CZ20003769A3 - Absorption structure exhibiting high capability to absorb liquids - Google Patents

Description

Oblast techniky

Absorpční výrobek se týká absorpčních struktur použitelných v absorpčních hygienických výrobcích, například v dětských plenkách nebo inkontinenčních plenkách pro dospělé a v ženských ochranných prostředcích.

Dosavadní stav techniky

Absorpční výrobky pro příjem a zadržení tělesných výměšků, například moči nebo výkalů, do kterých patří například plenky najedno použití, cvičební kalhotky, inkontinenční výrobky pro dospělé, jsou v oboru známé a na zlepšení jejich účinnosti bylo vynaloženo mnoho úsilí. Schopnost poskytnout absorpční výrobky, například plenky, s lepší účinností je podmíněna vývojem relativně tenkých jader nebo struktur, které mohou pojmout a udržet velká množství tělesných tekutin, zvláště moči.

V tomto ohledu lze použít jisté absorpční polymery, o kterých se často hovoří jako o „hydrogelech“, „superabsorbentech“ nebo „hydrokoloidech“, a stejně tak materiály “ vytvářející hydrogel“, a které jsou z hlediska absorpce zvláště důležité. Například U.S. patent 3,699,103, vydaný na jméno Harper a spol., dne 13.června 1972, U.S. patent 3,770,731 vydaný na jméno Harmon, dne 2O.června 1972, uvádí použití takových absorpčních polymerů (dále „absorpční polymery vytvářející hydrogel“) v absorpčních výrobcích. Vývoj tenčích plenek byl přímým důsledkem existence tenčích absorpčních jader, které využívají schopností absorpčních polymetrů vytvářejících hydrogel absorbovat velká množství tělesných tekutin, zvláště v kombinaci s vláknitou základní (matriční) látkou. U.S. patent 4,673,402 vydaný na jméno Weisman, dne 16.června 1987 a U.S. patent 4,935,022 vydaný na jméno Lash a spol., dne 19,června 1990, uvádí jádro s dvojitou vrstvou, které zahrnuje vláknitou základní látku a absorpční polymer vytvářející hydrogel, a které je vhodné pro vytvoření tenké, kompaktní plenky s malým objemem. U.S patent 5,562,646 vydaný na jméno Goldman a spol., dne

8.října 1996 a U.S. patent 5,599,335 vydaný na jméno Goldman a spol., dne 4.února 1967, se týká absorpčních jader zahrnujících oblasti s vysokou koncentrací polymeru vytvářejícího hydrogel, kde polymer vytváří zónu gelu plynulé přepravy tekutiny po nabobtnání.

Rovněž aplikace těchto materiálů v absorpčních strukturách a absorpčních výrobcích, zaměřených na zadržování tekutin ve struktuře, často bere v úvahu aspekt pohodlí spojený

-2• · · • ·

například s tenkostí struktury, tak jak je to uvedeno v U.S. patentu 4,610,678 pod názvem „ High-Density Absorbent Struktures -absorpční struktury s velkou hustotou“, vydanému na jméno Weisman a spol., dne 9.záh' 1986, v U S. patentu 4,673,402 pod názvem „Absorbent Articles with Dual-Layered Cores- absorpční výrobky s dvouvrstvým jádrem“, vydanému na jméno Weisman a spol., dne ló.června 1987, v U S. patentu 4,888,231 pod názvem „Absorbent Cores Having A Dusting Layer- absorpční jádra s prachovou vrstvou“, vydanému na jméno Angstadt dne 19.prosince 1989, v EP-A-0 640 330 na jméno Bewick-Sonntag a spol., v U.S. 5 180 662 (Berg a pol.), v US 5 102 597 (Roe a spol ), v US 5 387 207 (LaVon), v EP-A-774,242, nebo v EP-A-0,797,968 a v EP-A-0,810,078.

Při zlepšení vlastností manipulace s tekutinou byla rovněž zvýšena retence a schopnost sání, a to dvěma mechanismy, jmenovitě sání tekutiny absorpčními matriály (například superabsorpcními materiály) jako takovými, a dále možností použít většího množství,a zvláště pak vyšších koncentrací, takových materiálů.

Zvláště u částicových superabsorpčních byl zjištěn další problém, jmenovitě se týkající jímavosti částic v absorpčním prvku, a to v suchém i mokrém stavu.

Obecně jsou v oboru známé obvyklé tenké obalové vrstvy,, které se uvedeného problému týkají. V US-A-5,458,592 (Abuto) se uvádí termoplastické, vláknité a netkané obalové vrstvy jádra, které zlepšují vlastnosti papírových vrstev a obvyklých netkaných látek. Výhodu oproti netkaným látkám mají popsané vrstvy v malé velikosti pórů, a jsou příkladem látek zhotovených foukáním taveniny. Zmíněné vrstvy jsou v podstatě vyráběny z hydrofobních materiálů, například z polyolefínů (polypropylenu), nebo jsou vyráběny z jiných polymerních materiálů, které vykazují nedostatečnou hydrofilitu. K zlepšení hydrofílity se používají povrchově aktivní látky (surfaktanty), například typu TRITON X-102, které se snadno vymývají.

Dosavadní stav techniky a konkrétně poznatky v US-A-5,458,592 (Abuto) neuvádí, pokud jde o vlastnosti manipulace s tekutinou, vzájemné působení, které se projevuje, když obaly jádra z netkaného materiálu se kombinují s moderními prvky zadržování tekutiny, které mají silnou schopnost retence, a které jsou určeny k použití při mnohočetném výronu tělesných výměšků. Za těchto podmínek vynálezci poznali, že není pouze důležité, aby netkané látky obalu jádra byly dostatečně hydrofílní, a tím umožňovaly zvlhčení, ale aby zmíněné netkané látky byly rovněž schopné udržet si svoji hydrofilitu při mnohočetném výronu tělesných výměšků.

Klíčovým efektem, který z uvedeného činí důležitý požadavek, je schopnost zadržovacího prvku vysoušet póry materiálu obalu jádra tak, že po příjmu zátěže nebo výronu

-3• · • o • · · ···· · · • · · · · · · · • ····· · · · · · • 4 ·· · · ··· ·· výměšků se obal chová jako hydrofobní bariera. V případě, že zadržovací prvky mají nízkou schopnost odvodňování, tak jak je to uvedeno v US-A-5,458,592 (Abuto), tyto prvky neodvodní látky s malými póry, tak jak to dokáží vláknité látky o malém průměru, což má za následek, že v pórech zůstává jisté zbytkové množství tekutiny, které při dalším příjmu tekutiny způsobí, že dojde snadno k pronikání tekutiny látkou.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout absorpční strukturu s vysokou hodnotou sání a s obalovou netkanou vrstvou vytvořenou foukáním taveniny, která zahrnuje vlákna o malém průměru, a která nemá již uvedené nedostatky, a která umožňuje snadné pronikání tekutiny při opakovaném výronu výměšků bez ohledů na retenci tekutiny.

Vynálezem je absorpční struktura s hlavním zadržovacím prvkem tekutiny, který obsahuje superabsorpční materiál s hodnotou koncentrace alespoň 40 % celkové hmotnosti zadržovacího prvku, lépe s hodnotou větší jak 50 %, ještě lépe s větší jak 60 % a nejlépe s hodnotou větší jak 70 % a 90%, přičemž superabsorpční materiál má hodnotu výkonnosti pod tlakem (PUP-Performance Under Pressure) alespoň 23 g/g, lépe 25 g/g, ještě lépe 29 g/g, a hodnotu vodivosti toku slaného roztoku (SFC-saline ftow conductivity) alespoň 30 x 10'⁷ cm³ s/g, lépe větší jak 50 x 10'⁷ cm³ s/g a ještě lépe větší jak 100 x 10⁷ cm³ s/g Absorpční struktura dále zahrnuje netkanou obalovou vrstvu zahrnující vlákna o průměru, který odpovídá hodnotě menší jak 1,2 dTex, lépe menší jak 0,9 dTex a ještě lépe menší jak 0,7 dTex, která jsou v přímém styku se zadržovacím prvkem, a která má v protlačovacím testu (bude popsán později) hodnotu času protlačování při druhém zatížení menší jak 60 s, lépe menší jak 30 s, ještě lépe menší jak 10 s, a nejlépe menší jak 5 s.

Obalová vrstva v absorpční struktuře může zcela obalit absorpční prvek tím, že je v přímém styku se všemi šesti povrchy absorpčního prvku, nebo alespoň část povrchu tak, aby absorpční struktura mohla být rovněž v přímém styku se spodní vrstvou výrobku. Absorpční struktura může zahrnovat více jak jednu obalovou vrstvu.

Absorpční struktura je zvláště užitečná v absorpčních výrobcích, například v dětských plenkách a inkontinenčních plenkách pro dospělé, a rovněž nepovinně v kombinaci s jinými prvky manipulace s tekutinou, například s s distribučním nebo přijímacím prvkem.

-44 4 ·'-* · » · ·· • ••9 9 4 9 4 9 44

Přehled obrázků na výkrese

Obr. 1 znázorňuje plenku, která slouží jako příklad absorpčního výrobku, obr.2 znázorňuje zařízení sloužící k provedení testu výkonnosti slaného toku (SFC) obr.3 znázorňuje zařízení k provedení testu výkonnosti pod tlakem (PUP).

Příklady provedení vynálezu

Definice

Používaný výraz „absorpční výrobek“ se týká zařízení, které absorbuje a zadržuje tělesné výměšky, konkrétněji se týká zařízení, která jsou umístěná proti nebo poblíž těla uživatele, kde mají za úkol absorbovat a zadržovat různé tělesné výměšky. Použitý výraz „tělesné tekutiny“ zahrnuje, ale není tím omezen, moč, menstruační tekutiny, jiné poševní výměšky, pot a výkaly.

Výraz „najedno použití“ popisuje absorpční výrobky, u kterých se nepředpokládá, že se budou prát, nebo jinak obnovovat a dále používat jako absorpční výrobek (to znamená, že se po použití odloží, recyklují a jinak upraví v souladu s životním prostředím).

Výraz „rozměr Z“ se týká rozměru kolmém na délku a šířku prvku, jádra nebo výrobku. Rozměr Z se obvykle týká tloušťky prvku, jádra nebo výrobku. Výraz „rozměr XY“ se týká roviny kolmé k tloušťce prvku, jádra nebo výrobku.

Výraz „absorpční jádro“ se týká složky absorpčního výrobku, která je hlavně zodpovědná za manipulaci s tekutinou u výrobku, a to včetně příjmu, dopravy, distribuce a zadržování tělesných tekutin. Absorpční jádro obvykle nezahrnuje horní vrstvu nebo spodní vrstvu absorpčního výrobku.

Použitý výraz „absorpční prvek“ se týká složek absorpčního jádra, které poskytují jednu nebo více manipulačních funkcí, například příjem tekutin, distribuci tekutin, dopravu tekutin, zadržování tekutin a pod. Absorpční prvek může zahrnovat celé absorpční jádro nebo jen jeho část, to znamená, že absorpční jádro může zahrnovat jeden nebo více absorpčních prvků. Výraz „zadržovací absorpční prvek“ znamená složku absorpčního prvku absorpčního jádra, která hlavně slouží k zadržování absorbovaných tekutin. Zadržovací absorpční prvek může rovněž, tak jak to již bylo popsáno, distribuovat tekutiny jako výsledek svislého knotového efektu.

Použité výrazy „oblasti“ nebo „zóny“ se týkají částí nebo sekcí absorpčního prvku.

Výraz „vrstva“ se týká absorpčního prvku jehož hlavními rozměry jsou X-Y, to je délka a šířka. Je nutné si uvědomit, že výraz „vrstva“ nemusí být omezen pouze na jednotlivé

-544 44 4 4 4 4

44 4 4 444 4 4 44

444 44 4 44 4

44444 4 4 44 4 * 4 4444 444

4444 44 44 444 44 44 vrstvy materiálu. Vrstva může zahrnovat lamináty nebo kombinace jednotlivých potahů nebo látek nezbytného typu materiálu. Podobně výraz „vrstva“ zahrnuje výrazy „vrstvy“ nebo „vrstevnatý“.

Pro účely tohoto vynálezu se výraz „horní“ týká absorpčních prvků, například vrstev, které jsou během používání nejblíže k uživateli absorpčního výrobku, a jsou nasměrovány k horní vrstvě absorpčního výrobku; proti tomu výraz „spodní“ se týká absorpčních prvků, které jsou od uživatele absorpčního výrobky nejdále a směřují ke spodní vrstvě.

Všechny procentuální údaje, poměry, a proporce jsou vztaženy k hmotnosti, pokud to není stanoveno jinak.

Absorpční struktury

Absorpční struktura, podle tohoto vynálezu, zahrnuje alespoň dva prvky, jmenovitě zadržovací absorpční prvek, který zadržuje tekutinu přijatou strukturou, a dále obalovou vrstvu sloužící k podpoře udržování materiálů obsažených v zadržovacím absorpčním prvku. Oba zmíněném prvky budou popsány s přihlédnutím k jejich požadovaným vlastnostem, vhodným provedením a k jejich relativnímu uspořádání.

Zadržovací absorpční prvky

Vhodné zadržovací absorpční prvky se mohou vyskytovat v komplexní nebo homogenní formě, nebo mohou být složeny zvíce jak jednoho absorpčního prvku nebo struktury, která může sestávat ze substruktur, takže absorpční jádro lze považovat za složeninu jednoho materiálu, jak je to u většiny moderní konstrukce absorpčního výrobku, nebo více různých „materiálů“. Absorpční prvek může být proto testován vzhledem k jeho celkové struktuře, nebo vzhledem k jeho materiálům a substrukturám, a to v závislosti na tom, zdaje materiál „čistým“ materiálem (jako částice superabsorpčního materiálu) neboje akumulací homogenního materiálu (například hmotou z vláken celulózy, nebo pěnovou strukturou, nebo superabsorpčními částicemi), směsí dvou nebo více materiálů či akumulací materiálů (například směsí superabsorpčních částic s různými vlastnostmi, nebo směsí superabsorpčních částic a vláken celulózy), nebo může být dalším uspořádáním různých materiálů vytvářejících odlišitelné absorpční prvky (například kompozitní prvek ze dvou vrstev).

Tento vynález je zvláště vhodný k zahrnutí částicového absorpčního materiálu, ale může být rovněž vhodný pro jiné formy tvarů, například pro vlákna nebo pěny.

-6• 9

Zadržovací absorpční prvky vhodné pro tento vynález musí mít vhodnou zadržovací schopnost pro kapaliny, zvláště při působení tlaku,, kterou lze definovat pomocí testu výkonnosti pod tlakem, který bude popsán později.

Vhodné materiály by měly mít hodnotu kapacity výkonnosti pod tlakem (PUP) alespoň 23 g/g, lépe větší jak 25 g/g a ještě lépe větší jak 29 g/g.

Kromě této vlastnosti by materiály měly mít dobrou propustnost pro tekutiny, která se dá stanovit testem vodivost toku slaného toku (SFC), který bude popsán později.

Vhodné materiály by měly mít hodnotu SFC alespoň 8x 10'⁷ cm³ s/g, lépe alespoň 30x10‘⁷ cm³ s/g, lépe větší jak 50x10'⁷ cm³ s/g, a ještě lépe větší jak 100x10'⁷ cm³ s/g.

Tyto vlastnosti a jiné relevantní parametry jsou popsány mnohem podrobněji v EPA-0 7520982, která je zařazena pro porovnání. Hodnoty PUP a SFC konkrétně umožňují vybrat materiály, které se mohou při vytváření absorpčních prvků použít ve vysokých koncentracích, a to v kombinaci s jiným i materiály, například s vlákny kladenými vzduchem, syntetickými vlákny nebo jinými pórovitými materiály, například s pěnami. Provedení pěnových materiálů, kterým se dává přednost, jsou hydrofilní pěny s otevřenými buňkami, které jsou vytvářeny polymerizačním procesem u emulze s vysokou hodnotou vnitřní fáze (High Intemal Phase Emulsion polymerization process), popsaným v US-A-5,260,345 (DesMarais a spol.), v US-A-5,387,207 (Dyer a spol.), v US-A-5,560,222 (DesMarais a spol).

Obecně platí, že v takových strukturách se nebudou částicové materiály volně pohybovat, ale zadržovací absorpční prvek bude mít jistou vnitřní integritu, které lze dosáhnout obalením částicového materiálu pórovitou strukturou, tak jak je tomu u plsti vytvořené kladením celulózových vláken vzduchem, která může představovat doplňkové množství materiálu. Alternativně mohou být takové částice navzájem spojeny, spojeny s vlákny a podobně, a to například pomocí adhezívních látek, ale může to být i laminovaná struktura částicového materiálu v kombinaci s popsanou obalovou vrstvou. Alternativně mohou částice tvořit pro tekutinu stabilní agregovanou vrstvu, tak jak je popsány v PCT publikaci WO91/15368, nebo v US-A-5,102,597.

Koncentrace superabsorpčního výrobku může mít konkrétně hodnotu alespoň 40 %, lépe více jak 50 %, ještě lépe větší jak 60 %, ještě lépe větší jak 70 % nebo 80%. Uvažuje se dokonce i o velmi vysokých koncentracích, které se blíží hodnotě čistého materiálu umístěného v obalové vrstvě, uvažuje se i o makrostrukturách superabsorpčního materiálu, vytvořených zesítěnými částicemi superabsorpčních částic.

-Ί -

V každém případě mohou být materiály absorpčních prvků, které se budou muset ukládat do obalové vrstvy, tvořeny materiálem jako takovým (například jsou- li přítomny částicové materiály) nebo to budou moci být neúmyslné a nevyhnutelné prvky odolné proti poškození během dopravy a používání výrobku.

Tvar ani forma zadržovacího absorpčního prvku, vhodného pro tento vynález, není kritickou vlastností, a proto prvek může mít různé tvary a formy.

Pokud se jedná o roztažitelnost ve směru x-y, prvek může mít pravoúhlý tvar, může být oválný, nebo může mít tvar hodinového sklíčka apod. Rovněž tvar ve směru z (tloušťka) může být jednotný nebo profilovaný. Obecně platí, že absorpční prvek bude mít rozměr x-y větší než ve směru z, dále obecněn platí, že absorpční prvek má šest povrchů, to znamená horní povrch orientovaný k uživateli, spodní povrch orientovaný proti hornímu povrchu, dva příčně vybíhající povrchy (lícová a rubová část výrobku při používání), dva podélně vybíhající boční povrchy spojující zmíněné příčně vybíhající povrchy.

Obalové vrstvy

Netkanými obalovými vrstvami, použitelnými u tohoto vynálezu, jsou látky, jejichž hlavní funkcí je obsahovat materiály zadržovacího absorpčního prvku, které by neměly škodlivý dopad na manipulační vlastnosti zadržovacího absorpčního prvku, a to ani při dalších výronech tělesných výměšků.

Obalové vrstvy by napříště měly být propustné pro vodnaté tekutiny tak, jako by byly zhotoveny z pórovitého vláknitého nebo z děrovaného filmu. Tento požadavek by mohl být v rozporu se zadržovací funkcí, jelikož zadržovací absorpční materiály by mohly těmito póry nebo otvory pronikat.

Zadržovací funkci lze snadno popsat velikostí pórů a distribucí velikostí pórů takové látky. Takové funkce lze dosáhnout látkou s malou střední velikostí pórů, například menší jak 30 pm, měřeno pomocí testu prováděného na zařízení Coulter pro měření střední velikosti pórů a distribuce velikosti pórů, a to v souladu se způsobem ASTM testu F316-86, kdy jednotlivé aspekty testu jsou popsány v US-A-5,458,592 (Abuto).

Takové látky se mohou vyrábět použitím vláken s malým průměrem, obvykle vyjádřenými „hmotností v g! 1000 m délky vlákna což se uvádí v jednotkách dTex.

Použitelná vlákna mají hodnotu dTex menší jak 1,2 dTex, lépe menší jak 0,9 dTex, a ještě lépe menší jak 0,7 dTex.

Takové látky se mohou vyrábět speciálním spřádacím procesem, mýkáním vláken s malým průměrem, tak jak je to uvedeno v EP-A- 0 619 393, nebo upřednostňovaným

-8• 4 • 4 · · · · « · 4« 4 · 4 4 4 ·· «444 44 44 4 4 4 4 4 procesem foukání taveniny. Zmíněné procesy mohou poskytovat vlákna s průměry menšími jak 0,2 dTex.

U provedení, kterémus e dává přednost, lze zmíněné velikostí pórů dosáhnout u látek obsahujících látku z foukané taveniny a vyráběné z polymerů, například z polypropylenu. Nepovinně mohou látky zhotovené foukáním taveniny tvořit část laminátové struktury, například kombinací se spřádanou vrstvou nebo nepovinně s jinými vrstvami, například mýkanými, přičemž všechny individuální prvky jsou v oboru známé.

Látky s tak malými póry hydrofobních polymerů vytváří pro dopravu tekutiny významnou překážku, takže materiál použitelný u tohoto vynálezu má hodnotu hydrofility, která je nejen po počátečním zvlhčení snížená například u konvenčních materiálů Triton X102, tak jak je to uvedeno v US-A-5,458,592, ale má spíše hodnotu hydrofility, která je stálá i po opakovaném zvlhčování po následném odstraněním tekutiny.

Pokud se mají stanovit vlastnosti hydrofility netkaného materiálu, používá se způsob protlačování EDANA pod číslem 150,3 - 96 s širokou aplikací, který je odborníkům v oboru známý. Zatímco je tento způsob spíše hojně používán ke stanovení výkonnosti materiálů horní vrstvy, než pro stanovení výkonnosti materiálů obalové vrstvy, přitom bylo zjištěno, že lze, jako základ pro tento způsob, použít popis materiálů obalové vrstvy vhodných pro tento vynález. Testovací zařízení je v podstatě nemodifikovaným zařízením s výjimkou toho, že se používá desetivrstvý sběrný (filtrační) papír, který je k dispozici od Ahlstrom, Aahus, Denmark, třída 989, Modifikace testovací procedury jsou následující: nejdříve se, a to před testováním, na vzorek vyznačí obrysy testovacího zařízení což umožňuje opětné nastavení testovacího zařízení do správné polohy na testovaný vzorek. Provede se test protlačování s 5 ml devítiprocentního slaného roztoku a zaznamená se čas protlačování. Následně se opatrně odstraní testovací destička. Opatrně se rovněž odstraní vzorek, který se dále oplachuje ve vhodné kádince ionizovanou vodou po dobu 30 s. Vzorek se potom upevní dvěma svorkami k rohům látky a takto zavěšený se suší v peci při 37°C po dobu 15 min. Následně se provede stejný test se vzorkem podruhé, a to s použitím nového filtračního papíru a opakovaný čas protlačování se znovu zaznamená. Test se opakuje alespoň pětkrát s různými vzorky vrstvy jednoho typu látky a zaznamená se průměrný čas protlačování (i odchylky). Zatímco konvenční hydrofilní látky, zhotovené foukáním taveniny, a stejně tak materiály vhodné pro tento vynález, vykazují nízkou hodnotu času protlačování při prvním výronu, to znamená okolo 2 sekund a kratší, konvenční látky ztrácí hydrofilitu v průběhu oplachování (simuluje se vyprazdňování pórů dobře výkonného zadržovacího prvku) a téměř vytváří překážku pro

-9• Φ φ· φφ φ φφ « · · φ φφφφ «φφ φ φφφφ* φ φ φφ · • · · φ · φ φ • ·φ· · · «φ φφφ φφ φ pronikání tekutiny, tak jak to lze pozorovat vzrůstem času protlačování současně se vzrůstem nestálosti.

Proto nepřekvapuje, že takové látky jsou u absorpčních výrobků použitelné jako bariérové materiály, například jako tak zvané bariérové materiály stehenních manžet.

Příkladem takového hydrofilního obalového materiálu je komerčně dostupný materiál od BB A COROVIN GmbH, Peine, Germany, pod obchodním označením MD 2000 H, a to jako laminát se dvěma vrstvami z PP vláken, jmenovitě se jedná o spřádanou látku s plošnou hmotností 12 g/m ², a o látku zhotovenou foukáním taveniny s plošnou hmotností 2 g/m², přitom byla na obě látky aplikována běžná povrchově aktivní látka . U této látky významným způsobem vzrostl čas protlačování, a to z 1,5 sekund u prvního testu, až na více jak 60 sekund u druhého testu. Podle uvedeného nejsou zmíněné látky vhodné pro konstrukci jádra, kterému se dává přednost.

Překvapivě bylo zjištěno, že materiály látek, získaných foukáním taveniny, mohou poskytovat materiály pro obalové vrstvy, a to za předpokladu, že si materiály udržují svoji hydrofilitu i po zvlhčení a opětovném vysušení, čímž dosahují průměrného druhého času protlačování o hodnotě 60 s, lépe menšího jak 30 s, lépe menšího jak 5 s.

Provedení takového materiálu, kterému se zvláště dává přednost, je analogií shora uvedeného materiálu, a to se stejnými vlastnostmi, ale s tou výjimkou, že se využívá stálejší hydrofilní úpravy, nebo stálejší úpravy povrchově aktivní látkou.Takový materiál je k dispozici u stejné společnosti BBA COROVIN, a to pod obchodní značkou MB 2000 HPCL2, a který vykazuje podobnou hodnotu času protlačování při prvním výronu, tzn. 1,5 s, a který při druhém výronu vykazuje zvýšenou hodnotu času protlačování, která není vyšší jak

2,5 sekund.

Zlepšené absorpční struktury

Podle popisu dvou základních prvků tohoto vynálezu, je zřejmé, že zlepšená absorpční struktura, podle tohoto vynálezu, zahrnuje alespoň dvě shora popsané absorpční struktury, a alespoň jednu ze shora popsaných obalových vrstev.

Obalová vrstva má zakrývat absorpční strukturu alespoň na části povrchu absorpční struktury, a to tak, že dráha tekutiny z přijímací plochy tekutiny prochází do absorpční struktury přes látku. Proto výraz „obalová“ neznamená pouze úplné obalení nebo uzavření. Příkladem takového provedení může být obalová vrstva zakrývající horní povrch absorpční struktury, která je přichycena dole v blízkosti jádra, takže boční povrch může být, ale nemusí být, obalovou vrstvou přikryt.

• 4

U provedení, kterému se dává přednost, obalová vrstva zakrývá i jiné povrchy absorpčního prvku, například u jednoho provedení zakrývá všech šest povrchů absorpčního prvku, takže absorpční prvek je zcela obalovou vrstvou uzavřen. U jiného provedení, které se mnohem snadněji vyrábí, obalová vrstva zakrývá horní povrch a oba boční povrchy, okolo kterých je přehnuta, a tím částečně nebo plně zakrývá i spodní povrch.

Obalování absorpčního členu se může realizovat požitím více jak jedné obalové vrstvy, nebo se realizuje jednou obalovou vrstvou s různými vlastnostmi v různých svých oblastech. Tak například povrchové části absorpčního prvku, které se nenachází v místě toku tekutiny, mohou vykazovat nulovou hydrofilitu, nebo mohou vykazovat nestálou hydrofilitu. Rovněž se mohou v takových oblastech použít různé obalové materiály, nebo se materiály absorpčního prvku mohou nacházet v jiných prvcích, například v běžných jemných materiálech, ale rovněž v nepropustných materiálech, které mohou mít současně i jinou funkci než jako materiál spodní vrstvy.

Základním požadavkem samozřejmě je, aby absorpční struktura a obalová vrstva byly navzájem ve spojení prostřednictvím tekutiny tak, aby průtok tekutiny a zvláště kapilární dopravní gradient nebyl přerušen. Provedením, kterému se dává přednost, je konstrukce, u které je obalová vrstva v přímém styku s absorpční strukturou, a to alespoň u povrchů, tak jak to již bylo popsáno.

Pro demonstraci výhod tohoto vynálezu byla absorpční struktura zhotovena tím, že se homogenním způsobem smíchaly různé superabsorpční typy polymerů s celulózovou vzdušnou plstí, a tato směs se dále kombinovala s různými obalovými vrstvami.

K ukázce zlepšeného výkonu byl shora uvedený test dále modifikován tím, že se sběrný papír nahradil absorpční strukturou. Absorpční struktura se dále testuje bez jakéhokoliv obalu, a dále s příslušným obalem. Pro protlačovací test se použije 5 ml 0,9 % slaného roztoku. Test se opakuje třikrát s jednominutovou přestávkou mezi každým výronem.

Zatímco absolutní časy protlačování jsou značně závislé na absorpční struktuře, zjistilo se, že výběr parametrů pro testování poskytuje významný nástroj k rozlišení různých látek v rámci absorpční struktury.. Bylo zjištěno, že při dobře realizované kombinaci absorpčních struktur s obalovými vrstvami se neobjevuje žádný, nebo jen malý vzrůst času protlačování, přičemž nevhodné látky vykazují značný vzrůst..

Výsledky testu s různými strukturami jsou shrnuty v následující tabulce:

-11···» · ·

• ·

Tab.l

Vzorek Obal Absorpční struktura/ obal jádra-protlačení v sekundách struktury jádra

jádra	1	2	3
Cl	A0	1,2	6,4	13,5
Cl	Al	1,2	7,8	40,6
Cl	A2	1,6	6,8	12,6
C2	A0	1,5	4,5	8,8
C2	Al	1,9	11,2	30,8
C2	A2	1,6	5,7	n,o
C3	Al	1,4	3,1	5,1
C3	A2	1,3	2,4	3,78

Zaprvé, vzorek Cl struktury jádra byl připraven v podstatě homogenním míšením drtě ze severských jehličnanů a superabsorpčního materiálu a je k dispozici u Stockhausen GmbH, Krefeld, Germany, pod označením SXM 6860. Celková plošná hmotnost materiálu měla hodnotu okolo 700g/m², koncentrace absorpčního materiálu měla hodnotu okolo 67 % a celková hustota při 31,8 g/cm² měla hodnotu okolo 0,253 g/cm³. Superabsorpční materiál vykazoval hodnotu PUP okolo 32,5 g/g a hodnotu SFC okolo 4x10'⁷ cm³ s/g.

Absorpční struktura byla testována bez obalové vrstvy (A0), s přerušovaně hydrofilizovanou (porovnávací) obalovou vrstvou (Al) a se stále hydrofilní obalovou vrstvou (A2).

Výsledky v tab. 1 jasně demonstrují zlepšení obalové vrstvy typu A2.

Zadruhé, vzorek Cl struktury jádra byl připraven v podstatě homogenním míšením drtě ze severských jehličnanů a superabsorpčního materiálu,, který je k dispozici u Stockhausen GmbH, Krefeld, Germany, pod označením SXM 65170. Celková plošná hmotnost materiálu měla hodnotu okolo 700g/m², koncentrace absorpčního materiálu měla hodnotu okolo 67 % a celková hustota při 31,8 g/cm² měla hodnotu okolo 0,253 g/cm³. Superabsorpční materiál vykazoval hodnotu PUP okolo 32,5 g/g a hodnotu SFC okolo 80x10' ⁷ cm³ sec/g.

Absorpční struktura byla testována bez obalové vrstvy (A0), s přerušovaně hydrofilizovanou (porovnávací) obalovou vrstvou (Al) a se stále hydrofilní obalovou vrstvou (A2).

Výsledky této kombinace jsou rovněž z tab. 1 zřejmé.

-1244 44 44 4 4· • 444 «444 44

Zatřetí, jako srovnávací příklad absorpční struktury byl připraven vzorek C3 struktury jádra, a to v podstatě homogenním míšením drtě ze severských jehličnanů a superabsorpčního materiálu,, který je k dispozici u Stockhausen GmbH, Krefeld, Germany, pod označením SXM 100. Celková plošná hmotnost materiálu měla hodnotu okolo 703g/m², koncentrace absorpčního materiálu měla hodnotu okolo 22 % a hustota pn 31,8 g/cm² měla hodnotu okolo 0,105 g/cm³. Superabsorpční materiál vykazoval hodnotu PUP okolo 26 g/g a hodnotu SFC okolo lxlO'⁷ cm³ sec/g.

Absorpční struktura byla testována s přerušovaně hydrofilizovanou (porovnávací) obalovou vrstvou (AI) a se stále hydrofilní obalovou vrstvou (A2). Uvedené rozdíly mezi oběma typy obalových vrstev jsou mnohem menší.

Absorpční výrobky

Absorpční struktury podle tohoto vynálezu jsou zvláště vhodné pro použití v absorpčních výrobcích

Absorpční výrobek obecně zahrnuje:

- absorpční jádro, které zahrnuje absorpční prvek, podle tohoto vynálezu, a nepovinně, i když často obvykle, další prvky manipulace s tekutinou, například prvek tekutinu přijímající a/nebo distribující prvek

- horní vrstvu propustnou pro tekutiny,

- spodní vrstvu nepropustnou pro tekutiny,

- nepovinné další prvky, například zapínací prvky nebo pružné prvky.

Obr.l znázorňuje půdorys vzorového provedení absorpčního výrobku podle tohoto vynálezu, který může zahrnovat absorpční strukturu, a kterým je plenka.

Na obr. 1 je znázorněná plenka 20 v rozvinutém, plochém a nesmrštěném stavu (to znamená s pružně tahem vyvolaným smrštěním plenky, mimo míst u bočních panelů, které jsou ponechány v klidovém stavu) s částmi struktury odříznutými tak, že je zřetelně vidět konstrukce plenky 20, a dále s částmi plenky 20, které jsou obrácené směrem od uživatele, a kde vnější povrch 52 je obrácený k pozorovateli. Podle obr. 1 plenka 20 zahrnuje horní vrstvu propustnou pro tekutiny 24, pro tekutiny nepropustnou spodní vrstvu 26 spojenou s horní vrstvou 24, a dále zahrnuje absorpční jádro 28 umístěné mezi horní vrstvou 24 a spodní vrstvou 26, dále zahrnuje odpružené boční panely 30, odpružené stehenní manžety 32, dále pružný pasový prvek 34, a dále uzavírací systém zahrnující dvojitý upevňovací systém obecně označený číslicí 36. Dvojitý pružný upevňovací systém 36 zahrnuje primární

upevňovací systém 38 a pasový uzavírací systém 40. Primární upevňovací systém 38 zahrnuje pár zajišťovacích prvků 42 a uchycovací prvek 44. Pasový uzavírací systém 40 je znázorněn na obr. 1 a zahrnuje pár prvních připevňovacích komponent 46 a druhých připevňovacích komponent 48. Plenka rovněž zahrnuje polohovací náplast 50 umístěnou pod každou první připevňovací komponentou. 46.

Plenka 20 na obr. 1 zahrnuje vnější povrch 52 (obrácený na obr. 1 k pozorovateli) a vnitřní povrch 54 umístěný proti vnějšímu povrchu 52, první pasovou oblast 56. druhou pasovou oblast 58 umístěnou proti první pasové oblasti 56, a obvod 60, který je definován vnějšími okraji plenky 20, a u kterého jsou podélné okraje označeny číslicí 62 a koncové okraje číslicí 64. Vnitřní povrch 54 plenky 20 zahrnuje tu část plenky 20, která je v době používání umístěná v blízkosti těla uživatele (to znamená, že vnitřní povrch 54 je obecně tvořen alespoň částí horní vrstvy 24 a jinými složkami připojenými k horní vrstvě 24). Vnější povrch zahrnuje tu část plenky 20,, která se nachází směrem od těla uživatele (to znamená, že vnější povrch 52 je vytvořen z části spodní vrstvy 26 a jiných komponent připojených ke spodní vrstvě 26). První oblast pasu 56 a druhá oblast pasu 58 vybíhá z koncových okrajů 64 obvodu 60 směrem k příčné středové čáře 66 plenky 20. Každá oblast pasu zahrnuje centrální oblast 68 a pár bočních panelů, které zahrnují vnější příčné části pasových oblastí. Boční panely umístěné v první oblasti pasu 56 jsou označené číslicí 70 a boční panely v druhé oblasti pasu 58 jsou označené číslicí 72.1 když není nutné, aby páry bočních panelů, nebo každý boční panel, byly identické, přednost se dává tomu, aby byly navzájem zrcadlovým obrazem. Boční panely 72, umístěné v druhé oblasti pasu 58, mohou být pružně roztažitelné v příčném směru Odpružené boční panely 30). [ Příčný směr, směr X nebo šířka) je definován jako směr rovnoběžný s příčnou středovou čárou 66 plenky 20. podélný směr (směr Y nebo délka) je definován jako směr rovnoběžný se podélnou středovou čárou 67, a axiální směr (směr Z nebo tloušťka) je definován jako směr vystupující tloušťkou plenky 20].

Obr. 1 znázorňuje specifické provedení plenky 20, u které je horní vrstva 24 a spodní vrstva 26 jednotně umístěná přes jádro a oblast osnovy, a obě mají délku a šířku obecně větší, než vrstvy absorpčního jádra 28. Horní vrstva a spodní vrstva 24,26 vystupují za okraje absorpčního jádra 28 a vytváří obvod 60 plenky 20. Obvod 60 definuje vnější obvod, jinými slovy, okraje plenky 20. Obvod 60 zahrnuje podélné okraje 62 a koncové okraje 64

Zatímco každá stehenní manžeta 32 může být uspořádána podobně jako každé jiné stehenní pásy, boční chlopně, již popsané ochranné manžety nebo pružné manžety, přednost se dává tomu, aby každá stehenní manžeta 32 zahrnovala alespoň vnitřní ochrannou (bariérovou) manžetu 84 zahrnující ochrannou chlopeň 85 a oddělovací pružný prvek 86, tak

-14• · a Φ «φφ

jak je to popsáno ve zmíněném U.S. patentu 4,909,803. U provedení, kterému se dává přednost, odpružená stehenní manžeta 32 dodatečně zahrnuje pružnou těsnící manžetu 104 s jedním nebo více pružnými prameny 105, umístěnými mimo ochrannou manžetu 84, tak jak je to popsáno ve zmíněném U.S. patentu 4,695,278.

Plenka 20 může dále zahrnovat pružný prvek pasu 34, který poskytuje zlepšené přilnutí k tělu. Pružný prvek pasu 34 alespoň částečně vystupuje podélně směrem ven od alespoň jednoho okraje pasu 83 absorpčního jádra 28 směrem ke koncovému okraji v alespoň centrální oblasti 68 a obecně tvoří alespoň část koncového okraje 64 plenky 20. Pružný prvek pasu 34 zahrnuje tu část plenky, která alespoň vystupuje z okraje pasu 83 absorpčního jádra 28 ke koncovému okraji 64 plenky 20 přičemž cílem je jeho umístění u pasu uživatele. Plenky na jedno použití jsou obecně konstruovány tak, aby měly dva pružné prvky pasu, jeden umístěný v první oblasti pasu a jeden v druhé oblasti pasu.

Pružný pás 35 pružného prvku pasu 34 může zahrnovat část horní vrstvy 24, část spodní vrstvy 26,, která se přednostně mechanicky napíná, dále bi-laminátový materiál zahrnující elastomerní prvek 76 umístěný mezi horní vrstvou 24 a spodní vrstvou 26. dále pružný prvek 77 umístěný mezi spodní vrstvou 26 a elastomemím prvkem 76.

Tato komponenta a další komponenty plenky jsou uvedeny mnohem podrobněji v přihlášce WO 93/16669, uvedené zde pro porovnání

Absorpční jádro 28 zahrnuje alespoň jednu absorpční strukturu a alespoň jednu obalovou netkanou látku jádra, a to typu, který se vyrábí z foukané taveniny. Nepovinné složky, například přijímací a/nebo distribuční prvky, nejsou na obrázku znázorněny, ani zde nejsou znázorněna nepovinná uspořádání například s dvěma absorpčními strukturami.

Kromě shora popsané struktury jádra a příslušné obalové vrstvy, může absorpční výrobek rovněž zahrnovat další prvky manipulace s tekutinou, například tak zvaný přijímací prvek ve formě syntetické vláknité látky, a/nebo struktury se zpevněnými celulózovými látkami, nejlépe zesítěnými celulózovými vlákny, dále prvky distribuce tekutiny a/nebo další zadržovací prvky tekutiny, které nepožadují obalování, patří sem například pěnové struktury s otevřenými buňkami ve formě tenké textilie nebo látky

Přednost se dává tomu, aby horní vrstva byla materiálem umístěným nejblíže u těla uživatele, ale není to nutné. Uvažuje se o tom, že by se vhodné absorpční jádro dalo použít bez horní vrstvy, a přesto by bylo schopné zajistit požadované výsledky, například pohodlí a absorpci, dále jednoduchost výroby a úsporu nákladů na materiál. Například povrch obrácený k tělu absorpčního jádra může být zhotoven z měkkých, propustných, poddajných a nedráždivých materiálů, které nahradí samostatnou horní vrstvu. Takové absorpční jádro se • ·

musí použít v kombinaci se spodní vrstvou, aby mohlo poskytnout pohodlí a požadovanou absorpci absorpčního výrobku.

Způsoby testování

1. Vodivost toku slaného roztoku (SFC)

Tento test stanovuje hodnotu vodivosti toku slaného roztoku (SFC) gelové vrstvy vytvořené ze superabsorpčního materiálu nebo, jak to bude dále uvedeno, z absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel, který nabobtnal v syntetické moči Jayco pod omezeným tlakem. Cílem tohoto testu je zjistit schopnost hydrogelové vrstvy, vytvořené z absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel, přijímat a distribuovat tekutiny, je-li polymer v absorpčním prvku přítomen ve vysokých koncentracích, a je-li vystaven provoznímu mechanickému tlaku. Ke stanovení hodnot vodivosti toku slaného roztoku se používá Darcyo zákon a způsoby měření stabilního průtoku (viz například „Absorbency“, P.K. Chatterjee, Elsevier, 1985, str. 42-43 a „Chemical Engineering“, díl Π, třetí vydání, J.M. Coulson aj.F. Richardson, Pergamon Press, 1978, str. 125-127).

Hydrogelová vrstva, která se používá pro měření SFC se vytváří nabobtnáním absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel v syntetické moči Jayco, a to po dobu 60 minut. Hydrogelová vrstva je vytvářená, a její vodivost toku měřena, za působení omezeného mechanického tlaku s hodnotou okolo 2 kPa. Vodivost toku se měří pomocí 0,118 M roztoku NaCl. U absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel, jehož svislé sání syntetické moči Jayco versus čas se: ustálilo, zmíněná koncentrace NaCl, jak bylo zjištěno, udržuje tloušťku hydrogelové vrstvy během měření na konstantní hodnotě. U některých absorpčních polymerů vytvářejících hydrogel se mohou vyskytnout jisté změny v tloušťce hydrogelové vrstvy, a to jako výsledek bobtnání polymeru, splaskávání polymeru, a/nebo změnami pórovitosti vrstvy hydrogelu. U měření se používá konstantní hydrostatický tlak 4920 dyn/cm² (5 cm roztoku 0,118M NaCl).

Průtok je určen měřením množství roztoku protékajícím vrstvou hydrogelu jako funkce času. průtok se během trvání měření může měnit. Důvody takové změny zahrnují změny v tloušťce vrstvy hydrogelu a změn viskozity meziprostorové tekutiny, jestliže tekutina původně přítomna v meziprostorových prázdných místech (které například mohou obsahovat rozpuštěný odstranitelný polymer) je nahrazena roztokem NaCl. Je-li průtok závislý na čase, potom počáteční hodnota průtoku, typicky získaná extrapolací měřeného průtoku do Času nula, je použita k výpočtu vodivosti toku, Vodivost toku slaného roztoku se počítá z počátečního průtoku, rozměru vrstvy hydrogelu a hydrostatického tlaku. U systému, • ·

-16C CheckBox2 • · · ·· u kterého je průtok v podstatě konstantní, koeficient propustnosti vrstvy hydrogelu lze vypočítat z vodivosti toku slaného roztoku a viskozity roztoku NaCl

Vhodný přístroj 610 pro tento test je znázorněn na obr.2A. Tento přístroj zahrnuje konstantní hydrostatickou spádovou nádrž 612, která je usazená na laboratorním zvedáku 614. Nádrž 612 má víčko 616 s uzavíracím ventilem 618, což umožňuje dodávat do nádoby 612 další tekutinu. Trubka s otevřeným koncem 620 je zasunuta víčkem 616 do nádoby 612. kde umožňuje vstup vzduchu do nádoby 612, což umožňuje dodávku tekutiny při konstantním hydrostatickém tlaku. Spodní konec trubky 620 je umístěn tak, aby udržoval tekutinu ve válci 634 ve výšce 5,0 cm nad dnem vrstvy hydrogelu 668 (obr.2B.

Nádoba 612 je opatřena zásobovací trubkou 622 ve tvaru L, která má vtok 622a umístěný pod povrchem tekutiny v nádrži. Dodávka tekutiny trubkou 622 ie ovládána uzavíracím kohoutem 626. Trubka 622 dodává tekutinu z nádrže 612 do sestavy píst/válec 628. Pod sestavou 628 se nachází podpěrná přepážka (není znázorněna) á sběrná nádrž 630, která je usazená na laboratorní váze 632.

Podle obr.2A sestava 628 sestává z válce 634, pístu 636 a víka 637, které má otvor pro píst 636 a zásobovací trubku 622. Podle obr.2A je výtok 622b trubky 622 umístěn pod spodním koncem trubky 620, takže se rovněž nachází pod hladinou tekutiny (není znázorněno) ve válci 634· Podle obr.2B, sestává píst 636 z válcovitého hřídele 638 vyrobeného z LEXANU, který má soustředný válcovitý otvor 640 vyvrtaný ve směru podélné osy hřídele. Oba konce hřídele 638 jsou opracovány tak, aby poskytly konce 642 a 646.

Závaží 648 spočívá na konci 642 a má válcovitý otvor 648a vyvrtaný středem závaží.

Na opačný konec 646 je umístěna teflonová hlava pístu 650 s kruhovitým vybráním 652 ve spodní části. Eflava pístu 650 má takovou velikost, aby mohla uvnitř válce 634 klouzat. Obr.2C znázorňuje hlavu pístu 650 opatřenou čtyřmi soustřednými prstenci o dvaceti čtyřech otvorech, kdy prstence jsou označeny číslicemi 654,656, 658,660. Jak je to vidět na obr.2C, soustředné prstence 654 - 660 zapadají do plochy definované vybráním 652. Otvory v každém z těchto prstenců jsou vyvrtány shora dolů ve směru hlavy pístu 650. Otvory v každém prstenci jsou přibližně rozmístěny pod úhlem 15° a posunuty o 7,5° vůči otvorům sousedních prstenců. Otvory v každém prstenci mají progresivně se zmenšující průměr, a to směrem dovnitř od prstence 654 (průměr 0,51 cm) do prstence 660 (průměr 0,28 cm). Hlava pístu 650 rovněž zahrnuje válcovitý otvor 662 vyvrtaný ve středu pístu, který přijímá konec 646 hřídele 638. CheckBoxl

Jak je to znázorněno na obr .2B, do vybrání 652 zapadá fritovaný kotouč z kruhového skla 664. Ke spodnímu konci válce 634 je připojena síťka z nerezové oceli 666

-17• · • · s otvory čís.400, která je biaxiálně napnuta ještě před připojením k válci. Vzorek absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel 668 se umístí na síťku 666.

Válec 634 je vyvrtán z transparentní tyče z LEXANU, nebo z podobného materiálu, jeho vnitřní průměr má hodnotu 6 cm (plocha = 28,27 cm²), tloušťka stěny má hodnotu přibližně 0,5 cm a výška činí přibližně 6,0cm. Hlava pístu 650 je zhotovena vyvrtáním pevné teflonové tyče. Má výšku 1,59 cm a průměr o málo menší než je vnitřní průměr válce 634, takže do válce zapadá s minimální mezerou mezi stěnami, přitom má možnost ve válci volně klouzat. Vybrání 652 průměr přibližně 56 mm a hloubku okolo 4 mm. Otvor 662 ve středu hlavy pístu 650 je opatřen závitem (18 závitů / palec) pro konec 646 hřídele 638. Fritovaný kotouč se vybírá z hlediska jeho propustnosti (například Chemglass kat. číslo CG-201-40, o průměru 60 mm , X-hrubá pórovitost) a je broušený tak, že snadno zapadá do vybrání 652 hlavy pístu 650, kde je spodní část kotouče v jedné rovině se spodní částí hlavy pístu. Hřídel 638 je vytvořen z tyče LEXANU a má hodnotu vnějšího průměru 2,22 cm a vnitřního průměru 0,63 cm. Konec 646 je dlouhý přibližně 2,54 cm a má průměr 1,58 cm, přitom vytváří prstencové pouzdro k podpoře závaží z nerezové oceli 648. Tekutina procházející otvorem 640 v hřídeli 638 může přímo kontaktovat fritovaný disk 664. Zmíněné prstencovité závaží 648 má hodnotu vnitřního průměru 1,59 cm, takže se může zasunout na konec 642 hřídele 638 a zůstat na vytvořeném prstencovitém pouzdře. Kombinovaná hmotnost fritovaného skleněného disku 664, pístu 636 a závaží 648 má hodnotu 596 g, která odpovídá tlaku 0,6 psi na ploše 28,27 cm². Víko 637 ie vyrobeno z LEXANU nebo ekvivalentního materiálu a má rozměr, který umožňuje zakrýt horní část válce 634. Víko má uprostřed otvor o průměru 2,28 cm, kterým prochází hřídel 638 pístu 636 a druhý otvor blízko okraje, kterým prochází zásobovací trubka 622.

Válec 634 leží na tuhé podpůrné síťce z nerezové oceli s 16 oky (není znázorněno), nebo na ekvivalentním síťce. Podpůrná síťka je dostatečně propustná, aby nebránila průtoku tekutiny do sběrné nádrže 630. Podpůrná síťka se obecně používá k podpoře válce 634, pokud průtok slaného roztoku sestavou 628 je větší jak 0,02 g/s. Pro průtok menší jak 0,02 g/s je žádoucí, aby existovala plynulá cesta tekutiny mezi válcem 634 a sběrnou nádrží. Lze toho dosáhnout umístěním válce 634 na fritovaný kotouč ve fritovaném trychtýři, který je připojen k trubce vedoucí do nádrže tekutiny 630.

Syntetická moč Jayco, která se podle tohoto způsobu používá, se připravuje rozpuštěním směsi sestávající z 2,0g Kel, 2,0 g NaSCL , 0,85 g NH₄ H2 PO₄,0,15 g (NH, )2 HPO4,0,19 g CaCL a 0,23 g MgCb , a to v jednom litru destilované vody. Tato slaná směs je k dispozici u Endovations, Reading, Pa(kat.čís. JA-00131-000-01).

-18• · ·· ·* • 9 * · · · • · · · · • ··· « · · • · · · •4·· ·· ··

0,118 M NaCl roztok se připraví rozpuštěním 6,896 g NaCl (Bakerovo analyzační činidlo, nebo ekvivalent) v jednom litru destilované vody.

Pro měření množství tekutiny proudící vrstvou hydrogelu 668, má-li průtok hodnotu okolo 0,02 g/s a větší, se používají analytické váha s přesností měření na 0,01 g (například Mettler PM4000 nebo ekvivalentní) Mnohem přesnější váhy (například Mettler AE200) se používají u méně propustné vrstvy hydrogelu s menší hodnotou průtoku. Váhaje připojena k počítači, pomocí kterého se monitoruje množství tekutiny versus čas.

Tloušťka hydrogelové vrstvy 668 ve válci 634 se měří s přesností na 0,1 mm. Použít lze jakýkoliv způsob s požadovanou přesností, dokud nejsou závaží odstraněna a vrstva hydrogelu není během měření dodatečně stlačena nebo distribuována. Použití měřidla kaliperu (například Manostat 15-100-500, nebo ekvivalent), kterým se měří svislá vzdálenost mezi spodní části nerezového závaží 648 a horní části víka 637, pokud jde o tuto vzdálenost bez vrstvy hydrogelu 668, je přijatelné. Rovněž přijatelné je použití hloubkového měřidla ( například Ono Sokki EG-225, nebo ekvivalentní) pro měření polohy pístu 636 nebo nerezového závaží 648 vzhledem k jakémukoli pevnému povrchu, při srovnání s polohou bez vrstvy hydrogelu ve válci 634.

Měření hodnot SFC se provádí při pokojové teplotě 20°C-25°C) a následujícím způsobem:

0,9 gm alikvotního dílu absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel (odpovídajícímu plošné hmotnosti 0,032 gm/cm²) se přidá do válce 634 a stejnoměrně se rozprostře na sítku 666. U většiny absorpčních polymerů vytvářejících hydrogel je hodnota vlhkosti menší jak 5 %. Množství dodávaného absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel se stanoví na základě jeho hmotnosti za vlhka. U absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel s obsahem vlhkosti větším jak 5 % by se přidávaný polymer měl redukovat podle vlhkosti (to znamená, že hmotnost přidávaného polymeru by měla mít hodnotu 0,9 g na základě hmotnosti za sucha. Pozornost se věnuje tomu, aby absorpčnímu polymeru vytvářejícímu hydrogel zabránilo přilnout ke stěně válce. Píst (bez závaží 648) s kotoučem 664 umístěným ve vybrání 652 hlavy pístu 650 se vloží do válce 634 a umístí se na horní část suchého absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel 668. Pokud je to nutné, může být píst 636 jemně otočen tak, aby stejnoměrněji distribuoval absorpční polymer vytvářející hydrogel na sítku 666. Válec 634 se přikryje víkem 637 a na konec 642 hřídele 638 se potom umístí závaží 648.

Fritovaný kotouč (drsný nebo zvláště drsný) o průměru větším než je průměr válce 634 se nachází v mělké nádrži se širokým plochým dnem, která je až po horní okraj ·

- 19• · ·· • 9 9 *

C · 4 • ··· 9 • * ·*·« ··

·· »

• · ·· · fritovaného kotouče naplněná syntetickou močí Jayco. Sestava píst/válec 628 se umístí na horní část fritovaného skleněného kotouče. Tekutina z nádrže prochází fritovaným kotoučem a je absorbována absorpčním polymerem vytvářejícím hydrogel 668. Jakmile polymer začne absorbovat tekutinu, ve válci 634 se začne vytvářet vrstva hydrogelu. Po uplynutí 60 min se stanoví tloušťka vrstvy hydrogelu. Pozornost se věnuje tomu, aby vrstva hydrogelu během této procedury neztrácela tekutinu, nebo aby nezůstávala na vzduchu.

Sestava píst/válec 628 se potom přenese do přístroje 610. Podpůrné sítko (není znázorněno) a jakákoliv mezera mezi ním a sestavou píst/válec 628 i e předem nasycena slaným roztokem. Pokud se fritovaný trychtýř 718 PUP přístroje 710 použij k podpoře válce 634, měl by být povrch fritovaného trychtýře minimálně zvednut, a to relativně vůči výšce tekutiny ve sběrné nádrži, a to s ventily mezi fritovaným trychtýřem a sběrnou nádrží v otevřené poloze, (zdvih fritovaného trychtýře by měl být dostatečný, aby tekutina procházející vrstvou hydrogelu se v trychtýři neakumulovala).

Měření SFC se inicializuje přidáním roztoku NaCl otvorem 640 ve hřídeli 638. a to z důvodu vypuzení vzduchu z hlavy pístu 650, dále otočením uzavíracího kohoutu 626 do otevřené polohy, čímž se přes zásobovací trubici 622 dodává tekutina do válce 634, a to do výšky 5 cm nad spodní část vrstvy hydrogelu 668. Ačkoliv se měření považuje za zahájené v době první dodávky roztoku NaCl, zaznamenává se čas dosažení stabilního hydrostatického tlaku, který odpovídá výšce 5 cm slaného roztoku, a čas dosažení stabilního průtoku. (Hodnota času by se měla pohybovat kolem jedné minuty nebo méně). Množství tekutiny procházející vrstvou hydrogelu 668 versus čas se stanoví gravimetricky pro časový údaj 10 minut. Po uplynutí této doby se sestava píst/válec odstraní a změří se tloušťka vrstvy hydrogelu 668. Obecně platí, že změna tloušťky vrstvy hydrogelu je menší jak 10 %.

Obecně rovněž platí, že průtok tekutiny nemusí být konstantní. Na čase závislý průtok systémem Fs(t) se stanoví v jednotkách g/s tak, že se podělí přírůstková hmotnost tekutiny procházející systémem (v gramech) hodnotou přírůstku času (v sekundách). Pro výpočty průtoku se používají pouze data získaná v čase ts až 10 minut. Výsledné hodnoty průtoku mezi časem ts až 10 minutami se používají k výpočtu hodnoty pro Fs(t=0) počátečního průtoku vrstvou hydrogelu, Hodnota Fs(t=0) se vypočítá extrapolací výsledků nejmenších druhých mocnin (a least-squares fit)hodnot Fs(t) versus čas do t=0.

U vrstvy s vysokou propustností (například s hodnotou průtoku větší jak 2 g/s), není praktické shromažďovat tekutinu po celých 10 minut. Pro průtoky větší jak 2 g/s lze dobu shromažďování tekutiny zkrátit v poměru k hodnotě průtoku .

-20• 9 ·· ·· ·9« ··

U některých absorpčních polymerů vytvářejících hydrogel, které mají extrémně nízkou propustnost, absorpce tekutin hydrogelem soutěží s dopravou tekutiny vrstvou hydrogelu, a buďto neexistuje průtok tekutiny vrstvou hydrogelu směrem do nádrže, nebo existuje skutečná (čistá) absorpce tekutiny z PUP nádrže. U těchto vrstev hydrogelu s extrémně nízkou propustností lze nepovinně zvýšit čas absorpce syntetické moči Jayco až například na hodnotu lóhodin.

Při jednotlivých měření se průtok přístrojem 610 a sestavou píst/válec 628 (Fa) měří již popsaným způsobem, s tou výjimkou, že není přítomna vrstva hydrogelu. Je-li hodnota Fa mnohem větší než průtok systémem za přítomnosti vrstvy hydrogelu, Fs, potom není nutné provádět korekce odporu toku SFC přístroje, ani přítomnost sestavy píst/válec. Podle tohoto omezení se Fg = Fs, kdy Fg znamená hodnotu, kterou vrstva hydrogelu přispívá k průtoku systémem. Jestliže není tento požadavek splněn, použijí se pro výpočet hodnoty Fg hodnoty Fs a Fa následující korekce:

Fg = (Fa * Fs)/(Fa - Fs)

Hodnota SFC (K) vrstvy hydrogelu se vypočítá z následující rovnice: K{Fg(t=0)*10}/{p*A*APj

Kde Fg(t=0) je hodnota průtoku v g/s stanovená z regresní analýzy výsledků průtoku a jakékoliv korekce odporu toku v sestavě/přístroji, kde L0 je počáteční tloušťka vrstvy hydrogelu v cm, p je hustota roztoku NaCl v gm/cm³. Hodnota A představuje plochu vrstvy hydrogelu v cm², ΔΡ je hydrostatický tlak v dyne/cm² a hodnota SFC, K, je vyjádřena v cm³ s/gm.

Uvádět by se měl průměr výsledků třech stanovení.

U vrstev hydrogelu s konstantním průtokem se koeficient propustnosti (k) vypočítá z hodnoty SFC podle následující rovnice:

k= Κ*η kde η je viskozita roztoku NaCl vyjádřená v poise a koeficient propustnosti k je vyjádřen v cm².

Následující je příkladem výpočtu SFC podle tohoto vynálezu:

Změřená hodnota Fa je 412 g/min = 6,87 g/s. Pro jedno stanovení u konkrétního vzorku polymeru vytvářejícího hydrogel 3-5 (příklad 3), extrapolovaná hodnota Fs(t=0) se rovná 33,9 g/min = 0,565 g/s, s velmi malým poměrem sklonu: jímavosti o hodnotě

-21• · ·« ·» · · · · • ·· · · ··· · ··· • · · · · · ·· · • ···*·· · · · · · • · · · · ··· ···· ·· ·· ·»· *· ··· x 10'⁵ s’¹. Korekce odporu přístroje je vyjádřena rovnicí:

Fg = (6,87*0,565) (6,87-0,565) = 0,616 g/s

Je dáno: 0,118 M slaného roztoku s hodnotou 1,003 g/cm³ (CRC Handbook of Chemistry and Physics, šedesáté první vydání) tloušťka vrstvy hydrogelu s hodnotou 1,134 cm, plocha vrstvy hydrogelu 28,27 cm² a hodnota hydrostatického tlaku 4920 dyne/cm².

K = (6,616*1,134)/(1,003*28,27*4920)= 5,0 x W⁶ cm³sec/gm

Bere-li se v úvahu v podstatě konstantní průtok a daná hodnota viskozita 0,118 M slaného roztoku 0,01015 poise (CRC Handbook of Chemistry and Physics, šedesáté první vydání):

k = Κ*η = (5,0 x W⁶) x 0,1015 = 5,1 x 10‘⁸ cm²

2.Kapacita PUP

Tento test stanovuje absorpci syntetické moči v g/g po dobu 60 minut u absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel, který je příčně omezen v sestavě píst/válec pod tlakem okolo 5 kPa. Cílem tohoto testu je stanovení schopnosti absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel absorbovat tělesné tekutiny, a to po jistou praktickou dobu, je-li tento polymer v absořpčním prvku přítomen s vysokou hodnotou plošné hmotnosti a velkou koncentrací, a je přitom vystaven provoznímu tlaku. Provozní tlak, proti kterému je nucen polymer vytvářející hydrogel absorbovat moč, zahrnuje mechanický tlak způsobený hmotností a /nebo pohybem uživatele, mechanický tlak způsobený pružnými prvky a upevňovacím systémem, hydrostatickým sáním způsobeným sousedními kapilárními (například vláknitými vláky) vrstvami a/nebo strukturami, které jsou zbavovány tekutiny.

Testovací tekutinou pro stanovení kapacity PUP je syntetická tekutina Jayco. Tekutina je absorpčním polymerem vytvářejícím hydrogel absorbována za jistých požadovaných absorpčních podmínek, a to při hydrostatickém tlaku s hodnotou blízkou nule.

Vhodný přístroj 710 pro tento test je znázorněn na obr.3 A. Na jednom konci tohoto přístroje je nádrž tekutiny 712 (například Petriho miska) s víčkem 714. Nádrž 712 spočívá na analytické váze 716. Druhým koncem přístroje 710 je fritovaný trychtýř 718, sestava píst/válec 720, která zapadá do trychtýře 718, a dále plastové víko 722 válcovitého fritovaného trychtýře, které se nasouvá na trychtýř 718 a je ve spodní části otevřené a v horní části uzavřené, přitom horní část zahrnuje jehlový otvor. Přístroj 710 zahrnuje systém pro transport tekutiny v jakémkoliv směru, který se stává ze sekce skleněného kapilárního potrubí 724 a 731a, plastické pružné trubky 731b (například 1/4” a 3/8 ” Tygon trubka), sestavy uzavíracího kohoutu 726,738 a teflonové spojky 748, 750 a 752, sloužící k připojení

-22• « I • · · · • · · · φ · · · · ·

skleněných trubek 724 a 731a a sestav uzavíracího kohoutu 726 a 738. Sestava uzavíracích kohoutů 726 sestává z trojcestného ventilu 728, skleněné kapilární trubky 730 a 734 v hlavním systému tekutiny, a dále ze sekce skleněné trubky 732 k vyprázdnění nádrže 712 a k opláchnutí fritovaného kotouče ve fritovaném trychtýři 218 Sestava uzavíracího kohoutu 738 podobně sestává z trojcestného ventilu 740, skleněné kapilární trubky 742 a 746 v hlavní tekutinové větvi, a dále ze sekce skleněné kapilární trubky 744, která slouží k odvodňování systému.

Podle obr.3B sestava 720 zahrnuje válec 754 , píst podobný poháru 756 a závaží 758. které zapadá do pístu 756. Ke spodní části válce 754 je připevněno sítko 759 z nerezové oceli s oky 400, které je před připojením roztaženo ve směru obou os tak, aby těsně přiléhalo. Absorpční polymer vytvářející hydrogel 760 je umístěn na sítku 759. Válec 754 vznikl vyvrtáním tyče z transparentního LEXANU (nebo ekvivalentu) na vnitřní průměr 6,0 cm (plocha = 28,27 cm²) a má tloušťku stěny přibližně 5 mm a výšku přibližně 5 cm. Pístem 756 je teflonový pohár opracovaný tak, aby těsně zapadal do válce 754 . Válcovité závaží z nerezové oceli 758 je opracováno tak, aby těsně zapadalo do pístu 756, a přitom je opatřeno držátkem (není znázorněno), které usnadňuje manipulaci při odstraňování závaží Kombinovaná hmotnost pístu 756 a závaží 758 má hodnotu 1390 g, což odpovídá tlaku 0,7 psi na plochu 28,27 cm².

Složky přístroje 710 mají takový rozměr, aby průtok syntetické moči vystavené hydrostatickému tlaku na jednotku plochy, měl hodnotu alespoň 0,01 g/cm²/s, přitom průtok je normalizován plochou fritovaného trychtýře 718. Faktory zvláště působícími na průtok jsou: propustnost fritovaného kotouče ve fritovaném trychtýři 718 a vnitřní průměr skleněných trubek 724. 730. 734. 742, 746. a 731a. a dále uzavírací ventily 728 a 740.

Nádrž 712 ie umístěná na analytické váze 716. která váží s přesností na 0,01 g při průtoku menším jak 0,1 g/h . Váhaje spojena s počítačem, jehož software může: (i) monitorovat změnu hmotnosti v předem stanovených intervalech od počátku testu PUP, (ii) může být nastaven k automatické akci při změně hmotnosti 0,01-0,05 g, ato v závislosti na citlivosti váhy. Kapilární trubky 724 vstupující do nádrže 712 by se neměly dotýkat spodní části nádrže nebo víka 714 Objem tekutiny (není znázorněn) v nádrži 712 by měl být takový, aby se do kapilární trubky 724 během měření nedostal vzduch. Hladina tekutiny v nádrži 712 by měla být, na začátku měření, přibližně 2 mm pod horním povrchem fritovaného kotouče ve fritovaném trychtýři 718. Dosáhne se toho umístěním malé kapky tekutiny na fritovaný kotouč, a dále gravimetrickým sledováním toku zpět do nádrže 712. Výšky hladiny by se neměly výrazněji měnit tehdy, je-li uvnitř trychtýře 718 umístěna sestava píst/válec 720.

-23 Nádrž by měla mít dostatečně velký průměr (~ 14 cm), aby odstranění ~ 40 ml částic mělo za následek změnu výšky tekutiny menší jak 3 mm.

Před zahájením měření se sestava zaplní syntetickou močí Jayco. Fritovaný disk je předem opláchnutý tím, že se naplní čerstvou syntetickou močí. Odstraní se bubliny ze spodního povrchu fritovaného kotouče a systému spojujícímu trychtýř s nádrží, a to v možném rozsahu. Následující procedury se realizují sekvenčními operacemi trojcestných uzavíracích kohoutů:

1. Nadbytečná tekutina na horní povrch fritovaného kotouče se z fritovaného trychtýře odstraní (vylije se).

2. Výška/hmotnost roztoku nádrže 712 se nastaví na správnou úroveň/hodnotu.

3. Fritovaný trychtýř 718 se umístí ve správné výšce vůči nádrži 712.

4. Fritovaný trychtýř se zakryje víkem 722 fritovaného trychtýře.

5. Nádrž 712 a fritovaný trychtýř 718 se uvedou do rovnováhy ventily 728 a 740 sestavy uzavíracích kohoutů 726 a 738, nastavením do otevřené spojovací polohy.

6. Ventily 728 a 740 se zavřou.

7. Ventilem 740 se otočí tak, že se otevře trychtýř do odvodňovací trubky 744.

8. Systému se umožní uvést se v této poloze do rovnováhy po dobu 5 minut.

9. Ventil 740 se vrátí do polohy zavřeno.

Kroky 7-9 přechodně vysušují povrch fritovaného trychtýře 718 tím, že na něj působí malé hydrostatické sání s hodnotou ~ 5 cm. Toto sání se aplikuje tehdy, když otevřený konec trubky 744 se dostane ~5 cm pod úroveň fritovaného kotouče ve fritovaném trychtýři 718 a je naplněn syntetickou močí. Během této procedury se ze systému odstraní asi 0,2 g tekutiny. Tato procedura brání předčasné absorpci syntetické moči tehdy, je-li sestava píst/válec 720 umístěna uvnitř fritovaného trychtýře 718. Množství odvodněné tekutiny z fritovaného trychtýře během této procedury (nazývá se korekce hmotnosti fritovaného trychtýře) se měří pomocí testu PUP (viz níže) po dobu 15 minut bez sestavy píst/válec 720. V podstatě veškerá tekutina, odvedená touto procedurou z fritovaného trychtýře, je rychle tímto trychtýřem znovu absorbována tehdy, je-li test znovu inicializován. Je nutné od hmotností tekutiny, odstraněné z nádrže během testu PUP (viz níže), odečíst korekční hmotnost.

0,9 g absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel 760 (odpovídá plošné hmotnosti 0,032 g/cm²) se přidá do válce 754 a rovnoměrně se rozprostře na sítko 759. U většiny

-24absorpčních polymerů vytvářejících hydrogel je obsah vlhkosti menší jak 5 %. U těchto polymerů lze přidanou hmotnost polymeru stanovit na základě hmotnosti za mokra. U polymerů, které mají obsah vlhkosti větší jak 5 %, přidaná hmotnost polymeru by se měla korigovat na vlhkost (přidaný polymer by měl mít hmotnost 0,9 g na základě hmotnosti za sucha). Pozornost se věnuje tomu, aby absorpční polymer vytvářející hydrogel 760 nelnul k vnitřním stěnám válce 754. Do válce 754 se zasune píst 756 a umístí se na povrch absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel 760. Pístem lze jemně otočit, aby se ulehčila distribuce absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel. Na fritovou část trychtýře 718 se umístí sestava píst/válec 720. do pístu 756 se zasune závaží 758 a horní část trychtýře se přikryje víkem fritovaného trychtýře 722. Po kontrole stability údajů na váze se zahájí test tím, že se otevřou ventily 728 a 740 tak, aby spojily trychtýř 718 a nádrž 712. Pomocí automatické inicializace testu se ihned objeví zjištěná data, jelikož trychtýř 718 započal absorbovat tekutinu.

Data se zaznamenávají po dobu 60 min.

Obsah vlhkosti absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel se stanoví odděleně, a to měřením ztráty hmotnosti (v %) po 3 hodinách @ 105 jC. Naměřená hodnota vlhkosti se použije pro výpočet suché hmotnosti polymeru vytvářejícího hydrogel, který se u PUP testu používá.

PUP kapacita (gm/gm)=[Wr (t=0) - Wr (t=60 min) - Wfc] / {Whfap;suchý základ), kde Wr (t=0) je hmotnost v gramech nádrže 712 před instalací, Wr(t=60 min) je hmotnost v gramech nádrže 712 při 60 minutách, Wfc je korekční hmotnost fritovaného trychtýře v gramech (měřeno odděleně) a hodnota Whfap; suchý základ je suchá hmotnost v gramech absorpčního polymeru vytvářejícího hydrogel..

Claims (23)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Absorpční struktura zahrnuje hlavní zadržovací prvek tekutiny, který obsahuje superabsorpční materiál v koncentraci alespoň 40 % celkové hmotnosti hlavního zadržovacího prvku, přitom zmíněný materiál má hodnotu PUP alespoň 123 g/g a hodnotu SFC alespoň 30 x 10'⁷ cm³ s/g, dále obsahuje netkanou obalovou vrstvu s vlákny o průměru, který odpovídá hodnotě menší jak 1,2 dTex, přitom zmíněná vrstva je prostřednictvím tekutiny přímo ve styku se zmíněným zadržovacím prvkem a je charakteristická tím, že zmíněná obalová vrstva má hodnotu doby protlačování v druhém cyklu zatížení menší jak 60 sekund.
2. 2. Absorpční struktura podle nároku 1,vyznačující se tím, že zmíněná vlákna obalové vrstvy mají hodnotu dTex menší jak 0,9.
3. 3. Absorpční struktura podle nároku 1,vyznačující se tím, že zmíněná vlákna obalové vrstvy mají hodnotu dTex menší jak 0,7.
4. 4. Absorpční struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněná obalová vrstva zahrnuje vlákna foukaná z taveniny.
5. 5. Absorpční struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněná obalová vrstva má hodnotu doby protlačování menší jak 30 sekund
6. 6. Absorpční struktura podle nároku 1,vyznačující se tím, že zmíněná obalová vrstva má hodnotu doby protlačování menší jak 10 sekund
7. 7. Absorpční struktura podle nároku 1,vyznačující se tím, že zmíněná obalová vrstva má hodnotu doby protlačování menší jak 5 sekund
8. 8. Absorpční struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že superabsorpční materiál je přítomen v koncentraci větší jak 50 %
9. 9. Absorpční struktura podle nároku 1,vyznačující se tím, že. že superabsorpční materiál je přítomen v koncentraci větší jak 60 %.

   -2610. Absorpční struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že. že superabsorpční materiál je přítomen v koncentraci větší jak 70 %.
10. 11. Absorpční struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že. že superabsorpční materiál je přítomen v koncentraci větší jak 80 %.
11. 12. Absorpční struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že. že superabsorpční materiál je přítomen v koncentraci větší jak 90 %.
12. 13. Absorpční struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že. že superabsorpční materiál má hodnotu SFC alespoň 50 x 10'⁷ cm³ sec/g.
13. 14. Absorpční struktura podle nároku 1,vyznačující se tím, že. že superabsorpční materiál má hodnotu SFC alespoň 70 x 10'⁷ cm³ sec/g.
14. 15. Absorpční struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že. že superabsorpční materiál má hodnotu SFC alespoň 100 x 10'⁷ cm³ sec/g.
15. 16. Absorpční struktura podle nároku vyznačující se tím, že zmíněný superabsorpční materiál má hodnotu PUP alespoň 27 g/g.
16. 17. Absorpční struktura podle nároku vyznačující se tím, že zmíněný superabsorpční materiál má hodnotu PUP alespoň 29 g/g.
17. 18. Absorpční výrobek zahrnuje absorpční strukturu podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zmíněná obalová vrstva zcela obaluje absorpční prvek a je v přímém styku se všemi šesti povrchy absorpčního prvku.
18. 19. Absorpční výrobek zahrnuje absorpční strukturu podle kteréhokoliv nároku 1 až 14, vyznačující se tím, že zmíněná obalová vrstva zakrývá horní povrch absorpčního prvku a je přehnutá okolo podélných bočních povrchů absorpčního prvku.
19. 20. Absorpční výrobek podle nároku 15, vyznačující se tím, že zmíněná obalová vrstva nepřikrývá celý spodní povrch.

    -27• ····· · · * * · · • ···· · · tf ···· ·· ·· »·· ·· ···
20. 21. Absorpční výrobek podle nároku 17, vyznačující se tím, že dále zahrnuje nepropustnou spodní vrstvu umístěnou pod absorpčním prvkem (směrem od uživatele), přičemž absorpční prvek je v přímém styku se zmíněnou spodní vrstvou.
21. 22. Absorpční výrobek podle nároku 15 až 18, vyznačující se tím, že dále zahrnuje prvek příjmu tekutiny umístěný mezi obalovou vrstvou a horní vrstvou (směrem k tělu uživatele v době nošení).
22. 23. Absorpční výrobek podle nároku 15 až 19, vyznačující se tím, že dále zahrnuje prvek distribuce tekutiny.
23. 24. Absorpční výrobek podle kteréhokoliv nároku 15až 20, vyznačující se tím, že představuje dětskou plenku, nebo inkontinenční plenku pro dospělé.

    WO 99/53877 ·· «· 99 • » · · · · • · · 9 9 9 ··· 99 · 1 / 5 ..· ·..· .ί .·Ρ£Τ$899/00689 i ·: J i M-JW) ji_q:i 70 68 70