CZ20002647A3 - Deriváty 1,3,4-oxadiazolonu - Google Patents

Abstract

Řešení se týká nových oxadiazolonových derivátů obecného vzorce I, kde A, B, D a R mají specifický význam nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí nebo solvátů a jejich použití při léčbě chorob citlivých na otevírání vysokovodivostních vápníkem aktivovaných draslíkových kanálků.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových derivátů 1,3,4-oxadiazol-2(3H)-onové sloučeniny, která je modulátorem vysokovodivostních vápníkem aktivovaných draslíkových (BK) kanálků a která je tak účinná při ochraně neuronových buněk a nemocí vznikajících z dysfunkce polarizace a vodivosti buněčné membrány. Vynález rovněž zahrnuje způsob léčení novými substituovanými oxadiazolonovými deriváty a farmaceutické kompozice, které je obsahuj i.

Dosavadní stav techniky

Mrtvice je v USA a Evropě v současné době považována za třetí nej častější příčinu invalidity a úmrtí dospělých lidí. V posledním desetiletí byla použita řada terapeutických postupů, které si kladly za cíl minimalizovat následky poškození mozku související s mozkovou mrtvicí, např. použití inhibitorů AMPA/kainátu, N-methyl-D-aspartátu (NMDA) a reabsorpce adenosinu. Předmětem vynálezu jsou nové sloučeniny schopné modulovat draslíkové kanálky, zejména vysokovodivostní vápníkem aktivované draslíkové (BK) kanálky, a jsou tak účinné při snižování míry poškození neuronů při ischemických mozkových příhodách.

Draslíkové kanálky mají klíčový význam při regulaci membránového potenciálu buněk a při modulaci buněčné excitability. Činnost samotných draslíkových kanálků je regulována buněčným napětím, buněčným metabolismem, vápennými ionty a receptory mediovanými pochody. [Cook, N.S.: Trends in Pharmacol. Sciences, 1988, 9, str. 21-28; Quast, U. a Cook, N.S.: Trends, in Pharmacol. Sciences, 1989, 10, str. 431-435] . Vápníkem aktivované draslíkové (K_Ca) kanálky • ·

představují jeden z typů široké skupiny iontových kanálků, jejichž aktivita závisí na intracelulární koncentraci vápenatých iontů. Aktivita K kanálků je regulována intracelulárními vápenatými ionty (Ca²⁺), membránovým potenciálem a fosforylací. Na základě hodnot vodivosti jednotlivých kanálků v roztocích draselných iontů se K_Ca kanálky mohou rozdělit do tří skupin: vysokovodivostní (BK): el. vodivost větší než 150 pS; středněvodivostní: el.

vodivost v rozmezí 50 až 150 pS; nízkovodivostní: el vodivost nižší než 50 pS (pS standard pro pikosiemen, jednotka elektrické vodivosti). Vysokovodivostní vápníkem aktivované draslíkové (BK) kanálky jsou přítomny v mnoha excitabilních buňkách, včetně buněk neuronových a buněk srdečního a hladkého svalstva [Singer, J.J. a Walsh, J.V.: Pflugers Archiv., 1987, 408, str. 98-111; Baró, I a Escande, D.: Pflugers Archiv., 1989, 414, str. S168-S170; Ahmed, F. a kol.: Br. J. Pharmacol, 1984, 83, str. 227-233].

Draselné ionty mají u většiny excitabilních buněk rozhodující vliv na regulaci membránového potenciálu a na udržování transmembránového napětí v oblasti rovnovážného potenciálu draselných iontů (E_k) okolo 90 mV. Bylo prokázáno, že otevření draslíkových kanálků má za následek posun hodnoty buněčného membránového potenciálu směrem k hodnotě rovnovážného potenciálu draselných iontů (E_k), což vede k hyperpolarizaci buňky [Cook, N.S.: Trends in Pharmacol. Sciences, 1988, 9, str. 21-28]. Hyperpolarizované buňky vykazují sníženou míru odezvy na potenciálně škodlivé depolarizační stimuly. BK kanálky, regulované jak napětím, tak intracelulární aktivitou vápenných iontů, snižují míru ďepolarizace a vstupu vápenných iontů a mohou být také účinné při blokaci škodlivých stimulů. Hyperpolarizace způsobená otevřením draslíkových kanálků tak může za ischemických podmínek působit jako prevence poškození neuronových buněk.

Úloha draslíkových kanálků při operaci hladkého ·· ···· · · · · ·· ···· ««·<> ,.

• · · « · · · · · · · ftft'·..

. ..· ·.,· ..· ·..··..·

-wiíl '/««Β svalstva lidského močového měchýře byla popsána Triverdi-m,

S., a kol.: Biochemical and Biophysical Research Communications, 1995, 213, č.2, str.404-409.

Byla popsána řada syntetických i přirozených sloučenin vykazujících účinnost při otevírání BK kanálků. Pyřonová sloučenina extrahovaná z ovsu setého (Avena sativa) byla identifikována jako účinná při otevírání draslíkových kanálků, a to na základě mechanismu lipidové dvojvrstvy (mezinárodní patentová přihláška 93/08800, zveřejněno 13. května 1993) . Na otevírání vápennými ionty aktivovaných draselných kanálků v myelinovaných nervových vláknech Xenopus laevis má vliv flavanoid floretin [Koh, D.S., akol.: Neuroscience Lett., 1994, 165, str. 167-170].

Patent U.S. 3,971,803 (S. Rosenberger a K.Schwarzenbach, 27.07.1976) popisuje sloučeniny obecného vzorce I

ve kterém

R-L představuje cykloalkylovou nebo aralkylovou skupinu;

R₂ představuje atom vodíku nebo R_lř·

R₃ představuje atom vodíku nebo C₁_₄alkylovou skupinu;

Y a Z představují nezávisle atom kyslíku nebo síry;

R₄ představuje (1) jestliže m = 1, C-^galkylenovou skupinu, skupinu

-C_xH₂x-Q-Cy^H2y- (Q je atom kyslíku nebo síry, x a y jsou celá čísla, jejichž součet je 2 až 4), fenylenovou skupinu, difenylenovou nebo naftalenovou skupinu nebo skupinu

nebo (2) jestliže m = 2, alkylenovou skupinu, alkylenetherovou skupinu, alkylenthioetherovou skupinu, difenylenovou skupinu nebo naftalenovou skupinu.

Uvedené sloučeniny jsou antioxidační činidla organických polymerů.

EP 0-533276-A1, zveřejněná 24.března 1993, popisuje sloučeniny obecného vzorce ii

O

II

..Ζ^Χ hr o

I_I

N-C

ve kterém

P nebo Q představuje fenylovou skupinu substituovanou v poloze ortho a druhý substituent substituovanou benzylovou skupinu. Sloučeniny obecného vzorce ii jsou miticidy a insekticidy.

A.E.Wilder Smith popisuje v Arzneim. Forsch., 1976, 67, č.17, str. 768-772, přípravu sloučenin obecného vzorce iii

OH

H₂I

zO^ c c=o N-N-CH₂·

• · • · • ftftft · ftft • ♦ · 9 * «· · · ftftft • · · · · · · · · · 9 • ··· · · · *·· ftft · « ft • · · · · ftftftft

999 ·· ·· ftft ·· ftft

- 5 ve kterém

X představuje atom vodíku nebo atom chloru; a n jel nebo 2.

Uvedené sloučeniny vykazují tuberkulostatické účinky. Sloučeniny obecného vzorce iii nezahrnují sloučeniny s hydroxylovou skupinou substituovanou do polohy para.

J. L. Romine a kol., Mezinárodní patentová přihláška WO 98/04135, publikovaná 5. února 1998, popisují série difenylových heterocyklů obecného vzorce iv

kde Het je heterocyklická část vybraná mezi jiným z oxadiazolonu. Sloučeniny jsou užitečné jako modulátory vysokovodivostních vápníkem aktivovaných draslíkových kanálků a jako výchozí materiál pro přípravu sloučenin podle vynálezu je zde popsána sloučenina, kde Het je

1.3.4- oxadiazol-2(3H)-on, m = 1 a n = 0, R^c je chlor, R^ je trifluormethyl a R^a = R¹³ = R^e je vodík.

Žádná z uvedených publikací nepopisuje nové sloučeniny podle vynálezu.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález popisuje nové deriváty

1.3.4- oxadiazolonu mající obecný vzorec

kde A, B, D a R mají význam uvedený dále nebo jejich netoxickou, farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát. Předkládaný vynález také poskytuje farmaceutické prostředky zahrnující uvedené deriváty a způsob léčení chorob citlivých na aktivitu otevírání draslíkového kanálku, jako je ischémie, mrtvice, konvulze, epilepsie, astma, syndrom dráždivého tračníku, migréna, traumatické poškození mozku, poškození míchy, sexuální dysfunkce a urinární inkontinence.

Předkládaný vynález poskytuje nové deriváty 3-[(5-chlor-2-hydroxyfenyl)methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]

1,3,4-oxadiazol-2(3H)-onu, které jsou silným otvíračem vysokovodivostních vápníkem aktivovaných draslíkových kanálků (BK kanálků) a nových derivátů, majících obecný vzorec

kde

A je přímá vazba nebo -CH₂-O-; B je přímá vazba nebo kyslík;

• ·» ' 9 9 9 9 9 9 · 9

999 9 9 99 * 9 9 9 9

9 9 99 9 9 99 9

999 99 9 999 99 99 9 • · 9 9 · 9 9 9.9

999 99 9* 99 99 «9

D je -(CH₂)_n- nebo -CH₂CHOHCH₂-; n je celé číslo od 1 do 4

R je -NR-^R² nebo -N⁺R¹R²R³X, kde X je protianion;

a .

R¹, R² a R³ každé nezávisle znamená vodík nebo C_1-4 alkyl;

nebo jejich farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát.

Vynález taktéž zahrnuje způsob léčení nebo prevence onemocnění, které jsou mediovány otevíráním vysokovodivostních vápníkem aktivovaných draslíkových kanálků (BK kanálků) u savců, jejichž stav takové léčení vyžaduje, a který zahrnuje podávání terapeuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její netoxické farmaceuticky přijatelné soli. Výhodně jsou sloučeniny obecného vzorce I účinné při léčení ischémie, mrtvice, konvulzí, astmatu, syndromu dráždivého tračníku, migrény, traumatického poškození mozku, poškození míchy, sexuální dysfunkce a urinární inkontinence a ostáních chorob citlivých na aktivitu otevírání BK kanálku.

Výraz alkyl jak se používá v popise a v nárocích (pokud není uvedeno jinak, znamená alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem, jako methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl. Výhodně tyto skupiny obsahují 1 až 2 atomy uhlíku.

Výraz netoxická farmaceuticky přijatelná sůl a protianion jak se používá v popise a v nárocích zahrnuje netoxické kyselé adiční soli a protianiony s anorganickými nebo organickými kyselinami. Vhodné soli s kyselinami a/nebo vhodné protianiony kyselin zahrnují soli anorganické soli, jak hydrochlorid, hydrobromid, hydrojodid, síran, fosfát a pod. a soli organických kyselin a/nebo protianiony takových kyselin, jako je formiát, acetát, maleát, citrát, jantarát, laktát, fumarát, měthansulfonát a tartarát, které se používají

λ ÍAx^- VJ» 1« i.

00

·.< ,· i»',:..:.

· 0 0 « .

0-0 0.-• 0 · >· '

0 0 0 • 0 • 0 ·

• 0 · k tvorbě solí bázických aminů a kvarterních aminů.

Vzhledem k tomu, že sloučeniny podle vynálezu mohou obsahovat asymetrický atom uhlíku, předkládaný'vynález zahrnuje racemáty a rovněž jednotlivé enantiomerní formy sloučenin obecného vzorce I, jak jsou popsány v popisu a nárocích, například (D), (L) a (DL) formy norkarnitinu a karnitinu.

Obecně obsahují farmaceuticky přijatelné soli podle vynálezu takový anion, který nepřispívá podstatně k toxicitě nebo neovlivňuje farmakologickou účinnost dané soli.

V některých případech vykazují takové fyzikální vlastnosti, které je činí vhodnějšími pro farmaceutické přípravky, tedy například rozpustnost, nehygroskopičnost, stlačitelnost s ohledem na tvarování tablety a slučitelnost s jinými přísadami, se kterými jsou v kontaktu při farmaceutickém použití. Soli se připraví běžným způsobem, a to smícháním sloučeniny obecného vzorce I s vybranou kyselinou, výhodně v přebytku běžně používaného inertního ředidla, jako vody, etheru, dioxanu, methylenchloridu, isopropanolu, methanolu, ethanolu, ethylacetátu a acetonitrilu. Mohou být rovněž připraveny podvojným rozkladem nebo reakcí na pryskyřičném měniči ionů a to za podmínek, kdy je příslušný ion soli látky obecného vzorce I vyměněn za jiný ion. Požadované sloučeniny je možné oddělit vysrážením z roztoků nebo extrakcí do rozpouštědla, elucí z pryskyřičného měniče nebo retencí na pryskyřičném měniči iontů.

Některé sloučeniny podle vynálezu, včetně farmaceuticky přijatelných solí se mohou vyskytovat ve svých solvatovaných formách, včetně forem hydrátováných, jako je monohydrát, dihydrát, hemihydrát, trihydrát, tetrahydrát a pod. Produkty mohou být skutečnými solváty nebo mohou obsahovat vedlejší rozpouštědlo nebo mohou být směsí solvátu a vedlejšího rozpouštědla. Solvatované formy jsou přitom rovnocenné formám • 0 • · · · · 0 0 · * · 0 ·

0 0 ···· 0*0« 0 000 0 0 · 000 00 00 0 • · · · * · 0 · 0.

000 0· ·0 00 0« ·· nesolvatovaným a spadají do rozsahu vynálezu.

Výraz terapeuticky účinné množství znamená celkové množství každé jednotlivé účinné složky, které je schopno pozitivně působit na pacientův chorobný stav, tj. vyléčit akutní stav otevřením vysokovodivostních vápníkem aktivovaných draslíkových kanálků, nebo ho výrazně zlepšit. Jestliže je aplikována jedna účinná složka, vztahuje se na danou účinnou složku. Jestliže je aplikován kombinovaný přípravek, vztahuje se výraz na celkové množství účinných složek, které vykazují terpeutický účinek, ač je podáván v kombinaci, po sobě nebo současně. Používané výrazy léčit, léčení, léčený zahrnují prvenci či zlepšení chorobných stavů, poškození tkání a/nebo symptomů spojených s dysfunkcí buněčné membránové polarizace a vodivosti.

Dalším aspektem předkládaného vynálezu je poskytnutí ve vodě rozpustných proléčiv 3-[(5-chlor-2-hydroxyfenyl)methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-onu, který je popsán ve WO 98/04135. Výraz proléčivo jak se zde používá zahrnuje derivát aktivního léčiva, který se po podání převede zpět na aktivní léčivo. Zejména se týká derivátů 1,3,4-oxadiazol-2(3H)-onových sloučenin, které mohou být aktivními léčivy a/nebo které jsou schopné podstoupit hydrolýzu esterové nebo methylenoxyesterové části nebo štěpení esteru za uvolnění aktivního volného léčiva. Fyziologicky hydrolyzovatelné skupiny slouží jako proléčiva, která se v těle hydrolyzuji na samotné mateřské léčivo a proto jsou ve vodě rozpustná proléčiva podle vynálezu výhodná pro podání mateřského léčiva.

Vynález také zahrnuje způsob léčení nebo prevence onemocnění, která jsou mediována otevíráním vysokovodivostních vápníkem aktivovaných draslíkových kanálků (BK kanálků) u savců, jejichž stav takové léčení vyžaduje, a který zahrnuje podávání terapeuticky účinného množství ti titi titi titi ·· titi' ·· ti · · titi · ti · · ti • titi titititi titititi • ti ti ti · ti ti titititi· titi ti • ·♦· · ti ti · ti • titi titi titi titi titi titi sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli, solvátu nebo hydrátu. Sloučeniny obecného vzorce I jsou zejména účinné pro léčení ischémie, mrtvice, konvulzí, epilepsie, astmatu, syndromu dráždivého tračníku, migrény, traumatického poškození mozku, poškození páteře, urinární inkontinence a sexuální dysfunkce jak u mužů (erektilní dysfunkce, například následkem diabetes mellitus, poškození páteře, radikální prostatektomie, psychogenní etiologie nebo z jiných příčin) a žen zlepšením průtoku krve genitáliemi, zejména kavernózními tělísky a jiných chorob citlivých na aktivitu aktivace BK kanálků. Nej výhodněji se sloučeniny obecného vzorce I používají k léčení mozkové ischémie a mrtvice.

Ještě dalším aspektem předkládaného vynálezu je poskytnutí farmaceutického prostředku, zahrnujícího alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I v kombinaci s farmaceutickým adjuvantem, nosičem nebo ředidlem.

Sloučeniny obecného vzorce I se mohou připravit různými postupy, jak-je zde ilustrováno v příkladech, v reakčních schématech a jejich variacích, což bude pro odborníka evidentní. Různé proléčivé sloučeniny obecného vzorce I se mohou výhodně připravit z aktivní léčivé substance obecného vzorce II, která se samotná připraví obecným postupem popsaným ve WO 98/04135 a v příkladu I. a používané jako výchozí materiál v metodách ilustrovaných v reakčních schématech 1 až 5.

ιΛ·...·ν<·-:>~»-^^ΑΐΛί·>!ίΙ«ί«βίβ»ΛΰΛίί^ή5£^^*^:;_ι>_:

• ·· ·» ·· ·· ·· • · · · · ·· · · ·* · ·· · ♦ ·· « · ··« • ··· · ♦ · ··· * · · · · • · · · · · · · · ··· ·· ·· ♦ · ·· ··

- 11 Reakční schéma 1

Příprava 1,3,4-oxadiazol-2-(3H)-onvých derivátů vzorce V je ilustrována v reakčním schématu 1. Sloučenina vzorce II se zpracuje s fosgenem a katalytickým množstvím činidla fázového přenosu jako je benzyltrifenylfosfoniumchlorid v toluenu a zahřívá se v utěsněné zkumavce za poskytnutí chlorformiátu vzorce III, který se potom zpracuje vhodně substituovaným N,N-dialkylaminoalkoholem v inertním rozpouštědle, jako je methylenchlorid za poskytnutí karbonátové sloučeniny vzorce IV. Je-li žádoucí připravit sloučeniny vzorce V, aminová sloučenina vzorce IV se kvarternizuje s methylačním činidlem jako je methylmethansulfonát za vzniku kvarterního aminu vzorce V za použití standardních postupů známých ve stavu techniky.

φφ· φφ φφ ΦΦ ·» • · · · φ . φ · · « · » · φφφ φ φφφφ • •Φ · φ φ φφφ φ φ φ · φ . ,φ. , φ φ · φ · · Φ φ φ φφ φφ φφ φφ φφ

Reakční schéma 2

Vlil a-c

Je-li žádoucí připravit sloučeniny vzorce VIII, kde n je 1 až 4, sloučenina vzorce II se deprotonuje bází, jako je hydrid sodný a potom se acyluje s žádaným chloridem N,N-dialkylaminokyseliny za vzniku esteru vzorce VII, který se výhodně kvarternizuje alkylačním činidlem jako je methylmethansulfonát za vzniku kvarterního aminu vzorce VIII

X

Příprava sloučenin vzorce XII je ilustrována v reakčním schématu 3, kde R¹, R², R³ a n mají význam uvedený v popise. Sloučenina vzorce II se deprotonuje bází, jako je hydrid sodný a potom se alkyluje s chlormethylsulfidem za vzniku thiomethylmethyletheru vzorce IX. Zpracováním sloučeniny IX s chloračním činidlem, jako je sulfurylchlorid se získá chlormethylether vzorce X, který se potom zpracuje s Ν,Ν-dialkylaminokyselinou v přítomnosti báze, jako je uhličitan česný za získání odpovídajícího methoxyesteru

-í. i, ·*.4ί»Λ.·»Α«·ίί*>ίίΛΛ<»^.Λ***ιίό4««β««—κ'.Λ'».·ζ«»,»»ι.Λί<ίί··**ώίίί'Ζώιΐί·*ζΪΛβιΑίί·ύ4<.;ι» ϊ-’..'.·.· • ;·» «» ft · ··«.'·»· • · · · · * · · · · · · • · · · ······ · ft ··· · · · ··· · · ft ft « • · · · · · · · ft . » · · · · · · · · · · ftft

- 14 vzorce XI. Je-li žádoucí připravit sloučeniny vzorce XII, amin vzorce XI se kvarternizuje s methylačním činidlem jako je methylmethansulfonát za vzniku kvarterního aminu vzorce XII.

Reakční schéma 4

1. CS2CO3, aceton

2. MegSOa, ether

XIII

Příprava sloučeniny vzorce XIII se snadno provede zpracováním chlormethyletheru vzorce X s karnitinem v přítomnosti báze, jako je uhličitan česný a potom zpracováním následujícího produktu s methylačním činidlem, jako je methylmethansulfonát za získání kvarterního aminu vzorce

XIII.

• · · · * · · · » · • · · · · · · · · · ····· · ···«··« · • · · · « ·· · • ··> < · ·» ·· ··

Reakční schéma 5

XVI

XVII

• ΦΦ φ φφ • · · φ · · φ··.« « φ ΦΦΦ φ φ : ''φ·.φ. 4

Příprava sloučenin vzorce XVII je ilustrována v reakčním schématu 5, kde R¹, R², R³ a n mají význam uvedený v popise. Sloučenina vzorce II se deprotonuje bází jako je hydrid sodný a potom se alkyluje s jodmethylbutylkarbonthioátem za vzniku methoxythiokarbonátu vzorce XIV. Zpracováním meziproduktu vzorce XIV s chloračním činidlem, jako je sulfurylchlorid poskytuje chlorformiát vzorce XV, který se potom zpracuje s žádaným

N,N-dialkylaminoalkoholem za vzniku odpovídajícího methoxykarbonátu vzorce XVI. Sloučeniny vzorce XVI se mohou následně alkylovát methylačním činidlem jako je methylmethansulfonát a získá se kvarterní amin vzorce XVII,

Ve výhodném provedení vynálezu maj i sloučeniny obecného vzorce I vzorec la

kde A je přímá vazba nebo -CH₂O-; B je přímá vazba nebo kyslík; D je -(CH)_n- nebo -CH₂CHOHCH₂- kde n je 1 až 4; a R¹ a R² jsou vodík nebo C₁_₄alkyl; nebo jejich netoxická farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát. Výhodněji je A přímá vazba nebo -CH₂O-; B je přímá vazba; D je ^-(CH2)n- kde n je 1, 2 nebo 3; a R¹ a R² jsou methyl nebo ethyl. V nej výhodně j ším provedení je A -CH2O-; B je přímá vazba; D je -(CH₂)_n- kde n je 2 nebo 3; a R¹ a R² jsou methyl; nebo jejich netoxická farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.

V dalším výhodném, provedení vynálezu mají sloučeniny obecného vzorce I vzorec Ib • * β · · 9 · . ·· 9 9 • .· 9 φ 9 9 9 9 ·.· · 9 • · 9 «. · · 9 9 9 9 9 • 9·9 » · 9 9999999 · • · * * '· · « · • · · Φ · 9 9 ·9 · · 9 ·

© Θ B-D—NR¹R²R³X lb kde A je přímá vazba nebo -CH₂O-; B je přímá vazba nebo kyslík; D je -(CH₂)_n- nebo -CH₂CHOHCH₂- kde n je 1 až 4; R¹,

R² a R³ jsou vodík nebo C1_4alkyl; a X” je protianion nebo jejich netoxická farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát. Výhodněji je A přímá vazba nebo -CH2O-; B je přímá vazba; D je ^-(CH2)_n- kde n je 1, 2 nebo 3; R¹, R² a R³ jsou methyl; a X“ je chlor, brom, sulfát, fosfát nebo methansulfonát. V nejvýhodnějším provedení je A -CH₂O-; B je přímá vzba; D je -(CH₂)_n-, kde n je 3; R¹, R² a R³ jsou methyl a X” je methansulfonát; nebo jejich netoxická, farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.

V dalším provedení vynález zahrnuje farmaceutické prostředky obsahující alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I v kombinaci s farmaceutickým adjuvantem, nosičem nebo ředidlem.

Ještě v dalším provedení se vynález týká způsobu léčby nebo prevence chorob citlivých na otevírání draslíkových kanálků u savců, který zahrnuje podání terapeuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její netoxické farmaceuticky přijatelné soli, solvátu nebo hydrátu.

Ještě další provedení předkládaného vynálezu se týká způsobu léčení ischemie, konvulzí, epilepsie, astmatu, syndromu dráždivého tračníku, migrény, traumatického poškození mozku, poškození páteře, samčí a samičí dysfunkce, • · · · * φ φ · '·''·« φ φ»· φ φ · φ φ « «φφ φ · φ φ · · · · · « · φ φφφ φ φ φ φφφ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φ φφφ φφ φ φ ♦ · φ φ. - φ φ urinární inkontinence a zejména mrtvice u savců, v případě potřeby, který zahrnuje podání uvedenému savci terapeuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její netoxické farmaceuticky přijatelné soli, solvátu nebo hydrátu.

Biologická aktivita

Draslíkové (K⁺) kanálky jsou strukturálně a funkčně rozmanitou skupinou K⁺-selektivních proteinů, které jsou v buňkách všudypřítomné, neboť, mají nezastupitelnou úlohu při regulaci řady klíčových buněčných funkcí [Rudy, B.: Neuroscience, 25: str. 729-749 (1988)]. Draslíkové kanálky tvořící jednu třídu jsou ještě dále děleny na jednotlivé členy této třídy [Gehlert, D.R., a kol., Neuroscience, 52: str. 191-205 (1993)]. Obecně lze říci, že aktivací draslíkových kanálků dochází u buněk, a to zejména u excitabilních buněk, např. neuronů nebo u buněk svalové tkáně, k hyperpolarizaci buněčné membrány nebo v případě buněk depolarizovaných k jejich repolarizaci. Kromě této funkce reagují draslíkové kanálky na důležité buněčné pochody, např. změny intracelulámí koncentrace ATP nebo intracelulámí koncentrace vápenatých iontů (Ca²⁺). Díky své mimořádné důležitosti při regulaci řady buněčných funkcí jsou draslíkové kanálky ve středu zájmu terapeutického vývoje [Cook, N.S., Potassium channels: Structure, classification, function and therapeutic potential, Ellis Horwood, Chinchester (1990)]. Jedna třída draslíkových kanálků, tedy vysokovodivostní vápennými ionty aktivované draslíkové (BK) kanálky, je regulována transmembránovým napětím, intracelulámí koncentrací Ca²⁺ a celou řadou dalších faktorů, např. mírou fosforylace kanálkového proteinu [Latorre, R., a kol., Ann. Rev. Physiol., 51: str. 385-399 (1989)] . Vysoká vodivost jednotlivých kanálků (obecně větší než 150 pS) a vysoká úroveň specifičnosti pro draselné ionty v případě BK kanálků naznačuje, že jenom malé množství kanálků může významně ovlivnit membránovou vodivost a buněčnou excitabilitu. Kromě toho zvýšení možnosti otevření společně se zvětšením intracelulární koncentrace vápenatých iontů naznačuje, že BK kanálky se podílí na regulaci pochodů závislých na koncentraci vápenných iontů, např. sekreci nebo svalové kontrakci [Asano, M., a kol.: J.Pharmacol. Exp. Ther. 267: Str. 1277-1285 (1993)].

Otevírače draslíkových kanálků vykonávají svou funkci zvyšováním pravděpodobnosti otevření těchto kanálků [McKay, M.C., a kol.: J. Neurophysiol., 71: str. 1873-1882' (1994); Olesen, S.P.: Exp. Opin. Invest. Drugs, 3: str. 1181-1188 (1994)]. Zvýšení míry otevření jednotlivých kanálků vede ve svém úhrnu k hyperpolarizaci buněčných membrán, a to zejména u depolarizováných buněk, produkovaných podstatným zvýšením celkové buněčné vodivosti mediované draslíkovými kanálky.

Míra schopnosti sloučeniny příkladu 1 otevírat BK kanálky a zvýšit tak hodnotu celkového BK-mediovaného výstupního proudu byla stanovena postupem popsaným ve stavu techniky [Butler, A., a kol.: Science, 261: str. 221-224 (1993); Dworetzky, S.I., a kol.: Mol.Brain Res.,

27: str. 189-193 (1994)]. Dva použité modely draslíkových kanálků představují strukturně téměř identické homologické proteiny, přičemž provedené testy prokázaly i jejich identitu farmakologickou. Aby bylo možno odlišit BK výstupní proud od nativního (tedy proudu nezprostředkovaného BK) proudu, byl použit specifický blokátor BK kanálků, a to toxin iberiotoxin (IBTX) v supramaximální koncentraci 50 nM [Galvez, A., a kol.: J. Biol.Chem., 265: str. 11083-11090 (1990)]. Relativní podíl proudu BK kanálků na celkovém výstupním proudu byl určen odečtením hodnoty proudu za přítomnosti IBTX od hodnot proudů získaných za všech ostatních experimentálních podmínek (kontrolní, s léčivem, promývací) . Bylo zjištěno, že při testovaných koncentracích sloučeniny podle vynálezu neovlivnily hodnoty nativního proudu u daných zárodečných • «··«· « · 4 • · · · 9 « » 9 · . « · · * vaječných buněk. Sloučeniny příkladu 1 byly testovány u nejméně pěti zárodečných vaječných buněk, přičemž jejich koncentrace byla 1 μΜ, kdy došlo ke zvýšení BK proudu na 126 %. vzhledem k hodnotě proudu kontrolního vzorku s obsahem IBTX. Hodnoty proudu byly zjištěny za použití běžných měřících metod pomocí dvouelektrodové svorky [Stuhmer, W., a kol.: Methods in Enzymology, díl 207: str. 319-339 (1992)]. Napětí se přitom měnilo v 500 až 750 ms intervalech od hodnoty - 60mV do hodnoty +140 mV, a to vždy po 20 mV. Pokusný roztok (modifikovaný roztok Barthův) měl následující složení (v mM): NaCl (88), NaHCO₃ (2,4), KC1 (1,0), HEPES (10), MgSO₄ (0,82), Ca(NO₃)₂ (0,33), CaCl₂ (0,41); pH = 7,5.

Stanovení schopnosti proléčiv hydrolyzovat a uvolňovat léčivo (sloučenina příkladu 1) se provede následovně.

Připraví se 1 mg/ml zásobního roztoku proléčiva v destilované vodě nebo acetonitrilu nebo PEG-400. Při zkoušce se použije čerstvá plazma odebraná kryse nebo lidská krev. K 1 ml plazmy se přidá při 37 °C 10 μΐ zásobního roztoku a směs se opatrně promíchá. Ihned po promíchání se odebere 100 μΐ plazmy a ochladí se 300 μΐ acetonitrilu (čas vzorku nula). Vzorky se také odeberou po 30 minutách a ihned se ochladí. Ochlazené vzorky se odstředí, aby se získal čirý supernatant pro analýzu. Zásobní roztok, vzorky T=0 a T=30 se analyzují HPLC, kdy se oddělí léčivo od proléčiva. V závislosti na relativních oblastech píků proléčiva a léčiva těchto vzorků se charakterizují různá proléčiva jako rychlá, střední a pomalá uvolňující činidla. Například v tomto modelu se sloučenina příkladu 13 rozpustí v PEG-400 při koncentraci 1 mg/ml a inkubuje se při 10 ^g/ml v čerstvé krysí plazmě při 37 °C. Analýza vzorku 5 minut po inkubaci indikuje konverzi sloučeniny příkladu 13 na sloučeninu příkladu 1.

Aby se stanovila schopnost sloučenin podle vynálezu snížit míru poškození buněk způsobeného neuronální ischémií standardní fokální ischémie se indukuje permanentní oklúzí •• 99 99 9« • · · · 9 9 9 · 9 « 9 « 9

999 9 9 99 9 • · · · φ 9999

99 9 9 9· 9 9 ·».'.*·

9 9 · 9 levé střední cerebrální artérie (MCA) a obecné karotické artérie (CCA) s jednohodinovou okluzí pravé CCA u krysy Wistar. Operace se provede za použití metody kterou popsal A. Tamura a kol., J. Cereb. Blood Flow Metab., 1, str. 53-60, (1981) a jejích modifikací [K. Osborne a kol., J. Neurol Neurosurg. Psychiatry, 50, str. 402-410 (1987) a S. Menzies, a kol., Neurosurgery, 31, str. 100-107 (1992).]

Účinnost sloučeniny příkladu 13 podle vynálezu byla vyhodnocena za použití modelu fokálního mrtvičného záchvatu s trvale uzavřenou levou MCA (MCAO) a CCA (CCAO) a dočasným uzavřením pravé CCA u krysy Wistar. Tento postup vede ke značnému objemu neokortikálního infarktu, který je měřen pomocí exkluze životného barviva v seriálních řezech mozkovou tkání 24 hodin po MCAO. Při testu byly sloučeniny podle vynálezu podávány intravenózně nebo intraperitoneálně, a to 2 hodiny po uzavření tepny. Např. sloučenina podle vynálezu z příkladu 13, podaná intravenózně (1 mg/kg) v jednotkové dávce 2 hodiny po uzavření střední mozkové tepny, snížila v porovnání s kontrolní sloučeninou'objem kortikálního infarktu o 17%.

Výsledky výše uvedených in vitro a in vivo testů poukazují na skutečnost, že nové 1,3,4-oxadiazol-2(3H)-ony podle vynálezu jsou výhodné při léčení poruch, pramenících z dysfunkce polarizace buněčné membrány a z dysfunkce vodivosti, zejména při léčení ischémie, konvulzí, epilepsie, astmatu, syndromu dráždivého tračníku, migrény, traumatického poranění mozku, erektilní dysfunkce u mužů, urinární inkontinence a jiných poruch souvisejících s aktivační činností draslíkových kanálků. Zejména jsou sloučeniny obecného vzorce I vhodné pro léčení cerebrální ischémie a mrtvice.

Sloučeniny obecného vzorce I nebo jejich farmaceutické kompozice jsou proto účinné při léčení, zmírnění nebo ·

• 0 0 0 -/0 0 • ·· 0 0. · 0 0 0 · · · · 0 0.0

000 · 0 0 000 .0-0/ « 0 . 0

0 · 0 0

0·0 00 0· 0 0 00 00 eliminaci onemocnění souvisejících s činností draslíkových kanálků. Množina takových onemocněními obsahuje ischémii, konvulze epilepsii, astma, syndrom dráždivého tračníku, migrénu, traumatické poranění mozku, migrénu, erektilní dysfunkci u mužů, urinární inkontinenci a další poruchy, související s činností draslíkových kanálků.

Pro terapeutické použití jsou farmakologicky účinné sloučeniny obecného vzorce I obvykle podávány jako farmaceutické kompozice obsahující jako základní účinnou složku nejméně jednu sloučeninu podle vynálezu společně s pevným nebo kapalným farmaceuticky přijatelným nosičem a případně farmaceuticky přijatelnými adjuvanty a excipienty za použití standardních a konvenčních technik.

Farmaceutické kompozice zahrnují vhodné dávkové formy pro perorální, parenetrální (včetně subkutánní, intramuskulární, intradermální a intravenózní), bronchiání nebo nazální podání. V případě použití pevného nosiče může být přípravek ve formě tablety, tvrdé želatinové kapsle, pilulky, tabletky nebo pastilky. Pevný nosič může obsahovat běžná vehikula, jakými jsou např. pojivá, plnidla, mazadla, činidla desintegrující tabletu, smáčecí činidla, apod.

Tablety mohou být případně potahované, čehož se dosáhne běžnými postupy. V případě, že se použije kaplný nosič, může být přípravek ve formě sirupu, emulze, měkké želatinové kapsle, sterilního vehikula pro injekční přípravky, vodné nebo nevodné kapalné suspenze, nebo může jít o suchý produkt, který se před použitím rozpustí ve vodě nebo jiném vhodném vehikulu. Kapalné přípravky mohou obsahovat běžná aditiva, např. suspendační činidla, emulgátory smáčedla, nevodná vehikula (včetně pokrmových olejů), ochranná činidla, ochucovadla a/nebo barviva. Pro parenetrální podání vehikulum obvykle obsahuje sterilní vodu, případně mohou být použity i solné roztoky, roztoky, glukózy, apod. Mohou být rovněž použity suspenze pro injekční podání, přičemž se použijí

• toto • · · to	·· •	·· · ·· to	·«	· · • to
to	·.
• «·# >	•	to toto·	to ·	•	• ·
to · ·«· «·	• « ·	• » • ·	•	• • ·	« · • ·

běžná suspendační činidla. Pareneterální dávková forma může rovněž obsahovat konzervační činidla, tlumivá činidla, apod. Zejména výhodné je podání sloučeniny obecného vzorce I přímo v parenterálních přípravcích. Farmaceutické kompozice se připraví běžnými postupy odpovídajícími požadovanému přípravku a zahrnují příslušné množství sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu jako aktivní složky. Viz např. Remingston^s Pharmaceutical Sciences, Mack Publishing Company, Easton, PA, 17.vyd., 1985.

Dávkování sloučenin obecného vzorce za účelem dosažení terapeutického účinku závisí nejen na takových faktorech, jako je věk, pohlaví či tělesná hmotnost pacienta či způsob podání, ale také na požadované míře aktivační účinnosti na draslíkové kanálky a schopnosti dané použité sloučeniny působit na dané onemocnění. Léčení a dávkování konkrétní sloučeniny, podávané v jednotkové dávkové formě, může být přitom upraveno v závislosti na relativní míře účinnosti. Na rozhodnutí odborníka v oboru přitom závisí i skutečnost, jak a kolikrát denně je za účelem dosažení požadovaného terapeutického účinku jednotková dávka aplikována.

Vhodná dávka sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceutické kompozice podávaná savci, včetně člověka, trpícího zde uvedeným onemocněním nebo takového, u kterého je pravděpodobné, že bude takovým onemocněním trpět, se pohybuje v rozmezí od asi 0,1 ng/kg do 10 mg/kg tělesné hmotnosti. Pro parenterální podání se jednotkové dávky pohybují od 1 ng/kg do 1,0 mg/kg tělesné hmotnosti pro intravenózní podání. Účinná složka se výhodně podává kontinuálně nebo několikrát, nej častěji jednou až třikrát, během dne. Obyčejně je v počátku léčení dávkování nižší, načež se stupňuje do chvíle, kdy je pro potřeby léčení daného pacienta dosaženo optimální úrovně dávkování.

Je nicméně samozřejmé, že množství podávané účinné • φφ φφ' φφ .· φφ · φφ· • · · · · ♦ · · * · · · • · · φ φφ · φφφ φ φ φφφ φ φ φ φφφ φ φ φ φ φ

ΦΦΦΦ φ φ φ φ φ φφφ φφ φφ φφ φφ φφ složky závisí na rozhodnutí odborníka v oboru, a to s přihlédnutím k okolnostem léčení, konkrétnímu zvolenému léčivu, způsobu podávání, věku, tělesné hmotnosti a závažnosti symptomů pacienta a míře odezvy na daný způsob léčení.

Příklady provedení vynálezu

V následující části patentové přihlášky jsou uvedeny příklady provedení vynálezu, které mají pouze ilustrační charakter a nikterak neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen formulací patentových nároků.

V následujících příkladech se teploty udávají ve stupních Celsia. Body tání byly zaznamenány na Gallenkampově aparatuře a jsou nekorigovány, Protonová magnetická rezonance (¹H NMR) byla zaznamenávána na Bruker AC 300. Všechna spektra byla stanovena v indikovaných rozpouštědlech a chemické posuny jsou zaznamenány v δ jednotkách ve směru klesajícího pole od vnitřního standardu tetramethylsilanu (TMS) a interprotonové kopulační konstanty j sou zaznamenány v Hertzech (Hz). Štěpící charakteristiky jsou označeny následovně: s, singlet; d, dublet; t, triplet; q, kvartet; m, multiplet; br, široký pík; dd, dublet dubletů; bd, široký dublet; dt, dublet tripletů; bs, široký singlet; dq, dublet kvartetů. Infračervená (IR) spektra užívající bromid draselný (KBr) byla stanovena na spektrometru Perkin Elmer 781 od 4000 cm^-1 do 400 cm^-1, kalibrována na 1601 cm'¹ absorpce polystyrénového filmu a zaznamenána v recipročních centimetrech (cm^-1). Hmotová spektra s nízkým rozlišením a zdánlivá relativní molekulární (M-H⁺) nebo (M-H^-) byla stanovena na Finningen TSQ 7000. Hmotová spektra s vysokým rozlišením byla stanovena na Kratos MS50 v módu FAB za použití jodidu česného a glycerolu jako vnitřního odkazu. Elementární analýzy jsou; uvedeny v procentech hmotnosti.

• titititi ti ti ti ti • titi titi ti* • ti titi titi • ti titititi • · ti titi · •••••titi ti • ti . ti ti ti • ti ti .«».'··

Následující příklady ilustrují postupy přípravy výchozích materiálů, meziproduktů a způsobů přípravy produktů podle vynálezu. Je zřejmé že odborník může nahradit jak materiály tak metody zde popsané za vzniku sloučenin uvedených dále, které spadají do rozsahu vynálezu.

Příklad 1

3- [ (5-Chlor-2-hydroxyfenyl)methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on

Stupeň A. 5-[4-(Trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on

Hydrazid 4-(trifluormethyl)benzoové kyseliny (komerčně dostupný od Maybridge Chemicals) (5 g, 24,5 mmol) se vloží do směsi THF (250 ml) a triethylaminu (2,7 ml, 26 mmol) pod N₂ a přidá se 1,1'-karbonyldiimidazol (4,2 g, 26 mmol). Roztok se míchá 18 hodin při teplotě 24 °C, koncentruje se a zbytek se převede do ethylacetátu, promyje se IN roztokem HCI, nasyceným roztokem NaHC0₃ a solankou a suší se (MgS0₄). Koncentrací se získá 5 g (89 %) sloučeniny uvedené v názvu ze které se rekrystalizuje vzorek ze směsi diethylether/hexany: tepota tání 214 až 216 °C. MS m/z: 231 (MH⁺).

IČ (KBr) 3280, 1778, 1608, 1420, 1318, 1170, 1114 cm¹;

l-H NMR (DMSO-dg) δ 7,87 (2H, d, J = 8,3 Hz), 7,96 (2H, d, J = 8,3 Hz), 12,77 (1H, br s);

Analýza. Vypočteno pro CgH₅F₃N₂O₂.0,64 H₂O:

C, 46,74; H, 2,24; N, 12,11.

Nalezeno: C, 47,07; H, 2,10; N, 12,34.

Stupeň B. 3-[(5-Chlor-2-methoxyfenyl)methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on • ft ftft · ftft · • ftft· • · • ftft

• ft ftft • · · • ft · ftft · * · ft ftft ftft

5-[4-(Trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(H)-on (11,75 g, 51 mmol) a 5-chlor-2-methoxybenzylbromid [N. Meanwell a kol., Bioorg. Med. Chem. Lett. 6, str. 1641-1646 (1996)] (12,0 g, 51 mmol) a 11,2 g (81 mmol) uhličitanu draselného se přidá pod dusíkem k CH₃CN (300 ml) a přidá se jodid draselný (0,2 g, 1,2 mmol). Roztok se zahřívá při zpětném toku 16 hodin, ochladí se, vlije se do vody (1500 ml) a intenzivně se míchá. Sraženina se odfiltruje a získá se pevná látka, která se rekrystalizuje z CHCN a získá se 15,2 g (78 %) sloučeniny uvedené v názvu.

teplota tání 144 až 145 °C. MS (ESI) m/z: 385 (MH⁺).

IČ (KBr) 3440, 1782, 1492, 1324, 1248, 1168 cm'¹;

¹H NMR (300 MHz, DMSO) 6 3,79 (3H, s), 4,91 (2H, s), 7,07 (1H, d, J = 8,8 Hz), 7,35-7,38 (2H, m), 7,88 (2H, d, J = 8,4 Hz), 7,96 (2H, d, J = 8,2 Hz);

Analýza. Vypočteno pro Ci₇Hi2ClF₃N₂O₃.0,l^H2O:

C, 52,81; H, 3,19; N, 7,25.

Nalezeno: C, 53,03; H, 3,20; N, 7,31.

Stupeň C. 3-[(5-Chlor-2-hydroxyfenyl)methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on

3-[(5-Chlor-2-methoxyfenyl)methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2 (3H)-on (15,2 g, 39,6 mmol) se smíchá s hydrochloridem pyridinu (19,7 g, 0,17 mol) a zahřívá se na 225 °C po dobu 2 hodin. Horký roztok se vlije do 800 ml 1 N HCI a směs se míchá 10 minut. Pevná látka se sebere, promyje se 1 N HCI a suší se při 80 °C ve vakuu a získá se 13,1 g ne zcela bílé pevné látky. Rekrystalizaci z acetonitrilu se získá 10,8 g sloučeniny uvedené v názvu jako sypké krystaly, teploty £ání 217 až 218 °C. MS m/z: 371 (MH⁺).

«· ΦΦ ' ΦΦ

Φ Φ :·· ' Φ··. ' ·

Φ t φ «.φ. ·

Φ·· Φ Φ Φ Φ φ • ΦΦΦΦ •Φ ΦΦ ΦΦ

IČ (KBr) 3354, 1762, 1500, 1324, 1068 cm¹;

¹Η NMR (DMSO-dg) δ 4,98 (2Η, s) , 6,84 (1Η, d, J = 8,7 Hz), 7,20 (1H, dd, J = 8,7 Hz, 2,6 Hz), 7,30 (1H, d, J = 2,5 Hz), 7,89 (2H, d, J = 8,6 Hz), 7,97 (1H, d, J = 8,6 Hz), 10,11 (1H, br s) -,

Analýza. Vypočteno pro ^C16^H10^C1F3^N2°3^:

C, 51,84; H, 2,72; N, 7,56.

Nalezeno: C, 51,88; H, 2,58; N, 7,57.

Příklad 2

3-[[5-Chlor-2-[[[[2-(dimethylamino)ethyl]oxy]karbonyl]oxy]fenyl]methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on

Stupeň A. 4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-l,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenylchlorformiát

Míchaná suspenze 3-[(5-chlor-2-hydroxyfenyl)methyl] -5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-onu (1 g, 2,69 mmol) a BnPh₃PCl (25 mg) v 1,9 molárním toluenovém roztoku fosgenu (15 ml) se zahřívá na 120 °C v utěsněné zkumavce. Po odstranění přebytku fosgenu se roztok odpaří do sucha na rotační odpařovačce a získá se chlorformiátový produkt jako bílá polotuhá pevná látka (1,18 g).

Stupeň B. 3-[[5-Chlor-2-[[[[2-(dimethylamino)ethyl]oxy]karbonyl]oxy]fenyl]methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on

K míchanému chladnému (0 °C) roztoku chlorformiátu ze stupně A (0,6 g, 0,15 mmol) v bezvodém CH₂C1₂ (5 ml) se přidá po kapkách čistý 2-(dimethylamino)ethanol (0,41 g, 0,45 mmol). Vzniklá směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a při • ·* ···· 99 99 • · · · · · 9 4 »«>· • · · · · · · *««· * ··· · · · 999 99 44 · • · ♦ · · 4 4 9 4 ·· · ·· 9 · ·· «*.·· této teplotě se udržuje 2 až 3 hodiny. CH₂C1₂ se odpaří na rotační odpařovačce a zbytek se rozdělí mezi ether a 5%

NaHCO₃. Etherová vrstva se oddělí a promyje se solankou a potom se suší (MgS0₄). Odpařením rozpouštědla se získá produkt jako světle žlutý olej (0,613 g). Reakcí surového produktu s bezvodým HCI v etheru se získá odpovídající hydrochloridová sůl 3- [ [5-chlor-2-[[[[2-(dimethylamino)ethyl]oxy] karbonyl]oxy]fenyl]methyl]-5- [4- (trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-onu.

teplota tání 160 až 163 °C; MS m/z 486 (MH⁺).

Příklad 3

2-[[[[4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]karbonyl]oxy]ethyl trimethylamonium methansulfonát

Surový 3-[[5-chlor-2-[ [ [ [2-(dimethylamino)ethoxy]oxy]karbonyl]oxy]fenyl]methyl]-5- [4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on se rozpustí ve směsi 1:1 ether-EtOAc a přidá se čistý methylmethansulfonát (2 ekv.). Směs se míchá při teplotě místnosti přes noc. Vysrážená pevná látka se sebere filtrací, promyje se etherem a potom se suší ve vakuu a získá se sloučenina uvedená v názvu jako bílá pevná látka.

teplota tání 190 až 195 °C (rozklad);

IČ (KBr, cm^-1) 1193, 1318, 1765, 1777;

¹H NMR (CDC1₃) δ 2,76 (s, 3H), 3,51 (s, 9H), 4,19 (m, 2H),

4,75 (m, 2H), 4,89 (s, 2H), 7,17 (d, J = 8,6 Hz, 1H), 7,25 (S, 1H), 7,38 (dd, J = 8,6 a 2,5 Hz, 1H), 7,54 (d, J = 2,5 Hz, 1H), 7,71 (d, J = 8,4 Hz, 1H), 7,91 (d, J = 8,1 Hz, 1H); MS m/z 500 (M⁺).

- £ , • ft · · ftftftft ftftftft • · · · · · · ft ftft · • ·· ftft · · ftftftft· ft ft ft • · · · ' ft ft ftft ft ··· ftft ftft ftft ftft ftft

- 29 Obecný způsob přípravy sloučenin příkladů 4 až 11

Dále je popsán obecný postup použitý pro přípravu sloučenin vzorce Vlla-c a VlIIa-c, který je také ilustrován v popise v reakčním schématu 2. Chloridy kyseliny vzorce Vla-c se připraví reakcí odpovídajících kyselin s oxalylchloridem a a katalytickým množstvím DMF v CH₂C1₂. Chloridy kyselin vzorce Vla-c se izolují jako HCI sůl a použijí se bez dalšího čištění. K míchané suspenzi sloučeniny příkladu 1 (1 ekv.) a NaH (2 ekv.) v bezvodém etheru se přidá odpovídající chlorid kyseliny vzorce VI (1,2 ekv.) a směs se míchá 3 až 4 hodiny. Reakční směs se zředí etherem a EtOAc, promyje se 5% NaHCO₃, vodou, solankou a suší se (MgS0₄). Rozpouštědlo se odpaří na rotační odpařovačce a zbytek se rekrystalizuje ze směsi ether-hexany a získá se sloučenina vzorce Vlla-c. K roztoku sloučeniny vzorce Vlla-c ve směsi ether-EtOAc 1:1 se přidá čistý methylmethansulfonát a směs se míchá při teplotě místnosti přes noc. Vysrážená bílá pevná látka se filtruje, promyje se etherem a potom se suší ve vakuu a získá se odpovídající čistá sloučenina vzorce VlIIa-c.

Příklad 4

4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenyl(dimethylamino)acetát (Vila, n = 1) teplota tání 112 až 113 °C; MS m/z: 456 (MH⁺).

Analýza. Vypočteno pro C₂0^H17^C1F3^N3°4^:

C, 52,70; H, 3,76; N, 9,22.

Nalezeno: C, 52,51; H, 3,66; N, 9,10.

Příklad 5 ···

9 *9 >· ·· φφ • · * · 9 9 9 9 • · · · 9 9 9 · • · ··· · · 99 9 • · · · · 9 9 ·· 49 44 49

4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenyl-3-(dimethylamino)propionát (Vllb, n = 2) teplota tání 179 až 181 °C; MS m/z: 498 (MH⁺).

Analýza. Vypočteno pro ^C23^H23^C1F3^N3°4-^HC1:

C, 51,70; H, 4,53; N, 7,86.

Nalezeno: C, 51,46; H, 4,67; N, 7,71.

Příklad 6

4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenyl-4-(dimethylamino)butyrát (Vile, n = 3) , teplota tání 162 až 164 °C;

Analýza. Vypočteno pro ^C22^H21^C1F3^N3°4-^HC1:

C, 50,78; H, 4,26; N, 8,08.

Nalezeno: C, 49,51; H, 4,35; N, 7,80.

Příklad 7 [[[4-Chlór-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]karbonyl]methyl]trimethyl

I amonium měthansulfonát (Vlila, n = 1) teplota tání 230 až 232 °C; MS m/z: 470 (M⁺).

Analýza. Vypočteno pro ^c21^H20^<“'*'^F3^N3®4 · ^CH3®Q3 ^:

C, 46,69; H, 4,10; N, 7,42.

Nalezeno: C, 46,06; H, 4,06; N, 7,21.

Příklad 8

2- [[[4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl],methyl] fenoxy] karbonyl] ethyl] diethylmethylamonium methansulfonát (VlIIb, n = 2) teplota tání > 260 °C

Příklad 9

3- [[[4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl] methyl] fenoxy] karbonyl] propyl] trimethylamonium methansulfonát (VIIIc, n = 3) teplota tání > 260 °C; MS m/z: 498 (M⁺) .

Analýza. Vypočteno pro C₂3H2₄C1F₃N₃O₄.CH^SOg:

C, 48,53; H, 4,58; N, 7,07.

Nalezeno: C, 48,61; H, 4,58; N, 7,03.

Příklad 10

4- Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenyl(methylamino)acetát teplota tání 186 až 188 °C (rozklad).

Příklad 11

4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl] methyl]fenyl-3-aminopropionát teplota tání 184 až 185 °C (rozklad).

Příklad 12 [4-Chlor-2- [ [5- [4- (trifluormethyl) fenyl] -2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4 - oxadiazol - 3-yl] methyl] fenoxy] methyl-4- (dimethylamino) • · « 0 butyrát (XIc, n = 3)

Stupeň A. 3-[[5-Chlor-2-(methylthiomethoxy)fenyl]methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on (IX)

Roztok 3-[(5-chlor-2-hydroxyfenyl)methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-onu (6,0 g, 16,2 mmol) v suchém HMPA (50 ml) se přidá po kapkách pod dusíkem k míchané suspenzi hydridu sodného (0,77 g, 60% disperze v minerálním oleji, 19,4 mmol) v HMPA (15 ml). Výsledný žlutý roztok se míchá 30 minut a potom se přidá po kapkách čistý chlormethylmethylsulfid (1,49 ml, 17,8 mmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti přes noc a produkt se extrahuje ethylacetátem (500 ml). EtOAc vrstva se promyje nasyceným NaHCO₃, vodou, solankou a potom se suší (MgSO₄). Rotačním odpařením EtOAc se získá žlutá polopevná látka, která se rekrystalizuje ze směsi ethylacetát/hexany a získá se sloučenina uvedená v názvu jako bílé krystaly (4,4 g, 70 %).

^ΤΗ NMR (CDC1₃) δ 2,28 (s, 3H), 5,00 (s, 2H), 5,22 (s, 2H), 6,92 (d, J = 8,5 Hz, 1H), 7,3 (m, 2H), 7,74 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,96 (d, J = 8,3 Hz, 2H).

IČ (KBr, cm¹): 1779, 1608, 1494, 1328, 1176, 1126.

Analýza. Vypočteno pro Ci8^H14^C1F3^N2°3^S:

C, 50,18; H, 3,28; N, 6,50.

Nalezeno: C, 50,19; H, 3,32; N, 6,52.

Stupeň B. 3-[[5-Chlor-2-(chlormethoxy)fenyl]methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on (X)

Čistý sulfurylchlorid (0,78 ml, 9,75 mmol) se přidá pod dusíkem po kapkách k míchanému roztoku sloučeniny ze stupně A (3,5 g, 8,12 mmpl) v CH₂C1₂ (40 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 4 hodiny. TLC indikuje kompletní • ··· · · · ··· · · · 4 • · · · 4 ··· ····· ·· ·· ··

- 33 průběh reakce. Po odstranění přebytku reakční složky a CH₂C1₂ rotačním odpařením se produkt suší ve vakuu a získá se sloučenina uvedená v názvu jak ne zcela bílá pevná látka (3,4 g, 100 %) .

MS m/z: 419 (MH⁺).

¹H NMR (CDC1₃) 6 5,0 (S, 2H), 5,94 (s, 2H), 7,18 (d, J = 9,2 Hz, 1H), 7,38 (m, 2H), 7,74 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,96 (d, J =

8,3 Hz, 2H) .

IČ (KBr, cm^-1): 1773, 1611, 1572, 1487, 1325, 1163, 1128.

Analýza. Vypočteno pro ^C17^H11^C12^F3^N2°3·⁰'^{25 H}2^0:

C, 48,19; H, 2,76; N, 6,61.

Nalezeno: C, 48,04; H, 2,68; N, 6,53.

Stupeň C. [4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methyl-4-(dimethylamino)butyrát (XIc, n = 3)

Chlormethoxylová sloučenina stupně B (0,8 g, 1,91 mmol) se přidá k míchané suspenzi Cs₂CO₃ (1,306 g, 4,01 mmol) a hydrochloridu 4-(dimethylamino)butanové kyseliny (0,352 g,

2,1 mmol) v acetonu (20 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti přes noc. TLC indikuje kompletní průběh reakce. Aceton se odpaří na rotační odpařovačce a přidá se roztok solanky. Žlutá sraženina se sebere filtrací a promyje se vodou a potom se suší na vzduchu. Surová pevná látka se rekrystalizuje ze směsi ethylacetát/hexany a získá se sloučenina uvedená v názvu XIc jako bílá pevná látka (0,64 g,

%) .

teplota tání 115 až 117 °C;

¹H NMR (DMSO-dg) δ 1,49 (m, 2H), 2,02 (t, J = 7,0 Hz), 2,25

- 34 ♦ . · ©···· · ······· c · · · · '· ··;.··· • ·· · * · · · ·' 7' (S, 2H), 5,79 (S,

J = 2.6 Hz, 8.8 Hz (t, J = 7,3 Hz, 2H), 3,32 (s, 6H) , 4,92 2H), 7,24 (d, J = 8,8 Hz, 1H), 7,43 (dd,

1H), 7,50 (d, J = 2,6 Hz, 1H), 7,90 (d, J = 8,5 Hz, 2H), 7,98 (d, J = 8,3 Hz, 2H).

IČ (KBr, cm^-1): 1776, 1764, 1607, 1492, 1416, 1324, 1121.

Analýza. Vypočteno pro C₂₃H₂₃C1F₃N₃O₅.0,5H₂O:

C, 52,83; H, 4,63; N, 8,04.

Nalezeno: C, 53,00; H, 4,70; N, 8,04.

Příklad 13

3-[[[[4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methoxy]karbonyl]propyl]trimethylamonium methansulfonát (XIIc, n = 3)

Sloučenina příkladu 12 (XIc) (0,95 g, 1,85 mmol) se rozpustí v ethylacetátu (10 ml) a po kapkách se přidá čistý methansulfonát (0,32 ml, 3,7 mmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti přes noc. Bílá sraženina se sebere a čistí se triturací s etherem a získá se sloučenina uvedená v názvu jako bílá pevná látka (0,95 g, 82 %).. Reakrystalizací ze směsi ethanol/ether se získají bílé krystaly.

teplota tání 156 až 158 °C; MS m/z: 528 (MH⁺).

^XH NMR (DMSO-d₆) δ 1,91 (m, 2H) , 2,27 (s, 3H), 2,43 (t, J = 7,1 Hz, 2H), 3,01 (s, 9H) , 3,22 (m, 2H) , 4,91 (s, 2H), 5,81 (s, 2H), 7,24 (d, J = 8,9 Hz, 1H), 7,43 (dd, J = 2,7 Hz, 8,8 Hz, 1H), 7,49 (d, J = 2,6 Hz, 1H) , 7,90 (d, J = 8,5 Hz, 2H), 7,98 (d, J = 8,4 Hz, 2H);

Analýza. Vypočteno pro ^C24^H26^C1F3^N3°5-^CH3^SO3^:

C, 48,12; H, 4,68; N, 6,73.

Nalezeno: C, 48,15; H, 4,74; N, 6,71.

• ·· ·· ·♦ ·· *· • · · · · ♦· · · ·· · • ··· · * · ··· · · . ··.♦. · • · · · · · .··· · · • · · ♦ · ·· ··

Příklad 14 [[[[4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methoxy]karbonyl]methyl]trimethylamonium methansulfonát (Xlla, n = 1)

Ke směsi sloučeniny X příkladu 12, stupně B (0,4 g,

0,95 mmol), Cs₂CO₃ (0,342 g, 1,05 mmol) a N,N-dimethylglycinu (0,108 g, 1,05 mmol) se přidá aceton (20 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti přes noc. Aceton se rotačně odpaří a potom se přidá solanka. Bílá sraženina sloučeniny Xla (n = 1) se sebere a rozpustí se v acetonitrilu a přidá se čistý methylmethansulfonát (0,053 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 2 dny. Rozpouštědlo se odpaří a přidá se ether. Sraženina se sebere a čistí se rekrystalizací ze směsi acetonitril/ether a získá se sloučenina uvedená v názvu jako bílá pevná látka (0,13 g, 23 %, dva stupně).

teplota tání 100 až 104 °C. MS m/z: 500 (M⁺).

¹H NMR (DMSO-dg) δ 2,27 (s, 3H), 3,33 (s, 9H), 4,60 (s, 2H), 5,09 (s, 2H), 5,48 (s, 2H), 7,24 (d, J = 8,9 Hz, 1H), 7,52 (dd, J = 2,6 Hz, 8,8 Hz, 1H), 7,60 (d, J = 2,6 Hz, 1H), 7,90 (d, J = 8,6 Hz, 2H), 7,97 (d, J = 8,3 Hz, 2H).

Analýza. Vypočteno pro ^C22^H22^C1F3^N3°5 · ^CřI3^S03 ·¹ ’ ^5H2°^:

C, 44,34; H, 4,53; N, 6,74.

Nalezeno: C, 44,35; H, 4,28; N, 6,46.

Příklad 15 [4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-l,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methyl-3-(diethylamino) propionát (Xlb, n = 2) • ·<»··· · ··· * · · · · • · · · · ·..···..· ··· ·· ·· ♦· ···..··

Ke směsi sloučeniny X z příkladu 12, stupně B (0,4 g, 0,95 mmol), Cs₂CO₃ (0,622 g, 1,91 mmol) a hydrochloridu 3-(diethylamino)propionové kyseliny (0,108 g, 1,05 mmol) se přidá aceton (20 ml) . Reakční směs směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 3 dnů. Vysrážená pevná bílá látka (0,38 g, 75 %) se sebere. K míchanému roztoku surového produktu (0,16 g, 0,30 mmol) v ethylacetátu se přidá IN HCI v etheru (0,36 ml, 0,36 mmol) a směs se udržuje při teplotě místnosti 3 hodiny. Hydrochloridová sůl sloučeniny uvedené v názvu Xlb se sebere filtrací (0,11 g, 64 %):

teplota tání 165 až 167 °C (rozklad); MS m/z: 528 (MH⁺).

^ΧΗ NMR (DMSO-dg) δ 1,16 (t, J = 7,2 Hz, 6H), 2,93 (t, J = 7,8 Hz, 2H) , 3,01 - 3,10 (m, 4H) , 3,19 - 3,25 (m, 2H), 4,93 (s, 2H), 5,84 (s, 2H), 7,27 (d, J = 8,8 Hz, 1H), 7,44 (dd, J =

2,6 Hz, 8,8 Hz, 1H), 7,51 (d, J = 2,6 Hz, 1H), 7,91 (d, J = 8,5 Hz, 2H) , 8,00 (d, J = 8,3 Hz, 2H), 10,5 (s, br, 1H) .

Analýza. Vypočteno pro ^C24^H25^C1F3^N3°5-^HC1:

C, 51,08; H, 4,64; N, 7,45.

Nalezeno: C, 46,94; H, 4,42; N, 6,76.

Příklad 16

3-[[[[4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2 -oxo-1,3,4-oxadiazol-3 -yl] methyl] f enoxy] methoxy] karbonyl] -2-hydroxypropyl]trimethylamonium methansulfonát (XIII)

K míchané suspenzi sloučeniny X z příkladu 12, stupně B (0,4 g, 0,95 mmol) a Cs₂CO₃ (0,342 g, 1,05 mmol) v acetonu (20 ml) se přidá (L)-norkarnitin [Colucci, W. J.; Tumbull, Jr., S. P.; Gandour, R. D.; Analytical Biochemistry, 162, str. 459 až 462 (1987)] (0,155 g, 1,05 mmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 2 hodiny. Aceton sé rotačně odpaří a přidá se voda a směs se extrahuje etherem. Extrakt • ·* 00 ·· ··: ·· • · « « > · · · · q·· • 0 0 0 · 0 * · · · ♦

00··· · 00000 ·· · 9 · ·· · 0 · 0 · • 00 00 00 0· 0 0 ·· se potom promyje vodou, solankou a suší se (MgS0₄). Odpařením etheru se získá nažloutlá pěnovitá pevná látka, která se_ potom rozpustí v etheru a přidá se 0,1 ml methansulfonátu. Reakční směs se míchá při teplotě místnosti přes noc. Vysrážená pevná látka se sebere a trituruje se ve směsi ethylacetát/ether a získá se sloučenina uvedená v názvu jako ne zcela bílá pevná látka (0,2 g, 33 %, dva stupně).

teplota tání: 98 až 101 °C. MS m/z: 544 (M⁺).

^XH NMR (DMSO-dg) δ 2,30 (s, 3H), 2,52 - 2,58 (m, 2H), 3,10

(s,	9H), 3,34 - 3,41	(m,	2H) ,	4,43 (m,	1H)	, 4,94	(s, 2H),
5,73	(d, J = 6,2 Hz,	1H) ,	5,81	. (d, J =	5,5	Hz, 1	Η), 5,84 (d,
J =	6,6 Hz, 1H), 7,27	(d,	J =	8,8 Hz,	1H) ,	7,44	(dd, J = 2,7
Hz,	8,8 Hz, 1H), 7,49	(d,	J =	2,6 Hz,	1H) ,	7,91	(d, J = 8,5
Hz,	2H), 7,99 (d, J =	8,3	Hz,	2H) ;

IČ (KBr, cm¹): 3307, 1784, 1751, 1490, 1417, 1324, 1194, 1123, 1065.

Analýza. Vypočteno pro C₂₄H₂gClF₃N₃0g.CH^SO^.0,75H₂0:

C, 45,95; H, 4,70; N, 6,43.

Nalezeno: C, 45,88; H, 4,69; N, 6,13.

Příklad 17

2-[[[[[4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methoxy]karbonyl] oxy]ethyl]trimethylamonium methansulfonát (XVIIa, n = 1)

Stupeň A. 3-[[2-[[[(Butylthio)karbonyl]oxy]methoxy]-5-chlorfenyl]methyl]-5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on (XIV)

Hydrid sodný (60%; v minerálním oleji, 144 mg, 3,6 mmol) se přidá pod dusíkem k míchanému studenému (0 °C) • '·· ftft ·· *· ·· • · · ft ftft · ftftft · e ··< · · · ft·· · · ft » · • · · · · ·»· · ·· · ·· ♦« ♦· ··♦ ··

- 38 roztoku sloučeniny vzorce II (1,11 g, 3 mmol) v suché HMPA (6 ml) a potom se nechá ohřát na teplotu místnosti. Po 30 minutách se výsledný žlutý roztok ochladí na 0 °C a potom se přidá po kapkách čistý O-jodmethyl-S-butylkarbonothionát [Folkman, M. a Lund, F., Synthesis, str. 1159, (1990)] (1,0 g, 3,6 mmol). Vzniklá směs se nechá ohřát ná teplotu místnosti a míchá se přes noc. K reakční směsi se přidá nasycená solanka a bílá sraženina se filtruje a promyje se důkladně vodou. Surová vlhká pevná látka se rozpustí ve směsi 1:1:1 EtOAc-CH₂Cl₂-THF a potom se suší (MgSO₄). Filtrací a odpařením rozpouštědel se získá bílá pevná látka (1,76 g) , která se rekrystalizuje z etheru a získá se čistá sloučenina XIV (693 mg, 62 %).

Stupeň B. [4-Chlor-2-[ [5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-l,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methylmethyl chlorformiát (XV)

Čistý sulfurylchlorid (80 μί, 1 mmol) se přidá pod dusíkem k míchanému roztoku sloučeniny stupně A (258 mg, 0,5 mmol) v bezvodém CH₂C1₂ (2 ml). Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti 2 hodiny. Reakční směs se rotačně odpaří do sucha při teplotě místnosti a potom se udržuje ve vysokém vakuu a získá se žádaný chlorformiát vzorce XV jako bílá pevná látka (0,23 g).

Stupeň C. 3-[[5-Chlor-2-[[[[ [2-(dimethylamino)ethyl]oxy]karbonyl] oxy] methoxy] fenyl] methyl] -5- [4- (trifluormethyl) fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on (XVIa, n = 1)

Čistý suchý 2-(dimethylamino)ethanol (134 mg) se přidá k míchanému roztoku sloučeniny vzorce XV ze stupně B (0,23 g) v bezvodém CH₂C1₂ (5 ml) a směs se míchá přes noc. Reakční směs se zředí s CH₂C1₂ a potom se ochladí 5% NaHCO₃.

Organická vrstva se oddělí a promyje se vodou, solankou a potom se suší (MgSO₄). Odpařením CH₂C1₂ se získá sloučenina • ·· · to · ··««· toto · • « · to · · · · • · · · · · ' to to ·· to uvedená v názvu jako světle žlutý olej (0,21 g).

Stupeň D. 2-[[[[[4-Chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-l,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methoxy]karbonyl]oxy]ethyl]trimethylamonium methansulfonát (XVIIa, η = 1

Surový produkt ze stupně C (0,2 g) se rozpustí ve směsi 1:1 ether-ethylacetát (5 ml) a zpracuje se methansulfonátem (2 ekv.). Směs se míchá při teplotě místnosti přes noc a vysrážená pevná látka se odfiltruje, promyje se etherem a potom se suší ve vakuu a získá se sloučenina uvedená v názvu jako bílá pevná látka (94 mg):

teplota tání 1456 až 150 °C (rozklad);

NMR (CDC1₃) δ 2,76 (s, 3H) , 3,45 (s, 9H) , 4,16 (m, 2H),

4,71 (m, 2H), 4,96 (s, 2H), 5,79 (s, 2H), 6,98 (d, J = 8,4 Hz, 1H) , 7,31 - 7,34 (m, 2H) , 7,75 (d, J = 8,4 Hz, 2H) , 7,97 (d, J = 8,2 Hz, 2H); MS m/z 530 (M⁺).

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Sloučenina obecného vzorce kde

   A je přímá vazba nebo -CH₂-O-;

   B je přímá vazba nebo kyslík;

   D je -(CH₂)_n- nebo -CH₂CHOHCH₂-; n je celé číslo od 1 do 4

   R je -NR-Lr² nebo -N⁺R¹R²R³X, kde X“ je protianion; a

   R¹, R² a R³ každé nezávisle znamená vodík nebo C_1-4 alkyl;

   nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.
2. 2. Sloučenina podle nároku 1, kde A je přímá vazba, B je přímá vazba a D je -(CH₂)_n~.
3. 3. Sloučenina podle nároku 2, která je vybrána ze skupiny zahrnuj ící:
4. 4-chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl] -2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenyl(dimethylamino)acetát;

   4-chlor-2- [ [5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenyl-3-(diethylamino)propionát;

   4-chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl] -2,3-dihydro-2-oxo41 ftft ti ··. .·.· ·· ft · * · · · · · • ftft ft ft ftft· • · ft·· · ft · ft · • · · ft ft · ·

   -1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenyl-4-(dimethylamino)butyrát;

   [[[4-chlor-2-[[5- [4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]karbonyl]methyl]trimethylámonium methansulfonát;

   2- [[[4-chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl] methyl]fenoxy]karbonyl]ethyl]diethylmethyl amonium methansulfonát;

   3- [[[4-chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]karbonyl]propyl]trimethylamonium methansulfonát;

   4- chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenyl(methylamino)acetát; a

   4-chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenyl-3-aminopropionát;

   nebo jejich netoxická farmaceuticky přijatelná sůl, protianion nebo solvát.

   4. Sloučenina podle nároku 1, kde A je přímá vazba, B je kyslík a D je -(CH₂)_n-.
5. 5. Sloučenina podle nároku 4 vybraná ze skupiny zahrnující:

   3-[[5-chlor-2-[[ [ [2-(dimethylamino)ethyl]oxy]karbonyl]oxy]fenyl]methyl]-5- [4-(trifluormethyl)fenyl]-1,3,4-oxadiazol-2(3H)-on_; a

   2- [[[[4-chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]karbonyl]oxy]ethyl]trimethylamonium methansulfonát nebo jejich netoxická farmaceuticky přijatelná sůl, • *· ti* titi titi ,.·♦ • · · · ti - ti ti ti tititi ti • ti ti ti titi ti ti titi * • titititi· ti titi ti ti ti titi ti • · ti ti ti ti titi ti • titi titi titi titi titi titi protianion nebo solvát.
6. 6. Sloučenina podle nároku 1, kde A je -CH₂O-, B je přímá vazba a D je -(CH₂)_n-.
7. 7. Sloučenina podle nároku 6, vybraná ze skupiny zahrnující [4-chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl] fenoxy] methyl-4- (dimethylamino)butyrát;

   3-[[[[4-chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methoxy]karbonyl]propyl]trimethylamonium methansulfonát;

   [[[[4-chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methoxy]karbonyl]methyl]trimethylamonium methansulfonát; a [4-chlor-2-[[5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-1,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methyl-3-(diethylamino)propionát hydrochlorid;

   nebo jejich netoxická farmaceuticky přijatelná sůl, protianion nebo solvát.
8. 8. Sloučenina podle nároku 7, kterou je 3-[ [ [ [4-chlor-2-[ [5-[4-(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-l,3,4-oxadiazol-3-yl] methyl]fenoxy]methoxy]karbonyl]propyl] trimethylamonium methansulfonát.
9. 9. Sloučenina podle nároku 1, kde A je -CH₂O-, B je přímá vazba a D je -CH₂CHOHCH₂-.
10. 10. Sloučenina podle nároku 9, kterou je 3-[[[[4-chlor-2-[[5-[4 -(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-l,3,4-oxadiazol-3-yl] • ·· «« ·· ·· ·· «·. · · »··· · ·»· • · · · · · · · · · · a aaa a * · aaa a a a a · a a a a a a a a a aaa aa aa aa ·· ··

    - 43 methyl] fenoxy] methoxy] karbonyl] -2-hydroxypropyl] trimethylamonium methansulfonát.
11. 11. Sloučenina podle nároku 1, kde A je -CH₂O-, B je kyslík a D je -(CH₂)_n-.
12. 12. Sloučenina podle nároku 11, kterou je 2-[ [ [ [ [4-chlor-2-[ [5-[4 -(trifluormethyl)fenyl]-2,3-dihydro-2-oxo-l,3,4-oxadiazol-3-yl]methyl]fenoxy]methoxy]karbonyl]oxy]ethyl]trimethylamonium methansulfonát.
13. 13. Farmaceutický prostředek pro léčbu chorob citlivých na otevírání vysokovodivostních vápníkem aktivovaných draslíkových kanálků, vyznačující se tím, že zahrnuje terapeuticky účinné množství sloučeniny podle nároku 1 společně s farmaceuticky přijatelným nosičem nebo ředidlem.
14. 14. Způsob léčby chorob citlivých na otevírání vysokovodivostních vápníkem aktivovaných draslíkových kanálků u savců v případě potřeby, vyznačující se tím, že zahrnuje podání terapeuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce I jak je nárokována v nároku 1.
15. 15. Způsob podle nároku 14,vyznačující se tím, že uvedená choroba je ischémie, mrtvice, konvulze, epilepsie, astma, syndrom dráždivého tračníku, migréna, traumatické poškození mozku, poškození páteře, sexuální dysfunkce a urinární inkontinence.
16. 16. Způsob podle nároku 15, kde choroba je mrtvice.