CZ136998A3

CZ136998A3 - Způsob pojení lignocelulosového materiálu a polyisokyanátová kompozice pro tento účel

Info

Publication number: CZ136998A3
Application number: CZ981369A
Authority: CZ
Inventors: Bruno Andre Alphonse Jung; Jan Willem Leenslag; Hans Guido Godelieve Verbeke; Danny Anna Eduard Geukens
Original assignee: Huntsman Ici Chemicals, Llc
Priority date: 1995-11-06
Filing date: 1996-10-18
Publication date: 1998-08-12
Also published as: JPH11514690A; IL124298A0; BR9611385A; US6288200B1; EP0859805A1; NZ320272A; EP0859805B1; CA2234460C; PL187745B1; KR19990067312A; CN1109700C; CN1201469A; NO982043L; WO1997017388A1; SK59098A3; ATE236206T1; EP0859805B2; CA2234460A1; AU7298096A; NO982043D0

Description

Způsob pojení lignocelulosového materiálu a polyisokyanátová kompozice pro tento účel

Oblast techniky

Vynález se týká polyisokyanátových kompozic, zejména polyisokyanátových kompozic pro použití k pojení lignocelulosového materiálu, a způsobu pojení lignocelulosového materiálu za jejich použití.

Dosavadní stav techniky

Použití organických polyisokyanátú jako pojiv pro lignocelulosový materiál při výrobě desek nebo lisovaných výrobků jako, jsou třískové desky, dřevodrťové desky, dřevovláknité desky a překližky je dobře známé.

Při typickém provádění způsobu se organický polyisokyanát, popřípadě ve formě roztoku, disperze nebo vodné emulze, aplikuje na lignocelulosový materiál, který se poté podrobí působení tepla a tlaku.

Vysoká kvalita výsledných materiálů je z velké míry způsobena výbornými lepivými vlastnostmi organických polyisokyanátú. Současně však výborné lepivé vlastnosti polyisokyanátú představují nevýhodu při uvolňování, jelikož způsobují silné nalepování lignocelulosového materiálu na horké kovové povrchy, se kterými přichází materiál do styku během lisování za horka. Velmi často je produkt při vyjímání z lisu poškozen a je nutné vynaložit hodně času na odstranění nalepeného celulosového materiálu z povrchů součástí lisu.

Bylo činěno několik pokusů jak překonat tento problém s nalepováním. Jedna z těchto možností zahrnuje interní aplikaci činidla pro uvolnění z formy spolu s polyisokyanátem.

φφ φφ φ φ φ • Φ φ φ φ φ φφ

• ••Φ • φφφ φφφ φ φ φ φ φφ φφ

Jako takováto vnitřní činidla pro uvolnění z formy (mold release agents) se popisují sloučeniny, které katalyzují vytváření isokyanurátú z isokyanátů (viz patent USA č. 3870665), jako jsou určité soli karboxylových kyselin s kovy. Zejména účinnými vnitřními činidly pro uvolnění z formy jsou stearát zinečnatý a dialkylcín-bismaleáty a bismaleáty zinku, jak jsou popsány v PCT přihlášce zveřejněné pod číslem 95/02619. Pro rozpuštění těchto karboxylátů kovů, zejména těch na bázi zinku, lze do polyisokyanátové kompozice přidávat kompatibilizující činidla jak jsou popsána v PCT přihlášce zveřejněné pod číslem 95/13323.

Nicméně vlastnosti z hlediska uvolňování z formy nebo/a vlastnosti těchto desek, kterými jsou lignocelulosové výrobky pojené polyisokyanátovými kompozicemi obsahujícími výše popsaná vnitřní činidla pro uvolnění z formy, stále nejsou uspokoj ivé.

Cílem vynálezu je tudíž nalézt polyisokyanátovou kompozici, která umožňuje uspokojivé uvolnění lignocelulosových výrobků pojených touto kompozicí z kovových povrchů lisu, aniž by negativně ovlivňovala ostatní vlastnosti desek.

Podstata vynálezu

Vynález popisuje polyisokyanátovou kompozici, která obsahuje organickou sloučeninu odvozenou od kovu ze skupiny IVB periodické tabulky prvků, kteroužto organickou sloučeninou je karboxylát kovu nebo alkoxid kovu nebo chelátový komplex s kovem jako centrálním atomem a alespoň jedním polydentátním ligandem.

Polyisokyanátové kompozice obsahující takové organické sloučeniny odvozené od kovů ze skupiny IVB způsobují zlepšené uvolnění z tlačných desek lisu a zvýšenou odolnost lignocelulosových výrobků pojených těmito polyisokyanátovými kompozi·· ··♦· cemi .

Kovem ze skupiny IVB je výhodně titan nebo zirkonium, nejvýhodněji titan. V případě slučenin na bázi zirkonia je zlepšená stabilita kompozice.

Mezi vhodné organické sloučeniny na bázi titanu, pro použití podle vynálezu, patří sloučeniny popsané v Japonské přihlášce zveřejněné pod číslem 63/207622, zejména isopropyltriisostearoyltitanát.

Mezi vhodné karboxyláty nebo alkoxidy patří sloučeniny odvozené od nasycených nebo nenasycených, alifatických nebo cykloalifatických nebo aromatických karboxylových kyselin nebo alkoholů, výhodně s 1 až 30, výhodněji s 8 až 20 a nejvýhodněji s 10 až 18 atomy uhlíku. Mezi zejména vhodné karboxylové kyseliny patří například kyselina olejová, kyselina laurová, kyselina palmitová, kyselina stearová, jejich směsi a podobně. Mezi zejména vhodné alkoholy patří isopropanol.

Organickou sloučeninu pro použití podle vynálezu lze odvodit od jediné karboxylové kyseliny nebo/ alkoholu nebo od různých karboxylových kyselin nebo/a alkoholů. Lze použít rovněž směsné karboxyláty/alkoxidy, jako je diisopropoxytitaniumdioleát.

Organická sloučenina pro použití podle vynálezu může rovněž obsahovat kromě karboxylátových nebo/a alkoxidových seskupení jako substituent na centrálním atomu kovu alkylovou skupinu.

Chelátový komplex výhodně obsahuje jako polydentátní ligand β-dikarbonylovou sloučeninu, jako je acetylacetonát nebo acetoacetát. Do rozsahu vynálezu však spadají rovněž polydentáty na bázi vazeb mezi kovem ze skupiny IVB a atomem síry nebo dusíku.

Podle výhodného provedení vynálezu polyisokyanátová ·· ··<·· kompozice obsahuje chelátový komplex odpovídající vzorci I obecnému (C)_Z-R⁶

Λ ve kterém nebo a X^s, které jsou stejné

X³, X⁴, X⁵ symboly X¹, X²,

rozdílné, dusíku,	představuj í	vždy	atom	kyslíku,	síry	nebo
indexy z a z',	které	j sou	stejné	nebo	rozdílné,	ma j í	vždy
hodnotu 0	nebo 1,
indexy y a y,	které	j sou	stejné	nebo	rozdílné,	ma j í	vždy
hodnotu 0	nebo 1,
symboly R¹ a R⁴	, které	j sou	stejné	nebo	rozdílné,	znamenaj í

*1 uhlovodíkový atomy zbytek s 1 až vždy alifatický uhlíku, symboly R² a R³, které jsou stejné nebo rozdílné, představují vždy alifatický uhlovodíkový zbytek s 1 až 3 0 atomy uhlíku, symboly R^s a R^s, které jsou stejné nebo rozdílné, znamenají vždy alifatický uhlovodíkový zbytek s 1 až 3 0 atomy uhlíku, a

M představuje atom titanu, zirkonia nebo hafnia.

Symbol M výhodně znamená atom titanu nebo zirkonia, nej výhodně ji titanu.

Zbytky R⁵ a R^s výhodně obsahují vždy od 1 do 20 atomů

Symboly X¹, X², X³, X⁴, X^s a X^s výhodně představují vždy atom kyslíku.

0» ··♦· uhlíku, nejvýhodněji 2 až 3 atomy uhlíku. Indexy z a z' mají výhodně vždy hodnotu 0.

Zbytky R¹, R², R³ a R⁴ výhodně obsahují vždy od 1 do 2 0 atomů uhlíku.

Podle jednoho výhodného provedení vynálezu mají indexy y a v' vždy hodnotu 0 a zbytky R¹, R², R³ a R⁴ obsahují vždy od 1 do 3 atomů uhlíku. Podle dalšího výhodného provedení vynálezu mají indexy y a v vždy hodnotu 0, zbytky R² a R³obsahují vždy od 1 do 3 atomů uhlíku a zbytky R¹ a R⁴obsahují vždy od 10 do 18 atomů uhlíku.

Výhodnými sloučeninami pro použití podle vynálezu jsou sloučeniny odpovídající obecnému vzorci Ia (R⁷O) aM (R⁸C (O) CHC (O) R⁹) b (Ia) ve kterém

M představuje atom titanu nebo zirkonia,

R⁷ znamená alkoxyskupinu nebo karboxyskupinu,

R⁸ představuje alkylovou nebo arylovou skupinu,

R⁹ znamená alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, alkylovou skupinu nebo arylovou skupinu, a má hodnotu 4 - b, a b má hodnotu 1 nebo 2 v případě, že M znamená atom titanu a hodnotu 1, 2, 3 nebo 4 v případě, že M znamená atom zirkonia.

Organickou sloučeninu odvozenou od kovu ze skupiny IVB pro použití podle vynálezu lze získat jednoduchými výměnnými reakcemi alkoxidů kovů ze skupiny IVB (například na isopropylové bázi) nebo chloridů kovů ze skupiny IVB (například chloridu titaničitého) s alkanolaminy, karboxylovými kyselinami, hydroxykyselinami, diketony, ketoestery, glykoly a podobně; kterážto reakce je následována buď oddestilováním

A ·	•	··	····	··	··
•	•	•	• ·	•	• ·	a	··	•
a	•	φ Φ	« Φ	···	• ·
a ·	a · · ·	• · ·	• ·	aat	•
a	a	•	« ·	•	•	•	• a	•
	•	*·		··

odpovídajícího alkoholu (například isopropanolu) nebo odstraněním chlorovodíku například při použití chloridu titaničitého.

Organická sloučenina odvozená od kovu ze skupiny IVB se podle vynálezu používá v množstvích pohybujících se mezi 0,01 a 20 %, výhodně mezi 0,1 a 10 %, ještě výhodněji mezi 0,2 a 7 % a nej výhodně ji mezi 0,5 a 4 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.

Pro zlepšení stability polyisokyanátové kompozice podle vynálezu lze přidat kompatibilizující činidlo, jak jsou popsána v přihlášce PCT zveřejněné pod číslem 95/13323.

Vynález se tedy rovněž týká polyisokyanátové kompozice, která obsahuje výše uvedenou organickou sloučeninu odvozenou od kovu ze skupiny IVB periodické soustavy prvků a kompatibilizuj ící činidlo, kterým je sloučenina odpovídající obecnému vzorci II nebo produkt reakce této sloučeniny s organickým mono- nebo polyfunkčním isokyanátem

R - (O)_n - C - CH₂ - C - (O)_n- - R'(II)

IIII

YiY, ve kterém symboly Y_x a Y₂, které jsou stejné nebo rozdílné, představují vždy atom kyslíku nebo atom síry, indexy n a ný, které jsou stejné nebo rozdílné, znamenají vždy celé číslo od 0 do 1, a symboly R a R, které jsou stejné nebo rozdílné, představují vždy alifatický uhlovodíkový zbytek obsahující od 1 do 30 atomů uhlíku, přičemž součet celkového počtu atomů uhlíku zbytků R a R je mezi 7 a 40.

Rozumí se, že termín alifatický uhlovodíkový zbytek, jak je zde používán, zahrnuje přímé a rozvětvené alkylové a cykloalkylove zbytky, které mohou obsahovat nenasycené

	•	··	····	• fr	• fr
Λ	•	•	• ·	fr	• fr	•	•
a a	• ·	• ·	fr··	• ·	• fr
a	•	····	• · ·	•	• ···	•	•
• ·	•	• ·	•	fr	•	•
··	•	• fr	···	• fr	··

skupiny nebo/a mohou ve svém řetězci obsahovat skupiny obsahující fluor, chlor, brom, dusík, fosfor, síru, křemík nebo kyslík.

Výhodné jsou ty sloučeniny obecného vzorce II, ve kterých je součet celkového počtu atomů uhlíku zbytků R a R mezi 9 a 20.

Výhodně zbytky R nebo/a R' představují alifatické uhlovodíkové zbytky obsahující od 4 do 30, ještě výhodněji od 8 do 22, a nejvýhodněji od 10 do 18 atomů uhlíku.

Podle výhodného provedení vynálezu má n hodnotu 0, R představuje nižší alkylovou skupinu, jako je methylová skupina, n má hodnotu 1 a R znamená alkylový zbytek obsahující od 8 do 18 atomů uhlíku.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu mají symboly n a n vždy hodnotu 1 a symboly R a R' představují vždy alkylový zbytek obsahující od 8 do 18 atomů uhlíku.

Symboly Y_x a Y₂ výhodně představují vždy atom kyslíku, n nebo/a n' má hodnotu 0 a R, respektive R, znamená nižší alkylovou skupinu obshující 1 až 2 atomy uhlíku.

Nejvýhodnějšími sloučeninami obecného vzorce II jsou decyl-, cetyl- a stearyl-acetoacetát a bisdecyl-malonát.

Organický isokyanát, se kterým lze sloučeninu obecného vzorce II podrobit reakci za vzniku kompatibilizujícího činidla, může být monofunkční jakož i polyfunkční, včetně diisokyanátů a isokyanátú s vyšší funkčností. Tento organický isokyanát může být alifatický, cykloalifatický nebo aromatický. Polyfunkční isokyanáty jsou výhodnější než monofunkční isokyanáty.

Mezi příklady organických isokyanátú, které lze použít podle vynálezu, patří alifatické isokyanáty, jako je hexamethylen-diisokyanát; aromatické isokyanáty, jako je m- a • · • · • · · · • · p-fenylen-diisokyanát, tolylen-2,4- a -2,6-diisokyanát, difenylmethan-4,4'-diisokyanát, chlorfenylen-2,4-diisokyanát, naftylen-1,5-diisokyanát, difenylen-4,4-diisokyanát, 4,4'-diisokyanát-3,3'-dimethyldifenyl, 3-methyldifenylmethan-4,4'-diisokyanát a difenylether-diisokyanát; a cykloalifatické diisokyanáty, jako je cyklohexan-2,4 - a -2,3-diisokyanát, l-methylcyklohexyl-2,4- a -2,6-diisokyanát a jejich směsi a bis(isokyanatocyklohexyl)methan a triisokyanáty, jako je 2,4,6-triisokyanatotoluen a 2,4,4-triisokyanatodifenylether.

Použít lze rovněž modifikované polyisokyanáty obsahující isokyanurátová, karbodiimidová nebo uretoniminová seskupení.

Dalšími vhodnými isokyanáty jsou polyfenyl-polyisokyanáty s methylenovými můstky, včetně diisokyanátů, triisokyanátů a vyšších polyisokyanátů, spolu s jakýmikoliv vedlejšími produkty fosgenace.

Výhodnými isokyanáty pro použití pro přípravu kompatibilizujícího činidla jsou aromatické diisokyanáty nebo polyisokyanáty s vyšší funkčností, jako je difenylmethan-diisokyanát, nebo směs polyfenyl-polyisokyanátů s methylenovými můstky, obsahující diisokyanáty, triisokyanáty a polyisokyanáty s vyšší funkčností.

Sloučeninu obecného vzorce II a isokyanát lze podrobit reakci k vytvoření kompatibilizujícího činidla před přidáním do kompozice, nebo lze sloučeninu obecného vzorce II přidat k polyisokyanátové kompozici jako takovou, a reakční produkt se poté může vytvořit in šitu.

Kompatibilizující činidlo (ve formě sloučeniny obecného vzorce II) se přidává v množství mezi 0,5 a 15 %, výhodně mezi 1 a 10 %, nejvýhodněji mezi 1,5 a 7 % hmot., vztaženo na polyisokyanát, zatímco výše uvedená organická sloučenina odvozená od kovu ze skupiny IVB se výhodně používá v množství

v rozmezí od 0,1 do 10 %, nej výhodně ji od 0,2 do 7 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.

Pro zlepšení skladovatelnosti polyisokyanátové kompozice podle vynálezu za zachování uspokojivých vlastností z hlediska uvolňování z formy a vlastností uvedené organické sloučeniny odvozené od nahradit karboxylátem kovu,

IIA, IIIA, IB, jako je zinek, nikl, kadmium,

IIB, IVA, VA měď, kobalt, olovo, cín a odvozeným od a VIII periodické hořčík, bismut, železo, zejména stearátem zinečdesek lze část výše kovu kovů ze skupiny IVB ze skupiny IA, tabulky prvků, lithium, hliník, natým, stearátem lithným, stearátem horečnatým, stearátem^ hlinitým, bismaleátem zinečnatým a dialkylcín-bismaleátem.

Vynález tudíž rovněž zahrnuje polyisokyanátovou kompozici, která obsahuje výše uvedenou organickou sloučeninu odvozenou od kovu ze skupiny IVB a karboxylát kovu, odvozený od kovu ze skupiny IA, IIA, IIIA, IB, IIB, IVA, VA nebo VIII.

Karboxylát kovu odvozený od kovu ze skupiny IA, IIA, IIIA, IB, IIB, IVA, VA nebo VIII se používá v množstvích pohybujících se mezi 2 a 20 %, výhodně mezi 5 a 15 % hmot., vztaženo na polyisokyanát, zatímco výše uvedená organická sloučenina odvozená od kovu ze skupiny IVB se používá v množstvích pohybujících se mezi 0,2 a 7 %, výhodně mezi 0,2 a 3 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.

Pro další zlepšení stability takové polyisokyanátové kompozice lze přidávat kompatibilizující činidlo, jak je popsáno výše (jako sloučenina odpovídající obecnému vzorci II), a to v množstvích pohybujících se mezi 0,5 a 15 %, výhodně mezi 1 a 7 %, a nejvýhodněji mezi 2 a 4 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.

K polyisokyanátové kompozici podle vynálezu, obsahující organickou sloučeninu odvozenou od kovu ze skupiny IVB a popřípadě výše popsané kompatibilizující činidlo, lze přidat běžná činidla pro uvolnění z formy. Tím se dále zlepší • · uvolnění z formy, předošetření tlačných desek lisu externími činidly pro uvolnění z formy již není nutné. Dále se zlepšují vlastnosti desky (zejména vlastnosti z hlediska odolnosti vůči vlhkosti).

Běžné činidlo pro uvolnění z formy je přítomné v množství pohybujícím se mezi 0,2 a 10 %, výhodně mezi 0,5 a 6 %, a nejvýhodněji mezi 1 a 3 % hmot., vztaženo na polyisokyanát, zatímco organická sloučenina odvozená od kovu ze skupiny IVB je výhodně přítomná v množství pohybujícím se mezi 0,2 a 4 %, nej výhodně ji mezi 0,2 a 2 % hmot., vztaženo na polyisokyanát, a kompatibilizující činidlo je výhodně^ přítomné v množství pohybujícím se mezi 1 a 4 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.

Ke stabilizaci emulze lze přidávat běžná povrchově aktivní činidla, jako jsou silikony, v množství pohybujícím se mezi 0,1 a 1,5 %, výhodně mezi 0,25 a 0,75 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.

Mezi příklady běžných činidel pro uvolnění z formy patří polysiloxany, nasycené nebo nenasycené mastné kyseliny (jako je kyselina olejová) nebo amidy mastných kyselin či estery mastných kyselin a polyolefinové vosky. Výhodné jsou polysiloxany a polyolefinové vosky.

Výhodnými polysiloxany pro použití jako další činidla pro uvolnění z formy podle vynálezu jsou polysiloxany obsahující od zhruba 0,5 do 20 mol% jednotek obecného vzorce R_aR''_bSiO_[4.(_a+b)]_/2 a od zhruba 8 0 do 99,5 mol% jednotek obecného vzorce R_cSiO₍₄._c)/2, kde R představuje organický zbytek reaktivní s isokyanáty, a má průměrnou hodnotu od zhruba 1 do zhruba 3, symboly R' a R znamenají organické zbytky nereaktivní s isokyanáty, b má průměrnou hodnotu zhruba 0 až zhruba 2, součet a + b má hodnotu zhruba 1 až zhruba 3, a c má průměrnou hodnotu od zhruba 1 do zhruba 3 a výhodně 1 až 1,5; přičemž poměr celkové molekulové hmotnosti polysiloxanu • ·

- 11 k celkovému počtu funkčních skupin reaktivních s isokyanáty v molekule polysiloxanu (ekvivalentní hmotnost) se pohybuje od 100 do 3500 a výhodně od 500 do 2500; součet molekulových hmotností všech organických zbytků R reaktivních s isokyanáty nepřekračuje 40 % celkové molekulové hmotnosti polysiloxanu; součet molekulových hmotností všech zbytků R' a R nereaktivních s isokyanáty dohromady nepřekračuje 40 % celkové molekulové hmotnosti polysiloxanu; součet molekulových hmotností všech organických zbytků R, R' a R v molekule dohromady nepřekračuje 60 % celkové molekulové hmotnosti polysiloxanu; polysiloxan obsahuje průměrně alespoň dvě funkční skupiny reaktivní s isokyanáty na molekulu; alespoň dvě funkční skupiny reaktivní s isokyanáty v každé molekule jsou umístěny na různých organických zbytcích R, navázaných nezávisle na různé atomy křemíku v polysiloxanu; funkční skupiny R reaktivní s isokyanáty jsou vybrány ze souboru zahrnujícího zbytky alkoholů, karboxylových kyselin, fenolů, thiolů, primárních nebo sekundárních aminů, které neobsahují kyslík a ve kterých je nejvýše jeden atom dusíku přímo navázán na, konjugován s nebo inkorporován v aromatickém jádře, a sekundární alifatické aminy, ve kterých alespoň jedním z atomů uhlíku alkylových skupin, navázaných přímo na atom dusíku, není primární atom uhlíku; molekulová hmotnost polysiloxanu je mezi 1000 a 30000, výhodně činí 2000 až 15000 a nejvýhodněji 4000 až 8000; a přičemž tyto polysiloxany jsou v podstatě nerozpustné v kapalném polyisokyanátu.

V těchto polysiloxanech mohou být organické zbytky R, zahrnující hydroxyskupiny, merkaptoskupiny nebo aminoskupiny, navázány na atom křemíku přímo atomem uhlíku, nebo přes atom kyslíku, dusíku nebo síry. Výhodnými zbytky R jsou zbytky obecného vzorce HO-R -, H₂N-R'-, HNR'''₂, a HS-R'^-, kde R' představuje dvouvaznou spojovací skupinu obsahující uhlík a vodík; uhlík, vodík a kyslík; uhlík, vodík a síru; uhlík, vodík a dusík; nebo uhlík, vodík, kyslík a dusík. Mezi konkrétní příklady zbytků R ' patří methylenová, • 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

999 9 9999 9 999

9999999 9 99 9999 9

9 9 9 9 4 · · ·

9 9 99 999 9 9 9 9

- 12 ethylenová, propylenová, hexamethylenová či dekamethylenová skupina, dále skupina -CH₂CH(CH₃) CH₂-, fenylenová skupina, butylfenylenová skupina, naftylenová skupina, a skupiny -CH₂CH₂SCH₂CH₂-, -CH₂CH₂OCH₂-, a -CH₂CH₂-CH₂-O- (CH₂-CHR'O) _n-, kde n má hodnotu 0 až 5 a R má výše uvedený význam nebo znamená atom vodíku. Výhodnou skupinou R je skupina -CH₂CH₂CH₂O (CH₂CH (CH₃) O) _nH, kde n má hodnotu 1 až 5. Spojovací skupina R' výhodně obsahuje kromě atomů vodíku od 3 do 10 atomů. Může být přítomno od 1 do 3 3 funkčních zbytků R, výhodně 3 až 10, a od 1 do 3 navázáno na atom křemíku.

Jak je uvedeno výše, může být zbytkem R' libovolný^ uhlovodíkový zbytek nebo substituovaný organický zbytek. Mezi ilustrativní zbytky R patří alkylové zbytky, jako je methylová, ethylová, propylová, butylová, amylová, hexylová, oktylová, decylová, dodecylová, oktadecylová a myricylová skupina; alkenylové zbytky, jako je vinylová, allylová a hexenylová skupina; cykloalkylové zbytky, jako je cyklobutylová a cyklohexylová skupina; arylové zbytky, jako je fenylová, xenylová a naftylová skupina; aralkylové zbytky, jakoje benzylová a 2-fenylethylová skupina; alkylarylové zbytky, jako je tolylová, xylylová a mesitylová skupina; odpovídající halogenované uhlovodíkové zbytky, jako je 3-chlorpropylová, 4-brombutylová, 3,3,3-trifluorpropylová, chlorcyklohexylová, bromfenylová, chlorfenylová, a,a,a-trifluortolylována dichlorxenylová skupina; odpovídající kyanoskupinu obsahující uhlovodíkové zbytky, jako je 3-kyanethylová, 3-kyanpropylová a kyanfenylová skupina; odpovídající uhlovodíkové zbytky, jako etherové a esterové uhlovodíkové zbytky, jako jsou skupiny - (CH₂) ₃OC₂H_S, -(CH₂)₃OCH₃, - (CH₂) ₃COOC₂H₅ a - (CH₂) ₃COOCH₃, odpovídající thioetherové a thioesterové uhlovodíkové zbytky, jako jsou skupiny -(CH₂)₃SC₂H₅ a - (CH₂) ₃COSCH_3z a nitroskupinu obsahující uhlovodíkové zbytky, jako je nitrofenylová a 3-nitropropylová skupina.

• ·

Výhodně je zbytkem R' organický zbytek obsahující od 1 do 10 atomů. Podle nejvýhodnějšího provedení vynálezu představuje alespoň 90 % všech zbytků R' methylové skupiny. Na atom křemíku může být navázáno v průměru od 0 do 2 zbytků R', to znamená že b má ve výše uvedeném vzorci průměrnou hodnotu od 0 do 2.

Zbytkem R v siloxanech vhodných podle vynálezu může být rovněž uhlovodíkový nebo substituovaný uhlovodíkový zbytek. Ilustrativní příklady uvedené výše v definici zbytku R' platí rovněž pro zbytek R. Podobně výhodné významy zbytku R' platí rovněž pro zbytek R. Na atom křemíku může být přítomno v průměru od 0 do 3 zbytků R, to znamená že c má ve výše uvedeném vzorci průměrnou hodnotu od 1 do 3.

Nejvýhodněji představují všechny zbytky R, R' a R organické zbytky navázané na atom křemíku pomocí vazeb uhlík-křemík, uhlík-kyslík-křemík nebo uhlík-síra-křemík.

Polysiloxany mohou být buď pevné nebo kapalné a musí být v podstatě nerozpustné v kapalných isokyanátech. Při použití pevných funkčních siloxanů je nutné siloxan rozpustit, dispergovat nebo suspendovat v jednom nebo několika silikonových povrchově aktivních činidlech. Je tudíž výhodné používat funkční siloxan v kapalné formě. Ačkoli viskozita kapalného siloxanů se může pohybovat v širokém rozmezí, od 10'⁵ do 10'¹ nů.s'¹, obecně je výhodné, pokud je viskozita v rozmezí od 5xl0'⁵ do 10'³ nf.s'¹. Molekulová hmotnost siloxanů se může pohybovat od 1000 do 30000, výhodně od 2000 do 15000 a nejvýhodněji od 4000 do 8000.

Mezi komerčně dostupné polysiloxany vhodné pro použití v pojivových kompozicích podle vynálezu patří DC 1248 od firmy Dow Corning a Tego 412T od firmy Goldschmidt.

Výhodnými siloxany jsou níže uvedené sloučeniny, ve kterých hodnota uvedená jako (a) je ekvivalentní hmotnost, hodnota uvedená jako (b) je součet molekulových hmotností • · · reaktivních zbytků R vyjádřený v procentech molekulové hmotnosti celé sloučeniny, a hodnota uvedená jako (c) je součet molekulových hmotností zbytků R'a R nereaktivních s isokyanáty, vyjádřený v procentech molekulové hmotnosti celé sloučeniny:

polysiloxanem I je polysiloxan-polyetherový kopolymer s hydroxylovými funkčními skupinami přibližného vzorce: (CH₃) ₂SiO [Si (CH₃) ₂0] ₆₆ [Si (CH₃) (C₃H_sO (ch₂ch (ch₃) O) ₃,_sh) o] ₃Si (ch₃) ₃ s molekulovou hmotností zhruba 6000, hydroxylovou ekvivalentní hmotností (a) 2000, s hodnotou (b) 11 %, hodnotou (c) 35 % a viskozitou l,6xl0'⁴ nf.s'¹;

polysiloxanem II je thioetherový kopolymer s hydroxylovými funkčními skupinami přibližného vzorce: [HOCH₂CH₂SCH₂ (CH₃) ₂SÍO] [Si (CH₃) ₂O] ₇₀ [Si (CH₃) ₂CH₂CH₂SCH₂CH₂OH] s hydroxylovou ekvivalentní hmotností (a) 2750, molekulovou hmotností 5500, s hodnotou (b) 4,3 %, hodnotou (c) 39 % a viskozitou zhruba 5,5xl0‘^s mUs'¹;

polysiloxan III má přibližný vzorec:

(CH₃) ₃SÍO [Si (CH₃) ₂O] ₁₃₄ [Si (CH₃) (C₃H_sOC₂H₃ (OH) CH₂OH) 0] _lsSi (CH₃) ₃, molekulovou hmotnost 13136, ekvivalentní hmotnost (a)411, hodnotu (b) 16 % a hodnotu (c) 33 %;

polysiloxan IV má přibližný vzorec:

(CH₃) ₃SiO [Si (CH₃) ₂O] ₆₃ [Si (CH₃) (C₃H_sOC₂H₃ (OH) CH₂OH) 0] ₇Si (CH₃) ₃, molekulovou hmotnost 6154, ekvivalentní hmotnost (a)440, hodnotu (b) 15 % a hodnotu (c) 34 %;

polysiloxan V má přibližný vzorec:

(CH₃) ₃SiO [Si (CH₃) ₂O] _S5 [Si (CH₃) (C₃H₆OC₂H₃ (OH) CH₂OH) O] ₅Si (CH₃) ₃, molekulovou hmotnost 5918, ekvivalentní hmotnost (a)592, hodnotu (b) 11 % a hodnotu (c) 34 %;

polysiloxan VI má přibližný vzorec:

(CH₃) ₃SiO [Si (CH₃) ₂O] _5S [Si (CH₃) (C₃H₆OC₂H₃ (OH) CH₂OH) O] ₁₄SÍ (CH₃) ₃, molekulovou hmotnost 6980, ekvivalentní hmotnost (a) 249, hodnotu (b) 26 % a hodnotu (c) 28 %;

9

99

999 99

999 ·· ···· • ·· • ·· · · • ·· • ·· ····· ·· 99

9 99

999

9 99

99

9999

VII má polysiloxan VII má přibližný (CH₃) CH (OH) CH₂OC₃H₆SÍ (CH₃) ₂0 [Si (CH₃) ₂0] _a9Si (CH₃) ₂C₃H₆OC₂H₄molekulovou hmotnost 6962, hodnotu (b) 3,4 % a hodnotu ekvivalentní hmotnost vzorec:

(OH)CH₃, (a) 3481, (c) 39 %;

polysiloxan VIII (CH₃) ₃SiO [Si (CH₃) ₂O] _S6Si [ (CH₃) Si (C₄H₈-PH-NH (C₃H₇) O] ₃Si (CH₃) ₃, kde PH znamená fenylen, molekulovou hmotnost 5782, ekvivalentní hmotnost (a) 1927, hodnotu (b) 9,9 % a hodnotu (c) 37 %;

má přibližný vzorec:

polysiloxan IX má přibližný vzorec: (CH₃)₃SiO[Si (CH₃) ₂0] _5S [HOCH₂CHOHCHOHCH (CH₂OH) CH (CH₂OH) Si (CH₃) O] ₁₄S i ( ch₃ ) 3, (a) 108, molekulovou hmotnost 7550, ekvivalentní hmotnost hodnotu (b) 33 % a hodnotu (c) 26 %;

má polysiloxan (CH₃) ₃sio [Si (CH₃) ₂0] _S1 [ molekulovou hmotnost hodnotu (b) 19 % a hodnotu (c) 32 % přibližný

Vzhledem k relativně omezené stabilitě polysiloxanů v polyisokyanátech, měly by být složky míšeny po dávkách bezprostředně před aplikací na lignocelulosové materiály. Výhodně se tyto kompozice připraví dodáváním polyisokyanátu obsahujícího kompatibilizující činidlo a organickou sloučeninu odvozenou od kovu ze skupiny IVB na straně jedné a polysiloxanů na straně druhé jako oddělených složek a jejich smícháním bezprostředně před materiál.

aplikací na lignocelulosový funkcionalizované funkcionalizované volné hydroxylové, oxidovaných polyolefinů.

činidly pro uvolnění polyolefinové vosky, vosky, přičemž z formy zejména termín

Dalšími výhodnými běžnými pro použití podle vynálezu jsou polyolefinové označuje polyolefiny obsahující například karboxylové nebo esterové skupiny, včetně

Výhodným polyolefinem je polyethy- 16 len. Výhodně se používají oxidované homopolymery polyethylenu nebo kopolymery ethylenu a vinylacetátu a zmýdelněné α,β-nenasycené karboxylové kyseliny, jako například na bázi akrylové kyseliny. Výhodně polyethylenový vosk vykazuje teplotu tání v rozmezí 80 až 100° C, viskozitu v rozmezí 2,5xl0'⁵ až 5,0xl0'⁵ m².s'^x při teplotě 140° C, tvrdost podle ASTM D5 v rozmezí 80 až 98 dmm, a nízkou krystalinitu. Číselná průměrná molekulová hmotnost polyethylenu se výhodně pohybuje v rozmezí 500 až 4000. Zejména výhodným polyethylenovým voskem je A-C 6702, od firmy Allied Signál.

Při použití funkcionalizovaných polyolefinových vosků > lze tyto vosky předreagovat s některými sloučeninami kovů ze skupiny IVB podle vynálezu, zejména s cheláty titanu.

Tato předreakce se provádí následujícím způsobem. Funkcionalizovaný polyolefinový vosk se roztaví při teplotě zhruba 90° C a při této teplotě se podrobí reakci s organickou sloučeninou odvozenou od kovu ze skupiny IVB. K této reakční směsi se přidá kompatibilizující činidlo (ve formě sloučeniny obecného vzorce II) a poté se směs ochladí na teplotu místnosti. Vytvořeným produktem je pastovitá kapalina, kterou lze snadno vmíchat do polyisokyanátu. Takto vytvořená polyisokyanátová kompozice je při teplotě místnosti stabilní disperzí a obsahuje polyolefinový vosk v množství mezi 0,1 a 10 %, výhodně mezi 0,5 a 6 %, nejvýhodněji mezi 1 a 4 % hmot., vztaženo na polyisokyanát. Organická sloučenina odvozená od kovu ze skupiny IVB je výhodně přítomná v množství pohybujícím se mezi 0,2 a 3 %, nejvýhodněji mezi 0,2 a 1,5 % hmot., vztaženo na polyisokyanát, a kompatibilizující činidlo je výhodně přítomné v množství pohybujícím se mezi 1 a 4 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.

V případě nefunkcionalizovaných polyolefinových vosků lze tyto vosky přidávat k lignocelulosovému materiálu separátně ve formě vodné emulze, která vykazuje obsah pevných látek mezi 5 a 40 % hmot., výhodně mezi 5 a 20 % hmot., * ♦

4 4 4

444444

4 4

4 •4 4444 • Φ·

44 4 4

4·

Φ ΦΦ

44444 ·· 44

Φ · · Φ

4 4«

Φ *44 4 Φ

Φ Φ 4

Φ4 44 nejvýhodněji mezi 5 a 15 % hmot. Množství emulze polyolefinových vosků používané ve způsobu podle vynálezu je mezi 0,5 a 30 % hmot., vztaženo na polyisokyanátovou kompozici obsahující sloučeniku kovu ze skupiny IVB a kompatibilizující činidlo.

Polyisokyanátové kompozice podle vynálezu jsou extrémně účinné při minimalizaci nežádoucí adheze (nalepování) na podložní plechy, lisovací desky a další povrchy, se kterými může zpracovávaný lignocelulosový materiál přijít do styku. Jejich vlastnosti z hlediska uvolňování z formy jsou lepší ve srovnání s polyisokyanátovými kompozicemi známými z _Λdosavadního stavu techniky, stejně jako vlastnosti získaných desek, zejména po stárnutí působením vlhkosti.

Polyisokyanátem pro použití v kompozici podle vynálezu může být libovolný ' organický polyisokyanát nebo směs organických polyisokyanátů, pokud tyto sloučeniny obsahují alespoň 2 isokyanátové skupiny. Mezi organické polyisokyanáty patří diisokyanáty, zejména aromatické diisokyanáty, a isokyanáty s vyšší funkčností.

Mezi použít v isokyanáty, isokyanáty, příklady organických polyisokyanátů, kompozicích j ako j e jako je mpodle vynálezu patří hexamethylen-diisokyanát; a p-fenylen-diisokyanát, které lze alifatické aromatické tolylen-2,4a -2,6-diisokyanát, difenylmethan-4,4'-diisokyanát, chlorfe nylen-2,4-diisokyanát, naftylen-1,5-diisokyanát, difenylen-4,4'-diisokyanát, 4,4'-diisokyanát-3,3'-dimethyldifenyl, 3-methyldifenylmethan-4,4'-diisokyanát a difenylether-diisokyanát; a cykloalifatické diisokyanáty, jako je cyklohexan-2,4- a -2,3-diisokyanát, l-methylcyklohexyl-2,4- a -2,62,4,4 -triisokyanatodifenylether.

Použít lze rovněž modifikované polyisokyanáty obsahují-diisokyanát a jejich směsi a bis(isokyanatocyklohexyl)methan a triisokyanáty, jako je 2,4,6-triisokyanatotoluen a • · • · • · · · • · · · · ···· · ··· • · ···· · · · · · ··· · · ··· · · · ··· ·· · ····· · · · ·

- 18 cí isokyanurátová, karbodiimidová nebo uretoniminová seskupení. Dále lze použít blokované polyisokyanáty, jako produkt reakce fenolu nebo oximu a polyisokyanátu, jejichž odblokující teplota je nižší než teplota užívaná při použití polyisokyanátové kompozice.

Organickým polyisokyanátem může být rovněž prepolymer zakončený isokyanátovou skupinou, připravený reakcí nadbytku diisokyanátu nebo polyisokyanátu s vyšší funkčností s polyolem.

Použít lze rovněž ve vodě emulgovatelné polyisokyanáty, jako jsou látky popsáno v britském patentu č. 1444933, ν'¹ evropské patentové přihlášce zveřejněné pod číslem 516361 a v patentové přihlášce PCT zveřejněné pod číslem 91/03082.

Použít lze i směsi isokyanátů, například směs isomerů tolylen-diisokyanátů, jako jsou komerčně dostupné směsi jejich 2,4- a 2,6-isomerů, a rovněž směs di- a vyšších polyisokyanátu připravená fosgenací anilin/formaldehydových kondenzátů.

Takové směsi jsou v oboru dobře známé a patří mezi ně surové produkty fosgenace obsahující polyfenyl-polyisokyanáty, včetně diisokyanátu, triisokyanátů a vyšších polyisokyanátu, s methylenovými můstky, spolu s jakýmikoli vedlejšími produkty fosgenace.

Výhodnými isokyanáty pro použití podle vynálezu jsou látky, ve kterých je isokyanátem aromatický diisokyanát nebo polyisokyanát s vyšší funkčností, jako je čistý difenylmethan-diisokyanát, nebo směs polyfenyl-polyisokyanátú, obsahující diisokyanáty, triisokyanáty a polyisokyanáty s vyšší funkčností, s methylenovými můstky.

Polyfenyl-polyisokyanáty s methylenovými můstky jsou v oboru dobře známé. Připraví se fosgenací odpovídajících směsí polyaminů získaných kondenzací anilinu a formaldehydu. Pro • · • · • · jednoduchost jsou polymerní směsi polyfenyl-polyisokyanátů, obsahující diisokyanáty, triisokyanáty a polyisokyanáty s vyšší funkčností, s methylenovými můstky, zde dále označované jako polymerní MDI.

Polyisokyanát je při teplotě místnosti výhodně kapalný.

Pro další zlepšení stability polyisokyanátové kompozice podle vynálezu při skladování lze k této kompozici přidat inertní ředidlo. Mezi vhodná ředidla patří plastifikátory typu uvedeného v práci Taschenbuch der Kunststoff-Additive, editoři R. Gachter a H. Muller, Carl Hanser Verlag Múnchen, třetí vydání, 1989. Výhodnými ředidly jsou ftaláty, alifatické karboxyláty, estery mastných kyselin, lněný olej a sojový olej. Zejména výhodným ředidlem je Priolube 1403, dostupný od firmy Unichema, chemicky methyloleát. Tato ředidla se přidávají v množstvích od 1 do 40 hmotnostních dílů na 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu a výhodně v množstvích od 1 do 15 hmotnostních dílů na 10 0 hmotnostních dílů polyisokyanátu.

Kompozice může dále obsahovat běžná aditiva, jako jsou činidla snižující hořlavost, činidla konzervující lignocelulosu, fungicidy, vosky, klížidla, plnidla, povrchově aktivní činidla, thixotropní činidla a jiná pojivá, jako adhezivní pryskyřice na bázi formaldehydových kondenzátů a lignin (popřípadě v kombinaci s rozpouštědlem ligninu, jako je popsáno v patentové přihlášce PCT č. EP96/00924).

Zejména výhodným aditivem pro použití v polyisokyanátové kompozici podle vynálezu je kondenzační činidlo (coupling agent), jako je organofunkční silan (například Dynasylan AMEO, od firmy Huels). Přidání takového kondenzačního činidla k polyisokyanátové kompozici vede ke zlepšení vlastností desky. Kondenzační činidla na bázi organofunkčního silanu se používají v množstvích pohybujících se od 0,01 do 3 %, výhodně od 0,1 do 2 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.

• · • · • · 0 0 0 0 000 • 0 0 0*000 00 00

- 20 Polyisokyanátovou kompozici podle vynálezu lze připravit pouhým smícháním složek při teplotě místnosti.

Vynález se rovněž týká způsobu přípravy lignocelulosových výrobků uvedením lignocelulosových částí do styku s polyisokyanátovou kompozicí podle vynálezu a slisováním této kombinace.

Vynález tudíž popisuje rovněž způsob pojení lignocelulosového materiálu, při kterém se:

a) tento lignocelulosový materiál uvede do styku s polyisokyanátovou kompozicí podle vynálezu, a

b) následně se uvedený materiál nechá pojit.

Lignocelulosové výrobky se připraví uvdením lignocelulosových částí do styku s polyisokyanátovou kompozicí, jako pomocí míchání, nastříkání nebo/a nanesení této kompozice na lignocelulosové části a slisováním této kombinace polyisokyanátové kompozice a lignocelulosových částí, výhodně pomocí lisování za horka, obvykle při teplotě 150° C až 250° C a měrném tlaku 2 až 6 MPa. Takové způsoby pojení jsou v oboru běžně známé.

Při výrobě třískových desek lze lignocelulosový materiál a polyisokyanátovou kompozici účelně smíchat nastříkáním polyisokyanátové kompozice podle vynálezu na lignocelulosový materiál, za jeho míchání.

Lignocelulosový materiál se po zpracování polyisokyanátovou kompozicí umístí na podložní plechy z hliníku nebo oceli, které slouží k podání do lisu, kde se materiál v požadované míře slisuje, obvykle při teplotě mezi 150° C a 250° C. Na počátku výroby může být vhodné, ale nikoli zásadní, ošetřit desky lisu postříkáním jejich povrchů externím činidlem pro uvolnění z formy, jako jsou výše popsané polysiloxany, nebo zvýšit u první lisované dávky dobu cyklu. Takto předem ošetřený lis lze poté mnohokrát použít ve

- 21 způsobu podle vynálezu, aniž by bylo nutné další ošetření.

Ačkoli je tento způsob vhodný zejména pro výrobu třískových desek, které jsou známé jako desky s orientovanými vlákny, a bude používán ve velké míře právě pro tuto výrobu, nesmí být tento způsob v tomto ohledu považován za omezený a lze jej použít rovněž při výrobě dřevovláknitých desek se střední hustotou, dřevodrřových desek a překližky.

Tak může použitý lignocelulosový materiál zahrnovat dřevěná vlákna, dřevěné třísky, dřevovinu, hobliny, dýhy, dřevitou vlnu, korek, kůru, piliny a podobné odpadní produkty dřevozpracujícího průmyslu, jakož i jiné materiály na'' lignocelulosové bázi, jako je papír, bagasse, sláma, len, sisal, konopí, sítina, rákos, rýžové pluchy, plevy, tráva, skořápky ořechů a podobně. Kromě toho mohou ' být s lignocelulosovými materiály smíchány jiné částicové nebo vláknité materiály, jako je rozmělněný pěnový odpad (například rozmělněný pěnový odpad na polyurethanové bázi), minerální plniva, skleněná vlákna, slída, kaučuk, textilní odpad, jako jsou umělá vlákna, a tkaniny.

Při aplikaci polyisokyanátové kompozice na lignocelulosový materiál se bude hmotnostní poměr polyisokyanátu k lignocelulosovému materiálu měnit v závislosti na sypné hmotnosti použitého lignocelulosoveho materiálu. Polyisokyanátové kompozice lze tudíž aplikovat v takových množstvích, aby se dosáhlo hmotnostního poměru polyisokyanátu k lignocelulosovšmu materiálu v rozmezí 0,1 : 99,9 až 20 : 80, a výhodné v rozmezí 0,5 : 99,5

Pokud je to žádoucí, kyanátovou kompozicí použít adhezivní pryskyřice na bázi az 10 : 90.

lze v kombinaci s polyisoj iná běžná pojivá, jako jsou formaldehydových kondenzátů.

Podrobnější popisy způsobů výroby třískových desek a podobných produktů na bázi lignocelulosoveho materiálu jsou dostupné v dosavadním stavu techniky. Běžně používané postupy

a zařízení lze upravit pro použití s polyisokyanátovými kompozicemi podle vynálezu.

Desky a tvarované produkty připravené za použití polyisokyanátových kompozic podle vynálezu vykazují výborné mechanické vlastnosti a lze je použít v libovolné z aplikací, kde se takové výrobky běžně používají.

Vynález ilustrují následující příklady, které však jeho rozsah v žádném směru neomezují. Označení SUPRASEC je ochrannou známkou Imperiál Chemical Industries.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Připraví se kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC 1042, od firmy Imperiál Chemical Industries) a 1 hmotnostní díl ethoxyisopropoxy-titanium-bisacetylacetonátu (Ti-aca 105 od firmy Hůls).

Tato kompozice se použije k pojení vláken z měkkého dřeva za použití 6 % pojivá, vztaženo na suché dřevo.

Velikost desky: 180 x 180 x 6 mm.

Hustota desky: 700 kg/m³.

Teplota lisovacích desek: 200° C.

Doba tvrzení: 15 s/mm. Obsah vlhkosti: ± 12 %.

Dosáhne se bezvadného uvolnění z formy, bez jakéhokoli předchozího ošetření nebo potahování lisovacích desek.

Příklad 2

28,4 g (0,1 mol) titanium-tetraisopropoxidu a 56,4 g (0,2 mol) kyseliny olejové se mechanicky míchá ve skleněné nádobě v atmosféře dusíku při teplotě místnosti. Následně se • · · ······ · · «· • · · · · · · · ·· · »·· · · · · · *··· • v ···· · · · · · ··· ·· • · · ·· · · · · • · · ·«··« · ♦ · · reakční směs zahřeje na teplotu 120° C a při této teplotě se v průběhu 1 hodiny pomalu oddestiluje zhruba 11 ml isopropanolu (výtěžek 92 %) . Po oddestilování isopropanolu se tmavě červený kapalný reakční produkt nechá vychladnout a skladuje se až do doby použití při teplotě místnosti pod dusíkem.

Připraví se kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC 1042, od firmy Imperiál Chemical Industries) a 3 hmotnostní díly diisopropoxy- titanium-dioleátu získaného výše uvedeným způsobem.

Tato kompozice se použije k pojení vláken z měkkého dřeva za použití 6 % pojivá, vztaženo na suché dřevo, za' stejných podmínek jako jsou uvedeny v příkladu 1.

Příklad 3

Připraví se kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries) , 3 hmotnostní díly ethoxyisopropoxy-titanium-bisacetylacetonátu (Ti-aca 105 od firmy Hůls), 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu a 3 hmotnostní díly methyloleátu. Stabilita této kompozice při skladování je lepší než v případě kompozic z příkladů 1 a 2.

Tato kompozice se použije k pojení vláken z měkkého dřeva v množství 9 %, vztaženo na suché dřevo. Vyrobí se desky o rozměrech 12 x 450 x 450 mm a hustotě 720 kg/m³, jejichž vnější vrstvy jsou pojeny výše uvedenou kompozicí a jejichž vnitřní vrstva je pojena polyisokyanátovou kompozicí (SUPRASEC 1042) obsahující voskovou emulzi (SPG 60 od firmy Condea Chemie), v množství 6 %, vztaženo na suché dřevo.

Poměr vnější/vnitřní/vnější vrstva: 20/60/20.

Obsah vlhkosti ve vnějších vrstvách: 14 %.

• · » «···«· · φ φφ φφφ ··· φφφ φ φ φ · φ · φφφφ φ φφφ φ φ φ φ φ φ φ φ · · · φφφφ · φφφ φφ φ φφφ • Φ · φφφφφ φ · φφ

- 24 Obsah vlhkosti ve vnitřní vrstvě: 9 %.

Teplota lisovacích desek: 170° C.

Již v případě první desky, stejně jako v případě desek následujících, se dosáhne bezvadného uvolnění z formy, přičemž uvolňování zůstává stálé. a neměnné po 20 po sobě jdoucích opakování. Po pokusu nebylo viditelné žádné poškození dřeva (pokrytí lisovacích desek částečkami dřeva).

Příklady 4-6

Připraví se kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy'' Imperiál Chemical Industries) , 0,5 hmotnostního dílu ethoxyisopropoxy-titanium-bisacetylacetonátu (Ti-aca 105 od firmy Hůls), 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu, 10 hmotnostních dílů methyloleátu a 11 hmotnostních dílů stearátu zinečnatého (Zincstearate N od firmy Bouqúillon) (příklad 4) . Viskozita této kompozice po 15 dnech skladování při teplotě 30° C činí 0,820 Pa.s.

Jako srovnání se připraví kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries), 0,3 hmotnostních dílů bismaleátu cínu (Stanclere Chemicals), 3 hmotnostní díly hmotnostních dílů methyloleátu a

T-57 od firmy Acros cetylacetoacetátu, 10 11 hmotnostních dílů stearátu zinečnatého (příklad 5) a kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC

DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries), 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu, 10 hmotnostních dílů methyloleátu a hmotnostních dílů stearátu zinečnatého (Zincstearate N od firmy Bouquillon) (příklad 6) . Viskozita těchto kompozic po 15 dnech skladování při teplotě 30° C činí 0,760 Pa. s respektive 0,500 Pa.s.

Za použití těchto kompozic se připraví desky stejným • · » «*···· «· 9 9 ♦ 9 · · * · · · ·· ♦ · 9 « · · ··· ·· 99

V 9*»··«· 9 · · 9 9 9 ·9

9 9 99 >999

9» ♦ 99 99999 99

- 25 způsobem jako je popsán výše v příkladu 3.

Po dobu dvaceti po sobě jdoucích opakování se kontroluje uvolňování z lisovacích desek, které se vyhodnocuje pomocí následující stupnice: 0 = úplné nalepení (desku nelze oddělit bez jejího zničení); 1 = nalepení s poškozením dřeva (wood failure) více než 50 %; 2 = nalepení s poškozením dřeva méně než 50 % ale více než 25 %; 3 = nalepení s poškozením dřeva méně než 25 % ale více než 5 %; 4 = nalepení s poškozením dřeva méně než 5 % (pro oddělení desky je nutné působení malé síly); 4,5 = nalepení bez poškození dřeva (pro oddělení desky není třeba žádné úsilí); > a 5 = bezvadné uvolnění (deska se uvolní samovolně).

Měří se následující vlastnosti desek: vnitřní pevnost spojení (podle standardů EN 319 a EN 1087) pro klasifikaci V20 a VI00 jako ve standardu DIN 68 763, a bobtnání po 24 hodinách (podle standardu EN 317).

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1. Čísla ve druhém sloupci (uvolnění) znamenají rozmezí hodnot pozorované během 20 opakování. Čísla ve třetím sloupci (poškození dřeva) označují kumulativní pokrytí poškozeným dřevem pozorované po 20 lisovacích cyklech.

Tabulka 1

příklad č.	uvolnění	poškození dřeva (%)	V20 IB (kPa)	V100 IB (kPa)	bobtnání (%)
4	5	0	1050	133	12
5	5/4	30	696	62	23
6	5/2,5	50	864	163	12

Z těchto výsledků vyplývá, že použití kompozic podle vynálezu (příklad 4) má za následek zlepšení uvolnění a zlepšené vlastnosti získaných desek z hlediska pevnosti za sucha, ve srovnání s kompozicemi známými z dosavadního stavu techniky (příklady 5 a 6).

Příklady 7-10

28,4 g (0,1 mol) titanium-tetraisopropoxidu a 130,7 g 50% (hmotnost/hmotnost) roztoku cetylacetoacetátu v methyloleátu se mechanicky míchá ve skleněné nádobě v atmosféře dusíku při teplotě místnosti. Následně se reakční směs zahřeje na teplotu 12 0° C a v průběhu 1,5 hodiny se pomalu oddestiluje zhruba 10 ml isopropanolu (výtěžek 85 %) . Po odstranění isopropanolu se tmavě zbarvená reakční směs nechá vychladnout a skladuje se až do doby použití při teplotě místnosti pod dusíkem. Výsledným produktem je 69% (hmotnost/hmotnost) roztok chelátu titanu v methyloleátu.

Připraví se kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries), 3 hmotnostní díly ethoxyisopropoxy-titanium-bisacetylacetonátu (Ti-aca 105 od firmy Hůls), 1,3 hmotnostních dílů benzylchloridu a 10 hmotnostních dílů methyloleátu (příklad 7).

Podobně se připraví kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries), 3 hmotnostní díly ethoxyisopropoxy-titanium-bisacetylacetonátu (Ti-aca 105) , 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu a 10 hmotnostních dílů methyloleátu (příklad 8), kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries), 6,5 hmotnostních dílů diisopropoxy-titanium-bis(cetylacetoacetátu) získaného jak je popsáno výše, 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu a 10 hmotnostních dílů methyloleátu (příklad 9) a kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries), 5,8 hmotnostních dílů diisopropoxy-titanium-dioleátu, 3

9··9 ·«99

9 9 9 9 9 9 9 99

999 9 9 9 99 9999

9999999 9 99 99999

9 9 9 9 9 9 99 ♦ 99 999 9999 hmotnostní díly cetylacetoacetátu a 10 hmotnostních dílů methyloleátu (příklad 10).

Stabilita těchto kompozic se stanoví měřením viskozity při teplotě 25° C (v mPa.s) po zhotovení a po skladování při teplotě 30° C po dobu 4 dnů, 8 dnů, 16 dnů a 30 dnů.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

příklad	počáteční viskozita	viskozita po 4 dnech	viskozita po 8 dnech	viskozita po 16 dnech	viskozita po 30 dnech
7	740	1850	2380	3300
8	349	2500	3500
9	152	340	-	633	1180
10	173	416	-	4544

Tyto výsledky svědčí o tom, že stabilita kompozice je silně ovlivněna povahou chelatačního činidla použitého k přípravě chelátů titanu a povahou stabilizujícího činidla.

Příklady 11-13

Připraví se kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátú (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries), 1 hmotnostní díl ethoxyisopropoxy-titanium-bisacetylacetonátu (Ti-aca 105), 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu, 3 hmotnostní díly methyloleátu a 2 hmotnostní díly polysiloxanu Tego 412T (od firmy Goldschmidt) (příklad 11).

Podobně se připraví kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátú (polymerního MDI, SUPRASEC

DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries) a 4 hmotnostní ···· díly polysiloxanu Tego 412T (příklad 12) a kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu SUPRASEC DNR a 1 hmotnostní díl Ti-aca 105 (příklad 13).

Všechny tyto kompozice se použijí k pojení vláken z měkkého dřeva za použití 9 % pojivá, vztaženo na suché dřevo. Vyrobí se desky o rozměrech 12 x 450 x 450 mm a hustotě 720 kg/m³, jejichž vnější vrstvy jsou pojeny výše uvedenými kompozicemi a jejichž vnitřní vrstva je pojena polyisokyanátovou kompozicí (SUPRASEC 1042 od firmy Imperiál Chemical Industries) obsahující voskovou emulzi (SPG 60 od firmy Condea Chemie), v množství 6 %, vztaženo na suché., dřevo.

Poměr vnější/vnitřní/vnější vrstva: 20/60/20. Obsah vlhkosti ve vnějších vrstvách: 14 %.

Obsah vlhkosti ve vnitřní vrstvě: 9 %. Teplota lisovacích desek: 170° C.

Po dobu dvaceti po sobě jdoucích opakování se kontroluje uvolňování z lisovacích desek, které se vyhodnocuje pomocí následující stupnice: 0 = úplné nalepení (desku nelze oddělit bez jejího zničení); 1 = nalepení s poškozením dřeva (wood failure) více než 50 %; 2 = nalepení s poškozením dřeva méně než 50 % ale více než 25 %; 3 = nalepení s poškozením dřeva méně než 25 % ale více než 5 %; 4 = nalepení s poškozením dřeva méně než 5 % (pro oddělení desky je nutné působení malé síly); 4,5 = nalepení bez poškození dřeva (pro oddělení desky není třeba žádné úsilí); a 5 = bezvadné uvolnění (deska se uvolní samovolně).

Měří se následující vlastnosti desek: vnitřní pevnost spojení (podle standardů EN 319 a EN 1087) pro klasifikaci V20 a V100 jako ve standardu DIN 68763, a bobtnání po 24 hodinách (podle standardu EN 317).

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3. Čísla ve druhém sloupci (uvolnění) znamenají rozmezí hodnot pozorované během

9 opakování (číslo před lomítkem odpovídá hodnotě pro první desku, číslo za lomítkem hodnotám pro druhou až dvacátou desku). Čísla ve třetím sloupci (poškození dřeva) označují kumulativní pokrytí poškozeným dřevem pozorované po 20 lisovacích cyklech.

9999

- 29 Tabulka 3

příklad č.	uvolnění	poškození dřeva (%)	V20 IB (kPa)	V100 IB (kPa)	bobtnání (%)
11	4,5/5	0	925	280	15
12	2/5-4,5	1	1030	160	13
13	4/4,5	45

Výsledky v tabulce 3 svědčí o tom, že použití chelátů titanu v kombinaci s polysiloxany je prospěšné pro vlastnosti desek z hlediska pevnosti za vlhka a pro uvolnění desek, ve srovnání s deskami vyrobenými za použití pouze polysiloxanů jako vnitřních činidel pro uvolnění z formy nebo za použití pouze chelátů titanu.

Příklad 12 svědčí o tom, že první deska se dobře neuvolní bez předchozího ošetření lisu. Při postupu podle příkladu 11 se u první desky dosáhne hodnoty 4,5, au dalších desek se dosáhne stabilní série hodnot 5, aniž by se přitom provádělo jakékoli předchozí ošetření lisu.

Příklady 14-16

Připraví se kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, RUBINATE 1840, od firmy Imperiál Chemical Industries), 0,5 hmotnostního dílu ethoxyisopropoxy-titanium-bisacetylacetonátu (Ti-aca 105), 1,5 hmotnostního dílu cetylacetoacetátu, 1,5 hmotnostního dílu methyloleátu a 2 hmotnostní díly polysiloxanů Tego 412T (od ♦ · · ·♦··♦··· ·« • · · ··· · · ·♦ • · · · 9 φ 999 99 99

9 9999 · 9 9 99 999 99

9 9 9 9 9 9 99

9 99 99999 99

- 30 firmy Goldschmidt) (příklad 14).

Podobně se připraví kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, RUBINATE 1840, od firmy Imperiál Chemical Industries) , 2 hmotnostní díly ethoxyisopropoxy-titanium-bisacetylacetonátu (Ti-aca 105), 1,5 hmotnostního dílu cetylacetoacetátu, 1,5 hmotnostního dílu methyloleátu a 0,5 hmotnostního dílu polysiloxanu Tego 412T (příklad 15) a kompozice obsahující pouze 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu RUBINATE 1840 a 2 hmotnostní díly polysiloxanu Tego 412T (příklad 16).

Tyto kompozice se použijí k pojení osikových vláken za'' použití 4 % pojivá, vztaženo na suché dřevo. Vyrobí se desky o rozměrech 6 x 450 x 450 mm a průměrné hustotě 630 kg/m³, za použití pouze materiálu pro vnější vrstvy, při pojení výše uvedenými kompozicemi a za přidání 1 % surového parafinu (slack wax), vztaženo na suché dřevo. Obsah vlhkosti po smísení činí 6 - 8 %. Teplota lisovacích desek činí 200° C.

Po dobu dvaceti po sobě jdoucích opakování se kontroluje uvolňování z lisovacích desek a jednotlivě se zaznamenává, za použití výše uvedené vyhodnocovací stupnice. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 4

Tabulka 4

příklad č.	uvolňování (jednotlivě zaznamenávané)
14	5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5
15	5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5/5
16	4/4/5/5/5/4/5/4/5/5

Příklady 17 - 20

Připraví se kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy • · • · · · · φ φφφφ • · · · · · ··· φ 4 φφ • · ···· · · · · 4 ··· φ φ • · 4 · · · ··· ·· 4 44 444 φφ φφ

- 31 Imperiál Chemical Industries), 0,25 hmotnostního dílu ethoxyisopropoxy-titanium-bisacetylacetonátu (Ti-aca 105), 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu, 10 hmotnostních dílů methyloleátu, 11 hmotnostních dílů stearátu zinečnatého a 1 hmotnostní díl 3-aminopropyltriethoxysilanu (Dynasylan AMEO, od firmy Huels) (příklad 17).

Podobně se připraví kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries), 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu, 10 hmotnostních dílů methyloleátu a 11 hmotnostních dílů stearátu zinečnatého (příklad 18), a^ kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu SUPRASEC DNR, 0,25 hmotnostního dílu Ti-aca 105, 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu, 10 hmotnostních dílů methyloleátu a 11 hmotnostních dílů stearátu zinečnatého (příklad 19).

Tyto kompozice se použijí k pojení vláken z měkkého dřeva za použití 9 % pojivá, vztaženo na suché dřevo. Vyrobí se desky o rozměrech 12 x 450 x 450 mm a hustotě 720 kg/m³, jejichž vnější vrstvy jsou pojeny výše uvedenými kompozicemi a jejichž vnitřní vrstva je pojena polyisokyanátem (SUPRASEC DNR od firmy Imperiál Chemical Industries) obsahující voskovou emulzi (SPG 60 od firmy Condea Chemie), v množství 6 %, vztaženo na suché dřevo.

Obsah vlhkosti ve vnitřní vrstvě: 9 %. Teplota lisovacích desek: 170° C.

Kontrolní deska se vyrobí za použití polyisokyanátu

SUPRASEC DNR v množství 7 %,	a to	jak ve vnitřní vrstvě tak
ve vnějších vrstvách (příklad	20) .
Po dobu dvaceti po	sobě	jdoucích opakování	se
kontroluje uvolňování z	lisovacích	desek,	které	se

vyhodnocuje pomocí následující stupnice: 0 = úplné nalepení

ΦΦ · • · · φ φ φ · φ φ φφφφ φ φφφ φφ φ φφ φφ φ φ φ φ φ φφφ φ φφφφ φ φ φ φ φφ φφ φ * φφφφ φ φ φ • φφφφ • φ φ φ φ φ φφ φφφ

- 32 (desku nelze oddělit bez jejího zničení); 1 = nalepení s poškozením dřeva (wood failure) více než 50 %; 2 = nalepení s poškozením dřeva méně než 50 % ale více než 25 %; 3 = nalepení s poškozením dřeva méně než 25 % ale více než 5 %;

= nalepení s poškozením dřeva méně než 5 % (pro oddělení desky je nutné působení malé síly); 4,5 = nalepení bez poškození dřeva (pro oddělení desky není třeba žádné úsilí) ; a 5 = bezvadné uvolnění (deska se uvolní samovolně).

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5. Čísla ve druhém sloupci (uvolnění) znamenají rozmezí hodnot pozorované, během 20 opakování (číslo před lomítkem odpovídá hodnotě pro první desku, číslo za lomítkem hodnotám pro druhou až dvacátou desku). Čísla ve třetím sloupci (poškození dřeva) označují kumulativní pokrytí poškozeným dřevem pozorované po 20 lisovacích cyklech.

Tabulka 5

příklad č.	uvolnění	poškození dřeva (%)	V20 IB (kPa)	V100 IB (kPa)	bobtnání (%)
17	5	2	729	138	10,1
18	5/2,5	50	681	92	11,1
19	5	2	698	90	11,7
20	—	—	906	103	10,4

Výsledky uvedené v tabulce 5 svědčí o tom, že použití aminosilanu v kombinaci titanium-acetylacetonátem je příznivé z hlediska vlastnostní desky, zejména pokud jde o vlastnosti z hlediska pevnosti za vlhka (V100). Zhoršení vlastností

• * f · · « • · • 0

0· ·· • · 0 0 • · ·· • · · · · desky v důsledku použití stearátu zinečnatého jako vnitřního činidla pro uvolnění z formy je z velké míry kompenzováno použitím silanů jako kondenzačního činidla.

Příklady 21 - 24 g oxidovaného polyethylenu (AC-6702, od firmy Allied Signál) a 120 g 50% (hmotnost/hmotnost) roztoku cetylacetoacetátu v methyloleátu se mechanicky míchá ve skleněné nádobě v atmosféře dusíku a zahřeje se na teplotu 90° C. Získá se čirý roztok. Následně se za míchání a udržování teploty na hodnotě 90° C pomalu přidá 20 g Ti-aca 105. Po dokončení přidávání Ti-aca 105 se reakční směs nechá vychladnout na teplotu místnosti. Reakční produktu, kterým je tmavě červený pastovitý materiál (reakční produkt I) se skladuje až do použití při teplotě místnosti.

100 hmotnostních dílu polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries) se mechanicky míchá ve skleněné nádobě při teplotě místnosti v atmosféře dusíku. Následně se 10 hmotnostních dílů reakčního produktu I zahřeje na teplotu 50° Ca pomalu se přidá k polyisokyanátu. V míchání se pokračuje po dobu přibližně 15 minut a získá se homogenní disperze. Výsledná polyisokyanátová kompozice se skladuje při teplotě místnosti pod dusíkem až do použití (příklad 22).

Připraví se kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu (polymerního MDI, SUPRASEC DNR, od firmy Imperiál Chemical Industries), 0,5 hmotnostních dílů ethoxyisopropoxy-titanium-bisacetylacetonátu (Ti-aca 105), 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu a 3 hmotnostní díly methyloleátu. Tato kompozice se použije k pojení vláken z měkkého dřeva za použití 8 % pojivá, vztaženo na suché dřevo. Po přidání pojivá se na dřevěná vlákna odděleně nastříká emulze polyethylenového vosku (s obsahem 30 % pevných látek), přičemž se k nastříkání použije takové množství emulze, že se ·· ··«· * · • » to · · · • to

- 34 dosáhne obsahu pevného polyethylenového vosku 10 % hmot., vztaženo na polyisokyanátovou kompozici (nebo 0,8 %, vztaženo na suché dřevo) . Vyrobí se desky o rozměrech 12 x 450 x x 450 mm a hustotě 720 kg/m³, jejichž vnější vrstvy se vyrobí jak je popsáno výše a jejichž vnitřní vrstva je pojena polyisokyanátem (SUPRASEC DNR od firmy Imperiál Chemical Industries) obsahující voskovou emulzi (SPG 60 od firmy Condea Chemie), v množství 6 %, vztaženo na suché dřevo.

Poměr vnější/vnitřní/vnější vrstva: 20/60/20.

Obsah vlhkosti ve vnějších vrstvách: 14 %.

Obsah vlhkosti ve vnitřní vrstvě: 9 %.

Teplota lisovacích desek: 170° C (příklad 21).

Připraví se rovněž kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu SUPRASEC DNR, 3 hmotnostní díly cetylacetoacetátu, 3 hmotnostní díly methyloleátu a 3 hmotnostní díly polyethylenového vosku AC 6702 (příklad 23), a kompozice obsahující 100 hmotnostních dílů polyisokyanátu SUPRASEC DNR a 1 hmotnostní díly Ti-aca 105 (příklad 24).

Kompozice z příkladů 22 až 24 se použijí k pojení vláken z měkkého dřeva za použití 8 % pojivá, vztaženo na suché dřevo. Vyrobí se desky o rozměrech 12 x 450 x 450 mm a hustotě 720 kg/m³, jejichž vnější vrstvy jsou pojeny výše uvedenými kompozicemi a jejichž vnitřní vrstva je pojena polyisokyanátem (SUPRASEC DNR od firmy Imperiál Chemical Industries) obsahující voskovou emulzi (SPG 60 od firmy Condea Chemie), v množství 6 %, vztaženo na suché dřevo.

Poměr vnější/vnitřní/vnější vrstva: 20/60/20.

Obsah vlhkosti ve vnějších vrstvách: 14 %.

Obsah vlhkosti ve vnitřní vrstvě: 9 %.

Teplota lisovacích desek: 170° C.

Po dobu deseti po sobě jdoucích opakování se kontroluje uvolňování z lisovacích desek, které se vyhodnocuje pomocí následující stupnice: 0 = úplné nalepení (desku nelze oddělit •r · ·· ··«· • »· * ·· • · · · · ···· • · ···· · · ·· · • · · · ·· ·· · ·♦ ··· ·· ·· • 9 ·9 •· ·· «99 9t ♦ 99

99«9 bez jejího zničení); 1 = nalepení s poškozením dřeva (wood failure) více než 50 %; 2 = nalepení s poškozením dřeva méně než 50 % ale více než 25 %; 3 = nalepení s poškozením dřeva méně než 25 % ale více než 5 %; 4 = nalepení s poškozením dřeva méně než 5 % (pro oddělení desky je nutné působení malé síly); 4,5 = nalepení bez poškození dřeva (pro oddělení desky není třeba žádné úsilí); a 5 = bezvadné uvolnění (deska se uvolní samovolně).

Měří se následující vlastnosti desek: vnitřní pevnost spojení (podle standardů EN 319 a EN 1087) pro klasifikaci V20 a V100 jako ve standardu EN 320, a bobtnání po 24 ₅hodinách (podle standardu EN 317).

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6. Čísla ve druhém sloupci (uvolnění) znamenají rozmezí hodnot pozorované během 10 opakování. Čísla ve třetím sloupci (poškození dřeva) označují kumulativní pokrytí poškozeným dřevem pozorované po 10 lisovacích cyklech.

Tabulka 6

příklad č.	uvolnění	poškození dřeva (%)	V20 IB (kPa)	V100 IB (kPa)	bobtnání (%)
21	5	0	925	490	10,4
22	5	1
23	1	100	—	—	—
24	4/4,5	45	—	—	—

V příkladu 23 bylo testováno pouze uvolnění první desky.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob pojení lignocelulosového materiálu, kterém se

a) tento lignocelulosový materiál polyisokyanátovou kompozicí, a

b) následně se uvedený materiál nechá tím, že organickou periodické tabulky prvků, je karboxylát kovu nebo alkoxid kovu nebo chelátový komplex s kovem jako centrálním atomem a uvede do styku s vyzná kyanátová odvozenou kteroužto č u j ící kompozice od kovu ze organickou s e obsahuj ící skupiny IVB sloučeninou poj it, se použije polyisosloučeninu alespoň jedním polydentátním ligandem.
2 .

tím, zirkonium.

Způsob že se podle nároku jako kov ze

1, vy skupiny

IVB a č u j použije ící titan nebo

1 nebo 2, v podle nároku se t í m , že se použije od nasycené nebo nenasycené, nebo aromatické karboxylové kyseliny nebo atomy uhlíku.
3. Způsob tím, ící karboxylát nebo alkoxid odvozený alifatické nebo cykloalifatické 1 až 30 alkoholu, s
4. Způsob podle nároku 1 nebo 2, v se tím, že se jako alespoň jeden použije β-dikarbonylová sloučenina.

y z n a č u polydentátní jící ligand
5. Způsob podle nároku 4, v y z n tím , že se jako β-dikarbonylová acetylacetonát nebo acetoacetát.

a č u j í c sloučenina í se použije
6. Způsob značuj íc komplex použije podle libovolného z í se tím , komplex odpovídající nároků 1 až 5, že se jako chelátový obecnému vzorci I • · (I) ve kterém symboly X¹, X², X³, X⁴, X⁵ a X⁶, které jsou stejné nebo

rozdílné, dusíku, představuj í vždy atom kyslíku, síry nebo indexy z a z', které j sou stejné nebo rozdílné, ma j í vždy hodnotu 0 nebo 1, indexy y a v', které j sou stejné nebo rozdílné, ma j í vždy hodnotu 0 nebo 1, symboly R¹ a R⁴ , které j sou stejné nebo rozdílné, znamenají

vždy alifatický uhlovodíkový zbytek s 1 až 3 0 atomy uhlíku, symboly R² a R³, které jsou stejné nebo rozdílné, představují vždy alifatický uhlovodíkový zbytek s 1 až 3 0 atomy uhlíku, symboly R⁵ a R^s, které jsou stejné nebo rozdílné, znamenají vždy alifatický uhlovodíkový zbytek s 1 až 3 0 atomy uhlíku, a představuje atom titanu, zirkonia nebo hafnia.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se použije komplex obecného vzorce I, ve kterém M znamená atom titanu nebo zirkonia.
8. Způsob podle nároku 6 nebo 7, vyznačuj ící se tím, že se použije komplex obecného vzorce I, ve kterém všechny symboly X¹, X², X³, X⁴, X⁵ a X⁶ představují vždy • · • · • 9 atom kyslíku.
9. Způsob podle nároku 6, 7 nebo 8, vyznaču- jící se tím, že se použije komplex obecného vzorce I, ve kterém zbytky R⁵ a R^s obsahují vždy od 1 do 20 atomů uhlíku, a indexy z a z' mají vždy hodnotu 0.
10. Způsob podle nároku 6, 7, 8 nebo 9, vyzna- čující se tím, že se použije komplex obecného vzorce I, ve kterém zbytky R¹, R², R³ a R⁴ obsahují vždy od 1 do 20 atomů uhlíku.
11. Způsob podle nároku 10,vyznačující se tím, že se použije komplex obecného vzorce I, ve kterém indexy y a v' mají vždy hodnotu 0 a zbytky R¹, R², R³ a R⁴ obsahují vždy od 1 do 3 atomů uhlíku.
12. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že se použije komplex obecného vzorce I, ve kterém maj í indexy y a v vždy hodnotu 0, zbytky R² a R³ obsahuj í vždy od 1 do 3 atomů uhlíku a zbytky R¹ a R⁴ obsahují vždy od 10 do 18 atomů uhlíku.
13. Způsob podle libovolného z nároků 1-12, vyznačující se tím , že se použije chelátový komplex odpovídající obecnému vzorci Ia (R⁷0) aM (R⁸C (O) CHC (O) R⁹) b (Ia) ve kterém

M představuje atom titanu nebo zirkonia,

R⁷ znamená alkoxyskupinu nebo karboxyskupinu,

R⁸ představuje alkylovou nebo arylovou skupinu,

R⁹ znamená alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, alkylovou sku• · • · pinu nebo arylovou skupinu, a má hodnotu 4 - b, a b má hodnotu 1 nebo 2 v případě, že M znamená atom titanu a hodnotu 1, 2, 3 nebo 4 v případě, že M znamená atom zirkonia.
14. Způsob podle libovolného z nároků 1-13, vyznačující se tím , že se uvedená organická sloučenina použije v množství pohybujícím se mezi 0,1 a 10 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.
15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že se uvedená organická sloučenina použije v množství pohybujícím se mezi 0,2 a 7 % hmot., vztaženo na polyisokyanát .
16. Způsob podle libovolného z nároků 1-15, vyznačující setím, že se použije polyisokyanátová kompozice, která dále obsahuje kompatibilizující činidlo, kterým je sloučenina odpovídající obecnému vzorci II nebo produkt reakce této sloučeniny s organickým mono- nebo polyfunkčním isokyanátem

R - (O)_n - C - II CH₂ - C - (O)_n- - R' II (II) II Yl II Y₂ ve kterém symboly Y_x a Y₂, které j sou stejné nebo rozdílné, představuj í vždy atom kyslíku nebe atom síry,

indexy n a η , které jsou stejné nebo rozdílné, znamenají vždy celé číslo od 0 do 1, a symboly R a R', které jsou stejné nebo rozdílné, představují vždy alifatický uhlovodíkový zbytek obsahující od 1 do

30 atomů uhlíku, přičemž součet celkového počtu atomů ··· · ·· ♦ · φ · · φ φ φ φφφφ φ φφφ φ φφφφφφφ φ φφ φφφφ φ • ΦΦ φφ φ φφφ φφ φ · · φφφ φφ φφ

- 40 uhlíku zbytků R a R' je mezi 7 a 40.
17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že se použije kompatibilizující činidlo, kterým je sloučenina odpovídající obecnému vzorci II nebo produkt reakce této sloučeniny s organickým mono- nebo polyfunkčním isokyanátem, kde symboly Y_x a Y₂ oba představují vždy atom kyslíku, n má hodnotu 0, R představuje alkylovou skupinu obsahující 1 nebo 2 atomy uhlíku, ný má hodnotu 1 a R' znamená alkylovou skupinu obsahující od 8 do 18 atomy uhlíku.
18. Způsob podle nároku 17,vyznačující se tím, že se jako sloučenina odpovídající obecnému vzorci II použije decyl-acetoacetát, cetyl-acetoacetát nebo stearyl-acetoacetát.
19. Způsob podle libovolného z nároků 16-18, vyznačující se tím , že se jako organický isokyanát, se kterým lze sloučeninu obecného vzorce II podrobit reakci za vzniku kompatibilizujícího činidla, použije difenylmethan-diisokyanát, nebo směs polyfenyl-polyisokyanátů s methylenovými můstky.
20. Způsob podle libovolného z nároků 16 - 19, vy- značující se tím , že se kompatibilizující činidlo, ve formě sloučeniny odpovídající obecnému vzorci II, použije v množství pohybujícím se mezi 1,5 a 7 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.
21. Způsob podle libovolného z nároků 1-20, vyznačující setím, že se použije polyisokyanátová kompozice, která dále obsahuje karboxylát kovu, odvozený od kovu ze skupiny IA, IIA, IIIA, IB, IIB, IVA, VA nebo VIII periodické tabulky prvků.

• ·
22. Způsob podle nároku 21, vyznačující se tím, že se jako kov ze skupiny ΙΑ, IIA, IIIA, IB, IIB, IVA, VA nebo VIII použije zinek.
23. Způsob podle nároku 22, vyznačuj ící se tím, že se jako karboxylát kovu použije stearát zinečnatý.
24. Způsob podle libovolného z nároků 21-23, vyznačující setím, že se uvedený karboxylát kovu použije v množství pohybujícím se mezi 5 a 15 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.
25. Způsob podle libovolného z nároků 1 - 20, vyznačující setím, že se použije polyisokyanátová kompozice, která dále obsahuje činidlo pro uvolnění z formy.
26. Způsob podle nároku 25, vyznačuj ící se tím, že se uvedené činidlo pro uvolnění z formy použije v množství pohybujícím se mezi 0,5 a 6 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.
27. Způsob podle nároku 25 nebo 26, vyznačuj í cí se tím, že se jako uvedené činidlo pro uvolnění z formy použije polysiloxan.
28. Způsob podle nároku 25 nebo 26, vyznačuj í cí se tím, že se jako uvedené činidlo pro uvolnění z formy použije funkcionalizovaný polyolefinový vosk, přičemž termín funkcionalizovaný polyolefin označuje polyolefin obsahující volné hydroxylové, karboxylové nebo esterové skupiny, včetně oxidovaného polyolefinu.
29. Způsob podle nároku 28, vyznačuj ící tím, že se jako polyolefin použije polyethylen.

φ φ
30. Způsob podle libovolného z nároků 25 - 29, vyznačující setím, že se použije kompatibilizující činidlo v množství pohybujícím se mezi 1 a 4 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.
31. Způsob podle libovolného z nároků 25-30, vyznačující setím, že se organická sloučenina odvozená od kovu ze skupiny IVB použije v množství pohybujícím se mezi 0,2 a 4 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.
32. Způsob podle libovolného z nároků 1 - 31, vy- značující se tím , že se jako polyisokyanát ** použije difenylmethan-diisokyanát nebo směs polyfenyl-polyisokyanátů s methylenovými můstky.
33. Způsob podle libovolného z nároků 1 - 32, vy- značující setím, že se použije polyisokyanátová kompozice, která dále obsahuje inertní ředilo.
34. Způsob podle nároku 33,vyznačující se tím, že se uvedené ředidlo použije v množství pohybujícím se mezi 1 a 15 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.
35. Způsob podle nároku 33 nebo 34, vyznačuj í cí se tím, že se jako uvedené ředidlo použije methyloleát.
36. Způsob podle libovolného z nároků 1 - 35, vy- značující setím, že se použije polyisokyanátová kompozice, která dále obsahuje kondenzační činidlo.
37. Způsob podle nároku 36, vyznačuj ící se tím , že se jako uvedené kondenzační činidlo použije organofunkční silan.

• · · · · · • ·
38. Způsob podle nároku 37, vyznačuj ící se tím , že se uvedený organofunkční sílán použije v množství mezi 0,01 a 3 % hmot., vztaženo na polyisokyanát.
39. Způsob pojení lignocelulosového materiálu, při kterém se

A

a) tento lignocelulosový materiál uvede do styku s i polyisokyanátovou kompozicí, a

b) následně se uvedený materiál nechá pojit, vyznačující se tím, že se použije polyisokyanátová kompozice složení definovaného v libovolném z nároků 1 až 20 a 32 až 38 a na lignocelulosový materiál se'' separátně aplikuje kompozice obsahující činidlo pro uvolnění z formy.
40. Způsob podle nároku 39, vyznačuj ící se tím, že se jako uvedená separátně aplikovaná kompozice obsahující činidlo pro uvolnění z formy použije vodná emulze polyolefinového vosku.
41. Způsob podle nároku 40, vyznačující se tím, že se jako uvedený polyolefin použije polyethylen.
42. Způsob podle libovolného z nároků 1 - 41, vyznačující se tím , že stupeň b) zahrnuje lisování kombinace polyisokyanátové kompozice a lignocelulosového materiálu za horka.
43. Způsob podle libovolného z nároků 1 - 42, vyznačující se tím, že se použije hmotnostní poměr polyisokyanát/lignocelulosový materiál v rozmezí 0,1 : 99,9 až 20 : 80.
44. Polyisokyanátová kompozice definovaná v libovolném z nároků 16 až 38.