CZ20001009A3 - Postup redukování poklesu tlaku za mokra ve vysoušeči membráně s omezenou velikostí pórů a zhotovování vysoušeči membrány s omezenou velikostí pórů - Google Patents

Abstract

hotovování vrstvičky, která má vzájemně opačný první a druhý povrch a průchozí póry, přičemž tato vrstvička vykazuje průchozí pokles tlaku za mokra. Postup tedy uplatňuje krok upravování přinejmenším pórů vrstvičky pro účely redukování poklesu tlaku za mokra. Krok upravování vrstvičky redukuje pokles tlaku za mokra o přinejmenším 10 procent při předem stanovené rychlosti průtoku, kdy předem stanovená rychlost průtoku je v rozsahu od přibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm na 80,8 čtverečních centimetrů. Tato mikroporézní membrána je určena pro použití se vzduchovým vysoušecím papírenským zařízením, majícím omezující prostupnost. Tato membrána vykazuje průchozí pokles tlaku a má povlak, který redukuje pokles tlaku za mokra v membráně o přinejmenším 2,54 cm rtuti při každé rychlosti průtoku, kteráje v rozsahu odpřibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm na 80,8 čtverečných centimetrů. Povlak výhodně redukuje pokles tlaku za mokra o přinejmenší,3,2 cm rtuti každé rychlosti průtoku, kteráje v rozsahu od přibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm na 80,8 čtverečných centimetrů. Povlak ještě výhodněji redukujepokles tlaku za mokra o přinejmenším 3,8 cm rtuti při každé rychlosti průtoku, kteráje v rozsahu od přibližně 1,12 do přibližně 2,24 scmm na 80,8 čtverečných centimetrů

Description

Postup redukování poklesu tlaku za mokra ve vysoušeči membráně s omezenou velikostí pórů a zhotovování vysoušeči membrány s omezenou velikostí pórů

Oblast techniky

Přihlašovaný vynález se týká zařízení pro absorpční zárodečné pásové materiály, které se vysoušejí průchozím vzduchem tak, aby se z nich vytvářela celulosová vláknitá struktura, a obzvláště se týká zařízení, které vykazuje úsporu energie při provádění postupu průchozího vzduchového vysoušení.

Dosavadní stav techniky

Mezi absorpční pásové materiály patří celulosové vláknité struktury, absorpční pěny atd. Celulosové vláknité struktury se staly zbožím každodenní potřeby. Celulosové vláknité struktury lze nalézt v odličovacích papírech, toaletních papírech a papírových ručnících.

V průběhu výroby celulosových vláknitých struktur se suspenze celulosových vláken vznášející se v tekutinovém nosiči nanáší na formovací síto tak, aby se vytvářela zárodečná pásová vrstva. Výsledkem toho je mokrá zárodečná pásová vrstva, která se může vysoušet s použitím jednoho známého vysoušecího prostředku nebo kombinace známých vysoušečích prostředků, kdy každý z těchto vysoušečích prostředků bude ovlivňovat vlastnosti výsledné celulosové vláknité struktury. Prostředky a postupy, které se používají pro vysoušení celulosových vláknitých struktur, rovněž ovlivňují poměr, při kterém se tyto celulosové vláknité struktury mohou vyrábět, i když se výhradně nejedná o poměr, který by byl omezován pouze takovými prostředky a postupy.

Příkladem jednoho typu vysoušečích prostředků jsou plstěné pásy. Plstěné vysoušeči pásy se již dlouhou dobu používají pro odvodňování zárodečné celulosové vláknité struktury s využitím kapilárního proudění kapalného nosiče do propustného plstěného média, které se udržuje ve styku se zárodečnou pásovou vrstvou. Avšak výsledkem odvodňování celulosové vláknité struktury do plstěného pásu nebo s použitím plstěného pásu je celkové rovnoměrné stlačování a zhušťování zárodečné pásové vrstvy celulosové vláknité struktury, která se vysouší. Výsledný papír je často tuhý a dotyk s ním nevyvolává pocit měkkostí.

• ·· ···· ·· ·· • · ··· · · · · • · · · · · · ·· ·

-2Vysoušení s využitím plstěného pásu lze podpořit podtlakem nebo činností opačných, proti sobě umístěných tlakových válců. Tlakové válce zesilují účinek mechanického přitíačování pásu k celulosové vláknité struktuře. Příklady vysoušení s použitím plstěného pásu popisuje patent USA číslo 4 329 201 vydaný 11. května 1982 na jméno Bolton a dále patent USA číslo 4 888 096 vydaný 19 prosince 1989 na jméno Cowan a spol.

V této oblasti techniky je také známo vysoušení cehilosových vláknitých struktur účinkem podtlakového odvodňování bez pomoci plstěných pásů. Podtlakové odvodňování celulosové vláknité struktury mechanicky odstraňuje vlhkost z celulosové vláknité struktury, přičemž tato vlhkost je ve formě kapaliny. Používá-li se podtlak v kombinaci s pásem typu formovací šablony, pak účinek takového podtlaku navíc vtahuje nespojité oblasti celulosové vláknité struktury do průhybových kanálků vysoušecího pásu a výrazně přispívá k výskytu rozdílných množství vlhka v různých oblastech celulosové vláknité struktury. Podobně je v této oblasti techniky známo vysoušení celulosové vláknité struktury způsobem kapilárního proudění, jež je podporováno podtlakem, který se vytváří v porézním válci majícím výhodné velikosti pórů. Příklady takových postupů vysoušení řízeného podtlakem jsou uvedeny v podobně zaměřených patentech, a to jmenovitě v patentu USA číslo 4 556 450 vydaném 3. prosince 1985 na jméno Chuang a spol. a v patentu USA číslo 4 973 385 vydaném 27. listopadu 1990 na jméno Jean a spol.

Dalším vysoušecím procesem, který přinesl pozoruhodný úspěch, je vysoušení zárodečné pásové vrstvy celulosové vláknité struktury prostupujícím vzduchem. V typickém postupu vysoušení prostupujícím vzduchem se vysoušená zárodečná pásová vrstva přenáší na perforovaném, vzduch propouštějícím pásu. Proud horkého vzduchu prostupuje skrze celulosovou vláknitou strukturu a poté skrze vzduch propouštějící pás nebo naopak. Proud vzduchu vysouší zárodečnou pásovou vrstvu v podstatě odpařováním. Oblasti, které jsou přiléhají a zčásti vstupují do perforování pásu propouštějícího vzduch se vysoušejí obzvláště výhodně. Oblasti přiléhající ke kloubovým spojům v pásu propouštějícím vzduch se vysoušejí proudem vzduchu v menším rozsahu.

V této oblastí techniky se podařilo několikrát zdokonalit vzduch propouštějící pásy, které se používají pro vysoušení prostupujícím vzduchem. Vzduch propouštějící pás se například může zhotovovat tak, aby měl velkou prostupnou nebo otevřenou plochu, což znamená přinejmenším čtyřicet procent V jiném případě může mít takový pás omezenou • · • · · 4 » · · t 9 9 9 9 » · 4

I 9 4 • · 9 · ·

-3propustnost vzduchu. Omezená propustnost vzduchu se může dosahovat nanášením pryskyřičné směsi pro účely utěsňování spár mezi tkanými přízemi v pásu. Vysoušeči pás se může impregnovat kovovými částečkami, aby se zvýšila jeho tepelná vodivost a aby se snížila jeho sálavost, nebo alternativně existuje možnost zhotovování pásu z pryskyřice citlivé na světlo v podobě souvislé sítě. Vysoušeči pás se může zvláště upravovat pro proudění vzduchu majícího vysokou teplotu až do 815°C (1500°F). Příklady takové technologie vysoušení prostupujícím vzduchem se nacházejí v patentu USA Re. 28 459 opětně vydaném 1. července 1975 na jméno Cole a spol.; v patentu USA 4 172 910 vydaném 30. října 1979 na jméno Rotar; v patentu USA 4 251 928 vydaném 24. února 1981 na jméno Rotar a spol.; společně přiděleném patentu USA 4 528 239 vydaném 9. července 1985 na jméno Trokhan, který je v této patentové přihlášce zahrnut ve formě odkazu; a v patentu USA 4 921 750 vydaném 1. května 1990 na jméno Todd. V této oblasti techniky bylo provedeno několik pokusů zaměřených na regulování vysoušeného profilu cehrlosové vláknité struktury tehdy, krty je ještě ve stavu zárodečné pásové vrstvy určené pro vysoušení. Při takových pokusech je možné používat buď vysoušeči pás nebo infračervený vysoušeč v kombinaci s víkem Yankee. Příklady profilovaného vysoušení jsou předvedeny v patentu USA 4 583 302 vydaném 22. duhna 1986 na jméno Smith a v patentu USA 4 942 675 vydaném 24. června 1990 na jméno Sundovist.

Ačkoli se dosavadní stav techniky obzvláště zaměřuje na vysoušení prostupujícím vzduchem, nezabývá se problémy, kterým je potřebně čelit při vysoušení celulosové vláknité struktury s několika oblastmi. Například první oblast celulosové vláknité struktury mající menší absolutní vlhkost, hustotu nebo plošnou hmotnost než druhá oblast bude vykazovat větší propustnost vzduchu než druhá oblast. Tato poměrně větší propustnost vzduchu se vyskytuje z toho důvodu, že menší absolutní vlhkost, hustota a plošná hmotnost představuje úměrně menší odpor průchodu vzduchu prostupujícího takovou oblastí.

Tento problém se znovu objevuje po přemístění vysoušené celulosové vláknité struktury s několika oblastmi na vysoušeči buben Yankee. Na vysoušechn bubnu Yankee jsou samostatné, oddělené oblasti celulosové vláknité struktury v těsném dotyku s obvodem ohřívaného bubnu a horký vzduch od vlka se zavádí k povrchu celulosové vláknité struktury, která je opačný ve vztahu k ohřívanému hubnu. Je však typické, že k nejtěsnějšímu dotyku svysoušecím bubnem Yankee dochází v případě oblastí s velkou hustotou nebo plošnou hmotností. Po odstranění nějakého množství vlhkosti z celulosové vláknité struktury nedosahují

-4oblasti s větší hustotou nebo větší plošnou hmotností takového stupně vysušení jako oblasti s menší hustotou nebo menší plošnou hmotností. Výhodné vysoušení oblastí s menší hustotou probíhá na základě konvekěního přenosu tepla z proudu vzduchu ve víku vysoušecího bubnu Yankee. V této souvislostí se musí poměr výroby celulosové vláknité struktury zpomalovat, aby se vyrovnávalo vysoušení většího množství vlhka v oblastech s větší hustotou nebo větší plošnou hmotností. Aby se dosahovalo úplné vysoušení oblastí s větší hustotou a větší plošnou hmotností celulosové vláknité struktury a aby se znemožňovalo připalování nebo doutnání již vysušených oblastí s malou hustotou nebo plošnou hmotností v důsledku účinkování horkého vzduchu z víka, vzniká nutnost jednak snižování teploty vzduchu z víka Yankee a jednak současného prodloužení doby pobytu celulosové vláknité struktury ve víku Yankee, v důsledku čehož se zpomaluje výsledný poměr výroby.

Další nedostatek přístupů dosavadního stavu techniky (s výjimkou těch přístupů, které používají mechanické stlačování, jak je tomu v případě plstěných pásů) spočívá v tom, že každý z nich spoléhá na nesení vysoušené celulosové vláknité struktury. Proudění vzduchu prostupuje skrze celulosovou vláknitou strukturu a poté skrze nosný pás nebo alternativně nejdříve prostupuje skrze vysoušeči pás a poté skrze celulosovou vláknitou strukturu. Rozdíly v odporu proti prostupnosti vzduchu skrze pás nebo skrze celulosovou vláknitou strukturu násobí rozdíly v rozložení vlhkosti v celulosové vláknité struktuře a/nebo vytvářejí rozdíly ve výskytu vlhkostí tam, kde předtím žádná vlhkost neexistovala.

Jedno zdokonalení dosavadního stavu techniky, jež za zaměřuje na tento problém, je předvedeno v tematicky souvisejícím patentu USA 5 274 930, který byl vydán 4. ledna 1994 na jméno Ensign a spol. a který popisuje vysoušení cehilosových vláknitých struktur pomocí membrány s omezenou velikostí pórů v kombinaci s vysoušením pomocí prostupujícího vzduchu, přičemž tento patent je zde zahrnut ve formě odkazu. Tento patent popisuje zařízení, která využívá mikroporézní vysoušeči membránu, jež má větší odpor proti prostupnosti než spáry mezi vlákny celulosové vláknité struktury. Za těchto okolností mikroporézní membrána vytváří omezující clonou v průběhu prostupného vzduchového vysoušení, která rovnoměrně nebo přinejmenším rovnoměrněji postihuje rozložení vlhkostí ve vysoušecím postupu.

Některá další zdokonalení v této oblasti techniky, která se soustřeďují na vysoušeči problémy, jsou předvedena ve stejně tematicky zaměřených patentech USA, a to jmenovitě v patentu 5 543 107 vydaném 1. srpna 1995 na jméno Ensign a spol.; v patentu 5 584 126 · ······ ·· • 0 0 0 · ♦ · 0 0 0 · • 0 « 0 000 · · · · • 0 0 0 0 0 * 0 0 0 · 0 · · · 0 «00* • 00 000 00 ««0 · · ·· vydaném 19. prosince 1996 na jméno Ensign a spol.; a v patentu 5 584 128 vydaném 17. prosince 1996 na jméno Ensign, přičemž popisy těchto patentů jsou zde zahrnuty ve formě odkazu. Patenty '126 a '128 autora jménem Ensign a spol. popisují vícezónové zařízení s omezující clonou pro prostupné vzduchové vysoušení celulosových vláknitých struktur. Avšak patenty '126, '128 a '930 autora jménem Ensign a spol. nezmiňují nic o tom, jak se minimalizuje pokles tlaku v mikroporézní vysoušeči membráně tehdý, když se střetává s prouděním kapaliny nebo dvoufázovým prouděním. Veličina poklesu tlaku nad meniskem kapaliny v kapiláře je důležitá. Tím, jak při daném průtokovém poměru tlak v membráně klesá, tím klesá náročnost na výkon, který je potřebný pro pohánění ventilátoru nebo ventilátorů, jež sají vzduch skrze zařízení. Snížení náročnosti na výkon ventilátorů je důležitým zdrojem úspory energie. Na základě vyrovnání výkonu a poklesu tlaku je možné nasávat přídavný proud vzduchu prostupujícího skrze celulosovou strukturu, v důsledku čehož se vylepšuje poměr vysoušení. Vylepšený poměr vysoušení umožňuje zvýšení výkonu papírenského stroje.

Omezující membrána prostupného vzduchového vysoušecího zařízení podle patentu '107 autora jménem Ensign a spol. má jednu zónu nebo větší počet zón buď s podtlakem nebo přetlakem pro účely podpoiy proudění v každém směru.

V dosavadním stavu techniky lze nalézt jeden pokus o snížení tření Fourdrindierových formovacích sít v patentu USA číslo 3 121 660 vydaném 18. února 1964 na jméno Halí. Halí popisuje povlékání formovacího síta takovým materiálem, který poskytuje hladký, klouzavý povrch v zájmu snížení třeni na formovacím sítu.

Přihlašovatelé neočekávaně našli způsob úpravy mikroporézní vysoušeči membrány, která se používá v zařízeních podle dosavadního stavu v této oblasti techniky. Tento způsob Úpravy známé mikroporézní vysoušeči membrány redukuje pokles tlaku při stálém proudění kapaliny či dvoufázovém proudění nebo alternativně zvyšuje proudění kapaliny či dvoufázové proudění při stálém poklesu tlaku. Navíc bylo neočekávaně zjištěno, že tento vynález lze dodatečně včleňovat do mikroporézního vysoušecího zařízení podle dosavadního stavu techniky bez potřeby podstatného přebudování.

Zařízení podle přihlašovaného vynálezu je využitelné pro výrobu papíru. Papír se může vysoušet účinkem prostupujícího vzduchu. Má-K se provádět vysoušení účinkem prostupujícího vzduchu, pak se pro takové vysoušení účinkem prostupujícího vzduchu mohou použít postupy, které popisuje jednak patent USA číslo 4 191 609 vydaný 4. března 1980 na jméno Trokhan a • · ···« » » · » · · · ·

-6·· ··

jednak již zmiňovaný patent číslo 4 528 239, přičemž obsah obou těchto patentů je zde zahrnut ve formě odkazu. Má-li se provádět konvenční vysoušení, pak se takové konvenční vysoušení provádí podle stejně tematicky zaměřeného patentu USA číslo 5 629 052 vydaného 13. května 1997 na jméno Trokhan a spol, přičemž obsah tohoto patentu je v této patentové specifikaci zahrnut ve formě odkazu.

Podstata vynálezu

Na základě uvedených skutečností je cílem přihlašovaného vynálezu vyvinout prostupné vzduchové vysoušeči zařízení s omezenou prostupností, které má mikroporézní membránu a které se může používat při výrobě celulosových vláknitých struktur. Dalším cílem tohoto vynálezu je vyvinout vzduchové vysoušeči zařízení s omezenou prostupností, které zkracuje nezbytnou dobu pobytu zárodečné pásové vrstvy na tomto zařízení a/nebo vyžaduje menší spotřebu energie, než tomu bylo v případě energeticky náročnějších zařízení podle dosavadního stavu v této oblasti techniky. Konečně cílem tohoto vynálezu je vyvinout vzduchové vysoušeči zařízení s omezenou prostupností, jež má mikroporézní membránu a je použitelné v zařízeních podle dosavadního stavu v této oblasti technicky, kdy toto zařízení je výhodně jednozónové nebo má přinejmenším jednu zónu s diferenciálním tlakem, ktetý je větší než prostupný tlak.

Přihlašovaný vynález zahrnuje postup zhotovování mikroporézní membrány. Tento postup nejdříve uplatňuje krok vytvoření vrstvičky. Tato vrstvička má první a druhý povrch, kdy tyto povrchy jsou vzájemně opačné, a obsahuje prostupné póry. Vrstvička vykazuje pokles tlaku prostupující vlhkosti. Přinejmenším póry vrstvičky jsou upraveny tak, aby redukovaly pokles tlaku prostupující vlhkosti.

Krok úpravy pórů může obsahovat nanášení povlaku pro omezování povrchové energie média v pórech. Podle jiné možnosti existuje možnost nanášení povlaku na první povrch vrstvičky. Je výhodné, když je řečená vrstvička lkaná.

Vynalezený postup výhodně redukuje pokles tlaku za mokra v membráně o přinejmenším 10 procent při poměru průtoku v rozsahu od přibližně 0,98 scmm do přibližně 2,66 scmm (tj. od přibližně 35 do přibližně 95 scfin) na 80,9 čtverečných centimetrů (tj. 0,087 čtverečné stopy. Pokles tlaku se výhodně snižuje v rozsahu výše uvedeného průtokového poměru o přinejmenším 2,54 cm (tj. 1 palec) rtuti.

-70 0 0

0·0 00· • 0 0 00 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0

0 0

0 0 0 0

Přehfed obrázků na vykreseťlt

Nyní bude proveden popis přihlašovaného vynálezu s odkazem na připojení vyobrazení, na nichž:

Obr. 1 je boční pohled na příčný řez mikroporézní membrány podle tohoto vynálezu, která je zabudována na propustném válci, se zvětšením tloušťky z důvodu přehlednosti.

Obr. 2 je pohled na půdotys části mikroporézní membrány podle přihlašovaného vynálezu předvádějící různé vrstvičky.

Ohr. 3 je schematický pohled na zařízení, jež je využitelné pro testování vynálezu.

Obr. 4 je graf vztahů mezi průtokovým poměrem a poklesem tlaku za mokra.

Příklady provedení vynálezu

S odkazem na obr. 1 lze uvést, že přihlašovaný vynález obsahuje prostupné vzduchové vysoušeči zařízení 20 s omezenou prostupností v kombinaci s mikroporézní membránou 40. Zařízení 20 a membrána 40 se může zhotovovat podle již uvedených patentů USA 5 274 930; 5 543 107; 5 584 126; 5 584 128; a na stejně zaměřené patentové přihlášky USA sériové číslo 08/878 794, jež byla podána 16. června 1997 pod jménem Ensign a spol., přičemž obsahy všech uvedených dokumentů jsou zde zahrnuty ve formě odkazu. Zařízení 20 obsahuje propustný válec 30. Mikroporézní membrána 40 může opisovat obvod propustného válce 32. Nosná součást 28, jako je pás pro vysoušení prostupujícím vzduchem nebo tlakový plstěný pás, obklopuje propustný válec 32 od přiváděcího válce 34 k odváděcímu válci 36« přičemž vytváří oblouk vymezující část kruhu. Tato část kruhu může být rozdělena do určitého počtu zón majících vzájemně rozdílné diferenciální tlaky ve vztahu k atmosférickému tlaku. Zařízení 20 může alternativně obsahovat dělenou podtlakovou štěrbinu, ploché nebo obloukové desky nebo nekonečně obíhající pás. Zařízení 20 odstraňuje vlhkost ze zárodečné pásové vrstvy 21.

Jak potvrzuje odkaz na ohr. 2, mikroporézní vysoušeči membrána podle přihlašovaného vynálezu obsahuje určitý počet vrstviček 41-46. Mikroporézní membrána 40 podle tohoto vynálezu může mít první vrstvičku 41, jež je nejblíže k zárodečné pásové vrstvě 21 a je s touto zárodečnou pásovou vrstvou 21 ve styku. Je výhodné, když je první vrstvička 41 tkaná, a jako výhodnější se jeví to, je-K tkaná s holandským keprem nebo BMT ZZ vazbou.

-800 00 * 0 0

0 0

Pod první vrstvičkou 41 může být jedna nebo určitý počet dalších vrstviček 42 - 46. Spodní vrstvičky 42-46 vytvářejí podporu pro vrstvičky 41 - 45 a slouží pro napínání průhybu vznikajícího v důsledku únavy materiálu. Vrstvičky 41-46 mohou mít zvětšený rozměr pórů pro odstraňování vody prostupující pod sebou umístěnými vrstvičkami 42 - 46. Přinejmenším jedna vrstvička 41 a konkrétněji póry na povrchu, který je ve styku se zárodečnou pásovou vrstvou 21, mají, což bude podrobněji vysvětleno v dalším textu. Alternativně další a všechny vrstvičky 41 - 46, které tvoří membránu 40 podle přihlašovaného vynálezu, lze upravovat tak, aby měly malou povrchovou energii, která bude vysvětlena v dalším textu. Ačkoli obr. 2 předvádí šest vrstviček, bude zkušenému odborníkovi v této oblasti techniky zřejmé, že v membráně 40 lze využít jakýkoli přijatelný počet těchto vrstviček.

Každá z vrstviček 41 - 46 má dva vzájemně opačné povrchy, a to první povrch a druhý povrch. Tyto první a druhé povrchy jsou v průtokovém propojení prostřednictvím pórů.

Membrána 40 podle přihlašovaného vynálezu má velikost pórů menší než 20 mikronů. Membrána 40 dále vykazuje pokles tlaku vlhka při 1,12 scmm (tj. 40 scfin) na 80cm² (0,087 čtverečné stopy) méně než 10,16 cm (tj. 4,0 palce), výhodně méně než 8,89 cm (tj. 3,5 palce) a ještě výhodněji méně než 7,62 cm (tj. 3,0 palce) rtuti. Membrána 40 dále vykazuje pokles tlaku vlhka při 1,68 scmm (tj. 60 scfin) na 80,8 cm² (tj. 0,087 čtverečné stopy) méně než 12,7 cm (tj. 5,0 palců), výhodně méně než 11,43 cm (tj. 4,5 palce) a ještě výhodněji méně než 10,16 cm (tj. 4,0 palce) rtuti. Membrána 40 dále vykazuje pokles tlaku vlhka při 2,24 scmm (tj. 80 scfin) na 80 cm² (tj. 0,087 čtverečné stopy) méně než 15,24 cm (6,0 palců), výhodně méně než 13,97 cm (tj. 5,5 palce) a ještě výhodněji méně než 12,7 cm (tj. 5,0 palců) rtuti. Tyto charakteristiky membrány 40 podle přihlašovaného vynálezu předvádí „Tabulka I“

Tabulka I

Průtokový poměr (scmm/80,8 čtverečných centimetrů)	1,12	1,68	2,24
(scfin/0,087 čtverečné stopy)	(40)	(60)	(80)
Maximální pokles tlaku za mokra (cm rtuti)	10,2	12,7	15,2
(palce rtuti)	(4,0)	(5,0)	(6,0)
Výhodný pokles tlaku za mokra (cm rtuti)	8,9	11,4	14,0
(palce rtuti)	(3,5)	(4,5)	(5,5)
Výhodnější pokles tiaku za mokra (cm rtuti)	7,6	10,2	12,7
(palce rtuti)		(4,0)	(5,0)

to • •to to ♦ * ·to « · • ·

• ·« · • to ·«

Zde používaná veličina „scfm“ označuje rychlost proudění standardní krychlové stopy (tj. 0,0283 m³) vzduchu při teplotě 20,1*C (tj. 70°F) a tlaku 76,0 cm (tj. 29,92) rtuťového sloupce.

S odkazem na obr. 4 lze uvést, že vztah mezi rychlostí proudění a poklesem tlaku za mokra se může přibližně určovat jako lineární vztah v rozsahu rychlostí proudění od 1,12 do

2,24 scmm (tj. od 40 do 80 scfm) na 80,8 cm² (tj. 0,087 čtverečné stopy) a pro určité hodnoty se může přibližně určovat lineárním vztahem z rychlostí proudění v rozsahu od 0,98 do 2,66 scmm (tj. od 35 do 95 scfin) na 80,8 cm² (tj. 0,087 Čtverečné stopy).

Vztah mezi poklesem tlaku a rychlostí proudění je konkrétně dán vzorcem:

2540 Y^0,042X +0,767 a výhodněji: 2540 Y <; 0,042X + 0,698 přičemž X je rychlost proudění v scmm na 80,8 cm² a Y je pokles tlaku za mokra v centimetrech rtuti.

Yá0,048X +2,215 a výhodněji: Y <, 0,048X + 2,015 přičemž X je rychlost proudění v scfin na 0,087 čtverečné stopy a Y je pokles tlaku za mokra v palcích rtuti.

Vysoušeči výkon příkladu membrány 40 podle přihlašovaného vynálezu byl porovnán s vysoušecím výkonem nepotečené membrány 40. Aby byly vytvořeny přísnější podmínky testování, byla v případě první vrstvičky 41 membrány 40 podle přihlašovaného vynálezu použita jemnější velikost pórů než v první vrstvičce 41 nepotečené membrány 40. Konkrétně lze uvést, že použitou membránou 40 podle přihlašovaného vynálezu byla membrána 40 mající 200 x 400 holandskou keprovou vazbu potečenou materiálem KRYTOX DF, která byla v předcházejícím textu zmíněna v souvislosti s první vrstvičkou 41.

Obě membrány byly testovány se zaměřením na vrstvovou hutnost v průběhu různých časových úseků pobytu zárodečné struktury na těchto membránách. Test probíhal v podmínkách stálého poklesu tlaku za mokra 10,3 cm (tj. 4,3 palce) rtuti. Při době pobytu 50 milisekund se hutnost zvýšila o dva procentní body. Při prodloužení doby pobytu na 150 milisekund se hutnost zvýšila o sedm procentních bodů. Při prodloužení doby pobytu na 250 milisekund se hutnost zvýšila o devět procentních bodů. Tato výsledky předvádí „Tabulka Π“ :

·· ···· t:

-10TabulkaS

Doba pobytu (milisekundty)	Zvýšení hutnosti na nepoviečené membráně (procentní body)
50	2
150	7
250	9

Je vidět, že přihlašovaný vynález výhodně zlepšuje vysoušení v rozsahu časových úseků pobytu.

S odkazem na obr. 2 je dále možné uvést, že dosahování poměrně nízkého poklesu tlaku za mokra se zajišťuje následovně. První povrch, který je orientován směrem k vysokému tlaku nebo ke straně od které prostupuje proud vzduchu nebo vody, by měl mít v souladu s přihlašovaným vynálezem malou povrchovou energii (bude vysvětleno v dalším textu). Rovněž páry mezi prvním a druhým povrchem, a to zejména ty póry, které vytvářejí omezující clonu na dráze proudění, by rovněž měly mít povrch vykazující malou povrchovou energii, o čemž bude pojednávat další text.

Malá povrchová energie se může dosahovat povlečením povrchu. Povlak se může nanášet po spojení a slinutí vrstviček 41 až 46 v jeden celek za účelem znemožnění škodlivých účinků výrobní činnosti na povlak nebo znemožnění škodlivých účinků povlaku na výrobní činnost.

V souladu s přihlašovaným vynálezem se membrána 40 povléká v zájmu redukování poldesu tlaku během průchozího proudění kapaliny nebo dvoufázového proudění. Konkrétně lze uvést, že povlak redukuje povrchovou energii membrány 40, v důsledku čehož se membrána stává více hydrofobní. Pro účely přihlašovaného vynálezu je přijatelný jakýkoli povlak, který redukuje povrchovou energii mikroporézní membrány 40. ačkoli jako obzvláště účinný způsob redukování povrchové energie se jeví povlečení první vrstvičky 41 mikroporézní membrány 40. Jako výhodné se jeví redukování povrchové energie na méně než 46 dynů na cm (centimetr), výhodněji na méně než 36 dynů na cm a nejvýhodněji na méně než 26 dynů na cm.

Povrchová energie se vztahuje k množství práce, kteráje nutná pro zvětšení povrchové plochy kapaliny na tuhém povrchu. V případě tuhých povrchů platí, že kosinus styčného úhlu

44 • 4 4 4

4 4 4 « 4 4 4 • 4 4 4 »4

444

4 4 4 4 • 4

4 44

kapaliny s povrchem je monotónní funkcí povrchového pnutí kapaliny. Čím více se styčný úhel přibližuje nule, tím více je povrch mokiý. Rovná-li se styčný úhel nule, pak je pevný povrch perfektně mokrý. Jestliže se styčný úhel blíží hodnotě 180°, pak se povrch blíží stavu, kdy nelze povrch zvíhčovat. V úvahu je třeba vzít to, že ani styčný úhel nula ani styčný úhel 180° nejsou dávány do souvislostí s vodou, která se může používat v kapalné suspenzi uplatňované v přihlašovaném vynálezu. Zde používaný výraz povrchová energie označuje kritické povrchové pnutí pevného povrchu a může se empiricky zjišťovat na základě extrapolace vztahu mezi povrchovým pnutím kapaliny a jejího styčného úhlu na příslušném zájmovém povrchu. V tomto smyslu se povrchová energie pevného povrchu nepřímo měří s ohledem na povrchové pnutí tekutiny, která se na daném pevném povrchu nachází. Další podrobnosti týkající se povrchové energie je možné nalézt v „Adv. Chem. Ser.“, ěíslo 43 (1964) od autora jménem W. A. Zisman a ve „Physical Chemistry of Surfaces“, páté vydání (1990) od autora jménem Arthur W. Adamson, přičemž obě tyto vědecké studie jsou zde zahrnuty ve formě odkazu.

Povrchová energie se měří s využitím roztoků s malým povrchovým pnutím (například směs 2-propanolu s vodou nebo methanolu s vodou). V konkrétních podmínkách tohoto vynálezu se povrchová energie může měřit přiložením kalibrovaného dynového pera na povrch membrány 40 na základě posouzení. Úsek pro přiložení by měl být alespoň 2,54 cm (tj. jeden palec) dlouhý, aby bylo zajištěno správné čtení. Povrch se testuje při teplotě 21,1°C ± 2°C (tj. 70°F ± 5°F). Dynová pera, která jsou použitelná pro uvedený účel, dodává na tíh firma „Control-Cure Company“, Chicago, Illinois.

V alternativním případě existuje možnost použití goniometru, a to tehdy, když se provádí oprava výsledků povrchové topografie vrstviček 41-46. Obecně platí to, že, čím je povrch hrubší, tím je zřejmý styčný úhel menší než skutečný styčný úhel. Jestliže je povrch porézní tak, jak je tomu v případě vrstviček 41-46 podle přihlašovaného vynálezu, pak je zřejmý styčný úhel větší než skutečný styčný úhel kvůli zvětšenému povrchu ve styku s kapalinou - vzduchem.

Mezi neomezující a názorné příklady vhodných povlaků, které jsou použitelné pro redukováni povrchové energie, patří jak tekutiny, tak i suchá fóliová maziva. Mezi použitelná suchá fóliová maziva patří fluorotelomery, jako je „KRYTOX DF“ vyráběný ve firmě „DuPont Corporation“ ve městě Wilmington, Delaware. Suché fóliové mazivo se může rozptylovat ve fluorovaných rozpouštědlech ze skupiny freonů, do které patří 1, 1-dichloro-l-fluorethan nebo ·· ·*··

44

44 4 4 · 4444

4 · 4 4 4 4 4444

444 4 444 44 ·

4 44 4 4444

444 444 44 444 44 44

1, 1, 2-trichloro-l, 2, 2-trifluoroethan nebo isopropylový alkohol atd. Mazivo „KRYTOX DF“ je výhodně vulkanizováno teplem v zájmu tavení maziva „KRYTOX DF“. Vulkanizování při teplotě 316°C (tj· 600°F) po dobu 30 minut se jeví jako přijatelné pro potřeby membrány 40 podle přihlašovaného vynálezu.

Povlakový materiál může alternativně obsahovat další částečky pro podporu malé povrchové energie, které jsou rozptýleny v kapalinovém nosiči. Mezi případně použitelné částečky patří grafit nebo molybdendisulfit v prášku.

V jiném případě může být povlakovým materiálem tekutina. Vhodným tekutým povlakovým materiálem je polydimethylsiloxanová tekutina, jako je jednoprocentní provedení roztoku s obchodním označením „GE Silicones DF 581“, který na trh dodává firma „The General Electric Corporation“ z města Fairfield ve státe Connecticut. Polydimethylsiloxanová tekutina se může rozptylovat vísopropylovém alkoholu nebo hexanu. Bylo rovněž zjištěno, že vhodným nosičem pro potřeby přihlašovaného vynálezu je také 2-hexyl-l-hexanol. Po nanesení na membránu 40 se polydimethylsiloxan teplem upravuje tak, aby se zvyšovala jeho molekulová hmotnost příčné vari>y a aby se provádělo odpařování řečeného nosiče. Bylo zjištěno, že pro potřeby tohoto vynálezu je přijatelná jednohodinová tepelná úprava při 260°C (tj. 500°F).

Povlakové materiály, fólie nebo tekutiny se mohou rozprašovat, tisknout, nanášet pomocí štětce nebo válce na membránu 40. Alternativně existuje možnost noření membrány 40 do povlakového materiálu. Upřednostňuje se poměrně stejnoměrné povlečení. Suchý fóliový povlakový materiál se výhodně nanáší v poměrně malých koncentracích jako 0,5 až 2,0 váhová procenta. Existuje přesvědčení, že je důležité, aby nedocházelo u ucpávání malých pórů vrstviček 41-46 mikroporézní membrány 40. Roztoky obsahující silikonové povlaky se mohou aplikovat v koncentracích od přibližně 0,5 do přibližně 10 hmotnostních procent a výhodně od přibližně 1 do přibližně 2 hmotnostních procent.

Pro účely redukování povrchové energie membrány 40 lze případně používat organicky modifikované keramické materiály, které jsou známy jako ormoceiy. Oimocery se mohou vyrábět podle postupu obsaženého v popisu patentu USA číslo 5 508 095 vydaného 16. dubna 1996 na jméno Allum a spol., jenž je zde zahrnut ve formě odkazu. Pro účely redukování povrchové energie membrány 40 se bude jako zřejmé jevit možnost používání různých suchých fóliových maziv, různých tekutinových povlaků, různých otmocerů a jejich kombinací.

fcfc fcfcfcfc • fc fcfc • ♦ · • fcfcfcfc • fcfc · • · · • ♦ · fcfcfc • · 1

I ·· 4

I fcfc ' » fcfc 1 • fc fc« i

Jestliže se povlaky používají pro posílení hydrofobních vlastností mikroporézní vysoušeči membrány, pak se jako důležité jeví to, aby povlaky neucpávaly jemné póry vrstviček 41 - 46 a obzvláště první vrstvičku 41 membrány 40. Vrstvičky 41 - 46. obzvláště pak první vrstvička 41, musí mít takové póry, jejichž rozměry v kterémkoli směru jsou menší nebo se rovnají 20 mikronům, popřípadě jsou dokonce menší nebo se rovnají 10 mikronům. Velikost pórů předepisuje norma SAE ARP 901, jejíž obsah je zde zahrnut ve formě odkazu. Velikost pórů vrstviček 41 - 46 se může postupně zvětšovat od první vrstvičky 41 až k poslední destičce 46, přičemž poslední destička 40 je umístěna nejdále od první destičky 41. Zmiňované suché fóliové povlaky a tekutinové povlaky byly úspěšně použity, aniž hy způsobovaly ucpávání pórů vrstviček 41 a ž 46. Povlak, který ve velké míře ucpává póry membrány 40. není přijatelný. Přijatelný není například takový povlak, jehož tloušťka a/nebo koncentrace je příliš velká.

Kromě povlékání povrchu jedné nebo více vrstviček 41 - 46 membrány 40 pro účely výše popisovaného redukování povrchové energie je případně možné zhotovovat membránu z takového materiálu, který má sám o sobě malou povrchovou energii. Ačkoli výše vyznačené patenty uvádějí nerezavějící ocel jako použitelný materiál pro vrstvičky 41 - 46. existuje navíc možnost impregnování nebo zhotovování vrstviček 41 - 46. zejména pak první vrstvičky 41. s použitím materiálů s malou povrchovou energií, jako je tetrafluorethylen, který je na trhu běžně k dostání pod obchodním názvem „TEFLON“ a který vyrábí „DuPont Corporation“ ve městě Wilmington, Delaware, nebo s použitím vytlačovaných plastů s malou povrchovou energií, jako jsou polyestery nebo polypropyleny. Bude zřejmé, že i ty materiály, které mají samy o sobě malou povrchovou energii, lze povlékat výše popsaným způsobem, aby byla dosažena ještě nižší úroveň povrchové energie.

V ještě dalším alternativním provedení může zařízení 20 vyžadovat pouze průchozí vzduchovou vysoušeči zónu a může vynechat kapilární vysoušeči zónu. Existuje přesvědčení, že i takové zařízení je použitelné v kombinaci s přihlašovaným vynálezem.

V dalším provedení může mít jedna z prostředních vrstviček 42-45 nejmenší průtokové póry. V tomto provedení bude taková prostřední vrstvička (jedna z vrstviček 42 45). která má nejmenší póry, určovat odpor prouděni membrány 40 spíše než první vrstvička 41. V takovém provedení je důležité, aby prostřední vrstvička 42 - 45. která má největší odpor proti proudění měla malou povrchovou energii, jejíž účinnost byla vysvětlena v předcházejícím textu. Dojde se ke zjištění, že stejně jako v již popsaných provedeních je potřebné umístit

···· • · toto • ·· · • «· to • ·· · • ·· · ·· ·· i

povrch s nízkou povrchovou energií na straně působení vysokého tlaku (tj. na té straně, kteráje orientována proti směru proudění) a v omezující cloně pórů takové vrstvičky 41-45.

V případě zde popisovaných provedení platí, že povlékání nebo jiné úpravy membrány 40 redukují pokles tlaku za mokra při průtoku přinejmenším o 10 procent a výhodně přinejmenším o 15 procent. K uvedenému redukování poklesu tlaku za mokra o 10 a 15 procent dochází při průtokových poměrech od přibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm (tj. od přibližně 35 do přibližně 95 scfin) na 80,8 cm² (tj. 0,087 čtverečné stopy). Navíc povlékání nebo jiná úprava membrány 40 výhodně redukuje pokles tlaku za mokra pří průtoku přinejmenším o 20 procent. K uvedenému redukování poklesu tlaku za mokra o 20 procent dochází při průtokových rychlostech od přibližně 1,12 do přibližně 2,24 scmm (tj. od přibližně 40 do přibližně 80 scfin) na 80,8 cm²(tj. 0,087 čtverečné stopy).

Postup úpravy membrány 40 podle přihlašovaného vynálezu navíc redukuje pokles tlaku za mokra při průtoku, vyjádřeno v absolutních pojmech, o přinejmenším 2,54 cm (tj. 1,0 palec) a výhodněji o přinejmenším 3,2 cm (tj. 1,25 palce) rtuti při jakékoli rychlosti protékání, kteráje v rozsahu od přibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm (tj. přibližně od 35 do přibližně 95 scfin) na 80,8 cm² (tj. 0,067 čtvrečného palce). Postup úpravy membrány 40 výhodněji redukuje pokles tlaku za mokra při průchodu membránou o přinejmenším 3,8 cm (tj. 1,5 palce) rtuti pří jakékoli průtokové rychlosti v rozsahu od přibližně 1,12 do přibližně 2,24 scmm (tj. od přibližně 40 do přibližně 80 scfin) na 80,8 cm² (tj. 0,087 čtverečné stopy).

Odkaz na obr. 3 souvisí s následujícím způsobem měření poklesu tlaku. Vzorek membrány 40 mající vhodnou velikost se zhotovuje tak, aby byla vytvořena kruhová část membrány 40 mající průměr 10,2 cm (tj. 4 palce), která se může podrobovat testování průtoku. Současně se zhotovuje testovací přípravek 50. Délka trubice testovacího přípravku 50 je 17,8 cm (tj. sedm palců) a tento upínací přípravek má jmenovitý průměr 5,1 cm (tj. 2 palce). Trubice se připojuje k reduktoru 50, který je 40,6 cm (tj. 16 palců) dlouhý a má jmenovitý vnitřní průměr 5,1 cm (2 palce). Vnitřní průměr reduktoru 60 se zužuje v úhlu břitu 7 stupňů po délce 40,6 cm (16 palců) na jmenovitý vnitřní průměr 10,2 cm (4 palce).

Vzorek membrány 40 se umisťuje u té části testovacího přípravku, která má vnitřní průměr 10,2 cm (tj. 4 palce). Poloha membrány 40 je orientována tak, aby první vrstvička 41 směřovala ke straně vysokollakého proudění vzduchu (proti směru proudění). Testovací přípravek 50 je souměrný kolem vzorku membrány 40.

···· • · • ··· ··

Dále od vzorku membrány 40 ve směru proudění se testovací přípravek 50 znovu zužuje po délce reduktoru v úhlu břitu 7 stupňů od vnitřního nominálního průměru 10,2 cm (tj.

palce) k vnitřnímu nominálnímu průměru 5,1 cm (tj. 2 palce). K reduktoru 60 je rovněž připojena trubice. Tato trubice je také 17,8 cm (tj. 7 palců) dlouhá, je rovná a má vnitřní nominální průměr 5,1 cm (tj. 2palce).

Vzduchové proudění 22,4 scmm (tj. osm set scfin) na 0,093 m³ (krychlovou stopu) prostupuje skrze membránu 40, což pro právě popisovaný vzorek představuje přibližně 1,96 scmm (tj. 70 scfin) na 80,8 cm² (tj. 0,087 čtverečné stopy). Teplota vzduchového proudění se udržuje na úrovni 23,9°C ± 1°C (tj. 7S°F ± 2°F). Statický tlak od jedné strany membrány na druhou se měří manometrem, dvojicí tlakových snímačů, popřípadě jiných použitelných prostředků, které jsou v této oblasti techniky známy. Tento statický tlak vyjadřuje pokles tlaku za sucha v případě testované membrány 40.

Pro účely měření poklesu tlaku za mokra se používá stejný vzorek, který byl popsán v předcházejícím textu, a upravený testovací přípravek 50. Tato úprava testovacího přípravku 50 spočívá v přidání rozstřikovací trysky 55. která se umisťuje před vzorkem membrány 40 ve smyslu směru proudění. Rozstřikovací tryskou 55 je dokonale kuželovitá rozstřikovací tryska 55 s typovým označením „1/4 TTG“, kterou vyrábí firma „Spraying Systems“ ve městě Cincinnati, Ohio a která má 0,51 mm (tj. 0,020 palce) světlost průchodu a 100 mesh sítko nebo jeho rovnocennou náhradu. Tryska 55 se umisťuje ve vzdálenosti 12,7 cm (tj. 5 palců) před vzorkem membrány 40. Tryska 55 rozstřikuje 0,2271/m (tj. 0,06 gpm) vody při 275,8 kPa (tj. 40 psi) v dokonalém kuželovitém úhlu 58 stupňů. Voda se rozstřikuje při teplotě přibližně 22,2°C ± 1°C (tj. 72°F ± 2°F).Uvedené rozstřikování úplně pokrývá vzorek membrány 40 a způsobuje nárůst poklesu tlaku při prostupování membránou 40. Pokles tlaku za mokra se měří při různých rychlostech proudění.

Zařízení 20 podle přihlašovaného vynálezu se může používat v kombinaci s pásem pro výrobu papíru, který poskytuje celulosovou vláknitou strukturu mající několik oblastí s rozdílnou hustotou a/nebo plošnou hustotou. Pás pro výrobu papíru a celulosová vláknitá struktura se vyrábí podle stejně zaměřených patentů USA, k nimž patří patent 4 191 609 vydaný 4. března 1980 na jméno Trokhan; patent 4 514 345 vydaný 30. dubna 1985 na jméno Johnson a spol.; patent 4 528 230 vydaný 9. července 1985 na jméno Trokhan; patent

-16• · ·· ··· • fe ·· · · · • · · · ··· • · · · * • · · ·

9 99 9 99 9 99

9 9 9

9 9 9

9 9 · • · · · • fe ··

528 565 vydaný 16. července 1985 na jméno Trokhan; patent 5 245 025 vydaný 14. září

1993 na jméno Trokhan a spol.; patent 5 275 700 vydaný 4. ledna 1994 na jméno Trokhan; patent 5 328 565 vydaný 12. července 1994 na jméno Rash a spol.; patent 5 334 289 vydaný

2. tupna 1994 na jméno Trokhan a spol.; patent 5 364 504 vydaný 15. listopadu 1995 na jméno Smurkoski a spol.; patent 5 527 428 vydaný 18. června 1996 na jméno Trokhan a spol.; patent

554 467 vydaný 18. září 1996 na jméno Trokhan a spol.; a patent 5 628 879 vydaný 13. května 1997 na jméno Ayers a spol.

V dalším provedení může být pásem pro výrobu papíru plstěný pás, ktetý se často v dosavadním stavu techniky označuje jako lisovací pás a ktetý popisuje stejně zaměřený patent USA 5 556 509 vydaný 17. září 1996 na jméno Trokhan a PCT přihláška WO 96/00812, jež byla publikována 11. ledna 1996 s uvedením autora jménem Trokhan a spol., a proto obsah právě uvedeného patentu a přihlášky je zde zahrnut ve formě odkazu.

Navíc papír, který se vysouší na mikroporézní membráně 40 podle přihlašovaného vynálezu, může mít několik oblasti s rozdílnou plošnou hmotností, jak je to popisováno ve stejně zaměřených patentech USA, a to jmenovitě v patentu 5 534 326 vydaném 9. července

1996 na jméno Trokhan a spol. a v patentu 5 503 715 vydaný 2. dubna 1996 na jméno Trokhan a spol., jejichž obsah je zde zahrnut ve formě odkazu, nebo v evropské patentové přihlášce WO 96/35018 publikované 7. listopadu 1996 s uvedením autora jménem Kamps a spol. Papír vysoušený na mikroporézní membráně podle přihlašovaného vynálezu se rovněž může zhotovovat s použitím dalších pásu pro výrobu papíru. Jako případ lze uvést vysoce pravděpodobné používání pásů, které popisuje evropská patentová přihláška WO 97/24487 publikovaná 10. července 1997 s uvedením autora jménem Kauíman a spol. a evropská patentová přihláška 0 677 612 A2 publikovaná 10. října 1995 s uvedením autora jménem Wendt a spol. Obdobně existuje možnost využití dalších papírenských technologií v kombinaci s papírenským technickým a strojním vybavením a papírem zhotovovaným s přispěním výhod mikroporézní membrány 40 podle přihlašovaného vynálezu. K potencionálně využitelným technologiím patří technologie obsažené v patentech USA, a to jmenovitě v patentu 5 411 636 vydaném 2. května 1995 na jméno Hermans a spol.; v patentu 5 601 871 vydaném 11. února

1997 na jméno Krzysik a spol.; v patentu 5 607 551 vydaném 4. března 1997 na jméno Fairington mladší a spol.; a v evropské patentové přihlášce 0 617 164 publikované 28. září

1994 s uvedením autora jménem Hyland a spol.

to • · to	to • to •	to •	··	• •	··»· * • · ·	• to • •	to •	• to
*	•	•		•	•	•		•	to
« · ·	«··		• to		to ··		··

to to ·· ··

Zárodečná pásová vrstva se může kompletně vysoušet na membráně 40 podle tohoto vynálezu. Alternativně existuje možnost vysoušení zárodečné pásové vrstvy na vysoušecím bubnu Yankee tak, jak je to v dosavadním stavu techniky obvyklé. V jiném případě se může konečné vysoušení celulosové vláknité struktury provádět bez použití vysoušedho bubnu typu Yankee.

Celulosová vláknitá struktura se může zkracovat způsobem, který je v této oblasti techniky znám. Pro účely zkracování se může používat vysoušeči buben typu Yankee nebo jiný válec, který je vhodný pro krepování s pomocí stíracího nože podle dosavadního stavu v této oblasti techniky. Krepování se může provádět podle stejně zaměřeného patentu USA 4 919 756 vydaného 24. dubna 1992 na jméno Sawdai, jehož obsah je zde zahrnut ve formě odkazu. Alternativně nebo navíc se zkracování může provádět na základě účinku míkrokoncentrace vlhka podle návodu, který je obsažen ve stejně zaměřeném patentu USA 4 440 597 vydaného

3. dubna 1984 na jméno Wells a spol., jehož popis je zde zahrnut ve formě odkazu.

Claims (9)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Postup zhotovování mikroporézní membrány (40) zahrnující kroky zhotovování vrstvičky, která má vzájemně opačný první a druhý povrch, a průchozí póry, přičemž řečená vrstvička vykazuje průchozí pokles tlaku za mokra, vyznačující se tím , že uplatňuje kroky upravování přinejmenším řečených pórů řečené vrstvičky (41) pro účely redukování řečeného poklesu tlaku za mokra a že řečený krok upravování řečené vrstvičky (41) redukuje pokles tlaku za mokra o přinejmenším 10 procent při předem stanovené rychlosti průtoku, kdý řečená předem stanovená íychlost průtoku je v rozsahu od přibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm (tj. od přibližně 35 do přibližně 95 scím) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. 0,087 čtverečné stopy)

2. Postup zhotovování mikroporézní membrány podle nároku 1, vyznačující se tim , že řečené póry řečené vrstvičky (41) mají povrchovou energii a že řečený krok upravování řečené vrstvičky (41) zahrnuje nanášení povlaku na přinejmenším řečené póry řečené tkané vrstvičky (41), přičemž řečený povlak redukuje povrchovou energii řečených pórů.

3. Postup zhotovování mikroporézní membrány podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím , že řečený krok upravování řečené vrstvičky (41) dále zahrnuje povlékání řečeného prvního povrchu řečené vrstvičky (41).

4. Postup zhotovování mikroporézní membrány podle nároku 1, 2a 3, vyznačující se tím , že řečená membrána (40) obsahuje určitý počet tkaných vrstviček (41 - 46), které se vzájemně spojují ve vztahu strana na stranu, a každá z řečených vrstviček (41 - 46) má rozdílnou velikost prostupných pórů, přičemž řečený krok vzájemného spojování řečených vrstviček (41 - 46) ve vztahu strana na stranu při vytváření vrstvení zahrnuje krok umisťování řečených vrstviček (41 - 46) ve vztahu kladení strany na stranu za účelem vytváření řečeného vrstvení, kdy řečené vrstvičky (41 - 46) mají příslušnou velikost pórů, takže řečené vrstvičky (41 - 46) se umisťují tak, aby se řečené velikosti pórů monotónně

• ·· ···· ·· ·· ·· • • • • • • · • • ··· • • · • • • 0 • • • « ·· ·* 999 ·· ··

zvětšovaly od řečeného prvního, vnějším směrem orientovaného povrchu řečeného vrstvení k řečenému druhému, opačným vnějším směrem orientovaného povrchu řečeného vrstvení.

5. Postup zhotovování mikroporézní membrány podle nároku 1, 2,3 nebo 4, vyznačující se tím , že řečené upravování redukuje řečený pokles tlaku za mokra o nejméně 2, 54 cm (tj. 1,0 palec) rtutí při každé íychlosti průtoku, která je v rozsahu od přibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm (tj. od přibližně 35 do přibližně 95 scfin) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. 0,087 čtverečné stopy), a t& řečené upravování výhodně redukuje řečený pokles tlaku za mokra o nejméně 3,2 cm (tj. 1,25 palce) rtuti při každé íychlosti průtoku, která je v rozsahu od přibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm (tj. od přibližně 35 do přibližně 95 scfin) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. 0,087 čtverečné stopy), a že řečené upravování ještě výhodněji redukuje řečený pokles tlaku za mokra o nejméně 3,8 cm (tj. 1,5 palce) rtuti při každé íychlosti průtoku, která je v rozsahu od přibližně 1,12 do přibližně 2,24 scmm (tj. od přibližně 40 do přibližně 80 scfin) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. na 0,087 čtverečné stopy).

6. Postup zhotovování mikroporézní membrány podle nároku 1, 2, 3, 4 nebo 5, vyznačující se tím , že řečené povlékání řečené membrány (40) se provádí rozstřikováním.

7. Mikroporézní membrána (40) pro použití se vzduchovým vysoušecím papírenským zařízením (20) majícím omezující prostupnost, řečená mikroporézní membrána (40) vykazuje průchozí pokles tlaku, řečená mikroporézní membrána (40) má navíc povlak, vyznačující se tím , že řečený povlak redukuje pokles flaku za mokra v řečené membráně o přinejmenším 2,54 cm (tj. 1,0 palec) rtuti, při každé íychlosti průtoku, která je v rozsahu od přibližné 0,98 do přibližně 2,66 scmm (tj. od přibližně 35 do přibližně 95 scfin) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. 0,087 čtverečné stopy), a že řečený povlak výhodně redukuje řečený pokles tlaku za mokra o přinejmenším 3,2 cm (tj. 1,25 palce) rtuti při každé íychlosti průtoku, která je v rozsahu od přibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm (tj. od přibližně 35 do přibližně 95 scfin) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. 0,087 čtverečné stopy), a že řečený povlak ještě výhodněji redukuje řečený pokles tlaku za mokra o přinejmenším 3,8 cm (tj. 1,5 palce) rtuti při každé rychlosti průtoku, která je v rozsahu od od přibližně 1,12 do přibližně 2,24 scmm (tj. od přibližně 40 do přibližně 80 scfm) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. na 0,087 čtverečné stopy).

8. Mikroporézní membrána (40) pro použití se vzduchovým vysoušecím papírenským zařízením (20) majícím omezující prostupnost, řečená mikroporézní membrána (40) vykazuje průchozí pokles tlaku, řečená mikroporézní membrána (40) má navíc povlak, vyznačující se tím , že řečený povlak redukuje pokles tlaku za mokra vřečené membráně (40) o přinejmenším 10 procent při jakékoli rychlosti průtoku, která je v rozsahu od přibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm (tj. od přibližně 35 do přibližně 95 scfin) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. 0,087 čtverečné stopy),a že řečený povlak výhodně redukuje pokles tlaku za mokra o přinejmenším 15 procent při jakékoli rychlosti průtoku, která je v rozsahu od přibližně 0,98 do přibližně 2,66 scmm (tj. od přibližně 35 do přibližně 95 scfin) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. 0,087 čtverečné stopy), a že řečený povlak ještě výhodněji redukuje pokles tlaku za mokra o přinejmenším 20 procent při jakékoli rychlosti průtoku, která je v rozsahu od přibližně 1,12 do přibližně 2,24 scmm (tj. od přibližně 40 do přibližně 80 scfin) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. na 0,087 čtverečné stopy).

9. Mikroporézní membrána (40) podle nároků 7 nebo 8, vyznačující se tím , že řečená mikroporézní membrána (40) má povlak, přičemž tento povlak redukuje pokles tlaku za mokra v řečené membráně (40) o přibližně 10 procent při jakékoli rychlosti průtoku, která je v rozsahu od přibližně 1,12 do přibližně 2,24 scmm (tj. od přibližně 40 do přibližně 80 scfin) na 80,8 čtverečných centimetrů (tj. na 0,087 čtverečné stopy).