CZ20004131A3 - Způsob a zařízení pro distribuci digitalizované obrazové informace do prezentačních míst a zařízení pro přenos obrazy reprezentujících dat - Google Patents

Abstract

Je navrhováno zařízeni a způsob distribuce zvukových nebo vizuálních programových materiálů ve velmi vysoké kvalitě z jedné nebo většího počtu centrálních stanic (102) do jedné nebo většího počtu prezentačních míst (56,104), jakými jsou kina, za použití spojů s vysokým tokem dat, jakými jsou satelity (106). Zdrojový generační systém (108) v centrální stanici (102) vygeneruje z analogového signálu elektronický programový signál, kompresní/šifrovací systém (110) elektronický signál zakóduje a digitálním způsobem zašifruje, a modulační/přenosový systém (114) signál zpracuje pro účely přenosu přes satelit (106). Systém pro řízení sítě (112) v centrální stanici (102) kontroluje provoz stanice. V kině (56) nebo jiném místě přijímač/demodulátor (120) přijme programový signál, který byl přenesen pomocí satelitu (106). Kínový řídící systém (122) poté kontroluje ukládání, směrování, dekódování a zobrazování přijatého programového materiálu. Ukládací pole (124A - 124N) v kinovém systému (104A - 104N) zajišťuji centralizované ukládáni programového materiálu. Programový materiál je směrován pomocí místní sítě do určených předváděcích sálů, z nichž některé mohou být provozovány v kinovém systému (104A - 104N). V každém promítacím sáleje programový materiál dekomprimován a rozšifrován pro účely zobrazení na pomoci elektronického projekčního vybavení (132A) a standardních

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká elektronického audio - vizuálního zpracovávání dat. Předložený vynález se přesněji zabývá způsobem a zařízením pro distribuci f digitalizované obrazové informace, buď statické nebo obsahující pohyb, a zvukové informace do vzdálených míst za účelem provedení prezentace. Vynález se dále týká způsobu kódování, šifrování, přenosu, ukládání, dekomprese, rozšifrování a přehrávání vysoce kvalitních programů elektronických audio - vizuálních programů z centrálního zařízení do většího počtu zobrazovacích projektorů nebo prezentačních systémů.

Dosavadní stav techniky

Po velmi dlouhou dobu filmový průmysl využíval pro účely dodání tvůrčího programového materiálu do kin pouze duplikaci, distribuci a projekci celuloidových filmů, přičemž tato kina se nacházela po celém světě na geograficky velmi rozmanitých odlišných místech. V poslední době se velmi změnily způsoby a mechanizmy tohoto druhu distribuce filmových materiálů.

Současná duplikace filmů a proces distribuce jsou znázorněni na obr. 1. Duplikace filmů obvykle začíná u * φ • φ φ φ φ · φφφφ φφ φφφ φφ ·

ΦΟ φφ* mimořádně kvalitního kamerového negativu. Vhodným způsobem je vytvořen originální film a ve filmovém studiu 50 potom filmový editor 52 vytvoří vzorovou kopii filmu. Na základě této vzorové kopie filmu pak jednotka 54 duplikace filmů produkuje duplikáty, které jsou označovány jako distribuční negativy a pomocí kterých jsou potom ve velkých množstvích vyráběny distribuční kopie ( známé též jako pozitivy ). V závislosti na velikosti díla nebo na počtu požadovaných kopií pro distribuci filmu se každá část produkce může sestávat z většího počtu dílčích kroků nebo v každé této části produkce může být vytvořen větší počet kopií. Filmové pozitivy jsou distribuovány poslem a jiným fyzickým způsobem do kin, které je znázorněno pomocí bloku kina 56. V kině 56 je film projekcí snímků filmu zobrazen na zobrazovací plochu za použití filmového projektoru 58. U tohoto tradičního systému je obvykle zvukovým editačním systémem 51 vytvořen zvukový program s větším počtem záznamů a společně s obrazovými snímky je uložen na film, aby bylo možné tuto zvukovou informaci přehrávat pomocí zvukového systému 57 v časové synchronizaci s průběhem promítání obrazových snímků projekčním systémem kina.

Ikdyž proces distribuce, který je zobrazen na obr. 1, dobře plní svůj účel, má svá podstatná omezení. Vzhledem k používání celuloidových materiálů při výrobě filmů a omezené šířce pásma filmového média je omezena možnost vytvářet velmi věrné vícekanálové zvukové programy. Dále se nepříznivým způsobem projevují vysoké náklady na výrobu velkého počtu filmových duplikátů, které mohou dosahovat nákladů ve výši i několika set tisíc dolarů na každou část metráže filmu, v neposlední řadě jsou zvýšené náklady dány také finanční • φ • φ • φ φ* • ·· • · φ • φ · • · · φφφ ♦ · • φ * · • φ φ · · • · · · φ φ φ · · náročností, složitostí a zpožděními, spojenými s fyzickou distribucí velkých rolí celuloidových filmů do velkého a stále rostoucího počtu předváděcích sálů. Navíc stále rostoucím trendem ve filmovém průmyslu je vznik tak zvaných multiplexních kin, ve kterých se nachází větší počet předváděcích sálů nebo ve kterých je více předváděcích sálů spojeno v jedno kino. Každý projekční sál může promítat daný film ve stejném čase, ve kterém jsou promítány filmy v ostatních projekčních sálech multiplexního komplexu.

Vzhledem k velkému počtu vyrobených duplikátů je s rostoucí měrou stále obtížnější zabránit ilegální distribuci nebo přímo odcizením kopírovaných materiálů. Je odhadováno, že ušlé zisky, které vznikly pirátskou činností nebo odcizením filmových materiálů, dosahují každý rok řádově až několika miliard dolarů, což pro filmový průmysl představuje velmi podstatnou ztrátu. Další nevýhodnou skutečností je fakt, že duplikované materiály v průběhu času degradují vlivem usazovaní prachu, mechanického otěru a namáhání, teplotními výkyvy a jinými známými vlivy. V neposlední řadě je při ekonomických úvahách ještě nutné zvážit organizační a jiné náklady, které jsou spojené s případným zničením filmových materiálů, které obsahují škodlivé prvky či sloučeniny.

Nové a zaváděné technologie jsou založeny právě na úkolu poskytnout nové možnosti a způsoby nepřetržité distribuce filmů, které by vyřešily dosavadní problémy a nedostatky. Například pokroky v digitální technologii vedly ke vzniku revoluční koncepce distribuce, která je založena na skutečnosti, že program, který je potřeba přenést, není

8 uchováván na nosném médiu optického filmu, ale je elektronicky uložen v digitalizovaném formátu. Digitalizované odrazy mohou být distribuovány na magnetických médiích nebo na kompaktních optických discích nebo mohou být přenášeny pomocí metalických vodičů, optických vláknech, pomocí bezdrátového přenosu nebo pomocí satelitních komunikačních systémů.

Nicméně tyto alternativní distribuční technologie, včetně technologií digitálních, nebyly schopny poskytnout takovou kvalitu obrazu a projekční jas, jak je tomu možné při používání celuloidových filmů. Uvedené konkurenční technologie jsou obvykle založeny na práci s audio - vizuálními ( AV ) signály, jenž jsou zaznamenány na různých magnetických nebo optických médiích pro účely zobrazení na video monitorech, v televizi nebo pomocí projekčního zařízení. Tyto technologie nejsou schopny poskytnout vysokou kvalitu filmu, což je dáno omezenou šířkou pásma.

Ikdyž v současné době jsou již známy a realizovány způsoby satelitního přenosu, nejsou tyto způsoby dosud komerčně použitelné pro distribuci vysoce kvalitních AV materiálů. Jelikož distribuce filmových programů je v podstatě speciální případ vysílání s dosahovými vzdálenostmi ve velikosti řádově rozměrů kontinentů, mohlo by se zdát, že satelitní vysílání s velmi velkým dosahem je mimořádně výhodné pro realizaci satelitní distribuce filmů Avšak pro účely přenosu velmi kvalitních AV signálů v reálném čase by bylo zapotřebí obsluhovat datové toky ( v bitech za sekundu ) s řádovou velikostí 1,5 miliardy bitů za sekundu. Takto vysoké toky dat by potom ve svém důsledku zatížily veškeré přenosové možnosti * φφφ φφφφ*· φ φ » φ · φφφφ φ φφφ φφφφ φφφ φφ φφφ φφ φφ φφ ··· a prostředky využívaného satelitu a to i v případě, že by bylo potřeba přenést pouze jeden jediný program. Ekonomické náklady by potom dosahovaly nepřípustných velikostí. K nutnosti zvládnout způsob přenosu potřebné informace prostřednictvím satelitu by se potom přidala nutnost zobrazit přijatou informaci pomocí velmi kvalitního projektoru, které v minulosti nebyly k dispozici.

Za účelem snížení nároků na velikosti datových toků pro účely doručení elektronických obrazů v mimořádně vysoké kvalitě byly vyvinuty kompresní algoritmy. Jedna z technik komprese digitálních dynamických obrazům, která dosahuje podstatné komprese při současném zachování kvality obrazového signálu, používá bloky a sub - bloky se zakódovanými daty koeficientů diskrétní kosinové transformace (DCT), přičemž velikost bloků a sub - bloků je přizpůsobována adaptivním způsobem. Tato technika bude v následujícím popise označována jako diskrétní kosinová transformace s adaptivně přizpůsobovanou velikostí bloků (ABSDCT). Adaptivně přizpůsobované velikostí bloků jsou voleny takovým způsobem, aby vhodně využívaly redundantní informace, která je obsažena v celkové informaci jednoho rámce obrazových dat. Tato technika je popsána v U.S. patentu číslo 5,021,891 s názvem Adaptive Block Size Image Compressíon Methoó And System ( Způsob a systém obrazové komprese s adaptivním přizpůsobováním rozměrů bloků. ), který je předchozím vynálezem přihlašovatele a je zde zahrnut jako reference. DCT techniky jsou také popsány v U.S. patentu číslo 5,107,345 s názvem Adaptive Blok Size Image Compressíon Method And System ( Způsob a systém obrazové komprese s adaptivním

0« ^k 0 0 0 *00

0 · · 0 ·

0 0000 »·· «0 000 0« 00 00 00 přizpůsobováním rozměrů bloků. ), který je předchozím vynálezem přihlašovatele a je zde zahrnut jako reference. Použití ABSDCT techniky v kombinaci s diskrétní transformací typu Quadtree je popsána v U.S. patentu číslo 5,452,104 s názvem Adaptive Blok Size Image Compression Method And System ( Způsob a systém obrazové komprese s adaptivním přizpůsobováním rozměrů bloků. ), který je také předchozím vynálezem přihlašovatele a je zde zahrnut jako reference. Systémy popsané v těchto patentech používají mezirámcového kódování, přičemž každý samotný rámec obrazové sekvence je zakódován bez ohledu na obsah jakéhokoliv jiného rámce.

Pomocí ABSDCT je možné zredukovat tok dat z přibližně 1,5 miliardy bitů za sekundu na přibližně 50 milión bitů za sekundu, aniž by přitom došlo ke znatelnému poklesu kvality obrazu. Takto zkomprimovaný digitální datový tok je možné přímo přenášet za použití jednoho jediného satelitní transpondéru a to s velmi rozumnými náklady, zejména pokud uvážíme, že jediný vysílaný signál je možné přijímat ve mnoha stech nebo tisících přijímačů kin ve všech vysílačem pokrytých geografických oblastech a zemích.

Distribuce filmové informace v digitálním elektronickém formátu zvyšuje možnosti rychlé a nenákladné duplikace, aniž by přitom došlo k degradaci kvality. Nicméně s ohledem na jednoduchost duplikace, kterou umožňuje digitální technologie, byly vytvořeny šifrovací techniky, které mají za úkol zajistit zakódování informace takovým způsobem, jenž znemožní distribuci užitečné informace neautorizovanými subjekty.

• · · ««·»·*· ·· ··· ·· ·· ·· ··»

Nové technologie jako ABSDCT kompresní technika, vývojově dokonalejší projekční zařízení a způsob elektronického zašifrování společně umožňují vytvořit systém digitálního kina. Obecně řečeno, digitální kina jsou založena na elektronické distribuci a zobrazování filmových programů v mimořádně vysoké kvalitě, které byly za účelem ukládání, přenosu a zobrazování převedeny do digitální elektronické podoby. Systém digitálního kina překračuje mnohé nevýhody, které omezují současný způsob filmové distribuce. Pomocí přenosových způsobů, které reprezentují například satelitní systémy, je možné podstatným způsobem zredukovat náklady, vznikající při duplikaci a distribuci filmů. Digitální systém by potom nezpůsobovaly pokles kvality v průběhu času, jak je tomu u celuloidových filmů. Digitální systémy by dále prakticky eliminovaly odcizení či ilegální duplikaci, jak je tomu u celuloidových filmů, a dále by poskytly možnost implementace zabezpečovacích opatření přímo uvnitř samotného digitálního systému. Nicméně filmový průmysl nebo jemu podobná odvětví do současné doby nevyvinula kompletní systém digitálního kina.

V této souvislosti je potřeba vyřešit některé problémy a koncepční otázky. Nové systémy digitálního kina vyžadují zdokonalení ochrany proti krádežím v tomto druhu kin. Promítací komplexy s větším počtem předváděcích sálů jsou v poslední době budovány jako velká zařízení, aby se dosáhlo vyšší ekonomické návratnosti, což vyústilo v mnohem komplikovanější rozvržení jednotlivých prezentací a větší počet míst, která promítají daný film. Tyto skutečnosti vedou

Φ Φ · · ♦ φ ΦΦ ·· • · k nutnosti rozesílat mnoho dodatečných elektronických kopií do kin za účelem jejich prezentace při použití současné techniky, což ve svém důsledku vede ke zvýšení složitosti a provozních nákladů.

Distribuční kanály a mechanizmy jsou stále založeny na standardu kopírování starších celuloidových filmů a na distribučních technikách, které byly podrobněji popsány ve výše uvedeném popise. Aby bylo možné plně využít všech výhod navrhovaného systému digitálního kina, díky kterým by se omezilo kopírování, zaručily by se rychlejší dodávky na trh a aktualizace vydávaných produktů, jsou zapotřebí nová zařízení a způsoby, přičemž by se souběžně docílilo zvýšené flexibility rozvrhování a distribuce při zachování rozumných nákladů. Zároveň by však někteří filmoví producenti, filmová studia a vedoucí kin uvítali možnost zvýšené centralizované kontroly nad vydáváním a distribucí a v neposlední řadě by uvítali i možnost expandovat na nové trhy. Je například žádoucí mít možnost s rozumnými náklady dodávat filmy nebo jiné audio - vizuální prezentace s pozměněným zvukovým doprovodem, což by bylo mimořádně výhodné na trzích s vícejazyčným publikem nebo s publíkem, které hovoří jiným jazykem než ve kterém byl film původně vytvořen.

Pro účely dodávání a organizace obrazových a zvukových programů ve vysoké kvalitě, určených k velkoplošnému promítání, je proto zapotřebí zintegrovat určité technologie do uceleného zařízení a způsobu. Dále je zapotřebí vytvořit zařízení a způsob spolehlivého přenosu obrazových a zvukových signálů ve velmi vysoké kvalitě do požadovaných kin, ··· «····»· ·· ·* *· » ·» *·· flexibilního rozvrhování daných filmů a reklamní kampaně, zaintegrovat zvukové signály ve velmi vysoké kvalitě a zrealizovat ochranná opatření. V níže se nacházejícím popise jsou uvedena řešení těchto úkolů podle předloženého vynálezu.

Podstata vynálezu

Předložený vynález je 2působ a zařízení pro elektronickou distribuci obrazových a/nebo zvukových programů ve vysoké kvalitě z jednoho nebo z většího počtu centrálních zařízení do jednoho nebo do většího počtu prezentačních systémů nebo kin. Zařízení a způsob zajišťují kódování a zašifrování obrazové a zvukové informace, obvykle v podobě programového materiálu, v centrální stanici, distribuci tohoto materiálu v rámci velkých oblastí a ukládání a velkoplošné promítání programů v jednom nebo ve větším počtu předváděcích sálů nebo prezentačních míst. Programový materiál se obvykle skládá z obrazových snímků, časově synchronizovaného zvukového programu a/nebo jiné přidružené informace, jakými jsou například vizuální doplňky pro zrakově postižené obecenstvo, titulky pro publika, která mluví cizím jazykem a/nebo pro sluchově postižené diváky nebo multimediální časové doplňky. Programový materiál může mít delší dobu trvání ( jako příklad tohoto druhu filmů lze uvést hraný film ) nebo může mít kratší dobu trvání ( jako příklad tohoto filmu lze uvést ukázku z filmu nebo komerční reklamu ) nebo jím může být statický obraz ( jakým může být například reklamní obraz nebo jiné oznámení ). Zvukové a jiné přidružené programy není potřeba synchronizovat s obrazovou informací jako například v případě programu zvuku, běžícího na • φ

Φφφ φφ ·· φ pozadí.

V centrální stanici je programová informace zpracována pro účely distribuce. Zdrojový generační systém, který je umístěn buď v centrální stanici nebo na jiném zástupném místě, je možné využít k vygenerování elektronických zvukových a obrazových signálů z analogového nebo digitální vstupu. Zdrojový generační systém obvykle obsahuje filmový snímač pro vygenerování elektronického obrazového signálu a zvukové snímací zařízení pro vygenerování elektronického zvukového signálu. V jiném případě je možné získávat elektronický signál přímo z elektronické kamery nebo z elektronického zdrojového zařízení, jakým je například počítačem řízený systém pro generování obrazové informace.

Elektronické obrazové a zvukové signály jsou následně zpracovány v kompresním / šifrovacím systému. Kompresní / šifrovací systém může být opět umístěn buď v centrální stanici nebo ve stejném zařízení, v jakém je umístěn zdrojový generační systém, například v produkčním studiu. Je použita známá dynamická kompresní technologie a komprimovaný signál je přímo přenášen pomocí metalických vodičů, optických vláken, pomocí bezdrátového přenosu nebo pomocí satelitních komunikačních systémů. Zvukový signál může být zkomprimován pomocí standardního kompresního algoritmu pro digitální zvuk.

Šifrovací technika používá časově proměnné elektronické klíčovací hodnoty a / nebo sekvence digitálních kontrolních slov, které jsou známy pouze autorizovaným příjemcům. Navíc je k obrazovému a / nebo zvukovému signálu možné přidat digitální « * · * · · · · · ·· ··· ·· »· ·· podpis nebo vodotisk. Vodotisk či identifikátor, který je specifický pro dané kino a / nebo daný čas, není viditelný pro běžné obecenstvo v předváděcím sále, ale je možné jej použít k identifikaci zdroje neautorizované kopie programu, přičemž uvedenou identifikaci je možné provést pomocí statického přehrávání rámců nebo pomocí přehrávání rámců v jiném než reálném čase. Rozšifrování informace, které je potřeba k rozluštění obrazové a / nebo zvukové informace, je prováděno v samostatných dekódovacích jednotkách za použití tajných klíčů, které jsou specifické pro daný předváděcí sál, a pomocí tajné informace, která byla sdělena danému kinu. Obrazové a zvukové signály jsou obvykle odkódovány odděleně. Při manipulaci s obrazovými a zvukovými částmi jako s oddělenými programy, je možné kombinovat odlišné zvukové programy a obrazovými programy, ať už je tomu z jakéhokoliv důvodu, přičemž podobným důvodem může být například změna jazyků, ve kterých jsou namluveny dialogy.

Zkomprimované a zašifrované signály jsou poté přivedeny do modulačního / přenosového systému v centrální stanici nebo centrálních stanicích. Technika modulace / přenosu se obvykle vyznačuje tím, že přidává informaci, potřebnou pro korekci chyb a namoduluje transportní tok dat pro účely přenosu. Přenos obvykle probíhá pomocí satelitu, ikdyž je také možné použít pozemské kabely, optická vlákna či jiné bezdrátové způsoby přenosu. Přenosová rychlost vysílaného programu se může měnit takovým způsobem, že informace bude vysílána rychlostí, která je pomalejší, rychlejší nebo stejná jako je rychlost komprese dat. Přenos živě natáčených programů je možný v případě, že se přenosy dat vyznačují stejnou • « · ·«·« · · ·· ··* ·· ·9 ·· přenosovou rychlostí, jaká je daná kompresí dat.

Centrální stanice také obsahuje systém pro řízení sítě. Systém pro řízení sítě může obsahovat kontrolní procesory pro řízení veškerých operací systému, včetně kontroly vysílání, přehrávání / zobrazování, ochrany a veškerých monitorovací / kontrolních funkcí a funkcí řízení sítě. Systém je schopen pracovat pod plně automatizovanou či poloautomatickou, centrální nebo distribuovanou kontrolou nebo může pracovat v reakci na manuálně zadané příkazy.

Programový materiál a přidružená kontrolní informace jsou vysíláni do kinových systémů za kontroly systému pro řízení sítě. Ikdyž jsou kinové systémy schopny přijmout všechny přenášené programy, selektivním způsobem ukládají pouze přijaté programy, které jsou určeny pro daný kinový systém. Systém zahrnuje kontrolní způsoby pro oznámení identity každého vysílaného program kinovým systémům. Navíc je vytvořen způsob kontroly každého kinového systému co se týče provádění selektivního ukládání přijatých programů.

Přijímač / demodulátor v kinovém systému přijímá vysílané programy. Pro příjem satelitního signálu je obvykle použita parabolická anténa. Přijímač / demodulátor také demoduluje přijaté signály a provádí korekci chyb demodulovaných signálů. Demodulované signály, obvykle v podobě toku přenášených paketů, jsou společně s výsledky korekce chyb přiváděny na Kinového řídícího systému.

Kinový řídící systém monitoruje demodulované signály φ · «φφ φ · · · · φ · φφ φφφ ·· ·· Μ ··· ohledně chyb a vysílá požadavky na opakovaný přenos těch částí signálů, ve kterých došlo k chybám. Kinový řídící systém využívá zpětného komunikačního kanálu ( vedoucího z kinového systému do centrální stanice / do centrálních stanic ) k tomu, aby zažádal o opakovaný přenos. Zpětný komunikační kanál může být vytvořen pomocí telefonní sítě, satelitního kanálu, Internetu nebo pomocí jiných komunikačních způsobů s nízkým tokem dat,

Ukládací pole v kinových systémech zajišťují lokální centralizované ukládání programových materiálů, přičemž tato ukládací pole jsou pod kontrolou kinových řídících systémů. Ukládací pole mohou být v pevné fázi, magnetická nebo optická a mohou uchovávat větší počet programů najednou. Centrální ukládací systém je připojen na lokální síť ( elektronicky nebo opticky ) takovým způsobem, že jakýkoliv program může být přehrán a prezentován na jakémkoliv autorizovaném prezentačním systému ( jakým může být například projektor ). Stejný program může být také přehráván ve stejném čase ve dvou či na větším počtu prezentačních systémů. Programový materiál je přes lokální síť (LAN) nasměrován z ukládacích polí do příslušného promítacího sálu nebo předváděcích sálů, přičemž uvedená lokální síť se může vyznačovat různými architekturami LAN. Pro účely tohoto popisu nadále předpokládejme použití takové LAN sítě, které jsou založeny na architektuře, jenž využívá centrální přepínanou síť. V uvedeném systému je však samozřejmě možné použít i jiné druhy architektur LAN.

Během přehrávání v předváděcím sále je programový materiál v reálném čase zpracováván. Toto zpracovávání obsahuje • · • tttt • tttt • tt ··· • tttt tttt · tttt tttt tttt tt·· dekompresi toku dat a odstranění ochranného zašifrování ( nebo tzv. descrambling ) . Dekompresní a dešifrovací algoritmy závisí na kompresních a šifrovacích technikách, které byly použity v centrální stanicí. Dekomprimovaný / rozšifrovaný obrazový signál je v předváděcím sále zobrazen pomocí projektoru, zatímco zvukový signál je prezentován pomocí elektronického zvukového systému.

Kinový řídící systém obvykle ve všech směrech kontroluje projekční operace, včetně ukládání přijatých programů, dekomprese a dešifrování programových signálů a zobrazování programového materiálu. Ikdyž je program přijat kinovým systémem pouze jednou, je možné vícekrát přehrávat programy, uložené v ukládacích polích. Kinový řídící systém může kontrolovat časové období, ve kterém je možné každý program přehrávat, a / nebo může kontrolovat počet provedených přehrání každého programu. Navíc kontrola procesu prezentace může být lokálně umístěna v elektronickém projektoru, ve vzdálené jednotce nebo může být realiována centrální kontrolou z centrální stanice nebo jiného centrálního prvku. Kinový řídící systém může být navíc nastaven takovým způsobem, aby integroval projekční operace s jinými operacemi nebo úkony, které jsou v kinech běžné, jako například uplatňování slev, vydávání a inventarizaci lístků, promotérskou činnost, značkování, kontrolu prostředí, osvětlování, provoz zvukového systému a podobně. Každý kinový systém může za účelem dosažení flexibilních a ekonomicky efektivnějších možností prezentace obsahovat větší počet systémů s předváděcími sály, které by sdílely společné ukládací a kontrolní funkce.

*9 ««·· · « · · • · · · · 9 · 9 9 • 9 ··· ·· «· «· ·

Použití digitálního šifrování představuje realizaci zabudovaného ochranného opatření v digitálním kinovém systému.

Za účelem vytvoření koncového šifrovaného přenosu dat jsou použity kryptografické techniky. To znamená, že signál s obrazovou a / nebo zvukovou informací je zašifrován ve zdrojovém generačním systému (SGS) a je rozšifrován až v průběhu promítání přímo v předváděcím sále kinového systému. Fyzická ochranná opatření navíc vytvářejí dodatečnou ochranu programového materiálu, která pak v důsledku zvyšuje ochranu, kterou ztělesňují elektronická ochranná opatření.

Fyzická ochranná opatření jsou důležitá zejména v případě ochrany dekomprimovaných / rozšifrovaných signálů před odposloucháváním v době před zobrazením signálů projektorem v kinovém systému. V souladu s výhodným příkladem provedení vynálezu je funkce rozšifrování / dekomprese realizována pomocí přístroje, který je uložen v bezpečném samonosném pouzdru, jenž je fyzicky připevněno k projektoru nebo je uloženo v jeho vnitřním prostoru, přičemž toto připevnění nebo uložení je provedeno takovým způsobem, že není možné jej odstranit bez autorizovaného přístupu, a přičemž toto připevnění nebo uložení fyzicky zabraňuje sondování rozšifrovaných signálů. Navíc vniknutí do této chráněné oblasti či pouzdra nebo jejich narušení může způsobit vyvolání procesu, který vymaže nebo přepíše informaci o kryptografickém klíči a popřípadě vymaže nebo změní jakákoliv digitální data, které se nachází v projekční smyčce, aby se předešlo nežádoucímu kopírování těchto dat.

V souladu s výše uvedeným popisem je vytvořen kompletní • · · * t ·· «· · · • · digitální kinový systém, který zajišťuje kompresi, zašifrování, spolehlivý přenos, ukládání a přehrávání vysoce kvalitního programového materiálu, pocházejícího z jedné nebo většího poctu centrálních zařízení a dodávaného do jednoho nebo většího počtu předváděcích sálů v kinových komplexech nebo jiných místech, a který také zajišťuje řídící funkce, jakými jsou monitorování a kontrola podobných systémů.

Přehled obrázků na výkresech

Jednotlivé vlastnosti, charakteristiky a výhody předloženého vynálezu budou blíže vysvětleny pomocí detailnějšího, níže uvedeného popisu, přičemž bude zároveň použito doprovodných obrázků, které pro účely identifikace jednotlivých zobrazených prvků používají systému vztahových značek.

Obr. 1 znázorňuje blokový diagram systému tradiční filmové distribuce.

Obr. 2 na vyšší úrovni znázorňuje blokový diagram příkladu provedení digitálního kinového systému podle předloženého vynálezu.

Obr. 3 znázorňuje blokový diagram zdrojového generačního systému pro filmy.

Obr. 4 znázorňuje blokový diagram kompresního / šifrovacího systému.

♦ · ·* « * φ « · · φ φ · ****** φ • » φφ* 4* «φ ΦΦ «ΦΦ

Obr. 5 znázorňuje blokový diagram modulačního / přenosového systému.

Obr. 6 znázorňuje blokový diagram systému pro řízení šitě.

Obr. 7 znázorňuje blokový diagram přidruženého kinového systému.

Obr. 8 znázorňuje blokový diagram, který zobrazuje vnitřní síť stanice a posílenou konstrukci centrální stanice.

Obr. 9 znázorňuje blokový diagram kinového přijímače i demodulátoru.

Obr. 10 znázorňuje blokový diagram kinového řídícího systému.

Obr. 11 znázorňuje blokový diagram kinového dekódovacího systému.

Příklady provedení vynálezu

Předložený vynález se týká způsobu a zařízení, někdy označovaného jako digitální kino, pro elektronickou distribuci obrazových a zvukových programů ve vysoké kvalitě, jakými jsou například filmy, z jedné nebo většího počtu centrálních distribučních míst ( označovaných jako centrální φ φ : ι • φ «φ φφ φ φφφ φ φ φ φ φ φ φ • Φ φφ φφ stanice, zařízení nebo pouze jako stanice ) do většího počtu přijímacích stanic ( označovaných jako kinové systémy, kina, kinové komplexy nebo jako prezentační systémy ) . Digitální kinový systém představuje zdokonalení v oblasti obrazové a zvukové komprese, projekční technologie, způsobu provedení zašifrování i v mnoha jiných oblastech. Je vytvořen kompletní systém, který může obsahovat zařízení pro kódování, zašifrování·, přenos, ukládání, dekompresi, rozšifrování a přehrávání audio - vizuálního materiálu a který může provádět kontrolu rozličných funkcí systému.

Digitální kino je navrženo s úmyslem nahradit dosavadní způsob fyzické distribuce filmů do příslušných přehrávacích nebo projekčních míst, jakými jsou například kina nebo vzdálená projekční místa. Díky jeho koncepci není nutné duplikovat filmy a také není nutné je nechávat dopravovat kurýrní službou do kin. Jeho používání nabízí možnost dosažení mimořádné audio - vizuální kvality, stejně tak jako je možné využívat výhod zabudovaných ochranných opatření. Díky přenosu zvukovou a obrazovou informaci nesoucích signálů pomocí satelitu nebo pomocí jiného vysokorychlostního elektronického média digitální kino dále nabízí možnost využití vysílání v reálném čase, které je výhodné zejména v případě živě natáčených programů, jakými jsou například sportovní události a koncerty, přičemž toto vysílání se bude vyznačovat kvalitou snímků, určených pro promítání v kinech. Stejně tak je možné přenést programy do kin a uložit je na ukládacích zařízeních, jakými mohou být například magnetické disky, přičemž uložení přijatých programů by bylo provedeno za účelem pozdější prezentace.

φ · • 9 · ···*««* «« * · · Φ · »· ·· ·· ·

Příklad provedení digitálního kinového systému podle předloženého vynálezu je zobrazen na obr. 2. Jak je zřejmé z tohoto obrázku, digitální kinový systém 100 obsahuje dva hlavní systémy: alespoň jedno centrální zařízení nebo stanici 102 a alespoň jeden prezentační nebo kinový systém 104 (104A - 104N). Podle jednoho výhodného příkladu provedení vynálezu je signál, který přenáší obrazovou informaci nebo data a zvuková data, vysílán nebo přenášen z centrálního zařízení nebo stanice 102 do prezentačního nebo kinového systému 104 pomocí alespoň jednoho satelitu 106 Centrální stanice 102 zajišťuje podporu všech kinových systémů 104 (104A - 104N), které se nacházejí v přenosovém dosahu satelitu 106 nebo které jsou připojeny k příslušným bezdrátovým, vodičovým nebo jiným vysokorychlostní komunikačním kanálům.

Větší počet kin nebo prezentačních míst, jakými jsou například letní kina, školy, speciální restaurace a podobně, obvykle tvoří síť a jsou při použití předloženého systému schopna přijímat obrazovou nebo zvukovou informaci.

Ikdyž na obrázku je zobrazeno pouze jedno jediné centrální zařízení nebo stanice 102, určené pro zpracování informace, může být žádoucí vytvořit záložní stanici, která by přispěla ke zvýšení spolehlivosti sítě nebo distribuce. Dále je možné v rámci stejného nebo jiných satelitů 106 nebo v rámci jiných druhů datových spojů použít dodatečné stanice 102 za účelem poskytování služeb kinům 104 nebo jiným prezentačním místům, která se nacházejí ve stejné geografické oblasti ( nebo dosahu satelitu ). Tuto koncepci je možné použít v případě, kdy jsou různé stanice používány různými filmovými dodavateli nebo · 4 4 · 4 4 · «4·44 ·· 44 4« · jinými poskytovateli služeb, kteří v dané oblasti podnikají a poskytují své služby, přičemž je možné ji použít pro přenos různých úrovní programů, pro obsluhu například technicky odlišných druhů vybavení a podobně. V souladu s předloženým vynálezem je žádoucí používat větší počet satelitů a stanic, což je také v souladu s požadavky a vývojovými trendy poskytování různých druhů služeb na současném trhu.

Pro každé kinové nebo prezentační místo v síti prezentačních míst, která mohou přijímat obrazovou nebo zvukovou informaci, je používán jeden kinový nebo prezentační systém 104 (104A - 104N), přičemž uvedený kinový nebo prezentační systém 104 (104A - 104N) obsahuje vhodné centralizované zařízení a také obsahuje vhodné zařízení, které je použito v každém prezentačním auditoriu. Satelit 106 může být například geostacionární satelit s frekvenčním pásmem odpovídajícím frekvenčnímu pásmu Ku, ikdyž je samozřejmě možné použít i jiné frekvence a satelitní orbity. Je známa celá řada satelitních systémů a satelitních transpondérů, které mohou sloužit ke zmíněným přenosovým účelům, přičemž tyto satelity se navzájem liší svojí provozní polohou, výrobními náklady, průměrnou nabízenou kapacitou a podobně.

Zdrojový generační systém 108 v centrální stanici 102 poskytuje systému digitalizované elektronické zvukové a obrazové programy. Zdrojový generační systém 108 obvykle přijme filmový materiál a vygeneruje magnetický pásek, který obsahuje digitalizovanou informaci nebo data. Film je za účelem vytvoření digitalizované verze filmu nebo jiného programu digitálním způsobem nasnímán s velmi vysokým fe fefe • fe fefefe fefe fefe fefe fefefe rozlišením. K vygenerování obrazové informace je použita technika televizního snímání, zatímco pro vygenerování zvukové části programu je použita v současné době dobře známa technika zpracování zvuku pomocí digitální zvukové konverze. Snímky, které je potřeba zpracovat, nemusí být nutně součástí nějakého filmu, ale mohou jimi být samostatné obrázky nebo statické rámcové obrazy včetně těch, které jsou zobrazovány jako snímkový film s různou dobou trvání. Tyto obrazy je možné v sérii nebo v sadě použít k vytvoření celků, které jsou označovány jako obrazové programy. Navíc je možné použít i jiné materiály, jakými jsou například vizuální doplňky pro zrakově postižené obecenstvo, titulky pro publika, která mluví cizím jazykem a/nebo pro sluchově postižené diváky nebo multimediální časové doplňky. Obdobným způsobem je možné pracovat s jednoduchými zvukovými záznamy nebo s větším počtem zvukových záznamů za účelem vytvoření požadovaných zvukových programů.

Pro účely vygenerování digitální obrazové informace je také možné použít digitální kamery s vysokým rozlišením nebo známá zařízení a způsoby pro vygenerování digitálního obrazu. Použití digitální kamery, která přímo vytváří digitalizovanou obrazovou informaci, je mimořádně výhodné při natáčení v reálném čase probíhajících událostí { živé natáčení ) a při okamžité nebo následné distribuci. Pro účely přímého generování grafických obrazů, které budou následně distribuovány, je také možné použít počítačové pracovní stanice nebo jim podobná zařízení.

Digitální obrazová informace nebo program je přiveden do » * » ···« ·· *· ··· ·· *· «· · kompresního / šifrovacího systému 110, který zkomprimuje digitální signál za pomoci předem zvoleného formátu nebo procesu, díky čemuž se dosáhne snížení velikosti digitální informace, která je potřeba k reprodukci originálního obrazu ve velmi vysoké kvalitě. U výhodného příkladu provedení vynálezu je pro účely komprese obrazového zdroje použita technika ABSDCT. ABSDCT kompresní technika je popsána v U.S. patentech s čísly 5,021,891, 5,107,345 a 5,452,104, které byly již zmíněny ve výše uvedeném popise. Zvuková informace je také digitálním způsobem zkomprimována za použití standardních technik a je možné ji časově synchronizovat se zkomprimovanou obrazovou informací. Zkomprimovaná obrazová a zvuková informace je poté zašifrována a / nebo zakódována pomocí kódovacího zařízení za použití jednoho nebo většího počtu elektronických zabezpečovacích způsobů.

Systém 112 pro řízení sítě monitoruje provozní stav kompresního / šifrovacího systému 110 a řídí kompresní / šifrovací systém 110 podle daných požadavků s ohledem na potřeby multiplexních kin, s ohledem na bezpečnost a přenosovou kontrolu informace se zkomprimovanými / zašifrovanými daty. Multiplexovaný signál je poté přiveden do modulačního / přenosového systému 114, který v souladu se systémem 112 pro řízení sítě moduluje a vysílá zkomprimovanou informaci nesoucí signál do kinových systémů, jakými jsou například kinové systémy 104A, přičemž vysílání probíhá s využitím satelitu 106. To znamená, že zkomprimovaná informace může být vysílána pomocí bezdrátového komunikačního kanálu nebo okruhu do kin nebo do prezentačních míst.

I I • I

V souladu s některými výhodnými příklady provedení předloženého vynálezu jsou zkomprimované obrazové a zvukové informace přenášeny každá samostatně nebo odděleným způsobem nezávisle na sobě. To znamená, že je použito zařízení pro časově oddělenou kompresi a přenos zvukového programu, který náleží k obrazové informaci nebo programu. Přitom není potřeba splnit zvláštní požadavky v případě, kdy předložený vynález je používán k přenosu zvukové a obrazové informace ve stejném čase. Pokud je to žádoucí, je k přiřazení navzájem si odpovídajícího zvukového a obrazového programu použit předem nadefinovaný identifikátor nebo identifikační mechanizmus či postup. To umožňuje v případě potřeby vzájemně v době prezentace nebo přímo v průběhu této prezentace přiřadit jeden nebo více předem zvolených zvukových programů k alespoň jednomu předem zvolenému obrazovému programu. Jelikož zkomprimovaný zvukový signál není na počátku časově sesynchronizován se zkomprimovanou obrazovou informací, znamená to, že se zkomprimovaný zvuk při prezentaci příslušným způsobem přidruží a sesynchronizuje. Jak bude vysvětleno v níže uvedené popise, je možné zkomprimovanou obrazovou a zvukovou informaci uložit v centrálním zařízení pro účely přenosu, který proběhne v pozdější určené době, přičemž zkomprimovanou obrazovou a zvukovou informaci je možné uložit buď odděleně nebo dohromady.

Ikdyž je na obr. 2 naznačeno, že vysílaný signál je přenášen pomocí satelitu 106, je potřeba říci, že vysílaný signál je také samozřejmě možné přenášet pomocí jakéhokoliv počtu pozemských bezdrátových způsobů přenosu, přičemž jako jejich příklady je možné jmenovat dobře známé pozemské

0 ··· celulární, mikrovlnné nebo jiné druhy rádioreléových spojů, pracujících s rádiovými frekvencemi. Pro účely implemetace vynálezu je také možné použít způsoby přenosu po vedeních, jakými jsou například přenosy pomocí paketové komunikace, Internetových uzlů, pevných telefonních okruzích nebo pomocí koncové komunikace s využitím sítě s optickými vlákny.

Centrální stanice 102 může také obsahovat alespoň jeden přidružený kinový systém 116 pro monitorování kvality signálů, přijímaných ze satelitu 106 během přenosu modulačním / přenosovým systém 114, a pro provádění měření kvality příjmu pro potřeby systému 112 pro řízení sítě. Přidružený kinový systém 116 nemusí využívat všechny vlastnosti nebo technické možnosti, které jsou k dispozici u podobných zařízení, jenž jsou umístěna v odpovídajících kinech, ale může používat jednodušší satelitní přijímač signálu s přiměřenou vstupní citlivostí, demodulaci, dekompresi a jiné prvky pro vygenerování signálu, jenž bude použit pro analýzu. Například je zřejmé, že ve většině případů přidružený kinový systém 116 nevyžaduje zmíněnou velmi vysokou kvalitu obrazu, potřebnou pro projekci, k tomu, aby mohl provádět dostatečnou analýzu kvality signálu, založenou na jistých známých charakteristikách digitálních dat, která jsou přenášena.

Pokud je zjištěno, že se signál vyznačuje nízkou kvalitou, systém 112 pro řízení sítě může za účelem vylepšení kvality přenosu vhodným způsobem nastavit kompresní / šifrovací systém 110 a / nebo modulační / přenosový systém 114. Změny ve zjištěné chybovosti digitálních dat nebo ztráty datových rámců přijatých signálů je například možné použít k provedení změny přenosových charakteristik, jakými jsou například výkon signálu, automatické opakované vysílání určitých částí signálu, nebo je možné zcela přerušit přenos, pokud bude povaha zjištěných problémů vést ke zjištění, že jejich příčina vznikla na základě přenosových problémů satelitu.

Ikdyž předložený vynález je možné použit k prezentaci obrazové a zvukové informace v povahově různých prezentačních místech, jakými jsou například venkovní kina, drive - in kina, civilní auditoria, školy, speciální restaurace a podobně, bude v níže uvedeném popise z důvodů větší názornosti jako příklad používáno kino nebo kinový komplex. Pro odborníky se znalostí dosavadního stavu techniky bude zřejmé, jak použít předložený vynález i u jiných druhů prezentačních míst.

Vysílaný nebo přenášený signál je přijat v kinovém systému 104 (104A - 104N) pomocí přijímače / demodulátoru 120. 0 výhodného příkladu provedení vynálezu, u kterého je pro přenos signálu použit satelitní transpondér, používá přijímač / demodulátor 120 pro příjem signálu alespoň jednu přijímací anténu 138. Přijímač / demodulátor 120 demoduluje přijatý signál a monitoruje chybovost demodulovaného signálu. Z důvodů zvýraznění tohoto technického opatření je možné ke zkomprimované informaci přidat před samotným přenosem dodatečnou součtovou informaci, díky čemuž se dosáhne možnosti odhalovat chyby ve vyslaných blocích informace.

Pokud míra chybovostí přesáhne předem určenou hraniční úroveň, kinový řídící systém 122 může zažádat o opakovaný přenos částí signálu, ve které se vyskytly chyby. Tento • · · ···· t · · ·* «·· «· ·· ·« ··· požadavek o opakovaný přenos může být vyslán z kinového řídícího systému 122 do centrální stanice 102 za pomocí zpětného kanálu 113, který může využívat telefonní síť s komutovanými nebo trvalými spoji, satelitní kanál, na paketové komunikaci založený datový spoj, Internet, bezdrátový spoj » nebo jiný komunikační způsob s nízkým datovým tokem.

U některých výhodných příkladů provedení vynálezu je možné uskutečnit opakovaný přenos částí signálu nebo rámců dat, které je potřeba přenést do prezentačních míst nebo kino, pomocí zpětného kanálu 113. To znamená, že zpětný kanál 113 je nakonfigurován jako obousměrný spoj pro přenos dat, který například přenáší žádosti o opakované přenosy nebo jiné informace, pocházející z kina a směřující do centrální stanice, nebo přenáší příkazy, obecné operační informace či zkomprimovanou obrazovou a zvukovou informaci, pocházející z centrální stanice a směřující do kina. Tento obousměrný spoj je také možné použít pro přenos dat kryptografických klíčů, jak bude detailněji popsáno v níže uvedeném popise.

Kinový systém 104 (104A - 104N) je zkonstruován s alespoň jedním a obvykle s větším počtem předváděcích sálů 128A - 128M. Například některá kina, která jsou umístěna v komerčních obchodních domech, jsou konstruována jako kinové komplexy s velkým počtem předváděcích sálů v jednom místě, které bývají často označovány jako multikina nebo jako multiplexní kina. Přijatý signál je možné vyslat nebo přenést do většího počtu předváděcích sálů, které patří do jednoho jediného kinového komplexu.

• * · «000 0 0 · ·· ··· 00 ·· 09 ··

Demodulovaný signál je za účelem uložení vyslán z přijímače / demodulátoru 120 do centrálního ukládacího systému 123, obsahujícího ukládací pole 124A - 124N, přičemž směrovací funkci vykonává směrovací síť 126 kina ( dále označovaná jako TIN ). Velikost ukládacích polí 124A - 124N je navržena takovým způsobem, aby byla dostačující pro kinové komplexy s proměnným počtem projekčních předváděcích sálů. V situaci, kdy je žádoucí, aby informace přijímaného signálu byla prezentována při současném přijímání signálu z centrální stanice 102 ( například v případě prezentace živého vysílání či přenosu ), může být demodulovaný signál namísto uložení přesměrován pomocí směrovací sítě 126 kina do jednoho z předváděcích sálů 128A - 128M.

Pokud nastane doba, ve které bude potřeba prezentovat určitý program, načte se programová informace z ukládacích polí 124A - 124N a za pomoci TIN 126 se vyšle do jednoho nebo do většího počtu příslušných předváděcích sálů 128A - 128M. V případě, že příslušným sálem je předváděcí sál 128A, dekodér 130 odkóduje vysílaný signál, přičemž použije informace o tajném klíči, kterou mají k dispozici pouze autorizovaná divadla, a dekomprimuje signál za použití dekompresních algoritmů, které jsou svojí povahou inverzními algoritmy ke kompresním algoritmů, jenž jsou používány ve zdrojovém generačním systému 108 (SGS). Dekodér 130 překonvertuje dekomprimovanou obrazovou informaci do podoby standardního video formátu, který je používán projekčním systémem { přičemž tímto formátem může být buď analogový nebo digitální formát ), a pomocí elektronického projektoru 132A je obrazový materiál zobrazen. Zvuková informace je také dekomprimována a je

9 • 9« ·· Μ přivedena do zvukového systému 134 předváděcího sálu, který slouží pro přehrávání zvuku v souběhu s obrazovým programem. Po uplynutí doby, ve které je platná autorizace prezentace určitého program, je digitalizovaná informace programu vymazána z odpovídajícího ukládacího pole nebo odpovídajících ukládacích polí 124A - 124N, aby se zabránilo neautorizovanému použití materiálu. Každý z předváděcích sálů 128B - 128M může obsahovat dekodér, projektor a zvukový systém, ikdyž tato skutečnost není na obrázcích přímo zobrazena.

Pokud je žádoucí existence většího počtu předváděcích míst, je centrální ukládací systém 123 nakonfigurován takovým způsobem, aby mohl přenášet zkomprimovanou informaci jednoho jediného obrazového programu do různých předváděcích sálů se vzájemnými, předem zvolenými a nastavitelnými relativní posuvy v čase a s danou délkou trvání. Tyto předem zvolené nastavitelné posuny v čase jsou obvykle zvoleny takovým způsobem, aby se rovnaly nule nebo aby byly velmi malé v situacích, že je ve zvoleném větším počtu předváděcích sálů potřeba v podstatě současně prezentovat jeden jediný obrazový program. V jiném případě, kdy je potřeba vytvořit velmi pružné rozvržení prezentací, mohou být tyto časové posuny nastaveny takovým způsobem, aby nabývaly libovolných hodnot v rozsahu od řádově několika minut až po řádově hodiny a to v závislosti na konfiguraci parametrů ukládacích zařízení a na jejich kapacitě. Díky tomu potom bude možné, aby kinový komplex lepším a přesnějším způsobem reagoval na požadavky trhu ohledně prezentací filmových materiálů, přičemž jako příklad určitých požadavků na průběh a formu prezentace lze například uvést premiéru daného filmu.

φ φ ·φ φ · φ φφφ φφ · ΦΦ·· φφ φ φφ φφφ φφ φφ φφ φφφ

Prezentace programů, které v reálném čase přinášejí informace o živě přenášených událostech, je podobná prezentaci filmových programů, avšak nezahrnuje fázi ukládáni a přehrávání s využitím ukládacích polí 124A - 124N anebo popřípadě využívá pouze krátkodobého ukládání do zásobníku, což je činěno z toho důvodu, aby se předešlo případným přechodným poruchám při přenosu signálu nebo problémům ohledně synchronizace.

Kinový systém 104 obsahuje jeden nebo větší počet digitálních magnetofonů 136. Magnetofon 136 je možné použít v případě, kdy není k dispozici satelitní spoj nebo jiná podobná přenosová technologie nebo v případě, kdy není výhodné použít podobnou technologii pro přenosové účely, přičemž důvodem tohoto rozhodnutí může být například velká nákladnost této technologie nebo její nedostupnost. V tomto případě je pro distribuci programu z centrálního distribučního místa do kina 104 použit magnetický pásek nebo jiná přenosná média. Pomocí TIN 126 přenese magnetofon 136 program do ukládacích polí 124A - 124N. Programová informace je potom k dispozici pro účely pozdějšího přehrávání. Obrazové a zvukové programy mohou být také za účelem dlouhodobého archivního uložení nahrány z diskových ukládacích polí 124A - 124N do magnetofonu 13 6, přičemž tohoto archivního záznamu se později využije pro zpětné nahrání digitální informace do ukládacích polí 124A - 124N.

Pro práci s vysokými toky dat je také možné používat ukládací zařízení s vysokou paměťovou hustotou, která by • · tttt tttt tttttttt tttt · tttttttt tttt · • tt ··· tttt tttt tttt ·· nahradila digitální magnetofon 136. V rámci vynálezu lze v této souvislosti používat například známé ukládací systémy, které jsou založeny na technologii optických disků, jakým jsou například ukládací zařízení typu CD - ROM, nebo lze použít zařízení v podobě digitálních univerzálních disků { například DVD ) nebo lze také použít některá paměťová pole s pevnou fází.

Výhodné příklady provedení pracovních jednotek centrální stanice 102 jsou zobrazeny na obr. 3 až 9 a jsou pospány v níže uvedeném popise. Výhodné provedení zdrojového generačního systému 108 je zobrazeno na obr. 3. Zdrojový generační systém 108 digitalizuje filmový obrazový zdroj, jakým je například 35 mm film a uloží jeho zdigitalizovanou verzi magnetický pásek. Zdrojový generační systém 108 zahrnuje zařízení nebo způsob televizního snímání 1'4Q s vysokou ostrostí, které pojme přijímaný filmový zdroj 142 a které vygeneruje digitalizované obrazy na základě uvedeného filmového zdroje 142. Na televizním snímání založené zpracování je ve filmovém odvětví již dobře známo a pro implementaci této fáze je tedy možné použít jednu z několika komerčně dostupných služeb nebo zařízení. U výhodného příkladu provedení vynálezu je však použito zpracování, založené na televizním snímání s vysokým rozlišením, které je v současné době možné realizovat pomocí technického vybavení, jenž vyrábí firmy CINTEL nebo Philips BTS a které je známo z dosavadního stavu techniky. Ve době plánování a návrhu služeb je volba vhodných řešení a volba konkrétního technického vybavení povedena s ohledem na náklady a jiné známé důležité faktory. Jiná řešení je možná zvolit na základě úvah, jejichž předmětem je povaha cílového publika, φ · φ φ φ φ φ φφφ φφ ·Φ« φ « φ φ φφ φφ φφφ φφ ·· dostupnost projekčního zařízení a poloha, včetně úmyslu snížit datový tok v případě využití satelitních přenosů.

Pokud je originální film v podobě standardního formátu 35 mm zdroje, je zpracování obrazu provedeno pomocí procesu televizního snímání při rychlosti 24 snímků za sekundu. Digitalizovaný výstup po zpracování metodou televizního snímání je možné uložit pomocí magnetických magnetofon s vysokým tokem dat nebo může být okamžitě zkomprimován a / nebo zašifrován a uložen pomocí magnetofonů s nízkým tokem dat a nebo pomocí jiných obrazových ukládacích systémů a médií.

Jelikož způsobem televizního snímání je možné zpracovat pouze obrazy, je zvukový doprovod vstupního zdroje zpracován nezávisle na obraze. Pokud je zvukový zdroj je analogovém formátu, je za účelem digitalizace přiveden obvykle pomocí magnetického pásku 144 do zvukového snímacího zařízení 146. U jednoho výhodného příkladu provedení vynálezu je až dvanáct kanálů digitalizovaného zvuku zkombinováno s digitalizovaným obrazem, přičemž toto zkombinování je provedeno pomocí multiplexoru 148. Multiplexovaný signál je s obrazovým programem uložen pomocí digitálního video magnetofonu (VTR) 150 s vysokou ostrostí nebo pomocí podobného digitálního ukládacího systému s velkou kapacitou. Jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, je možné zvukové programy ukládat a zpracovávat odděleně od obrazových programů, ovšem společně s informací o Časové synchronizaci, aby bylo v projekčním sále přehrávacího systému zpětně možné přesně časově sloučit zvukový doprovod s obrazovým programem.

• · · ♦ 4

9«

44 44

4 « 4 • 44

4

Ikdyž je zdrojový generační systém 108 na obrázcích zobrazen jako součást centrální stanice 102, mělo by být řečeno, že tento zdrojový generační systém 108 může být umístěn v jiném zařízení, než jakým je centrální stanice 102. Jiná zařízení mohou být vhodnější pro vygenerování digitalizovaného signál z magnetického nebo optického zdroje. Stejně tak se může zdrojový generační systém 108 skládat z digitální kamery se zabudovaným magnetickým nebo optickým ukládacím zařízením nebo z jiného digitální zařízení pro obrazové generování { jakým je například počítačem vygenerovaná grafika nebo speciální efekty ), které přímo produkuje digitální zdrojový materiál. Zdrojový generační systém 108 se také může skládat ze 'systému pro digitalizaci statických obrazů, jakým je například optický snímač nebo obrazový převodník, používaný v případě 35 mm fotografických diapozitivů nebo fotografií.

požadovaného digitalizovaného standardně vybavená studia nebo speciální studia, jakými jsou například studia pro tvorbu speciálních efektů, nebo jiná studia, která se zabývají přípravou a prezentací obrazových programů, přičemž uvedený digitalizovaný materiál je potom přenesen do centrálního zařízení nebo stanice 102 pro účely dalšího zpracování nebo přenosu.

Proto se na vygenerování materiálu mohou podílet

Blokový diagram kompresního / šifrovacího systému 110 je zobrazen na obr. 4. Podobně jako je tomu u zdrojového generačního systému 108, může být kompresní / šifrovací systém 110 součástí centrální stanice 102 nebo může být umístěn v odděleném zařízení. Kompresní / šifrovací systém 110 může být například umístěn společně se zdrojovým generačním systémem

108 ve filmovém nebo televizním produkčním studiu. Kompresní proces pro zpracování buď obrazové nebo zvukové informace nebo dat může být implementován například s využitím různě rychlých procesů.

Kompresní / šifrovací systém 110 přijme digitální signál, který může být dodáván digitálním VTR 150 zdrojového generačního systému 108. Digitální obrazová a zvuková informace může být před dalším zpracováním uložena v rámcovém zásobníku ( nezobrazen ).

Digitální obrazový signál je předán do obrazového kompresoru 162. U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu obrazový kompresor 162 zpracuje digitální obrazový signál pomocí ABSDCT techniky, která je popsána v U.S. patentech s čísly 5,021,891, 5,107,345, a 5,452,104, jenž již byly zmíněny ve výše uvedeném popise.

U ABSDCT techniky je barevný vstupní signál obvykle ve formátu YIQ, přičemž písmeno Y označuje složku jasu nebo svítivosti a písmena I a Q označují chrominanční nebo barevné složky. Je také možné použít jiné barevné formáty, jakými jsou například formát YUV nebo formát RGB. Vzhledem ke skutečnosti, že se lidské oko vyznačuje nízkou prostorovou citlivostí na barvy, vzorkuje ABSDCT technika dvakrát méně barevné složky ( I a Q ) jak v horizontálním, tak i ve vertikálním směru. K reprezentaci každého prostorového segmentu obrazového vstupu jsou pak odpovídajícím způsobem použity čtyři jasové složky a dvě chrominanční složky.

• · · «φ *·· ·· φ« ·· ···

Každá z jasových a chrominančních složek je pak předána do jednotky blokového prokládání. Obvykle je blok 16 x 16 přiveden do jednotky blokového prokládání, která seřadí obrazové vzorky uvnitř bloků 16 x 16 za účelem vytvoření bloků a složených sub - bloků dat pro analýzu pomocí diskrétní kosinové trasformace (DCT). Operátor DCT je jeden ze způsobů, jak provést převod navzorkovaného signálu z časové oblasti do oblasti frekvenční. Bylo prokázáno, že díky převodu do frekvenční oblasti umožňují DCT techniky dosáhnout velmi vysokého stupně komprese, přičemž s ohledem na jejích kvantizační povahu mohou být navrženy takovým způsobem, aby s výhodou využívaly frekvenčního rozdělení charakteristik obrazu. U výhodného příkladu provedení vynálezu je jedna 16 x 16 DCT technika použita pro uspořádání prvního řádu, čtyři 8 x 8 DCT techniky jsou použity pro uspořádání druhého řádu, šestnáct 4x4 DCT technik je použito pro uspořádání třetího řádu a šedesát čtyři 2x2 DCT techniky je použito pro uspořádání čtvrtého řádu.

Operace DCT odstraní přebytečnou prostorovou informaci, která je obsažena ve obrazovém zdroji. Poté, co je provedena operace DCT, je většina energie obrazového signálu reprezentována malým počtem DC koeficientů.

U každého bloku 16 x 16 a u každého sub - bloku jsou transformované koeficienty analyzovány za účelem stanovení počtu bitů, který je potřeba pro zakódování bloku nebo sub - bloku. Poté je zvolen ten blok nebo kombinace sub - bloků, která potřebuje nejmenší počet bitů k tomu, aby zakódovala reprezentovaný obrazový segment. Pro účely • · » · » 4 4 4 · • * · « · Q φ 4· 4 ·** 44· »» 4« ·· reprezentace obrazového segmentu mohou být například zvoleny dva sub - bloky 8 x 8, šest sub - bloků 4 x 4 a osm sub - bloků 2x2.

Zvolený blok nebo kombinace sub - bloků je poté odpovídajícím způsobem seřazena. V průběh přípravy dat pro přenos je potom možné dále zpracovat hodnoty DCT koeficientů, například pomocí frekvenčního váhování, kvantizace a kódování { jakým je například kódování s proměnnou délkou symbolů ), přičemž je použito známých technik a přičemž je možné uvést i jiné techniky než ty, které byly uvedeny. Zkomprimovaný obrazový signál je poté přiveden do alespoň jednoho obrazového šifrovacího zařízení 166.

Digitální zvukový signál je obvykle přiveden do zvukového kompresoru 164. V souladu s výhodným příkladem provedení 164 zpracuje vícekanálovou zvukovou digitálního zvukového zvukový kompresor informaci pomocí standardního kompresního algoritmu. Zkomprimovaný zvukový signál je přiveden do alespoň jednoho zvukového šifrovacího zařízení 168. Zvuková informace může být také přenesena a použita v nezkomprimované, ale pořád digitální podobě.

Obrazové šifrovací zařízení 166 a zvukové šifrovací zařízení 168 odpovídajícím způsobem zašifruje oba zkomprimované obrazové a zvukové signály, přičemž použije některé z velkého počtu známých šifrovací technik. Obrazové a zvukové signály mohou být zašifrovány pomocí stejné nebo odlišné techniky. V souladu s výhodným příkladem provedení předloženého vynálezu je pro zašifrování obrazového a ··«**····* • * · ····»* fefe ·*· «· fe· ·* zvukového programu použita šifrovací technika, která obsahuje kódování v reálném čase na základě digitální sekvence.

V obrazovém a zvukovém šifrovacím zařízení 166 a 168 je programový materiál zpracován pomocí zařízení s obvodem pro kódování / šifrování, který používá informaci o časově proměnném klíči. Tato informace je obvykle změněna několikrát za sekundu. Zakódovaná programová informace může být přenesena, například pomocí bezdrátového spoje, aniž by přitom bylo možné ji rozšifrovat někým, kdo nevlastní příslušnou informaci o elektronickém klíči, který byl použit při kódování programového materiálu nebo digitálních dat.

Zašifrování obvykle zahrnuje kódování digitálních sekvencí nebo přímé šifrování zkomprimovaného signálu. Slova zašifrování a kódování je možné vzájemně zaměňovat a rozumí se jimi jakékoliv zařízení pro zpracování digitálních datových toků z různých zdrojů za použití jakéhokoliv počtu kryptografických technik pro účely zakódování, utajení nebo přímo zašifrování uvedených datových toků, přičemž jsou takovým způsobem použity na základě tajných digitálních hodnot ( klíčů ) vygenerované sekvence, že bez znalosti podoby tajných klíčů je velmi obtížní obnovit originální sekvence dat.

Každý obrazový a zvukový program používá specifickou elektronickou klíčovací informaci, která je poskytnuta k dispozici pouze kinům nebo prezentačním místům, jenž získala autorizaci pro promítání daného specifického programu, přičemž tato specifická elektronická klíčovací informace je získána

4

I «

«

4 4 pomocí odkódování, založeném na elektronické klíčovací informaci o poloze prezentačního místa nebo založeném na informaci o daném kině. Zašifrovaný programový klíč je potřeba k tomu, aby bylo možné v předváděcím sále odkódovat tok dat programu. Zašifrovaný programový klíč je jiným způsobem přenesen nebo doručen do autorizovaného kina před zahájením přehrávání programu. Je potřeba říci, že data programu mohou být přenesena několik dní nebo i týdnu před začátkem doby, ve které platí získaná autorizace. Dále je nutné říci, že zašifrovaný programový klíč může být přenesen krátce před tím, než začne časová perioda, ve které platí získaná autorizace. Zašifrovaný programový klíč je také možné přenést pomocí spoje, který se vyznačuje nízkým tokem dat, nebo pomocí přenosného ukládacího prvku, jakým je magnetické nebo optické paměťové médium, modul Smart card nebo jiné zařízení, u kterého lze přepisovat paměťové prvky. Zašifrovaný programový klíč lze dodat takovým způsobem, aby bylo možné kontrolovat časovou periodu, ve kterém je příslušný kinový komplex nebo předváděcí sál autorizován k tomu, aby promítal odpovídající program.

Každý předváděcí sál, který získá zašifrovaný programový klíc, tuto hodnotu rozšifruje pomocí klíče, který odpovídá příslušnému předváděcímu sálu, a rozšifrovaný programový klíč pak uloží v paměťovém zařízení nebo jiné zajištěné paměti.

Když je potřeba program prezentovat, jsou informace o klíči, který je specifický pro dané kino nebo předváděcí místo, a o klíčí, který je specifický pro daný program, použity pro odkódování / rozšifrování programové informace v * « ·« · ·« · • · · ·· ·« reálném čase, přičemž tyto informace jsou s výhodou používány ve spojení se symetrickým algoritmem, který byl použit v šifrovacím systému 110 v průběhu přípravy šifrovaného signálu.

Obrazové šifrovací zařízení 166 může kromě zakódování navíc ještě do obrazového programu přidat vodotisk, který má obvykle digitální podobu. K tomu je zapotřebí vložit do programové sekvence vizuální identifikátor, který je specifický pro dané místo a / nebo čas. To znamená, že vodotisk je určen k tomu, aby podával informaci o autorizaci místa a času prezentace, což lze v případě potřeby s výhodou využít pro efektivní vystopování zdroje nelegálního kopírování. Vodotisk může být navržen takovým způsobem, aby se v průběhu přehrávání objevoval v častých, ale pseudo náhodných okamžicích. Uvedený vodotisk by přitom nebyl viditelný pro diváky, kteří by promítání sledovali. Při takové prezentační rychlosti, která je nadefinována jako normální prezentační rychlost, není v průběhu prezentace možné smyslově postřehnout vodotisk dekomprimované obrazové nebo zvukové informace. Vodotisk však lze rozpoznat v případě, kdy je obrazová nebo zvuková informace prezentována s rychlostí, která se podstatným způsobem liší od uvedené normální rychlosti, přičemž jako příklad lze uvést promítání v čase, který je pomalejší než reálný čas, nebo přehrávání statických rámců. Pokud je odhalena neautorizovaná kopie programu, mohou vyšetřující orgány zkontrolovat informaci o digitálním vodotisku, díky které potom lze vypátrat kino, ze kterého byla kopie pořízena. Podobnou techniku vodotisku je také možné obdobným způsobem aplikovat nebo využít pro identifikaci zvukových programů.

Zkomprimované a zašifrované obrazové a zvukové signály jsou oba přivedeny do multiplexoru 170. V multiplexoru 170 jsou obrazové a zvukové signály navzájem zkombinovány společně s informací o časové synchronizaci, pomocí které potom bude možné v kinovém systému 104 přehrávat tok obrazových a zvukových dat při dodržení odpovídajícího časového přiřazeni. Kombinovaný signál je potom zpracován programovou výstupní jednotkou 172, která zpracuje výsledná data do podoby toku programových dat. Díky uvedenému zpracování dat nebo také vytvoření bloků dat je možné kontrolovat kinovým systémem 104 ( obr. 2 ) přijatý tok programových dat ( například lze kontrolovat chyby v přijatých blocích ) a tedy vysílat žádosti o opakovaný přenos pouze těch datových bloků, ve kterých byly odhaleny chyby, aniž by přitom bylo potřeba opakovaně přenášet celý program. Díky tomuto opatření se potom dosáhne zvýšení celkové spolehlivosti a efektivnosti datového přenosu.

D jiného výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu je s obrazovou a zvukovou částí programu nakládáno takovým způsobem, jako by to byly oddělené a samostatné programy. Proto místo toho, aby byl použit multiplexor 170 ke zkombinování obrazového a zvukového signálu, jsou obrazové signály samostatně připraveny k přenosu. U tohoto příklad provedení předloženého vynálezu může být obrazový signál přenášen bez zvukového signálu a naopak. Obrazové a zvukové programy jsou sloučeny do podoby kombinovaných programů pouze v době přehrávání. Tato koncepce umožňuje kombinovat různé zvukové programy s obrazovými programy, ať už jsou důvody tohoto kombinování jakékoliv. Důvodem může být například : ί * ♦ • 9 *

<·· • » 9 ·· ·* potřeba změny jazyka, aktualizace již distribuovaného programu nebo programové změny, potřeba přizpůsobit se zvyklostem místního publika a podobně. Tato schopnost přizpůsobivého přiřazení různých zvukových doprovodů s větším počtem záznamů k obrazovým programům je velmi užitečná v tom ohledu, že snižuje náklady na změny programů, které jsou již v distribuci, a v tom ohledu, že umožňuje filmovému průmyslu úspěšně pronikat na trhy s odlišnými kulturami.

Kompresory 162 a 164, šifrovací zařízení 166 a 168, multiplexor 170 a programová výstupní jednotka 172 mohou být implementovány softwarově kontrolovaným procesorem, který je naprogramován výše uvedené funkce. To znamená, že mohou být vytvořeny jako obecně použitelné technické vybavení, obsahující velký počet programovatelných elektronických zařízení nebo počítačů, které mohou pracovat pod dohledem odpovídajícího přeprogramovatelného nebo nepřeprogramovatelného softwarového vybavení. Mohou být také implementovány za použití některých jiných technologií, jakými mohou být například technologie ASIC nebo jeden nebo větší počet obvodových modulů v podobě karet. To znamená, že mohou být vytvořeni jako speciální hardware.

Tok dat obrazového a zvukového programu je vyslán do ukládacího pole 174. Tok programových dat je také možné navíc vyslat do digitálního lineárního magnetofonu 176.

Kontrolní jednotka 178 CES ( kódovacího a šifrovacího systému ) je primárně zodpovědná za kontrolu a monitorování celého kompresního / šifrovacího systému 116. Za účelem *

·«·

realizace požadovaných funkcí může být kontrolní jednotka 178 CES implementována jako naprogramované hardwarové zařízení s obecným použitím nebo jako počítač nebo může být vytvořena pomocí specializovaného technického vybavení. Síťová kontrola kontrolní jednotky 178 CES je realizována prostřednictvím systému 112 pro řízení sítě ( obr. 2 ), přičemž je využita interní síť stanice, která bude detailněji popsána v níže uvedeném popise. Kontrolní jednotka 178 CES komunikuje s kompresory 162 a 164, šifrovacími zařízeními 166 a 168, multiplexorem 170 a výstupní jednotkou 172 za použití známého digitálního rozhraní a kontroluje činnost těchto prvků. Kontrolní jednotka 178 CES také kontroluje a monitoruje ukládací pole 174, digitální lineární magnetofon 17 6, přenos dat mezi těmito zařízeními a modulační / přenosový systém 114 ( obr. 2 ).

Ukládací pole 174 je s výhodou vytvořeno jako soustava pevných disků, jejichž konstrukce bude obvykle podobná konstrukci diskových ukláóacích polí 124, které jsou používány v kinových systémech 104 ( obr. 2 ). Pro odborníka se znalostí dosavadního stavu techniky je však zřejmé, že u některých aplikací je také možné použít jiná média, jakými jsou například přepisovatelné optické disky. Kapacita diskového ukládacího pole 174 centrální stanice může být nižší než kapacita všech kinových systémů 104 dohromady ( tedy všech předváděcích sálů nebo předváděcích míst ) , protože v danou dobu je obvykle potřeba uložit v ukládacím poli 174 pouze jeden program. Nový program je obvykle uložen poté, co byl každý program přenesen a vymazán z paměti. Je však možné najednou uchovávat větší počet programů a dokonce je přenášet » · « · • φ « · ·

*

»44 · · « * • · » * · · «· 44 ·· ve stejnou dobu přes jeden spoj v závislosti na technickém vybavení, které je používáno pro příjem přenášeného materiálu. Během kompresní fáze diskové ukládací pole 174 přijme zkomprimovaný a zašifrovaný obraz, zvukový doprovod a kontrolní data a to buď z programové výstupní jednotky 172 nebo z digitálního lineárního magnetofonu 176. Během přenosové fáze diskové ukládací pole 174 vyšle data do modulačního / přenosového systému 114. Provoz diskového ukládací pole 174 je řízen kontrolní jednotkou 178 CES.

Kontrolní multiplexor 180 přijme tok programových dat z diskového ukládacího pole 174 a kontrolní informace z kontrolní jednotky 178 CES. Kontrolní multiplexor 180 zkombinuje tyto dva toky dat a přivede výsledný zkombinovaný datový tok do přenosové výstupní jednotky 182. Přenosová výstupní jednotka 182 zpracuje tok dat do podoby přenášeného datového toku a vyšle takto upravený tok do modulačního / přenosového systému 114.

Digitální magnetofon 176 ( DTR ) je používán pro archivaci zkomprimované obrazové a zvukové informace a pro distribuci zaznamenaných programů do kin, která není možné dosáhnout pomocí satelitního spoje nebo pomocí jiného vhodného bezdrátového spoje nebo spoje, který je založen na přenosu pomoci vedení. To znamená, že uvedený digitální magnetofon 176 je používán pro vygenerování pásků s digitální informací pro účely distribuce. Během kompresní fáze přijme magnetofon 176 z programové výstupní jednotky 172 zkomprimovaný a zašifrovaný obraz, zvukový doprovod a kontrolní data. Je možné zpětně využít archivovaný záznam programu takovým způsobem, že • « tt magnetofon 176 vyšle na pásek zaznamenaná data do diskového ukládacího pole 174. Provoz digitálního lineárního magnetofonu

176 je řízen kontrolní jednotkou 178 CES.

Na obr. 5 je zobrazen modulační / přenosový systém 114. Modulační / přenosový systém 114 vykonává operace modulace a přenosu toku dat z kompresního / šifrovacího systému 110. Modulační / přenosový systém 114 obsahuje alespoň jeden modulátor 2D0 a IF směšovač 202, přičemž tyto systémy jsou obvykle umístěny ve fyzicky stejném zařízení jako kompresní / šifrovací systém 110, systém 112 pro řízení sítě a přidružený kinový systém 116 ( obr. 2 ). Modulační / přenosový systém 114 dále obsahuje RF směšovač 204, zesilovač 206 s velkým výkonem a kontrolní jednotku 208 modulačního / přenosového systému, přičemž tyto systémy jsou umístěny v blízkosti pozemské stanice 210 nebo přímo v ní.

Modulátor 200 je standardní subsystém, který přidává informace pro korekci chyb a moduluje přenosový tok dat pro účely přenosu přes satelit ( nebo jinou bezdrátovou přenosovou cestu ) za použití známé techniky. Z dosavadního stavu techniky jsou známy konvoluční a spojovací kódovací techniky typu Reed - Solomon, které jsou u výhodného příkladu provedení vynálezu používány pro implementaci korekce chyb. Pro implementaci modulační funkce je možné použít modulátor, který je založen na standardním CPSK ( klíčování fázového posuvu ) .

IF směšovač 202 převede výstupní frekvenční pásmo modulátoru 200 do mezifrekvenčního frekvenčního pásma (IF), přičemž samotná mezifrekvence může nabývat hodnoty například • · »· * · · • · « t « * · · · · * * • * · · · ♦ >

·· *·· ♦ · »·

140 MHz. Tento signál je poté přiveden do RF směšovače 204. Implementace tohoto subsystému může být provedena pomocí v současné době existujícího technického zařízení, přičemž jak

	je již známo,	by	bylo z	důvodů	vytvoření vzájemné
	kompatibility se	zbývající částí	systému	nutné provést pouze
•l	malé změny .
	RF směšovač	204	je obvykle	standardní subsystém, který

převádí IF signál do podoby přenosového signálu, který je vhodný pro satelitní přenos. U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu je IF signál na 140 MHz převeden na signál ve frekvenčním pásmu Ku. Výstup ve frekvenčním pásmu Ku je možné naladit na frekvencích mezi 14,0 GHz až 14,5 GHz. Za účelem dosažení zlepšené spolehlivosti systému je možné volit konstrukční řešení s početnějším technickým vybavením, než je nezbytně nutné, přičemž je možné použít dva směšovače a automatický jednotkový přepínač ( nezobrazeno ) . Uvedený výstupní signál je přiveden do zesilovače 206 s velkým výkonem, ve kterém proběhne zesílení signálu. V závislosti na požadavcích je také samozřejmě možné použít pro účely přenosu signálů pomocí satelitu také frekvenční pásma, která jsou jiná než je frekvenční pásmo Ku.

Zesilovač 206 s velkým výkonem zesílí přenosový signál v pásmu Ku ( nebo jiné požadované frekvence ) před jeho vysláním do satelitního traspondéru. Za účelem dosažení zlepšené spolehlivosti systému je možné volit konstrukční řešení s početnějším technickým vybavením, než je nezbytně nutné technického, přičemž je možné použít dva zesilovače s velkým výkonem a automatický jednotkový přepínač • « • Φ • « · *· • φ » ·· *· ( nezobrazeno ).

Kontrolní jednotka 208 MTS ( modulačního / přenosového systému ) může být použita pro komunikaci, nastavování a monitorování zařízení v pozemské stanici 210. Kontrolní jednotka 208 může být implementována pomocí v současné době známého programovatelného technického vybavení, jakým je například osobní počítač nebo pracovní stanice.

Pozemská stanice 210 obsahuje všechna RF propojení a anténu. Obvykle je postavena RF budova nebo konstrukce, ve které je v případě potřeby umístěn RF směšovač 204, zesilovač 206, kontrolní jednotka 208 MTS, rozvod elektrické energie a technické vybavení klimatizace ( nezobrazeno ) . Programy a kontrolní informace jsou obvykle vysílány z pozemská stanice 210 do kinových systémů za pomoci jednoho nebo většího počtu běžných vysílacích kanálů. Vysílaný signál obsahuje kontrolní informace, potřebné pro sdělení identity každého vysílaného programu kinovým systémům. Dále je do kinových systémů přenesena kontrolní informace, která slouží k tomu, aby kino selektivně uložilo pouze přijatý program, který je určen danému kinovému systému, a která slouží také k provádění jiných kontrolních operací, které mohou v systému proběhnout. Jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, může být tato informace přenesena buď pomocí spoje s vysokou přenosovou rychlostí / kapacitou nebo pomocí spoje s nízkým datovým tokem.

Na obr. 6 je systém 112 pro řízení sítě. Systém 112 pro řízení sítě kontroluje a řídí digitální kinový systém 100.

»«>«»·*« « 0 4 0 4 0 00·«

0« t 00*0 · «40 0· 0* «0 4

Řízení v sobě zahrnuje kontrolu a monitorování součástí centrální stanice 102 a sítě kinových systémů 104. Kontrola může být centralizovaná takovým způsobem, že systém 112 pro řízení sítě řídí všechny operace systému, včetně kontroly vysílání nebo přenosu, přehrávání / zobrazování, bezpečnosti a také všechny funkce pro řízení sítě. Je také samozřejmě možné použít distribuovaný řídící systém, u kterého procesory v prezentačních nebo kinových systémech kontrolují pouze některé funkce kina.

Systémem 112 pro řízení sítě obsahuje alespoň jeden procesor 220 pro řízení sítě, který je centrální kontrolní jednotkou nebo mozkem digitálního kinového systému 100.

Systém 112 pro řízení sítě je v podstatě realizován jako standardní pracovní stanice s vhodným operačním systémem nebo jako podobné programovatelné zařízení pro zpracování dat. Procesor 220 pro řízení sítě řídí rozvrhování a bezpečnost digitálního kinového systému 100.

Pod vlivem kontroly systému 112 pro řízení sítě mohou být programy vysílány z centrálního zařízení nebo stanice 102 s časovým náskokem vzhledem k době promítání programu v kině 104. Tento postup je obvykle používán, ovšem s výjimkou případů, kdy je požadováno přenášet v reálném čase živě natáčené programy. Přehrávání dopředu uložených programových materiálu v pozdější době proto kontroluje jiný proces, než který kontroluje vysílání z centrální stanice 102.

Procesor 220 pro řízení sítě také kontroluje vysílání, přenos nebo přenosovou rychlost programů. Přenosová rychlost « φ φ φφφ φφφ φφφφ φ •Φφφ φ φ · • Φ φφ φφ φφφ může být neměnná nebo se může měnit v závislosti na druhu programu a vlastnostech přenosového kanálu nebo cesty. Může například záviset na přenosové rychlosti některého ze satelitních traspondérů nebo jiného datového spoje. Paralelní programový přenos je také možné provádět s vyššími přenosovými rychlostmi. Programy, které jsou ukládány a přehrávány v pozdější době, mohou být vysílány pomocí přenosových toků dat, které jsou menší, stejné nebo větší než rychlost, potřebná pro běh tohoto programu v reálném čase. Tok dat kompresního kódování programového materiálu může být odlišný u různých programů, což bude mít za následek změny v úrovni kvality komprese. Přenos živě natočených programů je prováděn se stejnými přenosovými rychlostmi, které odpovídají toku zkomprimovaných dat.

Pro účely zálohování je také možné použít ječen dodatečný procesor pro řízení sítě. Procesor 220 pro řízení sítě komunikuje s jinými součástmi v systému pomocí vnitřní sítě stanice, která je obvykle realizována síť se standardní víceuzlovou síťovou architekturou, jakou je například síť typu Ethernet. Je však také možné použít jiné známé druhy a architektury sítí včetně spojích založených na optických vláknech. V našem případě Ethernetová stanice 224 systému 112 pro řízení sítě vytváří vnitřní síť stanice, což bude detailněji popsáno v souvislosti s obr. 8.

Systém 112 pro řízení sítě může také obsahovat modemovou soustavu 226, která pomocí PSTN vytváří rozhraní se sítí kin a obvykle se skládá z řady telefonních modemů, kabelových nebo satelitních modemů, ISDN nebo kontrolních jednotek buňkových

4 · 4 4 4 •4 44 44

4·

4*4 • ·4 spojů nebo z jiných známých zařízení. Modemová soustava 226 komunikuje s procesorem 220 pro řízení sítě pomocí funkce modemového serveru. Modemová soustava 226 slouží jako přijímač zpětného kanálu komunikační cesty z kin do centrální stanice 102. Kina mohou použít zpětný spoj pro vyslání žádosti o opakovaný přenos datových bloků programu, ve kterých vznikly chyby, z centrální stanice 102. Pomocí tohoto spoje je dále možné zažádat o nové prezentace programu nebo o změny nebo aktualizace programového materiálu. Žádosti o opakovaný přenos a samotný opakovaný přenos mohou probíhat v průběhu přenosu programového materiálu nebo po jeho ukončení. U jiných výhodných příkladů provedení předloženého vynálezu může být zpětná cesta vytvořena pomocí satelitního kanálu nebo pomocí jiného komunikačního způsobu s nízkým tokem dat nebo pomocí Internetu. Místo modemové soustavy 226 jsou v tomto případě podle potřeby použita jiná známá komunikační zařízení nebo přístroje.

Přidružený kinový systém 116, který je zobrazen na obr. 7, monitoruje kvalitu přenášeného signálu a provádí měření kvality pro potřeby systému 112 pro řízení sítě.

Přidružený kinový systém 116 obsahuje alespoň jeden přijímač 232, který má obvykle stejnou konstrukci jako přijímač kinového systému 104. Přijímač 232 je spojen s alespoň jednou přijímací anténou 234 pro příjem signálu, přenášeného z modulačního / přenosového systému 114 pomocí satelitu 106. Obdobným způsobem je možné použít kabelové nebo optické rozhraní v situaci, kdy jsou použity jiné druhy spojů s úmyslem testovat kvalitu takových spojů. Přidružený kinový

- ό :

• ΦΦ • · φ ·· φφ ··· systém 116 také obsahuje alespoň jeden řídící procesor 236, který přijímá signál z přijímače 232 a měří kvalitu parametrů přenášeného signálu. Řídící procesor 236 také systému 112 pro řízení sítě poskytuje údaje o kvalitě. U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu je řídící procesor 236 spojen pomocí Ethernetu nebo pomocí datové sběrnice s vysokou rychlostí se systémem 112 pro řízení sítě.

Na obr. 8 je zobrazen blokový diagram vnitřní sítě 250 stanice. Vnitřní síť 250 stanice je komunikační páteř centrální stanice 102. Vnitřní síť 250 stanice může být vnitřně provedena jako Ethernetová lokální síť (LAN), která je založena na IP protokolu. Vnitřní síť 250 stanice proto fyzicky spojuje kompresní / šifrovací systém 110 ( 110A - 110B ) , modulační / přenosový systém 114 ( 114A - 114B ) , procesor 220 pro řízení sítě a přidružený kinový systém 116 ( 116Ά - 116B ) v centrální stanice. V případě potřeby mohou být v souladu se specifickým funkčním dělením místních a dálkových funkcí také vytvořeny externí rozhraní pro účely spojení centrální stanice 102 s externí počítačovou sítí nebo komunikačním systémem.

U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu obsahuje centrální stanice 102 posílené nebo zálohovací složky, aby bylo možné zajistit provozuschopnost systému v případě poruchy důležitých konstrukčních prvků. Každý systém v centrální stanici 102 obsahuje primární systém a buď paralelní záložní systém nebo zabudovaný přídavný systém se schopností automatické aktivace, což je zobrazeno na obr. 8. Vnitřní síť 250 stanice je pomocí většího množství nebo soustavy

dodatečných Ethernetových přijímacích a vysílacích jednotek 254A - 254E spojena s kompresními / šifrovacími systémy 110A a 110B, modulačními / přenosovými systémy 114A a 114B, procesory 22QA a 220B řízení sítě a přidruženými kinovými systémy 116A a 116B. Tyto přijímací a vysílací jednotky jsou spojeny pomocí dvou nebo většího počtu Ethernetových karet, které jsou v našem případě zobrazeny jako Ethernetové karty A a B se vztahovými značkami 252A a 252B. Odborník se znalostí dosavadního stavu techniky je schopen navrhnout způsob, jak vytvořit posílené systémy a spoje, a je pro něj zřejmé, že podle potřeby je možné používat dodatečné systémy za účelem dostatečného posílení konstrukční struktury s vhodnými spoji a rozhraními. Posílené možnosti zpracování dat jsou voleny s úmyslem zajistit spolehlivý provoz na trzích, které vyžadují časově a provozně náročné prezentace, jakými jsou například premiéry hraných filmů. Některé z posílených složek systému mohou být provozovány v pohotovostním režimu nebo v režimu rychlého stratu, což je vhodné v situacích, které podle potřeby vyžadují rychlé změny a přepínání.

Jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, je audio - vizuální program distribuován z centrální stanice 102 do prezentačních nebo kinových systémů, jakým je například kinový systém 104. Výhodné příklady realizace pracovních bloků kinového systému 104 jsou zobrazeny na obr. 9 až 11 a jsou popsány v níže uvedeném popise.

Obr. 9 zobrazuje přijímač / demodulátor 120 kinového systému 104. Přijímač / demodulátor 120 obsahuje vnější jednotku 270, která obsahuje nízkošumový prvek a parabolickou «·«* 9 9 9 · · · • · ♦ «·*··· tftf ··· ·· tf· tf· * anténu, jenž je zaměřená na satelit 106 nebo sleduje jeho dráhu. Vnější jednotka 270 přijímá signál přenesený z centrální stanice 102, zesiluje jej a převádí jej do mezifrekvenčního pásma (IF) za účelem přípravy následného zpracování. Parabolická anténa je obvykle parabolická anténa s ozařovačem nacházejícím se mimo dráhu přicházející elektromagnetické vlny. Velikost průměru antény nabývá obvykle hodnot od 1,0 do 1,6 metru v závislosti na geografické poloze přijímače a používaných frekvencích. Parabolické antény mohou být připevněny k nosníku, který prochází či neprochází střešní konstrukcí. Velikost antény je obvykle volena takovým způsobem, aby byla dostatečně malá k tomu, aby neporušovala omezení, která byla vydána různými vládními nebo jinými vyhláškami. Nízkošumový prvek je obvykle nízkošumový prvek standardního digitálního video vysílání (DVB LNB), která zesiluje přijatý signál a konvertuje jej do mezifrekvenčího pásma (IF), se kterým pracuje demodulátor. U jednoho výhodného příkladu provedení vynálezu je výstupní signál z nízkošumového prvku mezifrekvence ve frekvenčním pásmu L. LNB obsahuje ozařovací prvek, který je umístěn v ohnisku parabolické antény. Standardní koaxiální kabel spojuje nízkošumový prvek s demodulátorem 272 přijímač / demodulátoru 120.

Přijímač / demodulátor 120 také obsahuje demodulátor 272, procesor 274 pro automatické zažádání o opakovaný přenos ( ARQ procesor ) a přenosový demultiplexor 276. U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu jsou tyto tři složky realizovány jako modulová karta pro obecně využitelný počítač, jakým je známý IBM kompatibilní osobní počítač nebo pracovní stanice. Obvody modulové karty mohou být umístěny uvnitř • fe • fe fefe* fefe fe* fefe fefefe kinového řídícího systému 122.

Jak již bylo jednou řečeno, kinový systém 104 selektivně demoduluje a uloží pouze ty přijaté programy, které jsou určeny pro daný kinový systém, ikdyž je program plošným způsobem vysílán z centrální stanice 102 a ikdyž je kinový systém 104 schopen přijmout všechny přenesené programy. Ve vysílaném signálu je uložena kontrolní informace, která slouží k tomu, aby informovala kinové systémy o programech, které jsou určeny pouze pro ně, přičemž uvedená kontrolní informace je multiplexním způsobem vložena do přenášeného toku programových dat.

Demodulátor 272 proto z IF signálu, přijatého z vnější jednotky 270, určí taktovací kmitočet dat vybraného programu. Demodulátor 270 může implementovat mnoho různých demodulačních technik, jakou je například QPSK demodulační technika, přičemž tato technika je použita v případě, kdy jako modulační technika pro programový signál bylo použito QPSK modulační schéma. Demodulátor 270 může být standardní integrovaný obvod, jakým je obvykle používán v přijímacím zařízení pro přímý příjem video vysílání. Podobné demodulátorové zařízení obvykle obsahuje funkce korekce chyb signálu (FEC). Korekce chyb může být například vykonána pomocí konvolučního kódování s dekódováním typu Viterbi společně s Reed ~ Solomonovým spojovacím kódováním a dekódováním. U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu je konvoluční kód typu k=7, r=7/8, zatímco kód typu Reed - Solomon je kód (204,188). Výstup korekce chyb je přiveden do ARQ procesoru 274.

* • ' 9 » »9 • · · 9 >·

99 9

ARQ procesor 274 provádí další korekci chyb na signálech z demodulátoru 270. ARQ procesor 274 vypočítá digitální podpisy bloků sekvenčních dat demodulovaného signálu, přičemž tyto bloky mají pevnou délkou a přičemž je použito takových postupů, jakým jsou cyklické kontrolní kódy (CRC). Výsledný vypočítaný digitální podpis je u každého bloku porovnán s hodnotou digitálního podpisu, která byla vypočítána modulačním ί přenosovým systémem 114 v centrální stanici 102 pomocí stejného digitálního podpisového algoritmu a která byla přenesena společně s tokem dat přes satelitní kanál. Pokud se ARQ procesorem 274 vypočítaný digitální podpis neshoduje s podpisem, který byl přenesen společně s daty, je ohlášena bloková chyba. Každý uvedený blok dat je jednoznačně identifikován blokovou identifikační hodnotou. ARQ procesor 274 zaznamenává blokové identifikační hodnoty pro jakýkoliv blok, který vykazuje odlišnosti mezi vypočítanou a přenesenou hodnotou digitálního podpisu pro tento blok. Kinový řídící systém 122 může použít zpětný kanál 284 pro vyslání žádosti o opakovaný přenos některého nebo všech bloků dat, u kterých nebyly dobře vyhodnoceny digitální podpisy. Systém 112 pro řízení sítě centrální stanice potom může opakovaně vyslat tyto kinovými systémy 104 požadované bloky. Kinový řídící systém 122 může bloky, u kterých se neshodují přenesené a lokálně vypočítané digitální podpisy, nahradit opakovaně přenesenými bloky se stejnými blokovými identifikačními hodnotami. Podobné postupy velkou měrou redukují výslednou chybovost přijímaných signálů. Chybovost výstupních dat z ARQ procesoru 274 je výhodně mezi IxlO^-10 a IxlO¹⁰ nebo méně. Programová data jsou potom přenesena do přenosového demultiplexoru 276.

• · * · * · ···· · « · · • · ««·«··· ·· ··· ·· ·· ·· ···

Přenosový demultiplexor 276 roztřídí demodulovaný tok dat, vyšle příkazové pakety do kinového řídícího systému 122 a zkomprimované / zašifrované obrazové a zvukové pakety vyšle do ukládacího pole 124.

Příklad kinového řídícího systému 122 je zobrazen na obr. 10. Kinový řídící systém 122 vykonává provozní kontrolu a monitoruje celý prezentační nebo kinový systém 104 nebo předváděcí sály v kinovém komplexu. Kinový řídící systém může také využívat zařízení pro kontrolu programů nebo mechanizmy pro vytvoření programových pořadů na základě jednoho nebo většího počtu přijatých individuálních obrazových a zvukových programů, které jsou určeny pro prezentací v systému předváděcích sálů v průběhu doby, ve které platí odpovídající autorizace.

Kinový řídící systém 122 obsahuje hlavní řídící procesor 280 a alespoň jeden modem 282 nebo jiní zařízení, které je ve spojení se zpětným spojem za účelem vysílání zpráv zpět do centrální stanice 102 při použití zpětného kanálu 284. Kinový řídící systém 122 obsahuje vizuální zobrazovací prvek, jaký je například monitor, a uživatelské rozhraní, jakým je například klávesnice, přičemž tato zařízení se mohou nacházet v kanceláři vedoucího kinového komplexu, v pokladně pro prodej lístků nebo na jiném vhodném místě, které je provozní součástí kina.

Hlavní řídící procesor 280 je obvykle standardní počítač běžné komerční nebo úřední úrovně. V souladu s obr. 10 a v souladu s obr. 2 komunikuje hlavní řídící procesor 280 pomocí • ♦ » I ··«· « · * t * · · ·»««·« «» ··· ♦· ·· ·· směrovací sítě 126 kina s ukládacími polemi 124A - 124N, s moduly dekodéru 130 a s digitálním magnetofonem 136. Hlavní řídící procesor 280 komunikuje pomocí zpětného spoje 284 se systémem 112 pro řízení sítě centrální stanice, U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu je ke komunikaci s centrální stanicí 102 používán modem 282. Modem 282 je obvykle vytvořen jako standardní telefonní modem, který je umístěn v modulu procesoru nebo je k němu připojen, a vytváří připojení ke standardní dvoudrátové telefonní lince pro účely zpětné komunikace s centrální stanicí 102. U jiných výhodných příkladů provedeni předloženého vynálezu je možné komunikaci mezi hlavním řídícím procesorem 280 a centrální stanicí 102 realizovat pomoci jiných způsobů komunikace s nízkým tokem dat, jakým je například Internet, soukromá nebo veřejná datová síť, bezdrátové nebo satelitní komunikační systémy. 0 těchto konstrukčních řešení je modem 282 vytvořen takovým způsobem, aby obsahoval odpovídající rozhraní.

Pomocí zpětného spoje 284 přenášená informace zahrnuje žádosti o opakovaný přenos informace, která byla přijata kinovým systém 104 ze satelitu 106 a u kterých byly zjištěny neopravitelné chyby bitů, a dále uvedená informace zahrnuje monitorovací a kontrolní informace, provozní hlášení a poplachy a také může zahrnovat informaci o kryptografickém klíčování. Zpětným kanálem 284 posílané zprávy mohou být kryptografickým způsobem chráněny za účelem vytvoření ochrany před prozrazením obsahu informace neautorizovanému subjektu a / nebo za účelem ověřování a identifikace.

Hlavní řídící procesor 280 může být nakonfigurován takovým • · · 0 · 0 * · 0 0 ♦ · * 0 0 0 ··· 00 00 · 0 • 00

0«

000 způsobem, aby zcela automaticky prováděl provozní operace prezentačního systému, včetně kontroly přehrávání / zobrazování, ochrany a funkcí řízení sítě. Hlavní řídící procesor 280 může také poskytovat kontrolu okrajových funkcí kina, jakými jsou například rezervace lístků a jejich prodej, uplatňování slev a kontrolu prostředí. Je také možné využít manuální vstupů, které by doplňovaly kontrolu některých provozních operací kina. Hlavní řídící procesor 280 může být také spojen s určitými automatickými kontrolními systémy, nainstalovanými v kinovém komplexu, přičemž toto spojení by bylo vytvořeno za účelem kontroly nebo přizpůsobení jejich funkcí. Centrální stanice 102 také může dálkově kontrolovat některé provozní operace v kinech, jakými jsou například přehrávání / zobrazování a ochrana. Konstrukční uspořádání použitých systémů by přitom záviselo na dostupnosti vhodných technologií a na konkrétních potřebách daných kin.

Předložený vynález v podstatě podporuje současné přehrávání a zobrazování zaznamenaných programů na větším počtu zobrazovacích projektorů a to buď pomocí kontroly kinového řídícího systému 122 nebo pomocí systému pro řízení sítě. V centrálním ukládací systému, obsahujícím ukládací pole 124A - 124N, může být uložen větší počet programů pro účely přehrávání na jednom nebo více z většího počtu zobrazovacích projektorů v kinovém systému 104. Jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, může kinový systém 104 také zobrazovat programový materiál hned jak je přijat z přenosového kanálu, přičemž v této situaci nejsou vyžívány ukládací kapacity systému.

• · · k · «φ * · » φ φ«φν · • t φ »»φ· φφ Φ ν« «φφ φφ >Φ φφ ··

Při kontrole kinového řídícího systému 122 nebo systém pro řízení sítě, je často možné autorizovat program k vícenásobnému přehrávání, ikdyž kinovému systému 104 stačí přijmout odpovídající program jen jednou. Ochranné prostředky kontrolují časovou periodu a / nebo počet prezentací, které jsou každému programu povoleny.

Je zřejmé, že díky automatizované kontrole kinového řídícího systému 122 systémem 112 pro řízení sítě centrálního zařízení je vytvořen prostředky pro automatickou distribuci, ukládání a prezentaci programů, který lze kontrolovat z centrálního zařízení, přičemž tuto kontrolu lze přizpůsobovat aktuálním podmínkám. Navíc existuje možnost kontrolovat určité vybrané síťové operace ze stanice, která je vzdálená od centrálního zařízení, přičemž k této kontrole je používán kontrolní prvek. Například televizní nebo filmová studia tímto způsobem mohou z centrálního místa, jakým jsou kanceláře studia, zautomatizovat a kontrolovat distribuci filmů nebo jiných prezentačních materiálů a provádět prakticky okamžité změny prezentací v reakci na rychlé změny požadavků trhu či v reakci na odezvu na prezentaci nebo v reakci na jiný v tomto podnikatelském odvětví podstatný důvod.

Jak je zobrazeno na obr. 2, je možné vidět, že směrovací síť 126 kina fyzicky spojuje kinový řídící systém 122, ukládací pole 124A - 124N, předváděcí sály 128A - 128M a digitální magnetofon 136. Směrovací síť 12 6 kina zahrnuje lokální síť ( elektrickou nebo optickou ) , která obstarává lokální směrování programů v rámci kinového systému 104.

Přijímačem / demodulátorem 120 přijaté a demodulované programy • tt ·· jsou nasměrovány směrovací sítí 126 kina do ukládacích polí 124A - 124N, která slouží pro ukládání. V ukládacích polích 124A - 124N uložené programy nebo programy, které byly přijaty za účelem přehrávání v reálném čase, jsou směrovací sítí 126 kina nasměrovány do jednoho nebo většího počtu projekčních systémů v kinovém systému 104. Směrovací síť kina je možné implementovat pomocí jakéhokoliv počtu lokálních sítí se standardními architekturami, které se vyznačují odpovídajícími přenosovými rychlostmi dat, požadovanou propojitelností a spolehlivostí, přičemž jakou příklad lze uvést sítě s rozhodovacími smyčkami, přepínané sítě nebo uzlově orientované sítě.

Stále v souladu s obr. 2 vytváří ukládací pole 124A - 124N lokální ukládací prostředky pro programový materiál, pro který byla získána autorizace pro přehrávání a zobrazování. Podle výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu je v každém kinovém systému centralizován ukládací systém. Ukládací pole 124A - 124N umožňují kinovému systému provést prezentaci v jednom nebo ve větším počtu předváděcích sálů a mohou být ve stejném čase sdíleny i několika předváděcími sály.

Ukládací pole 124A - 124N, která bývají někdy označována také jako disková ukládací pole 124A - 124N, mohou obsahovat ukládací zařízení s pevnou fází nebo na magnetickém nebo optickém principu, která jsou již známa z dosavadního stavu techniky. U výhodných příkladů provedení předloženého vynálezu je možné ukládací pole vytvořit použitím magnetických diskových jednotek, známých jako hard disky, které jsou používány v počítačovém průmyslu. Podobná zařízení se « · * · · ♦ «· ·** ·· ·· vyznačují výhodným náklady a výkonnostními charakteristikami ( přístupová rychlost ), díky nimž jsou vhodná pro použití ve spojení s předloženým vynálezem. Tato zařízení reprezentují dobře známou technologii a jsou vyráběna se stále rostoucími paměťovými kapacitami. U některých aplikací však mohou být výhodná jiná zařízení, jakými jsou například přepisovatelná optická ukládací zařízení nebo paměťová zařízení s pevnou fází.

Centrální ukládací systém může uchovávat větší počet programů najednou. Centrální ukládací systém je propojen s lokální sítí takovým způsobem, že jakýkoliv program je možné přehrávat a prezentovat na jakémkoliv autorizovaném prezentačním systému ( například projektoru ) . Je také možné ve stejném čase přehrávat stejný program na dvou nebo na větším počtu prezentačních systémů.

Jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, ukládací pole mohou být použita pro přenosy zkomprimované informace jednoho jediného obrazového programu do předváděcích sálů se vzájemnými relativními, předem zvolenými časovými posuvy nebo zpožděními v čase. Pokud jsou tyto časové posuvy v podstatě rovné nule, znamená to, že jeden obrazový program je v podstatě najednou prezentován ve větším počtu předváděcích sálů. V jiném případě jsou časové posuvy nastaveny na různé hodnoty takovým způsobem, aby splňovaly rozličná rozvrhová schémata prezentací.

Každé diskové ukládací pole 124A - 124N je soustava pevných diskových jednotek, které ukládají zašifrované / f * * # * · * t f 9 9 9 · zkomprimované programy pro naplánované přehrávací periody v odpovídajících předváděcích sálech. Disková ukládací pole 124A - 124N jsou navržena takovým způsobem, aby byla schopna v každém kině efektivním způsobem splňovat nároky na ukládání. Každé z diskových ukládacích polí 124A - 124N dále obsahuje zabudované posílené systémy, aby se v případě poruchy ukládací jednotky zabránilo ztrátě uchovávané programové informace. Každé z ukládacích polí 124A - 124N může být například ukládací systém, který je možné rozšiřovat s závislosti na potřebě změn požadavků na ukládání každého kinového systému. Použití diskových ukládacích polí 124A - 124N umožňuje vedení kina dynamicky přemisťovat programová představení do rozličných předváděcích míst v kinovém komplexu a také uvedenému vedení umožňuje plánovat tato představení. Díky této možnosti vysoké flexibility lze rychle reagovat na měnící se potřeby nebo požadavky trhu.

U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu je ukládací kapacita každého ukládacího pole 124A - 124N navržena s takovou velikostí, která je potřeba k ukládání programů pro všechny předváděcí sály v daném kinovém komplexu. Navíc je ukládání navrženo takovým způsobem, aby mohly být budoucí programy uloženy před začátkem platnosti jejich příslušné autorizace k promítání a přitom aby mohly být současně uloženy programy, kterým v té době zrovna platí autorizace pro promítání. Toto množství volné ukládací kapacity umožňuje, aby programy, které v budoucnu získají autorizaci pro promítání, mohly být přeneseny hodiny, dny nebo týdny před začátkem platnosti autorizace pro promítání a zobrazování uvedených programů, aniž by se přitom narušila možnost přehrávat a ··· • 9 ·9 «4

9*9 zobrazovat programy, které jsou v té době zrovna autorizovány. Odhaduje se, že v případě takovéhoto uspořádání by na jeden předváděcí sál bylo potřeba vytvořit řádově 120 GB ( Giga Bytů ) digitální ukládací kapacity dat. Uvedená kapacita předpokládá použití současné kompresní a obrazové technologie, která se však v budoucí době může změnit, aby se dosáhlo snížení provozních nároků a požadavků.

Pro každý program, který je nahráván do diskových ukládacích polí 124A - 124N, je dynamicky naalokován diskový ukládací prostor. Tento koncept je vhodný pro velká kina s velkými projekčními plátny, protože krátké a dlouhé programy mají v průměru jakousi nominální délku, obvykle okolo dvou hodin. U kin se jedním projekčním plátnem by měla být dostatečná ukládací kapacita o velikosti kapacity, která je potřeba k uložení nejdelšího filmu.

Disková ukládací pole 124A - 124N jsou obvykle vytvořena takovým způsobem, aby z nich bylo možně jak číst, tak i současně do nich zapisovat. Například větší počet dříve uložených programů může být prezentován ( mnohonásobné současné nebo přibližně současné oddělené načítání ), zatímco nový film je nahráván ze satelitu 106 ( operace zapisování ). U současných technologií je fyzicky omezen výkon každého pole diskových ukládacích polí 124A - 124N. Proto může každé pole vyhovět pouze maximálnímu počtu současných nebo přibližně současných operací načítání a jedné současné operaci ukládání dat ( jedna operace zapisování ) . Proto u tohoto řešení potřebují větší kina dodatečná disková ukládací pole, která zajistí potřebný počet současných přehrávání. Bylo odhadnuto, * · φ ♦ φ · · φ · » φφ» «φ ·· φφ že řádově na každých pět předváděcích sálů je vhodné přidat jedno dodatečné ukládací pole.

Ukládací pole však mohou být nastavena nebo nakonfigurována takovým způsobem, aby pracovala v tzv. rozděleném režimu, ve kterém je přijatá informace rozdělena mezi dostupná pole. To znamená, že přijímaná data, která je potřeba uložit, jsou během procesu ukládání po částech směrována na různé ukládací jednotky. Část vstupních dat je přenesena do jedné jednotky, zatímco následující část dat je přivedena do následující jednotky a tak dále. Poté, co uplyne dostatečně dlouhá doba k tomu, aby příslušná jednotka zapsala svá data, může být tato jednotka opět použita k tomu, aby se do ní přivedla další přijatá vstupní data. Proto jsou vstupní data rozdělena do malých částí nebo segmentů, přičemž každý z nich je uložen s maximální ( nebo vysokou ) rychlostí, kterou každá z aktivních jednotek umožňuje, přičemž je s výhodou využito vstupního ukládání do vyrovnávacích zásobníků nebo ukládací paměti, která je k dispozici na vstupním kanále paměťové jednotky. Tento koncept v podstatě umožňuje zařízením s pomalejšími rychlostmi ukládat data paralelním způsobem, díky čemuž se dosáhne toho, že uvedená zařízení dosáhnou velmi vysokých rychlostí. Tento druh ukládání také poskytuje posílenou ochranu před chybami.

Ukládání dat do paměťových jednotek nebo jiných ukládacích zařízení by mělo využívat informace o paritě, která umožňuje seskupit program v průběhu zpětného sestavování. To znamená, že je v průběh zpětného sestavování nebo prezentace je použito zařízení pro opětovné seřazení částí programu do jednoho • ·* ··« kompaktního celku.

Každé diskové ukládací pole 124A - 124N je možné upravit dvěma způsoby. Velikost ukládacího prostoru na jedno projekční plátno lze přizpůsobit přidáním nebo odebráním diskové jednotky v rámci každého diskového ukládacího pole 124A - 124N. Velikost diskových jednotek určuje přírůstkový krok, získávaný v ukládací kapacitě během přidávání paměťových jednotek. Navíc lze do kinového systému 104 přidat dodatečná disková ukládací, které budou sloužit novému projekčnímu plátnu.

U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu je každé diskové ukládací pole 124A - 124N založeno na architektuře posíleného pole málo nákladných zařízení (RAID), která se vyznačuje tím, že umožňuje znovu načíst celou datovou složku i v případě poruchy diskové jednotky v poli. Disková ukládací pole 124A - 124N dávají k dispozici své provozní parametry, svůj provozní stav a varovné ukazatele pro účely vyhledávání chyb při poruše nebo pro účely identifikace druhu poruchy. Dálkové monitorování provozního stavu, kontrola a diagnostika je další výhodou, kterou se podobná architektura vyznačuje.

V souladu s obr. 2 kinový systém 104 obvykle obsahuje digitální magnetofon (DTR) 136. DTR 136 je používán pro nahrávání zkomprimovaného / zašifrovaného program do diskových ukládacích polí 124A - 124N v situacích, kdy není k dispozici satelitní spoj a při distribuci programu do kin je použit pásek. DTR 136 je spojen s ukládacími poli 124A - 124N pomocí • fe β · fe fefefe

TIN 126.

DTR 136 normálně nepracuje dostatečně rychle na to, aby bylo možné provádět přímý přenos z DTR 136 do projekčního zařízení. Také samotné načítací a zapisovací operace probíhají v podstatě impulsním způsobem. Aby tedy tok dat plynule proudil z DTR 136 přímo do projekčního zařízení, jsou používány velké vyrovnávací zásobníky. Z těchto důvodů je DTR 136 používán pro archivování a pro přenos v situacích, kdy není k dispozici satelitní kanál. Z DTR 136 nahrané programy jsou uloženy do ukládacích polí 124A - 124N pro účely přehrávání s plnou normální rychlostí, která je vhodná pro přehrávání v reálném čase. Kontrola DTR 136 je prováděna kinovým řídícím systémem 122.

V situacích, kdy není k dispozici satelitní spoj nebo kanál, umožňuje kinovým komplexům přidání DTR 136 do kinového systému 104 implementovat a využívat všech dalších výhod, které s sebou přináší digitální kinový systém. V tomto případě je potom potřeba do kin fyzicky doručit na magnetickém pásku digitalizované zašifrované filmy, což je velmi podobné současnému stavu způsobu distribuce filmů. DTR 136 je možné navíc použít pro dlouhodobé archivování programů, které byly v minulosti přijaty a uloženy v ukládacích polích 124A - 124N. V tomto případě může být program vyslán z ukládacích polí 124A - 124N do DTR 136 a vzniklý nahraný pásek je možné uchovávat pro pozdější zpětné nahrání programu do ukládacích polí 124A - 124N. Pro účely realizace funkce DTR 136 je navíc možné použít jiná známá magnetická, optická ukládací zařízení nebo technologie nebo ukládací zařízení nebo technologie s * · ······· ·· ··· ·· ·· ·· ··« pevnou fází.

Když je potřeba promítnout program, je programová informace přenesena ze zejména jednoho nebo většího počtu ukládacích polí 124A - 124N do zejména jednoho z předváděcích sálů 128A - 128M kinového systému 104, přičemž přenos je proveden pomocí směrovací sítě 126 kina. Blokový diagram výhodného příkladu provedení předváděcího sálu 128A - 128M je zobrazen na obr. 11. U takovéhoto předváděcího sálu 128A - 128M, dekodér 130 zpracuje zkomprimovaný / zašifrovaný program za účelem vizuální projekce na předváděcí plátno nebo povrch a za použití zvukových systémů 134 je program prezentován také akusticky. Předváděcí sál 128A - 128M obsahuje síťové rozhraní 290, alespoň jednu výstupní jednotku 292, kontrolní jednotku 294 předváděcího sálu, obrazový dešifrovací / dekompresní systém 296, zvukový dešifrovací / dekompresní systém 298, projektor 132A a zvukový systém 134A. Všechny prvky s výjimkou projektoru 132A a zvukového systému 134A mohou být implementovány pomocí jednoho nebo většího počtu obvodových modulů. Obvodové moduly mohou být umístěny v samonosných pouzdrech, která se připevní na projektor 132A nebo do jeho blízkosti. Navíc je možné použít kryptografickou modulovou kartu 300, která je spojená s kontrolní jednotkou 294 předváděcího sálu a /nebo s obrazovým dešifrovacím / dekompresním systémem 296 pro účely přenosu a ukládání kryptografické klíčovací informace, která je specifická pro danou jednotku.

Síťové rozhraní 290 kina umožňuje každému předváděcímu sálu být ve spojení s diskovými ukládacími poli 124A - 124N f ( nebo s kinovým řídícím systémem 122, přičemž je využívána směrovací síť 126 kina. Síťové rozhraní 290 obsahuje zásobníkovou paměť, díky které je možné přes směrovací síť 126 kina nárazovým a nepravidelným způsobem přenášet s vysokým tokem dat informace z diskových ukládacích polí 124A - 124N, přičemž zpracování informace je provedeno při nižších rychlostech jinými prvky předváděcích sálů 128A - 128M.

Kontrola a monitorování dat je rozděleno mezi kinový řídící systém 122 a kontrolní jednotku 294 předváděcího sálu, přičemž zašifrované / zkomprimované programy jsou pomocí uvedeného rozhraní přivedeny do obrazového a zvukového dešifrovacího / dekompresního systému 296, 298. Každá informace, která je nasměrována do předváděcího sálu 128, je přijata a je přivedena do výstupní jednotky 292. Výstupní jednotka 292 naopak ignoruje informace, které jsou nasměrovány do jiných částí kinového systému 104.

Výstupní jednotka 292 provede identifikaci a oddělení jednotlivých kontrolních, obrazových a zvukových paketů, které přichází ze síťového rozhraní 290 kina. Kontrolní pakety jsou vyslány do kontrolní jednotky 294 předváděcího sálu, zatímco obrazové a zvukové pakety jsou odpovídajícím způsobem vyslány do obrazového a zvukového dešifrovacího / dekompresního systému 29ó a 298.

Kontrolní jednotka 294 předváděcího sálu nastavuje, provozuje, monitoru a řídí bezpečnost předváděcího sálu 128A. Ten obsahuje vnější rozhraní, obrazové a zvukové dešifrovací I dekompresní systémy 296 a 298 a také projektor 132A a zvukový ·· ·· 99 ··· systém 134A. Kontrolní informace přichází z kinového řídícího systému 122, vzdáleného kontrolního portu nebo z místního kontrolního vstupu, jakým je například kontrolní panel, který se nachází mimo rámec nebo prostory předváděcího sálu 128. Kontrolní jednotka 294 předváděcího sálu se zabývá prací s elektronickými klíči, které jsou přiřazeny předváděcímu sálu 128A. Předem nadefinované elektronické kryptografické klíče, které jsou přiřazeny předváděcímu sálu 128, jsou používány ve spojení s elektronickou informací o kryptografickém klíči, jenž je obsažena v obrazových a zvukových datech, za účelem rozšifrování obrazové a zvukové informace v průběhu procesu dekomprese. U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu kontrolní jednotka 294 předváděcí sálu používá jako základní funkční nebo kontrolní prvek standardní mikroprocesor, který zpracovává dané programové vybavení předváděcího sálu 128.

Kontrolní jednotka 294 předváděcího sálu je navíc s výhodou vytvořena pro zpracování nebo výměnu určitých informací s kinovým řídícím systémem 122, což je využíváno pro dokumentováni minulosti prezentací, jenž proběhly v každém předváděcím sále. Uvedenou informaci o provedeném zdokumentování minulosti prezentací je poté možné ve zvolených časech vyslat pomocí zpětného spoje nebo pomocí jiného přenosového média do centrální zařízení 102.

Obrazový dešifrovací / dekompresní systém 296 přijímá tok obrazových dat z výstupu výstupní jednotky 292, provede operaci rozšifrování a sestaví originální obraz pro prezentaci na projekčním plátně. Výsledky této operace pro digitální « v «· « · · · • tf · tftf· tftf tf· tf tftftf· ·· «· tftftf tftf ·· ·· projektor 132A kina jsou obvykle ve standardním formátu RGB signálů. Rozšifrování a dekomprese jsou obvykle provedeny v reálném čase, což umožňuje přehrávání programového materiálu také v reálném čase.

Obrazový dešifrovací / dekompresní systém 296 dešifruje a dekomprimuje tok obrazových dat při použití inverzní operace k operace, která byla využívána v obrazovém kompresoru 162 a obrazovém šifrovacím zařízení 166 centrální stanice 102. Každý předváděcí sál 128 může v rámci jednoho kinového systému 104 zpracovávat a promítat různé programy z jiných předváděcích sálů 128 nebo jeden nebo více předváděcích sálů 128 může současně zpracovávat a zobrazovat stejným program. Stejné programy mohou být navíc promocí většího počtu projektorů zobrazeny se vzájemným relativním časovým odstupem.

Proces dešifrování používá k rozšifrování obrazové informace ve výše uvedeném popise zmíněnou informaci o kryptografickém klíči, která je specifická pro danou jednotku a daný program, a ve spojení s ní používá ještě elektronické klíče, které jsou obsaženy v tok dat ( proces rozšifrování byl detailněji popsán ve výše uvedeném popise v souvislosti s obr. 4 ) . Každý předváděcí sál 128 obsahuje potřebnou informaci o kryptografických klíčích pro všechny programy, které mají autorizaci k tomu, aby byly promítány v systému předváděcích sálů 128.

Pro autorizaci určitých prezentačních systémů k zobrazování určitých programů je používán několikaúrovňový systém pro hospodaření s kryptografickými klíčí. Tento

0 ·0 0 0 0 000 • 0* 000 00

00> 000« 0«

0* 000 0« 00 ·· 0 několikaúrovňový systém pro hospodaření s kryptografickými klíči obvykle používá hodnoty elektronických klíčů, které jsou specifické pro každý z autorizovaných předváděcích sálů 128 a / nebo daný obrazový a / nebo zvukový program, a / nebo používá časově proměnné sekvence kryptografických klíčů z obrazového a / nebo zvukového programu. Elektronický klíč, který je specifický pro předváděcí sál, je obvykle dlouhý 56 bitů nebo je delší a je naprogramován do každého systému předváděcích sálů.

Toto naprogramování může být implementováno pomocí techniky přenosu a předložení používané informace o klíčích. Pro přenos kryptografické informace je například možné použít zpětný kanál, který byl uveden ve výše se nacházejícím popise, vytvořený například na základě satelitního kanálu nebo na základě jiného druhu spoje. Je také možné použít technologii modulových karet, naprogramovaných paměťových karet typu Flash a jiná známá přenosná ukládací zařízení.

Modulová karta může být navržena například takovým způsobem, že jakmile je uvedená hodnota jednou zapsána do modulové karty, nebude možné ji přečíst z paměti modulové karty. Jsou použita fyzická a elektronická ochranná opatření, která slouží k tomu, aby se zabránilo falšování této informace o klíčích a aby se umožnilo zjistit pokusy o falšování nebo kopírování. Klíče jsou uloženy takovým způsobem, aby bylo možné je vymazat v případě zjištění pokusu o falšování. Obvodové zapojení modulové karty obsahuje mikroprocesorové jádro, které obsahuje softwarovou implementací šifrovacího algoritmu, obvykle typu DES ( z anglického Data Encryption • » ·

Standard ). Modulová karta může přijmout jí zadávané hodnoty, zašifrovat je ( nebo je rozšifrovat ) pomocí v kartě implementovaného DES algoritmu a pomocí uloženého klíče, který je specifický pro daný předváděcí sál, a přivést na svůj výstup výsledky. Modulová karta může být také použita k tomu, aby pouze poskytovala informaci o elektronických šifrovacích klíčích obvodům systému předváděcího sálu 128, které provedou zpracování této informace o klíčích pro účely obrazového a zvukového dešifrování.

Toky obrazových dat programu jsou podrobeny dynamické obrazové dekompresi za použití inverzního ABSDCT algoritmu nebo jiného obrazového dekompresního procesu, který je symetrický vzhledem k obrazové kompresi, jenž byla použita v kompresním / šifrovacím systému 110 centrální stanice. Je-li obrazová komprese založena na ABSDCT algoritmu, obsahuje proces dekomprese dekódování s proměnnou délkou symbolů, inverzní frekvenční váhování, inverzní diferenciální transformaci typu Quadtree, IDCT a odstranění prokládání DCT bloků. Při dekompresi používané prvky mohou být realizovány ve speciálním technickém zařízení, navrženém pro tento účel a nastaveném pro vykonávání této funkce, jakým je například ASIC nebo jeden nebo větší počet obvodových modulů. Dekompresní prvky mohou být také realizovány jako standardní prvky nebo obecně použitelný hardware, obsahující větší počet digitálních signálních procesorů nebo naprogramovatelných elektronický zařízení nebo počítačů, které pracují na základě řízení speciální funkčního programového vybavení nebo zakázkového softwaru. Aby bylo možné využívat vysoký tok obrazových dat, je možné implementovat větší počet ASIC, jenž by sloužily pro ·»· ·· ·· • ♦ 11 ··· paralelní zpracování obrazové informace.

Dekomprimovaná obrazová dat jsou podrobena převodu z digitální podoby do podoby analogové a výsledné analogové signály jsou přivedeny do projektoru 132A. Pro přenos dekomprimovaných digitálních obrazových dat do projektoru 132A je také možné použít digitální rozhraní, díky čemuž potom se dosáhne toho, že není nutné provádět digitálně - analogový převod.

Zvukový dešifrovací / dekompresní systém 298 přijímá tok zvukových dat z výstupní jednotky 292, provede operaci rozšifrování a sestaví originální zvukový záznam pro prezentaci v reproduktorech nebo zvukovém systému kina. Výsledky této operace, které jsou určeny pro zvukový systém 134A, mají podobu a charakteristiky standardních zvukových nahrávek.

Podobně jako u obrazového dešifrovacího / dekompresního systém 296, provádí zvukový dešifrovací / dekompresní systém 298 inverzní operaci k operaci, kterou provádí zvukový kompresor 164 a zvukové šifrovací zařízení 168 centrální stanice 102. Dešifrovací systém 350 dešifruje zvukovou informaci pomocí elektronického klíče z kryptografické modulové karty 304 ve spojení s elektronickými klíčí, které jsou obsaženy v toku dat. Dešifrovaná zvuková data jsou potom podrobena procesu dekomprimace.

Zvuková dekomprese je provedena pomocí algoritmu, který je symetrický k algoritmu, používaném pro zvukovou kompresi v • φ φφ · φ φ «φφ ««φ φφφ · · φφ φ φφφφ ·· φφ φφφ φφ φφ φφ centrální stanici 102. Pokud je používán vícekanálový zvukový záznam, jsou všechny zvukové kanály dekomprimovány. Počet zvukových kanálů je závislý na návrhu vícekanálového zvukového systému pro daný předváděcí sál nebo prezentační systém, z centrální stanice 102 je také možné přenést zvukové kanály za účelem aktualizace zvukového vybavení, přičemž důvodem této aktualizace může být potřeba zvukových záznamů ve více jazycích a zvukové doplňky pro zvukové postižené publikum. Systém také může poskytovat dodatečné datové záznamy, které jsou sesynchronizovány s obrazovým programem, což může být využíváno například pro vytváření prostorových efektů, pro vytvoření titulků a speciálních vizuálních doplňků pro sluchově postižené publikum.

Jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, je možné zvukové a datové záznamy časově synchronizovat s obrazovými programy nebo je možné je prezentovat asynchronním způsobem bez potřeby časové synchronizace. Obrazové programy se mohou skládat z jednotlivých rámců ( jako například statické obrazy ), sekvencí statických obrazů s jedním rámcem nebo z filmových obrazových sekvencí s krátkou nebo dlouhou dobou trvání.

Pokud je potřeba, jsou zvukové kanály přivedeny do zvukového zpožďovacího prvku, který vyvolá zpoždění, potřebné k synchronizaci zvukového doprovodu s odpovídajícími obrazovými rámci. Každý kanál je poté podroben převodu z digitální podoby do podoby analogové za účelem vytvoření úrovňových vstupů pro zvukový systém 134A. To znamená, že na základě digitálních dat jsou pro odpovídající zvukový systém • 9 · 9 9 9 »9 «999 999 9 9 «9 9 « « 9 « 9 9

99« 99 «« 99 · generovány odpovídající signály s analogovými úrovněmi nebo formáty. Úrovňové zvukové kanály jsou obvykle zakončeny standardními XLR nebo AES / EOU konektory, které lze nalézt ve většině zvukových systémech kin.

Projektor 132A zobrazuje elektronickou reprezentaci programu na projekční plátno. Velmi kvalitní projektor je založen na pokročilých technologiích, jakou je například technologie světelných bran z tekutých krystalu ( LCLV ) , která je používána pro zpracování optické nebo obrazové informace. Projektor 132A přijímá obrazový signál z obrazového dešifrovacího / dekompresního systému 296, obvykle ve standardním RGB ( Red - Green - Blue ) formátu video signálů. Informační přenos pro účely kontroly a monitorování projektoru 132A je obvykle vykonáván z kontrolní jednotky 294 předváděcí sálu pomocí digitálního sériového rozhraní.

Stále v souvislosti s obr. 11 obsahuje pouzdro 302 modulu dekodéru síťové rozhraní 290, výstupní jednotku 292, kontrolní jednotku 294 předváděcího sálu, obrazový dešifrovací / dekompresní systém 296, zvukový dešifrovací / dekompresní systém 298 a kryptografickou modulovou kartu 300. Pouzdro 302 modulu dekodéru je zabezpečené samonosné pouzdro, ve kterém je také umístěno rozhraní pro šifrovací modulovou kartu, vnitřní zdroj a / nebo regulátor energie, chladící větráky ( pouze v případě potřeby ), panel lokální kontroly a externí rozhraní. Panel lokální kontroly může používat různá známá vstupní zařízení, jakými jsou například membránový přepínací panel se zabudovanými LED indikátory. Panel lokální kontroly je obvykle součástí závěsného otevíracího krytu nebo jej využívá, přičemž • * · • ·

• · Φ I · Φ • · · · » • ΦΦ ·Φ uvedený závěsný otevírací kryt umožňuje vstup do vnitřních prostorů pouzdra pro servisní nebo údržbářské účely. Tento vstupní kryt je vybaven bezpečnostním zámkem, aby se zabránilo neautorizovanému vstupu, odcizení nebo kopírování systému. Během instalace je kryptografická modulová karta 3QQ, která obsahuje informaci o šifrovacích klíčích ( pro daný předváděcí sál specifický klíč ), umístěna uvnitř pouzdra 302 modulu dekodéru a je zabezpečena za uzamčeným čelním panelem. Prostor, který je vyhrazený pro umístění kryptografické modulové karty, je přístupný pouze od zabezpečeného čelního panelu. Výstupní RGB signál· z obrazového dešifrovacího / dekompresního systému 296 do projektor 132A je uvnitř pouzdra 302 modulu dekodéru zajištěn takovým bezpečným způsobem, že není možné získat přístup k RGB signálům, dokud je pouzdro 302 modulu dekodéru připevněno k pouzdru projektoru. Je možné použít zkombinovaná a vzájemně na sebe navázaná bezpečnostní opatření, aby se zabránilo manipulaci s modulem dekodéru v situaci, kdy ještě není plně nainstalován do projektoru 302.

Zvukový systém 134A prezentuje zvukovou část programu ve zvukových reproduktorech kina. U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu zvukový systém 134A přijímá ze zvukového dešifrovacího / dekompresního systém 298 až 12 kanálů zvukových signálů ve standardním formátu a to buď v digitální podobě nebo v analogové podobě.

V souladu s výše uvedeným popisem je vytvořen digitální kinový systém a způsob pro elektronickou distribuci zvukových a t nebo vizuálních programových materiálů ve velmi vysoké kvalitě do kin nebo jiných prezentačních míst. Uvedený systém

: · ϊ :

·* 4· a způsob umožňuje pružné rozvrhování daných filmů a reklam, integraci vysoce kvalitních zvukových a obrazových signálů, jednoduchou realizaci bezpečnostních opatření a jiné výhody a upřednostňované charakteristiky.

Výše uvedený popis výhodných příkladů provedení předloženého vynálezu má takový charakter, aby umožnil jakémukoliv odborníkovi se znalostí dosavadního stavu techniky vytvářet nebo používat předložený vynález. Uvedenému odborníkovi se znalostí dosavadního stavu techniky jsou zřejmé různé obměny těchto výhodných příkladů provedení vynálezu a v uvedeném popise nadefinované obecné principy je možné používat i u jiných provedení, aniž by se přitom porušila podstata samotného vynálezu. Předložený vynález se proto neomezuje na ve výše uvedeném popise 2míněné příklady provedeni předloženého vynálezu, ale vztahuje se na nejširší rámec principů a nových prvků, uvedených v popise.

Zastupuje

JUDr. Pavel Zelený : ί : . ϊ ΐ \: ΐ ί φ · φ φφφφ V* φ tt ·♦· ·· φ* φφ φφφ

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro distribuci digitalizované obrazové informace do prezentačních míst, vyznačující se tím, ž e obsahuje:

   • alespoň jedno centrální zařízení pro příjem a kompresi digitalizované obrazové informace v souladu se zvoleným formátem;

   • zařízení pro přenos výsledné zkomprimované obrazové informace do jednoho nebo většího počtu vzdálených prezentačních systémů, přičemž každý prezentační systém obsahuje:

   • zařízení pro příjem a ukládání přenesené obrazové informace pro prezentaci v alespoň jednom zvoleném termínu;

   • zařízení pro distribuci uložené zkomprimované obrazové informace do jednoho nebo většího počtu dekompresních systémů;

   • zařízení pro dekompresi přenesené obrazové informace v každém dekompresním systému;

   a alespoň jeden připojený projekční systém, který

   - - · ί * *··*·· • · · · tt 0 0 · * f ·

   0 0 · 0*00 0»·

   00 ··· ·· tt* ·· ··· přijímá dekomprimovanou obrazovou informaci a v podobě prezentační akce prezentuje v ní obsažené vizuální obrazy.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená zkomprimovaná obrazová informace není uložena do sousedících paměťových míst.
3. 3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2,vyznačující se tím, že uvedená komprese informace je provedena mimo centrální zařízení.
4. 4. Zařízení podle některého vyznačující se digitální obrazový generátor digitálním formátu.

   z předcházejících nároků, tím, že dále obsahuje pro generování obrazů v
5. 5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že obrazy z uvedeného generátoru jsou zaznamenány, zkomprimovány a přeneseny v podstatě v reálném čase do zvolených autorizovaných prezentačních systémů pomocí uvedeného centrálního zařízení, které je v podstatě synchronizováno s digitalizací obrazů.
6. 6. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro ukládání zkomprimované obrazové informace v uvedeném centrálním zařízení pro přenos v pozdějším zvoleném čase.

   ·· ·

   ».**♦**· • « · « ♦ » · · * • · · «*«· · * » ·· * «· * *
7. 7. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedené alespoň jedno centrální zařízení je uzpůsobeno pro příjem a kompresi digitalizované zvukové informace v souladu se zvoleným formátem, a přičemž každý prezentační systém obsahuje:

   • zařízení pro distribuci uložené zkomprimované zvukové informace do jednoho nebo většího počtu dekompresních systémů;

   • zařízení pro dekompresi přenesené zvukové informace v každém dekompresním systému;

   a • alespoň jeden připojený zvukový systém, který přijímá dekomprimovanou zvukovou informaci a uvedenou informací představovaný zvuk prezentuje jako součást uvedené prezentační akce.
8. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že uvedená komprese uvedené digitalizované zvukové informace probíhá s různými rychlostmi.
9. 9. Zařízení podle nároku 7 nebo 8,vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro kompresi a přenos zvukových programů, přidružených k obrazové informaci, odděleně v čase od příslušného obrazu za použití • · · · · fe · fefe · • fe fefefe fe* fefe fefe fefe identifikátoru, který podle potřeby při prezentaci umožňuje spojení jedné nebo většího počtu zvolených zvukových programů s alespoň jedním zvoleným obrazovým programem.
10. 10. Zařízení podle nároku 8 nebo 9, vyznačuj ící se tím, že každý z uvedených zvukových programů obsahuje větší počet zvukových záznamů pro prezentaci ve spojení se stejným obrazovým programem v průběhu různých

    prezentačních akcí. 11. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, v y z n a č u jící se t í m, že uvedená komprese uvedené digitalizované obrazové informace probíhá s různými rychlostmi. 12. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačuj ící s e tím, že dále obsahuje

    zařízení pro zašifrování uvedené informace a uvedený prezentační systém obsahuje zařízení pro rozšifrování zašifrované informace.

    13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro dodání informace o kryptografíckém klíči, potřebnou k rozšifrování informace, do autorizovaných prezentačních systémů v jiném čase, než v jakém byla dodána samotná zašifrovaná informace.

    14. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro uložení a přenos informace o kryptografickém klíči, potřebnou pro proces

    - s;

    « * • •tf tftftf • · · • · · «· tf · ·*« dešifrování, do autorizovaných prezentačních systémů v jiném čase, než v jakém byla přenesena zašifrovaná informace.

    15. Zařízení podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro zobrazení Časového intervalu, během kterého je platná uvedená informace o kryptografickém klíči, a pro zajištění skutečnosti, že uvedený klíč bude používán pouze během tohoto intervalu.

    16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro přepsání uvedené informace o kryptografickém klíči v ukládací místě poté, co vyprší platnost uvedeného časového intervalu.

    17. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro přidání alespoň jednoho vodotisku, který je smyslově nepostřehnutelný v průběhu prezentace dekomprimované obrazové informace, probíhající při nadefinované normální rychlosti přenosu, ale který je zjistitelný v případě, že uvedená obrazová nebo zvuková informace je prezentována s rychlostí, která se značně liší od uvedené normální rychlosti.

    18. Zařízení podle nároku 17, vyznačující se tím, že uvedený vodotisk u obrazové nebo zvukové informace identifikuje jak čas, tak i místo prezentace.

    19. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že dále obsahuje modulační a přenosový systém pro vytvoření bezdrátového *0 0*00 0·«0 • 0 · 0000 00 00 000 0« 00 ·· komunikačního spoje, pomocí kterého je zkomprimovaná informace přenášena mezi uvedeným centrálním zařízením a prezentačními systémy.

    20. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím, že uvedený přenos obsahuje vysílání uvedené zkomprimované informace do jakéhokoliv nebo do více z většího počtu předváděcích sálů pro umožnění hromadných prezentací informace v různých předváděcích sálech ve stejném čase.

    21. Zařízení podle nároku 19 nebo 20, vyznačující se tím, že bitová přenosová rychlost zkomprimované informace není rovna bitové rychlosti, s jakou je uvedená informace komprimována.

    22. Zařízení podle nároku 19, 20 nebo 21, vyznačující se tím, že bitová přenosová rychlost zkomprimované informace je rovná bitové rychlosti, s jakou je uvedená informace komprimována.

    23. Zařízení podle některého z nároků 19 až 22, v y z n a čující se tím, že do uvedené zkomprimované informace je přidána dodatečná součtová informace pro detekci bloků přenesené informace, ve kterých nastaly přenosové chyby.

    24. Zařízení podle některého z nároků 19 až 23, v y z n a čující se tím, že uvedené přenosové zařízení obsahuje alespoň jeden satelit a ž e v uvedeném centrálním zařízení dále obsahuje alespoň jeden přidružený terminál satelitního přijímače pro monitorování kvality satelitního

    00 0 w v V — » - T • 9 · · · · «9 9 · · *

    9 9 9 9 9 9 9 ·· «9 99 999

    - íi.

    9 · 9

    99 ··* kanálu, který je používán pro přenos zkomprimované informace, pro přizpůsobování přenosových charakteristik uvedeného satelitního kanálu pro zachování požadované úrovně kvality.

    25. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že dále obsahuje obousměrný přenosový spoj mezi uvedeným centrálním zařízením a prezentačními systémy, pomocí kterého je prováděna výměna dat.

    26. Zařízení podle nároku 25, vyznačující se tím, že uvedená data obsahují data, která jsou použita pro kryptografické zabezpečovací účely.

    27. Zařízení podle nároku 25 nebo 26, vyznačující se tím, že uvedená data obsahují data, reprezentující žádost o opakovaný přenos zkomprimované informace, která byla s chybami přijata uvedeným prezentačním systémem.

    28. Zařízení podle nároku 27, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro opakované vyslání zkomprimované informace, která byla přijata uvedeným prezentačním systémem s chybami, přes uvedený obousměrný spoj.

    29. Zařízení podle některého z nároků 25 až 28, v y z n a čující se tím, že uvedená data obsahují různé monitorovací nebo kontrolní údaje a příkazy, přenášené mezí uvedeným centrálním zařízením a prezentačními systémy.

    30. Zařízení podle některého vyznačující se tím, z předcházejících nároků, ž e dále obsahuje • · · »·· · φ · • · · · φ φ φ φ · · * • · Φ · · Φ 9 * Φ ·
11. 11 « 9 · Μ ·· · · systém pro řízení sítě, který řídí síť prezentačních systémů, pro předvádění prezentovaných obrazů v autorizovaných časech a místech.

    31. Zařízení podle nároku 30, vyznačující se tím, že uvedený systém pro řízení sítě poskytuje provozní kontrolu každého prezentačního systému.

    32. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že každý prezentační systém obsahuje kino s alespoň jedním předváděcím sálem.

    33. Zařízení podle nároku 32, vyznačující se tím, že zkomprimovaná informace je v daném čase vysílána do zvolených předváděcích sálů v rámci většího počtu předváděcích sálů v kinovém komplexu.

    34. Zařízení podle nároku 32 nebo 33, vyznačuj í cí se tím, že dále obsahuje alespoň jeden dekodér / dešifrovač, integrovaný do každého obrazového projektoru v uvedeném předváděcím sále, pro zabránění odposlouchávání a kopírování obrazů.

    35. Zařízení podle nároku 14 nebo podle některého z nároků 15 až 34, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro detekci fyzického narušení projekčního systému, přidělené systému předváděcích sálů, které vymaže informaci o kryptografickém klíči kdykoliv, když dojde ke zjištění takového narušení.

    ř .·: • 4 9 4 · · 4 4 4 ·

    44 9 4 9 «« 44 4· ··

    36. Zařízení podle nároku 32 nebo podle některého z nároků 33 až 35, vyznačující se tím, že alespoň jedno kino obsahuje komplex většího počtu předváděcích sálů a uvedený centrální ukládací systém je vytvořen pro přenos zkomprimované informace jednoho obrazového programu do různých „ uvedených předváděcích sálů se zvolenými relativními časovými posuny mezi sebou, přičemž tyto posuny lze nastavit.

    »

    37. Zařízení podle nároku 36, vyznačující se » tím, že uvedené zvolené nastavitelné posuny jsou v podstatě rovné nule, aby uvedený jeden obrazový program byl v podstatě zároveň prezentován v různých uvedených předváděcích sálech.

    38. Zařízení podle nároku 32 nebo podle některého z nároků 33 až 37, vyznačující se tím, že dále obsahuje centrální ukládací systém kina pro ukládání zkomprimované informace, která je použita pro vytvoření prezentačních akcí v jednom nebo ve větším počtu předváděcích sálů.

    ti

    39. Zařízení podle nároku 38, vyznačující se tím, že uvedený centrální ukládací systém kina obsahuje • soustavu pro ukládání dat, která je sdílena větším počtem předváděcích sálů.

    40. Zařízení podle nároku 39, vyznačující se tím, že uvedená soustava pro ukládání dat obsahuje:

    • pole ukládacích zařízení s magnetickým médiem

    - $ « - Φφφ «φφφφφ φφ φφφφ φφφφφ • Φ φ φφφφ φφφ • Φ Φ·Φ Φ· φφ ·· ♦·* a

    • zařízení pro využití informace o paritě, sloužící k nasměrování různých zvolených částí zkomprimované informace do různých uvedených ukládacích zařízení v průběhu ukládání, a sloužící ke sloučení uvedených částí zkomprimované informace do podoby jedné prezentace v průběhu jejího znovuobnovování.

    41. Zařízení podle nároku 40, vyznačující se tím, že uvedený centrální ukládací systém kina obsahuje zařízení pro paralelní rozdělení přijímané informace do uvedeného pole ukládacích zařízení pro posílení ochrany před chybami a dosažení požadované přenosové rychlosti dat.

    42. Zařízení podle nároku 40 nebo 41, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro ukládání a prohlížení zdokumentované minulosti autorizovaných programů, prezentovaných v uvedeném předváděcím sále, a pro hlášení uvedené zdokmentované minulosti do uvedeného centrálního zařízení.

    43. Zařízení podle nároku 30 nebo podle některého z nároků 31 až 42, vyznačující se tím, že dále obsahuje kinový řídící systém pro provozní kontrolu a monitorování předváděcích sálů v rámci kinového komplexu.

    44. Zařízení podle nároku 43, vyznačuj ící s e

    - ί>:

    • » · «·» · · ·· · · · · ···· • · » · · * · · · ·· ··· ·· »· ·· tím, že uvedený kinový řídící systém dále obsahuje kontrolní programové zařízení pro vytvoření data reprezentujících programových souborů z dat, která reprezentují jeden nebo větší počet samostatných obrazových programů, které jsou na rozvrhu prezentací v systému předváděcích sálů v průběhu autorizovaného časové periody.

    45. Zařízení podle nároků 43 nebo 44, vyznačující a e tím, že dále obsahuje zařízení pro automatickou distribuci, ukládání a prezentaci programů pod naprogramovatelnou kontrolou z uvedeného centrálního zařízení.

    46. Zařízení podle nároků 43, 44 nebo 45, vyznačuj í cí se tím, že dále obsahuje zařízení pro automatickou distribuci, ukládání a prezentaci programů pod naprogramovatelnou kontrolou z kontrolního prvku, který se nachází mimo uvedené centrální zařízení.

    47. Zařízení podle některého z nároků 43 až 46, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro kontrolu některých zvolených síťových operací z místa, které se nachází mimo uvedené centrální zařízení.

    48. Zařízení podle některého z nároků 43 až 47, v y z n a čující se tím, že dále obsahuje systém lokální sítě kina pro distribuci uložené informace do jednoho nebo do více z většího počtu předváděcích sálů pro prezentaci publiku.

    49. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obrazová informace je

    444

    4 4

    4 I «4 poskytnuta v podobě obrazových programů, které jsou v podobě buď jedno statického rámce nebo série rámců, zobrazované jako filmy s různou délkou.

    50. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačujíc! se tím, že uvedené přenosové zařízení obsahuje:

    • zařízení pro ukládání zkomprimované digitální

    informace v uvedeném centrálním zařízení, 1 • zařízení pro načtení uvedené uložené informace na přenosné uvedených ukládací médium pro fyzickou prezentačních systémů; distribuci do • zařízení pro načtení uvedené uložené informace z uvedeného média a pro její přenos do uvedeného

    ukládacího zařízení prezentačního systému.

    51. Zařízení podle nároku 50, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro archivování uvedeného média v uvedeném centrálním zařízení.

    52. Zařízení podle nároku 50 nebo 51, vyznačuj í cí se tím, že dále obsahuje zařízení pro archivování uvedeného média v uvedeném prezentačním systému.

    • · φφ . Φ Φ φ φ · φ φφφ φ · * φφ

    53. Způsob distribuce digitalizované obrazové informace, buď

    - £í φφ φ φφφφ φφ φφ φφφ φφ φφ φφ φ

    statického nebo filmového typu, do prezentačních míst, vyznačuj í c í se tím, ž e zahrnuje; • příjem a kompresi uvedené digitalizované obrazové informace v souladu se zvoleným formátem v alespoň

    jednom centrální zařízení;

    • přenos výsledné zkomprimované obrazové informace do jednoho nebo do většího poctu vzdálených prezentačních systémů;

    • příjem a uložení přenesené obrazové informace pro prezentaci v alespoň jednom zvoleném termínu v každém prezentačním systému;

    • distribuci uložené zkomprimované obrazové informace do jednoho nebo většího počtu dekompresních systémů;

    • dekompresi přenesené obrazové informace v každém dekompresním systému;

    • příjem dekomprimované obrazové informace alespoň jedním připojeným projekčním systémem a prezentaci vizuálních obrazů, založené na uvedené přijaté informaci, alespoň jednomu nebo většímu počtu diváků.

    - Sí

    9 9

    9 9 ·

    99 9« »9«

    9 9

    9 9 9

    99 9

    54. Způsob podle nároku 53, vyznačující se tím, že dále obsahuje uložení uvedené zkomprimované obrazové a zvukové informace nezávisle na sobě do paměťových míst, která spolu nesousedí.

    55. Způsob podle nároku 53 nebo 54, vyznačuj í cí se tím, že uvedená fáze komprese informace je provedena mimo centrální zařízení.

    56. Způsob podle některého z nároků 53 až 55, vyznačující se tím, že dále obsahuje generování obrazů v digitálním formátu pomocí digitálního obrazového generátoru.

    57. Způsob podle nároku 56, vyznačující se tím, že dále obsahuje zaznamenání, zkomprimování a vyslání obrazů z uvedeného digitálního obrazového generátoru do zvolených autorizovaných prezentačních systémů pomocí uvedeného centrálního zařízení, které je v podstatě synchronizováno s digitalizací obrazů.

    58. Způsob podle některého z nároků 53 až 57, vyznačující se tím, že dále obsahuje uložení zkomprimované obrazové a zvukové informace v uvedeném centrálním zařízení pro přenos v pozdějším zvoleném čase.

    59. Způsob podle některého z nároků 52 až 58, vyznačující se tím, že uvedené alespoň jedno centrální zařízení je uzpůsobeno pro příjem a kompresi digitalizované zvukové informace v souladu se zvoleným formátem, a že dále obsahuje:

    distribuci uložené zkomprimované zvukové informace do jednoho nebo většího počtu dekompresních systémů;

    dekompresi přenesené zvukové informace do každého dekompresního systému;

    « φφφ φ « ,« φ φ φ • · φ φ ♦ · · · φ φ φφ Φφφ φφ φφ φφ φφφ a

    • přijetí dekomprimované zvukové informace alespoň jedním připojeným zvukovým systémem a její prezentaci, založené na uvedené přijaté informaci, jednomu nebo většímu počtu posluchačů.

    60. Způsob podle nároku 59, vyznačující se tím, že uvedená fáze komprese uvedené digitalizované zvukové informace probíhá s různými rychlostmi.

    61. Způsob podle nároku 59 nebo 60, vyznačující se tím, že dále obsahuje kompresi a přenos zvukových programů, přidružených k obrazové informaci, časově odděleně od příslušného obrazu za použití identifikátoru, který podle potřeby při prezentaci umožňuje spojení jedné nebo většího počtu zvolených zvukových programů s alespoň jedním zvoleným obrazovým programem.

    62. Způsob podle nároku 59, 60 nebo 61, vyznačuj í cí se tím, že každý z uvedených zvukových programů obsahuje větší počet zvukových záznamů pro prezentaci ve _ i _ ·«······· v - ········«·· ·«· »·»«··· ·· ··« ·· ·· ·· ·· spojení se stejným obrazovým programem při různých prezentačních akcích.

    63. Způsob podle některého z nároků 53 až 62, vyznačující se tím, že uvedená fáze komprese uvedené digitalizované obrazové informace probíhá s různými rychlostmi.

    64. Způsob podle některého z nároků 53 až 63, v y z n a ě u jící se tím, že dále obsahuje zašifrováni uvedené informace v uvedeném centrálním zařízením a rozšifrování výsledné zašifrované informace v uvedeném prezentačním systému.

    65. Způsob podle nároku 64, vyznačující se tím, že dále obsahuje uložení a přenos informace o kryptografickém klíči, která je potřeba pro proces dešifrování, do autorizovaných prezentačních systémů v jiném čase, než v jakém byla dodána zašifrovaná informace.

    66. Zařízení podle nároku 64, vyznačující se tím, že dále obsahuje zobrazení časového intervalu, během kterého je platná uvedená informace o kryptografickém klíči, a pro zajištění skutečnosti, že uvedený klíč bude používán pouze během tohoto intervalu.

    67. Zařízení podle nároku 66, vyznačující se tím, že dále obsahuje přepsání uvedené informace o kryptografickém klíči v ukládacím místě poté, co vyprší platnost uvedeného časového intervalu.

    68. Způsob podle některého z nároků 53 až 67, vyznačující se tím, že dále obsahuje přidání alespoň jednoho vodotisku, který je smyslově nepostřehnutelný v průběhu prezentace dekomprimované obrazové nebo zvukové informace, probíhající při předem nadefinované normální rychlosti přenosu, ale který je zjistitelný v případě, že uvedená obrazová nebo zvuková informace je prezentována s rychlosti, která se značně liší od uvedené normální rychlosti.

    69. Způsob podle nároku 68, vyznačující se tím, že obsahuje nastavení uvedeného vodotisku u obrazové nebo zvukové informace na identifikaci času i místa prezentace.

    70. Způsob podle některého z nároků 53 až 69, vyznačující se tím, že dále obsahuje modulaci a přenos zkomprimované informace pomocí bezdrátového komunikačního spoje mezi uvedeným centrálním zařízením a prezentačními systémy.

    71. Způsob podle nároku 70, vyznačující se tím, že obsahuje vysílání uvedené zkomprimované informace do jakéhokoliv nebo do více z většího počtu předváděcích sálů pro umožnění hromadných prezentací informace v různých předváděcích sálech ve stejném čase.

    72. Způsob podle nároku 70 nebo 71, vyznačuj í cí se tím, že obsahuje používání bitové přenosové rychlosti zkomprimované informace, která není rovna bitové «ώ · rychlosti, s jakou je uvedená informace komprimována.

    73. Způsob podle nároku 70, 71 nebo 72, vyznačuj ící se tím, že obsahuje používání bitové přenosové rychlosti zkomprimované informace, která je rovná bitové rychlosti, s jakou je uvedená informace komprimována.

    74. Způsob podle některého z nároků 70 až 73, vyznačující se tím, že obsahuje přidání dodatečné součtové informace do uvedené zkomprimované informace pro detekci bloků přenesené informace, ve kterých nastaly přenosové chyby.

    75. Způsob podle některého z nároků 70 až 74, obsahuje:

    • používání alespoň jednoho satelitu pro přenos signálů do uvedených prezentačních systémů;

    a • přidružení alespoň jednoho terminálu satelitního přijímače do uvedeného centrálního zařízení a monitorování kvality satelitního kanálu, který používá pro přenos zkomprimované informace, pro přizpůsobování přenosových charakteristik uvedeného satelitního kanálu pro zachování požadované úrovně kvality.

    76. Způsob podle některého z nároků 53 až 75, vyznačující se tím, že dále obsahuje výměnu dat pomocí • fefe · * • · « fefefe fe fe · · · fefe • fefe* fefe fefe • fe* obousměrného přenosového spoje mezi uvedeným centrálním zařízením a prezentačními systémy.

    77. Způsob podle nároku 76, vyznačující se tím, že obsahuje používání uvedených vyměněných dat pro kryptografické zabezpečovací účely.

    78. Způsob podle nároku 76 nebo 77, vyznačující se tím, že používá zažádání o opakovaný přenos zkomprimované informace, která byla přijatá s chybami uvedeným prezentačním systémem.

    79. Způsob podle nároku 78, vyznačující se tím, že dále obsahuje opakované vyslání zkomprimované informace, která byla přijatá s chybami uvedeným prezentačním systémem, přes uvedený obousměrný spoj.

    80. Způsob podle některého z nároků 76 až 79, vyznačující se tím, že uvedená data obsahují různé monitorovací a kontrolní údaje a příkazy, přenášené mezi uvedeným centrálním zařízením a prezentačními systémy.

    81. Způsob podle některého z nároků 53 až 80, vyznačující se tím, že dále obsahuje systém pro řízení sítě, který poskytuje provozní kontrolu každého prezentačního systému pro řízení sítě prezentačních systémů, pro předvádění obrazů v autorizovaných časech a místech.

    82. Způsob podle některého z nároků 53 až 81, vyznačující se tím, že obsahuje vytvoření každého * φ φφ ·· φ·· prezentačního systému do podoby kina s alespoň jedním předváděcím sálem.

    83. Způsob podle nároku 82, vyznačující se tím, že obsahující vysílání zkomprimované informace v daném čase do zvolených předváděcích sálů v rámci většího počtu předváděcích sálů v kinovém komplexu.

    84. Způsob podle nároku 65 nebo podle některého z nároků 66 až 88, vyznačující se tím, že dále obsahuje detekci fyzického narušení projekčního systému v rámci systému předváděcích sálů a vymazání informace o kryptografickém klíči kdykoliv, když dojde ke zjištění takového narušení.

    85. Způsob podle nároku 82, 83 nebo 84, vyznačuj ící se tím, že dále obsahuje přenos zkomprimované informace jednoho obrazového programu z uvedeného centrálního ukládacího systému do různých uvedených předváděcích sálů v kinového komplexu s větším počtem předváděcích sálů se zvolenými relativními časovými posuny mezi sebou, přičemž tyto posuny lze nastavit.

    86. Způsob podle nároku 85, vyznačující se tím, že obsahuje snížení uvedených zvolených nastavitelných posunů v podstatě na nulu, aby uvedený jeden obrazový program byl v podstatě zároveň prezentován v různých uvedených předváděcích sálech.

    87. Způsob podle nároku 82 nebo 83, vyznačuj í cí se tím, že dále obsahuje ukládání zkomprimované

    1 · ♦ • tttt ♦ tttt • tt ··· » tt • tt • · · tttt· · • · · • tt informace do centrálního ukládacího systému kina, přičemž tato zkomprimovaná informace je použita pro vytvoření prezentačních akcí v jednom nebo ve větším počtu předváděcích sálů.

    88. Způsob podle nároku 87, vyznačující se t í a, že obsahuje používání pole ukládacích zařízení s magnetickým médiem jako uvedeného centrálního ukládacího systému kina.

    89. Způsob podle nároku 88, vyznačující se tím, že obsahuje využití informace o paritě pro nasměrování různých zvolených částí komprimované informace do různých uvedených zařízení v průběhu procesu ukládání a pro sloučení uvedených částí zkomprimované informace do podoby jedné prezentace v průběhu jejího znovuobnovování.

    90. Způsob podle nároku 88 nebo 89, vyznačující se tím, že obsahuje paralelní rozdělení přijímané informace do uvedeného pole ukládacích zařízení pro posílení ochrany před chybami a dosažení požadované přenosové rychlosti dat.

    91. Způsob podle nároku 88, 89 nebo 90, vyznačuj í cí se tím, že dále obsahuje ukládání zdokumentované minulosti autorizovaných programů, prezentovaných v uvedeném předváděcím sále, a hlášení uvedené zdokmentováné minulosti do uvedeného centrálního zařízení.

    92. Způsob podle některého z nároků 53 až 91, vyznačující se tím, že dále obsahuje vytvoření

    V · « 9 programových souborů v rámci uvedeného kinového řídícího systému z jednoho nebo většího počtu přijatých samostatných obrazových a zvukových programů, které jsou během autorizovaného časové periody na rozvrhu prezentací v systému předváděcích sálů.

    93. Způsob podle nároku 92, vyznačující se tím, že dále obsahuje automatickou distribuci, ukládání a prezentaci programů pod naprogramovatelnou kontrolou z uvedeného centrálního zařízení.

    94. Způsob podle nároku 92 nebo 93, vyznačující se tím, že dále obsahuje kontrolu některých zvolených sítových operací z místa, které se nachází mimo uvedené centrální zařízení.

    95. Způsob podle nároku 92, 93 nebo 94, vyznačující se tím, že dále obsahuje distribuci uložené informace pomocí systému lokální sítě kina do jednoho nebo do více z většího počtu předváděcích sálů pro prezentaci publiku.

    96. Způsob podle některého z nároků 53 až 95, vyznačující se tím, že dále obsahuje poskytnutí obrazové informace v podobě obrazových programů, které jsou v podobě buď jednoho statického rámce nebo série rámců, zobrazované jako filmy s různou délkou.

    97. Způsob podle některého z nároků 53 až 96, vyznačující se tím, že uvedená přenosová fáze obsahuje:

    • φ * φφφ «φφφ • φφφ φφφ φφ φφ • φ φ • uložení zkomprimované digitální informace v uvedeném centrálním zařízení;

    • načtení uvedené uložené informace na přenosné ukládací médium pro fyzickou distribuci uvedených prezentačních systémů;

    načtení uvedené uložené informace z uvedeného média a její přenos do uvedeného ukládacího zařízení prezentačního systému.

    98. Způsob podle nároku 97, vyznačující se tím, že dále obsahuje archívování uvedeného média v uvedeném centrálním zařízení.

    99. Způsob podle nároku 97, vyznačující se tím, že dále obsahuje archivování uvedeného média v uvedeném prezentačním systému.

    100. Zařízení pro přenos obrazy reprezentujících dat do zvolených míst, vyznačující se tím, že obsahuje:

    • vstup pro příjem obrazových dat;

    datový kompresor pro kompresi obrazových dat;

    • · · · · · » · · . ·· ··· ·· ·· ·· · • datové šifrovací zařízení pro zašifrování obrazových dat takovým způsobem, že zašifrovaná data obsahují data, která identifikuji zvolená místa, a že pro rozšifrování dat jsou potřeba data, která definují šifrovací klíč;

    a • vysílač pro vysílání zašifrovaných dat přes přenosové médium, přičemž šifrovací systém je vytvořen tak, aby data, která definují šifrovací klíč, vyslal k přenosu nezávisle na zašifrovaných datech.

    101. Zařízení podle nároku 100, vyznačující se tím, že data, která definují šifrovací klíč, jsou vyslána k přenosu v jiném čase než zašifrovaná data.

    102. Zařízení podle nároku 100 nebo 101, vyznačuj ící se tím, že přehrávání obrazu ve zvoleném místě je potřeba autorizovat na určenou časovou periodu a že šifrovací klíč je vyslán k přenosu krátce před začátkem určené doby.

    103. Zařízení podle nároku 102, vyznačující se tím, že šifrovací klíč je vytvořen tak, aby omezil přehrávání pouze na určenou dobu.

    104. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zašifrovaná dat

    ÍOC ♦ ΦΦ φ · φ · φ φ φφ φφφ φ φ φ φ φ φ φ φ« φφ φφ ♦ jsou vysílána přes vysílací médium.

    105. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že šifrovací klíč je přenesen přes médium, které je jiné než vysílací médium.

    106. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zařízení pro šifrování dat je schopno přidat vodotísk do zašifrovaných dat.

    107. Zařízení podle nároku 106, vyznačující se tím, že vodotísk zahrnuje data v zašifrovaných datech, reprezentujících pro místo a / nebo čas specifický identifikátor, nacházející se na pseudo - náhodných místech v obraze.

    108. Zařízení podle nároku 107, vyznačující se tím, že vodotísk je navržen tak, aby indikoval autorizované místo a čas pro prezentaci obrazů, reprezentovaných zašifrovanými daty.

    109. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vysílač je vytvořen tak, aby vysílal zašifrovaná data přes vysílací médium.

    110. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vysílač je vytvořen tak, aby vysílal zašifrovaná data s přenosovou rychlostí, která závisí na charakteristikách jimi it:

    φ φ φ · < φφφ φφφ · φ· φ·· φφ· φφ φ· reprezentovaného obrazu a na charakteristikách přenosového média.

    111. Zařízení pro zobrazování obrazů, reprezentovaných daty, která byla vyslána přes vysílací médium, vyznačuj ící se tím, že obsahuje:

    • přijímač pro příjem zašifrovaných dat, která byla vyslána přes vysílací médium a která reprezentují obrazy pro předvádění, a pro přijetí dat, která reprezentují šifrovací klíč;

    • dekodér pro dekódování zašifrovaných dat za použití šifrovacího klíče;

    • větší počet zařízení pro zobrazování obrazů;

    a • distribuční síť pro distribuci dekódovaných dat do zvolených zařízení pro zobrazování obrazů v průběhu předváděcí akce.

    112. Zařízení podle nároku 111, vyznačující se tím, že data, která definují šifrovací klíč, jsou přijata v jiném čase, než ve kterém byla přijata zašifrovaná data.

    113. Zařízení podle nároků 111 nebo 112, vyznačující • 4

    4 4 • 4 • 4 9

    - i C2 «· 444 se tím, že šifrovací klíč je vytvořen tak, aby omezoval přehrávání pouze na určenou dobu, a že dekodér je vytvořen tak, aby dekódoval data za použití šifrovacího klíče pouze v průběhu uvedené určené časové periody.

    114. Zařízení podle některého z nároků 111 až 113, vyznačující se tím, že zašifrovaná data jsou selektivním způsobem přijímána z vysílacího média.

    115. Zařízení podle některého z nároků 111 až 114, vyznačující se tím, že šifrovací klíč je přijat z média, které je jiné než vysílací médium.

    116. Zařízení podle některého z nároků 111 až 115, vyznačující se tím, že dále obsahuje řídící procesor pro měření kvality parametrů přijímaného signálu a pro vydání žádosti o opakovaný přenos části zašifrovaných dat v případě, že parametry kvality klesnou pod danou úroveň.

    117. Zařízení podle některého z nároků 111 až 116, vyznačující se tím, že řídící procesor je vytvořen tak, aby porovnával digitální podpisy v částech zašifrovaných dat a aby zažádal o opakovaný přenos částí v případě, že digitální podpisy nejsou správné.

    118. Zařízení podle nároku 117, vyznačující se tím, že řídící procesor je vytvořen tak, aby nahrazoval části zašifrovaných dat s nesprávnými digitálními podpisy částmi se správnými digitálními podpisy, jakmile byly tyto Části opakovaně vyslány.

    • ··* ·#* · · • · · · ·· ·· ·· • ··

    - ;C;

    • · · t · * · • ♦ · ·· »♦·

    119. Zařízení podle některého z nároků 111 až 117, vyznačující se tím, že dále obsahuje ukládací pole pro ukládání dekódovaných dat pro následnou distribuci do zvolených zobrazovacích zařízení.

    120. Zařízení podle některého z nároků 111 až 119, vyznačující se tím, že data jsou distribuována do většího počtu zobrazovacích zařízení pro současné zobrazování obrazů na těchto zobrazovacích zařízeních.

    121. Zařízení podle některého z nároků 111 až 119, vyznačující se tím, že data jsou distribuována do většího počtu zobrazovacích zařízení pro relativně časově posunuté zobrazování obrazů na těchto zobrazovacích zařízeních.

    122. Zařízení podle nároku 113 a 119, vyznačující se tím, že ukládací zařízení je vytvořeno tak, aby uchovávalo data před určenou časovou periodou, a ž e dekodér je vytvořen tak, aby dekódoval zašifrovaná data z ukládacího zařízení pro zobrazení jimi reprezentovaných obrazů během určené časové periody.

    123. Zařízení podle některého z nároků 111 až 122, vyznačující se tím, že dále obsahuje záznamové zařízení pro zaznamenání zdokumentované historie prezentačních akcí.