CZ20002823A3 - Použití průhledné desky s uvnitř desky vyfrézovaným a/nebo laserem vypalovaným vyobrazením - Google Patents

Abstract

Řešení se týká použití průhledné desky (1) s uvnitř desky vyfrézovaným a/nebo laserem vypalovaným vyobrazením (2), kteréje osvětleno z alespoň jedné boční hrany zdrojem světla (3), jehož světelné paprsky směřují z jedné hrany průhledné desky (1) ke druhé, pro ochranné stěny (4) oddělující hokejové kluziště (5) od hlediště (6).

Description

Optický obvod k získání monitorovacího signálu

Oblast techniky

Vynález spadá do oblasti monitorování optických spínacích bodů v optických systémech a sítích. Zejména se týká optického obvodu k získání a monitorování signálu k monitorování optického spínače opatřeného dvěma výstupními hradly.

Dosavadní stav techniky

V optických sítích se například pro účely ochrany a pro příčné propojení optických přenosových kanálů používají optické spínače. Zejména se často používají spínače se dvěma výstupy (spínače typu 1x2 a 2x2). Takové spínače vyžadují buzení a monitorování z řídícího systému takových sítí. Řídící systém k tomuto účelu vyžaduje informace o spínači, jako například o spínacím stavu ve kterém se nachází. Tyto informace by se daly získat sledováním řídících signálů spínače, například elektrických. Je ale výhodnější sledovat optické výstupy spínače, aby se tak nejen získalo více informací o činnosti spínače, ale také o samotném optickém signálu. Možnost získání těchto informací spočívá v odebrání relativně malého zlomku, například 10 %, optického výstupního signálu pro monitorovací účely na každém výstupu pomocí vývodu optického signálu, který se v dalším nazývá zkráceně vývod signálu. Takovéto vývody signálu jsou samy o sobě známy. Jejich integrované verze jsou známy například z EP-A-0469793 a EP-A-0687962. Tímto způsobem získané monitorovací signály jsou převedeny pomocí oddělených opticko-elektrických převodníků na elektrické signály, které jsou následně zpracovány v elektrické oblasti. Tímto způsobem mohou být určeny v principu všechny relevantní parametry potřebné pro řádné řízení, včetně celkové optické intenzity. Aby ··· « · · · · * • » · · ···*»· • · » « ···· ··* *·· ··· ·»»· ·» ··

- 2 se omezily náklady na zařízení navíc, které je potřeba pro takové řízení, je žádoucí udržovat počet oddělených monitorovaných signálů co nejnižší. Protože se zvýšenou měrou používají optické spínače v integrované formě, často spolu s jinými funkcemi zpracování optického signálu, může být dále výhodné omezit co nejvíce počet konverzí na elektrickou doménu. Triviální řešení takového omezení spočívá ve vynechání jednoho ze dvou detektorů, včetně odpovídajícího vývodu signálu. Provádí se to ale na úkor informací, čímž například již není možné přímo určit každý vyskytující se průnik spínače a nelze tak již přímo stanovovat celkovou intenzitu.

Obecně s ohledem na 1x2 spínač nebo 2x2 spínač, z něhož se používá jen jedno vstupní hradlo nebo na vstupní hradla, u nichž se nevyskytují současně signály, lze rozlišovat Čtyři odlišné spínací stavy, které jsou zásadní pro řádné monitorování:

Stl: Optický signál přivedený na vstupní hradlo je spínán prostřednictvím prvního výstupního hradla.

St2: Optický signál přivedený na vstupní hradlo je spínán prostřednictvím druhého výstupního hradla.

Stl2: Stav dělení signálu, ve kterém je přivedený optický signál rovnoměrně rozdělován podle intenzity do dvou výstupních hradel. V závislosti na typu spínače se může tento stav objevit například po elektrické závadě budící činnosti. Digitální optický spínač (Digital Optical Switch, zkráceně DOS) se tak mění při výpadku budící činnosti na pasivní dělič. Tento stav se může také objevit v rekonfigurovatelné síti mající možnost distribuce signálu.

StO: Nulový stav, ve kterém z nějakého důvodu někde, například kvůli závadě na optické trase skrz spínač, není přítomen výstupní signál v některém ze dvou výstupních hradel.

• ··* 0 » 0 0·· • * · · 0 · · 0 · 0 · 00 0000

000 000 000 0··· 0· 00

- 3 Existuje tedy potřeba u optického obvodu získávat monitorovací signál, jímž se s pomocí jediného signálního detektoru dají odděleně identifikovat nejméně čtyři popsané spínací stavy.

Podstata vynálezu

Vynález poskytuje optický obvod s nímž lze splnit uvedenou potřebu. Dosahuje toho optickým obvodem, ve kterém se získávají zlomky intenzity různých optických signálů pomocí prostředků pro jejich vyvádění, které mohou být přítomny na dvou výstupních hradlech, které jsou následně směšovány pomocí prostředků pro směšování signálů do smíšeného optického signálu k detekci, který je veden do jediného detektoru k detekci. Tento smíšený optický signál, který má být detekován, dále uváděný jako monitorovací signál, je takový, že z něj může být vždy nepochybně stanoven momentální stav spínače, tj. jeden ze spínacích stavů uvedených výše. Optický obvod vykazuje tudíž buď v prostředku pro vyvádění nebo v prostředku pro kombinaci signálu nebo v obou nerovnováhu nebo asymetrii v úpravě signálu, čímž jsou v monitorovacím signálu nebo v optických signálech, které mohou být přítomny na dvou výstupních hradlech, rozlišitelné jako konkrétní zlomky intenzity. V tomto spojení žádná interference, která se může objevit v monitorovacím signálu nezhoršuje zřetelné stanovení okamžitého stavu spínače. Tento stav je zvláště důležitý pro použití v systémech s kanály s několika optickými vlnovými délkami (Wawelength-Division Multiplex, zkráceně WDM).

Podle vynálezu se tudíž optický obvod vyznačuje tím, že je takový, jak je to uvedeno v nároku 1.

• *· · * · · · · • ♦ · * »··»«· • · · · · · · ·

Zvláště výhodná provedení optického obvodu podle vynálezu jsou uvedena v závislých nárocích.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález je dále vysvětlen níže s odkazem na výkres, který se skládá z následujících obrázků:

Obr. 1	znázorňuje vynálezu.	první	provedení	optického	obvodu	podle
Obr. 2	znázorňuje vynálezu.	druhé	provedení	optického	obvodu	podle
Obr. 3	znázorňuje	třetí	provedení	optického	obvodu	podle

vynálezu.

Příklady provedeni vynálezu

U spínače 1x2 nebo 2x2 se dají obecně rozlišovat čtyři různé spínací stavy, u nichž se používá jen jedno vstupní hradlo:

Stl: Optický signál přivedený na vstupní hradlo je spínán prostřednictvím prvního výstupního hradla.

St2: Optický signál přivedený na vstupní hradlo je spínán prostřednictvím druhého výstupního hradla.

Stl2: Stav dělení signálu, ve kterém je přivedený optický signál rozdělován podle intenzity do dvou výstupních hradel.

StO: Nulový stav, ve kterém z nějakého důvodu někde není přítomen výstupní signál v některém ze dvou výstupních hradel.

V závislosti na typu spínače se může stav Stl2 objevit po selhání například elektrické nebo budící činnosti. Digitální * ··· * · · * · * • *» · »»···· • · · · · · · · ·· ··· ·♦· ···· *· ♦· optický spínač (DOS) se například po selhání budící činnosti změní na pasivní dělič. Stav Stl2 se také může objevit u rekonfigurovatelné sítě se schopností distribuce signálu. Stav StO se objevuje například po závadě na optické cestě skrz spínač nebo po závadě na vstupním signálu na vstupním hradle. Níže je s odkazem na obr. 1, obr. 2 a obr. 3 popsáno postupně první, druhé a třetí provedení optického obvodu, s nímž mohou být nepochybně uvedené čtyři spínací stavy s použitím jednoho jediného detektoru. Na každém ze tří obrázků je schematicky znázorněn optický obvod podle vynálezu. V každém ze dvou výstupních hradel

1.1 a 1.2 optického spínače b který je spínač 1x2 nebo 2x2, je zahrnut vývod optického signálu, viz vývod 2 signálu s výstupem

2.1 a vývod 3 signálu s výstupem 3,1 v prvním provedení podle obr. 1, vývod 6 signálu s výstupem 6.1 a vývod Ί_ signálu s výstupem 7.1 v druhém provedení podle obr. 2 a vývod 14 signálu s vývodem 14.1 a vývod 15 signálu s vývodem 15.1 ve třetím provedení podle obr. 3. Výstupy vývodů signálu jsou zapojeny do vstupních hradel směsovače 40 optického signálu, který je opatřen výstupním hradlem 50, které je vedeno k detekčnímu prostředku.

U prvního provedení podle obr. 1 je směsovač 40 optického signálu ypsilonového spojení 4 a monomodálními vstupními hradly

4.1 a 4.2 a bimodálním výstupním hradlem 4.3, zatímco detekční prostředky jsou tvořeny detektorem 5 signálu s bimodálním vstupním hradlem, které je dále uváděno zkráceně jako bimodální detektor 5. Vývody 2 a 3 optického signálu jsou vývody signálu s rozdílnými vyváděcími zlomky Í2, respektive f₃.

Je nutno poznamenat, že v tomto popisu bimodální označuje to, že mohou být přítomny režimy obou řádů jak nulového řádu, tak i prvního řádu.

• ··· · * » *♦ · • ·· · ······ * · ·· · · · » ·· ··· »·· ···· ·· ♦»

Obvod podle prvního provedení pracuje následovně. Po nerušené činnosti spínače optický signál I vstupující na vstupním hradlu 1.3 spínače 1 bude vystupovat buď přes výstupní hradlo 1.1 jako výstupní signál Oi nebo přes výstupní hradlo 1.2 jako výstupní signál 0₂. Intenzita buď výstupního signálu Oi nebo výstupního signálu 0₂ je při jakékoliv intenzitě v podstatě rovna nebo je při každé intenzitě v pevném poměru k intenzitě vstupního signálu T. Ze signálu 0_x, který může vystupovat na výstupním hradlu 1.1 spínače se vyvádí dílčí signál dOi pomocí vývodu 2 signálu. Dílčí signál dOi signálu 0_x je následně veden do detektoru 5 přes vstupní hradlo 4.1 a výstupní hradlo 4,3 směšovače ^4 signálu jako monitorovací signál M_x. Podobně dílčí signál dO₂ z možného výstupního signálu O₂ je vyváděn ve vývodu 3 signálu a následně je veden do detektoru 5^ jako monitorovací signál M_x. Intenzita dílčího signálu dO_x nebo d0₂ je zlomkem f_x respektive f₂ intenzity signálu 0_x nebo O₂. V principu jestliže se f_x a f₂ dostatečně liší navzájem a od nuly, lze vytvořit v detektoru 5 mezi spínacími stavy stav StO, stav Stl a stav St2 spínače nepochybný rozdíl. Jestliže by se ale měl objevit spínací stav Stl2, výstupní signály 0_x a 0₂ budou vystupovat současně na obou výstupních hradlech, i když s intenzitou, která například je přibližně polovinou intenzity vstupního signálu I.

V příslušných vývodech signálu se vyvádějí dílčí signály dOi a dO₂ se zlomky intenzity f_x, respektive f₂. Dva paralelní signály se směšují ve směšovací 4 signálu a vedou se k detektoru 5 jako jeden monitorovací signál M_x. Protože dva dílčí signály jsou slučovány v dvourežimovém vlnovodu, neobjevuje se interference. Znamená to, že intenzita monitorovacího signálu M_x je rovna (f_x + f₂)/2 násobku intenzity vstupního signálu I a tudíž, jestliže se tyto dva zlomky f_x a f₂ dostatečně liší, spínací stav Stl2 bude také nepochybně odlišitelný od jiných spínacích stavů. Vhodné hodnoty pro oba zlomky jsou například 5 % a 10 %. V principu lze také zjistit průnik. Jestliže se pro vhodné uvedené • ··· * * » »t · • · · · »*·»·· • ·· · · · · ·· ··· *· *·»» ·« ·* hodnoty pro zlomky měří intenzita pro monitorovací signál, například 5,1 % vstupní intenzity, potom to zahrnuje spínací stav v němž signál v podstatě vystupuje na výstupním hradle, například 1.1 v němž je zahrnut 5% vývod signálu, dejme tomu s průnikem 20 dB do druhého výstupního hradla 1.2.

Toto první provedení má dvě omezení. Především je požadovaný dvourežimový detektor větší a tudíž pomalejší než jednorežimový detektor. Mohou z toho vznikat problémy, jestliže musí být optické signály také analyzovány na bitové úrovni, jako je tomu u měření bitové chybovosti (Bit Error Ratio, zkráceně BER).Dále je obtížné provedení s optickými vlákny, protože dvourežimová optická vlákna jako výrobek nejsou běžná a sloučení dvou jednorežimových vláken způsobuje vznik problémů při spojení s dvourežimovým detektorem. Tavný přívod dvou jednorežimových vláken je nepochybně v principu použitelný a kombinace projekcí na detektor je také možná. Jsou to ale relativně drahá řešení.

Druhé provedení optického obvodu, které je schematicky znázorněno na obr. 2 řeší tato omezení. U tohoto druhého provedení se smešovač 40 optického signálu skládá ze dvou ypsilonových spojení 8 a které jsou vzájemně spojeny přes svůj dřík, zatímco detekční prostředky jsou tvořeny detektorem 10 signálu s jednorežimovým vstupním hradlem, který je dále zkráceně nazýván jednorežimový detektor 10. Výstupy 6.1 a 7.1 vývodů signálu jsou připojeny k vstupním hradlům 8.1 a 8.2 prvního ypsilonového spojení £3. Výstupní hradlo 8,3 prvního ypsilonového spojení 8 je připojeno přímo k vstupnímu hradlu 9.1 druhého ypsilonového spojení 9. Z druhého ypsilonového spojení 9 první výstupní hradlo 9.2 tvoří výstupní hradlo 50 směšovače 40 signálu, který je veden k jednorezimovému detektoru 10, zatímco jeho druhé výstupní hradlo 9.3 se nepoužívá. První ypsilonové spojení 8 je zcela asymetrické ypsilonové spojení, které je • 999 * 9 9 9 9 9 • ·· 9 999999 • · 99 9999 opatřeno jednorezimovými vstupními hradly 8.1 a 8.2 a dvourezimových výstupním hradlem 8.3 a které pracuje jako režimový dělič nebo režimový filtr. Druhé ypsilonové spojeni je neúplné asymetrické ypsilonové spojení, které je opatřeno dvourežimovým vstupním hradlem 9.1 a jednorezimovými výstupními hradly a které pracuje jako neideální režimový dělič s dělícím poměrem α/(1-α) s 0<a<0,5. Takovéto neúplné asymetrické ypsilonové spojení je známo například z publikace G.J.M. Krijnen a kol., Jednoduchý analytický popis činnosti ypsilonového spojení, Electron. Lett., Vol. 28, str. 2072-74, 1992. Optické vývody signálu 6 a 7 jsou vývody signálu s vyváděním zlomků f₃ respektive f₄.

Obvod podle druhého provedení pracuje následovně. Při nerušené činnosti spínače optický signál I, vstupující na vstupním hradlu 1.3 spínače £ bude vystupovat buď přes výstupní hradlo

1.1 jako výstupní signál Oi nebo přes výstupní hradlo 1.2 jako výstupní signál 0₂. Intenzita jak výstupního signálu Oi, tak i výstupního signálu 0₂ je při každém poměru v podstatě rovna, nebo při každém poměru je v pevném vztahu k intenzitě vstupního signálu I. Ze signálu Oi možná vystupujícího na výstupním hradlu

1.1 spínače se vyvádí dílčí signál dOi vývodem £ signálu, přičemž tento signál je následně veden přes vstupní hradlo 8.1 a výstupní hradlo 8.3 prvního ypsilonového spojení 8 do vstupního hradla 9.1 druhého ypsilonového spojení 9. Intenzita dílčího signálu dOi je zlomkem f₃ intenzity signálu Oi. Podobně dílčí signál d0₂ z možného vystupujícího signálu O₂ na výstupním hradle

1.2 spínače je vyváděna vývodem 7 signálu a je vedena přes vstupní hradlo 8,2 a výstupní hradlo 8.3 prvního ypsilonového spojení £ do vstupního hradla 9,1 druhého ypsilonového spojení 9. Intenzita dílčího signálu dO₂ je zlomkem f_d intenzity signálu O₂. Výsledkem asymetrie v prvním ypsilonovém spojení £ je, že se jeden ze dvou dílčích signálů dOi a dO₂, například dílčí signál • φ φ φ φ • «φφφφ • φ φφφ • ·« φφφφ «φ φφ dOi, jestliže je asymetrie prvního ypsilonového spojení 8 taková, že konstanta šíření vstupního hradla 8.1 je menší než tatáž konstanta vstupního hradla 8.2, šíří v režimu prvního řádu na vstupní hradlo 9.1, zatímco druhý dílčí signál, dílčí signál dO₂, se šíří v režimu nulového řádu. Výsledkem neúplné asymetrie v druhém ypsilonovém spojení 9 je, že se zlomek a jednoho ze dvou dílčích signálů, například dílčího signálu d0₂, šířící se v režimu nulového řádu, jestliže je asymetrie v druhém ypsilonovém spojení 9 taková, že konstanta šíření výstupního hradla 9.2 je menší než je konstanta výstupního hradla 9.3, objevuje na výstupním hradle 9.2 druhého ypsilonového spojení 9, zatímco se z druhého dílčího signálu, v tomto případě dílčího signálu dOi, šířícího se v režimu prvního řádu, zlomek (1—oc) objevuje na výstupním hradlu 9 a odtamtud se vyzáří pryč).

Znamená to, že jestliže je při nerušené činnosti spínače přítomen jen výstupní signál Ch, tj. spínající stav Stl, přichází část výstupního signálu Oi na detektor 10 jako monitorovací signál M₂, přičemž tato část má intenzitu, která je zlomkem intenzity výstupního signálu Oi. Je-li přítomen pouze výstupní signál O₂, tj. spínací stav St2, zlomek (l-a)*f₄ intenzity tohoto výstupního signálu přichází na detektor 10 jako monitorovací signál M₂. Pomocí vhodné volby zlomků a, f₃ a lze zařídit, že se zjišťované úrovně intenzity monitorovacího signálu ve třech spínacích stavech Stl, St2 a StO od sebe výrazným způsobem liší. Je-li signál přítomen na obou výstupních hradlech 1.1 a 1.2 spínače, dílčí signály obou výstupních signálů jsou přítomny v jednorežimovém výstupním hradlu 9.2 druhého ypsilonového spojení 9, které nyní vskutku interferují. Intenzita dvou interferujících signálů na detektoru je proporcionální čtverci smíšené amplitudy jednotlivých signálů, přičemž tato smíšená amplituda závisí na relativním fázovém rozdílu mezi dvěma signály. Tato smíšená amplituda tudíž leží v intervalu mezi • 0·0 * 00 0 000000 · 00 0000

000 ··· 000 0000 00 00

- 10 součtem, tj. jsou zcela ve fázi, a rozdílem, tj. jsou zcela v opačné fázi, amplitud jednotlivých signálů. Spínací stav Stl2 ale musí bát nepochybně odlišitelný nezávisle na fázových rozdílech. Kvůli tomu jsou a, f₃ a fd zvoleny tak, že intenzita měřená ve spínacím stavu Stl2 leží v intervalu a že změřené intenzity dalších spínacích stavů leží mimo tento interval. Tento interval je dále uváděn jako rozlišovací interval.

Přiklad 1: Pro a = 0,1 a f₃ = f₄ = 0,1 jsou naměřené úrovně intenzity pro stavy StO, Stl a St2 0 %, respektive 1 % a 9 % z intenzity vstupního signálu I, zatímco pro stav Stl2 leží tato intenzita v intervalu mezi 2 až 8 %, tj. rozlišovacím intervalu.

Obecně lze předpokládat, že jestliže jsou zlomky intenzity monitorovacího signálu pro stavy Atl a St2 nebo St2 a Stl v poměru Φ k 1-Φ s 0<Φ<2, takový rozlišovací interval vždy existuje jestliže Φ<2(1-2%2).

Φ se dá považovat za měřítko nerovnovážnosti asymetrie při úpravě zlomů signálů vyvedených ve vývodech signálů a tudíž za měřítko pro asymetrii v optickém obvodu jako celku.

Poznamenáváme, Že pro příklad 1 platí, že

Φ = (af₃)* {(af₃) + (l-α) f₄}^_1 = a = 0,1

Činnost optického obvodu podle obr. 2 zůstává nezměněna, jestliže je zaměněno místo kompletních a nekompletních asymetrických ypsilonových spojení 8 a 9 v optickém obvodu. Asymetrická ypsilonová spojení mají funkci režimového děliče nebo režimového filtru. Znamená to, že jiné typy režimových děličů, jako je na bázi vícerežimového interferenčního děliče (Multi-Mode Interference, zkráceně MMI) se dá také použit.

• t·· ·«« ··»

• · · · ** ··

U třetího provedení dle obr. 3, který je ve skutečnosti zjednodušení druhého provedení je směšovač optických signálů 40 ypsilonové spojení 17 s jednorežimovými vstupními hradly 17,1 a

17.2 a jednorežimovým výstupním hradlem 17.3, zatímco detekční prostředky jsou vytvořeny detektorem 18 jednorežimového signálu. Vývody 14 a 15 optického signálu jsou vývody signálu s vyváděcími frakcemi f₅ respektive f_e. I když ypsilonové spojení 17 může být u tohoto provedení také nekompletní asymetrické ypsilonové spojení, nej jednodušší realizace se získá jestliže je ypsilonové spojení 17 symetrické ypsilonové spojení a vyváděné zlomky f₅ a fg jsou zvoleny dostatečně odlišné od sebe navzájem. Je nutno poznamenat, že v důsledku skutečnosti, že výstupní hradlo 17.3 není dvurežimové, ale jednorežimové, polovina intenzity signálu vyvedeného ve vývodech signálů v symetrickém ypsilonovém spojení vyzáří pryč.

Přiklad 2: Pro f₅ = 0,01 a f₆ = 0,09 je naměřená intenzita v monitorovacím signálu M₃ pro stavy StO, Stl a St2 0 %, respektive 0,5 % a 4,5 % z intenzity vstupního signálu I, zatímco pro stav Stl2 leží tato intenzita v rozlišovacím intervalu mezi 1 až 4 %. Míra pro asymetrii optického obvodu je Φ = 0,1, tj. stejná jako v příkladu 1.

U druhého a třetího provedení se také dá stanovit průnik pomocí odchylek procent ve stavech Stl a St2, ale to je omezeno kvůli objevujícím se interferencím na odhad velikostního řádu.

U popsaného provedení optického obvodu se předpokládalo, že je známa celková intenzita skrz spínač. Není-li tomu ale tak, může být jednoduše stanovena tím, že se dá spínač po sobě do spínacích stavů Stl a St2. 2 naměřených úrovní intenzity v tomto smyslu se dá odvodit celková intenzita.

Claims (10)

1. UPRAVENÉ

   PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Optický obvod k získání monitorovacího signálu pro monitorování optického spínače (1) opatřeného vstupním hradlem (1.3), prvním výstupním hradlem (1.1) a druhým výstupním hradlem (1.2), přičemž tento optický spínač má množinu spínacích stavů, vyznačující se tím, že zahrnuje

   - první prostředek (2, 6; 14) pro vyvádění prvního optického vyváděného signálu (01) s intenzitou, která je zlomkem intenzity optického signálu vystupujícího na prvním výstupním hradlu spínače, přičemž tento zlomek je níže nazýván zlomkem prvního signálu,

   - druhý prostředek (3; 7; 15) pro vyvádění druhého optického vyváděného signálu (02) s intenzitou, která je zlomkem intenzity optického signálu vystupujícího na druhém výstupním hradlu spínače, přičemž tento zlomek je níže nazýván zlomkem druhého signálu,

   - prostředky (40) pro směšování optických signálů opatřené výstupním hradlem (50) pro směšování prvního a druhého vyvedeného signálu a pro emitování optického monitorovacího signálu (Ml; M2; M3) na výstupní hradlo, přičemž optický obvod má asymetrii ve stupni ve kterém každý spínací stav množiny spínacích stavů spínače odpovídá jiné intenzitě monitorovacího signálu na výstupním hradlu.
2. 2. Optický obvod podle nároku 1 vyznačující se tím, že prostředky (40) pro směšování optických signálů zahrnují vlnovodný prvek (4;8) ve tvaru ypsilon opatřený vícerežimovým vlnovodem (4.3; 8.3), schopný směšovat první a druhý vyvedený signál v podstatě v jakémkoliv poměru bez ztráty intenzity.

   • ··» «·· ···* ·· *
3. 3. Optický obvod podle nároku 2 vyznačující se tím, že vlnovodný prvek ve tvaru ypsilon je ypsilonové spojení (4, 8) opatřené vícerežimovým dříkem (4.3; 8.3) a dvěma jednorežimovými větvemi (4.1, 4.2; 8.1, 8.2), přičemž tyto dvě jednorežimové větve jsou připojeny k prvnímu respektive druhému vyváděcímu prostředku (2, 3; 6,7).
4. 4. Optický obvod podle nároku 3 vyznačující se tím, že první a druhý vyváděcí prostředek (2, 3) mají odlišné vyváděcí zlomky, že ypsilonové spojení (4) je symetrické a že dvourežimový dřík (4.3) ypsilonového spojení tvoří výstupní bránu (50) směšovacího prostředku.
5. 5. Optický obvod podle nároku 4 vyznačující se tím, že vyváděcí zlomky prvního a druhého vyváděcího prostředku se podstatně liší o koeficient dva.
6. 6. Optický obvod podle nároku 3 vyznačující se tím, že optické směšovací prostředky zahrnují další ypsilonové spojení (9) mající dvourežimový dřík (9.1) a dvě jednorežimové větve (9.3, 9.4), ve kterých je dvourežimový dřík dalšího ypsilonového spojení přímo připojen k dvourezimovému dříku (8.3) prvního uvedeného ypsilonového spojení (8) a že jedna z jednorežimových větví (9.2) dalšího ypsilonového spojení vytváří výstupní bránu (50) směšovacího prostředku a že jedno ze dvou ypsilonových spojení (8, 9) je asymetrické ypsilonové spojení s funkcí v podstatě úplného oddělení režimů a druhé ze dvou ypsilonových spojení je asymetrické ypsilonové spojení s neúplnou funkcí rozdělení režimů.
7. 7. Optický obvod podle nároku 6 vyznačující se tím, že první a druhý vyváděcí prostředek (6, 7) mají v podstatě stejné vyváděcí zlomky a že asymetrický ypsilonové spojení má

   9 999 • 99 9999

   9 9 9 »

   9 9 9 9 9

   9 9 9 9

   99 99 dělící poměr jedna ku devíti k nekompletní režim dělící funkci.
8. 8. Optický obvod podle nároku 1 vyznačující se tím, že prostředek pro směšování optického signálu zahrnuje ypsilonové spojení (17), které je opatřeno jednorezimovým dříkem (17.3) a dvěma dvourežimovými větvemi (17.1, 17.2), přičemž dvě dvourežimové větve jsou v tomto pořadí zapojeny k prvnímu respektive druhému vyváděcímu prostředku (14, 15) a že jednorežimový dřík ypsilonového spojení vytváří výstupní bránu směšovacího prostředku.
9. 9. Optický obvod podle nároku 8 vyznačující se tím, že první a druhý vyváděcí prostředek (14, 15) mají vzájemně rozdílné vyváděcí frakce a že ypsilonové spojení (17) je symetrické.
10. 10. Optický obvod podle nároku 9, vyznačující se tím, že vyváděcí frakce prvního a druhého vyváděcího prostředku se podstatně liší o koeficient devět.