CZ11293A3

CZ11293A3 - Calcium hydroxide and/or magnesium hydroxide, its preparation and a specific hydroxide

Info

Publication number: CZ11293A3
Application number: CZ93112A
Authority: CZ
Inventors: Henri-Rene Langelin
Original assignee: Lhoist Rech & Dev Sa
Priority date: 1992-01-31
Filing date: 1993-01-29
Publication date: 1993-11-17
Also published as: FR2687396B1; NL9300127A; CZ287356B6; NL194757C; FR2687396A1; BE1006655A5; NL194757B

Description

Oblast techniky

Vápenné mléko a/nebo mléko z hydroxidu hořečnatého se dosud připravují reakcí CaO,žígO,CaO-MgO s vodou nebo mícháním hydroxidu vápenatého a/nebo hořečnatého ve vodném prostředí.

Při přípravě vápenného mléka reakcí páleného vápna s vodou je průměrná velikost částic hydroxidu vápenatého velmi malá,a proto k zajištění tekutosti a možnosti přečerpávání mléka musí být obsah částic hydroxidu vápenatého v mléce nižší než 20 až 30% váhy.

Dokument ΞΡ-Α-0313483 doporučuje ke zvýšení tohoto obsahu až na 50% použít polymer a/nebo kopolymer s nejméně jedním monomerem ve formě monokarboxyletylenu.

Je rovněž známo,že zvětšováním částic hydroxidu vápenatého se jejich měrný povrch zmenšuje a že zvětšováním částic hydroxidu vápenatého lze snižovat viskozitu vápenného mléka,resp.pro stanovenou viskozitu zvyšovat obsah sušiny mléka.

Ke zvýšení velikosti Částic Ca/OH/g a tím tedy ke snížení viskozity vápenného mléka,bylo již v dokumentu US 4,464,353 navrženo hašení páleného vápna ve vodném prostředí za přítomnosti síranu vápenatéto v množství od 0,5 do 5% váhy páleného mléka určeného k hašení.Dle tohoto dokumentu se pálené vánno hasí až do teploty reakce okolo 85°C.

Pokusy ukázaly,že. vápenná mléka tímto znůsobem připravená, vykazovala obsah sušiny řádově maximálně 40-45%.

Na straně 335 dokumentu Chemistry and Technology of Lime and Limestone je uvedeno,že používání vody obsahující S0₂ k hašení páleného vápna snižuje rychlost hydratace vápna a vyvolává tvorbu velkých částic,které 3e rychle usazují.Vápenná mléka připravená hašením páleného vápna za ořítomnosti CaSO^ vykazují vzhledem k této rychlé sedimentaci jen omezenou stabilitu v čase .

Podstata vynálezu

Vynález usiluje o odstranění shora uvedených nedostatků.

Jeho cílem je vápenné mléko a/nebo mléko z hydroxidu hořečnatého s obsahem sušiny větším než 60% váhy,které bude zároveň stabilní v čase,tedy takové,které nebude zatíženo problémy se sedimentací částic.Předkládaný vynález má tedy za cíl vápenné mléko a/nebo mléko z hydroxidu hořečnatého vykazující viskozitu nižší než 20 poise a obsah sušiny větší než 60% váhy.

Takové mléko lze vytvořit hašením CaO,MgO,CaO-MgO,nejlépe však hašením CaO,pomocí vody za přítomnosti jednoho aniontu mi« — nerální kyseliny,zejména SO^ a Cl a za přítomnosti jednoho polyaniontu.

Zvláštností vápenného mléka dle vynálezu je to,že obsahuje nejméně jeden aniont nebo polyaniont minerální kyseliny,nejlépe kyseliny silné /vhodné použít některou z následujících : kyselinu sírovou,kyselinu siřičitou,kyselinu chlorovodíkovou/ a nejméně jeden polyaniont.

Vhodným* aniontem minerální kyseliny je SO^,SO^,C1 nebo jejich směs.Ve vápenném mléce je přítomen v koncentraci mezi 1 a 50 g/1,vhodněji mezi 6 a 50 g/1,nejlépe mezi 6 a 30 g/1.

Uvedený aniont je výhodně získán ze soli vápenaté nebo hořečnaté minerální kyseliny,zejména z CaClgtMgC^^aSO^/nejlépe ve formě CaSO^.1/2 HgO/tilgSO^ /nejlépe ve formě MgSO^.7 HgO/ a jejích směsí.

Zvláštností přípravy mléka dle vynálezu je přítomnost polyaniontu,který obsahuje jiné anionty,tedy nikoliv anionty minerální kyseliny.Jedná se o polymer nebo kopolymer obsahující monomerické aniontové jednotky z monomerů příslušejících k následující skupině : kyselina akrylová a její soli,kyselina raetakrylová a její soli,kyselina vinylbenzilsulfonová a její soli,kyselina 2akrylamino-2-metylpropansulfonová a její soli,2-sulfoetylmetakrylát a jeho soli.Koncentrace tohoto polyaniontu ve vápenném mléce je např.od 1 do 50g/l,vhodněji však mezi 10 a 30g/l.

Vhodnými polyanionty jsou akrylové polymery nebo kopolymery, zejména polyakryláty,polymetakryláty,kopolymery esterů kyseliny akrylové a metakrylové a jejich směsi.

¹

Vápenná mléka mohou v některých způsobech realizace vynálezu vykazovat viskozitu mezi 500 centipoise /5 Pa.s/ a 1500 centipoise /15 Pa.s/ a obsah sušiny větší než 60% váhy.

Jinou charakteristikou vápenných mlék dle vynálezu je znač ný obsah velkých částic,které mají zrnitost větší než 100 mikronů.

Podle způsobů realizace obsahuje tedy vápenné mléko dle vynálezu Částice hydroxidu vápenatého a/nebo horečnatého značné velikosti.Tato mléka vykazují dobrou stabilitu a sedimentační stálost,čímž se usnadňuje jejich transport a využití.

Vhodnou úpravou má nejméně 20%,spíše však nejméně 30% částic hydroxidu vápenatého zrnitost větší než 100 mikronů.Zvláštností takového mléka je,že více než 80% částic hydroxidu vápenatého má zrnitost větší než 20 pm.

V jedné variantě přípravy obsahuje vápenné mléko dle vynálezu pouze Ca/OH/2.Podle specifik této přípravy může vápenné mléko obsahovat méně než 5%,případně méně něž 1%,dokonce 0% váhy hydroxidu hořečnatého oproti celkové váze hydroxidu vápenaté ho a hořečnatého.

Vynález se týká rovněž postupu přípravy vápenného mléka a/nebo mléka z hydroxidu hořečnatého,zejména mléka s obsahem su šiny vyšším než 50% váhy a viskozity nižší než 1500 centipoise /15 Pa.s/,t.j.mléka,které je předmětem vynálezu.

Postup přípravy dle vynálezu je následující.Oxid vápenatý a/nebo hořečnatý se hasí ve vodném roztoku,který obsahuje nejméně jeden aniont nebo jeden- polyaniont minerální kyseliny, nejlépe kyseliny silné, zejména SOpSÓ^Cl nebo jejich směs a/ne bo jeden polyaniont obsahující SO^nebo SO^ nebo CÍ nebo jejich směs.Do vodného roztoku se aniont přidává před,v průběhu nebo v závěru reakce hašení oxidu vápenatého a/nebo hořečnatého.

V průběhu nebo v závěru reakce se přidá jeden polyaniont, který obsahuje jiné anionty,nikoliv anionty minerální kyseliny. Jedná se zejména o polymer nebo kopolymer obsahující monomerické aniontové jednotky z monomerů příslušejících k následující skupině: kyselina akrylová a její soli,kyselina metakrylová a její soli,kyselina 2-akrylamino-2-metylpropansulfonová a její soli,2-sulfoetylmetakrylát a jeho soli.

Reakce hašení CaO,íígO nebo jejich směsí je vhodně realizo vána v roztoku,který obsahuje od 1 do 50g/l,vhodněji od 6 do 50g/l,ve zvláštních případech od 6 do 30g/l SO^ nebo Cl.

V průběhu reakce se směs míchá a udržuje teplota nižší než 30°C,vhodněji však nižší než 20°C.

Viskozitu je výhodné měřit v průběhu reakce hašení.Tak lze např.do roztoku přidávat oxid vápenatý a/nebo hořečnatý,až se dosáhne viskozity mezi 300 a 1200 centipoise /3 a 12 Pa.s/.

Jedním ze způsobů realizace postupu přípravy dle vynálezu je hašení oxidu vápenatého a/nebo hořečnatého ve vodném roztoku, který obsahuje nejméně jeden aniont minerální kyseliny,zejména SO^ a Cl” nebo aniont polyaniontu minerální kyseliny.Hašení probíhá až do dosažení viskozity směsi mezi 300 a 1200 centipoise. Poté se do směsi přidá akrylový polymer nebo kopolymer /nejvhodnější je volit mezi polyakrylátem nebo polymetakrylátem nebo kopolymerem esterů kyseliny akrylové a metakrylové či jejich směsí/ tak,aby došlo ke snížení viskozity.Lo směsi se ještě přidá oxid vápenatý a/nebo hořečnatý,aby se dalším hašením dosáhlo viskozity mezi 300 a 1200 centipoise.

V jiné formě postupu se hasí oxid vápenatý ve vodném prostředí, které obsahuje nejméně jeden aniont,nej lépe polyanion minerální kyseliny a akrylový polymer a/nebo kopolymer.

Vápenné mléko a/nebo mléko hydroxidu hořečnatého připravené např.výše popsaným způsobem,může být poté postoupeno ke třídění /např.filtrací/ tak,aby vznikla fáze pevná /obsahující částice/ a fáze kapalná.

Páže pevná,kterou je vhodné sušit,je pak drcena tak,aby vznikly mikroskopické šupinky,zejména šupinky hydroxidu vápenatého.Tyto šupinky mohou být dle potřeby znovu postoupeny procesu sušení.

Jestliže se tyto šupinky opět smíchají s vodou,vznikne vápenné mléko a/nebo mléko z hydroxidu hořečnatého,které bude obsahovat šupinky hydroxidu vápenatého a/nebo hořečnatého.

Vynález se tudíž týká i vápenného mléka,které obsahuje mikroskopické šupinky hydroxidu vápenatého a/nebo hořečnatého.Tyto šupinky mají výhodnou tloušíku menší než 0,5 mikronů,nej lépe však menší než 0,3 mikronu,a dle způsobu realizace mohou mít horní a spodní plochu souběžnou,přičemž povrch těchto ploch může být menší než 200 mikronů^,nej lépe menší než 100 mikronů^.

Vynález se tedy týká i mikroskopických šupinek hydroxidu vápenatého a/nebo hořečnatého,takových šupinek,které mají tlouší ku menší než 0,5 mikronu,nej lépe menší než 0,3 mikronu,mají horní a spodní plochu souběžnou a povrch těchto ploch je menší než

200,vhodněji menší než 100 mikronů .

Jestliže směs po vyhašení roztřídíme filtrací,případně sušením, získáme zrna či částice Ca/OH^ ve formě araalgamu šupinek, zejména šupinek tlouštky menší než 0,5 mikronu,nejlépe menší než 0,3 mikronu.Tyto šupinky mají souběžnou horní a spodní plochu, jejichž povrch je menší než 200,vhodněji však menší než 100 mikronů².

Podle způsobu realizace vykazují tato zrna průměrnou zrni tost vetší než 20 pm,spíše větší než 50 pm.Převážně však více než 80% částic nebo zrn má zrnitost větší než 20 mikronů.

Zvláště vhodná jsou zrna,která vykazují zrnitost větší než 100 a vetší než 250 mikronů.

Taková zrna mají velké póry /např.od 30 do 50 mikronů/ a jsou tedy výhodně využitelná k přijímání a zachycení velkých částic.

Další podrobnosti a charakteristiky vynálezu budou ozřejměny z následujících obrázků a popisu,který obsahuje i příklady přípravy mléka.

Přehled obrázků na výkrese

Na obr.l je schéma zařízení pro přípravu vápenného mléka dle vynálezu a obr.2 a 3 jsou snímky zrna hydroxidu vápenatého dle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení pro přípravu vápenného mléka dle vynálezu sestává z jímky _1,opatřené chladícím pláštěm 11 a míchadlem 12 /nejlépe ve tvaru kotvy/.Oxid vápenatý a/nebo hořečnatý nebo hydroxid vápenatý a/nebo hořečnatý,který je umístěn v násypníku 2_ je šnekem 2 přiváděn do jímky l.«^Ry^chlost míchadle je ořípadně mezi 200 a 600 otáčkami za min.

Voda,aniont kyseliny a polyaniont jsou přiváděny příslušným potrubím 41.42.43.

Ve spodní části jímky 1_ se nachází potrubí pro odvod 5 vápenného mléka a/nebo mléka z hydroxidu hořečnatého.

Jímka 1 je výhodně opatřena měřičem viskozity 6^, který je napojen na regulátor 7 ovlivňující motor 8,který pohání šnek 3. Regulační zařízení 7 umožňuje od samého počátku kontrolovat ·' rychlost přivádění CaO,Mg0,Ca/0H/₂ a/nebo Mg/OH/g.Tím se docílí soustavná kontrola úrovně viskozity v průběhu reakce a finálního výrobku.

Čidlo teploty % je napojeno na řídící 3ystém 10 šoupátka 21 přívodu chladicí kapaliny do chladícího pláště 11 jímky 1.

Tak lze zajistit,aby teplota směsi v jímce nepřekročila stanovenou teplotu 40°C,raději však 30°C.

Příklady přípravy :

Příklad č.l

Oxid vápenatý jsme přidali do vodného roztoku,který obsahoval lOg/1 CaSO^’ HgO. V průběhu exotermická reakce hydratace jsme udržovali teplotu okolo 30°C.Reakce probíhala za stálého míchání /rychlost 400 otáček za min./.

Síran vápenatý přítomný v roztoku zpomaluje reakci hydratace, t.j . zpomaluje rychlost hydratace,a tak umožňuje lepší od- ₄vádění volného tepla během reakce.

Jakmile viskozita směsi dosáhla 800 centipoise,přidali jsme polyakrylát sodný v množství 1% požadované váhy hydroxidu vápenatého v mléce.Směs za stálého míchání poté vykazovala viskozitu 300 centipoise /3 Pa.s/.Pokračovali jsme v přidávání oxidu vápenatého až jsme docílili viskozitu směsi přibližně 800 centipoise. V průběhu reakce hydratace oxidu vápenatého jsme udržovali teplotu okolo 30°C.

Mléko připravené tímto způsobem mělo koncentraci Ca/0H/₂okolo 65%.

Příklad č.2

Opakovali jsme příklad l,ale nejdříve jsme si připravili roztok obsahující 10g/l CaSO^. 1/2 H₂0 a 6g/l polyakrylátu sodného a potom jsme hasili pálené vápno v tomto roztoku až jsme dosáhli viskozity směsi 800 centipoise.Tímto zoůsobem připravené

melo koncentraci Ca/OH/₂ kolem 65-70% váhy.

Filtrací jsme z tohoto mléka získali částice Ca/0H/₂·Jedná se o částice znázorněné na snímku 2 a 3.Tyto částice jsou souborem nebo amalgamem mikroskopických šupinek.Šupinky měly tlouštku řádově od 0,1 do 0,2 pm.Měly souběžnou spodní a horní plochu

O a povrch těchto ploch byl asi 25 až 50 pm .

Následující tabulka ukazuje rozložení zrnitosti vápenného mléka připraveného dle tohoto příkladu v porovnání se zrnitostí vápenného mléka běžného typu.

	mléko dle příkl.	mléko běž.typu
% Ca/0H/₂váhy	65 - 70	25 - 35
% váhy částic
zrnitosti
větší než 500 um	5
250 um	17
” 200 um	25
” 100 um	36
80 um	40
10 um		5
^M 5 um		15
2 um		50

Jak je zřejmé z tabulky,mléko dle vynálezu v tomto příkladu se vyznačuje přítomností částic či zrn,jejichž průměrná zrnitost je mnohem větší než 20 pm /okolo 50 um/.Skutečně více než 80% váhy částic má zrnitost větší něž 20 um a významné množství Částic má zrnitost větší než 250 um.

Příklad č.3

Opakovali jame příklad č.l,ale místo roztoku s 10g/l GaSO^ . 1/2 H₂0 jsme použili roztok obsahující 20g/l ůígSO^.7 H₂0. Tímto způsobem jsme připravili vápenné mléko,které obsahovalo 65% váhy Ga/0H/₂.

Přesto,že v mléce se ve značném množství vyskytovala zrna větší než 200 pm,pozorovali jsme,že vápenné mléko vykazovalo vynikající stabilitu po více jak 24 hodinách bez míchání a po více než 15 dnech za pomalého míchání /100 otáček za min./.

Následující tabulka ukazuje viskozitu vápenného mléka umístěného v jímce za pomalého míchání.

čas /dny/	viskozita /centipoise/
1	315
2	310
3	320
4	315
5	307
6	315

Takové vápenné mléko lze s ohledem na jeho stabilitu snadno přepravovat cisternovým vozidlem a snadno z něj vypouštět.

Příklad č.4

Opakovali jsme příklad č.2,ale neudržovali jsme teplotu reakčního prostředí nižší než 40°C.

Následující· tabulka ukazuje teolotu reakčního prostředí po přidání 150 g CaO do 600 ml vodného roztoku,který obsahoval případně GaSO^ a polykarbonát sodný.

Přídavek CaSO^.1/2 HpO polykarbonát sodný	0 0	2g/l 2g	10g/l 2g
teolota °C po X min.
0	20	20	20
1	48	40	37
3	54	49	44
5	60	55	48

Tento příklad ukazuje,že ačkoliv nelze získat zrna Ca/OH/^ bez přítomnosti polyaniontu /polykarbonát sodný/,CaSO^ umožní zpomalit rychlost reakce hydratace vápna a tedy snířit rychlost uvolňování tepla v průběhu této reakce.

Uskutečnili jsme i další příklady přípravy mléka dle vynálezu.V těchto příkladdch jsme použili :

- CaC^jMgClg jako látek uvolňujících aniont některé minerální kyseliny,

- soli sodné a/nebo amonné kyseliny polykarboxylové,

- polymer jako látku uvolňující polyaniont,

- lígO a CaO.KgO jako látky ke spuštění reakce hašení.

Tyto příklady ukázaly,že při užití uvedených látek bylo mož, né připravit mléka s vysokou koncentrací sušiny /60 až 80%/ a s viskozitou menší než 1000 centipoise /10 Pa.s/.

Průmyslová využitelnost

Vápenné mléko dle vynálezu je vzhledem ke tvaru a velikosti jeho částic /mikroskopické šupinky,makropóry,významná zrnitost,nízký obsah vody-25 až 30%/ vhodné k využití k úpravě průmyslových odpadů,zejména kyselých odpadů /kapalných či plynných/ odpadů obsahujících těžké kovy ap.

Zrna dle vynálezu,zejména ta,která mají zrnitost větší než 200 mikronů jsou vhodně využitelná ke zřízení filtračních loží. Tato zrna mají malý měrný povrch /9 m /g oproti 20 až 25 m /g v případě Ca/0H/₂ běžného mléka/,avšak mají makropóry či dutiny od 20 do 50 pm.

Drcením zrn vápenného mléka,která jsme získali filtrací a sušením,jsme vytvořili směs mikroskopických šupinek Ca/OH^.Tyto šuninky jsou z hlediska jejich malé tlouštky /0,2 až 0,3 pm/ a o jejich povrchu /25 až 30 pm/ vhodné k výrobě filmů,folií z látek syntetických,celulozových,/papír.../ atd.Šupinky působí jako retardant hoření.

Pozn.:

Viskozity uváděné v tomto popisu jsou viskozity 3R00KPIDLD, měřené tryskou č.3 při rychlosti rotace 60 ot/min.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vápenné mléko a/nebo mléko z hydroxidu hořečnatého s obsahem sušiny větším než 60%, vyznačující se tím, že obsahuje jeden aniont nebo polyaniont minerální kyseliny a jeden polyaniont,aby se dosáhlo viskozity menší než 15 Pa.s, nejlépe mezi 5 a 15 Pa.s.
2. Mléko dle bodu l,v yznačující se tím ,že aniont nebo aniont polyaniontu minerální kyseliny je zvolen mezi S07j,S0^ a CÍ.
3. Mléko dle bodu 1 nebo 2,v yznačující se tím, že obsahuje výše uvedený aniont nebo aniont polyaniontu minerální kyseliny v množství od 1 do 50 g/1.
4. Mléko dle bodu 3,v yznačující se tím,že tohoto aniontu nebo aniontu polyaniontu minerální kyseliny obsahuje od 6 do 50,vhodněji od 6 do 30 g/1.
5. Mléko dle kteréhokoliv z bodů 1 až 4,v yznačuj ící se t í m,že polyaniont je polymer nebo kopolymer obsahující monomerické aniontové jednotky z monomerů příslušejících k následující skupině : kyselina akrylová a její soli,kyselina, metakrylová a její soli,kyselina vinylbenzilsulfonová a její soli,kyselina 2-akrylamino-2-metylpropansulfonová a její soli,2-sulfoetylmetakrylát a jeho soli.
6. Mléko dle bodu 6,v yznačující se tí m,že obsahuje od 1 do 50g/l,vhodněji od 5 do 30g/l polyaniontu.
7. Mléko dle bodu 6,v yznačující se tím,že obsahuje jeden aniont nebo polyaniont minerální kyseliny a jeden polyaniont z akrylových polymerů nebo kopolymerů.
8. Mléko dle bodu 7,v yznačující se t í m,že akrylové polymery a kopolvmery pochází z polyakrylátů,polymetakrylátů,kopolymerů esterů kyseliny akrylové a metakrylové a jejich směsí.
9. Mléko dle kteréhokoliv z předcházejících bodů,v y z n a č uj í c í a e t í m,že nejméně 20%,vhodněji nejméně 30% částic hydroxidu vápenatého má zrnitost větší než 100 mikronů.
10. Mléko dle bodu 9,vyznačující se tím,Že více než 80% částic hydroxidu vápenatého má zrnitost větší než 20 pm.
11. Mléko dle některého z bodů 1 až 8,vyznačující se t í m,že obsahuje mikroskopické šupinky hydroxidu vápenatého.
12. Mléko dle bodu 11,v y značujicí se tím,že šupinky mají horní a spodní plochu souběžnou,jejich povrch je p

menší než 200,vhodněji menší než 100 mikronů .
13. Mléko dle bodu 12,v yznacující se tím,že šupinky mají tlouštku menší než 0,5 mikronu,vhodněji menší než 0,3 mikronu.
14. Mléko dle kteréhokoliv z předcházejících bodů,v y z n a č uj í c í se t í m, že obsahuje méně než 5%,vhodněji méně než 1% váhy hydroxidu hořečnatého oproti celkové váze hydroxidu vápenatého a hořečnatého.
15. Postup přípravy vápenného mléka dle některého z bodů 1 až 10, při kterém se hasí oxid vápenatý a/nebo hořečnatý ve vodném roztoku,který obsahuje nejméně jeden aniont nebo polyaniont minerální kyseliny a při kterém se do vodného roztoku přidává před,v průběhu nebo v závěru reakce hašení jeden polyaniont
16. Postup dle bodu 15,v yznacující se tím,že oxid vápenatý a/nebo hořečnatý se hasí v roztoku,který obsahuje nejméně jeden aniont SO^ nebo SOT nebo Cl a/nebo jeden polyanion obsahující SO^SO^ď.Dále se vyznačuje tím, že během reakce nebo v jejím závěru se přidá polymer nebo kopolymer obsahující monomerické aniontové jednotky z monomerů příslušejících k následující skupině:kyselina akrylová a její soli,kyselina metakrylová a její soli,kyselina vinylbenzilsulfonová a její soli,kyselina 2-akrylamino-2-metylpropansulfonová a její soli,2-sulfoetylmetakrylát a jeho soli.
17. Postup dle bodu 15 nebo 16,v yznačující se tím, že oxid vápenatý se hasí v roztoku,který obsahuje 1 až 50g/l, vhodněji 6 až 30 g/1 SO^ a/nebo CÍ”.
18. Postup dle bodu 16 nebo 17,v yznačující se tím, že v průběhu nebo v závěru reakce se přidává polyaniont polyakrylátu nebo polymetakrylátu nebo kopolymer esterů kyseliny akyrylové a metakrylové nebo jejich směs,a to tak,aby koncentrace polyaniontu získaného z polyakrylátu nebo polymetakrylátu nebo polymeru esterů kyseliny akrylové a metakrylové byla mezi 1 a 50g/l,vhodněji mezi 5 a 30 g/1.
19. Postup dle kteréhokoliv z bodů 15 až 18,v yznačuj ίο í se t í m,že se směs míchá,v reakčním prostředí se udržuje teplota nižší než 30°C,vhodněji nižší než
20°C.

Postup dle c í se středí.

kteréhokoliv z bodů 15 až 19,v yznačuj ít í m,že se kontroluje viskozita v reakčním pro
21. Postup dle bodu 2Q,v yznačující se tí m,že do roztoku se přidává oxid vápenatý až do viskozity směsi mezi 300 a 1200 centipoise.
22. Postup dle bodu 21,v yznačující se tí m,že oxid vápenatý a/nebo hořečnatý se hasí ve vodném prostředí obsahující nejméně jeden aniont minerální kyseliny,zejména SO^. a Cl nebo polyaniont minerální kyseliny,až reakční směs dosáhne viskozity mezi 300 a 1200 centipoise avyznačující se tím,že poté se do směsi přidává akrylový polymer nebo kopolymer,nejlépe polyakrylát nebo polymetakrylát nebo kopolymer esterů kyseliny akrylové nebo metakrylové nebo jejich směsi,za účelem snížení viskozity a dále se vyznačující t í m,že se do směsi ještě přidává oxid vápenatý a/nebo hořečnatý,aby hašení probíhalo až do získání viskozity mezi 300 a 1200 centipoise.
23. Postup dle kteréhokoliv z bodů 15 až 22,v yznačuj ící se t í ra,že oxid vápenatý se hasí ve vodném,které obsahuje nejméně jeden aniont minerální kyseliny nebo lépe polyaniont minerální kyseliny a jeden akrylový polymer a/nebo kopolymer.
24. Mikroskopické šupinky hydroxidu vápenatého a/nebo hořečnatého s tlouštkou menší než 0,5 mikronu,spíše menší než 0,3

I mikronu,které mají spodní a horní plochu souběžnou a povrch , těchto ploch je menší než 200,vhodněji menší než 100 mikronů“.
25. Postup,který lze využít pro přípravu šupinek dle bodu 24, kterým se připravuje mléko dle kteréhokoliv z bodů 1 až 10, vyznačující se tím,že se provede třídění směsi tak,aby vznikla fáze pevná a fáze kapalná,v y znáčů j í s e tím,že fáze pevná je případně sušena a dále se vyznačuj ící tím,Že fáze pevná je drcena a tím,že fáze pevná a rozdrcená je postoupena k sušení.
26. Zrno hydroxidu vápenatého a/nebo hořečnatého ve formě amalgamu mikroskopických šupinek dle bodu 24.
27. Zrno dle bodu 26,v yznačující se tím,že vykazuje průměrnou zrnitost větší než 20 pm,vhodněji větší než

1 50 pm.

&
28. Zrno dle bodu 27,v yznačující se tím,že více než 80% částic má zrnitost větší než 20 pm.
29. Zrno dle bodu 27,v yznačující se tím,že má zrnitost větší než 100,vhodněji větší než 250 mikronů.
30. Postup pro přípravu zrn dle kteréhokoliv z bodů 26 až 29, kterým se připravují mléka dle některých z bodů 1 až 10 a při kterém se provádí oddělení fází a eventuelně sušení.