CZ151298A3

CZ151298A3 - Pístní kroužek

Info

Publication number: CZ151298A3
Application number: CZ981512A
Authority: CZ
Inventors: Norbert Feistel
Original assignee: Maschinenfabrik Sulzer-Burckhardt Ag
Priority date: 1995-11-17
Filing date: 1996-11-06
Publication date: 1998-12-16
Also published as: RU2176043C2; ATE237083T1; AU708508B2; SK61598A3; NO982231D0; PL326701A1; WO1997019280A1; BR9611460A; CA2237787A1; EP0861391B1; EP0861391A1; AU7276096A; NO982231L; PL181438B1; DE59610335D1

Description

Vynález se týká pístního kroužku pro pístový bezmazný kompresor.

Dosavadní_stav_techniky

Pro zhutríování fluid jako plynů a par se používají pístové bezmaznc komprpsory, přičemž na pístu jsou jako těsnicí elementy použity těsnicí kroužky z plastické hmoty, jako například polytetrafluoretylenu FTFE. Takové těsnicí elementy mají tu nevýhodu, že v průběhu provozu mají velké opotřebení, což vede k nedostatečné době životnosti. Zvláště volné štěrbinové průřezy v axiálním a v radiálním směru, které se vytvářejí kroužkovými styky a opotřebením těsnicích elementů, mají podstatný podíl na tom, že těsnicí elementy nedosahují své úplné účinnosti v průběhu požadovaného období. Těsnicí element s dobrým a po dlouhé časové období konstantním těsnicím účinkem je žádoucí ze.jména při stlačování velmi lehkých plynů, jako vodíku.

Podstata_yvnálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit pro pístový bezmazný kompresor, zejména pro zhutnování velmi lehkých plynu, ekonomicky výhodnější, zejména s menším opotřebením pracující pístní kroužek.

Vytčený úkol se řeší tím, že pístní kroužek sestává z prvního kroužkového tělesa a z druhého kroužkového tělesa se styčnými místy, přičemž první kroužkové těleso a druhé kroužkové těleso jsou z hlediska centrální osy uspořádány navzájem soustředně, přičemž první kroužkové těleso má v podstatě průřez ve tvaru písmene L s jedním, ve směru centrální osy upraveným prvním ramenem a radiálně vzhledem k centrální ose navenek upraveným druhým ramenem, a přičemž první rameno má vnitřní plochu a druhé rameno má vnitřní plochu, přičemž vnitřní plocha druhého ramene má v radiálním směru skloněný průběh, a přičemž druhé kroužkové těleso svými k prvnímu kroužkovému tělesu přivrácenými plochami tvarově pevně dosedá na vnitřní plochy prvního kroužkového tělesa, a přičemž vnitrní plocha prvního kroužkového tělesa je v radiálním směru upravena k centrální ose při vytvoření ostrého úhlu, to je úhlu menšího než 90°, a přičemž kroužková tělesa sestávají z materiálu ze skupiny etylenu PTFE, modifikovaného vysokotepelného polyetereterketonu PEEK, polyeterketonu PEK, polyfenylsulfidu PPS, polybenzimidazolu PBI, PAI nebo modifikované epoxydové pryskyřice, teriály mohou obsahovat přídavná pevná maziva, polytetráfluorpolymeru, jako polyimidu ΡΣ, polyamidimidu přičemž tyto majako například uhlí, grafit, sirník molybdeničitý nebo polytetrafluoretylen PTFE. Dále se tento úkol řeší tím, že pístní kroužek sestává z prvního kroužkového tělesa a druhého kroužkového tělesa se styčnými místy, přičemž první kroužkové těleso a druhé kroužkové těleso mají nejméně vždy dvě protilehle navzájem se dotýkající dílčí plochy a vzhledem k centrální ose jsou navzájem uspořádány soustředně, přičemž dotýkající se dílčí plochy jsou uspořádány navzájem tvarově pevně upravené, a přičemž dílčí plochy každého kroužkového těle sa jsou ve styku pod ostrým úhlem, aby se v průběhu provozního stavu pod tlakem na pístní kroužek dosedajícího fluida

·..· .:. : ··**··

- 3 vytvořilo zvýšené, navzájem protilehlé držení kroužkových těles na dotykových dílčích plochách, a přičemž pístní kroužek je vytvořen z plastické hmoty. Závislé patentové nároky 3 až 6 se týkají dalších výhodných uspořádání pístního kroužku podle vynálezu.

Podle uvedeného sestává pístní kroužek pro pístový bezmazný kompresor ze dvou jednodílných, prstencových těles se styčnými místy, přičemž tato tělesa budou v dalším označována jako kroužky, případně kroužková tělesa. Tyto kroužky jsou vzhledem k centrální ose uspořádány navzájem soustředně. První kroužkové těleso má v podstatě průřez ve tvaru písmene L s prvním ramenem, upraveným ve směru centrální osy, a druhým ramenem, upraveným radiálně k centrální ose směrem navenek. Obě ramena mají vždy jednu vnitřní plochu a druhé kroužkové těleso je uspořádáno tak, že jeho plochy přivrácené k prvnímu kroužkovému tělesu tvarově pevně dosedají na vnitřní plochy prvního kroužkového tělesa. V radiálním směru k centrální ose navenek upravené druhé rameno má vnitřní plochu se skloněným průběhem v radiálním směru vzhledem k centrální ose, přičemž tento sklon je menší než 90°. Vnitřní plocha má v radiálním směru procházející tečnu, která protíná tečnu centrální osy pod ostrým úhlem. Podle výhodného vytvoření vynálezu je tato vnitřní plocha uspořádána ve tvaru kužele.

U pístových beztnazných kompresorů není k dispozici žádné mazivo, které by mohlo mazat pístní kroužky pístu a přídavně je utěsňovat. Proto jsou kovové pístní kroužky nevhodné pro použití při takovém bezmazném chodu. Bezmazně pracující třecí dvojice fungují na podkladě pevných maziv, která jsou obsažena v jednom ze třecích partnerů. Proto sestává

.1 .

pístní kroužek podle vynálezu z plastické hmoty speciálně modifikované pro bezmazný Chod s pevnými mazivy, jako polytetrafluoretylenem PTFE, grafitem nebo sirníkem molybdeničitým.

Především při zhutnování velmi lehkých plynů, jako například vodíku, na vysoký tlak jsou žádoucí těsnicí elementy s vysokým těsnicím účinkem, aby se udrželo pokud možno nízké prosakování. Dobrého těsnicího účinku lze dosáhnout například tak, že se dva těsnicí kroužky kombinují do dvojčitého kroužku, takže se nevytvářejí žádné průchozí štěrbiny nebo styky.

Samomazací účinek třecích těsnění s bezmazným Chodem má za následek, že se postupně opotřebovávají pístní kroužky poskytující mazivo. 'Známé dvojčité kroužky z plastické hmoty zde mají tu nevýhodu, že obě kroužkové části jsou proti sobě navzájem posuvné v radiálním směru. Protože průběh tlaku v těsnicích dílčích plochách obou prstencových ploch, přivrácených ke stěně válce, není konstantní, umožňuje radiální posunutelnost, že jedna z obou prstencových částí se rychleji opotřebovává než opačná část. Toto nerovnoměrné opotřebení způsobí, že se obě kroužkové části již zcela nepřekrývají a tak se vytvářen' štěrbiny, skrz které zejména při velmi lehkých plynech pod vysokým tlakem proudí vysoká prosakující množství, což podstatně zhoršuje dopravované množství pístového bezmazného kompresoru. Pístní kroužek má tu výhodu, že prostřednictvím konstrukce ze dvou prstencových části, případně dvou kroužkových těles, zajištuje protilehlým vytvarováním a tvarově pevným spojením obou kroužkových těles v průběhu provozu na obou kroužkových tělesech rovnoměrné a harmonizované opotřebení. Prostřednictvím tlaku zhut·* novaného fluida jsou obě kroužkové části proti sobě přitlačovány, takže prostřednictvím tvarově pevného spojení mohou obě kroužkové části vytvářet jen nepatrný vzájemný relativní pohyb nebo žádný pohyb, takže například k jedné válcové stěně přivrácené, utěsňující dílčí plochy obou kroužkových částí mají rovnoměrný materiálový otěr. Tak se nevytvoří buď žádná nebo jen nepatrná místa prosakování, čímž u pístových bezmazných-kompresorů - zůstává těsnicí účinek pístního kroužku po dlouhou dobu provozní životnosti zhruba konstantní.

PLehlel-ílbrázků-na _výkresech

Vynález je v dalším popsán na podkladě více příkladů provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr.

je schematicky znázorněn podélný řez pístem s válcem.

Na tělesem.	obr.	2a	je	znázorněn	příčný	řez druhým	kroužkovým
Na tělesem.	obr.	2b	je	znázorněn	př íčný	řez prvním	kroužkovým
Na leso.	obr.	3a	je	znázorněn	pohled	na druhé kroužkové tě-
Na	obr.	3b	.je	znázorněn	pohled	na první kroužkové tě-

leso.

Na obr. 4 je znázorněn pístní kroužek uspořádaný v jed-

nodílném pístu.

Na obr. 5 jsou znázorněny dva pístní kroužky uspořádané ve smontovaném pístu.

Na obr. 6a .je znázorněn příčný řez dalším příkladem provedení druhého kroužkového tělesa.

Na obr. 6b je znázorněn příčný řez druhým příkladem provedení prvního kroužkového tělesa.

Na obr. 7a je znázorněn pohled na druhé kroužkové těleso.

Na obr. 7b je znázorněn pohled na první kroužkové těleso.

f LÍÍS E!.o vede ní_vy nálezu

Na obr. 1 je znázorněn podélný řez pístovým bezmazným kompresorem, ktarý má válec _1, ve kterém je uspořádán vzhůru a dolů pohyblivě píst 2. Spodní konec pístu 2. přechází do pístnice 2* která je známým způsobem spojena s neznázorněným klikovým pohonem. Nad pístem 2 .je kompresní prostor 4, do kterého je známým, neznázorněným způsobem při pohybu pístu 2 směrem dolů nasáván zhutnovaný plyn, který je při následném pohybu směrem vzhůru zhutnován a z kompresního prostoru 4 vytlačován. Píst 2 má tyčovité prodloužení 5 pístnice 3, přes které je uspořádáno pouzdro 6, které unáší sedm nad sebou uspořádaných pístních kroužků 10. Při smontovaném pístu 2 jsou jednotlivé díly pístu 2 a pístní kroužky 10 společně drženy maticí 7, která je našroubována na

horní konec prodloužení 5. Je zde také znázorněna centrální osa C pístu 2.

Úsek daný čárou A je znázorněn na obr. 5 ve větším měřítku, kde jsou znázorněny dva tyto úseky. Smontovaný píst 2 je vyroben z jednotlivých částí a má v axiálním směru upravené pouzdro 6, kolem pouzdra 6 uspořádané komorové prstence 8a, 8b, jakož i v drážkách uspořádané pístní kroužky 10, přičemž tyto pístní kroužky 10 sestávají vždy z prvního kroužkového tělesa 10a a z druhého kroužkového tělesa 10b.

Obě kroužková tělesa 10a, 10b jsou navzájem přizpůsobena tak, že navzájem se dotýkající dílčí plochy jsou na sobě uloženy tvarově pevně. Obě kroužková tělesa 10a, 1 Ob mají ke stěně válce 1_ přivrácené dílčí plochy 10c, 10d, které se v průběhu provozu pístu 2 pohybují po stěně válce X kluzně vzhůru a dolů.

Na obr. 4 je znázorněn úsek jednodílného pístu 2 s komorovým prstencem 8 a s pístním kroužkem 10, který je uspořádán v drážce a který sestává z obou kroužkových těles 10a, 10b. První kroužkové těleso 10a je uspořádáno ve válci χ ve směru k tlakové straně, přičemž tlak 9 plynu vykonává síly působící na první kroužkové těleso 10a jak v axiálním směru 9a, tak i v radiálním směru 9b, čímž je celý pístní kroužek 10 jednak zatlačován v radiálním směru proti vnitřní stěně válce χ a jednak v axiálním směru proti mezní ploše drážky vzdálené od tlakové strany. Tím se zvýší těsnicí účinek pístního kroužku 10 v průběhu provozu a obě kroužková tělesa 10a, 10b jsou proti sobě navzájem držena tvarově pevně v drážce, a to bez nebo jen s nepatrným vzájemným relativním pohybem. j_oto vzájemné tvarově pevné spojení má za následek, že po stěně la válce X klouzající a otírající se dílčí plochy 10c, lOd obou kroužkových těles 10a, 10b jsou rovnoměrně opotřebovávány, takže se nevytváří žádné lokální místo prosakování a obě kroužková tělesa 10a,10b dosedají na stenu la válce JL se stejným účinkem po dlouhou provozní dobu.

Na obr. 4 a obr. 5 znázorněný pístní kroužek 10, který má kroužková tělesa 10a, 1 Ob je na obr, 3a a 3b znázorněn v pohledu a podrobněji také na obr. 2a a obr. 2b v příčném řezu. Obě kroužková tělesa 10a, 10b jsou upravena ve tvaru kruhu kolem centrální osy C. Na obr. 3b je znázorněno první kroužkové těleso 10a pístního kroužku IQ, které je vytvořeno ve tvaru písmene L nebo zhruba ve tvaru písmene L jako kroužkové těleso se styčným místem lOe. Toto první kroužkové těleso 10 má dvě ramena lOg, lOh, to je rovnoběžně ve směru centrální osy C upravené první rameno 10h a druhé rameno 1 Og, které je upraveno radiálně nebo zhruba radiálně k centrální ose C navenek. Šířka styčného místa 10e je uspořádána tak, že umožnnje prvnímu kroužkovému tělesu 10a v obvodovém směru určitou pružnou dráhu.

Příčný řez prvním kroužkovým tělesem 10a podél čáry A - A je znázorněn na obr. 2b. Ve tvaru písmene L uspořádané první kroužkové těleso 10a má rovnoběžně s centrální osou C upravené první rameno lOh, které má vnější plochu 10o a vnitřní plochu 10η. Druhé, radiálně vzhledem k centrální ose C upravené druhé rameno 1 Dg má kolmo k centrální ose C upravenou vnější plochu IQp. Vnitřní plocha 101 je uspořádána ve tvaru kužele a má v radiálním směru úhel ke svislici centrální osy C. U znázorněného příkladu provedení je druhé rameno lOg uspořádáno tak, že je vzhledem ke směru danému centrální osou C u prvního ramene lOh uspořádáno relativně » · · · • ·· · úzké a k obvodu, případně k dílčí ploše lOd se rozšiřuje. Průřez druhého kroužkového tělesa 10b, který je znázorněn na obr. 2a, je příslušně přizpůsoben průběhu obou vnitřních ploch 101, 10n. Prstencové těleso lOi má čtyři plochy, to je plochu přivrácenou ke stěně la válce χ, tedy dílčí plochu 10c, ke komorovému prstenci _8 přivrácenou plochu lOq, jakož i k prvnímu kroužkovému tělesu 10a obě přivrácené plochy lOm a 10k. Obé naposledy uvedené plochy, to je plocha lOm a dílčí plocha lOk, jsou vzhledem k prvnímu kroužkovému tělesu 1Oa přizpůsobeny tak, že při v sobě uspořádaných kroužkových tělesech 10a, 10b plocha lOm a dílčí plocha 1 Ok tvarově pevně dosedají na obě vnitřní plochy 101, 10η. Proto je dílčí plocha lOk také vytvořena ve tvaru kužele s úhlem oc_ sklonu radiálně k centrální ose C.

Na obr. 3a je znázorněn pohled na druhé kroužkové těleso 10b se styčným místem lOf. Prstencové těleso lOi má na jedné straně styčné místo lOf a na straně protilehlé k tomuto styčnému místu lOf proti centrální ose C vystupující vačkovou dílčí plochu lOk. Při smontovaném pístním kroužku 10 je druhé kroužkové těleso 10b položeno nad prvním kroužkovým tělesem 10a, a to při zachování polohy znázorněné na obr. 3a a obr. 3b, takže vačková dílčí plocha lOk je uložena mezi styčné místo lOe prvního kroužkového tělesa 10a. Tím je druhé kroužkové těleso 10b zajištěno proti prvnímu kroužkovému tělesu 10a 2 hlediska vzájemného pootočení, protože vačková dílčí plocha lOk a první rameno lOh omezují vzájemný pohyb. 3 výhodou je vačková dílčí plocha lOk uspořádána v obvodovém směru užší než šířka styčného místa lOe, čímž je pro první kroužkové těleso 10a ve styčném místě lOe zachována určitá pohyblivost v obvodovém směru.

Na obr. 7a a obr. 7b je znázorněn další příklad prove«···

dění uspořádání kroužkových těles 10a, 10b pro vzájemné zajištění z hlediska pootočení. Na prvním kroužkovém tělese 10a je na straně protilehlé ke styčnému místu lOe uspořádán na druhém ramenu lOg ve svislém směru upravený, válcovj’ fixační kolík IQr. Při montáži pístního kroužku 10 je položeno druhé kroužkové těleso 10b nad první kroužkové těleso 10a při zachování polohy znázorněné na obr. 7a a obr. 7b, čímž je fixační kolík IQr uložen mezi styčné místo lOf druhého kroužkového tělesa 10b. Tím je druhé kroužkové těleso 10b zajištěno proti prvnímu kroužkovému tělesu 10a z hlediska vzájemného pootočení. Kroužková tělesa 10a, 10b je možné ve sloučeném stavu vložit při současném rozepření obou kroužkových částí do drážky jednodílného pístu 2, jak je to znázorněno na obr. 4, nebo je bez rozepření zamontovat do smontovaného pístu 2, jak je to znázorněno na obr. 5.

Výhoda pístního kroužku 10 podle vynálezu spočívá v tom, že dílčí plochy 101, 10η, lOk, lOtn obou kroužkových těles 10a, 1 Ob na sebe tvarově pevně dosedají dlouhou dobu také v průběhu provozu pístního kroužku 10. Obě kroužková tělesa 10a, 10b jsou uspořádána tak, aby se pokud možno zabránilo přímému působení tlaku 9 plynu na dílčí plochy 101, 10η, 10k, IQm. Na kroužková tělesa 10a, 10b působící tlak £ plynu zasahuje obvykle na styčné místo lOf a vytváří sílu působící v obvodovém směru druhého kroužkového tělesa 10b, což při úhlu = 0 může vytvořit nadzdvižení druhého kroužku 1 Ob od prvního kroužku 10a, čímž by tlak 9 plynu působil přímo na dílčí plochy 101, 10η, lOk, IQm. Takové přímé působení tlaku 9 plynu na dílčí plochy lOm, lOk druhého kroužkového tělesa 10b by mělo za následek relativně rychlé opotřebení druhého kroužkového tělesa 10b. Aby se zabránilo tomuto efektu, je pístní kroužek 10 podle vynálezu uspořádán tak, že se za- 11 brání nadzdvižení prvního kroužkového tělesa 10a od druhého kroužkového tělesa 10b.

Podle obr. 4 je pístní kroužek 10 působícím tlakem 9 plynu zatlačován v axiálním směru 9a proti komorovému prstenci _8 a v radiálním směru 9b působícím tlakem 9 plynu proti stěně válce Tímto tlakem ovlivňované první kroužkové těleso 10a působí odpovídající silou na druhé kroužkové těleso 10b. Tímto kuželovitým uspořádáním dílčích ploch 101, 10k vytvářejí tlakem 9 plynu vznikající síly zesílené vzájemné uklínování obou kroužkových těles 10a, 10b, čímž jsou dílčí plochy lOk, 101, 1Om, 10n silněji proti sobě navzájem přitlačovány. Tím se zabrání přímému působení tlaku 9 plynu na dílčí plochy lOk. 101. 10m, 10η, což vede k menšímu opotřebovávání prvního kroužkového tělesa 10a, k rovnoměrnému opotřebovávání obou kroužkových těles 10a. 10b, zejména dílčích ploch 10c, IQd, a tím i k větší životnosti pístního kroužku 10.

Je celá řada možností pro uspořádání dílčích ploch lOk, 101, 10m, 10n tak, aby se při složených a tlakem 9 plynu zatížených kroužkových tělesech 10a, 10b vytvořilo vzájemné uklínování, a to tak, že se proti sobě navzájem dotýkající dílčí plochy lOk, 101, IQm, 10η přídavně proti sobě navzájem přitlačují. Na obr. 6a a obr. 6b jsou znázorněny příčné řezy prvním kroužkovým tělesem 10a a druhým kroužkovým tělesem 10b dalšího příkladu provedení. Přitom jsou obě dílčí plochy IQm, 10η vytvořeny ve tvaru válce, Eovnoběžného s centrální osou C. Ostatní dílčí plochy 101, lOk jsou zakřivené, a to tak, že při složeném pístním kroužku 10 na sebe tvarově pevně dosedají. Vnitřní plocha 101 a dílčí plocha lOk má v radiálním směru k centrální ose C ♦ ♦♦ ·

- 12 sklon, přičemž úhel mezi tečnou k vr-itřní ploše 101 a dílčí ploše lOk a mezi centrální osou C v oblasti dílčí plochy IQd má hodnotu zhruba 90°, a proti prvními! ramenu 1 Oh narůstající ostřejší úhel, to znamená úhel, který je menší než 90°.

Kroužková tělesa 10a, 1 Ob jsou vytvořena z plastické hmoty, zejména z plastické hmoty jako pólytetrafluoretylenu PTFE, modifikovaného vysokotepelného polymeru, jako polyetereterketonu PEEK, polyeterketonu PEK, polyimidu PI, polyfenylsulfidu PPS, polybenzimidazolu PBI, polyamidimidu PAI nebo modifikované epoxydové pryskyřice. Vysokotepelné polymery jsou plastické hmoty, které v čisté podobě nejsou schopné bezmezného Chodu, takže tyto plastické hmoty se obvykle naplňují přídavnými pevnými mazivy, jako například uhlím, grafitem, sirníkem molybdeničitým nebo pólytetraf1uoretylenem PTFE.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Pístní kroužek (li)) pro pístový bezmazný kompresor, vyznačující se tím, že sestává z prvního kroužkového tělesa (10a) a 7 druhého kroužkového tělesa (10b) se styčnými místy (lOe, 1OX), přičemž první kroužkové těleso (10a) a druhé kroužkové těleso (10b) jsou z hlediska centrální osy (C) uspořádány navzájem soustředně, přičemž první kroužkové těleso (10a) má v podstatě průřez ve tvaru písmene L s jedním, ve směru centrální osy (C) upraveným prvním ramenem ilOh) a radiálně vzhledem k centrální ose (C) navenek upraveným druhým ramenem (lOg), a přičemž první rameno (10b) má vnitřní plochu (10η) a druhé rameno (1 Og) má vnitřní plochu (101), přičemž vnitřní plocha (101) druhého ramene (lOg) má v radiálním směru skloněný průběh, a přičemž druhé kroužkové tělese (.10b) svými k prvnímu kroužkovému tělesu (10a) přivrácenými plochami (lOm, lOk) tvarově pevně dosedá na vnitřní plochy (10η, 1011 prvního kroužkového tělesa (10a), a přičemž vnitřní plocha (101) prvního kroužkového tělesa (10a) je v radiálním směru upravena k centrální ose (C) při vytvoření ostrého úhlu, to je úhlu menšího než 90°, a přičemž kroužková tělesa (10a, 10b) sestávají z materiálu ze skupiny polytetrafluoretylenu PTFE, modifikovaného vysokotepelného polymeru, jako polyetereterketonu PEEK, po lyeterketonu PEK, polyimidu PI, polyfenvlsulfidu PPS , polybenzimidazolu PBI, polyamidimidu PAI nebo modifikované epoxydové pryskyřice, přičemž tyto materiály mohou obsahovat přídavná pevná maziva, jako například uhlí, grafit, sirník molybdeničitý nebo polytetrafluoretylen PTFE.
2. Pístní, kroužek (10), vyznačující ae tím, že sestává z prvního kroužkového tělesa (10a) a z druhého *··· • · · ·

- 14 kroužkového tělesa (1 Ob) se styčnými místy (lOe, 1 Of) , přičemž první kroužkové těleso (10a) a druhé kroužkové těleso i 10b) mají nejméně vždy dvě protilehle navzájem se dotýkající dílčí plochy (101, lOk; 10m, 1 On) a vzhledem k centrální ose (C) jsou navzájem uspořádány soustředně, přičemž dotýkající se dílčí plochy (101, lOk; 10m, 10η) jsou uspořádány navzájem tvarově pevně upravené, a přičemž dílčí plochy (lOk, lOm; 101, I0n) každého kroužkového tělesa (10a, 10b) jsou ve styku pod ostrým úhlem, aby se v průběhu provozního stavu pod tlakem na pístní kroužek (10) dosedajícího fluida vytvořilo zvýšené, navzájem protilehlé držení kroužkových těles (10a, 10b) na dotykových dílčích plochách (101, 10k: lOm, 10η), a přičemž pístní kroužek (10) je vytvořen z plastické hmoty.
3. Pístní kroužek (10) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vnitřní plocha (101) prvního kroužkového tělesa (10a) je vytvořena jako kuželovité upravená plocha.
4. Pístní kroužek (10) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, žp vnitřní plocha (101) prvního

kroužkového tělesa (10a ) je vytvořena jako v radiálním smě- ru zakřivená plocha • 5. Pístní kroužek (10) pod 1 e jednoh o z nároků 1 až 4, v y ~ značu jící S e tím, že druhé kroužkové tě- leso (10b) má v radiálním směru k centrál ní ose (C) vystu-

pující dílčí plochu (lOk), která zabírá do styčného místa (lOe) prvního kroužkového tělesa (10a), aby se zabránilo vzájemného pootočení obou kroužkových těles (10a, 10b).

ti. Pístní kroužek (10) podle jednoho z nároků 1 až 5, vy ··*· • · ··

- 15 znač u jící se tím, že první kroužkové tělesa (10a) pístního kroužku (10) ie uspořádáno v pístu (2) orientované ve směru k výtlačné straně.
7. Pístový bezmazný kompresor podle jednoho z nároků 1 až t>.

S pístním kroužkem (10)