200 a třetí vrstvu 300. Jak první vrstva 100, tak i třetí vrstva 300 obsahují strukturu z polyesterových vláken, která se spřádají s využitím vodních proudů. Tato struktura má plošnou hmotnost přibližně 30 gramů na čtverečný metr. Druhá vrstva obsahuje zmiňovaný vyztužený síťovaný materiál s značením „THERMANET® brand reinforcing netting Number R05060“, má na obou jejích stranách nanesenu lepivou polypropylenovou/EVA pryskyřici a před stahováním vláken je toto síťování uspořádáno podle vzorce 3 vlákna na 1 palec (tj. 2,54 cm) krát 2 vlákna na 1 palec (tj. 2,54) cm. Druhá vrstva 200 se umisťuje mezi první vrstvu 100 a třetí vrstvu 300 v ručním lisu „BASIX B400). Zmiňované tři vrstvy se spojují ksobě stlačováním v tomto ručním lisu při teplotě přibližně 330 stupňů Fahrenheita (tj. přibližně 165,55 stupňů Celsia) po dobu 13 sekund.

Naměřené hodnoty „vzdálenosti od vrcholku k vrcholku“ a „výškového rozdílu“ utíracího výrobku jsou uvedeny v „Tabulce I“. V „Tabulce I“ jsou rovněž uvedeny hodnoty „průměrné vzdálenosti od vrcholku k vrcholku“, jakož i „průměrného výškového rozdílu“ a „indexu povrchové topografie“ testovaného vzorku. V tomto konkrétním případě bylo nejdříve prováděno měření vzorku v suchém stavu. Poté byl vzorek zvlhčen přinejmenším 1,5 gramu kapalinové směsí najeden gram suchého vzorku, kdy tato kapalinová směs obsahuje vodu

-18v množství představujícím přinejmenším 95 procent celkové hmotnosti. Měření „průměrné vzdálenosti od vrcholku k vrcholku“ a „průměrného výškového rozdílu“ se pak opakovalo na téže vodicí čáře při zjišťování těchto hodnot v případě zvlhčeného vzorku. Nakonec se vzorek podrobil vysoušení po dobu přinejmenším 10 hodin při teplotě přinejmenším 68 stupňů Fahrenheita (tj. 20 stupňů Celsia) a relativní vlhkosti ne více než 70 procent, takže hmotnostní rozdíl vysušeného vzorku a původního suchého vzorku nepřekračoval 5 procent. Měření „průměrné vzdálenosti od vrcholku k vrcholku“ a „průměrného výškového rozdílu“ se poté opakovalo na téže vodicí čáře za účelem zjišťování těchto hodnot na vysušeném vzorku.

TABULKAI

SUCHÝ VZOREK ZVLHČENÝ VZOREK VYSUŠENÝ VZOREK

Číslo sousední dvojice vrcholků	Vzdálenost od vrcholku k vrcholku (mm)	Výškový rozdíl mezi vrcholkem a prohlubní (mm)	Vzdálenost od vrcholku k vrcholku (mm)	Výškový rozdíl mezi vrcholkem a prohlubní (mm)	Vzdálenost od vrcholku k vrcholku (mm)	Výškový rozdíl mezi vrcholkem a prohlubní (mm)
1	5,0	1,0 1,6	4,0	0,8 1,2	4,0	0,9 1,3
2	12,0	1,8 2,2	12,0	1,6 1,6	12,0	1,6 1,8
3	5,5	1,7 1,3	5,0	0,9 1,1	5,0	1,2 1,3
4	10,5	1,7 1,6	11,0	1,5 1,7	10,5	1,5 1,9
5	11,0	1,5 2,2	11,0	1,4 2,3	11,5	1,9 1,7
6	4,0	13 0,4	4,0	1,3 0,3	3,5	1,1 0,1
7	6,0	2,0 2,3	6,0	1,5 2,1	6,0	2,0 1,9
8	7,0	1,8 2,4	6,0	1,5 2,1	6,5	1,5 2,2
9	8,0	1,6 2,0	8,0	1,1 1,9	8,0	1,1 1,8
10	6,0	2,6 2,4	6,0	1,7 2,6	6,0	1,8 2,6
Průměr	7,5 mm	1,8 mm	7,3 mm	1,6 mm	7,3 mm	1,6 mm
Index povrchové topografie		0,24		0,21		0,22

······ 44 44

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Utírací výrobek pro jednorázové použití, který vykazuje vnější, makroskopicky trojrozměrný povrch, vyznačující se tím , že má nepravidelné, neopakující se uspořádání vrcholků a prohlubní, přičemž makroskopicky trojrozměrný povrch má index povrchové topografie přinejmenším přibližně 0,10, výhodně pak přinejmenším přibližně 0,20.
2. 2. Utírací výrobek pro jednorázové použití podle nároku 1, vyznačující se tím , že makroskopicky trojrozměrný povrch má průměrný výškový rozdíl přinejmenším přibližně 0,5 mm.
3. 3. Utírací výrobek pro jednorázové použití podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím , že makroskopicky trojrozměrný povrch má průměrnou vzdálenost od vrcholku k vrcholku přinejmenším přibližně 2,0 mm.
4. 4. Utírací výrobek pro jednorázové použití podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 3, vyznačující se tím , že má první vrstvu a druhou vrstvu, která se připojuje k první vrstvě, a že druhá vrstva hromadí první vrstvu tak, aby se vytvořila první vrstva s vnějším, makroskopicky trojrozměrným povrchem majícím nepravidelné, neopakující se uspořádání vrcholků a prohlubní.
5. 5. Utírací výrobek pro jednorázové použití podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 4, vyznačující se tím , že má první a druhou vrstvu, tato druhá vrstva má takové uspořádání vláken, které se podobá síti a ve kterém jsou vlákna vedena mezi překříženími vláken; a že první vrstva se lepí ke druhé vrstvě, přičemž první vrstva vykazuje vnější, makroskopicky trojrozměrný povrch mající nepravidelné, neopakující se rozmístění vrcholků a prohlubní.
6. 6. Utírací výrobek pro jednorázové použití podle nároku 5, vyznačující se tím , že první vrstva se přerušovaně lepí ke druhé vrstvě a že části vláken mezi překříženími vláken se k první vrstvě nelepí.

   -20• · · ·«···· ·· ·· ··· ·«· · · · · • · 9 9 9 9 99 9 9 9 9

   9999999 9 999 99 9

   9 « ·· · · 9 9 · ···· · ·· · ·· · · ··
7. 7. Utírací výrobek pro jednorázové použití podle nároku 6, vyznačující se tím, že vrcholky a prohlubně první vrstvy vytvářejí podlouhlé, vyzdvižené, měkké hřebeny a že přinejmenším některé z hřebenů vedou napříč přinejmenším jedním vláknem druhé vrstvy.
8. 8. Utírací výrobek pro jednorázové použití podle nároku 7, vyznačující se tím, že přinejmenším některé z hřebenů mají takovou délku, která je větší než maximální vzdálenost mezi sousedními překříženími vláken.
9. 9. Utírací výrobek pro jednorázové použití podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím , že přinejmenším některé z hřebenů vedou takovým směrem, ktetý je rozdílný od směru vedení přinejmenším někteiých z ostatních hřebenů.
10. 10. Utírací výrobek pro jednorázové použití podle kteréhokoli z předcházejících nároků 6 až 8, vyznačující se tím , že přinejmenším některé z hřebenů mají větve, které jsou vedeny v různých směrech.