CZ20003734A3 - Substituované pyrrolidinové hydroxamáty jako inhibitory metaloproteázy - Google Patents

Description

Substituované pyrrolidinové hydroxamáty jako inhibitory metaloproteázy

Oblast techniky

Tento vynález popisuje sloučeniny, které jsou užitečné pro léčbu chorob způsobených aktivitou metaloproteázy, konkrétně pak aktivitou metaloproteázy obsahující zinek.

Dosavadní stav techniky

Působením značného počtu strukturně podobných metaloproteáz (MP) dochází k poškození strukturních proteinů. Tyto metaloproteázy často působí na mezibuněčnou hmotu a jsou zodpovědné za poškození a přetvoření tkání.Tyto proteiny jsou označované jako metaloproteázy nebo MP. Existuje několik různých rodin MP, klasifikovaných dle sekvenční homologie. Některé rodiny známých MP, tak jako jejich příklady, jsou popsány ve stavu techniky.

Tyto MP zahrnují i tzv. Matrix-Metallo proteázy (MMP); zinkové metaloproteázy; řadu na membránu vázaných metaloproteáz; enzymy sloužící ke konverzi TNP; enzymy konvertující angiotensin (ACE); dizintegriny, včetně ADAM (viz. Wolfsberg a kol., 131 J. Cell Bio. 275-78, říjen 1995) a enkefalinázy. Příklady MP zahrnují kolagenózu z lidských kožních fibroblastů, gelatinázu z lidských kožních fibroblastů, kolagenózu z lidských slin, aggrekanázu, gelatinázu a lidský stromelysin. Kolagenáza, stromelysin, aggrekanáza a podobné enzymy jsou pravděpodobně důležité pro projevy symptomů řady chorob.

Potenciální terapeutické indikace inhibitorů MP byly již popsány v literatuře.

Například v U.S. Patent 5,506,242 (Ciba Geigy Corp.), U.S. Patent 5,403,952 (Merck & Co.), PCT publikovaná aplikace WO 96/06074 (British Bio Tech Ltd.), PCT publikace WO 96/00214 (Ciba Geigy), WO 95/35275 (British Bio Tech Ltd.), WO 95/35276 (British Bio Tech Ltd.), WO 95/33731 Hoffman-LaRoche), W095/33709 (Hoffman-LaRoche), WO 95/32944 (British Bio Tech Ltd.), WO 95/26989 (Merck),

WO 95/29892 (DuPont Merck), WO 95/24921 (Inst. Opthalmology), WO 95/23790 SmithKline Beecham), WO 95/22966 (Sanofi Winthrop), WO 95/19965 (Glycomed), • ·

WO 95/19956 (British Bio Tech Ltd.), WO 95/19957 (British Bio Tech Ltd), WO 95/19961 (British Bio Tech Ltd.), WO 95/13289 (Chiroscience Ltd.), WO 95/12603 (Syntex), WO 95/09633 (Florida State University), WO 95/09620 (Florida State University), WO 95/04033 (Celltech), WO 94/25434 (Celltech), WO 94/25435 (Celltech), WO 93/14112 (Merck), WO 94/0019 (Glaxo), WO 93/21942 (British Bio Tech Ltd.), WO 92/22523 (Res. Corp. Tech. lne.), WO 94/10990 (British Bio Tech Ltd.), WO 93/09090 (Yamanouchi) a britské patenty GB 2282598 (Merck), a GB 2268934 (British Bio Tech Ltd.), publikované evropské patentová aplikace EP 95/684240 (Hoffman LaRoche), EP 574758 (Hoffman LaRoche), EP 575844 (Hoffman LaRoche), publikované japonské aplikace JP 08053403 (Fujusowa Pharm. Co. Ltd.), JP 7304770 (Kanebo Ltd.) a Bird a kol. J. Med. Chem. Vol. 37, str. 158-69 (1994).

Příklady potenciálního terapeutického použití inhibitorů MP mohou být revmatoidní artritida (Mullins D. E., a kol., Biochim. Biophys. Acta (1983) 695:117-214), osteoarthritida (Henderson B., a kol., Drugs of the Future (1990) 15: 495-508), rakovina (Rasmussen a Mccann, Pharmacol Ther., vol 75, č. 1, str. 69-75 (1997)), metastázující nádorová onemocnění (tamtéž, Broadhurst, M. J., a kol., Evropská patentová publikace 276,436 (publikováno 1987), Reich, R., a kol., 48 Cancer Res. 3307-3312 (1988), násobná skleróza (Gijbels a kol., J. Clin. Invest., díl 94, str. 21772182 (1994)), a řada různých ulcerací nebo ulcerativních poruch tkání. Například, uleerativni poruchy se mohou v pokožce objevit jako důsledek poleptání zásaditým roztokem, nebo jako důsledek infekce Pseudomonas auerginosa, Acanthamoeba, Herpes Simplex a viry vakcinie.

Jinými příklady podmínek charakterizovaných nežádoucími účinky metaloproteáz zahrnují například periodontální chorobu, epidermolysis bullosu, horečku, zánět a skleritidu (viz. DiCicco et al., WO 95 29892, publikováno 9. listopadu 1995).

Vzhledem k účasti těchto metaloproteáz v projevech řady chorob, byla učiněna celá řada pokusů připravit inhibitory těchto enzymů. Značné množství jich je popsáno v literatuře. Příklady zahrnují U.S. patent č. 5.183,900 vydaný 2. února 1993 Galardy, U.S. patent č. 4,996,358 vydaný 26. února 1991, Hanada a kol., U.S. patent č. 4,771,038 vydaný 13. září, 1988 Wolanin a kol., U.S. patent č. 4,743,587 vydaný 10.

• · « · května, 1988 Dickensen a kol., Evropská patentová publikace č. 575,844 publikovaná 29. prosince 1993, Broadhurst a kol., mezinárodní patentová puplikace č. WO 93/09090, publikovaná 13. května 1993, Isomura a kol., mezinárodní patentová publikace 92/17460 publikovaná 15. října 1992, Markwell a kol., Evropská patentová publikace č. 498,665, publikovaná 12. srpna 1992, Becket a kol.

Bylo by výhodné inhibovat tyto metaloproteázy v rámci léčby chorob spojených s nežádoucí aktivitou těchto enzymů. Přestože bylo popsáno široké spektrum inhibitorů, stále přetrvává potřeba přípravy dostatečně účinného inhibitoru metaloproteáz mezibuněčné hmoty, použitelného při léčbě těchto chorob.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález poskytuje sloučeniny, které jsou účinnými inhibitory metaloproteáz a které jsou účinné při léčbě stavů charakterizovaných přebytkem aktivity těchto enzymů. Zejména se předkládaný vynález týká sloučenin majících strukturu odpovídající následujícímu obecnému vzorci I

kde Ri, R2, X, Z, m a n mají význam uvedený dále.

Předkládaný vynález také zahrnuje optické isomery, diastereomery a enantiomery obecného vzorce shora a jejich farmaceuticky přijatelné soli, biohydrolyzovatelné amidy, estery a imidy.

Sloučeniny podle vynálezu jsou užitečné pro léčbu chorob a stavů, které jsou charakterizovány nežádoucími účinky metaloproteázové aktivity. Proto vynález dále poskytuje farmaceutické prostředky zahrnující tyto sloučeniny. Vynález dále poskytuje způsoby léčby chorob vztahujících se k metaloproteáze za použití těchto sloučenin nebo farmaceutických prostředků, které je obsahují.

• · · ·

Sloučeniny podle vynálezu jsou inhibitory savčích metaloproteáz.

Výrazy a definice

Následuje seznam definicí, pro výrazy použité v předkládané přihlášce.

„Alkyl“ je nasycený nebo nenasycený uhlovodíkový řetězec mající 1 až 15 atomů uhlíku, výhodně 1 až 10, výhodněji 1 až 4 atomy uhlíku. Alkylové řetězce mohou být přímé nebo rozvětvené. Výhodný alkyl je nasycený. Nenasycený alkyl má jednu nebo více dvojných vazeb a/nebo jednu nebo více trojných vazeb. Výhodný nenasycený alkyl má jednu nebo dvě dvojné vazby nebo jednu trojnou vazbu, výhodněji jednu dvojnou vazbu. Alkylové řetězce mohou být nesubstituované nebo jsou substituované 1 až 4 substituenty. Výhodně substituované alkyl jsou mono-, dinebo trisubstituované. Alkyl může být substituován s halo, hydroxy, aryloxy (například fenoxy), heteroaryloxy, acyloxy (například acetoxy), karboxy, arylem (například fenylem), heteroarylem, cykloalkylem, heterocykloalkylem, spirocyklem, amino, amido, acylamino, keto, thioketo, kyano nebo jakákoliv jejich kombinace. Výhodné alkylové skupiny zahrnuje methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, vinyl, allyl, butenyl a exomethylenyl.

„Nižší“ uhlovodíková část (například „nižší alkyl“) je uhlovodíková část, obsahující 1 až 6 atomů, výhodně 1 až 4 atomy (uhlík a heteroatomy, pokud jsou přítomné).

„Aryl“ je aromatický uhlovodíkový kruh. Arylové kruhy jsou monocyklické nebo kondenzované bicyklické kruhové systémy. Monocyklické arylové kruhy obsahují 6 atomů uhlíku v kruhu. Monocyklické arylové kruhy se také vztahují kfenylovým kruhům. Bicyklické arylové kruhy obsahují 8 až 17 atomů uhlíku, výhodně 9 až 12 atomů uhlíku v kruhu. Bicyklické arylové kruhy zahrnují kruhové systémy, kde jeden kruh je aryl a další kruh je aryl, cykloalkyl nebo heterocykloalkyl. Výhodné bicyklické kruhy zahrnují 5-, 6- nebo 7-členné kruhy kondenzované k 5-, 6-, nebo 7-členným kruhům. Arylové kruhy mohou být nesubstituované nebo jsou substituované 1 až 4 substituenty na kruhu. Aryl může být substituován halo, kyano, nitro, hydroxy, karboxy, amino, acylamino, alkylem, heteroalkylem, haloalkylem, fenylem, aryloxy, heteroaryloxy nebo jakoukoliv jejich kombinací. Výhodné arylové kruhy zahrnují naftyl, tolyl, xylyl a fenyl. Nejvýhodnější arylová skupina je fenyl.

„Cykloalkyl“ je nasycený nebo nenasycený uhlovodíkový kruh. Cykloalkylové kruhy nejsou aromatické. Cykloalkylové kruhy jsou monocyklické nebojsou kondenzované, spiro nebo můstkové bicyklické kruhové systémy. Monocyklické cykloalkylové kruhy obsahují od okolo 3 do okolo 9 atomů uhlíku, výhodně od 3 do 7 atomů uhlíku v kruhu. Bicyklické cykloalkylové kruhy obsahují od 7 do 17 atomů uhlíku, výhodně od 7 do 12 atómú uhlíku v kruhu. Výhodné bicyklické cykloalkylové kruhy zahrnují 4-, 5-, 6- nebo 7-členné kruhy kondenzované k 5-, 6- nebo 7-členným kruhům. Cykloalkylové kruhy mohou být nesubstituované nebo jsou substituované 1 až 4 substituenty na kruhu, cykloalkyl může být substituován halo, kyano, alkylem, heteroalkylem, haloalkylem, fenylem, keto, hydroxy, karboxy, amino, acylamino, aryloxy, heteroaryloxy nebo jakoukoliv jejich kombinací. Výhodné cykloalkylové kruhy zahrnují cyklopropyl, cyklopentyl a cyklohexyl.

„Halo nebo halogen“ je fluor, chlor, brom nebo jod. Výhodný halogen je fluor, chlor a brom; výhodnější je chlor a fluor, zejména fluor.

„Haloalkyl“ je přímý, rozvětvený nebo cyklický uhlovodík substituovaný jedním nebo více halogenovými substituenty. Výhodné haloalkylové skupiny jsou C1-C12; Výhodnější jsou Ci-C₆; ještě výhodnější jsou C1-C3. Výhodné halogenové substituenty jsou fluor a chlor. Nejvýhodnější haloalkyl je trifluormethyl.

„Heteroalkyl“ je nasycený nebo nenasycený řetězec obsahující uhlík a alespoň jeden heteroatom, přičemž dva heteroatomy nejsou přilehlé. Heteroalkylové řetězce obsahují od 2 do 15 atomů (uhlík a heteroatomy) v řetězci, výhodně 2 až 10, výhodněji 2 až 5. Například alkoxy (tj. -O-alkyl nebo -O-heteroalkyl) jsou zahrnuty v heteroalkylu. Heteroalkylové řetězce mohou být přímé nebo rozvětvené. Výhodný heteroalkyl má jeden nebo dva řetězce, výhodně jeden řetězec. Výhodně je heteroalkyl nasycený. Nenasycený heteroalkyl má jednu nebo více dvojných vazeb a/nebo jednu nebo více trojných vazeb. Výhodný nenasycený heteroalkyl má jednu nebo více dvojných vazeb nebo jednu trojnou vazbu, výhodněji jednu dvojnou vazbu. Heteroalkylové řetězce mohou být nesubstituované nebo jsou substituované 1 až 4 • · • » · · ····«· • « · · · · « · ······ ······· · · ·· substituenty. Výhodné substituované heteroalkyly jsou mono-, di- nebo trisubstituované. Heteroalkyl může být substituován nižším alkylem, hydroxy, aryloxy, heteroaryloxy, acyloxy, karboxy, monocyklickým arylem, heteroarylem, cykloalkylem, heterocykloalkylem, spirocyklem, amino, acylamino, amido, keto, thioketo, kyano nebo jakoukoliv jejich kombinací.

„Heteroatom“ je dusík, síra nebo kyslík. Skupiny obsahující více než jeden heteroatom mohou obsahovat různé heteroatomy.

„Heteroaryl“ je aromatický kruh obsahující uhlík a od 1 do okolo 6 heteroatomů v kruhu. Heteroarylové kruhy jsou monocyklické nebo kondenzované bicyklické kruhové systémy. Monocyklické heteroarylové kruhy obsahují od okolo 5 do okolo 9 atomů (uhlík a heteroatomy), výhodně 5 nebo 6 atomů jako členů kruhu. Bicyklické heteroarylové kruhy obsahují od 8 do 17 atomů jako členů kruhu, výhodně 8 až 12 atomů v kruhu. Bicyklické heteroarylové kruhy zahrnují kruhové systémy, kde jeden kruh je heteroaryl a další kruh je aryl, heteroaryl, cykloalkyl nebo heterocykloalkyl. Výhodné heteroarylové kruhové systémy zahrnují 5-, 6- nebo 7-členné kruhy kondenzované k 5-, 6- nebo 7-členným kruhům. Heteroarylové kruhy mohou být nesubstituované nebo jsou substituované 1 až 4 substituenty na kruhu. Heteroaryl může být substituován s halo, kyano, nitro, hydroxy, karboxy, amino, acylamino, alkylem, heteroalkylem, haloalkylem, fenylem, aryloxy, heteroaryloxy nebo jakoukoliv jejich kombinací. Výhodné heteroarylové kruhy zahrnují thienyl, thiazolo, imidazyl, purinyl, pyrimidinyl, pyridyl a furanyl.

„Heterocykloalkyl“ je nasycený nebo nenasycený kruh obsahující uhlík a 1 až 4 (výhodně 1 až 3) heteroatomy v kruhu, přičemž dva heteroatomy nejsou přilehlé v kruhu a žádný atom uhlíku v kruhu, ke kterému je připojen heteroatom, není připojen k hydroxylové, aminové nebo thiolové skupině. Heterocykloalkylové kruhy nejsou aromatické. Heterocykloalkylové kruhy jsou monocyklické nebojsou kondenzované, můstkové nebo spirobicyklické kruhové systémy. Monocyklické heterocykloalkylové kruhy obsahují od okolo 4 do okolo 9 atomů (uhlík a heteroatomy), výhodně 5 až 7 atomů v kruhu. Bicyklické heterocykloalkylové kruhy obsahují od 7 do 17 atomů, výhodně 7 až 12 atomů v kruhu. Bicyklické heterocykloalkylové kruhy obsahují od okolo 7 do okolo 17 atomů, výhodně od 7 do • · · · • · · ·

♦ · · • · atomů. Bicyklické heterocykloalkylové kruhy mohou být kondenzované, spiro nebo můstkové kruhové systémy. Výhodné bicyklické heterocykloalkylové kruhy zahrnují 5-, 6- nebo 7-členné kruhy kondezované k 5-, 6- nebo 7-členným kruhům. Heterocykloalkylové kruhy mohou být nesubstituované nebo jsou substituován 1 až 4 substituenty na kruhu. Heterocykloalkyl může být substituován halo, kyano, hydroxy, karboxy, keto, thioketo, amino, acylamino, acylem, amido, alkylem, heteroalkylem, haloalkylem, fenylem, fenoxy nebo jakoukoliv jejich kombinací. Výhodné substituenty na heterocykloalkylu zahrnují halo a haloalkyl.

„Spirocykl“ je alkylový nebo heteroalkylový diradikálový substituent alkylu nebo heteroalkylu, kde uvedený diradikálový substituent je vázán geminálně, kde uvedený diradikálový substituent tvoří kruh a uvedený kruh obsahuje 4 až 8 atomů (uhlík nebo heteroatom), výhodně 5 nebo 6 členů.

I když alkyl, heteroalkyl, cykloalkyl a heterocykloalkylové skupiny mohou být substituovány hydroxy, amino a amido jak je uvedeno shora, následující případy nejsou v předkládaném vynálezu předpokládány:

1. Enoly (OH skupina je vázána k uhlíku nesoucímu dvojnou vazbu).

2. Aminoskupiny vázané k atomu uhlíku nesoucímu dvojnou vazbu (kromě vinylových amidů.

3. Více než jedna hydroxy, amino nebo amidoskupina vázaná k jednomu uhlíku (kromě případů, kdy jsou dva atomy uhlíku vázány k jednomu atomu uhlíku a všechny tři atomy jsou atomy v heterocykloalkylovém kruhu).

4. Hydroxy, amino nebo amido vázané k uhlíku, ke kterému je rovněž vázán heteroatom.

5. Hydroxy, amino nebo amido vázané k uhlíku, ke kterému je rovněž vázán halogen.

Farmaceuticky přijatelná sůl je kationická sůl, vytvořená na jakékoliv kyselé (např. kyselina hydroxamová) skupině, nebo anionické soli vytvořené na zásadité (např. amino) skupině. Řada těchto solí je známa v současném stavu techniky, jak je popisuje v mezinárodní patentová přihláška 87/05297, Johnston a kol., publikovaná 11. září 1987, uváděná zde jako odkaz. Preferované kationické soli jsou například soli alkalických kovů (jako je sodík a draslík) a soli kovů alkalických zemin (jako je hořčík a vápník) a organické soli. Preferované anionické soli jsou halidy (např. chloridy), sulfonáty, karboxyláty, fosfáty a pod. Předpokládá se, že v takových solích jsou adiční soli, které mohou poskytovat optické centrum, kde předtím nebylo. Například chirální tartarátová sůl se může připravit ze sloučenin podle vynálezu a tato definice zahrnuje také chirální soli.

Tyto soli jsou odborníkům v oboru dobře známé, a zkušený odborník je schopen připravit řadu známých solí na základě znalosti stavu techniky. Navíc, může se stát že odborník může preferovat jeden druh soli před jiným z důvodů rozpustnosti, stability, snadnosti přípravy a podobně. Volba a optimalizace těchto solí je v rámci zkušeností a schopností odborníka v oboru.

Biohydrolyzovatelný amid je amid inhibitoru metaloproteázy, který nemusí inteterferovat s inhibiční aktivitou sloučeniny, nebo který se snadno převede in vivo, živočichem, výhodně savcem, výhodněji člověkem tak, aby vznikl aktivní inhibitor metaloproteázy.

Biohydrolyzovatelný hydroxyimid je imid inhibitoru metaloproteázy, který nemusí inteterferovat s inhibiční aktivitou těchto sloučenin, nebo který snadno převede in vivo, živočichem, výhodně savcem, výhodněji člověkem tak, aby vznikl aktivní inhibitor metaloproteázy.

Biohydrolyzovatelný ester je ester inhibitoru metaloproteázy, který nemusí inteterferovat s inhibiční aktivitou těchto sloučenin, nebo který snadno převede živočichem tak, aby vznikl aktivní inhibitor metaloproteázy.

Solvát je komplex tvořený kombinací rozpuštěné látky (např. inhibitor metaloproteázy) a rozpouštědla (např. voda). Viz. J. Honig a kol., The Van Nostrand Chemisť Dictionary, str. 650 (1953). Farmaceuticky přijatelná rozpouštědla použitá podle předkládaného vynálezu jsou ta, která neinterferují s biologickou aktivitou inhibitoru metaloproteázy (např. voda, ethanol, kyselina octová, N,Ndimethylformamid a další známá nebo snadno určena odborníkem).

Optický izomer, stereoizomer“, diastereomer, tak, jak jsou zde popisovány, mají

9·· stejný význam, který je běžně v současném stavu techniky používán (Viz. Hawley's Condensed Chemical Dictionary, 11. vydání.) Ilustrace specifických chráněných forem a ostatních derivátů sloučenin podle vynálezu nemohou být brány jako limity tohoto vynálezu. Použití jiných použitelných ochranných skupin, solí atd., je zřejmé každému odborníkovi v oboru.

Výraz „savčí metaloproteáza“ jak se zde používá se týká proteáz popsaných ve stavu techniky této přihlášky. Výhodné „savčí metaloproteázy“ zahrnují enzym obsahující kov (výhodně zinek) nacházející se v živočišných, výhodně savčích zdrojích, schopných katalyzovat štěpení kolagenu, želatiny nebo proteoglykanu při vhodných zkušebních podmínkách. Výhodné zkušební podmínky jsou popsány například v U.S. patentu č. 4 743 587, kde se uvádí postup podle Cawtson-a a kol., Anal. Biochem (1979) 99: 340-345, použití syntetického substrátu je popsáno Weingarten-em, H., a kol, Biochem. Biophy. Res. Comm. (1984) 139: 1184-1187. Samozřejmě že se může použít jakákoliv standardní metoda pro analýzu štěpení strukturních proteinů. Výhodnější metaloproteázové enzymy jsou proteázy obsahující zinek, které jsou podobné struktury, jako například jako lidský stromelysin nebo kožní fibroglastová kolagenáza. Schopnost sloučenin přicházejících v úvahu inhibovat metaloproteázovou aktivitu může být ovšem zkoušena ve zkouškách popsaných shora. Izolované metaloproteázové enzymy se mohou použít k potvrzení inhibíční aktivity sloučenin podle vynálezu nebo se mohou použít surové extrakty, které obsahují široké spektrum enzymů schopných štěpit tkáně.

Předkládaný vynález zahrnuje sloučeniny mající následující obecný vzorec:

Vzorec (I)

Ve shora uvedeném vzorci R₁ je OH, alkoxy nebo NR3OR3, kde každé R₃ je

• · nezávisle vybráno ze souboru, který zahrnuje vodík, nižší alkyl a acyl. Výhodně Ri je OH a NR3OR3. Nejvýhodněji R1 je NHOH.

Ve shora uvedeném vzorci X je SO2, CO, CO₂, CONR5, PORsnebo kovalentní vazba, kde R₅ je vodík, alkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocykloalkyl, aryloxy nebo heteroaryloxy. Výhodně je R5 vodík a nižší alkyl. Výhodně X je SO₂ a POR₅. Nejvýhodněji X je SO₂.

Ve shora uvedeném vzorci R₂ je vodík, alkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocykloalkyl, aryloxy nebo heteroaryloxy. Výhodně R₂ je aryl a heteroaryl.

Ve shora uvedeném vzorci Z je (i) N-W, kde n je alespoň 1 a W je aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocykloalkyl, cykloalkenyl nebo heterocykloalkenyl (ii) N-OR4, N-SR4,

N-NR4R4 nebo N-CR4R4R4, kde n je alespoň 1 a každé R₄ je nezávisle vodík, alkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocykooalkyl, cykloalkenyl nebo heterocykloalkenyl o

li (iii) N-C- Q—r₄ kde n je alespoň 1 a každé Q je nezávisle S nebo O Q _ll_ (iV) N C R_{s ω}θ n je alespoň 1 (v) CReRe, kde každé R6 je nezávisle vodík, halo, alkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocykloalkyl, cykloalkenyl nebo heterocykloalkenyl (vi) kruh, kde uvedený kruh je cykloalkyl, heterocykloalkyl, cykloalkenyl nebo heterocykloalkenyl (vii) a II _r^^c~<4— r₄ (ix) Q (X) C=CR₄R₄ (xi) C=v, kde V je cykloalkyl, heterocykloalkyl, cykloalkenyl a heterocykloalkenyl. Výhodně Z je o

N-OR4, N-SR₄, N-NR4R4, N-CR4R4R4, n—c-r₄ . kde ⁿ J^e alespoň 1; CReRe a kruh, kde uvedený kruh je cykloalkyl, heterocykloalkyl, cykloalkenyl nebo

-r₆

C—R₄

C-Q—R₄ (Vlil) Q

9 • »« ·

999

heterocykloalkenyl.

Ve shora uvedeném vzorci jsou man vybrány z celých čísel 0 až okolo 4 a m + n tvoří okolo 2 do okolo 7. Výhodně m je 1 a výhodně n je 1. Nejvýhodněji m + n je 2.

Vynález také zahrnuje optické izomery, diastereomery a enantiomery a jejich farmaceuticky přijatelné soli, solváty, biohydrolyzovatelné amidy, estery nebo imidy.

Příprava sloučenin:

Sloučeniny podle vynálezu se mohou připravit za použití různých postupů. Výchozí materiály použité pro přípravu sloučenin podle vynálezu jsou známé, připraví se známými postupy nebo jsou komerčně dostupné. Zvlášť výhodné syntézy jsou podle následujících dvou obecných reakčních schémat:

Schéma 1

R' = OH nebo OMe

R' není NHOH

Q = derivatizovatelná skupina kompatibilní s imidovým N, která může být dále přeměněna, s tím, že se získá sloučenina podle vynálezu.

Ve schématu 1, mají Ri, R₂ a X význam uvedený shora. 4-hydroxyprolin (S1a), který je výchozím materiálem pro schéma 1 je komerčně dostupný (od Aldrich).

Ve shora uvedeném schématu 1 se 4-hydroxyprolin (S1a) kopuluje s žádaným • •44 4 ·· «4 44

44 · 4 44·· ··· · 4 4 · 4 4 • 4 · 4 » 4 4 4 4 • ·· 4 4 4 4 • 44 444 4444 44 44 preferovaným acylovým derivátem za použití jakékoliv obecně známé metody za získání S1b. Následný oxidační stupeň se může provést za použití řady známých metod, dobře známých odborníkovi, včetně Jonesovy oxidace a zpracování Swernoova typu za získání ketonů typu S1c.

Konverze ketonu S1c na sloučeniny typu S1d se provede řadou velmi dobře známých metod, závisejících na specifické požadované sloučenině. Například když Q = OH, hydroxylaminové deriváty (O-substituované nebo nesubstituované) se kondenzují s ketonem S1c při kyselých podmínkách a získají se žádané oximové deriváty. V případě, kdy Q = N, hydrazony typu R“R“N-NH₂ se kondenzují s ketonem a získají se hydrazony typu S1d.

Finální konverze na S1e se může provést za použití řady kopulačních postupů, které jsou odborníkovi známé, včetně zpracování methylesteru s bázickým hydroxylaminem.

Schéma 2

v

V = vodík, nižší alkyl

Y - halogen

U = vodík, alkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl • ·· * • ·· • · ·· »« ·· • · ♦ · ♦ • 9 9 9 9

9 9 9 9 9

9 9 9 9

999 ·· 99

Keton S1c ze schématu 1 shora se může také konvertovat na sloučeniny typu S2e, S2f, S2g a S2h. Sloučeniny typu S2e se připraví z ketonu za použití Wettig-ovy, Petersen-ovy nebo jiných obecně používaných olefinačních postupů. Sloučeniny typu S2f se připraví z ketonu S1c za použití dobře známých postupů, jako jsou postupy popsané v J. Chem. Soc., Chem. Commun., 1972, 443 a Tetrahedron Lett. 1990, 31, 5571. Sloučeniny typu S2g a S2h se připraví z ketonu S1cza použití velmi dobře známých kondenzačních metod s malonátovými sloučeninami, jako jsou ty, které jsou popsané v Synthesis, 1978, 385 a Tetrahedron, 1993, 49, 6821.

Sloučeniny, kde m + n > 2 se mohou připravit podle reakčního schématu shora, kde S1a, S1b nebo Sloje nahrazeno známou sloučeninou vhodné velikosti kruhu. Například 4-ketopipekolinová kyselina se může připravit jak popsal J-P. Obrecht a kol. v Organic Synthesis (1992), str. 200.

Za použití shora uvedených schémat se může připravit řada podobných sloučenin.

Je zjištěno, že je výhodné použít během tvorby sultamesteru chránící skupiny pro reaktivní funkční skupiny, jako karboxyl, hydroxyl a podobně. Toto je standarní praxe, která je odborníkovi známá.

Ve shora uvedených schématech, kde R je alkoxy nebo alkylthio se odpovídající hydroxylové nebo thiolové sloučeniny odvodí od finálních sloučenin za použití standardního dealkylačního postupu (Bhatt, a kol., “Cleavage of ethers”, Synthesis, 1983, str. 249-281).

Tyto stupně mohou být měněny za účelem zvýšení požadovaného výtěžku.

Odborník může rozeznat rozumnou volbu reakčních složek, rozpouštědel a teplot, které jsou podstatné pro úspěšný průběh syntézy. Určení optimálních podmínek je tedy rutinní záležitost. Z toho plyne, že odborník může připravit podle výše uvedeného návodu schématu celou řadu podobných sloučenin.

Je zřejmé, že odborník v oboru organické chemie může snadno provést standardní metody zpracování organických látek bez dalších pokynů, tzn., že veškerá uvedená

4444 • ··

• · 4 4 • · · · • · · · • · 4 4 • · 4 4 zpracování jsou běžné a známé v praxi odborníka. To zahrnuje, nikoliv však s omezením, redukci karbonylových sloučenin na jim odpovídající alkoholy, oxidace hydroxylů a podobně, acylace, aromatické substituce, jak elektrofilní, tak nukleofilní, etherifikace, esterifikaci, zmýdelnění apod. Příklady těchto reakcí jsou popsány ve standardních publikacích, jako je např. March, Advanced Organic Chemistry (Wiley), Carey a Sundberg, Advanced Organic Chemistry (Vol. 2) a další publikace, dobře známé každému odborníkovi v oboru. Odborník v oboru může předpokládat, že některé reakce proběhnou lépe, pokud jiné potenciálně reaktivní funkční skupiny na molekule jsou maskované nebo chráněné tak, aby bylo zabráněno nežádoucím postranním reakcím a/nebo zvýšení výtěžku reakce. Odborník v oboru často používá chránění skupin tak, aby zvýšil výtěžek reakce a zároveň zabránil nežádoucím reakcím. Tyto reakce jsou popsány v literatuře a jsou dobře známé každému odborníkovi v oboru. Příklady řady těchto manipulací mohou být nalezeny např. v T. Greene, Protecting Groups in Organic Synthesis. Samozřejmě aminokyseliny použité jako výchozí materiály s reaktivními postranními řetězci jsou chráněny tak, aby bylo zabráněno nežádoucím postranním reakcím.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou mít jedno nebo více chirálních center. Výsledkem je, že může být selektivně připraven jeden optický izomer, včetně diastereomeru a enantiomeru, spíše než jiný, např. chirálními výchozími materiály, katalyzátory nebo rozpouštědly, nebo mohou být připraveny oba stereoizomery nebo oba optické izomery, včetně diastereomerů a enantiomerů naráz (racemická směs). Jelikož sloučeniny dle předkládaného vynálezu mohou existovat jako racemická směs, směs optických izomerů včetně diastereomerů a enantiomerů, nebo stereoizomerů, mohou být pak separovány za použití známých metod, jako jsou chirální sole, chirální chromatografie apod.

Navíc je známé, že jeden optický izomer, včetně diastereomeru a enantiomeru nebo stereoizomerů může mít značně lepší vlastnosti než jiný. Tedy při popisu a nárokování předkládaného vynálezu, v případě, že se jedná o racemickou směs, je jasně označeno, že jsou nárokovány oba optické izomery, včetně diastereomerů, enantiomerů, nebo stereoizomerů, které jsou navzájem volné..

Způsoby použití:

• φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φ·

Funkcí metaloproteáz přítomných v těle, je destrukce extracelulání buněčné hmoty, obsahující extracelulární proteiny a glykoproteiny. Inhibitory metaloproteáz jsou použitelné při léčbě chorob způsobených, alespoň částečně, destrukcí těchto proteinů a glykoproteinů. Tyto proteiny a glykoproteiny hrají klíčovou roli v udržování velikosti, tvaru, struktury a stability tkáně v těle. MP jsou nezbytnou součástí zapojenou při přetvořování tkání.

Výsledkem této aktivity je, že MP se účastní řady tělesných poruch, zahrnujících:

(1) destrukci tkání, včetně degenerativních chorob, jako je artritida, násobná skleróza a podobně; nebo metastázy a změnu v pohyblivosti tkání v těle; nebo (2) přetvoření tkání, včetně fibrotických onemocnění, zajizvování, benigní hyperplasie a podobně.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu, jsou použitelné pro léčbu chorob, poruch a/nebo nežádoucích projevů, které jsou charakteristické nežádoucí nebo zvýšenou aktivitou MP. Tyto sloučeniny mohou být například použity pro inhibici proteáz, které:

1. destruují strukturní proteiny (tzn. proteiny udržující stabilitu a strukturu tkání)

2. interferují v inter/intracelulární signalizaci, včetně těch zapojených do zvyšování hladiny cytokinů, a/nebo tvorby cytokinů a/nebo zánětu, degradace tkáně a dalších poruch (Mohler KM a kol., Nátuře 370 (1994) 218-220, Gearing AJH a kol., Nátuře 370 (1994) 555-557, McGeehan GM, a kol., Nátuře 370 (1994) 558-561); a

3. usnadňují procesy, které jsou nežádoucí u subjektu který je léčen, jako například procesů maturace spermií, oplodnění vajíček a podobně.

Jak je používáno zde, poruchy vázané na MP nebo choroby vázané na MP jsou ty, které zahrnují nežádoucí, nebo zvýšenou aktivitu MP v biologickém projevu nebo chorobě; biologickou kaskádu vedoucí k chorobě; nebo symptom této choroby. Toto „postižení“ MP zahrnuje:

1. Nežádoucí nebo zvýšenou aktivitu MP jako příčinu choroby nebo jejího biologického příznaku, přičemž aktivita je zvýšena geneticky, infekcí, autoimunitně, traumatem, z biomechanických příčin, životním stylem (např. obezitou) nebo z nějakého jiného důvodu;

2. MP je součástí pozorovatelných příznaků nemoci nebo poruchy. To znamená, že ···· ··· • · · · · · • · · · · · ♦ · · « · • * · · · · • · · · · nemoc nebo choroba je měřitelná jako míra zvýšení aktivity MP. Z hlediska klinického aspektu nežádoucí nebo zvýšená hladina MP indikuje nemoc, ačkoliv MP nemusí nezbytně být příznakem nemoci nebo choroby; nebo

3. Nechtěná nebo zvýšená aktivita MP je součástí biochemické nebo intracelulární kaskády vedoucí, nebo se, vztahuje k nemoci nebo chorobě. V tomto případě inhibice MP aktivity přeruší kaskádu a tedy umožní kontrolovat průběh choroby.

Je výhodné, že většina MP není distribuována rovnoměrně v celém těle. Distribuce MP exprimovaných v různých tkáních je tedy pro danou tkáň často specifická. Například distribuce metaloproteáz způsobujících destrukci tkání v kloubech není stejná jako distribuce metaloproteáz nacházejících se v ostatních tkáních. Tedy, ačkoliv to není důležité pro aktivitu nebo účinnost, některé nemoci, choroby nebo nežádoucí stavy mohou být léčeny sloučeninami, které působí na specifické MP nacházející se v postižených tkáních nebo oblastech těla. Například sloučenina vykazující vysoký stupeň afinity a inhibice pro metaloproteázy nacházející se v kloubech (např. chondrocyty) by měla být preferována před jinou sloučeninou, která je méně specifická při léčbě nemoci, choroby nebo nežádaného stavu zahrnující klouby.

Navíc, některé inhibitory jsou lépe biologicky dostupné v konkrétních tkáních, než jiné. Správný výběr MP inhibitoru, který je biologicky dostupnější pro určitou tkáň a který působí na specifické MP nacházející se v této tkáni, umožní specifickou léčbu nemoci, choroby, nebo nežádoucího stavu. Například, sloučeniny podle předkládaného vynálezu se rozlišují podle své schopnosti pronikat do centrálního nervového systému. Tedy tyto sloučeniny pak mohou být zvoleny tak aby ovlivnily metaloproteázy nacházející se specificky mimo centrální nervový systém.

Určení specifičnosti inhibitoru pro konkrétní MP není pro odborníka v oboru žádný problém. Vhodné zkušební podmínky jsou k nalezení v literatuře. Specifické metodiky jsou známé pro stromelysin a kolagenázu. Například U.S. Patent No. 4,743,587 popisuje metodiku Cawstona a kol., Anal. Biochem (1979) 99:340-345. Použití syntetických substrátů v detekční metodice je popsáno v Weingarten a kol., Biochem. Biophy. Res. Comm (1984) 139: 1184-1187. Jakákoliv jiná standardní • ·««· · ·« ·· ♦· • · · ···· · · · * • 99· · · · · · · • ·· * φ*···· • · · · ···· ··· ··· ··· ···· ·* ♦* metodika pro analýzu destrukce strutkturálních proteinů prostřednictvím metaloproteáz, může být samozřejmě použita také. Schopnost látek popisovaných vynálezem inhibovat aktivitu metaloproteáz může být, samozřejmě, testována pomocí jakékoliv zkoušky nalezené v literatuře, nebo jejími variantami. K potvrzení inhibiční aktivity sloučenin podle předkládaného vynálezu, mohou být použity izolované metaloproteázové enzymy, nebo také surové extrakty obsahující široké spektrum enzymů schopných odbourávat tkáň.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou také použitelné pro prevenci nebo pro akutní léčbu. Mohou být podávány libovolným způsobem, který stanoví odborník v oboru medicíny nebo farmakologie. Každému odborníkovi v oboru je ihned zcela jasné, že nejvhodnější cesty podání budou záviset na stádiu léčené choroby a zvoleném dávkování. Preferovanou cestou systémového podání je perorální nebo parenterální cesta.

Zkušený odborník oboro snadno rozezná výhody podávání MP inhibitorů přímo do místa nemocí, chorob nebo nežádoucích stavů. Například může být výhodné podat inhibitory metaloproteáz přímo do místa nemoci, choroby nebo nežádoucího stavu, jako je oblast poraněná chirurgickým zákrokem (např. angioplastie), nebo místa zajizvení nebo popálenin (např. na povrch pokožky).

Protože přestavba kostí zahrnuje metaloproteázy, sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být použitelné pro prevenci odbourávání protéz. V oboru je o tomto jevu známo, ze je velmi bolestivý a může vyústit v další poškození kostí, které značně zkomplikuje náhradu. Potřeba náhrady protéz je zejména v případě kloubových protéz (např. kyčel, koleno a rameno), dentálních protéz, včetně umělého chrupu, můstků a protéz podporujících horní a/nebo spodní čelist.

Metaloproteázy jsou také zapojeny do přestavby kardiovaskulárního systému (například při kongestivním selhání srdce). Bylo prokázáno, že jeden z důvodů angioplastie měl vyšší míru dlouhodobých selhání než bylo předpokládáno (dlouhodobá studie) díky nežádoucí nebo zvýšené afinitě metaloproteáz, v odpovědi na to co je tělem rozeznáváno jako poškození na bazální membráně cévy. Tedy regulace aktivity metaloproteáz při indikacích jako je dilatovaná kardiomyopatie, i

·· · 99 9 9 9 » ··♦ 9 99

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9

999999 9999999 kongestivní selhání srdce, arterioskleróza, protržení plátu, reperfuzní poškození, ischemie, chronická obstruktivní plicní choroba, arytmie, angioplastická restenóza, a aneurysma aorty, může zvýšit dlouhodobý účinek jiné léčby, nebo může být léčbou samo o sobě.

V oblasti péče o kůži, jsou metaloproteázy zapojeny do procesů přetváření nebo znovuvytváření pokožky. Výsledkem regulace aktivity metaloproteáz je zlepšení hojivých pochodů v pokožce, zejména pak, nikoliv však s omezením, mizení vrásek, regulace, prevence a obnovení pokožky poškozené ultrafialovým zářením. Tato léčba zahrnuje preventivní ošetření nebo ošetřeni před vystavením fyziologickým vlivům. Například metaloproteázy mohou být podány před vystavením škodlivým vlivům, tak aby preventovaly poškození ultrafialovým zářením a/nebo během, či po ozáření, tak aby zabraňovaly nebo minimalizovaly poškození vzniklé po ozáření. Navíc, metaloproteázy jsou zapojeny v celé řadě kožních nemocí a chorob vztažených k abnormálním tkáním, což vede ke vzniku abnormálních změn, které zanrnují metaloproteázovou aktivitu, jako je například epidermolysis bullosa, lupenka, sklerodermatitida a atopická dermatitida. Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou také použitelné pro léčbu následků běžných zraněni pokožky, včetně jizev, kontrakci tkání následující zpravidla po popáleninách. Inhibice aktivity metaloproteáz je také užitečná při chirurgických zákrocích, zahrnující prevenci proti zjizvení a pro podporu vytvoření normální tkáně, včetně při takových aplikacích, jako je připojování končetin a nehojící se chirurgii (ať laserem nebo incisí).

Navíc, metaloproteáza se vztahuje k chorobám zahrnující nepravidelnou přestavbu jiných tkání, jako jsou kosti, například při otoskleróze a/nebo osteoporóze, nebo pro specifické orgány, jako jsou případy cirhózy jater a fibrotická porucha plic. Podobné je to i v případech jako, je násobná skleróza, meialoproteázy mohou být také zapojeny do procesů nesprávného formování krevní mozkové bariéry a/nebo myelinových pochev nervové tkáně. Tato regulace metaloproteázové aktivity může být použita jako strategie pro léčbu, prevenci a kontrolu těchto chorob.

Metaloproteázy se také pravděpodobně účastní projevů celé řady infekčních chorob, jako je infekce cytomegalovirem; retinitida CMV, HIV, a infekce vedoucí k syndromu • •4 4 4 • 44

• ·

4 4 4

4 4 4

4 4 4

AIDS.

Metaloproteázy se také účastní extra-vaskularizace, kde musí být okolní tkáň rozložena, aby byly vytvořeny nové krevní cévy, jako například při nezhoubném fibrotickém nádoru céva a krevním nádoru.

Jakmile metaloproteázy rozloží extracelulární matrici, očekává se, že inhibitory těchto enzymů mohou být použity jako antikoncepční látky, například při prevenci ovulace, při prevenci proniknutí spermií do a skrz extracelulární prostředí vajíčka, uchycení oplodněného vajíčka a při dozrávání spermií.

Dále se očekává, že mohou být také použity k tomu, aby se zabránilo předčasným porodním stahům a porodu.

Protože jsou metaloproteázy zahrnuty také do zánětlivých reakcí a v procesu cytokinú, jsou sloučeniny vhodné také jako protizánětlivé látky a užívají se při nemocech, kde je rozšířen zánět, při zánětlivých střevních nemocech, Crohnově nemoci, vředovitém zánětu tlustého střeva, zánětu slinivky břišní, divertikulitidě, astmatu nebo podobných plicních onemocněních, revmatické artritidě, dně a Reiterově syndromu.

Když je příčinou nemoci autoimunita, imunitní odpovědí je často spuštění metaloproteázové a cytokinové aktivity. Regulace metaloproteáz při léčbě takovýchto autoimunitních onemocnění je užitečnou léčebnou strategií. Proto mohou být inhibitory metaloproteáz použity při léčbě chorob zahrnující zarudlý vřed, zánět obratlů a autoimunitní zánět rohovky. Někdy vedou vedlejší účinky autoimunitní terapie k opětovnému vzplanutí choroby zprostředkované metaloproteázami, zde se pak uplatňuje terapie inhibitorů metaloprotáz, stejně dobře jako například při fibróze indukované autoimunitní terapií.

Dále jsou některé fibrotické nemoci samotné vhodné pro tento druh terapie, jako například plicní onemocnění, bronchitida, rozedma plic, cystická fibróza, syndrom akutních dýchacích potíží (zejména akutní fáze odpovědi).

• ·· ·· ·» ·· · · * · · · • · · · · f • ···»·· • · · · · · ··· «··· ·· «·

V případě poruch, kdy se metaloproteázy účastní nežádoucích rozkladů tkání exogenními činidly, mohou být při léčbě použity inhibitory metaloproteáz. Jsou například účinné jako chřestýši protijed, anti-vessicant, při léčbě alergických zánětů, septikémie a šoku. Dále se využívají jako antiparazitika (například při malárii) a antiinfekční látky. Mohou se například používat při léčbě nebo prevenci virových infekcí včetně infekce, jejímž výsledkem je opar, nachlazení (například rhinovirální infekce), zánět mozku a jater, infekce virem HIV a AIDS.

Inhibitory metaloproteáz je také možné použít při léčbě Alzhaimerovy choroby, amyotropní laterální sklerózy (ALS), muskulární dystrofie, komplikaci vzniklých vývojem diabetů, zejména pak těch týkajících se ztráty životaschopnosti tkáni, koagulace, reakcí štěp proti hostiteli (Graft vs. Host disease), leukemie, kachexie, anorexie, proteinurie a snad i regulace růstu vlasů.

Pro některé nemoci, stavy nebo choroby se zdá být inhibice aktivity metaloproteáz nejvhodnější metodou léčby. Jedná se zejména o arthritidu (včetně osteoartritidy a revmatoidní arthritidy), rakovinu (zejména při prevenci nebo zabránění nádoru v růstu a metastázám), oční poruchy (zejména korneální ulcerace, ztráta hojení rohovky, makulární degenerace a pterygium), a nemoci dásní (hlavně periodontátní nemoci a gingivitida).

Sloučeniny preferované pro léčbu arthritidy, nikoliv však s omezením na ní, (včetně osteoartritidy a revmatoidní artritidy) jsou ty sloučeniny, které patří do skupiny látek selektivních pro matricové metaloproteázy a dizintegrinové metaloproteázy.

Sloučeniny preferované pro léčbu rakoviny, nikoliv však s omezením na ní, (zejména při prevenci nebo zabránění růstu nádoru a metástázám) jsou ty sloučeniny které patří do skupiny, které preferenčně inhibují gelatinázy nebo kolagenázy typu IV.

Látky preferované pro léčbu očních chorob, nikoliv však s omezením na ně (zejména korneální ulcerace, ztráta hojení rohovky, makulární degenerace a pterygium) jsou ty sloučeniny, které všeobecně inhibují metaloproteázy. Je vhodné aby bylo možné tyto sloučeniny podávat povrchově a nejlépe pak ve formě kapek nebo gelu.

• 44··	• 44	44	• 4
··	•	·· 4 4	4 4	•	4
•	···	• 4	4	•	• 4
•	< ·	• 4	4 4	•	4	•
•	•	• 4	4 4	4	4
		··· 4···	*4	44

Sloučeniny preferované pro léčbu nemocí dásní, nikoliv však s omezením na ně, (hlavně periodontální choroby a gingivitida) jsou ty látky které patří do skupiny látek které výhodně inhibují kolagenózy.

Prostředky:

Prostředky podle předkládaného vynálezu obsahují:

(a) bezpečné a efektivní množství sloučeniny podle vynálezu; a (b) farmaceuticky přijatelný nosič.

Jak bylo uvedeno výše, o řadě nemocí je známo, že je vyvolána zvýšenou nebo nežádoucí aktivitou metaloproteázy. Jedná se o nádorové metastázy, osteoarthritidu, revmatoidní artritidu, kožní záněty, ulceraci, zejména pak rohovky, reakcí na infekce, periodontitidu a podobně. Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou tedy použitelné v léčbě těchto chorob díky své schopnosti omezit tuto nežádoucí aktivitu.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být připraveny ve formě farmaceutického prostředku použitelného pro léčbu nebo prevenci těchto stavů. Pro tento účel mohou být použity standardní farmaceutické techniky, tak jak jsou popsány v Remingtonů Pharmaceutical Sciences, Mack Publishing Company, Easton, Pa., poslední vydání.

Bezpečné a účinné množství sloučeniny obecného vzorce I je takové množství které je efektivní pro inhibicí metaloproteáz v místě jejich aktivity u živočicha, výhodně pak u savce, výhodněji pak u člověka, bez jakýchkoliv nežádoucích postranních efektů (jako je toxicita, podráždění, nebo alergická reakce), tak aby byl úměrný poměr zisk/riziko ve smyslu předkládaného vynálezu. Konkrétní bezpečné a účinné množství bude samozřejmě variabilní hodnota závisející na konkrétních podmínkách léčby, fyzickém stavu pacienta, trvání léčby, povaze další probíhající léčby (pokud nějaká probíhá), specifické formě dávky která je podávána, použitém nosiči, rozpustnosti sloučeniny dle obecného vzorce I a dávce léčiva požadované léčebným protokolem.

Navíc, kromě aktivních látek dle navrhovaného vynálezu, tento přípravek obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič. Termín farmaceuticky přijatelný nosič, tak jak je zde používán, představuje jednu nebo více kompatibilních pevných nebo kapalných plnivových rozpouštědel, nebo enkapsulačních substancí, které jsou vhodné pro podání živočichovi, výhodně savci, výhodněji člověku. Termín kompatibilní tak jak je používán zde znamená, že složky prostředku jsou mísitelné se sloučeninou podle předkládaného vynálezu, takovým způsobem, že mezi nimi nedojde k interakci která by jakkoliv redukovala farmaceutickou účinnost těchto prostředků za obvyklých podmínek. Farmaceuticky přijatelný nosič musí mít samozřejmě dostatečnou čistotu a dostatečně nízkou toxicitu tak aby bylo možné podávat je léčeným živočichům, výhodně savci, výhodněji člověku.

Příkladem látek, které mohou sloužit jako farmaceuticky přijatelné nosiče nebo jejich složky jsou cukry, jako laktóza, glukóza a sacharóza; škroby, jako je kukuřičný škrob, a bramborový škrob; celulóza a její deriváty, jako je sodná karboxymethyl celulóza, ethylcelulóza a methylcelulóza; práškový tragakant; slad; želatina; mastek; pevné lubrikanty, jako je kyselina stearová a stearát hořečnatý; síran vápenatý; rostlinné oleje, jako je olej z podzemnice olejně, olej z bavlněných semen, sezamový olej, olivový olej; kukuřičný olej, kakaové máslo; polyoly, jako propylenglykol, glycerin, sorbitol, manitol a polyethylenglykol; kyselina alginová; emulgátory jako jsou Tweeny; smáčedla jako je laurylsulfát sodný; barvící činidla; parfemační činidla; tabletizující složky; sabilizátory; antioxidanty; konzervační činidla; voda zbavená pyrogenů; izotonické soli; a roztoky fosfátového pufru.

Volba farmaceuticky přijatelného nosiče použitelného ve spojení se sloučeninami podle předkládaného vynálezu, závisí na způsobu jakým má být sloučenina podávána.

Pokud má být sloučenina podle předkládaného vynálezu podána injekcí, je preferovaným farmaceuticky aktivním nosičem sterilní fyziologický roztok, se suspenzačním činidlem kompatibilním s krví, o pH nastaveném tak aby se blížilo 7,4.

Konkrétně, farmaceuticky přijatelným nosičem v případě systémového podání jsou • · • · • · · · · • · · · · · • · · · · • ·« · · · · cukry, škroby, celulóza a její deriváty, slad, želatina, mastek, síran vápenatý, rostlinné oleje, syntetické oleje, polyoly, kyselina alginová, fosfátové fyziologické roztoky, emulgátory, izotonický roztok a voda zbavená pyrogenů. Preferovaným nosičem pro parenterální podání je propylenglykol, ethyloleát, pyrrolidon, ethanol a sezamový olej. Je vhodné aby farmaceuticky přijatelný nosič v prostředku pro parenterální podání obsahoval alespoň 90 % výsledné váhy prostředku.

Prostředek podle předkládaného vynálezu je výhodně připraven v jednotkové dávkové formě. Výraz jednotková dávková forma jak se zde používá je prostředek podle předkládaného vynálezu upravený tak aby obsahoval sloučeninu obecného vzorce I v takovém množství, které je vhodné pro podání živočichovi, výhodně savci, výhodněji člověku v jedné dávce, dle standardních medicínských postupů. Tyto prostředky výhodně obsahují od přibližně 5 mg (miligramů) do asi 1000 mg, výhodně pak od přibližně 10 mg do asi 500 mg, výhodněji pak od přibližně 10 mg do asi 300 mg sloučeniny obecného vzorce I.

Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou mít jakoukoliv formu, vhodnou (například) pro orální, rektální, povrchové, nasální, okulární nebo parenterální podání. V závislosti na konkrétním požadovaném způsobu podání, bude zvolen farmaceuticky přijatelný nosič, dobře známý v současném stavu techniky. Mohou být použity pevná nebo kapalní plnidla, ředidla, hydrotropní látky, povrchově aktivní látky a enkapsulační substance. Je možné přidat i další farmaceuticky aktivní služky, které neinterferují s inhibiční aktivitou sloučeniny obecného vzorce I. Množství nosiče použitého v kombinaci se sloučeninou obecného vzorce I musí být dostatečné, aby poskytlo vhodné množství materiálu na jednotkovou dávku sloučeniny obecného vzorce I. Metodiky a prostředky pro přípravu dávkových forem použitých způsobem podle předkládaného vynálezu jsou popsány v následujících citacích, uvedených zde jako reference: Modern Pharmaceutics, kapitoly 9 a 10 (Bankéř & Rhodes, vyd.,

1979), Lieberman a kol., Pharmaceutical Dosage Forms: Tablets (1981), a Ansel, Introduction to Pharmaceutical Dosage Forms, 2. vydání (1976).

Může být použita celá řada forem určených pro orální podání, jako jsou například formy typu tablet, kapslí, granulí a volně sypaného prášku. Tyto formy určené pro orální podávání obsahují bezpečné a účinné množství sloučenin obecného vzorce I, • · •3 obvykle alespoň 5 %, výhodně pak od okolo 25 % do 50 %. Tablety mohou být lisované, rozetřené, enterosolventně potažené, potažené cukrem, potažené filmem nebo opakovaně lisované, mohou obsahovat vhodná pojidla, mazadla, ředidla, dezintegrační činidla, barvící přísady, aromatizační přísady, přísady indukující tok a tavící přísady. Kapalná orální formy zahrnují vodné roztoky, emulze, suspenze, roztoky a/nebo suspenze vytvořené z nešumivých granulí a šumivé prostředky připravené z šumivých granulí, obsahující vhodná rozpouštědla, konzervační složky, emulgační přísady, suspenzační činidla, ředidla, sladidla, tavící činidla, barvící činidla a aromatizační přísady.

Farmaceuticky přijatelný nosič, vhodný pro přípravu jednotkových dávkových forem pro perorální podání je dobře známý v současném stavu techniky. Tablety většinou obsahují konvenční farmaceuticky kompatibilní pomocné látky, jako inertní ředidla, jako je uhličitan vápenatý, uhličitan sodný, manitol, laktózu a celulózu; pojivá jako je škrob, želatina a sacharóza; dezintegrační činidla, jako je škrob, kyselina alginová a kroskarmelóza; lubrikanty jako je stearát hořečnatý, kyselina stearová a mastek. Kluzné prostředky, jako je oxid křemičitý mohou být použity pro zlepšení tokových vlastností práškové směsi. Barvící složky jako jsou FD&C barviva mohou být přidána pro zlepšení vzhledu. Sladidla a aromatizační činidla, jako je aspartam, sacharin, mentol, máta peprná a ovocné příchutě jsou použitelné jako pomocné látky pro žvýkací formu tablet. Kapsle obyčejně obsahují jedno nebo více pevných ředidel, která byla popsána výše. Výběr nosičových složek závisí na dalších faktorech jako je chuť, cena a skladovací stabilita, které však nejsou podstatné pro předmět předkládaného vynálezu, a každý odborník v oboru dokáže tyto faktory správně posoudit.

Přípravky určené pro perorální podání jsou také kapalné roztoky, emulze, suspenze a podobně. Farmaceuticky přijatelný nosič vhodný pro přípravu těchto přípravků je dobře známý v současném stavu techniky. Typickými složkami takových nosičů mohou být například sirupy, elixíry, emulze a suspenze obsahující ethanol, glycerol, propylenglykol, polyethylenglykol, kapalnou sacharózu, sorbitol a vodu. Pro přípravu suspenzí jsou typická suspenzační činidla jako je methylcelulóza, karboxymethylcelulóza sodná, Avicel RC-591, tragakant a alginát sodný; typickým ····· · ♦ · ·· ·· ··· · · · · · · · · ···· · · t · · · • · · · ······ • · ·· ···» ··· ··· ··· ···· ·· ·· smáčedlem jsou lecitin a polysorbát 80, a typická konzervační činidla zahrnují methylparaben a benzoát sodný. Kapalné přípravky určené pro perorální podání mohou také obsahovat další složky jako jsou sladidla, aromatizační přísady a barviva, tak jak byla popsána výše.

Tyto přípravky mohou být také potaženy pomocí konvenčních metod, typicky na pH nebo na čase závislém potažení, tak aby sloučeniny podle předkládaného vynálezu byly uvolňovány až v gastrointestinálním traktu v blízkostí místa požadovaného účinku, nebo v patřičném čase tak aby se zvýšil požadovaný účinek. Tyto formy pak obvykle obsahují, nikoliv však s omezením, jednu či více látek vybraných ze souboru, který zahrnuje: acetátftalát celulózy, polyvinylacetátftalát, ftalát hydroxypropylmethylcelulózy, ethyicelulózu, Eudragitové povlaky, vosky a šelak.

Prostředky dle navrhovaného vynálezu mohou také obsahovat jiná aktivní léčiva.

Další prostředky vhodné pro dosažení systémového rozšiřování předmětných sloučenin zahrnují sublinguální, bukální a nasální dávkové formy. Takové prostředky většinou obsahují jednu či více rozpustných plnících substancí, jako je sacharóza, sorbitol a manitol; a pojivá jako je akacie, mikrokrystalická celulóza, karboxymethylcelulóza a hydroxypropylmethylcelulóza. Mohou být zahrnuty kluzná činidla, mazadla, sladidla, barviva, antioxidanty a aromatizační přísady, které byly popsány výše.

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou být také podávány léčenému subjektu povrchově, tzn. přímým nanesením nebo namazáním prostředku na epidermální nebo epiteliální tkáň, nebo transdermálně pomocí náplastí. Takové prostředky zahrnují například pleťové vody, krémy, roztoky, gely nebo pevné látky.

Tyto formy určené pro povrchové použití obsahují bezpečné a efektivní množství sloučeniny obecného vzorce I, obvykle alespoň 0,1 %, výhodně od okolo 1 % do okolo 5 %. Vhodné nosiče pro povrchové použití zůstanou na povrchu pokožky ve formě tenkého filmu, kde přetrvávají dokud nejsou odstraněny potem nebo omyty vodou. Nosič je obecně organické povahy, se schopností dispergovat nebo rozpustit v něm sloučeninu obecného vzorce I. Nosič může obsahovat farmaceuticky • · · · • · přijatelné změkčovadla, emulgátory, zahušťovadla, rozpouštědla a podobně.

Způsoby podání:

Tento vynález také poskytuje způsoby léčby nebo prevence chorob spojených s nadbytkem nebo nežádoucí metaloproteázovou aktivitou u lidí nebo jiných živočišných subjektů, podáním bezpečného a účinného množství sloučeniny obecného vzorce I léčenému subjektu. Výraz choroba spojená s nadbytkem nebo nežádoucí metaloproteázovou aktivitou“ jak se zde používá, je jakákoliv choroba charakterizovaná degradací matricových proteinů. Způsob podle předkládaného vynálezu je použitelný při léčbě chorob popsaných výše.

Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou být podávány povrchově nebo systémově. Systémové podání zahrnuje jakoukoliv metodu zavedení sloučeniny obecného vzorce I do tkání těla, například intraartikulárně (zejména při léčbě revmatické artritidy), intrahekálně, epidurálně, intramuskulárně, transdermálně, intravenózně, intraperitoneálně, subkutánně, sublinguálně, rektálně a orálně. Sloučeniny obecného vzorce I podle předkládaného vynálezu jsou výhodně podávány orálně.

Specifická dávka inhibitoru, která má být podána, stejně tak jako doba trvání léčby, ať je léčivo podáváno povrchově nebo systémově, jsou vzájemně závislé. Dávka a režim léčby bude záviset na takových faktorech, jako jsou konkrétní použitá sloučenina obecného vzorce I, indikace léčby, schopnost sloučeniny obecného vzorce I dosáhnout minimální potřebné inhibiční koncentrace v místě kde je třeba inhibovat aktivitu metaloproteáz, osobní vlastnosti léčeného subjektu (jako je hmotnost), kompliance s léčebným režimem a přítomnost a vážnost jakýchkoliv vedlejších účinků léčby.

Typická dávka sloučeniny obecného vzorce I, pro dospělého člověka (hmotnost přibližně 70 kg) je od okolo 5 mg do okolo 3000 mg, výhodně od okolo 5 mg do okolo 1000 mg, výhodněji od okolo 10 mg do okolo 100 mg denně v případě systémového podání. Je zřejmé že tato rozmezí jsou uváděna pouze jako příklad a že denní dávka může být upravena v závislosti na faktorech uvedených výše.

• · · · • 44 • »

Preferovanou metodou podání při léčbě revmatické arthritidy je orální podání nebo podání pomocí parenterální intraartikulární injekce. Jak je známo a praktikováno v současném stavy techniky, veškeré formy určené pro parenterální podání musí být sterilní. Pro savce, zejména pak pro lidi ( o hmotnosti přibližně 70 kg) jsou výhodné individuální dávky od přibližně 10 mg do asi 1000 mg.

Preferovanou metodou systémového podání je orální podání. Individuální dávky jsou od okolo 10 mg do okolo 1000 mg, výhodně od okolo 10 mg do okolo 300 mg.

Povrchové podání může být použito pro rozšiřování sloučeniny obecného vzorce I systémově, nebo pro lokální léčbu subjektu. Množství sloučeniny obecného vzorce I určené k povrchovému podání je závislé na takových faktorech jako je citlivost pokožky, typ a umístění léčené tkáně, prostředek a použitý nosič (pokud je použit), konkrétní sloučenina obecného vzorce I, která je podána stejně tak konkrétní choroba, která má být léčena a šíře požadovaných systémových účinků (na rozdíl od místních účinků).

Inhibitory podle předkládaného vynálezu mohou být nasměrovány na specifická místa, kde je nahromaděna metaloproteáza, pomocí směrovacích ligandů.

Například, pro zavedení inhibitorů do metaloproteázy obsažené v nádoru, je inhibitor navázán na protilátku a nebo její fragment která je imunoreaktivní s nádorovým antigenem, jak je známo v přípravě imunotoxinů. Směrovací ligand může také být ligand vhodný pro receptor který je přítomný v nádoru. Může být použit jakýkoliv směrovací ligand specificky reagující se znakem specifickým pro zamýšlenou cílovou tkáň. Způsoby kopulace sloučeniny podle předkládaného vynálezu na směrovací ligand jsou velmi dobře známé a jsou podobné těm popsaným dále, které popisují kopulaci na nosič. Konjugáty jsou formulovány a podávány jak je uvedeno shora.

Pro lokalizované stavy je výhodné povrchové podání. Například, pro léčbu vředovité rohovky, se může provést přímá aplikace do postiženého oka ve formě očních kapek nebo aerosolu. Pro léčbu rohovky, mohou být sloučeniny podle vynálezu také formulovány jako gely, kapky nebo masti, nebo mohou být vpraveny do stínítka vyrobeného z kolagenu nebo z hydrofilního polymeru. Tyto materiály mohou být také φ φ · · φ · «φ ·· ·· «φφ φφφφ Φ··· φφφφ φ · φφφφ φ ·· · φφφφφφ φ φ φφ φφφφ φφφφφφ φφφ φφφφ φφ Φ· vsazeny jako kontaktní čočky, nebo nádržky nebo subkonjuktivní formulace. Pro léčbu kožních zánětů, by měla být sloučenina podávána lokálně a povrchově, ve formě gelu, pasty, zásypu nebo masti. Způsob léčby je tedy závislý na povaze stavu a vhodné formulace pro jakoukoliv cestu podání jsou znám ve stavu techniky.

Ve všech předchozích bodech, samozřejmě, mohou být podle vynálezu podávány samotné, nebo ve směsi , a přípravek pak může obsahovat další léčiva nebo excipienty, tak jak je nejvhodnější pro danou indikaci.

Některé sloučeniny podle vynálezu také inhibují aktivitu bakteriálních metaloproteáz. Některé bakteriální metaloproteázy mohou být méně na stereochemii inhibitoru, ačkoliv byly pozorovány značné rozdíly mezi diastereomery v jejich schopnosti inaktivovat savčí proteázy. Tento znak aktivity může být použit k odlišení savčími a bakteriálními enzymy.

Příprava a použití protilátek

Metaloproteázy, které jsou aktivní zejména v nežádoucích místech (například orgán určitých typů buněk) mohou být zaměřeny konjugací sloučenin podle vynálezu se zaměřovacím ligandem specifickým pro značkovač v takovém místě, jako je protilátka nebo její fragment nebo ligand receptoru. Konjugační metody jsou známé ve stavu techniky.

Vynález se také týká řady dalších procesů, které využívají zvláštních vlastností těchto sloučenin. Tak se v dalším aspektu vynález týká sloučenin obecného vzorce I konjugovaných na pevný nosič. Tyto konjugáty mohou být využity jako afinitní činidla pro čištění žádané metaloproteázy.

Podle dalšího aspektu se vynález týká sloučenin obecného vzorce I konjugovaných na značkovač. Jelikož se sloučeniny podle vynálezu váží alespoň na jednu metaloproteázu, může být značkovač použit k detekci přítomnosti relativně vysokých úrovní metaloproteázy in vivo nebo in vitro buněčné kultury.

Dále, sloučeniny obecného vzorce I mohou být konjugovány na nosiče, které • · · 4 **» • · · ·

9 9

9 9 · 9

9 9 9

9 9 9 dovolují použití těchto sloučenin v imunizačních postupech k přípravě protilátek specificky imunoreaktivních se sloučeninami podle vynálezu. Typické konjugační metody jsou známé ve stavu techniky. Tyto protilátky jsou potom užitečné jak v terapii, tak v monitorování dávky inhibitorů.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být také kopulovány na indikátory, jako jsou scintigrafické značkovače, například technecium 99 nebo 1-131, za použití standardních kopulačních metod. Značkované sloučeniny se podávají subjektům, aby bylo určeno, kde se in vivo nacházejí přebytky jedné nebo více metaloproteáz. Schopnost inhibitorů selektivně vázat metaloproteázu se výhodně použije ke zmapování distribuce těchto enzymů in sítu. Tyto techniky se také mohou použít v histologických postupech a značkované sloučeniny podle vynálezu se mohou využít v kompetentivních imunologických testech.

Následující neomezující příklady ilustrují sloučeniny, prostředky a použití předkládaného vynálezu

Příklady provedení vynálezu

Sloučeniny podle vynálezu se analyzují za použití ¹H a ¹³C NMR, elementární analýzou, hmotnostní spektrometrií a/nebo IR spektrometrií, jak je to vhodné.

Obvykle se tetrahydrofuran (THF) destiluje ze sodíku a bezofenonu, diisopropylamin se destiluje z hydridu vápenatého a ostatní rozpouštědla se nakupují v obvyklé kvalitě. Chromatografie se provádí na silikagelu (70 až 230 mesh, Aldrich) nebo (230 až 400 mesh, Merek), jak je to vhodné. Chromatografie na tenké vrstvě (TLC) se provádí na silikagelových vrstvách nanesených na skleněných deskách (200 až 300 mesh, Baker) a detekce se provádí pomocí UV nebo 5% kyseliny fosfomolybdenové v EtOH.

Příklady 1-13

Následující tabulka popisuje strukturu látek vyrobených podle popisu v příkladech 1 • · '>1 až 13 popsaných dále.

HO

Příklad	A	B
1	-ch3	-H
2	-CH2CH2CH2CH3	-H
3	-CH3	-ch3
4	-CH2CH3	-ch3
5	-CHCH2CH3	-ch3
6	-CH2CH2CH2CH3	-ch3
7	-Ph	-ch3
8	-4-C6H4F	-ch3
9	-4-Pyr	-ch3
10	-CH2CH2CH2CH3	-CH2CH3
11	-ch3	-C(CH3)3
12	-CH2CH2CH2CH3	-C(CH3)3
13	-4-C6H4F	-C(CH3)3

Ph - fenyl

C6H4 - dvojmocný fenyl

-O-A odpovídá substituentu R₂ ve vzorci I, kde R₂ je fenyl. -O-B odpovídá R₄ve vzorci I, kde Z je N-OR₄.

Příklad 1

Příprava N-hydroxy-1N-(4-methoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-hydroxyimino)pyrrolidin2R-karboxamidu

a. Methyl 1N-(4-methoxyfenylsulfonyl)-4(R)-hydroxypyrrolidin-2(R)-karboxylát (1a):

• · ·· • · · cis-Hydroxy-D-prolin (50 g, 0,38 mol) se rozpustí ve směsi voda:dioxan (1:1, 300 ml) s triethylaminem (135 ml, 0,96 mol). Potom se přidá 4-methoxysulfonylchlorid (87 g, 0,42 mol) společně s 2,6-dimethylaminopyridinem (4,6 g, 0,038 mol) a směs se míchá 14 hodin při teplotě místnosti. Směs se potom koncentruje a zředí se EtOAc. Vrstvy se oddělí a organická vrstva se promyje dvakrát s 1N HCI, jednou solankou, suší se nad MgSO44, filtruje a odpaří se a získá se pevný materiál, který se rozpustí v MeOH (500 ml). Po kapkách se přidá thionylchlorid (50 ml) a vzniklá směs se míchá 14 hodin. Směs se odpaří do sucha a trituruje se s CHCba získá se 1a, která je dostatečně čistá a použije se dále bez čištění.

b. Methyl-1N-(4-methoxyfenylsulfonyl)-4-oxopyrrolidin-2(R)-karboxylát (1b): Připraví se 0,76 M dávka Jonesova činidla. Potom se rozpustí alkohol 1a (10,0 g, 31,7 mmol) ve 175 ml acetonu a ochladí se na 0 °C. Přidá se Jonesovo činidlo (20 ml, 317 mmol) a směs se míchá při teplotě místnosti 14 hodin. Reakční směs se zředí vodou a extrahuje se třikrát s EtOAc. Organická vrstva se promyje třikrát vodou a jednou chloridem sodným, suší se nad MgSO4 a odpaří se. Čištěním produktu chromatografií na silikagelu za použití EtOAc : hexanu (1:1) a získá se keton 1b.

c. Sloučenina 1b (0,2 g, 0,6 mmol) se smísí s NH₂OK(3 ml, 5,1 mmol, 1,7 M v methanolu jak je popsáno ve Fieser and Fieser, díl 1, str. 48) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSO₄ a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí preparativní HPLC s reverzní fází (60A40B, A, 95 % H₂O, 5 % acetonitril, 0,1 % kyselina mravenčí; B, 80 % acetonitril, 20 % H₂O; 19 x 300 mm kolona SymmetryPrep C18) a získá se sloučenina příkladu 1.

Příklad 2

Příprava hydroxy 1N-(4-n-butoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-Nhydroxypyrimidino)pyrrolidin-2R-karboxamidu:

a. Methyl 1N-(4-n-butoxyfenylsulfonyl)-4(R)-hydroxypyrrolidin-2(R)-karboxylát (2a): cis-4-Hydroxy-D-prolin (14,8 g, 112,95 mmol) se smíchá se směsí voda : dioxanu • ♦ • 4 (1:1, 90 ml), triethylaminu (39,3 ml, 282 mmol) a N-dimethylaminopyridinu (1,3 g, 11,3 mmol). Potom se přidá 4-(n-butoxy)fenylsulfonylchlorid (29,5 g, 118,6 mmol) a směs se míchá 14 hodin při teplotě místnosti. Směs se potom koncentruje a zředí se EtOAc a 1N HCI. Vrstvy se oddělí a organická vrstva se promyje dvakrát s 1N HCI, jednou solankou, suší se nad MgSO44, filtruje a odpaří se a získá se pevný materiál, který se rozpustí v MeOH (200 ml). Po kapkách se přidá thionylchlorid (20 ml, 272 mmol) a vzniklá směs se míchá 14 hodin. Směs se odpaří do sucha a získá se 2a, která je dostatečně čistá a použije se dále bez čištění.

b. Methyl 1N-(4-butoxyfenylsulfonyl)-4-oxopyrrolidin-2(R)-karboxylát (2b): Připraví se 8N roztok Jonesova činidla (viz. například Oxidations in Organic Chemistry, str. 273). Alkohol 2a (40 g, 112 mmol) se rozpustí v 300 ml acetonu a ochladí se na 0 °C.

Přidá se Jonesovo činidlo (120 ml, 960 mmol) (barva se změní z oranžočervené na zelenou) a směs se míchá při teplotě místnosti 14 hodin. Reakční směs se zředí vodou a extrahuje se třikrát s EtOAc. Organické vrstvy se promyjí třikrát vodou a jednou chloridem sodným, suší se nad MgSO4 a odpaří se. Produkt se krystalizuje z EtOAc a získá se 2b.

c. Sloučenina 2b (0,29 g, 0,8 mmol) se smísí s NH₂OK (4 ml, 6,4 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí preparativní HPLC s reverzní fází (60A40B, A, 95 % H₂O, 5 % acetonitril, 0,1 % kyselina mravenčí; B, 80 % acetonitril, 20 % H₂O; 19 x 300 mm kolona SymmetryPrep C18) a získá se sloučenina příkladu 2.

Příklad 3

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-methoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin2R-karboxamidu:

a. Methyl 1 N-(4-methoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxylát (3a): K roztoku 1a (15,0 g, 47,88 mmol) v dioxanu (140 ml), methanolu

·· ·* • · · ♦ • · · ♦ • · · · • · · · • · · » (70 ml) a vodě (40 ml) se přidá methoxylaminhydrochlorid (12,2 g, 144 mmol) a octan sodný (39,2 g, 479 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSCU a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se směs izomerů (Z/E) 3a.

b. Sloučenina 3a (16,3 g, 47,8 mmol) se smísí s NH2OK (125 ml, 225 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním s CH2CI2: CH3OH (95:5) a získá se sloučenina příkladu 3.

Příklad 4

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-ethoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxamidu:

a. Methyl 1N-(4-ethoxyfenylsulfonyl)-4-oxopyrrolidin-2(R)-karboxylát (4a): Meziprodukt 4a se připraví za použití metody, která je v podstatě shodná se shora uvedenou přípravou meziproduktu 1 a, příslušnou náhradou výchozího materiálu. Odborník může změnit teplotu, tlak, atmosféru, rozpouštědla nebo pořadí reakcí, jak je to vhodné. Dále, odborník může použít chránících skupin k potlačení vedlejších reakcí nebo ke zvýšení výtěžku. Všechny takové modifikace mohou být snadno provedeny odborníkem v organické chemii a spadají do rozsahu vynálezu.

b. Methyl N-(4-ethoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin-2R-karboxylát (4b): K roztoku ketonu 4a (1,2 g, 3,67 mmol) v dioxanu (10 ml), methanolu (5 ml) a vodě (5 ml) se přidá methoxylaminhydrochlorid (0,77 g, 9,16 mmol) a octan sodný (2,9 g, 36 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se směs izomerů (Z/E) 4b.

c. Sloučenina 4b (1,2 g, 3,37 mmol) se smísí s NH2OK (11,0 ml, 18,7 mmol, 1,7 M

4

4· ·4 4 4 • · · 4 > φ9 4

4 4 4 4 4

4 * 4 4 4 4

4 4 4 4 ·

444*444 44 4 · v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCl a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSO₄ a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním s EtOAc/hexan (7:3) a získá se sloučenina příkladu 4.

Příklad 5

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-propoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin2R-karboxamidu:

a. Methyl 1N-(4-propoxyfenylsulfonyl)-4-oxopyrrolidin-2(R)-karboxylát (5a): Meziprodukt 5a se připraví za použití metody, která je v podstatě shodná se shora uvedenou přípravou meziproduktu 1 a, příslušnou náhradou výchozího materiálu. Odborník může změnit teplotu, tlak, atmosféru, rozpouštědla nebo pořadí reakcí, jak je to vhodné. Dále, odborník může použít chránících skupin k potlačení vedlejších reakcí nebo ke zvýšení výtěžku. Všechny takové modifikace mohou být snadno provedeny odborníkem v organické chemii a spadají do rozsahu vynálezu.

b. Methyl 1 N-(4-n-propoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxylát (5b): K roztoku ketonu 5a (0,8 g, 2,34 mmol) v díoxanu (8 ml), methanolu (4 ml) se přidá methoxylaminhydrochlorid (2 ml, 7 mmol, 30% roztok ve vodě) a octan sodný (1,9 g, 23,4 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO₄ a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se směs izomerů (Z/E) 5b.

c. Sloučenina 5b (0,9 g, 2,43 mmol) se smísí s NH₂OK (7,2 ml, 12,1 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCl a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSO₄ a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním s EtOAc/hexan (2:1) a získá se sloučenina příkladu 5.

Příklad 6 • 4 444

4

4 · 4

4

44 • 4 4 4

4 4 4

4 4 4 4

4 4 4

44

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-n-butoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin2R-karboxamidu:

a. Methyl 1 N-(4-n-butoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxylát (6a): K roztoku 2a (2,0 g, 5,63 mmol) v dioxanu (20 ml), methanolu (5 ml) a vodě (5 ml) se přidá methoxylaminhydrochlorid (1,41 g, 16,9 mmol) a octan sodný (4,6 g, 56,3 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se směs izomerů (Z/E) 6a.

b. Sloučenina 6a (1,0 g, 4,95 mmol) se smísí s NH₂OK (13,8 ml, 24,7 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním s CH₂CI₂: CH₃OH (95:5) a získá se sloučenina příkladu 6.

Příklad 7

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-fenoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxamidu:

a. 1N-(4-Fenoxyfenyl)sulfonyl-4R-hydroxypyrrolidin-2R-karboxylová kyselina (7a):

K roztoku cis-4-hydroxy-D-prolinu (5,85 g, 44,7 mmol) v dioxanu (20 ml), vodě (20 ml), triethylaminu (15,6 ml, 111,7 mmol) a 4-dimethylaminopyrídinu (0,54 g, 4,4 mmol) se při 0 °C pomalu přidá 4-fenoxybenzensulfonylchlorid (11,5 g, 43 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se 1N HCI. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se promyje solankou, suší se nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku a získá se 7a.

b. Methyl 1N-(4-fenoxyfenyl)sulfonyl-4R-hydroxypyrrolidin-2R-karboxylát (7b):

K roztoku kyseliny 7a (14,6 g, 40,19 mmol) v methanolu (75 ml) se přidá po kapkách thionylchlorid (7,3 ml, 100 mmol). Směs se míchá 1 hodinu při 45 °C přes noc při ·«··

99 99 • 9 9 9 9·· 9 · 9 ·

999 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 · 9 9 9 9 9 9

999 999 999 9999 99 99 teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a získá se 7b jako hustý olej.

c. Methyl 1N-(4-fenoxyfenyl)sulfonyl-4-oxopyrrolidin-2R-karboxylát (7c): K roztoku alkoholu 7b (14,8 g, 39,2 mmol) v acetonu (110 ml) se přidá Jonesovo činidlo (28 ml, 224 mmol, 8N roztok připravený jak je popsáno v Oxidation in Org. Chem., díl 186, str. 273). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Vzniklá zelená pevná látka se odstraní filtrací a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Reakční směs se potom rozpustí ve vodě a extrahuje se třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se

Λ promyje dvakrát vodou, jednou solankou, suší se nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku a získá se 7c.

d. Methyl 1 N-(4-fenoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E“N-methoxyimino)pyrrolidin-2R-karboxylát (7d): K roztoku ketonu 7c (1,5 g, 4 mmol) v dioxanu (15 ml), methanolu (5 ml) a vodě (5 ml) se přidá methoxylaminhydrochlorid (1,02 g, 12 mmol) a octan sodný (3,28 g, 40 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním směsí hexanu : EtOAc (4:1) a získá se směs izomerů (Z/E) 7d.

e. Sloučenina 7d (0,6 g, 1,49 mmol) se smísí s NH₂OK (4,2 ml, 7,4 mmol, 1,7 M v methanolovém roztoku připraveném jak je popsáno ve Fieser and Fieser, díl 1, str.

- 478) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí preparativní HPLC s reverzní fází (60A40B, A, 95 % H₂O, 5 % acetonitril, 0,1 % kyselina mravenčí; B, % acetonitril, 20 % H₂O; 19 x 300 mm kolona SymmetryPrep C18) a získá se sloučenina příkladu 7.

Příklad 8

Příprava N-hydroxy 1N-[4-(4-fluorfenoxy)fenyl]sulfonyl-4-(Z,E-N37 • ···· ♦ · · • · · · • » * ♦ «« ·· • · · · • · · · • · · · · • · 9 · ♦ · ·· methoxyimino)pyrrolidin-2R-karboxamidu:

a. 1 N-[4-(4-Fluorfenoxy)fenyl]sulfonyl-4R-hydroxypyrrolidin-2R-karboxylová kyselina (8a): K roztoku cis-4-hydroxy-D-prolinu (4,97 g, 39,7 mmol) v dioxanu (20 ml), vodě (20 ml), triethylaminu (23 ml, 165 mmol) a 4-dimethylaminopyridinu (0,43 g, 3,6 mmol) se při 0 °C pomalu přidá 4-fenoxybenzensulfonylchlorid (10 g, 36,1 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se 1N HCI. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se promyje solankou, suší se nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku a získá se 8a.

b. Methyl 1 N-[4-(4-fluorfenoxy)fenyl]sulfonyl-4R-hydroxypyrrolidin-2R-karboxylát (8b): K roztoku kyseliny 8a (11,5 g, 30,1 mmol) v methanolu (100 ml) se přidá po kapkách thionylchlorid (13 ml, 180 mmol). Směs se míchá 1 hodinu při 50 °C přes noc při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a získá se 8b.

c. Methyl 1N-[4-(4-fluorfenoxy)fenyl]sulfonyl-4-oxopyrrolidin-2R-karboxylát (8c):

K roztoku alkoholu 8b (10,0 g, 25,3 mmol) v acetonu (80 ml) se přidá Jonesovo činidlo (13 ml, 101 mmol, 8N roztok připravený jak je popsáno v Oxidation in Org. Chem., díl 186, str. 273). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Vzniklá zelená pevná látka se odstraní filtrací a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Reakční směs se potom rozpustí ve vodě a extrahuje se třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se promyje dvakrát vodou, jednou solankou, suší se nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku a získá se 8c.

d. Methyl 1 N-[4-(4-fluorfenoxy)fenyl]sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxylát (8d): K roztoku ketonu 8c (0,9 g, 2,29 mmol) v dioxanu (8 ml), methanolu (5 ml) a vodě (5 ml) se přidá methoxylaminhydrochlorid (0,6 g, 6,86 mmol) a octan sodný (1,9 g, 22,9 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním směsí hexanu : EtOAc (3:1) a získá se směs izomerů (Z/E) 8d.

4 444 4 ·· ·· 44

4 4 · 4 * 4 · 4 4 4

4444 4 4 9444

44 4 »44444

4 44 4444

449 «44 444 4444 44 44

e. Sloučenina 8d (0,63 g, 1,46 mmol) se smísí s NH2OK(8 ml, 7,4 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSC>4 a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním s CH2CI2 do 5% CH3OH/CH₂CI₂a získá se sloučenina příkladu 8.

Příklad 9

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-pyridyloxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin2R-karboxamidu:

a. Methylester cis-hydroxy-D-prolinu (9a): K roztoku cis-hydroxy-D-prolinu (6 g, 4,8 mmol) v methanolu (50 ml) se přidá po kapkách thionylchlorid (17 ml, 229 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a získá se 9a.

b. Methyl 1 N-(4-pyridyloxyfenyl)sulfonyl-4R-hydroxypyrrolidin-2R-karboxylát (9b):

K roztoku methylesteru cis-4-hydroxy-D-prolinu 9a (8,5 g, 45,8 mmol) v dioxanu (50 ml), vodě (50 ml) a triethylaminu (26 ml, 184 mmol) se při 0 °C pomalu přidá 4pyridyloxybenzensulfonylchlorid (13,0 g, 4 mmol). Směs se míchá při teplotě místnosti přes noc a zředí se 1N HCI. reakčni směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené organické vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO4 a koncentrací za sníženého tlaku se získá 9b.

c. Methyl 1N-(4-pyridyloxyfenyl)sulfonyl-4-oxopyrrolidin-2R-karboxylát (9c): K roztoku alkoholu 9b (1 g, 2,6 mmol) v acetonu (10 ml) se přidá Jonesovo činidlo (2 ml, 16 mmol, 8N roztok připravený jak je popsáno v Oxidation in Org. Chem., díl 186, str. 273). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Vzniklá zelená pevná látka se odstraní filtrací a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Reakčni směs se potom rozpustí ve vodném roztoku NaHCO₃ a extrahuje se třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se promyje solankou, suší se nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku a získá se 9c.

• · ·φ· φ · · ·φ φ· φφφ · · · · φφφφ • ··· φ φ φφφφ φ φφ φ φφφφφφ φ φ φφ φφφφ φφφ φφφ φφφ φφφφ φφ φφ

d. Methyl 1 N-(4-pyridyloxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-methoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxylát (9d): K roztoku ketonu 9c (0,35 g, 0,93 mmol) v dioxanu (5 ml), methanolu (2 ml) a vodě (2 ml) se přidá methoxylaminhydrochlorid (0,35 g, 2,79 mmol, 30% hmotn./hmotn. v H2O) a octan sodný (0,76 g, 9,3 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se 9d jako bílá pevná látka.

e. Sloučenina 9d (0,38 g, 0,93 mmol) se smísí s NH₂OK (4,4 ml, 7,4 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí preparativní HPLC s reverzní fází (90A10B, A, 95 % H2O, 5 % acetonitril, 0,1 % kyselina mravenčí; B, % acetonitril, 20 % H2O; 19 x 300 mm kolona SymmetryPrep C18) a získá se sloučenina příkladu 9 jako bílá pevná látka.

Přikladlo

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-n-butoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-ethoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxamidu:

a. Methyl 1 N-(4-n-butoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-ethoxyimino)pyrrolidin-2R-karboxylát (10a): K roztoku 2a (1,0 g, 2,82 mmol) v dioxanu (10 ml), methanolu (5 ml) se přidá o-ethylhydroxylaminhydrochlorid (0,82 g, 8,45 mmol) a octan sodný (2,3 g, 28,2 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se směs izomerů (Z/E) 10a.

b. Sloučenina 10a (0,5 g, 1,26 mmol) se smísí s NH2OK (6,7 ml, 10 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSO4 • ·· • · · · ♦ «···· • · · · · · · · ··· ··· *·· ♦··· ·· ·· a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí preparativní HPLC s reverzní fází (45A55B, A, 95 % H2O, 5 % acetonitril, 0,1 % kyselina mravenčí; B, % acetonitril, 20 % H2O; 19 x 300 mm kolona SymmetryPrep C18) a získá se sloučenina příkladu 10.

Příklad 11

Příprava N-hydroxy 1N-(4-methoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-Nterc.butoxyimino)pyrrolidin-2R-karboxamidu:

a. Methyl 1 N-(4-methoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-terc.butoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxylát (11a): K roztoku 1a (5,0 g, 15,96 mmol) v dioxanu (50 ml), methanolu (15 ml) se přidá o-(terc.butyl)hydroxylaminhydrochlorid (5,0 g, 40 mmol) a octan sodný (13 g, 160 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou.

Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSC>4 a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se směs izomerů (Z/E) 11a.

b. Sloučenina 11 a (0,4 g, 1,04 mmol) se smísí s NH2OK (6 ml, 8 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojená EtOAc vrstva se suší nad MgSO4 a koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí preparativní HPLC s reverzní fází (45A55B, A, 95 % H2O, 5 % acetonitril, 0,1 % kyselina mravenčí; B, % acetonitril, 20 % H2O; 19 x 300 mm kolona SymmetryPrep C18) a získá se sloučenina příkladu 11.

Příklad 12

Příprava N-hydroxy 1N-(4-n-butoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-Nterc.butoxyimino)pyrrolidin-2R-karboxamidu:

a. Methyl 1 N-(4-n-butoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-terc.butoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxylát (12a): K roztoku 2a (1,50 g, 4,23 mmol) v 1,4-dioxanu (15 ml) a • ··«· · ·· ·· ·· ♦ ♦ · · · · · 9 9··

9999 9 9 9999 • 9 9 · *·····

9 9 9 9 9 9 9 ··· ·«· ··>*« · 9 99 methanolu (5 ml) se přidá butoxylaminhydrochlorid (1,59 g, 12,7 mmol) a octan sodný (3,49 g, 42,5 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakčni směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené organické vrstvy se promyjí nasyceným vodným NaCI, suší se nad Na₂SO4 a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií (silikagel, 15% EtOAc/hexany) a získá se žádaný produkt jako směs izomerů (Z/E) 12a.

b. Sloučenina 12a (1,07 g, 2,51 mmol) se smísí s roztokem NH₂OK(11,1 ml, 20 mmol, 1,8 M v methanolu) a směs se míchá 4 hodiny při teplotě místnosti. Reakčni směs se ochladí v ledové lázni, okyselí 1N vodnou HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené organické extrakty se suší nad Na₂SO₄, filtrují se a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií (silikagel, 4% CH₃OH/CH₂CI₂a získá se sloučenina příkladu 12 jako směs izomerů (Z/E).

Příklad 13

Příprava N-hydroxy 1 N-[4-(4-fluorfenoxy)fenyl]sulfonyl-4-(Z,E-Nterc.butoxyimino)pyrrolidin-2R-karboxamidu:

a. Methyl 1 N-[4-(4-fluorfenoxy)fenyl]sulfonyl-4-(Z,E-N-terc.butoxyimino)pyrrolidin-2Rkarboxylát (13a): K roztoku 8c (0,82 g, 2,08 mmol) v dioxanu (8 ml), methanolu (5 ml) a vodě (5 ml) se přidá o-(terc.butyl)hydroxylaminhydrochlorid (0,78 g, 6,25 mmol) a octan sodný (1,7 g, 20,8 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakčni směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené organické vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se směs izomerů (Z/E) 13a.

b. Sloučenina 13a (0,95 g, 2,08 mmol) se smísí s roztokem NH₂OK (10 ml, 16,6 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes při teplotě místnosti. Reakčni směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené organické extrakty se suší nad MgSO₄ a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním 5% CH₃OH/CH₂CI₂a získá se sloučenina příkladu 13.

• ··· · • · · • 9 99

Příklady 14 až 15

Následující tabulka ukazuje struktury sloučenin popsaných v příkladech 14 a 15:

Příklad	C	D
14	-CH2CH2CH2CH3	-ch2
15	-ch2ch2ch2ch3	-O

-O-C odpovídá substituentu R2 ve vzorci I, když R2 je fenyl.

D odpovídá členu heterocyklického kruhového zbytku, když Z ve vzorci I je N-W a W je heterocykloalkyl.

Příklad 14

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-n-butoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-piperidinimino)pyrrolidin2R-karboxamidu:

a. Methyl 1N-(4-n-butoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-piperidinimino)pyrrolidin-2Rkarboxylát (14a): K roztoku 2a (2,5 g, 7,04 mmol) v dioxanu (20 ml) a methanolu (15 ml) se přidá 1-aminopiperidin (1,14 ml, 10,56 mmol) a octan sodný (5,7 g, 70 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou. Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené organické vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSC>4 a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se sloučenina 14a.

« 44 44 *Γ · 4 *444 · 4 4 4 4 * 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4

4·4 4444 4 · 44 • 4

b. Sloučenina 14a (0,65 g, 1,49 mmol) se smísí s roztokem NH₂OK (4,4 ml, 7,45 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Reakční směs se okyselí 1N HCI a potom se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc se suší nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním CH3OH/CH₂CI₂(5:95) a získá se sloučenina příkladu 14.

Příklad 15

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-n-butoxyfenyl)sulfonyl-4-(Z,E-N-morfolinimino)pyrrolidin2R-karboxamidu:

a. Methyl 1 N-(4-n-butoxyfenyl)suífonyl-4-(Z,E-N-morfolininimino)pyrrolidin-2Rkarboxylát (15a): K roztoku 2a (1,5 g, 4,2 mmol) v dioxanu (20 ml), methanolu (15 ml) a vodě (5 ml) se přidá 1-aminomorfolin (0,52 ml, 5,04 mmol) a octan sodný (3,4 g, 42 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se vodou.

Reakční směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se sloučenina 15a.

b. Sloučenina 15a (2 g , 4,2 mmol) se smísí s roztokem NH₂OK (13 ml, 22 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Potom se směs neutralizuje 1N HCI na pH cca 7, a směs se koncentruje se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním CH₃OH/CH₂CI₂ (5:95) a získá se sloučenina příkladu 15.

• ···· ·

• ··* • 9 9

<4

A · 4 · t 9 9 9 · 4 ·

4 4 9 ·· 99

Příklady 16 až 49

Následující tabulka ukazuje struktury sloučenin popsaných v příkladech 16 až 49:

N

OF

Příklad	E	F
16	4-NO2-C6H4-	ch2ch=ch2
17	4-ί-ΒυΟ-ΟθΗ4-	CH2-C5H4-p-CF3
18	4-<C6H5)O-C6H4-	CH2-C6H4-m-CI
19	4-(4-F-CgH4)O-C6H4-	CH2-C6H4-o-CI-p-F

20	4-(4-C!-C6H4)O-C6H4-	CH2-C6H4-o-NO2
21	4-(4-Βγ-06Η4)0-06Η4-	CH2-C6H4-o-OMe
22	4-(C6H4)O-C6H4-	CH2-C6H4-p-CI
23	4-(O-CgH4)O-C6H4~	ch2ch2-c6h5
24	4-(4-CN-C6H4)O-C6H4-	h2c n x> cr s
25	4-(N-C6H4)O-C6H4-	C(O)CH(Ph)CH=CHPh
26	4-i-PrO-C6H4-	y-f/ \ h2c / \=/
27	4-n-PrO-C6H4-	CH2C(O)NHC6H4-p-CI
28	4-Br-C6H4-	CH2C(O) morfolinyl
29	4-C5H5-C6H4-	CH2C(O)NHC6H4-o-OMe
30	4-(4-F-C6H5)-C6H4-	CH2C(O)NHCH2C6H4-p-CI
31	4-(4-Br-C6H5)-C6H4-	O O^ll Q S-~. w
32	4-(4-Me2N-CgH4)-C5H4-	ch2cn
33	4-(4-CN-C6H4)-C6H4-	ch2c6h5
34	4-(4-MeO-C6H4)-C6H4-	CH2C6H4-p-NO2
35	4-(4-C5H4N)O-C6H4-	CH2CH(CH3)2
36	4-(3-C5H4N)O-C6H4-	CH(CH3)2
37	4-(2-C5H4N)O-C6H4-	ch2ch=ch2
38	C6H5CH2CH2-	CH2-C6H4-p-CF3
39	C6H5CH2-	CH2-C6H4-m-CI
40	(4-C5H4N)CH2CH2-	CH2-C6H4-o-CI-p-F
41	(2-C5H4N)CH2CH2-	CH2-C6H4-o-NO2
42	4-(C6Hh)O-C6H4-	CH2-C6H4-o-OMe
43	4-(C5H-|-|)O-C6H4-	CH2-C6H4-p-CI
44	4-(C6H13)O-C6H4-	ch2ch2-c6h5
45	4-(CH3OCH2CH2)O-C6H4-	ch2cn
46	5-(2-pyridinyl)-2-thienyl-	ch2c6h5
47	5-(3-isoxazolyl)-2-thienyl-	CH2C6H4-p-NO2
48	5-(2-(methylthio)pyrimidin-4-yl)- 2-thienyl-	CH2CH(CH3)2

E odpovídá R₂ ve vzorci I.

F odpovídá R4 ve vzorci I, když Z je N-OR4.

Me odpovídá methylu (CH3).

Sloučeniny příkladu 16 až 49 se připraví za použití v podstatě stejných metod, jak jsou popsány v příkladech 3 až 13, příslušnou náhradou výchozího materiálu. Odborník může změnit teplotu, tlak, atmosféru, rozpouštědla nebo pořadí reakcí, jak je to vhodné. Dále, odborník může použít chránících skupin k potlačení vedlejších reakcí nebo ke zvýšení výtěžku. Všechny takové modifikace mohou být snadno provedeny odborníkem v organické chemii a spadají do rozsahu vynálezu.

9 99 9

999

• 9 • 9 • 9

Příklady 50 až 72

Následující tabulka ukazuje struktury sloučenin popsaných v příkladech 50 až 72:

O

Příklad	G	H	1
50	4-NO2-C6H4-	-ch3	-ch3
51	4-ABuO-C6H4-	-ch3	-Ph
52	4-n-PrO-C6H4-	-Ph	-CH2Ph
53	4-n-PrO-C6H4-	-CH2Ph	-CH2Ph
54	4-n-PrO-C6H4-	-ch3	-C(S)NH2
55	4-n-PrO-C6H4-	-ch3	-C(S)NHCH3
56	4-n-PrO-C6H4-	-ch3	C,\^%^/CF3
57	4-(C6H5)O- C6H4-	-ch3	rYcl
58	4-(C6H5)O- C6H4-	-ch3	Cl
59	4-n-PrO-C6H4-	-ch3	Cl
60	4-n-PrO-C6H4-	-ch3	HN\ p

61	4-(C6H5)O- C6H4-	-H	-C(O)C6H4-p-OH
62	4-n-PrO-C6H4-	-H	-C(O)CH3
63	4-n-PrO-C6H4-	-H	-C(S)NHCH3
64	4-(C6H5)O- C6H4-	-H	-2-pyrídyl
65	5-(2-pyridinyl)-2- thienyl-	-H	-Ph
66	4-n-PrO-C6H4-	-H	-ch2c6h5
67	5-(2-pyridinyl)-2- thienyl-	-H	-C(O)-2-furanyl
68	5-(2-pyridinyl)-2- thienyl-	-H	-C(O)-2-thienyl
69	4-n-PrO-C6H4-	-H	-C(O)-2-pyridyl
70	4-n-PrO-C6H4-	-H	-C6H4-p-SO2CH3
71	4-(4-C5H4N)O- C6H4-	-H	-C(O)C6Hs
72	4-(C6H5)O- C6H4-	-Ph	-Ph

G odpovídá R₂ ve vzorci I.

H a I odpovídají nezávisle R₄ ve vzorci I, když Z je N-NR₄R₄.

Sloučeniny příkladu 50 až 72 se připraví za použití v podstatě stejných metod, jak jsou popsány v příkladech 14 a 15, příslušnou náhradou výchozího materiálu. Odborník může změnit teplotu, tlak, atmosféru, rozpouštědla nebo pořadí reakcí, jak je to vhodné. Dále, odborník může použít chránících skupin k potlačení vedlejších reakcí nebo ke zvýšení výtěžku. Všechny takové modifikace mohou být snadno provedeny odborníkem v organické chemii a spadají do rozsahu vynálezu.

Příklady 73 až 83

Následující tabulka ukazuje struktury sloučenin popsaných v příkladech 73 až 83:

• ·

O

0 HO. λ Ν Η	N-K
Příklad	J	K
73	4-NO2-C6H4-
74	4-i-BuO-C6H4-	χο o
75	4-n-PrO-C6H4-	'Ύ
76	4-n-PrO-C6H4-	Y>
77	4-n-PrO-C6H4-	/ O P
78	4-(4-C5H4N)O- C6H4-	0 vN,>
79	4-(4-C5H4N)O- C6H4-	0
80	4-n-PrO-C6H4-	Pf
81	4-n-PrO-C6H4-	/\/OH Pj

• · · · · « ΐ · · ·« • · · · · · · · · •«· · · · · · · ·· · ·«»·*· • · · · · · ·

82	4-(4-C5H4N)O- C6H4-	yQ xY 0
83	4-(4-C5H4N)O- c6h4-	Y> \Y 0

J odpovídá R₂ ve vzorci I.

K odpovídá R₄ ve vzorci I, když Z je N-R₄R₄ a jedno R je vodík.

Součeniny příkladu 73 až 83 se připraví za použití v podstatě stejných metod, jak jsou popsány v příkladech 14 a 15, příslušnou náhradou výchozího materiálu. Odborník může změnit teplotu, tlak, atmosféru, rozpouštědla nebo pořadí reakcí, jak je to vhodné. Dále, odborník může použít chránících skupin k potlačení vedlejších reakcí nebo ke zvýšení výtěžku. Všechny takové modifikace mohou být snadno provedeny odborníkem v organické chemii a spadají do rozsahu vynálezu.

Příklad 84

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-methoxyfenyl)sulfonyl-4-methylenpyrrolidin-2Rkarboxamidu

a. Methyl 1 N-(4-methoxyfenyl)sulfonyl-4-methylenpyrrolidin-2R-karboxylát (84 a):

K roztoku methyltrifenylfosfoniumbromidu (1,75 g, 4,78 mmol) v 10 ml bezvodého THF se při 0 °C po kapkách během 15 minut pod argonem přidá lithium bis(trimethylsilyl)amid (5,74 ml, 5,74 mmol, 1,0 M roztok v THF. Potom se pomalu přidá roztok 1a (1,5 g, 4,78 mmol) v THF (25 ml). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se chloridem amonným. Reakční směs se extrahuje třikrát

82	4-(4-C5H4N)O- C6H4-	°γΧΖ) W o
83	4-(4-C5H4N)O- C6H4-	v> o

J odpovídá R₂ ve vzorci I.

K odpovídá R₄ ve vzorci I, když Z je N-R₄R₄ a jedno R je vodík.

Součeniny příkladu 73 až 83 se připraví za použití v podstatě stejných metod, jak jsou popsány v příkladech 14 a 15, příslušnou náhradou výchozího materiálu. Odborník může změnit teplotu, tlak, atmosféru, rozpouštědla nebo pořadí reakcí, jak je to vhodné. Dále, odborník může použít chránících skupin k potlačení vedlejších reakcí nebo ke zvýšení výtěžku. Všechny takové modifikace mohou být snadno provedeny odborníkem v organické chemii a spadají do rozsahu vynálezu.

Příklad 84

Příprava N-hydroxy 1 N-(4-methoxyfenyl)sulfonyl-4-methylenpyrrolidin-2Rkarboxamidu

a. Methyl 1 N-(4-methoxyfenyl)sulfonyl-4-methylenpyrrolidin-2R-karboxylát (84 a):

K roztoku methyltrifenylfosfoniumbromidu (1,75 g, 4,78 mmol) v 10 ml bezvodého THF se při 0 °C po kapkách během 15 minut pod argonem přidá lithium bis(trimethylsilyl)amid (5,74 ml, 5,74 mmol, 1,0 M roztok v THF. Potom se pomalu přidá roztok 1a (1,5 g, 4,78 mmol) v THF (25 ml). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a zředí se chloridem amonným. Reakční směs se extrahuje třikrát • ·· · • * · s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se promyjí 1N HCI, vodou, vodným NaHC03, solankou, suší se nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku a získá se olej, který se čistí sloupcovou chromatografií eluováním s EtOA/hexan (3/7) a získá se exomethylen 84a.

b. Sloučenina 84a (0,26 g, 0,83 mmol) se smísí s roztokem NH₂OK (3,7 ml, 6,64 mmol, 1,7 M v methanolu) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Potom se směs neutralizuje 1N HCI a směs se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené EtOAc vrstvy se suší nad MgSO4 a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí sloupcovou chromatografií eluováním CH₂CI₂: CH3OH (95:5) a získá se sloučenina příkladu 84.

Příklady 85 až 91

Následující tabulka ukazuje struktury sloučenin popsaných v příkladech 85 až 91:

Příklad	L	M
85	4-PhO-C6H4-	-H
86	4- n-PrO-CeH4-	-H
87	4-(4-C5H4N)O-C6H4-	-ch3
88	4-(4-C5H4N)O-C6H4-	-Cl
89	4-(4-C5H4N)O-C6H4-	-F
90	4-n-PrO-C6H4-	-CO2Me
91	4-n-PrO-C6H4-	-CN

-O-L odpovídá substituentu R₂ ve vzorci I, když R₂ je fenyl. M odpovídá R₆ ve vzorci I, když Z je CR₆R652 • ·· 44 44

4 · 4 4 49 4

9 9 4 9 4

4 4 4 4 4 9

4 4 9 4 9

4449444 44 <4

Sloučeniny příkladu 85 až 87 se připraví za použití v podstatě stejného postupu, jak je popsáno v příkladu 84 příslušnou náhradou výchozího materiálu. Odborník může změnit teplotu, tlak, atmosféru, rozpouštědla nebo pořadí reakcí, jak je to vhodné. Dále, odborník může použít chránících skupin k potlačení vedlejších reakcí nebo ke zvýšení výtěžku. Všechny takové modifikace mohou být snadno provedeny odborníkem v organické chemii a spadají do rozsahu vynálezu. Sloučenina příkladu 88 se připraví za použití sekvence, která zahrnuje olefinační postup (popsán v J. Chem. Soc. Chem. Commun., 1972, 443). Sloučenina příkladu 89 se připraví za použití sekvence, která zahrnuje olefinační postup (popsán v Tetrahedron Lett. 1990, 31, 5571). Sloučenina příkladu 90 se připraví za použití sekvence, která zahrnuje olefinační postup (popsán v Tetrahedron, 1993, 49, 6821). Sloučenina příkladu 91 se připraví za použití sekvence, která zahrnuje olefinační postup (popsán v J. Am. Chem. Soc., 1962, 84, 3370).

Příklady 92 až 96

Následující tabulka ukazuje struktury sloučenin popsaných v příkladech 92 až 96:

Příklad	n	P
92	1	-ch2
93	2	-ch2
94	2	-o
95	2	-s
96	2	-so2

-O-P odpovídá členskému atomu Z ve vzorci I, když Z je kruh.

Ί»

Sloučeniny příkladu 92 až 96 se připraví v podstatě stejným způsobem jak je popsáno v příkladu 84 za použití vhodného ylidového prekurzoru odvozeného od příbuzného bromidového prekurzoru. Odborník může změnit teplotu, tlak, atmosféru, rozpouštědla nebo pořadí reakcí, jak je to vhodné. Dále, odborník může použít chránících skupin k potlačení vedlejších reakcí nebo ke zvýšení výtěžku. Všechny takové modifikace mohou být snadno provedeny odborníkem v organické chemii a spadají do rozsahu vynálezu.

Příklady 97 až 98

Následující tabulka ukazuje struktury sloučenin popsaných v příkladech 97 a 98:

Příklad	T
97	-CH2CH2CH3
98	-Ph

-O-T odpovídá substituentu R₂ ve vzorci I, když R₂ je fenyl.

Sloučeniny příkladu 97 a 98 se připraví za použití sekvence, která zahrnuje olefinační postup (popsáno v Synthesis, 1978, 385).

Prostředky a způsoby použití příkladů

Sloučeniny podle vynálezu jsou použitelné k přípravě prostředků pro léčbu nemocí a podobně. Následující prostředky a příklady postupů neomezují vynález, pouze slouží jako návod pro odborníky, aby bylo možné připravit a použít sloučeniny, prostředky a

• · • · · ♦ · * způsoby podle vynálezu. V každém případě mohou být další sloučeniny podle vynálezu nahrazeny například sloučeninou uvedenou dále s podobnými výsledky. Odborník si uvědomuje, že příklady poskytují pouze návod a mohou být měněny v závislosti stavu, který má být léčen a stavu pacienta.

Příklad A

Prostředek pro tabletu pro orální podání podle předkládaného vynálezu zahrnuje:

Složka: Množství:

Sloučenina podle příkladu 2 15 mg

Laktóza 120 mg

Kukuřičný škrob 70 mg

Mastek 4 mg

Stearát hořečnatý 1 mg

Žena o hmotnosti 60 kg, trpící revmatickou artritidou se ošetří podle způsobu podle vynálezu. Konkrétně se podávaly denně po dobu 2 let uvedenému subjektu 3 tablety. Na konci tohoto období byla pacientka vyšetřena a bylo zjištěno, že zánětlivá ložiska byla redukována a pohyblivost se zlepšila bez průvodní bolesti.

Příklad B

Kapsle pro orální podání podle předkládaného vynálezu zahrnuje:

Složka: Množství:

Sloučenina podle příkladu 3 15 %

Polyethylenglykol 85 %

Muž o hmotnosti 90 kg, trpící osteoartritidou se ošetří způsobem podle vynálezu. Konkrétně se podávaly denně po dobu 5 let uvedenému subjektu kapsle obsahující 70 mg sloučeniny příkladu 3. Na konci tohoto období byl pacient vyšetřen ortoskopicky a nebyl zjištěn žádný další rozvoj erozí/fibrilací v artikulární chrupavce.

• 4 « 4 «

4 4 4

Příklad C

Prostředek na bázi fyziologického roztoku pro lokální podání podle předkládaného vynálezu zahrnuje:

Složka: Množství:

Sloučenina podle příkladu 6 5 %

Polyvinylalkohol 15 %

Fyziologický roztok 80 %

Pacient s hlubokou odřeninou rohovky si aplikoval kapku do každého oka dvakrát denně. Léčení bylo urychleno bez jakýchkoliv dalších následků.

Příklad D

Topický prostředek pro lokální podání podle předkládaného vynálezu zahrnuje:

Složka:

Sloučenina podle příkladu 20

Benzalkoniumchlorid

Thimerosal d-Sorbitol

Glycin

Aromatické látky Čištěná voda Celkem

Množství (% hmotn./objem):

0,20

0,02

0,002

5,0

0,35

0,075

q.s.

100,00

Pacient trpící popáleninou chemikálií si potíral zranění při každém převlékání. Po uzdravení nebyly patrné žádné jizvy.

Příklad E

Inhalační aerosolový prostředek podle předkládaného vynálezu zahrnuje:

• Φ φφ φ φ φ φ φ φ φ » φ φ φ φ

Složka:	Množství (% hmotn./objem)
Sloučenina podle příkladu 14	5,0
Alkohol	33,0
Kyselina askorbová	0,1
Menthol	0,1
Sacharin sodný	0,2
Hnací látka (F12, F114	q.s
Celkem	100,00

Pacient trpící astmatem inhaloval do úst 0,01 ml prostředku z aplikačního dávkovacího aparátu při potížích. Všechny symptomy astmatu vymizely.

Příklad F

Topický oční prostředek podle předkládaného vynálezu zahrnuje:

Složka:	Množství (% hmotn./objem)
Sloučenina podle příkladu 84	0,10
Benzalkoniumchlorid	0,01
EDTA	0,05
Hydroxyethylcelulóza (NATROSOL M)	0,50
Metabisulfit sodný	0,10
Chlorid sodný (0,9%)	q.s.
Celkem	100,0

Muž o hmotnosti 90 kg trpící ulceracemi rohovky se ošetří způsobem podle vynálezu. Konkrétně, po dobu 2 měsíců mu byl podáván fyziologický roztok obsahující 10 mg sloučeniny podle příkladu 84 do postiženého oka dvakrát denně.

Příklad G

Prostředek pro parenterální podání podle předkládaného vynálezu zahrnuje:

Složka:

Množství • 9

100 mg/ml nosiče

Sloučenina podle příkladu 53 Nosič:

pufr citrátu sodného s (hmotn. % nosiče): lecitin karboxymethylcelulóza povidon methylparaben propylparaben

0,48 % 0,53 0,50 0,11 0,011

Shora uvedené složky se smísí za vytvoření suspenze. Přibližně 2,0 ml suspenze se podá pomocí injekce lidskému subjektu s premestatickým nádorem. Dávka se aplikuje do místa předpokládaného nádoru. Tato dávka se podává pacientovi dvakrát denně po dobu přibližně 30 dnů. Po této době příznaky nemoci ustupují a dávka se postupně sníží.

Příklad H

Prostředek ve formě ústní vody podle předkládaného vynálezu zahrnuje:

Složka:

Sloučenina podle příkladu 73

SDA 40 alkohol

Chuťová přísada

Emulgátor

Fluorid sodný

Glycerin

Sladidlo

Kyselina benzoová Hydroxid sodný Barvivo Voda

Množství (% hmotn./objem): 3,00 8,00 0,08 0,08 0,05 10,00 0,02 0,05 0,20 0,04 do 100%

Pacient s nemocí dásní používal 1 ml ústní vody třikrát denně k zabránění další orální degenerace.

Příklad I

Pastilka podle předkládaného vynálezu zahrnuje:

Složka:

Sloučenina podle příkladu 92

Sorbitol

Manitol

Škrob

Sladidlo

Ochucovadlo

Barvivo

Kukuřičný sirup

Množství (% hmotn./objem): 0,01 17,50 17,50 13,60 1,20 11,70 0,10 doplnit do 100 %

Pacient užíval pastilky k zabránění ztráty implantátu v horní čelisti.

Příklad D

Prostředek pro žvýkačku podle předkládaného vynálezu zahrnuje:

Složka:

Sloučenina podle příkladu 2

Krystalický sorbitol

Základ žvýkací gumy Paloja-T

Sorbitol (70% vodný roztok)

Manitol

Glycerin

Ochucovadlo

Množství (% hmotn./objem) 1,00

38,44

20,00

22,00

10,00

7,56

1,00

Pacient užíval žvýkačky k zabránění ztráty zubních protéz.

Příklad K

444 » 44

4 4

4 4

4 4

4 4 k 44

Množství (% hmotn./objem): 4,0

50,656

0,05

0,01

0,12

0,09

12,38

I, 27 15,0

II, 0

5,0

0,2

0,15

0,0088

0,064

0,0012

Složka:

Sloučenina podle příkladu 3 Voda USP Methylparaben Propylparaben Xantanová guma Guarová guma Uhličitan vápenatý Odpěňovadlo Sacharóza Sorbitol Glycerin Benzylakohol Kyselina citrónová Chladivo Ochucovadlo Barvivo

Prostředek se připraví nejprve smícháním 80 kg glycerinu a veškerého benzylakoholu a zahřívá se na 65 °C a potom se pomalu přidá za míchání společně methylparaben, propylparaben, voda, xantanová guma a guarová guma. Tyto složky se míchají okolo 12 minut v Silversonově inline mixéru. Pak se pomalu přidají následující složky v následujícím pořadí: zbytek glycerinu, sorbitol, odpěňovadlo C, uhličitan vápenatý, kyselina citrónová a sacharóza. Zvlášť se spojí ochucovadlo a chladivo a pomalu se přidá k ostatním složkám. Celá směs se míchá 40 minut. Pacient užíval prostředek k zabránění zarudnutí při kolitidě.

Všechny reference zde popsané se uvádějí jako odkaz.

V případě, že je popisováno konkrétní provedení podle vynálezu, je pro odborníka jasné, že je možné uskutečnit řadu změn a modifikací předmětu vynálezu, aniž by tím byl překročena podstat a rozsah předkládaného vynálezu. Všechny takové modifikace, které spadají do rozsahu vynálezu jsou zahrnuty v přiložených nárocích.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY <mo1. Pyrrolidinová hydroxamátová sloučenina mající následující obecný vzorec:

   _a kde ‘ a) Ri je OH, alkoxy nebo NR₃OR₃, kde každé R₃ je nezávisle vybráno ze souboru, * který zahrnuje vodík, nižší alkyl a acyl;

   b) Xje SO₂, CO, CO2, CONR5, PORsnebo kovalentní vazba, kde R₅ je vybráno ze souboru, který zahrnuje vodík, alkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocykloalkyl, aryloxy nebo heteroaryloxy;

   c) R₂ je vybráno ze souboru, který zahrnuje vodík, alkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocykloalkyl, aryloxy nebo heteroaryloxy;

   d) Z je vybráno ze souboru, který zahrnuje:

   (i) N-W, kde n je alespoň 1 a W je vybráno ze souboru, který zahrnuje aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocykloalkyl;

   (ii) N-OR4, N-SR4, N-NR4R4 nebo N-CR4R4R4, kde n je alespoň 1 a každé R₄ je nezávisle vybráno ze souboru, který zahrnuje vodík, alkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocykloalkyl;

   *. Q ; (iii) n—c-q—r₄ kde n je alespoň 1 a každé Q je nezávisle vybráno ze souboru zahrnující S nebo O;

   (iv) n—c-r_4i kde _n je alespoň 1;

   (v) CR6R6, kde každé Reje nezávisle vybráno ze souboru, který zahrnuje vodík, halo, alkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocykloalkyl a kyano;

   (vi) kruh, kde uvedený kruh je vybrán ze souboru, který zahrnuje cykloalkyl a heterocykloalkyl;

   (vii) ···· ··· • · · · · • · · · · • 9 9 9 9 9

   9 9 9 9 9

   999 99 99 •''χ

   Re c-r₄ ii

   Q (ix) C=CR4R4; a (x) C=V, kde V je kruh, kde uvedený kruh je vybrán ze souboru, který zahrnuje cykloalkyl a heterocykloalkyl;

   (e) m a n jsou vybrány z celých čísel 0 až okolo 4 a m + n je od okolo 2 do okolo 7 a všechny optické izomery, diastereomery nebo enantiomery nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, solváty, biohydrolyzovatelné amidy, estery nebo imidy.
2. 2. Pyrrolidinová hydroxamátová sloučenina podle nároku 1, kde m a n jsou celá čísla nezávisle vybraná z 1 až okolo 4 a m + n je od okolo 2 do okolo 7.
3. 3. Pyrrolidinová hydroxamátová sloučenina podle nároku 1 nebo 2, kde Z je N-OR4 a R4je vodík nebo alkyl
4. 4. Pyrrolidinová hydroxamátová sloučenina podle nároku 1 nebo , kde Z je CReR6, kde každé R6 je nezávisle vodík, halogen nebo nižší alkyl.

   « >

   • '
5. 5. Pyrrolidinová hydroxamátová sloučenina podle nároku 1 nebo 2, kde Z je kruh, kde uvedený kruh je vybrán ze souboru zahrnující cykloalkyl a heterocykloalkyl.

   *
6. 6. Pyrrolidinová hydroxamátová sloučenina podle kteréhokoliv z předchozích nároků, kde R2 je aryl nebo heteroaryl.
7. 7. Pyrrolidinová hydroxamátová sloučenina podle kteréhokoliv z předchozích nároků

   4 ·

   4 4

   4 4 4

   4 4 4

   4 4 4

   4 4 4 4

   44 «4 kde Ri jeNHOHaXje SO₂.
8. 8. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že zahrnuje (a) bezpečné a účinné množství pyrrolidinové hydroxamátové sloučeniny podle kteréhokoliv z předchozích nároků; a (b) farmaceuticky přijatelný ester
9. 9. Použití pyrrolidinové hydroxamátové sloučeniny podle nároku 1, 2, 3, 4, 5, 6 nebo 7 pro přípravu léčiva pro prevenci nebo léčbu nemoci spojené s nežádanou aktivitou metaloproteázy v savčím subjektu.
10. 10. Použití podle nároku 9, vznačující se t í m, že nemoc spojená s nežádoucí aktivitou metaloproteázy je vybrána ze souboru, který zahrnuje: artritidu, rakovinu, násobnou sklerózu, kardiovaskulární choroby, choroby kůže, choroby očí, zánět, muskuskeletární nemoci, kachexii a nemoci dásní.