CZ20002964A3 - Způsob a zařízení pro ověření pravosti předmětu - Google Patents

Abstract

Ovéřovacím znakem pravosti ověřovací značkyje hodnota strmosti v předem dané oblasti vlnových délek spektrální křivky tohoto barevného znaku. Pro zjištění této hodnoty strmosti potřebná měřená hodnota se zjišťuje a vyhodnocuje prostřednictvím ozáření ověřovacího znaku pravosti zářením (ai, a2) v různých oblastech vlnových délek. Výhodně se provádí časové multiplexované ozařování zářením v různých oblastech vlnových délek.

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká způsobu a zařízení pro ověření pravosti ověřovacích znaků, jako jsou barevné značky vytvořené na předmětech, zejména vytištěné na dokumentech, cenných papírech a podobně.

Dosavadní stav techniky

Z dosavadního stavu techniky je známo opatřovat, zejména potiskovat, tiskoviny, zejména jako jsou výhodně cenné papíry bankovky a podobně, barevnými znaky, prostřednictvím kterých na základě jimi vytvořeného ověřovacího znaku je možné ověřit pravost těchto uvedených předmětů.

Z DE-C-3020652 je známo použít pro ověřovací znaky/ značky speciálně vybrané/vytvořené tiskové barvy. Například na dokument vytištěný barevný vzor, sloužící pro ověřovací účely, bude například osvětlen prostřednictvím xenonové bleskové žárovky. Z těchto barev se na základě vlnových délek takového ozáření vysílá emitované/odražené luminiscenční/fluorescenční záření. Toto vystupující záření se v podrobí v detekčním zařízení spektrální analýze a na základě výsledků této spektrální analýzy se rozhodne, zda tento ozářený znak má ověřovací znak pravosti. Bohužel je ale pro padělatele relativně snadno možné, aby analyzovali a napodobili barviva použitá pro takového tiskové barvy pro ověřovací pravostní znaky. Popisovaný systém může být tudíž chybující a prakticky zcela bezcenný při ověřování pravosti, pokud není použit se speciální pro tyto speciálně vytvořené tiskové barvy použitelnou optikou s nej různějšími • «

II »· interferenčními filtry a podobně pro jednotlivá ověřovací zařízení.

Cílem předkládaného vynálezu je tudíž navrhnout provozní postup pro takové ověřovací zařízení, který může pracovat bez uvedené komplikované optiky a který je realizovatelný jednoduchým způsobem s běžnými elektronickými součástkami. Toto zařízení by výhodně mělo být lehké, aby bylo použitelné rovněž jako přenosný ověřovací přístroj.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo prostřednictvím způsobu definovaného v patentovém nároku 1 a prostřednictvím zařízení definovaného v patentovém nároku 8. Výhodná provedení způsobu a zařízení jsou definována v jednotlivých závislých patentových nárocích.

Předkládaný vynález spočívá ve zjištění, že prostřednictvím vždy pouze úzkopásmového ozáření/vybuzení (barvy) ověřovací značky v nejméně dvou vzájemně různých (které se nejvýše jen málo přesahují) oblastech vlnových délek jsou zjistitelné charakteristické hodnoty intenzity jednotlivých vlnových délek, oddálených v předem daném odstupu vlnových délek, ze spektrální křivky, to jest závislosti intenzity na vlnových délkách, charakteristické pro tuto barvu respektive pro jednotlivé střední hodnoty jednotlivých úzkopásmových oblastí vlnových délek. Z měření ve více, nejméně ve dvou takových sousedících úzkých oblastech vlnových délek je možné potom odvodit jednotlivou hodnotu stoupání uvedené charakteristické spektrální křivky pro tuto barvu a ověřit ji jako ověřovací znak pravosti.

• · • · *

• · · « »« ·« ·«·

Β· ··

Další vysvětlení způsobu vyplývají z ještě následujícího popisu jednotlivých provedení ověřovacího zařízení pracujícího podle způsobu podle předkládaného vynálezu.

Snímání charakteristické spektrální křivky barvy je v jiných souvislostech běžné a k tomu používaná zařízení jsou známá. Jak bylo uvedeno již výše, jsou pro spektrální analytické vyhodnocení barvy potřebná různá optická zařízení buď selektující vlnové délky nebo nastavitelná prostřednictvím selekce vlnových délek alespoň na straně vysílání nebo příjmu.

U předkládaného vynálezu je ale navrženo použití jednotlivé vysílací oblasti vlnových délek a detektory, které nemusí být nezbytně selektivní pro vlnové délky, což představuje zjednodušení, které je základem předkládaného vynálezu. Podle předkládaného vynálezu pracující ověřovací zařízení je vytvořeno, popřípadě je provozováno, tak, že zde navršené vysílání záření různých úzkých oblastí vlnových délek podle jedné výhodné varianty ověřovacího zařízení probíhá pouze v časovém multiplexu, to jest nikdy současně pro různé oblasti vlnových délek. Podle předkládaného vynálezu budou použity rozdílné zdroje záření, výhodně luminiscenční diody, které vždy při různých vlnových délkách vysílají záření pouze v úzké oblasti vlnových délek, a které je možné jednoduchým způsobem přepínat v časovém multiplexu. Potom je možné podle této varianty předkládaného vynálezu použít detekční zařízení, které nemusí mít vlastnost selekce vlnových délek. Z toho vyplývá výhoda, že je možné použít ne-selektivní detektor, který je stejně citlivý pro všechny případné oblasti vlnových délek, což uspoří korekce.

« ft * « · » » » » · · ♦ • ι « · « « ··· ·«·· ««· · «· ·« ·· *♦ ·*

Ověřovací zařízení pracující podle předkládaného vynálezu je vytvořeno tak, že provádí časově multiplexované ozařování ve vybraných předem daných různých úzkých oblastech vlnových délek a že je spolehlivě měřitelná strmost (stoupání) křivky měřeného signálu jako předem daný ověřovací znak pravosti prostřednictvím uspořádání detektoru, které k jednotlivému časovému okamžiku stejnoměrně kvantitativně určuje záření (opět) vystupující z ozářeného ověřovacího znaku a dopadající do detektoru. To je podle předkládaného vynálezu proveditelné s příslušně jednodušším nebo chudším technickým vybavením. S předkládaným vynálezem mohou být rozlišeny vzájemně různé tiskové barvy, to jest pravá barva s ověřovacím znakem pravosti od jiné barvy, která tento ověřovací znak pravosti nemá. To platí také tehdy, když širokopásmový detektor, použitý podle předkládaného vynálezu, má integrální detekční vlastnosti shodné pro celou snímanou spektrální oblast pro obě barvy.

Další vysvětlení předkládaného vynálezu budou provedena na základě připojených výkresů, které představují doplňkové objasnění vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l a obr. la znázorňují vždy principiální schéma zařízení podle vynálezu;

Obr.2 znázorňuje graf křivek pro spektrální hodnotu odrazu od (tiskové) barvy;

Obr. 3 znázorňuje schéma pro polohové rozmístění barevných znaků a jejich ověření;

Obr. 4 znázorňuje příklad optiky zařízení.

Φ Φ Φ * φ · « φ · · • · φ * «φφφ φφφ ·Φ·Φ φ· Β· Φ«Φ ΦΦ ΦΦ ΦΦ

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje princip konstrukce a způsobu provozu ověřovacího zařízení 10 podle předkládaného vynálezu v nejobecnějším provedení. Vztahovou značkou i je označena 5 řídící jednotka 1, se kterou je v časovém multiplexu volitelně nastavitelný jeden ze dvou vysílačů 2. a 2₂ pro vysílání záření. Pří nastavení vysílače 2_r vysílá tento vysílač úzkopásmové záření a_x. Při nastavení vysílače 2₂ probíhá z tohoto vysílače vysílání záření a₂. Obě záření a_x a a₂ se liší ve střední hodnotě jejich vždy úzkých oblastí (každopádně.nej výše nepodstatně částečně se překrývajících) vlnových délek. Obě oblasti vlnových délek mají pro konstrukci ověřovacího zařízení vzájemný předem daný odstup.

Pro takové vysílače 2₃ a 2₂ jsou vhodné zejména polovodičové luminiscenční diody, které mají relativně úzké oblasti vlnových délek jejich vyzařování, které jsou odpovídajícím způsobem volitelně použitelné a které je možné snadno provozovat v časovém multiplexu, to jest časově selektivně.

2q Záření a^ a a₂ jsou obě nasměrována na jeden a stejný plošný prvek ověřovacího znaku 3 pravosti. Z tohoto ověřovacího znaku 3, pravosti se jak při ozáření a._r tak i při ozáření a₂ vysílá záření b, které se zachytí detektorem 4..

Toto záření b má pokaždé, podle toho, zda je vybuzeno

2$ ozářením a^ nebo ozářením a₂ odlišnou vlnovou délku (odlišnou oblast vlnových délek). Protože je ale detektor 1 širokopásmový, vydává vždy nezávisle na tom, zda působí ozáření a^ nebo ozáření a₂, ječen signál detektoru, který vždy odpovídá detekované intenzitě právě (v odpovídajícím čase) přijímaného záření b.

• 00

0 « 0 0 0 0 · · · 00 00 000 »· 0· ··

Výstupní signály detektoru 4. vystupují do vyhodnocovací jednotky 5.· Této vyhodnocovací jednotce se prostřednictvím spojení £ vycházejícího od řídící jednotky 1 oznamuje, který vysílač 2._L nebo 2; ^v daném okamžiku, totiž v časovém okamžiku příjmu detekčního signálu detektoru 4. ve vyhodnocovací jednotce 5, vysílá záření. Takto je možné k určitému časovému okamžiku do vyhodnocovací jednotky 5. přiváděný přijímaný signál z detektoru 4, přiřadit jednotlivé vysílané záření a_x nebo a₂.

Spojení 6 podle obr. 1 lze vynechat, když každému detektoru 4. jsou vždy přiřazeny pouze dva vysílače 2_i ^a 2₂.

Principiální uspořádání podle obr. 1 může být rovněž osazeno s ještě dalšími vysílači se selektivní vlnovou délkou (ještě dalšími oblastmi vlnových délek), jako je vysílač 2_: nebo 2.₂, rovněž ozařují v časovém multiplexu plošný prvek ověřovacího znaku pravosti a rovněž vytvářejí podnět pro vyzařování záření b. Rovněž tato v detektoru 4 potom přijímaná záření mohou být přiřazena jednotlivým vysílaným oblastem vlnových délek prostřednictvím signálu z vedení 6.

Přes ne-selektivní detekci vlnových délek je s předkládaným vynálezem na základě provozu v časovém multiplexu ve vyhodnocovací jednctce 5 možné dosáhnout jednoznačného přiřazení dočasného okamžitého signálu z detektoru k určité oblasti vlnových délek (záření a^ nebo a₂ nebo ...). Měřicí signály detektorů budou vyhodnocovací jednotkou 5. posuzována podle jejich stálé složky a proměnné složky v signálu. Z toho mohou být posouzeny průběhy ve spektru záření b v relevantní oblasti vlnových délek. Na

3Q základě těchto dynamicky zjištěných průběhů je vytvářen • * *·· »· ♦ · «« ·· prostřednictvím výstupní jednotky J_ výstup závislý na výsledcích.

Obr. 2 znázorňuje pro tři barvy jednotlivé hodnoty odrazu v závislosti na vlnových délkách. Přitom je křivka 21 křivkou, která přísluší speciálně vybrané černé barvě, která může být použita jako zvolený ověřovací znak pravosti. Je vytvořena rovněž taková druhá křivka 22 odpovídající druhé barvy (pro druhý/alternativní volitelný ověřovací znak pravosti. Křivka 222 je odpovídající křivka pro jinou (běžnou) tiskovou barvu. Na obr. 2 jsou vyznačeny střední vlnové délky 20_lm a 2Q,_m úzkých oblastí 20.₁ a 20, vlnových délek záření a₂ a a₂. Z obr. 2 je zjistitelné, jak rozdílně velké jsou hodnoty odrazu, to jesr jednotlivé hodnoty intenzity záření b, když je každá barva (podle předkládaného vynálezu v časovém multíplexu) jednou ozářena zářením a^ a podruhé zářením a₂. Pro barvu (ověřovací znak pravosti) s křivkou 21 jsou zjištěny naměřené hodnoty 23 a 24. Tyto měřicí hodnoty reprezentují v této barvě křivky 21 ukrytý ověřovací znak pravosti, jehož existence může být ověřena se zařízením podle předkládaného vynálezu. Druhá barva s křivkou 22 poskytuje pro oblasti vlnových délek záření a_r a a_; jako druhý alternativní ověřovací znak pravosti zcela jiné naměřené hodnoty 123 a 124 odrazu. Pro třetí křivku 222 jiné (běžné) tiskové barvy jsou získány, například, naměřené hodnoty 223 a 224 odrazu. Z jednotlivých dvojic hodnot 23 a 24. 123 a 124 a rovněž 223 a 224 se pro jednotlivé křivky 21, 22 a 22 získá jejich střední strmost (stoupání) mezi oblastmi

20.1 ^a 20, vlnových délek. Zjevně se vzájemně liší rovněž tyto strmosti těchto křivek. Tudíž je nyní nejen možné odlišit stoupání křivek 21 a 22 jako ověřovací znak pravosti od • A • A

A AA ··

AA · A stoupání křivky 222 běžné tiskové barvy, nýbrž je rovněž možné vzájemně od sebe rozlišit stoupání křivek 21 a 23 jako dva navzájem různé ověřovací znaky pravosti.

Ověřovací zařízení podle předkládaného vynálezu může být provozováno v ultrafialové, viditelné a/nebo infračervené spektrální oblasti pracující přizpůsobeně podle použité barvy ověřovacího znaku pravosti.

Jednotlivé vysílače 2_X, 2-, ... uspořádáni 2 vysílačů jsou pokud možno prostorově uspořádány ve vzájemné blízkosti ve prospěch jednoduché konstrukce ve vztahu k optické cestě. Pro detektor 4, který sestává z více jednotlivých detektorů 4.1/ 4.27 ---7 je výhodný stejný způsob konstrukce.

Jedna rovněž výhodná varianta ověřovacího zařízení podle obr. 1, je varianta podle obr. Ia s uspořádáním 4f detektorů, selektivně přijímajícím v jednotlivých oblastech 20,, 20_:, ... vlnových délek pro záření a_H a₂, ..., totiž namísto ne-selektivně pracujícího uspořádání 4 detektorů podle obr. 1. Toto selektivní uspořádání detektorů zahrnuje, například, příslušně více jednotlivých selektivních detektorů 4/1? 4?27 ---7 které jednotlivě svůj signál vydávají do vyhodnocovací jednotky 5.. U této varianty může vysílání selektivních záření a₂, a₂, ..., probíhat současně. Jako odezva na toto ozáření jsou současně vydávány odpovídající (při dané pravosti) selektivní záření b_lř b₂, . .., z ověřovacího znaku pravosti do uspořádání detektorů, kde budou selektivně přijímány jednotlivými detektory 4_' _lř 4/ ₂, ..., a převáděny na elektrické signály pro vyhodnocovací jednotku 5. Selektivita jednotlivých detektorů 4\, 4'_2f ..., může být zajištěna prostřednictvím filtru nebo může spočívat ve «· i ί l » · J · j ··· 4 4 4 4 · 4 4

4« 4·· ·· 44 44 vlastní selektivitě jednotlivých detektorů. Spojení 6 podle obr. 1 může být u varianty podle obr. Ia vynecháno.

Podle výsledku ověření, který je získán prostřednictvím ověřovacího zařízení pracujícího podle předkládaného vynálezu, se při potvrzení pravosti dále vede signál na jednotku například na periferní přístroj, jako je například na tiskárnu, na závoru nebo zámek a podobně, pro její nastavení. Tato jednotka 2 může pro zpracování výsledku vyhodnocení vytvářet, například, elektrický, optický a/nebo akustický výstup pro řízení, signalizování nebo alarmování. Výsledek vyhodnocení je možné kromě toho uložit jako data a/nebo dále předávat do centrálního zpracování dat.

S předkládaným vynálezem může být rovněž, zejména jako doplňkový prostředek ověření pravosti, uskutečněna polohová selekce vztažená na předem dané geometrické uspořádání ověřovacích znaků pravosti. K tomu znázorňuje obr. 3 (jako příklad) dvě vzájemně v plošném odstupu, například, na jízdence 32 vytvořené ověřovací značky 30_v 3Q._: s ověřovacím znakem pravostí podle předkládaného vynálezu. U ověřovacího zařízení 10 podle předkládaného vynálezu je potom z vyhodnocovací jednotky 2 při zasunutí nebo protažení (viz šipka 35) takové jízdenky skrz optickou část 11 ověřovacího zařízení získáno několik (zde dva), počtem odpovídajících počtu ověřovacích značek, po sobě následujících signálů, a sice pouze při pravosti těchto ověřovacích značek.

Jako další zlepšení přesnosti ověřování pravosti může být navrženo, aby obě tyto ověřovací značky 30_ν 3Q₂ (a popřípadě také další takové ověřovací značky) se také vzájemně lišily. Například mohou být rozdílně zvolena (viz obr. 2) jako předem daný ověřovací znak pravosti, který je • · « 4 » · * třeba zjistit, stoupání spektrálních křivek 21. 22 u obou těchto (a rovněž u dalších) ověřovacích značek. Pří protahování respektive ověřování takové jízdenky musí být potom vydány, a sice zjištěné z jednoho a stejného uspořádání 2 a A vysílačů/detektorů ověřovacího zařízení 10., časově vzájemně po sobě a přesně v předem daném sledu na jízdence takové vzájemně různé naměřené hodnoty, které odpovídají předem daným různým stoupáním spektrálních křivek jednotlivých po sobě následujících ověřovacích značek.

Případné pokusy obelstít takovéto provedení ověřovacího zařízení podle předkládaného vynálezu jsou prakticky beznadějné, protože ověřovací znaky pravosti jsou skryty v ověřovacích značkách, to jest jsou umístěny na jízdence uvnitř, například, černé barvy běžně nerozeznatelné jako ověřovací značky a popřípadě kromě toho mohou být také ještě rozdílně vytvořeny v jejich ověřovacím znaku pravosti (hodnota strmosti).

Namísto nebo také přídavně k mohou časově po sobě následující ověření ověřovacích značek probíhat také současně, totiž když je ověřovací zařízení vybaveno více v ploše rozmístěnými stanovišti, které provádějí na odpovídajícím způsobem rozmístěným místech na dokumentu současně ověřovací proces s vysíláním a příjmem jednotlivých záření a s vyhodnocením výsledků.

Jak bylo uvedeno, může být s předkládaným vynálezem jednoduchým způsobem a s jednoduchým přístrojovým vybavením zjištěno, zda ověřovací znak pravosti má, například, černou barvu nebo ne, ačkoliv tato ověřovací znak pravosti tvořící barva není od běžné (například černé) barvy viditelně rozlišitelná. To otevírá možnost na dokumentu vytvořit • » 9 » i · * ♦ ·· · · · * ♦ 0000 000 · 0 » ♦ ·· 9* 900 00 0* ·· ověřovací znak pravosti v běžné s, například, rovněž černou barvou potištěné ploše, jehož poloha je skrytá a který, například, není zjistitelný pouhým okem.

Tiskové barvy jako ověřovací znak pravosti mohou být upraveny na a/nebo v nosném materiálu, jako je například papír, plast, textil nebo podobně. Tyto tiskové barvy, jak již bylo popsáno, mohou být rozmístěny jako jakýkoliv geometrický vzor a/nebo také (více či méně) celoplošně na předmětu/přes předmět. Například může být papír nebo podobně rovněž napuštěn barvou nesoucí barevný znak.

Obr. 4 znázorňuje (například jako doplněk k obr. 1 a obr. 3) příklad vzájemného rozestavení uspořádání 2 vysílače a uspořádání 4. detektoru a rovněž ověřovacího znaku 3. pravosti, který je třeba umístit při průchodu ověřovacím zařízením. Nasměrované záření a jednotlivé oblasti vlnových délek dopadá na ověřovací znak 3, pravosti. Z tohoto znaku vychází záření b určené k detekci, které přichází do uspořádání 4 detektoru. Další součásti tohoto zařízení pro ověřování pravosti odpovídají součástem, které již byly popsány vysvětleny ve spojení s odkazy na obr. 1.

V předcházejícím popisu je předkládaný vynález popsán pro záření b odražené z ověřovacího znaku pravosti. Jako alternativa může způsob a odpovídající zařízení pro ověření pravosti pracovat v popisovaných variantách také se zářením £>' přeneseným (procházejícím) ověřovacím znakem pravosti. Namísto příjmu odraženého záření b detektorem 4., jak je znázorněno na obr. 4, je při práci s přenosem zachycováno detektorem, který je příslušně umístěn, záření b' procházející skrz ověřovací znak pravosti.

Claims (19)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob pro ověřování pravosti předmětu, který má ověřovací znak (3) pravosti se zvoleným barevným spektrem, jehož odrazová spektrální křivka nebo přenosová spektrální křivka má oblast strmosti, vyznačující se tím, že na nebo skrz ověřovací znak (3) pravosti se vyzařuje záření (a,, a₂, ...) s nejméně dvěma zvolenými diskrétními oblastmi (20,, 20,, ...) vlnových délek záření, které leží uvnitř zvoleného barevného spektra, z tohoto ozáření (a,, a₂, ...) ověřovacího znaku (3) pravosti vyplývající záření (b; b,, b₂, ...) se přijímá v uspořádání (4) detektoru, ve kterém se zjišťují detekované přijímané intenzity přiřazené jednotlivým zářením (a,, a₂, ...) a elektrické signály odpovídající těmto přijímaným intenzitám se přivádějí do vyhodnocení pravosti, pro tato záření (a,, a₂) se zvolí úzkopásmové oblasti (20,, 20₂) vlnových délek, které se nejvýš málo překrývají, sousedí v předem daném rozmezí (20_ln, - 20_2ro) středních vlnových délek a leží v oblasti strmosti odrazové spektrální křivky, případně přenosové spektrální křivky (21, 22);

   a z přijímaných intenzit přiřazeným těmto zářením (a,, a₂) se jako ověřovací znak pravosti zjistí strmost spektrální křivky (21, 22).
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ověřování pravosti se provádí prostřednictvím dvou vzájemně různých barvených spekter (21, 22), přičemž se vždy stejným zářením (a, respektive a₂) vzájemně odděleně ověřuj.e jedno a druhé barevné spektrum (21,

   30,; 22, 30₂) , a přičemž ze vždy přiřazených přijímaných intenzit (23 • · · · i · li·· • · 9 4 9 9 4 9 9 4 9 9

   4 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 • 4 44 944 84 49 89 respektive 24 a 123 respektive 124) se jako ověřovací znak pravosti určuje vyplývající hodnota strmosti (23/24; 123/124) spektrálních křivek těchto barevných spekter.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že 5 vysílání záření (a_lř a₂, . . . ) o různých vlnových délkách se provádí střídavě v časovém multiplexu.
4. 4. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vysílání záření (a_x, a₂, ,..) o různých vlnových délkách se

   2_q provádí současně a že se provádí selektivní oddělení záření (b,, b₂, ...) přijímaného v uspořádání detektoru.
5. 5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se provádí polohová selekce, vztažená na předem dané geometrické uspořádání ověřovacích znaků (3) pravosti.
6. 6. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že pro ověření vytvořené ověřovací znaky (30_lz 30₂) pravosti se pohybují a doplňkově se vyhodnocuje časový vzájemný sled detekovaných signálů.

   20
7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že ověřovací znaky (30_u 30₂) pravosti se vytvoří s rozdílnými spektrálními křivkami (21, 22) a vyhodnocuje se časový vzájemný sled detekovaných rozdílných hodnot strmosti.
8. 8. Zařízení k provádění způsobu podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že zahrnuje:

   uspořádání optických vysílačů (2_X, 2₂) pro vysílání záření (a_H a₂) v nejméně dvou vzájemně různých zvolených diskrétních úzkopásmových oblastech (20,, 20₂) vlnových délek, které sousedí a leží v oblasti strmosti odrazové spektrální křivky, případně přenosové spektrální křivky (21,

   4 4 i

   4 4 4 4 » 4 4 4

   44 ·4 { · · ♦ | * · 4 4 444 4 4 4

   4 4 4

   444 44

   4 4 4 4

   4« 44

   22) zvoleného barevného spektra, uspořádání optického detektoru (4) s citlivostí pro nejméně zvolené oblasti vlnových délek, přičemž je zajištěno,

   5 že z uspořádání (2) vysílačů vysílané záření (a) může dopadat volitelně na ověřovací znak (3) pravosti a z tohoto znaku jako důsledek tohoto ozáření opět vystupující záření (b) je přijímáno v uspořádání detektoru (4), kde je měřitelná příslušná přijímaná intenzita, a

   10 zařízení dále zahrnuje elektronickou vyhodnocovací jednotku (5), se kterou je z elektrických signálů vydávaných uspořádáním detektoru (4), které odpovídají optickému záření (b) přijímanému v uspořádání detektoru (4) v důsledku ozáření (a_u a₂; 20_lř 20₂), zjistitelná hodnota strmosti (23/24;

   15 123/124) spektrální křivky (20, 21) barevného spektra.
9. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že uspořádání (4') optického detektoru má selektivní citlivost pro zvolené oblasti (20_lř 20₂) vlnových délek, přičemž toto uspořádání (4') detektoru zahrnuje zejména selektivní detektory (4'_x, 4'₂, ···) vlnových délek.
10. 10. Zařízení podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že zahrnuje řídící jednotku (1) pro uspořádání (2) vysílačů pro časově multiplexované vysílání záření (a_iz a₂) v oblastech

    25 (20_1# 20₂) vlnových délek.
11. 11. Zařízení podle nároku 8, 9 nebo 10, vyznačující se tím, že uspořádání optických vysílačů (2_L, 2₂) zahrnuje polovodičové luminiscenční diody.

    ·* » * · ····

    Φ φ φφ φ φ φφφ φφ φ «φφφ φφφ φφφφ φφ φφ φφφ φφ φφ φφ
12. 12. Zařízení podle jednoho z nároků 8 až 11, vyznačující se tím, že zahrnuje optické vybavení pro zachycení záření (b), odraženého od ověřovacího znaku (3) pravosti, v uspořádání (4, 4') detektoru.

    5 , ,
13. 13. Zařízení podle jednoho z nároků 8 až 11, vyznačující se tím, že zahrnuje optické vybavení pro zachycení záření (b), procházejícího skrz ověřovací znak (3) pravosti, v uspořádání (4, 4') detektoru.

    IQ
14. 14. Zařízení podle jednoho z nároků 8 až 13, vyznačující se tím, že vyhodnocovací jednotka (5) je vytvořena pro vyhodnoceníelektrických signálů uspořádání (4, 4') detektoru podle stálé složky a proměnné složky těchto signálů.
15. 15. Zařízení podle jednoho z nároků 8 až 14, vyznačující se

    Ί 5 tím, že ověřovaný předmět je protahován tímto zařízením.
16. 16. Předmět, který je ověřitelný na pravost, vyznačující se tím, že na nebo v materiálu předmětu je vytvořen nejméně jeden ověřovací znak (3) pravosti, který má zvolené barevné

    20 spektrum pro ověření pravosti podle způsobu definovaného v jednom z nároků 1 až 7 nebo prostřednictvím zařízení definovaného v jednom z nároků 8 až 15, přičemž odrazová spektrální křivka nebo přenosová spektrální křivka (21, 22) tohoto barevného spektra má oblast strmosti.

    25
17. 17. Předmět podle nároku 16, vyznačující se tím, že zahrnuje ověřovací znak pravosti, který je vytvořen v podstatě celoplošně na/nebo v materiálu předmětu.

    •·» * » * »··· 0 0 * 9 0 0 · · · 0 · 0

    9 0 0 0 000 0000

    09 ·0 000 00 90 0·
18. 18. Předmět podle nároku 16, vyznačující se tím, že zahrnuje ověřovací znak pravosti, který je rozdělen v plošných prvcích (30_x, 30₂, . ..) na/nebo v materiálu předmětu.
19. 19. Předmět podle nároku 18, vyznačující se tím, že zahrnuje ověřovací znak pravosti, u kterého jsou pro jednotlivé části (30_:, 30J vytvořena jako barevné znaky ověřovacího znaku pravosti vzájemně různá barevná spektra (21, 22) .