CZ144897A3 - Apparatus for detecting electric discharges within a tested object - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení podle předvýznakové části nároku 1 pro snímání elektrických výbojů v objektu, který má být testován (dále jen testovaný objekt).

Dosavadní stav techniky

Přítomnost lokálních elektrických výbojů, tzv, výbojů, v izolačním systému pro elektrické komponenty (dále jen komponenty) nebo částečných instalační elektrická vysoko-napěťová transformátory, transformátory,

V V s· menci zařízení, jakými jsou např. spínací zařízení, generátory, výkonové kabely, apod., je důležitým parametrem v případě, že určuje kvalitu, stav a předpokládanou dobu životnosti komponenty. Z tohoto důvodu testy na přijatelnost komponent pro elektrické vysoko-napěťové zapojení obvykle zahrnují testy na výskyt částečných výbojů za snadno definovaných podmínek, např. podle IEC Publ. 270 Partial Discharge Measurements. Kromě toho byly vyvinuty způsoby a zařízení pro testování při místě zapojení za účelem odhadnutí (po určité době provozu) provozního stavu komponent a tudíž, např. vytvoření^, spolehlivě j.ších podkladů pro rozhodnutí o preventivní údržbě. Pro výkonové generátory jsou rovněž dostupná měřící zařízení, která umožňují kontinuální monitorování během provozu těchto generátorů.

V zapojeních a/nebo komponentách, které obsahují několik elektrických obvodů, je rovněž důležité kromě schopnosti odlišení částečného výboje od vnějšího rušení schopnost _r nalezení elektrického obvodu, např. vinutí výkonového ?

λ generátoru,· ve kterém došlo ke zjištěnému částečnému výboji.

I

i. Částečný výboj v určité komponentě je příčinou proudových impulsů procházejících vodiči, kterými je tato komponenta spojena s okolím a tyto proudové impulsy mohou být snímány buď měřením napětí vyvolaného těmito proudovými impulsy v případě, že procházejí skrze měřící impedanci připojenou k jednomu z uvedených vodičů, nebo přímým nebo nepřímým měřením proudu. Během napěťového měření měřící, sestava obsahuje vazebný kondenzátor, který musí být za podmínek, za kterých probíhá měření, prostý částečných výbojů, a testovaný objekt, přičemž vazebný kondenzátor a měřící impedance jsou známým způsobem galvanicky propojeny a připojeny k okolním komponentám resp. testovacímu přístroji.

Jedním problémem při měření částečných výbojů je rozlišení měřících . signálů pocházejících z částečných výbojů v testovaném objektu od rušících signálů pocházejících od částečných výbojů v okolních komponentách nebo v testovacím přístroji nebo od jiného zdroje signálů, které mají frekvenční a amplitudové spektrum podobné spektru částečných výbojů. Tyto rušivé signály mohou být přenášeny k testovanému objektu skrze vodiče, kterými jsou zdroje těchto signálů spojeny s okolím, avšak rovněž mohou být v použitém frekvenčním rozmezí zachyceny měřícím zařízením ve formě elektromagnetického záření z okolí.

Během testování v testovací komoře je úroveň rušících signálů omezena odstíněním testovací komory a filtrováním napájecího napětí, avšak to~není obvykle možné při testování v místě instalace. Výše uvedené rušivé signály mohou být potlačeny pomocí tzv. vyvážených testovacích obvodů, ve kterých komponenta, která má být testována, je vyvážena oproti referenční impedanci na stav, při kterém dochází k rušivým signálům ve formě soufázových signálů na měřících impedancích sériově spojených s testovaným' objektem a referenční impedancí. Tato referenční impedance může obsahovat komponentu stejnou jako testovaný objekt nebo impedanci, která tento objekt simuluje, např. referenční kondenzátor, přičemž tato referenční impedance je potom během testování prostá částečných výbojů. Tyto vyvážené testovací obvody mohou být rovněž provedeny ve formě úplných můstkových zapojení. Výše uvedené vazebné kondenzátory, referenční impedance a měřící impedance musí být během testování galvanicky spojeny s komponentou a tudíž rovněž ke zdroji vysokého napětí, ke kterému je testovací objekt připojen.

Měření napětí na měřící impedanci má základní nevýhodu, která spočívá v tom, že citlivost měření klesá se stoupající kapacitou testovaného objektu.

V případě snímání částečného výboje proudovým měřením je žádoucí pouze jeden snímač, který je citlivý na magnetické pole spojené s proudovými impulsy. Měření signálu dosaženého z tohoto snímače může tímto způsobem galvanicky odděleno od testovaného objektu a vysokonapěťového obvodu spojeného s testovaným objektem, čímž se mezi jiným vyřeší některé problémy, např. se omezí vliv smyček v zemnicích obvodech. Snímač měřící proud vylučuje potřebu vazebných kondenzátorů a měřících impedancí, přičemž může mít velmi malé rozměry, což zjednodušuje jeho uspořádání při komponentách s různými velikostmi a tvary.

Německý patentový dokument DE 37 08 731 popisuje elektrické spínací zařízení pro detekci interferenčních impulsů, zejména částečných, výbojů,, ve... vysok.o-napěťových zapojeních. Mezi část tohoto zapojení, která je pod napětím a zemním potenciálem je zapojen kapacitní dělič napětí. Napětí ze středního napěťového vývodu tohoto děliče je přivedeno přes impedanční obvod uzpůsobený pro tento účel do obvodu pro vyhodnocení částečných výbojů. Uvedené zařízení obvykle nemůže rozeznat impulsy pocházející z částečných výbojů v určité komponentě od interferenčních impulsů mající původ z okolí této komponenty, avšak toto zařízení zobrazené v uvedeném patentovém dokumentě dává podmět k řešení tohoto problému. Proudový transformátor je primárním vinutím připojen k vodiči, který je pod vysokým napětím a spojuje komponentu s okolím, a sekundární vinutí je rozděleno na dvě části pomocí středové odbočky, přičemž každá část je zatížena odporem. Toto sekundární vinutí je navinuto takovým způsobem, že napětí mezi středovou odbočkou a příslušným vývodem jsou, co se týče velikosti, rovné, avšak mají opačný fázový posuv. Vývody středního napětí napěťového děliče jsou připojeny ke středové odbočce sekundárního vinutí proudového transformátoru tak, že napětí při příslušném vývodu sekundárního vinutí je tvořeno vektorovým součtem napětí z napěťového děliče a napětí na odpovídající části sekundárního vinutí. V závislosti na směru proudu protékajícího primárním vinutím proudového transformátoru jsou tímto způsobem dosaženy rozdílné velikosti těchto napětí. Částečný výboj uvnitř komponenty způsobuje proudový impuls procházející skrze primární vinutí proudového transformátoru ve směru od komponenty k jejímu okolí, zatímco interferenční impuls pocházející z okolí prochází primárním vinutím v opačném směru. Vyhodnocením napětí snímaných na vývodech sekundárního vinutí je možné určit, zda zjištěné impulsy pocházejí z částečného výboje v uvedené komponentě. Proudový transformátor může být výhodně proveden ve formě bifilárně navinuté Rogowskiho cívky. V komponentách s množinou napěťových vývodů může být dosaženo přesnějšího určení místa částečného výboje uspořádáním tohoto spínacího zařízení s více něž* 'jědnim napěťovým”’vývodem*.* Měření je tudíž založeno na napětí úměrném napětí na komponentě, která je k dispozici, a proto měřící sestava obsahuje kromě zařízení pro snímání směrově závislého proudu rovněž i napěťový dělič s vysoce-propustným charakterem. V případě, že tento napěťový dělič nemůže být galvanicky připojen k uvedené komponentě, potom je použita sonda citlivá na pole nebo anténa pro kapacitní snímání napětí na komponentě.

Evropský patentový dokument EP 0 061 254 B popisuje zařízení pro monitorování částečných výbojů ve vysoko-napěťových zapojeních obsahujících více než dvě komponenty a majících více než dvě dráhy výboje pro částečný výboj, jakými jsou např. zapojení v rozvodnách. V tomto případě je možné individuálně a kontinuálně monitorovat každou zvolenou komponentu a rozlišit částečné výboje od rušení a signálů pocházejích z vnějších přechodných napětí. Popsané zařízení je určeno pro monitorování množiny komponent ve formě vysoko-napěťových zařízení, přičemž tyto komponenty jsou připojeny mezi společnou vysoko-napěťovou sběrnici a zemní potenciál nebo nízko-napěťový vodič. V zapojení těchto komponent k zemnímu potenciálu resp. nízkonapěťovému děliči mají komponenty, které mají být monitorovány, jednotku pro detekci výboje, která je připojena k tomuto zapojení pomocí vysoko-frekvenčního proudového transformátoru. Částečný výboj v komponentě způsobuje proudový impuls procházející skrze tento proudový transformátor, který náleží této komponentě, avšak poněvadž komponenty, vysokonapěťová sběrnice a zemní potenciál resp. nízko-napěťový dělič vytvářejí síť pro dráhy částečných výbojů, tento impuls prochází rovněž i skrze ostatní proudové transformátory, avšak v tomto případě má impuls opačnou polaritu. Přechodná napětí nebo jiné poruchové jevy na vysoko-ňapěťové sběrnici na druhé straně jsou příčinou proudových impulsů procházejících všemi proudovými transformátory a majících stejnou polaritu. Každý z detektorů výbojů vyšle kódovaný signál, jehož šířka impulsu odpovídá polaritě“detektovaného' proudového impulsu, do dekodérů. Tento’ dekodér obsahuje množinu demultiplexů, které generují a ukládají tvar signálu odpovídající detektované polaritě impulsu pro každou komponentu. Tento tvar signálu je dekódován a vyhodnocen, přičemž odchýlení polarity detektovaného proudového impulsu od stanovené’ polarity pro každou komponentu indikuje přítomnost částečného výboje v této komponentě.

Zařízení pro snímání částečných výbojů vyžaduje rozsáhlý elektronický systém pro kódování a vyhodnocení, který obsahuje monostabilní multivibrátory, paměť a dekódovací obvody, přičemž tento systém jako celek má nutně velký fyzický rozměr. Impuls pocházející z částečného výboje v určité komponentě je během šíření podél sběrnice a skrze ostatní komponenty utlumen, což muže vést k tomu, že ne všechny jednotky pro - detekci výboje vyšlou signál do demultiplexů. V tomto případě je poskytnut speciální elektronický obvod za účelem označení a signalizování tohoto stavu. Muže se rovněž stát, že více než jedna jednotka pro detekci výboje vyšle signál s polaritou odchylující se od polarit zbývajících signálů, což může být způsobeno správně či nesprávně detektovanými částečnými výboji. Rovněž i toto vede k tomu, že zařízení nepracuje určeným způsobem a rovněž tento stav je snímán a signalizován pomocí speciálního elektronického obvodu.

Podstata vynálezu

Předmětem.vynálezu je zařízení výše uvedeného typu, které pomocí snímačů, které mohou být jednoduchým způsobem aplikovány na komponenty s odlišnou velikostí a tvarem a rovněž použity během kontinuálního monitorování za obvyklých provozních podmínek, umožňuje jednoduše a spolehlivě rozlišit částečné výboje ve zvolené komponentě od vnější interference a částečných jvýbojů v komponentách připojených ke zvolené komponentě nebo v testovacím přístroji. Tímto způsobem může být provedeno bezpečné a spolehlivé nalezení případného částečného výboje u předem zvolené komponenty.

Znaky zařízení podle vynálezu budou zřetelné z připoj ených nároků.

Výhodná zlepšení vynálezu budou zřejmá z připojeného popisu a nároků.

Stručný popis obrázků

Vynález bude dále podrobněji popsán popisem příkladných provedení vynálezu s odkazy na připojené výkresy, na kterých obr. 1 zobrazuje zařízení podle vynálezu v testovaném objektu se dvěma spojovacími vodiči a jedním snímačem při každém z těchto vodičů, obr. 2 zobrazuje zařízení podle vynálezu v testovacím objektu se čtyřmi spojovacími vodici a jedním snímačem při každém z těchto vodičů, obr. 2B-2C zobrazují signály snímače v zařízení podle obr. 2A během výboje uvnitř testovaného objektu resp. mimo testovaný objekt, obr. 3A-3B zobrazují další provedení vyhodnocovacího ^Λ zařízení v zařízení podle obr. 1, obr. 3C-3D zobrazují signály snímače v zařízení podle obr. 3A-3B během výboje v testovaném objektu resp. mimo testovaný objekt,

obr.	4	zobrazuje	ještě další provedení	vyhodnocovacího
zařízení	v	zařízení	podle obr. 1,
obr.	5	zobrazuje	ještě další provedení	vyhodnocovacího
zařízení	v	zařízení	podle obr. 1, přičemž	toto provedení
obsahuje	model testovaného objektu,
obr.	6A-	-6D zobrazují provedení snímače v	zařízení podle

vynálezu, obr. 7A-7C zobrazují další provedení snímače v zařízení podle vynálezu, obr. 8A-8D zobrazují další provedení snímače v zařízení podle vynálezu, obr. 9A-9C zobrazují další provedení snímače v zařízení podle vynálezu, obr. 10 zobrazuje další provedení snímače v zařízení podle vynálezu, obr. 11A-11B zobrazují provedení snímačového zařízení v případě, že testovaný objekt je tvořen kabelovou spojkou, obr. 12 zobrazuje provedení snímačového zařízení v případě, že testovaný objekt je tvořen kabelovým vývodem, obr. 13 zobrazuje provedení snímačového zařízeni v případě, že testovaný objekt je tvořen napěťovým transformátorem, obr. 14A zobrazuje provedení snímačového zařízení v případě, že testovaný objekt je tvořen troj fázovým výkonovým transformátorem, f

I# r

ř obr. 14B zobrazuje provedení snímačového zařízení v případě, že testovaný objekt je tvořen přepínačem odboček výkonového transformátoru, obr. 15A-15B, obr. 16, a obr. 17A-17B zobrazují provedení snímačového zařízení v případě, že testovaný objekt je tvořen vysoko-napěťovou průchodkou, obr. 16 zobrazuje provedení pohyblivého snímačového zařízení v případě, že testovaný objekt je tvořen vysoko-napěťovou průchodkou, obr. 19 zobrazuje provedení vynálezu v případě, že testovaný objekt je tvořen vysoko-napěťovým generátorem, obr. 20 zobrazuje provedení snímačového zařízení v případě, že testovaný objekt je tvořen rozváděčovou jednotkou, obr. 21 zobrazuje provedení snímačového zařízení v případě, že testovaný objekt je tvořen rozváděčovou jednotkou izolovanou plynem, obr. 22A-22B zobrazuje další provedení snímačového zařízení v případě, že testovaný objekt je tvořen výkonovým transformátorem, obr. 23 zobrazuje provedení vyhodnocovacího zařízení ve snímacovém zařízení podle obr. 22A-22B, obr. 24A-24B zobrazuje provedení snímačového zařízení v případě, že testovaný objekt je tvořen proudovým transformátorem, obr. 25 zobrazuje provedení snímačového zařízeni v případě, že testovaný objekt je tvořen pohyblivým pásem, obr. 26 zobrazuje provedení snímačového zařízení obsahujícího supravodivý senzor a obr. 27 zobrazuje provedení snímačového zařízení obsahujícího sériové spojení Rogowskiho cívek.

Obr. 1 zobrazuje testovaný objekt 1 se dvěma elektrickými spojovacími vodiči la a lb. Tento testovaný objekt je tvořen elektrickou komponentou, která je izolována od okolí, nebo elektrickým vysoko-napěťovým zařízením, jakým je např. kabel, výkonový transformátor, rozváděč, nebo vysoko-napěťový generátor, avšak na tomto obrázku je tvořen obecným prvkem s určitou impedancí (dále jen impedančním prvkem).

Tento testovaný objekt je napájen síťovou frekvencí, tzn.

obvykle 50 Hz nebo 60 Hz, která je na obrázku zastoupena generátorem 2a připojeným k testovanému objektu přes vnější impedanční prvek 2b, který obvykle obsahuje induktivní prvek, který je s uvedeným generátorem zapojen do série. Podél 1 testovaného objektu existují rozptylové kapacity zastoupené na obrázku kapacitními prvky 3a, 3b a interferenční napětí zastoupená na obrázku generátorem 3c interferenčního napětí. Další komponenty jsou na obrázku označeny vztahovou značkou

4, přičemž tyto komponenty jsou vodičem ,5 spojeny s generátorem 2a a vodičem lb s testovaným objektem 1. Vodič 5 je uzemňovacím vodičem 5' spojen se zemí.

Elektrický výboj v izolovaném systému komponenty, tzn. částečný výboj, způsobuje proudový impuls, který je proudovým rozdělením distribuován skrze spojovací vodiče komponenty do obvodu, do kterého je tato komponenta zapojena. V případě, že dojde k výboji o určité polaritě v komponentě 4, potom proudový impuls procházející skrze spojovací vodiče testovaného objektu bude mít směr označený na obrázku přerušovanými šipkami, tzn. proudový impuls prochází skrze spojovací vodič lb do testovaného objektu a skrze spojovací vodič la vychází ven z tohoto objektu.

V případě, že k tomuto výboji dojde v testovaném objektu, potom proudové impulsy procházející skrze spojovací vodiče testovaného objektu budou mít směr, který je na obrázku zobrazen nepřerušovanými šipkami, to znamená, že tento výboj generuje proudové impulsy, které v podstatě současně protékají skrze dva spojovací vodiče bud' ve směru ven z testovaného objektu nebo ve směru do tohoto objektu. Zda-li je směr proudu ven z testovaného objektu nebo do tohoto objektu závisí na polaritě výboje. Výše uvedeným v podstatě současně je míněno, že proudové impulsy ve dvou spojovacích vodičích mají 'společný původ v jednom' a' stejném výboji v testovaném objektu. Je však zřejmé, že, poněvadž alespoň jisté druhy objektů mají takovou impedanci, která ve frekvenčním rozsahu použitém pro snímání proudových impulsů snižuje amplitudu a/nebo fázový posun proudů, které procházejí skrze testovaný objekt, potom obvykle proudové impulsy neprocházejí skrze spojovací vodiče tohoto objektu absolutně současně. V případě, že např. dojde k výboji v komponentě 4, potom proudové impulsy procházející skrze spojovací vodič la následkem odchylky a fázového posuvu v testovaném objektu mají fázové zpoždění a jsou utlumeny vzhledem k proudovým impulsům procházejícím spojovacím vodičem lb.

Snímací zařízení obsahuje snímač 6a uspořádaný při spojovacím vodiči la a snímač 6b uspořádaný při spojovacím vodiči lb. Tyto senzory snímají magnetické pole, které je generováno proudovými impulsy procházejícími skrze uvedené spojovací vodiče a jsou směrově citlivé, pokud jde o polaritu tohoto magnetického pole. V případě, že proudový impuls protéká skrze příslušný spojovací vodič, potom každý z těchto snímačů vysílá snímačový signál vl” resp. v2. přičemž polarita tohoto snímacového signálu je závislá na polaritě magnetického pole, a tudíž na směru proudového impulsu. V tomto provedení jsou uvedené snímače tvořeny Rogowskiho cívkami 6la resp. 61b, které obklopují příslušný spojovací vodič. Avšak z důvodů lepší zřetelnosti jsou tyto cívky na obrázku zobrazeny jako podlouhlé cívky podél příslušného spojovacího vodiče..

V tomto zapojení se Rogowskiho cívkou rozumí cívka, která je vzhledem k elektrickému vodiči uspořádána takovým způsobem, že osa této cívky je orientována alespoň v podstatě stejným směrem jako siločáry magnetického pole, které je elektrickým proudem procházejícím uvedeným vodičem generováno kolem tohoto vodiče.

Uvedené cívky jsou uspořádány tak, že napětí o stejné polaritě jsou generovány při vývodech na těchto cívkách, které jsou na obrázku označeny tečkou v případě, že proudové impulsy protékají skrze spojovací vodiče v takovém směru, že procházejí cívkou od konce této cívky označeného tečkou k neoznačenému konci.

Uvedené snímače mohou být rovněž založeny na jiném principu o sobě známém, který využívá směrově citlivé prvky pro snímání magnetického pole generovaného proudovými impulsy, jakými jsou např. Hallovy prvky, magnetorezistory nebo supravodivé prvky, tzv. SQUID.

Každý z uvedených snímačových signálů je přiveden do vyhodnocovacího zařízení, které obsahuje filtrační jednotku PA spojenou s příslušným snímačem, jednotku ABU pro směšování signálu (dále jen směšovací jednotka) a logickou jednotku LU.

Každá z filtračních jednotek obsahuje odporové a kapacitní prvky R, C pro naladění snímače na rezonanční frekvenci, která leží uvnitř frekvenčního rozmezí vhodného pro uvedené snímání, typicky uvnitř rozmezí od 0,1 do. 1 MHz. Dále každá z filtračních jednotek obsahuje zesilovač AMP a pásmovou propust BP, jehož propustné pásmo leží uvnitř frekvenčního rozsahu vhodného pro uvedené snímání. Filtrační jednotky PA, odporové a kapacitní prvky R,C, zesilovače a pásmové propusti jsou na obrázku označeny vztahovými značkami PAa, PAb, Ra, Rb, Ca, Cb, AMPa, AMPb resp. BPa, BPb. Výstupní signály z uvedených pásmových propustí jsou označeny vl' resp. v2'.

Uvedená směšovací jednotka ABU obsahuje součtový člen ADD, ke kterému jsou přivedeny výstupní signály vl a v2 od pásmových propustí přes příslušné váhové členy BM, schématicky zobrazené na obrázku jako potenciometry BMa resp. BMb. Výstupní signály vl resp. v2 váhových členů, tj . z; pohyblivých vývodů těchto potenciometrů, jsou přivedeny do uvedeného sčítacího členu, jehož výstupní signál S je vytvořen součtem signálů vl a v2.

Součtový signál S je přiveden do diskriminátoru DC, který je obsažen v uvedené logické jednotce a který vysílá indikační signál IND v případě, že velikost jeho vstupního signálu překročí zvolenou porovnávací hodnotu.

Zařízení popsané v souvislosti s obr. 1 pracuje následujícím způsobem. V případě, že dojde k výboji mimo testovaný objekt, např. v komponentě 4, potom výstupní signály yl'a v2 z pásmových propustí budou mít rozdílnou polaritu, poněvadž proudový impuls spojený s výbojem prochází snímačem 6b ve směru od konce cívky označeného tečkou k neoznačenému konci této cívky, avšak snímačem 6a prochází ve směru od neoznačeného konce cívky ke konci označenému tečkou. Např. snímáním interferenčních impulsů externě aplikovaných způsobem o sobě známým mohou být váhové členy nastaveny tak, še jejich výstupní signály vl a v2 budou mít stejnou amplitudu. Tím se rozumí, še se součtový signál S za těchto okolností bude nepatrně odchylovat od nulové hodnoty, a tudíž diskriminátor PC s vhodně zvolenou porovnávací hodnotou nebude vysílat žádný indikační signál..

V případě, že dojde k výboji v testovaném objektu, potom výstupní signály vl a v2 z pásmových propustí budou mít stejnou polaritu, poněvadž proudové impulsy spojené s výbojem prochází oběma snímači buď ve směru od konce cívky označeného tečkou k neoznačenému konci této cívky nebo v opačném směru. Za těchto podmínek se součtový signál S bude odchylovat od nulové hodnoty, a tudíž diskriminátor PC s vhodně zvolenou porovnávací hodnotou bude vysílat indikační signál.

Tento indikační signál je vyslán do monitorovacího zařízení SUEO způsobem o sobě známým, případně přes propojovací jednotku BUF. Zejména v případě testovaného objektu^- s induktivní' impedancí''a vysokou kapacitní reaktahcí vůči zemi je výhodné zvolit takové propustné pásmo pásmových propustí, aby vlastní rezonanční frekvence testovaného objektu spadala mimo toto propustné pásmo.

Obr. 2A zobrazuje testovaný objekt se čtyřmi spojovacími vodiči la, lb. lc a ld, které jsou v tomto testovaném objektu vzájemně galvanicky spojeny. Každý z těchto spojovacích vodičů je sdružen s příslušným snímačem 6a, 6b, 6c resp. 6d a filtrovací jednotkou PAa, PAb, PAc resp. PAd, přičemž jak tyto snímače tak i tyto filtrovací jednotky jsou stejného druhu jako snímače a filtrovací jednotky popsané v souvislosti s obr. 1 a jsou uspořádány stejným způsobem jako snímače a filtrovací jednotky popsané v souvislosti s obr. 1.

‘ Výstupní signály vl. v2 , v3 . v4 z příslušných pásmových propustí jsou přivedeny způsobem analogickým ke způsobu popsanému v souvislosti se zařízením zobrazeném obr. 1 do váhových členů BMa, BMb, BMc, BMd a výstupní signály vl, v2, v3, v4 z těchto váhových členů jsou přivedeny do součtového členu. Součtový signál S z tohoto součtového členu, který je v tomto provedení tvořen součtem signálů vl, v2, v3 a v4, je přiveden do diskriminátoru DC, který vyšle indikační signál IND v případě, že tento součtový signál překročí zvolenou porovnávací hodnotu.

Obr. 2a zobrazuje typické tvary signálů vl, v2, v3, v4 a. S, jejichž hodnoty jsou v diagramu vyneseny na vertikální osu v závislosti na čase, který je vynesen na horizontální osu, v případě elektrického výboje v testovaném objektu, při kterém snímače snímají proudové impulsy, které v podstatě současně procházejí skrze všechny uvedené spojovací vodiče, a to buď ven z testovaného objektu nebo do tohoto objektu. Všechny signály vl, v2, v3, v4, které mají v podstatě tvar tlumeného sinusového kmitu, jsou 'potom v podstatě ve fázi, a tudíž maximální amplituda součtového signálu je tvořena alespoň přibližně součtem maximálních amplitud signálů vl, v2, v3 a v4u. ___ _ _ ___ , Obr. 2c zobrazuje typické tvary signálů vl, v2, v3, v4 a S v případě elektrického výboje, ke kterému došlo mimo ' testovaný objekt. Proudové impulsy spojené s výbojem dospějí k testovanému objektu přes spojovací vodič lb a prochází skrze tento testovaný objekt za účelem opuštění tohoto objektu skrze spojovací vodiče la, lc a ld. Signály vl, v2 a

I v4 mají v podstatě stejný fázový posuv, zatímco signál v3 je ( vzhledem k těmto signálům v podstatě v protifázi, a proto $

| maximální amplituda součtové signálu je dána součtem

I ih í

maximálních amplitud signálů vl, v2 a v4 sníženým o maximální amplitudu signálu v3.

Výhodné zlepšení vynálezu tak, jak byl popsán v souvislosti s obr. 1, je zobrazeno na obr. 3A. Směšovací jednotka ABU obsahuje kromě součtového členu ADD rovněž odečítací člen SUB. Výstupní signály vl resp. v2 z příslušných váhových členů jsou přivedeny do tohoto odečítacího členu, jehož výstupní signál D je tvořen rozdílovým signálem vytvořeným jako rozdíl . signálů vl a v2. Součtový signál S a rozdílový signál D jsou přivedeny do porovnávacího členu Q ve formě podílového generátoru, který je uspořádán v logické jednotce LU a který vytváří podíl součtového a rozdílového signálu. Výstupní signál- SO z porovnávacího členu je přiveden do diskriminátoru DC, který vyšle indikační signál v případě, že signál SO překročí zvolenou porovnávací hodnotu. Z předcházejícího popisu je zřejmé, že amplitudy příslušných součtových a rozdílových signálů jsou ve vzájemném· nepřímo úměrném poměru, který závisí na tom, zda-li uvedené snímače indikují vnější interferenční impulsy spojené s výboji mimo testovaný objekt, nebo interferenční impulsy spojené s výboji v testovaném objektu. V dříve uvedeném případě maximální amplituda součtového signálu bude poměrně nízká, zatímco amplituda rozdílového_ signálu bude poměrně vysoká,_ zatímco v později uvedeném případě je tomu opačně. Porovnání mezi součtovým a rozdílovým signálem tudíž vede ke zvýšené citlivosti, pokud jde o určení původů výbojů.

Uvedený porovnávací člen může v jiném provedení zobrazeném na obr. 3b. obsahovat násobič M a sčítačku SUM. Výstupní signál SQ v této sčítačce je vytvořen jako rozdíl součtového signálu S a signálu D', který je vytvořen z rozdílového signálu D násobeného v uvedené násobičce případnou konstantou K. Tato konstanta K může být zvolena tak, aby byla typicky řádově rovna 2 až 3.

Obr. 3C zobrazuje typické tvary signálů vl, v2, součtového signálu S = vl + v2 a rozdílového signálu D = vl v2, jejíž hodnoty jsou vyneseny do diagramu na vertikální osu v závislosti na čase, který je vynesen na horizontální osu. V případě elektrického výboje v testovaném objektu snímače snímají proudové impulsy, které v podstatě současně protékají všemi spojovacími vodiči, a to buď ven z testovacího objektu nebo do tohoto objektu. Signály vl, v2 jsou potom v podstatě ve fázi, a tudíž maximální amplituda součtového signálu je tvořena alespoň přibližně součtem maximálních amplitud signálů vl a v2. zatímco maximální amplituda rozdílového signálu se alespoň přibližně blíží k nulové hodnotě.

Obr. 3D zobrazuje typické tvary signálů vl, v2. součtového signálu S = vl + v2 a rozdílového signálu D = vl v2 v případě elektrického výboje mimo testovaný objekt. Signály vl a v2 jsou v podstatě v protifázi, a tudíž maximální amplituda rozdílového signálu je tvořena alespoň přibližně součtem velikostí maximálních amplitud signálů vl a v2. zatímco se maximální amplituda součtového signálu blíží alespoň přibližně k nulové hodnotě.

Odpovídajícího zvýšení citlivosti zařízení, co se týče určení původu výbojů, může být dosaženo provedením zařízení, 'které je’ zobraženo’“na’obr '4Každý’ “že ‘spojovacích vodičů testovaného objektu je sdružen se dvěma snímači 6a, 6c resp. 6b, 6d, přičemž každý snímač je spojen s filtrační jednotkou PAa, PAc resp. PAb, PAd a váhovým členem BMa, BMc resp. BMb, BMd. Snímače pro snímání proudových impulsů protékajících skrze stejný spojovací vodič jsou uzpůsobeny tak, Še v případě, že proudový impuls protéká skrze tento spojovací vodič, potom vyšlou snímačový signál se stejnou polaritou. Součtový signál S je vytvořen stejným, způsobem jako součtový signál popsaný v souvislosti s obr. 1, a to jako součet signálů odvozených ze snímačových signálů ze snímačů 6a a 6b, zatímco rozdílový signál je vytvořen v odčítacím členu SUB v závislosti na snímačových signálech ze snímačů 6c a Gd. Je nutné si uvědomit, že tvary součtových a rozdílových signálů budou stejné v jak provedení podle obr. 3A, tak i v provedení podle obr. 4.

Obr. 5 zobrazuje další zlepšení vynálezu, které je zejména výhodné v případě, že testovaný objekt má impedanci, která ve frekvenčním rozmezí použitém pro snímání proudových impulsů způsobem rušícím snímání tlumí amplitudu proudů procházejících testovaným objektem přes spojovací vodiče tohoto testovaného objektu a fázově posouvá tyto proudy. Testovaný objekt 1 je na tomto obrázku zobrazen jako Π článek obsahující tři impedanční prvky 101, 102, 103, z nichž první článek je zapojen mezi spojovací vodiče la a lb, zatímco poslední dva články jsou zapojeny mezi vodič 5. a spojovací vodiče la resp. lb. V případě, že vyhodnocovací zařízení je provedeno, např. tak, jak bylo popsáno v souvislosti s obr.. 1, potom, váhové členy BMa a BMb nemohou za těchto podmínek bít nastaveny tak, aby v případě výbojů mimo testovaný objekt měl součtový signál nulovou hodnotu nebo byl velmi blízko této nulové hodnotě. Jestliže se předpokládá, že k výboji došlo v komponentě 4, potom se snímačový signál pocházející ze snímače 6a z důvodu vychýlení a fázového posuvu v impedančních prvcích, zastupujících testovaný objekt bude jevit fázově zpožděn a amplitudově utlumen vzhledem ke snímačovému signálu pocházejícímu ze snímače 6b. Naopak v případě, že se předpokládá, že k výboji došlo v komponentě spojené se spojovacím vodičem la testovaného objektu, potom snímačový signál pocházející ze snímače 6b bude fázově zpožděn a amplitudově utlumen vzhledem ke snímačovému signálu pocházejícímu ze snímače 6a. Dostatečné zaniknutí signálů vl a v2 je tudíž obtížné v případě, že testovaný objekt v uvedeném frekvenčním rozmezí má vlastnosti, které mohou být ilustrovány na modelu tak, jak je to zobrazeno na obr. 5. Avšak kompenzace těchto vlastností může být dosažena zařazením modelu testovaného objektu, který amplitudově tlumí a/nebo fázově posouvá signály, z kterých se vytváří součtový signál, do směšovací jednotky ABU, a to takovým způsobem, že tento model imituje amplitudový útlum a/nebo fázový posun, ke kterému došlo v důsledku proudových impulsů procházejících skrze spojovací vodiče testovaného objektu. Příklad takového modelu je zobrazen na obr. 5. Tento model obsahuje tři impedanční prvky Zl, Z2, Z3, přičemž každý z těchto prvků má vlastnosti podobné vlastnostem impedančních prvků 101. 102.

103 v testovaném objektu a tyto prvky modelu jsou vzájemně spojeny způsobem analogickým se spojením prvků testovaného objektu, a to při bodech Pl a P2. Impedanční prvky 24, 25 jsou připojeny k uvedenému modelu při spojovacích bodech P3, P4, přičemž impedanční prvky jsou výše popsaným způsobem uzpůsobeny pro naladění snímače na rezonanční frekvenci, která leží uvnitř frekvenčního rozmezí vhodného pro snímání. Každý ze snímačů je připojen jedním vývodem ke spojovacím bodům Pl resp. P2 a druhým vývodem ke spojovacím bodům P5 resp. P6 pří impedančních prvcích Z4 a Z5. Signály vl a v2 jsou snímány při spojovacích bodech P3 a P4, přičemž jsou přivedeny do součtového členu ADD. Např. snímáním interferenčních impulsů externě aplikovaných způsobem o sobě známým mohou být impedanční prvky Zl, 22, Z3 nastaveny tak, že výstupní signály vl a v2 z modelu budou mít stejnou , amplitudu a~fázový 'posuv; čímž '‘součtový signál S pro výboje mimo testovaný objekt bude mít nulovou hodnotu.

Obr. 6A až 6D zobrazuje provedení snímače 7, které je zejména výhodné v těch případech, při kterých testovaný objekt obsahuje cívku pro statorové vinutí elektrického ’ výkonového generátoru, přičemž tato cívka je uspořádána ve | drážce vinutí ve statoru generátoru, ve které se nachází další cívka. Obr. 6A zobrazuje boční pohled na tento snímač.

I ? Tenký izolovaný vodič je ovinut kolem tenké obdélníkové | destičky 72 z magneticky vodivého materiálu, např. železa, s £

§ nízkými hysterezními ztrátami, takže vytváří cívku 71 s množinou závitů a se dvěma vývody 73, 74. Tato cívka má osu paralelní s kratší stranou uvedené obdélníkové destičky a je obklopena stíněním 75 z elektricky vodivého materiálu, např. hliníkové fólie. Na obr. 6A je snímač zobrazen s tímto stísněním na levé straně od řezu provedeného podél linie B-B. Obr. 6B zobrazuje řez snímačem provedeného podél linie B-B. Obr. 6D zobrazuje snímač, zapuštěný do disku 76 z laminované plastické hmoty, s vývody cívky vytaženými z tohoto disku skrze koaxiální kabel 77 vedený drážkou 761 uvnitř tohoto disku. Obr. 6C zobrazuje průřez částí statoru generátoru s drážkou 8 vinutí. V této drážce vinutí se nalézají dvě cívky 81, 82, přičemž mezi dvě přilehlé strany těchto dvou cívek je umístěn snímač.

Obr. 7A až 7C zobrazuje provedení snímače 7 s podobným uspořádáním jako u snímače popsaného v souvislosti s obr. 6A až 6D, avšak s tím rozdílem, že cívka má osu paralelní s delší stranou, obdélníkové destičky. Např. vinutím této cívky kolem destičky z amorfního- železa může být snímač ohebný v podélném směru této destičky, a v důsledku toho muže být aplikován např. kolem kabele 9 zobrazeném na obr. 7C.

Snímače popsané v souvislosti s obr. 6A až 6D a 7A až 7C jsou vhodné pro použití ve frekvenčním rozsahu typicky 0,1 až 5 MHz. Cívky obsažené v těchto snímačích mohou být rovněž navinuty na destičku z nemagnetického materiálu.

Obr. 8A až 8D zobrazuje provedení snímače 7, který obsahuje Rogowskiho cívku 71 a může být výhodně aplikován kolem spojovacího vodiče testovaného objektu. Testovaný objekt, který je na obr. 8A zastoupen cívkou 81 pro statorové vinutí elektrického výkonového generátoru, má snímače 7a resp. 7b uspořádány při příslušných spojovacích vodičích la, lb. Obr. 8B zobrazuje průřez spojovacím vodičem la a obr. 8C zobrazuje řez C-C skrze cívku a spojovací vodič. Cívka 71 s typicky 10 až 30 závity je navinuta kolem jádra z epoxidové pryskyřice a zapuštěna ve vrstvě 78 rovněž z epoxidové ^-'KlFC—ÍdL.·· pryskyřice. Tato zapuštěná cívka je. obklopena vnějším stíněním 75 z elektricky vodivého materiálu, hliníkovou fólií. Obr. 8D zobrazuje průřez C-C skrze spojovací vodič se dvěma snímači 7 a 2uvnitř společného stínění 75.

Obr. 9A-9C zobrazuje další provedení snímače 7. Cívka 71 je navinuta kolem jádra 72 tvarovaného do písmene U a zhotoveného z dielektrického materiálu, alternativně z amorfního železa, a tato cívka je obklopena stíněním 75 z elektricky vodivého materiálu, např. hliníkové fólie, potažené vrstvou plastické hmoty (není na tomto obrázku zobrazena). Obr. 9A zobrazuje snímače uvedeného druhu přiložené ke spojovacím vodičům la. lb cívky 81 statorového vinutí pro elektrický výkonový generátor. Obr. 9B zobrazuje pohled na snímač v podélném směru spojovacího vodiče a obr. 9C zobrazuje pohled na snímač ve směru kolmém na tento spojovací vodič. Za účelem naladění rezonanční frekvence snímače může být pří vývodech 73, 74 uspořádán kondenzátor (není na obrázku.zobrazen):.'

Obr. 10 zobrazuje zlepšení snímače podle obr. 9A až 9C, které může být použito, jestliže testovaný objekt obsahuje cívku ve statorovém vinutí pro elektrický generátor a v případě, že ve stejné drážce tohoto vinutí je přítomna další cívka. Obr. 10 zobrazuje průřez dvěma cívkami 81, 82 uloženými ve společné statorové drážce (není na obr. zobrazena). Kolem těchto dvou cívek je uspořádán snímač tvořený jádrem tvarovaným do písmene U a stejného druhu jako jádro popsané v souvislosti s obr. 9A až 9C. Za předpokladu, že testovaný objekt obsahuje cívku 81 a tato cívka je navinuta tak, jak je to popsáno v souvislosti s obr. 9A až 9C, potom následkem spojení cívky 81 a 82 rovněž výboj v cívce 82 způsobí snímačový signál. Rozdělením cívky uvedeného snímače na dvě části 71'a 71, které jsou vzájemně zapojeny do série a navinuty v opačném směru kolem jádra, vhodným zvolením poměru mezi počtem závitů v Části 71' a časti 71 a t uspořádáním části 71 při cívce 81 a části 71 při cívce 82 může být omezen vliv výboje v cívce 82.

/»

Obr. 11A až 11B schématicky zobrazují v podélném řezu umístění snímače v případě, že testovaný objekt je tvořen kabelovou spojkou. Dva kabelové konce 91 jsou způsobem o sobě známým vzájemně spojeny pomocí objímky 93 obklopenou uzemněným stíněním 94.. Obr. 11A ilustruje případ, ve kterém toto stínění je odděleno od objímky, přičemž v tomto případě je výhodné snímače 6a, 6b zastoupené na tomto obrázku Rogowskiho cívkami uspořádat při uvedených koncích kabele v i- podélném směru mezi objímkou a stíněním. Obr. 11B zobrazuje případ, ve kterém je stínění spojeno s objímku, přičemž v tomto případě snímač může být zapuštěn do objímky v místech označených na obrázku.

Obr. 12 schématicky zobrazuje umístění snímače v případě, že testovaný objekt je tvořen kabelovou koncovkou. Kabel 91 je zakončen způsobem o -sobě známým, a to zakončením 95. V ) tomto případě je výhodné, jak je to znázorněno na tomto obrázku, uspořádat snímače 6a., 6b zastoupené na obr.

> Rogowskiho cívkami při kabelu blízko kabelové koncovky resp.

kolem koncové příruby kabelové koncovky. V důsledku toho proudový impuls spojený s výbojem mimo kabelovou koncovku prochází _skrze_ obě cívky, což vede k součtovému_s.ignálu rovnému přibližně nulové hodnotě. V případě výboje v kabelové koncovce bude proudový impuls protékat do uzemněného stínění obklopeného snímačem 6b a uspořádaného v kabelové koncovce.

.► Tento proudový impuls je tvořen součtem proudových impulsů i procházejících.skrze spojovací vodiče kabelové koncovky a je snímán snímačem 6b, zatímco za těchto podmínek snímač 6a snímá pouze proudová impuls procházející skrze kabel 91.

Obr. 13 schématicky zobrazuje umístění snímače v případě, že testovaný objekt je tvořen měřícím transformátorem pro měření napětí. Jednofázový napěťový transformátor 11 obsahuje vysoko-napětovou průchodku 111 a schránku 112 zobrazenou v ύ průřezu. V této schránce na společném jádře 115 je uspořádáno vysoko-napěťové vinutí 113 a nízko-napěťové vinutí 114.

-* přičemž obě tato vinutí jsou na tomto obrázku zobrazena v průřezu. Vysoko-napěťové vinutí, nízkonapěťové vinutí a jádro jsou spojeny vodičem 116 se zemním potenciálem. V tomto případě je výhodné, jak je to znázorněno na tomto obrázku, uspořádat snímače 6a. 6b zastoupené na tomto obrázku Rogowskiho cívkami kolem spodní části vysoko-napěťové j průchodky blízko schránky resp. při vodiči 116 mimo tuto schránku.

t • Obr. 14A-14B schématicky zobrazuje umístění snímače v případě, že testovaný objekt je tvořen vysoko-napěťovým vinutím pro výkonový transformátor resp. transformátorový přepínač. Troj fázový výkonový transformátor 12 obsahuje kryt 121 a vysoko-napěťová vinutí WR, WS, WT, z nichž každé je vyvedeno ven z krytu přes příslušnou průchodku BR1, BR2, BS1, BS2, BT1. BT2 (obr. 14A).. V tomto případě je výhodné, jak je to znázorněno na. tomto obrázku, uspořádat snímače 6aR, 6bR, 6aS, 6bS, 6aT, 6bT, které jsou na tomto obrázku zastoupeny Rogowskiho cívkami, kolem spodních částí příslušných $

<· průchodek blízko krytu 121. Transformátorový přepínač, jehož jedna fáze je schématicky zobrazena na obr. 14B, má spojovací vodič 123 připevněný k vinutí 122 a druhý spojovací vodič 124

---připoýený^-ke^-'konfaktu''~l'2'57 který^-jě pohyblivý podél tohoto vinutí, přičemž při těchto spojovacích vodičích jsou uspořádány příslušné snímače 6a, 6b.

* V případě, že testovaný objekt je tvořen, např. troj fázovou tlumivkou, potom snímače mohou být umístěny způsobem zcela analogickým způsobu popsanému v souvislosti s obr. 14A.

ξ V případě, že testovaný objekt je tvořen, např. výkonovým | kondenzátořem, potom v závislosti na jeho spojení s ostatními , částmi výkonové sítě, do které je zapojen, může být snímač umístěn způsobem obdobným způsobu popsanému s odkazem na obr.

13-14, to znamená při vysoko-napěťové průchodce výkonového kondenzátoru a při uzemňovacím vodiči mimo kryt výkonového kondenzátoru, nebo při dvojici vysoko-napěťových průchodek výkonového kondenzátoru.

Obr. 15A-15B, 16, 17A-17B a 18 schematicky zobrazují příklady umístění snímačů v případě, že testovaný objekt je tvořen vysoko-napěťovou průchodkou pro vysoko-napěťové zařízení. Tato vysoko-napěťová průchodka 131 uspořádaná na krytu 133 elektrického vysoko-napěťového zařízení obsahuje vnější spojovací vodič 131 uložený v izolátoru 132, např. z porcelánu. Tento vnější spojovací vodič prochází skrze přírubu 134 směrem dolů do spodní části. 135 uvedené průchodky, která se nachází ve vnitřku vysoko-napěťového zařízení.

Obr. ISA zobrazuje snímač 6a zastoupený na tomto obrázku Rogowskiho cívkou a uspořádaný kolem vnějšího spojovacího vodiče vysoko-napěťové průchodky nad uvedeným izolátorem. Obr. 15B, na kterém je izolátor znázorněn v řezu, zobrazuje snímač 6a zastoupený na tomto obrázku Rogowskiho cívkou a uspořádaný kolem vnějšího’ spojovacího vodiče vysoko-napěťové průchodky uvnitř izolátoru a při horní části tohoto izolátoru.

_____Obr.. _16_ zobrazuj e_mnqžinu_alterna.t.ivních... umístění -.snímače.

6a. 6a, 6a , 6a zastoupeného na tomto obrázku Rogowskiho cívkou a uspořádaného kolem spodní části vysoko-napěťové průchodky.

Obr. 17A zobrazuje snímač 6a zastoupený na tomto obrázku Rogowskiho cívkou a uspořádaný kolem spodní části izolátoru v blízkosti příruby.

Obr. 17B zobrazuje množinu alternativních umístění snímačů 6a', 6a zastoupených na tomto obrázku Rogowskiho cívkami a. uspořádanými kolem vnějšího spojovacího vodiče vysoko-napěťové průchodky uvnitř izolátoru a při spodní části tohoto izolátoru resp. pod krytem vysoko-napěťového zařízení.

Obr. 18 zobrazuje snímač 6a zastoupený na tomto obrázku Rogowskiho cívkou, uspořádaný kolem uvedeného izolátoru a schopný pohybu podél tohoto izolátoru. Tento snímač může být výhodně použit v kombinaci se snímačem 6b umístěným např. takovým způsobem, jak je to zobrazeno na obr. 16.

Z předcházejícího popisu je zřejmé, že sečtením signálů pocházejících ze snímačů umístěných podle některého ze způsobů zobrazených na obr. 15A-15B, 16, 17A-17B a 18 mohou být nalezeny elektrické výboje v žádoucí části podélného testovaného objektu. Kombinací např. pohyblivého snímače 6a zobrazeného na obr. 18 s pevným snímačem 6a zobrazeným na obr. 16 a pohybem tohoto pohyblivého snímače může být nalezen výboj ve vymezené části testovaného objektu, přičemž uspořádáním dvou pohyblivých snímačů podél tohoto testovaného objektu může. být nalezení.elektrického výboje provedeno zcela volně podél tohoto testovaného objektu.

Obr. 19 zobrazuje použití vynálezu v případě, že testovaný objekt je tvořen množinou cívek vzájemně spojených do série v jedné fázi statorového vinutí elektrického střídavého generátoru. Tyto cívky 81 až 87 jsou vzájemně zapojeny do série přes vývody 81, 81 až 87. 87Železné část statoru je symbolicky znázorněna na tomto obrázku dvěma liniemi 141, 142. Při každém z vývodů 81 až 87 je uspořádán snímač 6al až 6a7 , např. v provedení podle popisu v souvislosti s některým z obr. 7 až 10. Příslušné snímačové signály jsou vedeny do filtrační jednotek PAI až PA7, jejichž výstupní signály vl'až v7 jsou zase vedeny do směšovací jednotky, jejíž provedení je podobné provedení směšovací jednotky popsané v souvislosti s obr. 3. Za účelem zjednodušení obr. 19 nejsou zobrazeny váhové členy obsažené v této směšovací jednotce. Směšovací jednotka obsahuje součtový člen ADD1 až ADD7 spojený s příslušným snímačem a odečítací člen SUB1 až SUB7 rovněž spojený s příslušným snímačem, přičemž kromě toho je tato jednotka uzpůsobena tak, že do každého ze součtových a odeČítacích členů jsou přivedeny signály pocházející z dvojice snímačů uspořádaných při vývodech dvou vzájemně přilehlých a do série-zapojených cívek. V důsledku toho, např. do součtového členu ADD2 resp. odečítacího členu SUB2 jsou přivedeny signály pocházející z dvojice snímačů 6a2 a 6a3, přičemž z těchto signálů je vytvořen součtový signál S23 = v2 + v3 a rozdílový signál D23 = v2 - v3, zatímco do součtového členu ADD3 a odečítacího členu SUB3 jsou přivedeny signály pocházející z dvojice snímačů 6a3 a 6a4. přičemž z těchto signálů je vytvořen součtový signál S34 = v3 + v4 a rozdílový signál D34 = v3 v4. Všechny tyto součtové a rozdílové signály jsou přivedeny do logické jednotky LU stejného druhu jako logická jednotka popsaná v souvislosti s obr. 3 a kombinací příslušných součtových a. rozdílových signálů jsou vytvořeny indikační signály IND2 až IND7, takže např. signál IND2 indikuje elektrický výboj v cívce 82., signál IND3 indikuje elektrický výboj v cívce 83., atd. Indikační signály jsou vyslány přes datovou sběrnici 15 do centrálního monitorovacího zařízení známého samo o sobě a do indikačního panelu .16, který obsahuje indikační . prostředek, např. ve formě světelných emisních diod 162-167. ž nichž každá se rozsvítí v případě, když indikuje výboj’v příslušné cívce. ’

Z předcházejícího popisu a obr. 19 je zřejmé, že uspořádáním směšovací jednotky tak, že do sčítacích . a odeČítacích členů jsou přivedeny signály vyslané z dvojice snímačů uspořádaných při vývodech, mezi kterými je zařazena množina cívek vzájemně zapojených do série, je možné snímat případnou skupinu cívek vzájemně zapojených do série.

Obr. 20 zobrazuje- použití vynálezu v případě, že testovaný objekt je tvořen rozváděčovou komorou, např. v uzavřeném domovním rozváděči středního napětí nebo v * rozváděči izolovaném plynem. Obr. 20 zobrazuje ve formě diagramu jednopólového vedení část rozváděčové jednotky.

Λ . Rozváděčová jednotka obsahuje kontinuální sběrnicový vodič 17 a testovaný objekt tvořený komorou 171 obsahující přerušovač obvodu 172 a výstupní vedení 173. Snímače 6a, 6b 6c zastoupené na obrázku Rogowskiho cívkami jsou uspořádány kolem sběrnicového vodiče na obou stranách rozváděčové komory 171 a mezi touto komorou a přilehlými komorami resp. kolem ί výstupního vedení 173. Snímačové signály jsou způsobem podobným způsobu popsanému v souvislosti s obr. 3 vedeny přes filtrační jednotky PAa, PAb, PAc do směšovací jednotky ABU

Λ za účelem vytvoření součtového signálu S = vl + v2 + v3. V případě, že do směšovací jednotky jsou přivedeny pouze signály pocházející ze snímačů 6a, 6b, potom testovaný objekt obsahuje rozváděčovou komoru 171 a výstupní vedení 173 s vybavením připojeným k tomuto vedení. V případe, že do směšovací jednotky jsou přivedeny signály pocházející ze snímačů 6á, 6b a 6c, potom testovaný objekt je omezen pouze na rozváděčovou komoru 171.

*

Obr. 21 zobrazuje použití vynálezu v případě, že .«í ' ' testovaný objekt je tvořen rozváděčem izolovaným plynem. Tento obrázek zobrazuje ve formě diagramu jednopólového vedení rozváděčovou jednotku 18 s krytem 181, která obsahuje izolační plyn 182. např. SF6. Tato rozváděčová jednotka je troj fázová, avšak na tomto obrázku je vztahovými značkami označena pouze jedna fáze, přičemž je samozřejmé, že všechny a tyto fáze jsou identické. Rozváděčová jednotka obsahuje sběrnicový vodič 183, uzemňovací odpojovač 184. průchodku ⁴ 185. přerušovač 186 obvodu, dodatečnou průchodku 187.

dodatečný uzemňovací odpojovač 188 a venkovní průchodku 189. Snímače 6a, 6b, 6c, 6c'. 6c. 6c' zastoupené na obrázku f Rogowskiho cívkami jsou uspořádány kolem sběrnicového vodiče | na obou stranách spojení s uzemňovacím odpojovačem 184. kolem ‘ spojení mezi uzemňovacím odpojovačem 184 a průchodkou 185.

kolem spojení mezi průchodkou 187 a uzemňovacím odpojovačem

188, kolem spojení mezi uzemňovacím odpojovačem 188 a spodní částí vnější průchodky 189 resp. kolem vodiče vedeného skrze vnější průchodku 189 při horní části této průchodky. Jako příklad je zobrazeno, jakým způsobem jsou snímačové signály pocházející ze snímačů 6a, 6b, 6c vedeny přes filtrační jednotky PAa, PAb, PAc do směšovací jednotky ABU za účelem vytvoření součtového signálu SU = vl + v2 + v3> V tomto případě je testovaný objekt tvořen uzemňovacím odpojovačem „ . 184 a částmi sběrnicového vodiče nalézající se mezi snímači a spojením uzemňovacího odpojovače s tímto sběrnicovým vodičem.

ijj i Z následujícího popisu a obr. 21 je zřejmé, že přivedením signálů pocházejících z vhodně zvolených snímačů do směšovací jednotky může být testovaný objekt omezen, na zvolenou část rozváděčové jednotky. Např. provedením směšovací jednotky popsaným v souvislosti s obr. 3 a přivedením signálů pocházejících ze snímačů 6c a 6c do této jednotky může být s vysokou spolehlivostí nalezen výboj při' vnější průchodce- 189. Je samozřejmé, že všechny fáze v tomto rozváděči mohou být opatřeny snímači uspořádanými výše popsaným způsobem.

JÍ* _J: .

Obr, 24A-24B zobrazují použití vynálezu v případě, že testovaný objekt je tvořen proudovým transformátorem.

Obr. 24A zobrazuje jednofázový proudový transformátor 19 obsahující vysoko-napěťovou průchodku 191 a komoru 192, přičemž jak tato průchodka tak tato komora je na tomto „ obrázku zobrazena v řezu. Vodič 193, skrze který protéká proud, který má být měřen, je veden skrze uvedenou * vysoko-napěťovou průchodku směrem dolů, skrze jádro 194 uspořádané v komoře a opět skrze vysoko-napěťovou průchodku směrem nahoru. Kolem jádra 194 je rovněž uspořádáno í sekundární vinutí 195. Jádro a sekundární vinutí jsou vodičem i

£ 196 uzemněny a naměřená hodnota proudu protékajícího skrze

I vodič 193 je odeslána přes vodič 197. V tomto případě je výhodné, jak je to zobrazeno na tomto obrázku, uspořádat snímač 6a zastoupený na tomto obrázku Rogowskiho cívkou kolem spodní části vysoko-napěúové průchodky blízko uvedené komory. Výboj v těch částech proudového transformátoru, které se nachází v uvedené komoře, je příčinou proudových impulsů, které procházejí ve stejném směru částmi vodiče 193 vybíhajícími od uvedeného snímače směrem nahoru a dolů, zatímco výboj mimo tyto části proudového transformátoru je příčinou proudových impulsů, které procházejí v různých « směrech částmi vodiče 193 vybíhajícími od tohoto snímače směrem nahoru a dolů. Magnetické pole generované proudovými

- impulsy je z tohoto důvodu v dříve uvedeném případě rozdílné od nulové hodnoty, zatímco v naposled uvedeném případě je v podstatě rovné nulové hodnotě. V tomto případě je testovaný objekt tvořen, těmi částmi proudového transformátoru, které se nachází v uvedené komoře.

Obr. 24B zobrazuje jednofázový proudový transformátor 19. v provedení tzv. modelu s jádrem nahoře. Tento transformátor obsahuje vysoko-napěfovou'průchodku 191 a komoru 192, přičemž , jak tato průchodka tak i tato komora jsou na tomto obrázku zobrazeny v řezu. Při horní části vysoko-napěéové průchodky a je uspořádáno toroidní jádro 194které je uzemněno způsobem, který není zobrazen na tomto obrázku. Vodič 193 přenášející proud, který má být měřen, je veden skrze toroidní jádro. Kolem jádra je navinuto sekundární vinutí 195 opatřené_vývody. 196. 197, přičemž toto vinutí je vedeno skrze vysoko-napěfovou průchodku do uvedené komory. Vývod 196 je ·* uzemněn a přes vývod 197 je odeslána naměřená hodnota proudu *

procházejícího vodičem 193. Rovněž i v tomto případě je ^J výhodné, jak je to zřejmé z tohoto obrázku, uspořádat snímač

6a zastoupený na tomto obrázku Rogowskiho cívkou kolem spodní části výsoko-napěúové průchodky blízko uvedené komory. Výboje í v těch Částech proudového transformátoru, které se nacházejí

I = nad tímto snímačem, jsou příčinou proudových impulsů, které ,ř t procházejí

SUBSTITUTE SHEET ve stejném směru skrze části 196 resp. 197 vodiče 195 vybíhající od snímače směrem nahoru a dolů, zatímco výboje mimo tyto části proudového transformátoru jsou příčinou proudových impulsů, které procházejí v různých směrech skrze uvedené části vodiče 195 vybíhající od snímače směrem nahoru a dolů. Z tohoto důvodu v dříve uvedeném příkladě magnetické pole generované uvedenými proudovými . impulsy má hodnotu odlišnou od nulové hodnoty, zatímco v později uvedeném příkladě má v podstatě nulovou hodnotu. V tomto případě je testovaný objekt tvořen těmi částmi proudového transformátoru, které se nacházejí nad uvedeným snímačem.

Obr. 25 zobrazuje použití vynálezu v. případě, že testovaný objekt je tvořen kontinuálním pásem, např. izolovaným elektrickým vodičem pro vinutí transformátoru;, v průběhu jeho výroby.

Vodiče výše uvedeného. . druhu jsou vyráběny odléváním množiny dílčích, vodičů' z. mědi zapuštěných v epoxidové pryskyřici' do vodiče ve formě pásu. Za účelem zvýšení izolační schopnosti tohoto vodiče je kolem uvedeného pásu navinut papírový pásek tak, že při pohledu na průřez.uvedeným vodičem má tento papírový pásek tvar písmene C. Tyto výrobní stupně jsou prováděny za současného posouvání vodiče směrem dopředu do kontinuálního pásu rychlostí typicky řádově 0,2 m/s,' v důsledku'čehož je výhodné uskutečnit kontinuální kontrolu izolačních schopností vodiče.

Uvedený obrázek zobrazuje množinu dílčích vodičů 201, které jsou vedeny mezi dvěma dvojicemi 202 a 203 válců ve směru pohybu označeného šipkami, a to, jak je to zřejmé z tohoto obrázku, z levé strany do pravé. Papírový pásek 204 je přiváděn a navíjen kolem dílčích vodičů v rotačním dodávacím zařízením 205. Mezi uvedenými dvojicemi 202 a 203 válců jsou uspořádány dvě vzájemně galvanicky spojené elektrody 206a, 206b, které podélně probíhají ve směru pohybu pásu a které kryjí celou šířku tohoto pásu. Tato dvojice elektrod je napájena vysokým střídavým napětím z generátoru 207. a tudíž generuje v části pásu označené na obrázku rozsahem X-X elektrické pole kolmé k podélnému směru pásu. Při obou koncích části pásu vymezené rozsahem X-X jsou uspořádány snímače 6a, 6b, přičemž snímačové signály vl, v2 jsou přiváděny přes filtrační jednotky PAa, P Ab do směšovací jednotky ABU. V tomto případě je. testovaný objekt tvořen sekcí X-X kontinuálního pásu a spojovacími vodiči testovaného objektu těch dvou částí pásu, které jsou připojeny k této sekci při příslušných koncích této sekce. Zařízení 208 obsahuje dva kovové kartáče {na obrázku pouze naznačeny), které jsou v elektrickém kontaktu s uvedeným pásem. Tyto kartáče jsou připojeny ke zdroji napětí a člen pro snímání proudu snímá v případě, še skrze kartáče protéká elektrický proud, což indikuje absenci izolace.

Obr. 22A-22B zobrazuje zlepšení vynálezu, které je zvláště výhodné, pro monitorování během normálního provozu v těch případech, ve kterých, testovaný objekt má velmi vysokou impedanci, např. je tvořen výkonovým transformátorem, a zejména v případech, ve kterých se testovaný. objekt- nachází.., ve velmi rušivém prostředí. Vysoká impedance testovaného objektu má za následek, že proudový impuls, jehož příčinou byl elektrický výboj, ke kterému došlo mimo testovaný objekt, je při průchodu testovaným objektem, .značné , utlumen.,—a-proto-— snímaní, založené na magnetickém poli spojeném s tímto proudovým impulsem, při spojovacím vodiči, kterým protéká proudovým proudový impuls pryč od testovaného objektu, může být značně obtížné.

Obr. 22A zobrazuje část výkonového transformátoru 12 s komorou 121 a vysoko-napěůovou průchodkou BR1. . Při této vysoko-napěúové průchodce je způsobem o sobě známým uspořádán kapacitní měřící vývod ,126. Kolem spodní části vysoko-napěúové průchodky, přímo nad přírubou 128. skrze kterou tato průchodka prochází do transformátoru, je uspořádán snímač 6aR obsahující dvě Rogowskiho cívky 6aR', GaR, které jsou vodičem 73(obr. 22B) vzájemně spojeny do série, přičemž každá z těchto cívek je provedena např. tak, jak je to popsáno v souvislosti obr. 7A-7C.

Obr. 22B zobrazuje řez vysoko-napěťovou průchodkou provedený v rovině kolmé na podélnou osu této průchodky, přičemž tento obrázek ilustruje skutečnost, že každá z uvedených Rogowskiho cívek zabírá méně než polovinu obvodu této průchodky. Tyto cívky mohou být k průchodce připevněny, např. lepením, a provedení tohoto snímače především napomáhá jeho upevnění na průchodky o různých rozměrech. Z hlediska rušení snímače je výhodné umístit cívky tak, aby byly otočné kolem průchodky a. symetrické podle její podélné osy. Výstupní signál vl ze snímače je přiveden vodiči 73, 74 do vyhodnocovacího zařízení 127. Výstupní signál Vc z kapacitního měřícího vývodu je rovněž přiveden vodičem 75 do uvedeného vyhodnocovacího zařízení.

V tomto zlepšeném provedení vynálezu je snímáno jak magnetické pole tak i elektrické pole, které jsou generována proudovým impulsem spojeným s elektrickým výbojem v testovaným objektu. Vynásobením signálů způsobených těmito půli může být určena velikost a směr výkonového toku skrze spojovací vodič, přičemž tento výkonový tok je spojen s uvedeným výbojem·.·* Elektrický výboj může ' mít buď kladnou hěbo’ zápornou polaritu, čímž se rozumí, že proudové impulsy skrze spojovací vodiče testovaného objektu spojené s výbojem jsou vedeny buď do testovaného objektu nebo ven z tohoto objektu. Polarita elektrického výboje je určena snímáním polarity výstupního signálu Vc z kapacitního měřícího vývodu, zatímco směr proudových impulsů je určen snímáním polarity výstupního signálu vl ze snímače 6aR.

Provedení vyhodnocovacího zařízení 127 je zobrazeno na obr. 23. Výstupní signál vl ze snímače 6aR a výstupní signál Vc z kapacitního měřícího vývodu jsou vedeny do příslušné propojovací jednotky 21' resp. 21 za účelem vzájemného uzpůsobení těchto signálů a převedení těchto signálů na vhodnou úroveň, a to způsobem o sobě známým, který zahrnuje použití odporových, kapacitních, induktivních a zesilovacích prvků. Výstupní signály z propojovacích jednotek jsou vedeny do příslušné pásmové propusti 22' resp. 22. Pásmová propust 22' spojená s výstupním signálem ze snímače 6aR má propustné pásmo kolem vlastní rezonanční frekvence tohoto snímače, která je zase zvolena tak, aby se dosáhlo nej lepšího poměru signál/rušení v měřícím systému. Propustné pásmo pásmové propusti 22. může mít stejné charakteristiky jako propustné pásmo pásmové propusti 22'.

Výstupní signály z pásmových propustí jsou vedeny za účelem uzpůsobení jejich úrovně do příslušného zesilovacího Členu 23.' resp. 23. a výstupní signály z těchto členů jsou vedeny do násobícího členu 24, ve kterém jsou oba signály vzájemně znásobeny.· Výstupní signál z této násobičky je bud' kladný nebo záporný, což : závisí na zdroji výboje. V tomto provedení se předpokládá, že kladný výstupní signál indikuje výboj v testovaném objektu, což může . být dosaženo volbou směru vinutí cívek obsažených ve snímači 6aR.

Výstupní signál Uind z násobícího členu je veden do detektoru 25 maximálních hodnot, který do obálkového obvodu — 26 'vysílápouze~srcfňály s kladnou” polaritou. Obálkový obvod reprodukuje jeho výstupní signál s prodlouženou dobou tlumení. Amplituda -výstupního signálu z obálkového obvodu je uvedena do vztahu s úrovní snímaných výbojů v testovaném objektu tak, že zvýšení úrovně vnitřního výboje vede ke zvýšení hodnoty výstupního signálu z obálkového obvodu. Výstupní signál z tohoto obvodu je veden do měniče 27, který přeměňuje výstupní signál z obálkového obvodu na odpovídající signál IIND, který má charakter stejnosměrného proudu. Amplituda tohoto stejnosměrného proudu závisí na amplitudě vstupního signálu uvedeného měniče, a tudíž závisí na velikosti výboje. Signál IIND je veden do monitorovacího zařízení (na tomto obrázku není zobrazen) za účelem jeho porovnání se zvolenou poruchovou úrovní způsobem o sobě známým.

Je nutné poznamenat, že v tomto zlepšeném provedení vynálezu je indikační signál pro indikaci přítomnosti výboje v testovaném objektu získán ze signálu snímače pro snímání magnetického pole, spojeného s proudovým impulsem, při pouze jednom spojovacím vodiči testovaného objektu. V případě, že při průchodce transformátoru není přítomen žádný kapacitní měřící vývod, potom může být použit některý jiný typ snímače pro snímání elektrického pole generovaného proudovým impulsem.

Ještě další výhodné provedení snímačového zařízení je zobrazeno na obr. 26. Dva snímače 6a resp. 6b ve formě Rogowskiho cívek 61a resp. 6lb jsou uspořádány na každé straně testovaného objektu 1. Každá z Rogowskiho cívek je připojena ke supravodivému senzoru,. tzv. SQUID. Výstupní signály z příslušného supravodivého senzoru jsou vedeny do 'pásmových propustí BPa, BPb za účelem vytvoření signálů vl'a v2', které mohou být dále zpracovány, např. tak, jak je to popsáno v souvislosti s obr. 3A.

Obr. 27 zobrazuje . alternativní .. provedení snímačového----zařízení. Na každé straně testovaného objektu 1 při spojovacích vodičích la resp. lb tohoto objektu jsou po dvojicích uspořádány čtyři snímače 6a, 6c a 6b, 6d ve formě Rogowskivo cívek. Tyto cívky uspořádané na obou stranách testovaného objektu jsou vzájemně spojeny do série tak, že cívka 6a vzhledem k cívce 6b je navinuta v opačném směru a cívky 6c vzhledem k cívce 6d je navinuta ve stejném směru. Výstupní signál ze sériového spojení cívek se zápornou zpětnou vazbou je veden do filtrační jednotky PAa a výstupní signál ze sériového spojení cívek s kladnou zpětnou vazbou je veden do filtrační jednotky PAc, přičemž tyto filtrační

Ίι « jednotky jsou stejného druhu jako filtrační jednotky popsané v souvislosti s obr. 1. Je nutné si uvědomit, že spojením » uvedených cívek zesilovače AMPa resp. AMPc obsažené v uvedených filtračních jednotkách vytvářejí signály odpovídající součtovému signálu S resp. rozdílovému signálu D popsanému v souvislosti obr. 4. Tyto signály jsou vedeny do porovnávacího členu Q, např. stejného druhu jako porovnávací člen popsaný v souvislosti s obr. 3B.

I «1 * Vynález není omezen na zobrazená příkladná provedení, avšak rovněž zahrnuje jiné kombinace popsaných snímačů, • principů směšování signálů a měřících objektů.

Vynález je založen na použití snímačů, které mohou být vyrobeny tak, že jejich tvary a rozměry jsou přizpůsobeny testovaným objektům různého druhu, a které jsou galvanicky odděleny od těchto objektů. Vyhodnocovací zařízení pro nalezení výboje v testovaném objektu je založeno na jednoduchých a spolehlivých principech a tudíž toto zařízení i- není senzitivní ke vnějším interferencím.

Claims (21)

1. PATENTOVÉ NÁROKY • 1. Zařízení pro snímání elektrických výbojů v testovaném objektu (1) s alespoň dvěma elektrickými spojovacími vodiči (la, lb, lc, ld) obsahující snímačové zařízení a vyhodnocovací zařízení (PA, ABU, LU) , přičemž toto snímačové zařízení obsahuje alespoň jeden snímač (6a, 6b, 6c, 6d) pro směrově citlivé snímání proudových impulsů protékajících skrze uvedené spojovací vodiče snímáním magnetického pole generovaného uvedenými proudovými impulsy a polarity tohoto pole a každý z uvedených snímačů vysílá snímačový signál (vl, v2, v3, v4, vil, v2l) do vyhodnocovacího zařízení v závislosti na uvedených proudových impulsech a jejich směru, přičemž uvedené vyhodnocovací zařízení v závislosti na přijmutých snímačových signálech generuje indikační signál (IND) indikující elektrický výboj v testovaném objektu v případě, že uvedené snímačové zařízení snímá proudové impulsy, které v podstatě současně protékají buď ve směru ven z testovaného objektu skrze všechny uvedené spojovací vodiče nebo ve směru do testovaného objektu skrze všechny spojovací vodiče, vyznačené tím, že zařízení obsahuje prostředek (ADD, PAa), který vytváří součtový jignál (S) v závislosti na součtu snímačových signálů pocházejících ze snímačů sdružených se vzájemně rozdílnými spojovacími vodiči, prostředek (SUB, Pac), který vytváří rozdílový signál (D) v závislosti na rozdílu snímačových signálů pocházejících ze snímačů sdružených se vzájemně rozdílnými spojovacími vodiči a porovnávací člen (Q, SUM), který vytváří porovnávací signál (SQ) v závislosti na uvedeném součtovém signálu a uvedeném rozdílovém signálu, přičemž uvedené vyhodnocovací zařízení vytváří indikační signál v závislosti na uvedeném porovnávacím signálu.

   [substitute shebt
2. 2. Zařízení podle nároku l, vyznačené tím, že uvedené snímačové zařízení obsahuje snímače uspořádané tak, že dva snímače jsou sdruženy s každým z alespoň dvou spojovacích vodičů pro snímání proudových impulsů protékajících skrze příslušný spojovací vodič.
3. 3. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačené tím, že uvedený rozdílový signál (D) je vytvořen v závislosti na snímačových signálech (vl, v2) pocházejících ze stejných snímačů (6a, 6b) jako snímače, které vysílají snímačové signály {vl, v2), z kterých je vytvořen součtový signál.
4. 4. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačené tím, že uvedené vyhodnocovací zařízení obsahuje pro každý snímač- filtrační jednotku (PAa, PAb, PAc, PAd) spojenou s tímto snímačem a tato filtrační jednotka obsahuje ladící obvod (Ra, Ca, Rb, Cb, Rc, Cc, Rd, Cd) pro ladění vlastní frekvence snímače, rovněž i pásmovou propust (BPa, BPb, BPc, BDd), přičemž snímačové signály jsou vedeny do uvedené filtrační jednotky a součtový a rozdílový signál jsou vytvořeny v závislosti na výstupních signálech (vl', v2', v3', v4',.vil', v21'). z této filtrační jednotky.
5. 5. Zařízení podle nároku 4, vyznačené tím, že uvedené pásmové propusti jsou naladěny na sériovou rezonanční frekvenci testovaného objektu.
6. 6. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačené tím, že uvedené vyhodnocovací zařízení

   SUBSTITUTE SHEET obsahuje váhové členy (BMa, BMb, BMc, BMd) pro vážení signálů, z kterých je vytvořen součtový signál.
7. 7. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačené tím, že uvedené vyhodnocovací zařízení obsahuje model (Zl, Z2, Z3, Z4, Z5) testovaného objektu, který tlumí amplitudu a/nebo posouvá fázi signálů, z kterých je vytvořen součtový signál, takovým způsobem, že imituje amplitudové tlumení a/nebo fázový posuv, kterému je podroben proudový impuls protékající skrze spojovací vodiče testovaného objektu.
8. 8. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, přičemž testovaný objekt je tvořen sekcí (X-X) kontinuálního pásu (201, 204), jakým je např. izolovaný vodič pro transformátorové’ vinutí, který je za tímto účelem zpracováván, přičemž - spojovací vodiče jsou tvořeny těmi částmi pásu, které jsou připojeny k uvedené sekci, vyzná č e n é t í m, že obsahuje alespoň dvě elektrody (206a,. ..... 206b), do kterých je přivedeno střídavé napětí, přičemž tyto elektrody probíhají ve směru pohybu uvedeného pásu a každá z těchto elektrod je uspořádána na příslušné straně pásu . takovým způsobem,,_._že kryj í— uvedenou -- sekci pásu,- - přičemž-- --- — snímačové zařízení obsahuje alespoň jeden snímač uspořádaný při každém ze spojovacích vodičů.
9. 9. Zařízení podle některého z nároků 1 až 7, přičemž testovaný objekt je tvořen rozváděčovou komorou (171) v elektrické rozváděčové jednotce s průchodkou (17) a výstupním vedení (173), jakou je např. rozváděč středního napětí nebo rozváděč izolovaný plynem, vyznačené tím, že

   SUBSTITUTE SHEET snímačové zařízení obsahuje snímače (6a, 6b) uspořádané při uvedené průchodce na obou stranách rozváděčové komory.
10. 10. Zařízení podle nároku 9, vyznačené tím, že snímačové zařízení dále obsahuje snímače (6c) uspořádané při výstupním vedení z uvedené rozváděčové komory.
11. 11. Zařízení podle některého z nároků 1 až 7, přičemž testovaný objekt je tvořen množinou vzájemně sériově spojených cívek (81, 82, ..., 86, 87) ve fázi statorového vinutí pro elektrický střídavý generátor, vyz-načené tím, že snímačové zařízení obsahuje snímač (6al, 6a2, ..., 6a6, resp. 6a7) uspořádaný při vývodu (81', 81, 82', 82,' ..., 86', 86, 87' resp. 87) každé z uvedených cívek ’ a vyhodnocovací zařízení obsahuje součtové členy (ADD1, ADD2, ..., ADD6 resp.. ADD7.) , které vytvářejí součtové signály (S12,' S23, ..., S67) v závislosti na součtu snímačových signálů, pocházejících z libovolně zvolené dvojice uvedených snímačů;. .,
12. 12. Zařízení podle nároku 11, vyznačené tím, že uvedené zařízení obsahuje součtové členy, které vytvářejí _ součtové ,signály,.,v...závislosti na součtu snímačových signálů pocházejících z dvojice uvedených snímačů uspořádaných při vývodech cívek vzájemně přilehlých a vzájemně zapojených do série.
13. 13. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačené tím, že uvedený snímač obsahuje alespoň | jednu Rogowskiho cívku (7, 7a, 7b j uspořádanou kolem

    I | spojovacího vodiče.

    ir

    S · .

    ř.

    SUBSTITUTE SHE
14. 14. Zařízení podle nároku 13, vyznačené tím, že uvedená Rogowskiho cívka je uspořádána kolem jádra (72) provedeného ve tvaru písmene U a zhotoveného z magnetického materiálu, přičemž toto jádro je uspořádáno kolem spojovacího vodiče.
15. 15. Zařízení podle některého z nároků 1 až 7, přičemž testovaný objekt je tvořen cívkou (81) ve statorovém vinutí elektrického generátoru a v jedné drážce vinutí ve statoru tohoto generátoru je umístěna uvedená cívka a dodatečná cívka (82), vyznačené tím, že snímač obsahuje sériové spojení dvou Rogowskiho cívek {71, 71) vzájemně navinutých v opačných směrech'a uspořádaných kolem společného jádra (72) ve tvaru písmene U a z magnetického materiálu takovým způsobem, že jedna (71) z těchto cívek je. uspořádána při té cívce (81), která tvoří testovaný objekt a druhá (71) z těchto cívek je uspořádaná:při druhé (82) z cívek v drážce statorového· vinutí. .
16. 16. Zařízení podle některého z nároků 1 až 7, přičemž testovaný objekt je tvořen cívkou (81) ve statorovém vinutí elektrického generátoru a v jedné drážce (8) vinutí ve .statoru tohoto ..generátoru - j-e—umístěna -- uvedená -cí-v-ka - a - — dodatečná cívka (82), vyznačené tím, že snímač má formu v podstatě ploché Rogowskiho cívky (7) uspořádané v uvedené drážce vinutí ve statoru generátoru a mezi uvedenými dvěma cívkami.
17. 17. . Zařízení podle některého z nároků 1 až 7, přičemž testovaný objekt je tvořen podlouhlým tělesem, jakým je např. průchodka. (13) pro elektrické vysoko-napěťové zařízení, vyznačené tím, že snímačové zařízení obsahuje

    SUBSTITUTE SHEET alespoň jednu Rogowskiho cívku (6a) uspořádanou pohyblivě podél testovaného objektu.
18. 18. Zařízení podle některého z nároků 1 až 7, přičemž testovaný objekt má formu výkonového transformátoru (12) s alespoň jednou vysoko-napěťovou průchodkou (BRl) a kapacitním měřícím vývodem (126) uspořádaným při uvedené průchodce, v yznačené tím, že uvedený snímač obsahuje alespoň jednu Rogowskiho cívku (6aR', 6aR) uspořádanou kolem uvedené vysoko-napěťové průchodky a z uvedeného kapacitního měřícího vývodu je do vyhodnocovacího zařízení veden měřící signál (Vc).
19. 19. Zařízení podle nároku 18, vyznačené tím, že uvedený snímač obsahuje dvě oddělené a vzájemně elektricky spojené do série Rogowskiho' cívky (6aRresp. 6aR), které jsou vzájemně protilehle uspořádány kolem uvedené vysoko-napěťové průchodky.
20. 20. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačené tím, Že uvedené snímače obsahují alespoň jednu Rogowskiho cívku. (61a, _61b) -uspořádanou-při spojovacím vodiči k testovanému objektu a supravodivý senzor (SQUID) připojený k uvedené Rogowskiho cívce.
21. 21. Zařízení pro snímání elektrických výbojů v proudovém transformátoru (19) uspořádaném při vodiči (193) přenášejícím proud, přičemž tento transformátor obsahuje vysoko-napěťovou průchodku (191) a sekundární vinutí (195) a při této průchodce jsou uspořádány dolů- a nahoru-vybíhající části jak uvedeného proudového vodiče, tak i uvedeného sekundárního

    SUBSTITUTE SHEET vinutí, přičemž zařízení obsahuje vyhodnocovací zařízení (PA, ABU, LU) a snímač (6a), který vysílá snímačový signál do tohoto vyhodnocovacího zařízení, vyznačené tím, že uvedený snímač je tvořen Rogowskiho cívkou (6a), která obklopuje uvedené dolů- a nahoru-vybíhájící části jak uvedeného vodiče přenášejícího proud, tak i uvedeného sekundárního vinutí, a uvedené vyhodnocovací zařízení v závislosti na přijmutých snímačových signálech generuje indikační signál (IND) indikující elektrický výboj v proudovém transformátoru v případě, že snímač snímá proudové impulsy, které v podstatě současně protékají v uvedených dolů- a nahoru-vybíhajících částech jak uvedeného vodiče přenášejícího proud, tak i uvedeného sekundárního vinutí, bud' ve směru ven' z proudového transformátoru nebo vé směru do^c proudového transformátoru.