CZ20001500A3 - Digitální televizní systém - Google Patents

Abstract

Digitální televizní systém obsahující vysílací prostředek (4, 6) pro vysílání digitální audiovizuální informace na množství kanálů (41), který dále zahrnuje prostředek (44,45) pro začlenění v reálném čase zprávy události, která se týká živé události přenášené na alespoň jednom kanálu, do takového toku alespoň jednoho dalšího kanálu, přičemž tato zpráva události obsahuje informaci týkající se výskytu události a kanálu, na kterém se událost vyskytla. Výhodně vysílací prostředek dále obsahuje zpožďovací zařízení (3) pro zavádění předem stanoveného zpoždění do vysílací doby audiovizuální informace přenášené na každém z kanálů. Vynález nachází obzvláštní uplatnění v případě současného vysílání sportovních událostí, kdy divák sledující jeden kanál může být informován o výskytu události, jako je gól, na dalším kanálu.

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká digitálního televizního systému obsahujícího vysílací prostředky pro vysílání audiovizuálních informací v digitálním datovém toku na množství kanálů.

Dosavadní stav techniky

Digitální televizní systémy se stále více stávají zavedenými, zejména v oblasti placených TV systémů. Šifrovaná nebo kódovaná audiovizuální informace je vysílána, obvykle prostřednictvím satelitního nebo satelitního/kabelového spojení, k množství účastníků, z nichž každý má v držení dekodér nebo přijímač/dekodér schopný dekódování vysílaného programu pro následné sledování. Rovněž jsou známé pozemní digitální přenosové systémy. Systémy z poslední doby rovněž používají přenosové spoje pro vysílání dalších dat, navíc k nebo stejně jako audiovizuální data, jako jsou počítačové programy nebo interaktivní aplikace do dekodéru nebo k připojenému PC.

Jedna z výhod digitální televize spočívá v počtu kanálů, které jsou dostupné v takových systémech, a v pružnosti, kterou má k dispozici poskytovatel televizní služby vzhledem k tomu, jaké kanálové volby nebo menu mohou být zpřístupněny účastníkovi (předplatiteli) služby. Kromě standardní sady předplacených kanálů může systém rovněž obsahovat, například, funkci plateb za shlédnutí, která umožňuje účastníkovi platit za určitý film, sportovní událost a podobně.

íA ··· *·» ·<· *♦

Se zvyšující se dostupností kanálů se stává stále více populární službou současný přenos stejné sportovní události sledované z množství různých úhlů kamery. Podobným způsobem, například při tenisové nebo fotbalové soutěži, může být přenášeno množství zápasů ve stejném turnaji stejný večer na různých kanálech. V kombinaci s typem služby plateb za shlédnutí si účastník může zvolit platbu za jeden přenos zápasů na jednom kanálu, za všechny zápasy ten večer, za všechny zápasy v soutěži po několik následujících týdnů a podobně.

Přestože divák těží z dostupné zvětšené volby, velké počty kanálů, které jsou dostupné, může být rozptylující a divák v praxi může mít často potíže se zjišťováním dostupných možností pro sledování.

¹⁵

Některé stanice například poskytují menu nebo domácí kanál, kde se divák může podívat na to, co je právě hráno na všech kanálech, přičemž každý kanál je zobrazován v malém úseku v mřížce zobrazované na televizní obrazovce. Kde je ale zobrazován velký počet kanálů, může být pro diváka obtížné ²⁰ odpovídajícím způsobem zjistit, co se právě děje na kterémkoliv z kanálů. 2 těchto důvodů toto řešení není nijak zvlášť vhodné pro současné živé přenosy na více než několika málo kanálech.

Cílem předkládaného vynálezu je překonat některé z nevýhod vícekanálové služby a usnadnit navigaci mezi kanály pro diváka.

Podstata vynálezu

Podle předkládaného vynálezu je vytvořen digitální televizní systém obsahující vysílací prostředek pro vysílání ··« digitální audiovizuální informace na množství kanálů, jehož podstata spočívá v tom, že dále zahrnuje prostředek pro začlenění v reálném čase zprávy události, která se týká živé události přenášené na alespoň jednom kanálu, do datového toku alespoň jednoho dalšího kanálu, přičemž tato zpráva události obsahuje informaci týkající se výskytu události a kanálu, na kterém se událost vyskytla.

Například v případě živého vysílání množství fotbalových zápasů může být zpráva události použita pro indikaci výskytu gólu na jednom z kanálů rovněž se zajištění indikace o tom, na kterém kanálu se tento gól vyskytl. Zpráva události může být vytvářena manuálně ve vysílacím centru operátorem sledujícím všechny zápasy současně. Jak bude popsáno, tato informace může být ošetřena aplikací v dekodéru množstvím způsobů pro usnadnění volby kanálu pro diváka a tak pro umožnění divákovi převolit na kanál, kde se vyskytla příslušná událost.

V jednom obzvláště výhodném provedení předkládaného vynálezu obsahuje vysílací prostředek dále zpožďovací zařízení pro začlenění předem stanoveného zpoždění do vysílacího času audiovizuální informace přenášené na každém z kanálů. Například tak může být digitální audiovizuální informace dočasně uložena na paměťovém zařízení diskového typu nebo typu RAM po dobu 30 sekund nebo podobně předtím, než je vysílána. Další zpožďovací prostředek zahrnuje analogové páskové smyčky pro zpoždění analogových audiovizuálních signálů před provedením digitální konverze, a podobně. Zpoždění může být rovněž zaváděno dále ve směru vysílání v dekodéru.

tt ·· • · · • · · • · tt • tt

Výhodou tohoto provedení je to, že pro diváka signál indikující událost (který je přenášen bez zpoždění} dorazí před příslušnou událostí. Tudíž změnění kanálů v odezvě na tento signál bude znamenat, že divák uvidí jak vytvoření události tak i samotnou událost. Navíc zpoždění bude vlastně

Λ neviditelné pro diváka, který bude mít pocit sledování zápasu živě.

Alternativně, vzhledem ke skutečnosti, že je často zobrazováno opakování tam, kde nastane událost, jako je gól, o

může být systém nastaven bez zpoždění mezi signálem události a audiovizuálními daty. V tomto případě divák může změnit kanály po události v okamžiku, ve kterém zachytí opakování. Ačkoliv je možné, toto řešení je ale podstatně méně uspokojivé pro diváka, než řešení popisované výše.

¹⁵

V praktickém provedení může prostředek pro zavádění zprávy události zahrnovat počítač, jako je jednoduchý PC nebo kombinace klientského/obslužného zařízení, upravený pro vytváření zprávy události v odezvě na příkaz operátora, přičemž zpráva události je vysílána, například, přes datový zaváděč do multiplexoru přijímajícího audiovizuální informaci pro každý kanál a také zprávu události.

Přesněji tam, kde jsou audiovizuální data přiváděna do multiplexoru v MPEG formátu, může být počítač upraven pro vysílání zprávy události ve formě předem stanoveného MPEG úseku do multiplexoru.

MPEG je obecně známý standard vyvinutý pro oblast digitálního přenosu, ve kterém jsou data uspořádána do sérií tabulek, přičemž každá tabulka obsahuje paketový ID a tak dále. Ve spojení s přihláškou předkládaného vynálezu tento ·

• φ φ φ • tt ·»♦ ··· • · • tt ··· · • tt termín zahrnuje všechny varianty, modifikace nebo vývojová stádia základního MPEG formátu, jako je formát MPEG-2 definovaný ve standardech ISO 13818-1 až ISO 13818-4.

V jednom provedení digitální televizní systém dále zahrnuje dekodér upravený pro zobrazování ikony na obrazovce po přijetí zprávy události, aby indikoval výskyt této události. Po zobrazení této ikony divák může změnit kanály, například, prostřednictvím dálkového ovládání sdruženého s dekodérem. Alternativně divák může přeprogramovat dekodér pro automatickou změnu kanálu, například na kanál, kde se vyskytl gól.

V případě, ve kterém je zobrazována ikona, je dekodér výhodně upraven pro automatickou změnu na příslušný kanál následně po odezvě ano/ne diváka na ikonu. V tomto případě 15 ikona dokonce nemusí zobrazovat informaci o kanálu, ale pouze tu skutečnost, že událost nastala. Pokud divák indikuje ano nebo OK, dekodér změní kanál. Odezva ano může odpovídat signálu z dálkového ovládání, který indikuje, že jakékoliv z tlačítek nebo předem stanovené tlačítko dálkového ovládání bylo stlačeno. Pokud divák indikuje ne, například prostřednictvím nevytvoření odezvy, dekodér zůstává naladěn na současný kanál.

V jednom provedení předkládaného vynálezu je dekodér 25 upraven pro zobrazení další ikony po změněn kanálu divákem v odezvě na první zobrazenou ikonu, například pro dotaz, zda si divák přeje návrat k prvnímu kanálu, který předtím sledoval.

Uvedená předem stanovená doba bude přirozeně závislá na časovém zpoždění (pokud vůbec je nějaké) zaváděném do přenosového toku audiovizuálních dat. Například tam, kde je ::

• to • to to ··· do přenosu zaváděno zpoždění 30 sekund, bude nastavení indikátoru události následovat přibližně 30 sekund po signálu o události. Pokud aplikace přijala příkaz pro změnu kanálu, dotáže se tato aplikace diváka, pokud si přeje změnit kanál o

45 sekund nebo podobně později, to jest poté, co již událost byla zobrazena. Aplikace může využít buď zprávy pro změnu kanálu nebo příchod zprávy události, jako počáteční bod pro zpoždění.

Jak bude zcela zřejmé, jsou běžné digitální dekodéry θ kombinací softwarových a hardwarových zařízení a zvýšená funkčnost může být přidávána naprogramování dekodéru softwarovou aplikací.

V závislosti na složitosti aplikace, bude požadováno více či méně paměťového prostoru v dekodéru pro provedení každé z popisovaných funkcí. Ačkoliv tato aplikace může být trvale uložena v dekodéru, v jednom výhodném provedení předkládaného vynálezu je tato aplikace zaváděna do dekodéru prostřednictvím vysílacího prostředku.

q Například na začátku zápasu může být tato aplikace začleněna ve vysílaném digitálním datovém toku, přičemž divák je dotázán v tomto okamžiku, zda si přeje tuto aplikaci zavést. Pokud souhlasí, aplikace zůstane v dekodéru a bude fungovat alespoň po dobu trvání zápasu. Pokud nesouhlasí, dekodér aplikaci nezavede.

Výhodně vysílací prostředek dále obsahuje kódovací (šifrovací) prostředek pro kódování vysílaných digitálních dat, včetně vysílaných audiovizuálních dat a vysílané zprávy události, přičemž dekodér zahrnuje dekódovací prostředek ::

• · »·· ··· • · · • to «te ·« • to ·· ·

upravený pro dekódování přenášených digitálních dat před sledováním a zpracováním zprávy události.

Následně po známé kódovací technice použité v digitálním televizním systému, mohou být kódovaná (šifrovaná) 5 data vysílána společně s řídicím slovem pro dekódovaní těchto dat, přičemž řídící slovo samo je kódováno (šifrováno) prostřednictvím tak zvaného exploatačního klíce a je vysíláno v kódované (šifrované) formě. Dekodér obsahuje ekvivalent exploatačního klíče pro dekódování řídícího slova a ,

dekódování dat. Další bezpečnostní opatření, znama obecne ze systémů placené TV, mohou být rovněž použita v systému podle předkládaného vynálezu pro omezení přístupu.

Předkládaný vynález se rovněž týká dekodéru pro použití v digitálním televizním systému podle shora uvedeného popisu, přičemž tento dekodér je zejména vybaven aplikací upravenou pro vytváření ikony na obrazovce pro indikaci přijetí zprávy události.

Předkládaný vynález rovněž tak týká způsobu digitálního vysílání a příjmu audiovizuální informace v digitálním datovém toku na množství kanálů.

Ačkoliv popis uvádí přijímače/dekodéry a dekodéry, je zcela samozřejmé, že předkládaný popis platí stejně tak pro provedení mající přijímač integrovaný s dekodérem, jako pro jednotku dekodéru fungující v kombinaci s fyzicky odděleným přijímačem nebo také pro dekodér obsahující další funkce nebo integrovaný s jinými zařízeními, jako jsou kombinovaná zařízení televize/dekodéru. Podobně termín digitální televizní systém označuje jakýkoliv satelitní, pozemní, kabelový, a podobný, digitální přenosový systém.

• · • · ··· ·»· ··· ··

V následujícím popisu budou pouze prostřednictvím příkladu popsána výhodná provedení předkládaného vynálezu ve spojení s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech 5

Obr.l znázorňuje digitální televizní systém, který může být upraven podle předkládaného vynálezu;

Obr.2 znázorňuje přehled prvků dekodéru pro použití Ιθ v digitálním televizním systému;

Obr. 3 znázorňuje digitální televizní systém podle obr. 1, upravený pro začlenění prostředku pro vytváření v reálném čase zprávy události zavedené do vysílaného datového toku; a 15

Obr. 4 znázorňuje rozhodovací vývojový diagram aplikace přítomné v dekodéru pro ošetření zprávy události v reálném čase.

Příklady provedení vynálezu

Celkový přehled digitálního televizního systému 1 podle předkládaného vynálezu je znázorněn na obr. 1. Předkládaný vynález zahrnuje většinou běžný digitální televizní systém 2., který využívá známý MPEG-2 kompresní systém pro vysílání komprimovaných digitálních signálů. Přesněji MPEG-2 komprimátor 2 ve vysílacím centru přijímá tok digitálního signálu (obvykle tok video signálů). Komprimátor 3. je spojen s multiplexorem a kodérem 1 prostřednictvím spojení 5..

Multiplexor 4. přijímá množství dalších vstupních signálů, sestavuje jeden nebo více vysílacích toků a vysílá • · • · *

···

Σ * * · ··· ·· •·· •t komprimované digitální signály do vysílače 6 vysílacího centra přes spojení které samozřejmě může být představováno velkým množstvím různých forem včetně telekomunikačních línek. Vysílač £ vysílá elektromagnetické signály přes vzestupné spojení 8. směrem k satelitnímu odpovídači _9, kde jsou tyto signály elektronicky zpracovány a vysílány přes teoretické sestupné spojení 10 do pozemního přijímače 12, běžně ve formě parabolické antény vlastněné nebo pronajímané koncovým uživatelem. Signály přijímané přijímačem 12 jsou vysílány do integrovaného přijímače/dekodéru 13 vlastněného nebo pronajímaného koncovým uživatelem a spojeného s televizním zařízením 14 koncového uživatele. Přijímač/dekodér 13 dekóduje komprimovaný MPEG-2 signál na televizní signál pro televizní zařízení 14.

Ve vícekanálovém systému, multiplexor 4. zpracovává audio a video informace přijímané z množství paralelních zdrojů a interaguje s vysílačem 6 pro přenos informace po odpovídajícím počtu kanálů. Vedle audiovizuální informace, mohou být zprávy nebo aplikace nebo jakýkoliv jiný druh digitálních dat zaváděny do některých nebo do všech těchto kanálů, proloženě s vysílanou digitální audio a video informací.

Systém 15 podmíněného přístupu je spojen s multiplexorem 4 a přijímačem/dekodérem 13 a je umístěn 25 ” ~ částečně ve vysílacím centru a částečně v dekodéru. Tento systém umožňuje koncovému uživateli přístup k digitálním televizním vysíláním (přenosům) od jednoho nebo více dodavatelů (poskytovatelů) vysílání. Inteligentní karta, schopná dekódování zpráv týkajících se komerčních nabídek (to 30 jest jeden nebo několik televizních programů, které jsou • · * · • · • ft *

·· ··» • * «·* ··· ·· prodávány dodavatelem vysílání), může být vložena do přijímače/dekodéru 13. S použitím dekodéru 13 a inteligentní karty může koncový uživatel nakupovat komerčně nabízené vysílané události buď v módu předplacení nebo v módu platby za shlédnutí.

Jak bylo zmiňováno výše, programy vysílané systémem jsou kódovány v multiplexoru 4., přičemž podmínky a kódovací klíče, aplikované na daný přenos, jsou určovány systémem 15 podmíněného přístupu. Vysílání kódovaných dat tímto způsobem je velmi dobře známé v oblasti placených TV systémů. Obvykle jsou kódovaná data vysílána společně s řídícím slovem pro dekódování těchto dat, přičemž řídící slovo je samo kódováno prostřednictvím tak zvaného exploatačního klíče a vysíláno v kódované formě.

Kódovaná (šifrovaná) data a kódované (šifrované) řídící slovo jsou potom přijímána dekodérem 13, který má přístup k ekvivalentu exploatačního klíče, který je uložen na inteligentní kartě vložené do dekodéru, pro dekódování kódovaného řídícího slova a potom pro dekódování vysílaných dat. Předplacený účastník bude přijímat, například, v přenášené měsíční EMM (opravňovací řídící zpráva) exploatační klíč potřebný pro dekódování řídícího slova a tak pro umožnění sledování vysílání.

Interaktivní systém 16, rovněž spojený s multiplexorem 1 a přijímačem/dekodérem 13 a opět umístěn částečně ve vysílacím centru a částečně v dekodéru, umožňuje koncovému uživateli interagovat s různými aplikacemi přes modemový zpětný kanál 12. Modemový zpětný kanál 17 může být rovněž využit pro komunikace použité v systému 15 podmíněného přístupu. Interaktivní systém 16 může být použit, například, * « • · ·*♦ φφφ • φ «φ •·· φφ • φ φ φφ pro umožnění divákovi komunikovat bezprostředně s vysílacím centrem pro požadavek o autorizaci sledování určité události, stažení aplikace a podobně.

Ve spojení s odkazy na obr. 2 budou nyní popsány 5 prvky příjímače/dekodéru 13., nebo nastavovací řídicí skříně (STB), upravitelného pro použití v předkládaném vynálezu. Jak bude zcela zřejmé, jsou prvky tohoto dekodéru většinou zcela běžné a jejich realizace bude v rozsahu schopností osoby v oboru znalé.

Jak je znázorněno, dekodér 13 je vybaven několika rozhraními pro příjem a vysílání dat, zejména ladičem MPEG toku a demultiplexorem 20 pro přijímání přenášených MPEG vysílání, sériovým rozhraním 23, paralelním rozhraním 24 a modemem 25 pro vysílání a přijímání dat přes modemový zpětný 15 kanál 17.. V tomto provedení dekodér rovněž obsahuje první a druhé zařízení 26 a 27 pro čtení inteligentních karet, první zařízení 26 pro příjem účastnické inteligentní karty obsahující dekódovací klíče, sdružené se systémem, a druhé zařízení 27 pro příjem bankovních karet nebo jiných specializovaných karet.

Dekodér rovněž obsahuje přijímač 28 pro přijímání infračervených řídících signálů z ručního dálkového ovládání 29 a výstup 30 Peritel pro vysílání audiovizuálních signálů do televizního zařízení 14 spojeného s dekodérem.

Zpracování dat uvnitř dekodéru je realizováno prostřednictvím centrální řídící jednotky 40. Softwarová architektura této řídící jednotky může odpovídat softwarové architektuře použité ve známém dekodéru a nebude zde podrobněji vůbec popisována. Tato architektura může být to •·· to ··« • toto to* • « ·· • · · * · to toto založena, například, na virtuálním počítači interagujícím přes vrstvu rozhraní s operačním systémem nižší úrovně, který je realizován v hardwarových součástkách dekodéru. Pokud se týká hardwarové architektury, bude dekodér vybaven procesorem, paměťovými prvky, jako je ROM, RAM, FLASH paměť, a podobně, jako u známých dekodérů.

Řídící jednotka 40 může být upravena pro spouštění množství aplikací definujících funkce dekodéru. Aplikace zavedená do dekodéru odpovídá úseku (strojového) kódu θ zavedeného (virtuálního) počítače, který umožňuje řízení, například, funkcí vyšší úrovně počítače. Typické aplikace mohu obsahovat vytvoření grafické sekvence na obrazovce televizního zařízení v odezvě na příkaz z dálkového ovládání, nebo vydání zprávy přes modem 25 do obslužného kanálu, spojeného s digitálním přenosovým systémem.

Jak bude popsáno později, aplikace podle předkládaného provedení vynálezu umožňuje vytvoření ikony v odezvě na zprávu události, přijatou ve vysílaném MPEG toku, společně s operací změny kanálu v závislosti na signálech přijímaných přes dálkové ovládání 29.

Aplikace mohou být rezidentními aplikacemi v paměti ROM nebo FLASH dekodéru, nebo aplikacemi přenášenými a zaváděnými prostřednictvím MPEG rozhraní 20 dekodéru, nebo dokonce přes jakékoliv rozhraní dekodéru, jako sériové rozhraní 23, zařízení 27 pro čtení inteligentních karet a podobně. Aplikace mohou obsahovat aplikace programového průvodce, hry, interaktivní služby, aplikace teleshopping, a rovněž inicializační aplikace pro umožnění dekodéru, aby bezprostředně pracoval po spuštění, a aplikace pro konfigurováni dekodéru.

··· • · • tt tttt ::

ίο

Aplikace jsou uloženy v paměťových místech v dekodéru a jsou reprezentovány jako zdrojové soubory zahrnující soubory popisu grafických objektů, soubory jednotek, soubory proměnných bloků, soubory instrukčních sekvencí, aplikační soubory, datové soubory a podobně. Aplikace zavedené do dekodéru mohou být stejně tak opětovně vysílány z dekodéru do PC spojeného s dekodérem.

Obvykle jsou aplikace zaváděné (stahované) do dekodéru přes přenosové spojení rozděleny do modulů, přičemž každý modul odpovídá jedné nebo více MPEG tabulkám. Každá MPEG tabulka může být rozdělena do množství úseků. Pro datový přenos přes sériová a paralelní rozhraní jsou moduly rovněž děleny do tabulek a úseků, přičemž velikost úseku závisí na použitém kanálu.

V případě přenosového (vzduchem) vysílání jsou moduly transportovány ve formě datových paketů uvnitř příslušných typů datového toku, například video datového toku, audío datového toku, textového datovéhc toku. Podle standardů MPEG předchází před každý paketem paketový identifikátor (PID) o délce 13 bitů, jeden PID pro každý paket transportovaný v MPEG toku. Programová mapovací tabulka (PMT) obsahuje seznam různých toků a definuje obsah každého toku podle příslušného PID. PID může upozornit zařízení na přítomnost aplikací v datovém toku, přičemž PID je identifikován prostřednictvím PMT tabulky.

Ve spojení s odkazy na obr. 3 bude nyní popsáno provedení podle předkládaného vynálezu. Jak je znázorněno, digitální audio a video informace pro množství kanálů 41. prochází přes digitální zpožďovací zařízení 48 do multiplexoru 4_ pro následné vysílání. V předkládaném případě i ; · » • ·· · ·· ♦» ··· ·!· je do vysílání audiovizuální informace zaváděno časové zpoždění o velikosti přibližně 30 sekund. To může být prováděno, například, prostřednictvím jednoduchého ukládání digitálních signálů na obslužného pevného disku nebo podobně před vysílání do multiplexoru. V alternativním provedení může být časové zpoždění realizována na přijímacím konci prostřednictvím dekodéru.

V jednom provedení mohou být digitální audiovizuální signály komprimovány a multiplexovány v první fázi multiplexování předtím, než jsou předávány do časového zpoždění. Po zpoždění signál prochází do druhého multiplexoru pro multiplexování s dalšími daty, obsahujícími zprávu události (viz níže). To má výhodu snížení množství informace ukládané na disku, ale může to být spojeno s rizikem chyby v signálu.

V předkládaném provedení jsou digitální audiovizuální signály zpožďovány a potom předávány přímo do multiplexoru 4.. Na obr. 3 je MPEG komprimace signálu prováděna samotným multipiexorem 4., než aby byla prováděna samostatnou komprimovací jednotkou, jak je znázorněno na obr. 1.

V případě, například fotbalové soutěže, jsou video a zvuková data pro každý zápas přenášena na samostatném kanálu prostřednictvím uspořádání multiplexoru a vysílače. Kanál může být definován frekvenčním kanálem nebo, jako je tomu obvykle v případě digitální televize, jednoduše prostřednictvím logické definice kanálu ve vysílaných datech, jako jsou DVB souřadnice kanálu. Operátor 42, umístěný ve vysílacím centru, sleduje všechny zápasy současně, jak jsou zobrazovány na souboru monitorů 43. Operátor 42 je opatřen jednoúčelovým PC nebo počítačem 44., vybaveným aplikací ··· ··· být • · Σ · 2 ί · ϊ upravenou pro vytvoření zprávy události, která může vysílána přes jednokrokovou zaváděcí jednotku 45 a multiplexor 4. do MPEG toku vysílaného vysílačem Zaváděcí jednotka 45 je standardní součástí vybavení používaného pro zajištění synchronismu zaváděných dat s multiplexorem.

V případě gólu v jednom ze zápasů operátor 42 zadá v reálném čase do počítače 44 (i) informaci, že nastala událost gólu a (ii) na kterém kanálu tato událost gólu nastala.

Počítač 44 vytvoří MPEG úsek obsahující tuto informaci ve 1 o formě, upravené pro čtení aplikací zavedenou v dekodéru 13. Tento úsek je potom multiplexován do datového toku sdruženého s každým z kanálů prostřednictvím multiplexoru 4..

Jak bude zcela zřejmé, signalizovaná zpráva události je zaváděna bezprostředně do vysílaného datového toku, zatímco video a zvuková data jsou zaváděna o nějakých 30 sekund později. V praxi zavádění a multíplexování zprávy události do datového toku může zavádět malé zpoždění, ale to je nepodstatné ve srovnání se zpožděním zavedeným do video a audio informace.

Jak bude popsáno, je dekodér vybaven aplikací upravenou pro přijetí a interpretaci příchodu zprávy události. Tato aplikace může být obsažena v dekodéru pří výrobě. Ovsem vzhledem k potřebě uchovat paměťový prostor v dekodéru, je tato aplikace výhodně vysílána do dekodéru stejným způsobem jako jiné aplikace dekodéru, to jest přes cestu MPEG vysílání. V tomto případě aplikace může být zaváděna přes zaváděcí zařízení 46 do multiplexoru, například před započetím zápasu, buď automaticky nebo na žádost diváka.

zaváděcí zařízení 46 je podobné zaváděcí jednotce 45 s tím rozdílem, že aplikace je vysílána v kontinuálním cyklu do ··· ··· • « ·· ·· multiplexoru pro vysílání, zatímco zpráva události je jednorázové vysílání.

Ve spojení s odkazy na obr. 4 budou nyní popsány rozhodovací kroky v aplikaci zavedené do dekodéru 13 pro zpracování zprav události, přijatých z vysílacího centra. V kroku 50 divák sleduje zápas A na jednom z vysílaných kanálů. V okamžiku 51 je přijata zpráva události, informující dekodér o události gólu, která se vyskytla na jiném kanálu druženém se zápasem B. Jak by mělo být zřejmé, vzhledem k časovému ¹⁰ zpoždění zavedenému do vysílání video a zvukových dat tato zpráva události dorazí o nějakých 30 sekund nebo podobně předtím, než je na přidruženém kanálu gól zobrazen.

V praxi bude vydání zprávy události závislé na reakcích operátora spravujícího sledovací bod a zpráva události tak může dorazit 25 sekund nebo podobně před událostí. V neobvyklém případě dvou událostí vyskytujících se současně na dvou různých kanálech, operátor bude muset rozhodnout, který z gólů reprezentuje nejvíce zájmu pro diváckou veřejnost, což opět může mírně snížit dobu náskoku zprávy události ve srovnání se samotnou událostí.

V odezvě na příchod zprávy události, indikující událost gólu na kanálu jiném, než je v tomto okamžiku sledován, aplikace v kroku 52 zobrazí po časovou periodu 5 sekund nebo podobně ikonu na televizní obrazovce, informující diváka o výskytu gólu. Ikona OK bude odstraněna z obrazovky po změně kanálu divákem nebo po uplynutí 5 sekundové časové periody, pokud divák nezměnil kanál.

Pokud je to žádoucí, může ikona indikovat kanál nebo zápas, ve kterém se gól vyskytl, pro umožnění divákovi « · «

« · · • · · φ · • · * « ·«· • · ♦ · ··· ·« ·· rozhodnout se, zda chce gól vidět. V nej jednodušším provedení ale ikona může pouze indikovat, že se gól vyskytl, například prostřednictvím zobrazení ikony OK.

V případě, že divák na žádost v kroku 52 odpoví příkazem ANO 53., aplikace v kroku 55 přepojí kanál znázorňující příslušný zápas B. Příkaz ANO může odpovídat, například, přijetí prostřednictvím dekodéru signálu z dálkového ovládáni, druženého s dekodérem, který indikuje, že jakékoliv tlačítko nebo určité tlačítko na dálkovém ovládání

IQ (například tlačítko OK) bylo stlačeno.

V případě, že je přijata instrukce NE 54, dekodér zůstane naladěn na zápas A. Příkaz NE může, například, jednoduše odpovídat absenci příkazu z dálkového ovládání v 5 sekundovém časovém intervalu následujícím po zobrazení ikony v kroku 52..

Alternativně může být dekodér naprogramován prostřednictvím aplikace v opačném smyslu, což znamená, že aplikace automaticky přepojí na kanál, na kterém se vyskytl

2q gól, pokud není přijata instrukce z dálkového ovládání v 5 sekundovém časovém intervalu, který následuje po zobrazení ikony na obrazovce.

Je třeba upozornit, že v případě, kdy dorazí zpráva události, indikující událost gólu na kanálu, na který je dekodér naladěn, aplikace může buď obrazit stejnou nebo jinou ikonu indikující divákovi přítomnost gólu na tomto kanálu, nebo může zobrazit výstražnou ikonu (POTVRDIT ZMĚNU) v případě, že divák se pokusí změnit kanál během časového zpoždění před příchodem události.

♦ ·«· * · · · · t « • ··* · · ·« * • · * · · · ·· ·· »· ·«

Jak bylo popisováno výše, vzhledem k časovému posunu zavedenému do vysílání televizního zápasu, divák, který změní kanál, přijde 20 sekund nebo podobně před výskytem gólu na tomto kanálu. Zatímco tedy divák bude mít pocit sledování všech zápasů živě, bude mít rovněž výhodu v tom, že bude schopen se rychle a snadno vrátit na zápas, kde se vyskytuje gól.

PO dalším předem stanoveném časovém úseku, například o délce 45 sekund nebo podobně, pozměněn kanálu, může být aplikace uspořádána pro zobrazení v kroku 56 ikony tázající se diváka, zda si přeje přepojit zpět na původní zápas A, zobrazovaný na prvním kanálu. Po uplynutí této doby lze předpokládat, že gól již byl zobrazen společně se všemi opakováními, analýzou a podobně. Tato doba může být měřena počínajíc od přijetí původního příkazu na změnu kanálu, nebo počínajíc od přijetí zprávy události se zajištěním že se zpráva nezobrazí, pokud divák zůstal u zápasu A.

Opět ikona tázající se diváka, zda si přeje vrátit se k původnímu zápasu A, může jednoduše být ikona OK nebo podobně. V případě, že divák stlačí klávesu příkazu OK na dálkovém ovládání, bude to interpretováno jako příkaz ANO a dekodér se vrátí do zápasu A. V případě, že v časovém intervalu 5 sekund po zobrazení této ikony dekodér nepřijal žádný signál OK, dekodér zůstane naladěn na zápas B.

Lze předpokládat různé modifikace tohoto systému, například, pro umožnění aplikaci přijímat a zpracovávat množství zpráv přicházejících ve stejném okamžiku nebo uvnitř časového úseku operací mezi kroky 50 a 56 popisovanými výše. Například může aplikace indikovat příchod nové události gólu po první změněn kanálu tak, aby umožnila divákovi opět změnit • · • · *·· ··· • *·· * 9 · · « • 9 9 9 9 9

99 99 99 kanál, pokud si to přeje. Navíc nebo alternativně může být možné zobrazit dvě nebo více zpráv událostí současně, které indikují první událost gólu na kanálu X pro zápas C, druhou událost gólu na kanálu Y pro zápas D a tak dále.

Stejně tak, ačkoliv předkládané provedení vynálezu bylo popsáno ve spojení s indikací událostí gólů, vyskytujících se během fotbalového zápasu, stejný systém může být použit v jiných souvislostech živého vysílání, kde by bylo žádoucí informovat diváka, sledujícího jeden kanál, o 'θ výskytu události na jiném kanálu.

Claims (18)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Digitální televizní systém obsahující vysílací prostředek pro vysílání digitální audiovizuální informace na množství kanálů, vyznačující se tím, že dále zahrnuje 5 prostředek pro začlenění v reálnem čase zprávy události, která se týká živé události přenášené na alespoň jednom kanálu, do datového toku alespoň jednoho dalšího kanálu, přičemž tato zpráva události obsahuje informaci týkající se výskytu události a kanálu, na kterém se událost vyskytla.
2. 2. Digitální televizní systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že vysílací prostředek dále obsahuje zpožďovací zařízení pro zavádění předem stanoveného zpoždění do vysílací doby audiovizuální informace přenášené na každém z kanálů.
3. 3. Digitální televizní systém podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že audiovizuální data jsou vysílána v MPEG formátu.
4. 4. Digitální televizní systém podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že prostředek pro zavedení zprávy události zahrnuje počítač upravený pro vytváření zprávy události v odezvě na příkaz operátora.
5. 5. Digitální televizní systém podle nároku 4, vyznačující se tím, že počítač je upraven pro vyslání zprávy události ve

   25 formě předem stanoveného MPEG úseku.
6. 6. Digitální televizní systém podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že dále zahrnuje dekodér upravený pro zobrazení ikony na obrazovce po přijetí zprávy události pro indikaci výskytu události.

   • Φ » · · • · · · ·· ·«

   6, vyznačující přepojení na • ϊ · φ · »Φ· ···

   Ί. Digitální televizní systém podle nároku se tím, že dekodér je upraven pro automatické kanál, na kterém se událost vyskytla, následně po odezvě ANO/NE divákem na zobrazenou ikonu.
7. 8. Digitální televizní systém podle nároku 7, vyznačující se tím, že odezva ANO odpovídá signálu z dálkového ovládání, sdruženého s dekodérem, indikujícímu, že bylo stlačeno jakékoliv z tlačítek nebo předem stanovené tlačítko dálkového ovládání.
8. 9. Digitální televizní systém podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že odezva NE odpovídá žádné odezvě diváka na zobrazenou ikonu.
9. 10. Digitální televizní systém podle kteréhokoliv z nároků 6 až 9, vyznačující se tím, ze dekoder je upraven pro zobrazení další ikony na obrazovce po změněn kanálu divákem v odezvě na první zobrazenou ikonu.
10. 11. Digitální televizní systém podle nároku 6 až 10,

    2Q vyznačující se tím, že zvýšená funkčnost dekodéru je realizována programováním dekodéru softwarovou aplikací.
11. 12. Digitální televizní systém podle nároku 11, vyznačující se tím, že aplikace je zavedena do dekodéru vysílacím prostředkem.
12. 13. Digitální televizní systém podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vysílací prostředek dále obsahuje kódovací prostředek pro kódování vysílaných digitální dat, včetně vysílaných audiovizuálních dat a vysílané zprávy události.

    • ftft ftft * · · ft ftftft· ftft ftft ftft

    22-íf • · ft ft · • · ftft • •ft ftftft ftft
13. 14. Digitální televizní systém podle nároku 13, vyznačující se tím, že dále zahrnuje dekodér opatřený dekódovacím prostředkem upraveným pro dekódování přenášených digitálních dat před sledováním audiovizuálních dat a zpracováním zprávy

    5 události.
14. 15. Dekodér pro použití v digitální televizním systému definovaném v kterémkoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je upraven pro příjem a zpracování zprávy události v reálném čase.
15. 16. Dekodér podle nároku 15, vyznačující se tím, že je upraven pro zobrazení ikony v odezvě na přijatou zprávu události.
16. 17. Způsob vysílání digitální audiovizuální informace na Ί S množství kanálů, vyznačující se tím, že se v reálném čase zavádí zpráva události, týkající se živé události v reálném čase, přenášené na alespoň jednom kanálu, do datového toku alespoň jednoho dalšího kanálu, přičemž tato zpráva události obsahuje informaci týkající se výskytu události a kanálu, na on které se událost vyskytla.
17. 18. Digitální televizní systém v podstatě podle zde uvedeného popisu.
18. 19. Způsob vysílání digitální audiovizuální informace v 25 podstatě podle zde uvedeného popisu.