CS83492A3 - Cable television both-way system - Google Patents
Cable television both-way system Download PDFInfo
- Publication number
- CS83492A3 CS83492A3 CS92834A CS83492A CS83492A3 CS 83492 A3 CS83492 A3 CS 83492A3 CS 92834 A CS92834 A CS 92834A CS 83492 A CS83492 A CS 83492A CS 83492 A3 CS83492 A3 CS 83492A3
- Authority
- CS
- Czechoslovakia
- Prior art keywords
- memory
- time
- cable television
- data
- television system
- Prior art date
Links
- 230000015654 memory Effects 0.000 claims description 111
- 230000005540 biological transmission Effects 0.000 claims description 72
- 230000004044 response Effects 0.000 claims description 56
- 238000000034 method Methods 0.000 claims description 51
- 230000002457 bidirectional effect Effects 0.000 claims description 18
- 238000012544 monitoring process Methods 0.000 claims description 16
- 230000006870 function Effects 0.000 claims description 10
- 238000009826 distribution Methods 0.000 claims description 6
- 239000013078 crystal Substances 0.000 claims description 5
- 238000013500 data storage Methods 0.000 claims 1
- 238000010586 diagram Methods 0.000 description 24
- 238000003860 storage Methods 0.000 description 18
- 230000002441 reversible effect Effects 0.000 description 16
- 238000012546 transfer Methods 0.000 description 11
- 238000002474 experimental method Methods 0.000 description 8
- 238000003199 nucleic acid amplification method Methods 0.000 description 7
- 230000003321 amplification Effects 0.000 description 6
- 238000012790 confirmation Methods 0.000 description 6
- 238000004422 calculation algorithm Methods 0.000 description 4
- 125000004122 cyclic group Chemical group 0.000 description 4
- 230000000694 effects Effects 0.000 description 4
- 238000012423 maintenance Methods 0.000 description 4
- 238000005070 sampling Methods 0.000 description 4
- 238000001228 spectrum Methods 0.000 description 4
- 241000252233 Cyprinus carpio Species 0.000 description 3
- 230000008859 change Effects 0.000 description 3
- 230000001934 delay Effects 0.000 description 3
- 238000001514 detection method Methods 0.000 description 3
- 238000002955 isolation Methods 0.000 description 3
- 230000000670 limiting effect Effects 0.000 description 3
- 230000008929 regeneration Effects 0.000 description 3
- 238000011069 regeneration method Methods 0.000 description 3
- 101000908384 Bos taurus Dipeptidyl peptidase 4 Proteins 0.000 description 2
- HEFNNWSXXWATRW-UHFFFAOYSA-N Ibuprofen Chemical compound CC(C)CC1=CC=C(C(C)C(O)=O)C=C1 HEFNNWSXXWATRW-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- ZZLHPCSGGOGHFW-BUKSALPDSA-N S-Methylcysteine S-oxide Chemical compound CS(=O)C[C@H](N)C(O)=O ZZLHPCSGGOGHFW-BUKSALPDSA-N 0.000 description 2
- 238000013459 approach Methods 0.000 description 2
- 230000015572 biosynthetic process Effects 0.000 description 2
- 239000000969 carrier Substances 0.000 description 2
- 238000011161 development Methods 0.000 description 2
- 230000018109 developmental process Effects 0.000 description 2
- 230000002452 interceptive effect Effects 0.000 description 2
- 239000004973 liquid crystal related substance Substances 0.000 description 2
- 238000007726 management method Methods 0.000 description 2
- 238000005259 measurement Methods 0.000 description 2
- 230000007246 mechanism Effects 0.000 description 2
- 230000000737 periodic effect Effects 0.000 description 2
- 238000003825 pressing Methods 0.000 description 2
- 230000008569 process Effects 0.000 description 2
- 230000001629 suppression Effects 0.000 description 2
- 238000003786 synthesis reaction Methods 0.000 description 2
- 238000012360 testing method Methods 0.000 description 2
- 240000000662 Anethum graveolens Species 0.000 description 1
- 102100031102 C-C motif chemokine 4 Human genes 0.000 description 1
- 241000277301 Esociformes Species 0.000 description 1
- 102100031497 Heparan sulfate N-sulfotransferase 1 Human genes 0.000 description 1
- 101000588589 Homo sapiens Heparan sulfate N-sulfotransferase 1 Proteins 0.000 description 1
- 101000777470 Mus musculus C-C motif chemokine 4 Proteins 0.000 description 1
- 241000219793 Trifolium Species 0.000 description 1
- 241001125929 Trisopterus luscus Species 0.000 description 1
- 230000009471 action Effects 0.000 description 1
- 230000002411 adverse Effects 0.000 description 1
- 230000032683 aging Effects 0.000 description 1
- 238000013475 authorization Methods 0.000 description 1
- 230000008901 benefit Effects 0.000 description 1
- 230000004397 blinking Effects 0.000 description 1
- 210000004556 brain Anatomy 0.000 description 1
- 238000004364 calculation method Methods 0.000 description 1
- 239000000919 ceramic Substances 0.000 description 1
- 238000006243 chemical reaction Methods 0.000 description 1
- 239000003795 chemical substances by application Substances 0.000 description 1
- 230000001427 coherent effect Effects 0.000 description 1
- 238000004891 communication Methods 0.000 description 1
- 239000002131 composite material Substances 0.000 description 1
- 238000013480 data collection Methods 0.000 description 1
- 238000013523 data management Methods 0.000 description 1
- 230000003111 delayed effect Effects 0.000 description 1
- 230000001419 dependent effect Effects 0.000 description 1
- 238000013461 design Methods 0.000 description 1
- 238000002405 diagnostic procedure Methods 0.000 description 1
- 230000009365 direct transmission Effects 0.000 description 1
- 238000006073 displacement reaction Methods 0.000 description 1
- 238000005516 engineering process Methods 0.000 description 1
- 239000000835 fiber Substances 0.000 description 1
- 238000003780 insertion Methods 0.000 description 1
- 230000037431 insertion Effects 0.000 description 1
- 238000009434 installation Methods 0.000 description 1
- 230000010354 integration Effects 0.000 description 1
- 230000003993 interaction Effects 0.000 description 1
- NUHSROFQTUXZQQ-UHFFFAOYSA-N isopentenyl diphosphate Chemical compound CC(=C)CCO[P@](O)(=O)OP(O)(O)=O NUHSROFQTUXZQQ-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 238000004519 manufacturing process Methods 0.000 description 1
- 230000008520 organization Effects 0.000 description 1
- 235000014366 other mixer Nutrition 0.000 description 1
- 230000035699 permeability Effects 0.000 description 1
- 238000012545 processing Methods 0.000 description 1
- 230000000135 prohibitive effect Effects 0.000 description 1
- 238000011084 recovery Methods 0.000 description 1
- 230000009467 reduction Effects 0.000 description 1
- 230000008439 repair process Effects 0.000 description 1
- 230000008672 reprogramming Effects 0.000 description 1
- 238000009420 retrofitting Methods 0.000 description 1
- 238000012216 screening Methods 0.000 description 1
- 238000000926 separation method Methods 0.000 description 1
- 230000011664 signaling Effects 0.000 description 1
- 230000003584 silencer Effects 0.000 description 1
- 238000004088 simulation Methods 0.000 description 1
- 208000027765 speech disease Diseases 0.000 description 1
- 238000010025 steaming Methods 0.000 description 1
- 239000000725 suspension Substances 0.000 description 1
- 230000007704 transition Effects 0.000 description 1
- 238000009827 uniform distribution Methods 0.000 description 1
- 230000004304 visual acuity Effects 0.000 description 1
Classifications
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
- H04N7/00—Television systems
- H04N7/16—Analogue secrecy systems; Analogue subscription systems
- H04N7/173—Analogue secrecy systems; Analogue subscription systems with two-way working, e.g. subscriber sending a programme selection signal
- H04N7/17309—Transmission or handling of upstream communications
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
- H04N21/00—Selective content distribution, e.g. interactive television or video on demand [VOD]
- H04N21/40—Client devices specifically adapted for the reception of or interaction with content, e.g. set-top-box [STB]; Operations thereof
- H04N21/43—Processing of content or additional data, e.g. demultiplexing additional data from a digital video stream; Elementary client operations, e.g. monitoring of home network or synchronising decoder's clock; Client middleware
- H04N21/442—Monitoring of processes or resources, e.g. detecting the failure of a recording device, monitoring the downstream bandwidth, the number of times a movie has been viewed, the storage space available from the internal hard disk
- H04N21/44213—Monitoring of end-user related data
- H04N21/44222—Analytics of user selections, e.g. selection of programs or purchase activity
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/35—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users
- H04H60/38—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users for identifying broadcast time or space
- H04H60/39—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users for identifying broadcast time or space for identifying broadcast space-time
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
- H04N21/00—Selective content distribution, e.g. interactive television or video on demand [VOD]
- H04N21/20—Servers specifically adapted for the distribution of content, e.g. VOD servers; Operations thereof
- H04N21/25—Management operations performed by the server for facilitating the content distribution or administrating data related to end-users or client devices, e.g. end-user or client device authentication, learning user preferences for recommending movies
- H04N21/258—Client or end-user data management, e.g. managing client capabilities, user preferences or demographics, processing of multiple end-users preferences to derive collaborative data
- H04N21/25866—Management of end-user data
- H04N21/25891—Management of end-user data being end-user preferences
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
- H04N7/00—Television systems
- H04N7/10—Adaptations for transmission by electrical cable
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H2201/00—Aspects of broadcast communication
- H04H2201/70—Aspects of broadcast communication characterised in that receivers can be addressed
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/09—Arrangements for device control with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time; Arrangements for control of broadcast-related services
- H04H60/14—Arrangements for conditional access to broadcast information or to broadcast-related services
- H04H60/21—Billing for the use of broadcast information or broadcast-related information
- H04H60/22—Billing for the use of broadcast information or broadcast-related information per use
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/61—Arrangements for services using the result of monitoring, identification or recognition covered by groups H04H60/29-H04H60/54
- H04H60/66—Arrangements for services using the result of monitoring, identification or recognition covered by groups H04H60/29-H04H60/54 for using the result on distributors' side
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/76—Arrangements characterised by transmission systems other than for broadcast, e.g. the Internet
- H04H60/81—Arrangements characterised by transmission systems other than for broadcast, e.g. the Internet characterised by the transmission system itself
- H04H60/93—Wired transmission systems
- H04H60/96—CATV systems
- H04H60/97—CATV systems using uplink of the CATV systems
Landscapes
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Signal Processing (AREA)
- Databases & Information Systems (AREA)
- Multimedia (AREA)
- Health & Medical Sciences (AREA)
- General Health & Medical Sciences (AREA)
- Social Psychology (AREA)
- Computer Networks & Wireless Communication (AREA)
- Computer Graphics (AREA)
- Two-Way Televisions, Distribution Of Moving Picture Or The Like (AREA)
- Analysing Materials By The Use Of Radiation (AREA)
- Measurement Of Radiation (AREA)
Description
8^1-32.
Oblast techniky
Vynález se obecná týká způsobu a zařízení pro generování azískávání statistických údajů o sledování z řady vzdálených ter-minálů v systému kabelové televize a zvláště způsobu a zařízenípro dálková programování vzdálených terminálů pro monitorovánía záznam statistických údajů o sledování v určitých časech apřenosu těchto údajů do systémového organizátoru včas, aby mohlybýt shromážděny a zpracovány.
Dosavadní stav techniky ~ Vývoj systémů kabelové televize dosáhl stavu, kdy možnosttoku Informací oběma směry je nejen žádoucí ale je prakticky vy-žadována nutností poskytovat nové služby. Např. při realizacislužby impulsního placení za sledování, kdy abonent může libovol-ně zvolit, na co se chce dívat a očekávat, že za to zaplatí, jezapotřebí alespoň jeden datový kanál podobný telefonnímu přenoso-vému kanálu nebo vf kanál ve směru /opačném/, tj. od televizníhoabonenta ke koncové stanici, aby bylo možno hlásit data o ooužitíslužby. Další použití zpětné cesty zahrnují čtení měřiče energie,poplachové služby, volba a hlasování abonentů, sběr statistickýchúdajů od abonentů o sledování a nákup z domova. Zatímco ne každýprovozovatel televizního kabelového systému poskytuje možnost pře-nosů oběma směry, výrobci zařízení pro kabelovou televizi se sna-žili zajistit přenos opačným směrem od abonenta ke koncové stanici.Prakticky všichni výrobci poskytují tzv. dělený neboli obousměrnýsystém, který má celé spektrum kmitočtů pro přenos opačným směrem,jež obsahuj'e alespoň pásmo od 5 do 30 MHz. Toto pásmo zahrnujekanály kabelové televize T7 /5,75 - 11,75 MHz/, T8 /11?75 - 17,75MHz/, T9 /17,75 - 23,75 MHz/ a T10 /23,75 - 29,75 MHz/. Tyto2pětné kanály, z nichž každý má šířku pásma televizního signálu,se mohou použít např. pro konference video. At jíž provozovatelkoncové stanice použije systém "soodního dělení”, "středního dě-lení" nebo’’horního dělení” pro obousměrný přenos, všechny tři ty- - 2 - py systému rozčíleného ořenosu typicky zahrnují zpětný přenosv násmu 5-30 Míz.
Koncepce IPPV impulsního placení za sledování je dobře zná-ma, ale popíšeme ji zde krátce pro úplnost. V podstatě je to způ-sob prodeje, u kterého platící abonent kabelové televize může in-dividuálně zakoupit sledování určitého programu. A dále, toto za-koupení může být provedeno pouze na základě "impulsu',’ interakcís terminálem v bytě abonenta. Ačkoliv se nepožaduje, 3by položky,které se kupují, "právě probíhaly", požaduje se, aby systémumožňoval zakoupení položek, které jsou na programu. Zakoupeníse musí realizovat tak, aby nezpůsobovalo žádné zřetelné zpožděníco do možnosti abonenta sledovat program ihned /tj. okamžité us-pokojení/. Ačkoliv existuje několik způsobů jak realizovat uvedený způ-sob prodeje, všechny tato metody mají společné požadavky. Některáčást systému musí rozhodnout, zda dovolit nebo nedovolit prodej anásledné sledování programu. Jestliže je sledování povoleno, musíbýt prodej této určité položky zaznamenán a ohlášen něčemu, co jeobecně známo jako "účtovací systém", tak aby prodejce programu na-konec dostal za„transakci zaplaceno.
Aby se realizovalo hlášení prodeje události, používá se tzv.technika "ulož a předej". Při tomto způsobu uložení a předáníterminál předpokládá, že když je abonentu předem dána možnostIPPV, pak je prodej položky dovolen. Když abonent provede potřeb-né kroky k zakoupení položky, terminál umožní sledování položky/např. tím, že dekóduje signál video na určitém kanálu/ a zazname-ná informace či údaje, vztahující se k zakoupení položky. Záznamse obvykle uloží do bezpečné, energeticky nezávislé paměti, pro-tože představuje platbu prodejci programu.
Je zřejmé, že prodejcův účtovací systém musí čas od času do-stat uložená data o prodejích ze všech terminálů abonentů, abymohl dostat zaplaceno. Aby toho dosáhl, *ídicí počítač systému/nadále nazývaný systémový organizátor/ periodicky žádá terminály,aby vyslaly údaje IPPV o prodeji, které jsou uloženy v paměti.
Když systémový organizátor dostane data z terminálu, potvrdí ter- minálu jejich přijetí /viz Citta ad. U3 patent č. 4,536,078,' a data se z paměti vymažou, aby se udělalo místo pro další data o - 3 - prodeji. Systémový organizátor pek předá tato data účtovacímu systému a tím je cyklus zakoupení IPPV ukončen. S koncepcí impulsního placení zs sledování je úzce spojen požadavek sběru statistických údajů o sledování ze vzdálených terminálú abonentů. Taková statistika sledování může zahrnovat: kterékanály sleduje abonent na svém televizoru, zda je televizor za-pnut či vypnut, úroveň hlasitosti televizoru, úroveň jasu televi-zoru std. Dále může poskytovat informace o počtu diváků televize,jejich věku, pohlaví atd. Je např. velice žádoucí, aby se provozovatelé systému kabelové televize dověděli, které televizní kanályse sledují na každém vzdáleném terminálu, a tak mohli zjistitúspěch televizních programů, které mají abonenti k dispozici.
Když se tyto informace o sledování shromáždí, provozovatelé kabe-lové televize budou lépe schopni plánovat příští programy na zá-kladě skutečných zvyků a zájmů svých abonentů. Také možní inze-renti kabelové televize se mohou léně rozhodnout o trzích, kam bymčli vysílat svá komerční sdělení. Shora uvedený seznam typů sta-tistik sledování ovšem není úplný, protože je možno vzdálenýmiterminály sbírat i jiné typy informací, vztahujících se ke zvykůmabonentů.
Společnosti provozující kabelovou televizi byly v poslednídobě dále žádány správními úřady, aby poskytovaly nouzové a/nebo"základní" služby určitým jednotlivcům nebo aby zajistily určitéprogramy jako třebas přenos z vládních jednání. Takovéto žádostiprovází potřeba zjistit jejich úspěch tím, že se měří sledovacízvyky jednotlivců, kterých se to týká.
Pro sběr statistik sledování existuje v kabelové televizi ně·kolik způsobů. Avšak uskutečnění všech těchto způsobů je zatíženovážnými omezeními. Soolečné omezení, kterým trpí všechny tytozpůsoby, je neschopnost přenést rychle a účinně požadované statistiky sledování z každého vzdáleného terminálu do systémového orga-nizátoru v koncové stanici.
Jeden způsob sběru takových statistik sledování sestává z toho, že každý abonent je ručně dotazován, které televizní kanálykdy sleduje. To se může provádět telefonem, poštou /dopisem/ neboosobně. Zřejmou nevýhodou tohoto způsobu je, že informace o sledo-vání není možno sbírat včas a že spolehlivost paměti abonentů, - 4 - pokud jde o kanály, které sledovali před časem, může být omezená.
Jiný způsob, používaný při sběru statistik o sledování, je vy-tváření těchto statistik o sledování na každém vzdáleném terminá-lu jako odpověá na povely ze systémového organizátoru v koncovéstanici. Statistiky sledování se obvykle ukládají v paměti, umí-stěné v každém vzdáleném terminálu, a pak se přenášejí už dříveexistujícími telefonními linkami do systémového organizátoru.Ačkoliv tento způsob představuje zlepšený systém pro spolehlivéa včasné přenášení informací o sledování kanálů, má nicméně něko-lik nedostatků. Předně, protože se pro přenos používá existují-cích telefonních vedení, nejsou tato vedení během trvání přenosuk dispozici pro normální použití v domácnosti. Za druhé je potře-ba použít zvláštní dodatečné zařízení, aby se vzdálený termináli koncová stanice připojily k telefonnímu vedení, což zvyšuje po-řizovací a udržovací náklady systému. Za třetí, protože se použí-vá vedení, která nejsou určena jen pro tento účel, je nutno počí-tat se značně dlouhým dodatečným časem, během něhož se vytvářípříslušné spojení pro přenos, což podstatně snižuje efektivní propustnost dat. Z toho plyne, že za stávajícího stavu techniky stále existu-je potřeba najít způsob a zařízení v systému kabelové televizepro rychlé a účinné vytváření a sběr statistických dat o sledová-ní ze vzdálených terminálů.
Podstata vynálezu
Vynález se týká způsobu a zařízení pro sběr statistickýchdat o sledování, sdružených se vzdálenými terminály v systémuobousměrné kabelové televize. Vynález se především týká programo-vání vzdálených terminálů, aby zaznamenávaly informace o sledová-ní kanálů v budoucnosti a aby tyto vzdálené terminály později vracely tyto informace opačným směrem do systémového organizátoru,jakmile by^r tyto informace zaznamenány.
Jedním z cílů vynálezu je, že použití realizace vf zpětného přenosu dat od abonentů nevyžaduje podstatné změny účtovacího sys tému. A dále, že vf zpětný přenos údajů od abonentů by měl praco- vat nezávisle na zpětném přenosu po telefonním vedení; tj. měly - 5 - by fungovat společně, jeden vedle druhého. Zařízení pro vf zpětnýpřenos údajů od abonentů by mělo být slučitelné se všemi zaříze-ními koncové stanice, použitými pro přímý neboli dopředný přenos.Znalost zařízení systému a termínů můžeme získat z tohoto přehledu:Systémový organizátor je základní řídicí počítač systému kabelovételevize. Systémový organizátor přijímá vstupní povely jak od ob-sluhujících operátorů tak od účtovacího počítače'. Generuje pří-slušné řídicí transakce, které se p*es řídicí vysílač vysílají do-přednou kabelovou cestou do terminálů. Přijímá zpětné údaje z při-jímače pro několik kmitočtů a procesoru /nazývaného zde procesorIPPV/ a předává zpětné údaje účtovacímu počítači. Řídicí vysílače jsou přístroje pro převod standardních sériovýchdat RS-232 ze systémového organizátoru na modulovaný vf signál propřenos kabelem do terminálů či modulů IPPV. Ve známém kabelovémsystému, který je k dispozici od zmocněnců vynálezu, řídicí vysí-lač múze být adresovatelný vysílač ATX nebo řídicí jednotka a ko-dovaČ koncové stanice nebo kombinace obou. Pro účely tohoto vyná-lezu je řídicí vysílač především průchozí zařízení a je popsán jenpro úplnost.
Obousměrný zesilovač Tyto zesilovače vedení rozvodu a oooocné ze-silovače zesilují a propouštějí určitou část vf snektra v dopřed-ném měru a jinou část vf spektra ve zpětném směru. To umožňujeobousměrné přenosy jediným koaxiálním kabelem. Také obousměrnézesilovače jsou průchozími zařízeními a jsou popsány jen pro úpl-nost.
Terminál je zařízení tvořící rozhraní styku mezi kabelovým systé-mem a abonentem a jeho televizním přístrojem. Mezi jinými funkcemi,terminály provádějí ladění, konverzi kmitočtu směrem dolů a dekó-dování video signálů z kabelu na volitelné bázi. Přijímají jak cel-kové /globální/ tak adresované řídicí transakce /tj. transakce smě-rované buď všem nebo jen jednotlivým terminálům/ z řídicího vysí-lače pro sestavení a řízení služeb, které poskytují. Terminál mů-že být kromě toho vybaven vnitřním vf zoětným modulem nebo opatřenrozhraním pro přídavný vnější modul pro zpě+ná data, takže buď ter-minál nebo vnější modul může mít SDolehlivou parně £ oro ukládáníúdajů o zakoupených položkách nebo jinoch údajů pro zpětný přenos. - 6 - A dále, buď tercinál nebo sdružený modul obsahuje vysílač zpětnécesty dat s přepínáním kmitočtů podle vynálezu. Takový terminál,buď vybavený nebo sdružený s modulem IPPV, budeme dále nazývat STT.Modul IPPV je modul sdružený s terminálem, jestliže terminál ne-obsahuje vnitřní ví* vysílač zpětné cesty dat s přepínáním kmito-čtů.
Procesor IPPV je především vf přijímač dat s přepínáním kmitočtůpro vysílače zpětných údajů terminálů nebo modulů IPPV. Součssnědetekuje data z modulovaných vf signálů z až čtyř /nebo více/různých kanálů zpětných dat. Pak filtruje redundantní zprávy,sdružuje data do paketů a předává pakety standardním datovým ve-dením RS-232 systémovému organizátoru. Pro každou koncovou stani-ci kabelové televize Je potřeba alespoň jeden procesor IPPV.
Celkovým cílem tohoto vynálezu je, aby sběr statistickýchdat o sledování pracoval spolehlivě o vykazoval vysokou propust-nost pro data, integritu a aby byl bezpečný. Pokud jde o podrob-nosti, je vynález navržen tak, aby splňoval čtyři specifické vý-konnostní cíle: 1. Sběr statistických dat o sledování musí využívat plánpropustnosti dat, při němž se musí maximální objem dat z terminálůvrátit během předem určeného časového úseku, aby bylo možno moni-torovat pravidelně, co abonenti sledují. 2. Časový úsek přidělený sběru statistických dat o sledovánímusí být dosti dlouhý, aby bylo možno dostat spolehlivý statis-tický vzorek divácké populace. 3. Čas, kdy se mají sbírat statistická data o sledování,z každého terminálu, musí být přesně definován, aby zaručovalskutečný "snímek" stavu na řadě terminálů, předávaný do systémo-vého organizátoru. 4. Typy a formáty statistik;?· sledování, vhodné ke generová-ní' a sběru, musí být pružné.
Podle vynálezu je k dispozici způsob a zařízení pro genero-vání a sběr statistických dat o sledování z velkého počtu vzdále-ných terminálů a tento způsob a zařízení splňují čtyři shora uve-dene cíle. statistická data o sledování mohou odpovídat různýmtypům dat podle typů diváků, kteří se dívají na televizory, při-pojené ke'vzdáleným terminálům nebo podle dat, vztahujících se - 7 - ke stavu vzdáleného terminálu samotného.
Každý vzdálený terminál má áfespoň jeden volný sběrný úseksestávající z paměťového místa pro uložení času záznamu, paměťo-vého místa pro uložení statistických dat sledování a paměťovéhomísta pro uložení časového kódu pro záznam doby záznamu, informacío statistických datech sledováni o dalších informací, vztahují-cích se k času, v n*mž byla statistická data o sledování generová-na. V navrženém provedení je sledovaný televizní kanál tím, jehožs+etistická data o sledování jsou určena pro sběr a tedy shorauvedené paměťové místo pro uložení statistických dat o sledováníbude odpovídat paměťovému místu pro záznam kanálu. Avšak paměťovémísto pro záznam statistických dat o sledování může právě tak dob-ře být paměťové místo pro uložení síly zvuku, místo pro uloženístavu indikace zapnutí a vypnutí sítě vzdáleného terminálu nebojakékoli jiné označení, odpovídající údajům, která se vztahujík divákům sledujícím televizor /data o profilu diváků/ nebo k to-mu, v jakém stavu je televizor sám /data o stavu televizoru/. Čas záznamu sestává z informací posílaných ve směru od sys-témového organizátoru ke každému terminálu, které se vztahujík nějakému budoucímu času, v němž každý terminál má uložit do pa-měti stav určitých statistických dat o sledování. Čas záznamu seuloží do,paměťového místa pro uložení času záznamu a když se časzáznamu rovná běžnému reálnému času, stav vzdáleného terminálu,který odpovídá tomu určitému typu statistických dat o sledování,jenž se zaznamenává, uloží se na paměťové místo pro uložení sta-tistických dat o sledování a časový kód představující okamžitýčas se uloží na paměťové místo pro uložení časového kódu. Např.u navrženého nrovedení, kde se ukládája sbírá, který kanál jeprávě sledován, sledovaný kanál se uloží na paměťové místo prouložení statistických dat o sledování /v tomto případě se o němmluví jako o paměťovém místě pro uložení kanálu/ a časový kód seuloží na paměťové místo pro uložení časového kódu, když se časzáznamu rovná stávajícímu reálnému času.
Když byla statistická data o sledování, např. v navrženém provedení kanál a časový kod, uložena na příslušná paměťová místa ve vzdáleném terminálu, obsah těchto paměťových míst se vyšle znět do systémového organizátoru bučí automaticky nebo jako odpověó na - 8 - signál výzvy. Systémový organizátor určí, který určitý úsek sevyšle zpět, a to tím, že srovná vrácený časový kód se seznamemčasu záznamu, vyslaných v přímém směru do každého terminálu.
Takto je systémový organizátor schopen ověřit, který úsek sběrubyl každým terminálem vyslán zpět a může shromáždit statistickádata pro celý počet terminálů.
Podle vynálezu je také k dispozici způsob generování a sbě-ru statistických dat o sledování, který sestává z vý«e popsanýchkroků a přídavných kroků. Jak už bylo popsáno, je čas záznamuuložen na pamětovém místě pro uložení času záznamu a jakmile ječas záznamu roven stávajícímu reálnému času, příslušná statistic-ká data o sledování a časový kód se uloží na paměťové místo prouložení kanálu a na paměíové místo pro uložení časového kódu.Avšak na rozdíl od situace, kdy organizátor posílá všechny časyzáznamu pro různé úseky sběru přímým směrem nejednou, vynález do-voluje, aby systémový organizátor poslal čas záznamu přímým smě-rem kdykoli pro kterýkoli úsek sběru. Tak je možné, že zatímcosystémový organizátor programuje, aby jeden úsek sběru zaznamenalněkdy v budoucnosti nějaký kanál, může současně dostávat statis-tické informace o sledování a časový kód z jiného úseku sběru,vysílané ze stejného nebo z jiného terminálu.
Tyto a další vlastnosti tohoto vynálezu budou snadno srozu-mitelné pro každého, kdo pracuje v oboru, z následujícího podrob-ného popisu, pokud jej bude číst a současně sledovat výkresy. Přehled obrázků na výkresech
Obr. 1 je celkové skupinové schéma zobrazující rozvodnousíí kabelové televize s obousměrnými zesilovači a rozdělovači,které umožňují připojení vzdálených terminálů, obsahujících vfvysílače pro zpětný přenos dat do koncové stanice, vybavené při-jímačem dat s přepínáním kmitočtů. Obr. 2 je skupinové schémasystému, které ukazuje několik částí systému podle obr. 1 včetněúčtovacího systému, systémového organizátoru, vf přijímače s pře-pínáním kmitočtů pro návrat dat a terminálu a jeho přidruženéhomodulu pro návrat dat. Obr. 1 je skupinové schéma typického ter-minálu, přičemž zobrazený terminál obsahuje povelový přijímač, - 9 - adresovaný mimo pásmo. Obr. 4 je skupinové schéma modulu IPPVpro terminál podle obr. 3, přičemž tento modul obsahuje buá Částterminálu nebo je připojen, k terminálu vhodným sběrnicovým systé-mem. Na obr. 5 je diagram časování sledu návratu dat z vf vysíla-če pro návrat dat s přepínáním kmitočtů podle obr. 4. Na obr. 6Je skupinové schéma procesoru IPPV /přijímače/, který je na sys-témovém schématu na obr. 2. Obr. 7-11 jsou skupinová schémataněkolika 3kupin částí procesoru IPPV podle obr. 6; obr. 7 před-stavuje vstupní modul, obr. 8 ukazuje syntetizér kmitočtu, obr. 9A - C představují vf přijímač, obr. 10 ukazuje analyzátor sílysignálu a obr. 11 znázorňuje sestavu řídicí jednotky. Na obr. 12je Časový diagram sledu přenosu dat IPPV. Na obr. 13 je diagramzobrazující jednotlivá paměťová místa pro uložení, přidruženákaždému úseku sběru uvnitř terminálu. Na obr. 14 je časový dia-gram, ukazující časy záznamu, poslané do vzdálených terminálů az toho vyplývající časové kódy, navrácené do systémového organi-zátoru. Ne obr. 15 je časový diagram ukazující sledy programovánía sběru pro každý ze čtyř párů paměťových míst v terminálu. Obr.16 je diagram, který ukazuje vzor paketu odpovědi se statistikouprogramů a sledování, přenášený z procesoru IPPV do systémovéhoorganizátoru; zahrnuje obsah odpovědi se statistikou programů asledování, jak je naznačen na obr. 17. Obr. 17 je diagram ukazu-jící obsah odpovědi se .statistikou programů a sledování, přenáše-né ve zpětném směru z modulu IPPV umístěného u terminálu. Obr. 18je diagram instrukce o času záznamu statistických dat o sledování,přenášené v přímém směru ze systémového organizátoru do terminálu. Příklady provedení vynálezu
Obr. 1 ukazuje typickou rozvodnou síť 100 kabelové televizepro rozvod signálů kabelové televize abonentům a pro příjem zpět-ných zpráv z terminálů 120 abonentů. Nozvodná síť 100 kabelovételevize spojuje koncovou stanici 110 s ~adou televizorů 130 pro-střednictvím terminálů 120 kabelové televize. Síť 100 kabelové te-levize je zapojena do stromové konfigurace s větvemi 148 a 150s použitím rozdělovačů 143. Někdy se v místě rozdělovačů 143 po-užívají přemosťovací přepínače pro přepínání přenosu mezi koncovou 10 - stanicí a abonenty jen na jednu větev zpětného vstupu do rozdělo-vače 143. Jedním z cílů vynálezu je vyloučit potřebu přemosíove-cích přepínačů, které se používaly dříve pro zvýšení propustnostidat od abonenta do koncové stanice. 7 přímém směru řada abonentůtypicky přijímá týž signál, vysílaný z koncové stanice 110, typic-ky širokopásmový signál kabelové televize. V budoucích systémechse zvětšenou šířkou páaraa, jako jsou systémy s optickými vláknvnení nepravděpodobné, že by různí abonenti mohli přijímat různésignhly urcene pouze jim, oblast působnosti drive vyhražená pouzetelefonním společnostem. Zesilovače 142 rozvodu jsou také pravi-delně rozmístěny v kabelové síti 100 pro zesíleni θ opakování pře-nášeného signálu. Přenos z koncové stanice 110 abonentu s terminá-iem 120 kabelové televize je citlivý na rušení vnikající podélhlavního, vedení 141, větví 148, 147. 146, 14? a přípojky 144.
Ovšem daleko vážnější rušení vniká do přenosu od abonenta do kon-cové stanice 110.
Vf vysílač 200 zpětných dat s přepínáním kmitočtů může býtuvnitř nebo být sdružen s terminálem 120 kabelové televize a umož-ňuje komunikaci s koncovou stanicí 110 přenášením zpráv nazpět posíti kabelové televize. Koncová stanice 110 obsahuje vf přijímač300 s přepínáním kmitočtu pro příjem zpráv vysílaných vf vysíla-čem 200 zpětných dat v terminálu 120 kabelové televize nebo vesdruženém modulu, umístěných v kterémkoli místě celého počtu abo-nentů. Ostatní účastníci vybavení IPPV nebo jinými službami, vyža-dujícími návrat údajů, mohou být vybaveni telefonními vysílačipro přenosy do telefonního procesoru /není naznačen/ v koncovéstanici. Éada sítí kabelové televize jsou tzv. dělené systémy, vyba-vené pro obousměrný přenos, tj. přenos z koncové stanice k abo-nentovi i od abonenta do koncové stanice. V těchto sítích kabelo-vé televize jsou zesilovače 142 vybaveny pro obousměrný přenosvčetně zesílení ve zpětném směru. Společnosti kabelové televizese dosud vyhýbaly použití obousměrného přenosu v síti kabelové te-levize částečně proto, že zpětný přenos od abonenta do koncovéstanice je podstatně více citlivý vůči rušivému šumu. Zpětný pře-nos je citlivější vůči rušivému šumu, protože síí kabelové televi-ze má tvar stromové konfigurace, umožňující šíření a zesilování - 11 - rušivého šumu ze všech bodů sítě kabelové televize ve zpětnémsměru. mo je možno oznaxit jako nálevkový jev. Nap-, rušivý šum160 a 161 ne přípojce 144 a v^tvi 154 se bude kombinovat ne rušivýšum 162 v rozdělovači 143 připojeném k přípojee 144 a větvi 154.Jak se signály šíří směrem ke koncové stanici 110, šum se budekombinovat se šumem na větvích 153, 152, 151, 150 a na všechostatních vedeních v celé síti kabelové televize. Ve zpětném smě-ru se může stát nesnadným rozlišit vysílaný datový signál v kon-cové stanici 110 od šumu, indukovaného ve větvích sítě kabelovételevize.
Rušivý šum může obsahovat impulsní šum, soufázové zkreslení,vnik vnějších signálů a nelinearity zesilovačů. Příkladem zdrojůrušivého šumu mohou být blesk 10, rozhlasové vysílání 11 a roz-vodná síí 12. Sítě kabelové televize mohou obsahovat stará ašpatně uzemněná a připojená kabelová stínění a podobně, což umož-ňuje vnikání šumu kdekoli v síti kabelové televize. Stárnoucírozdělovače 143 nebo staré nelineární zesilovače 142 rozvodu mo-hou také způsobovat rušivý šum. Protože rušivý šum z každého jed-notlivého pobočného vedení sítě· kabelové televize ovlivňuje zpět-ný přenos, zatímco přímý přenos je ovlivněn pouze rušivým šumempodél jediného vedení /např. větví 141, 148, 147, 146, 145 a pří-pojky 144/, zpětná sí£ kabelové televize vyžaduje při svém 'stár-nutí nákladnou údržbu častěji než dopředná sí£. Vynález umožňujepřenos zpětných signálů "nedokonalou" sítí kabelové televize, kdedosud byl zpětný přenos nesnadný bez nákladné pravidelné údržbysítě kabelové televize. Vynález umožňuje obousměrný přenos zprávsítí kabelové televize i při vyšší úrovni rušení než bylo dosudmožné. Velikost šumu, který se vyskytuje v typické síti kabelovételeviize ne různých kmitočtech, je popsán v závislé přihlášceUS noř. číslo 07/562,675 z 3*8.1590, nazvané Způsob zpětného ví*přenosu pro kabelovou televizi, kterou zde uvádíme jako odkaz.
Ua obr. 2 je celkové řešení systému IPPV podle vynálezu.Systém obsahuje účtovací počítač 305, který"zaznamenává a udržujezáznamy pro každého abonenta v systému. Záznamy typicky obsahujíinformace jako je jméno, adresa a telefonní číslo abonenta, tynvybavení, které má ehonent a které olacené služby smí abonent po- užívat. Podle vynálezu mohou záznamy obsahovat informace, vz+ahu- 12 jící se k věku, pohlaví, rodinnému stavu, výši příjmu, úvěru atd.účastníků, kterých je možno použít ve soojitosti s identifikač-ním kódem, který účastník vloží na vzdáleném terminálu než začnesledovat, určitý televizní program. Tato informace může být uži-tečná provozovateli kabelové televize nebo inzerentům, protožejim pomůže při efektivním marketingu televizních programů.
Kabelový provozovatel typicky buá vlastní účtovací počítač,pronajímá si toto zařízení od firmy, která se specializuje natento typ zařízení nebo sdílí čas na stroji, který patří účtova-éí firmě. Účtovací počítač 305 je propojen se systémovým organizátorem310. Systémov.ý organizátor řídí činnost kabelového systému. Sys-témový organizátor 310 je obvykle osobní počítač jako např. HP1000 A400 Micro 24 Computer nebo HP 1000 A400 Micro 14 Computer,který má programovou pamší pro ukládání algoritmů. Systémový or-ganizátor může s výhodou obsahovat Organizátor systému IV nebo Vnebo Organizátor abonentů V, které je možno dostat od zmocněncetéto přihlášky. Systémový organizátor 310 udržuje seznam všechadresovatelných terminálů v kabelovém systému a také služeb, kte-ré je každý z terminálů oprávněn přijímat. Systémový organizátor3IQ také určuje a udržuje parametry zvolené provozovatelem prokaždý systém. Tyto parametry mohou zahrnovat kmitočty přidruženéjednotlivým kanálům kabelové televize v systému, které kanály sekódují, zabezpečovací opatření systému a systémový čas. Kromě to-ho je systémový organizátor odpovědný za povolení a nepovolenípořadů pro "placení za sledování".
Systémový organizátor 310 také ukládá informace IPPV. Resi-dentní program systémového organizátoru čte transakce IPPV, vy-brané z terminálu kabelového systému. Transakce se ukládají dodatové báze systémového organizátoru, dokud se nevyhledají účto-vacím počítačem 305. Systémový organizátor 310 řídí přenos zpět-ných informací IPPV o prodeji vysíláním požadavků o data do ter-minálů kabelového systému.
Jak je naznačeno na obr. 2, povely generované systémovým organizátorem se mohou přenášet do terminálů jedním ze dvou znů- sobů. U prvního způsobu vysílá adresovatelný vysílač ATX 314 po- vely ze systémového organizátoru 310 /případně přes řídicí jed- - 13 - notku 312 koncové stanice/ na vyhrazeném kanálu /např. 104,2 MHz/ve formátu srozumitelném adresovatelným terminálům. U druhéhozpůsobu se povely přenášejí použitím tzv. systému ”v pásmu", kdyse povely začlení do signálu video činností kódovače 313. Systém,pracující "v pásmu", je popsán ve společné přihlášce poř. číslo188,481, začleněné zde jako odkaz. Je možno použít i dalších způ-sobů jak pro adresovaný či globální přenos dat z koncové stanicedo terminálu abonenta a tento vynález se nemá chápat jako omezenýv tomto směru. Např. se může použít přenos dat akustickými kmitoč-ty, rozprostřeným spektrem nebo jiný způsob přenosu týmž kabelemnebo ekvivalentní skupina alternativ se může použít na komutova-ném nebo soukromém telefonním vedení nebo na vedení rozvodné sítě.
Abonenti kabelového systému mohou být vybavení terminály 315.Obr. 2 znázorňuje tři terminály, z nichž dva /315a, 315b/ jsousdruženy se systémem "v pásmu" a jeden /315c/ je sdružen se sys-témem mimo pásmo. Např. terminály 315a a 315b mohou být přístro-ji Scientific Atlanta Model'8570 a 8590, zatímco terminály 315cmohou obsahovat přístroj Scientific Atlanta Model 8580. Terminál „ t * umožňuje abonentovi naladit a dekódovat služby požadované od pro-vozovatele kabelového systému. Každý terminál obsahuje číslicovýidenífikátor jako číselnou adresu, která umožňuje operátoru vysí-lat povely přímo do jednotlivého terminálu. Tyto povely se nazýva-jí adresované povely. Terminály jsou také schopny přijímat glo-bální povely, zpracovávané všemi terminály v kabelovém systému.Abonenti, kteří jsou oprávněni kupovat pořady prostřednictvím"impulsů platby za sledování", jsou vybaveni terminály se zabudo-vanými impulsními moduly. Souhrnně řečeno, impulsní modul umožňu-je abonentovi oprávnit svůj terminál k příjmu pořadu na základě"platby za sledování", ukládání údajů spojených se zakoupením po-řadu a předávání uložených dat provozovateli kabelové sítě. Jakje naznačeno na obr. 2, uložená data mohou být přenesena zpětprovozovateli telefonním impulsním modulem s použitím veřejné ko-mutované telefonní sítě 317 přes telefonní procesor 321 nebopřes vf impulsní modul použitím vf zpětného spojení 319 přes pro-cesor IPFV 322. Vf zpětné spojení bude podrobněji popsáno dále.Telefonní procesor 321 a procesor IPPV 322 jsou propojeny se sys-témovým organizátorem 310 vhodným rozhraním jako je např. RS-232. - 14 - Účtovací počítač 305 vysílá transakci do systémového organi-zátoru 310, který identifikuje, zda daný terminál v systému po-užívá vf zpětné spojení 319 nebo telefonní sít 317« Systémový or-ganizátor 310 pak vloží transakci do terminálu 315, aby ho spus-til a nastavil. Kapr. do v^ impulsního modulu se musí vložit kmi-točty, které bude používat pro vf přenos, a kalibrační nostupy,nopsané dále. Tyto kmitočty se mohou do modulu vložit při výroběnebo se tam mohou vložit globální transakcí ze systémového orga-nizátoru 310« Jinou možností' Je vložení těchto kmitočtů adresova-ným povelem.
Když systémový organizátor vloží do terminálu transakci kon-figurace, mohou být vloženy další transakce, které nastaví u kaž-dého terminálu reálný čas. Jak ukážeme dále, u tohoto vynálezupoužívá terminál vnitřní hodiny pro reálný čas a aby byl dodrženvysoký stupen přesnosti, m-"že se použít periodické nastavováníze systémového: organizátoru.
Obr. 4 znázorňuje skupinové schéma konvenčního adresovatel-ného terminálu známého řešení, jmenovitě terminálu ScientificAtlanta S58O. Podle principů jednoho provedení vynálezu je termi-nál průchozím zařízením a nepředstavuje část vynálezu. Svým vý-stupem první mikroprocesor 400 pouze předává všechny povely, při-jaté adresovatelným přijímačem 430 dat, do druhého mikroprocesoru504 v přidruženém modulu IPPV pro zpětná data,, naznačeném na obr.4,pres datovou sběrnici 490. V alternativním provedení mohou býtfunkce druhého mikroprocesoru 504 modulu podle obr. 4 začleněnydo prvního mikroprocesoru 400. v kterémžto případě bude zapotřebímikroprocesor s větší kapacitou než má M5O751. Základními stavebními bloky terminálu adresovatelného mimopásmo jsou konvertor a tuner 410 pro příjem a převod přicházejí-cího signálu z kabelu. Přijímač 430 dat přijímá konvertovaný mimo-pásmový signál 104,2 MHz nebo jiný vhodný nosný kmitočet dat z konverioru a tuneru 410. Výstup konvertovaného televizního signáluse podle potřeby dekóduje dekodérem 420. Dekódovaný kanál se kon-vertuje nahoru na kanál 3 nebo 4 pro televizor, páskový nahrávášvideo nebo jiné zařízení abonenta /není naznačeno/. K prvnímu mikroprocesoru 400 je přidružena energeticky nezá- vislá první pamš£ 470. časovači logika 480, uživatelský vstup 440 - 15 - s klávesnicí, infračervený nebo jiný ořijímač 450 dálkového říze-ní pro příjem vstupu dálkového řízeni a displej 460. Displejzobrazuje např. číslo naladěného kanálu nebo denní dobu.
Popsaný terminál model 8580 je z hlediska vynálezu pouzeprůchozím zařízením. Každý z modelů 8570, 8590 a jiné terminályJiných výrobců normálně obsahují řídicí procesor jako je prvnímikroprocesor 400, který musí mít vždy vstupy a výstupy či konek-tory pro výměnu dat s modulem, jako je naznačen na obr. 4 nebopro řízení prvku podle obr. 4, jestliže tento modul neobsahujemikroprocesor. Druhá pamět 502 podle obr. 4 je energeticky nezá-vislá pamět, která jednoduše doplňuje kapacitu první paměti 470.Přístup do ní má první mikroprocesor 400.
Pro realizaci nákupu z domu, energetického řízení, čtení mě-řičů, poplachu při vloupání a dalších služeb kromě služby IPPVmusí terminál obsahovat příslušná rozhraní pro vstup a výstup dorůzných zařízení v domácnosti abonenta /z nichž žádné není naobr. 3 naznačeno/.
Na obr, 4 je naznačeno skupinové schéma modulu IPPV podlevynálezu. Modul IPPV” je mikroprocesorový vysílač BPSK použitýk vysílání informací zpětným směrem sítí kabelové televize z mís-ta abonenta do koncové stanice. Druhý mikroprocesor 504 komuniku-je s prvním mikroprocesorem 400 terminálu a dostává informace,které uloží do třetí paměti 503 /pro pozdější vyslání/, nebo pře-nosové instrukce. Během vysílacího cyklu druhý mikroprocesor 504zapíná napájení obvodů pro syntézu kmitočtu, programuje příslušnývysílací kmitočet, zapíná koncový zesilovač, nastavuje předem ur-čenou úroveň zesílení u modulátoru a vysílá požadované informace.
Druhý mikroprocesor 504 je mozkem modulu, nebot určuje, kdyse má vysílat /podle instrukcí vysílaných z koncové stanice, onichž pojednáme dále/,, určuje a nastavuje kmitočet a úroveň výko-nu vysílání a kóduje data, uložená ve třetí paměti 503, pro vysí-lání. Aby se· zajistil pohotový a účinný návrat d8t , tato data ses výhodou předem zformátují při ukládání do třetí paměti 503. Podokončení přenosu druhý mikroprocesor 504 také vypne vf obvody,čímž zmenší čuraový výstuD modulu a sníží celkový nříkon. Třetí pa·měí 503 ukládá data o oořadu /předem formátovaná pro přenos/, in-formace o bezpečnosti, vysílací kmitočty a úrovní výkonu a identi- - 16 - fikační informaci modulu. mřetí paměť 503 také ukládá statistickádata o sledování, které odpovídají tomu, jak určití abonenti sle-dují příslušný televizor, nebo tomu, v jakém stavu sám televizorje, jak popíšeme dále podrobněji.
Smyčka fázového závěsu 505. dolnofrekvenční propust 505 a na-pěťově řízený oscilátor 507 syntetizují kmitočet, který se použijepro vysílání. Kmitočet se syntetizuje z krystalových hodin 5014 MHz, které řídí také druhý mikroprocesor 504. Toto usnořádáníredukuje počet součástí, který je zapotřebí k provádění syntézy ataké odstraňuje problémy, jež by mohly vzniknout při použití dvo-jích hodin o témž kmitočtu.
Smyčka fázového závěsu 505 modulu přijímá sériová data z dru-hého mikroprocesoru 504 pro nastavení jeho registr* na určitý kmi-točet. Smyčka fázového závěsu 505 porovnává vzorkovaný signálz napětově řízeného oscilátoru 507 se signálem odvozeným z hodinq01 4 MHz pro určení, zda generovaný kmitočet je vyšší nebo nižšínež programovaný kmitočet syntetizéru s polaritou representující"vysoký" nebo "nízký" generovaný kmitočet. Dolnofrekvenční propust506 provádí matematickou integraci tohoto signálu a generuje ssnapětí pro řízení výstupního kmitočtu napěťově řízeného osciláto-ru 507. Výstup oscilátoru 507 se vede do modulátoru 508 a takézpět do smyčky fázového závěsu 505. takže se může opět vzorkovata přenos se opakuje po.· celou dobu vysílání.
Datový filtr 510 je pásmový filtr, který brání, aby se vfenergie vysílaných číslicových informací modulovala na vf nosnou.Datový filtr 510 tedy pracuje jako omezovač modulační energie amodulovaného signálu uvnitř určitých mezí.
Modulátor 508 přijímá vstup filtrovaných dat z druhého mikro-procesoru 504 a vf nosnou z napěťově řízeného oscilátoru 507 a mo-duluje fázi nosné úměrně datovým signálům. Modulátor také používáss předpětí, vytvářené číslicově analogovým odDorovým převodníkempro řízení celkového zesílení modulovaného signálu. Převodník seřídí přímo druhým mikroprocesorem 504. Modulátor 508 je popsándále podrobněji v souvislosti s obr. 6.
Pro vf zpětná data se v tomto vynálezu uvažovala tři řešení modulace: Binární klíčování posuvem kmitočtu /PSK/, binární klíčo- vání posuvem fáze /3PSK/ a přímý sled s rozprostřeným spektrem - 17 - /DSSS/ s modulací BPSK. Žada řešení byla považována za příliš slo-žitá a zbytečná, nebot šetření šířky pásma není kritickým poža-davkem. Z těchto tří má BPSK největší odolnost vůči širokopásmovémušumu, DSSS má největší odolnost Droti rušení diskrétními kmitočtya FSK je nejjednodušší z hlediska realizace. Na druhé straně majíBPSK a FSK malou odolnost vůči rušení signálem na témž kmitočtu,ale přijímač pro DSSS je značně složitý o má široké šumové pásmo.Vysílač DSSS také vyžaduje velmi složitý filtr pro zabránění interferenci jak s dopředným tok i zpětným signálem video. Kromě tohopřijímače FSK trpí /v tomto případě/ jevem "záchytu", což je v té-to situaci problém.
Systém podle vynálezu poskytuje některé nejlepší vlastnostivšech. Systém používá signalizaci BPSK na čtyřech různých kmito- čtech. Toto řešení je možno nazvat.BPSK s výběrem kmitočtu /neboFDBPSK/. Takto je šumové pásmo přijímače velmi úzké, využijí seinherentní vlastnosti BPSK při potlačení šumu a při vhodné volbě'kmitočtů se zabrání rušení diskrétními kmitočty. Ovšem i když sez uvedených důvodů ve vynálezu použila modulace BPSK, je možnopoužít i jiných způsobů modulace a vynález není v tomto směruomezen. Úplný popis modulace BPSK je uveden ve společné patentovépřihlášce US po*, číslo 07/562,675 z 3. srpna 1990 a nazvanéZpůsob zpětného vf přenosu pro kabelovou televizi, kterou zdeuvádíme jako· odkaz.
Koncový zesilovač 509 zesiluje výsledný signál z modulátoru£08 na požadovanou výstupní úroveň modulu. Zesílení zesilovače jena pevné úrovni, přičemž signál z protipřeslechového řízení 513řídí zapínání a vypínání koncového zesilovače 509.
Protipřeslechové řízení 517 je obvod umožňující druhému mik-roprocesoru 504 řídit stav koncového zesilovače 509. V případěporuchy druhého mikroprocesoru 504 protipřeslechové řízení 313vypne koncový zesilovač 509 po předem určené době nebo po několikaza sebou jdoucích přenosech. To zabraňuje, aby modul vysílal delšízprávy než bylo navrženo nebo Častěji než se zamýšlelo bez ohleduna stav mikroprocesoru. Terminály, které "blábolí" nebo "ječí",jsou neřízeny a generují rušivé zprávy, které mohou zablokovat ce-lý systém, když se to povolí. Protipřeslechový obvod zabraňuje - 18 - "blábolení" vypnutím vysílače dat po předem určené' době, kteráje delší ne?, by potřebovala nejdelší zpráva. Protipřeslechové ří-zení je popsáno ve společně podaném patentu US č. 4,692,919, kte-rý zde uvádíme jako odkaz.
Sdružovací filtr 511 je filtr ze dvou samostatných částí:pásmového filtru 515 pro 12 - 19 MHz pro potlačování harmonickéenergie vysílače modulu a hornofrekvenční propusti 516 pro 54 -870 MHz pro signály kabelové televize, které mojí procházet doterminálu nerušeně. Návrhové úvahy spojené s řešením modulu IPPV pro tzv. "vnitř-ní" systémy nejsou zvláště vhodné pro řešení tzv. "vnějších" systémů. Vnitřní systémy se např. týkají terminálů adresovatelnýchv pásmu i mimo pásmo jako jsou terminály Scientific Atlanta 8570, 8580 a 8590. "Vnější* podmínky předpokládají přemístění terminálo- 1 vého zařízení z objektu abonenta. Takové "vnější" systémy zahrnu-jí např. techniku zákazu a zádrže. V důsledku toho je zde např.alespoň domovní, kdy? ne přípojkové, kabelové oddělení mezi ter-minálem kabelové televize a zařízením abonenta, které není zvláš-tě vhodné pro přenos dat. Na druhé straně je zapotřebí nějaké vy-bavení abonenta pro IPPV, domácí nakupování a takové obousměrnéslužby, které nelze realizovat konvenčním televizním přijímačem. V důsledku +oho by bylo nesnadné realizovat modul podle obr. 4,který předpokládá sběrnici nebo jinou přenosovou cestu mezi ter-minálem a modulem, s konvenčními domovními kabely nebo přípojkamibez nějakého zvláštního přenosového řešení. Vynález se tedy týkátěch principů řešení terminálu a modulu, které je možno rozšířitz řešení vnitřního- terminálu na řešení modulu IPPV pro jednotkyabonentů v tzv. vnějším systému zákazu a zádrže.
Nyní popíšeme činnost jednotlivých dříve popsaných částív souvislosti s vlastnostmi vynálezu.
Jak bylo uvedeno dříve, aby každý terminál 315 mohl předávatinformace o zakoupení poradu zpět systémovému organizátoru 310,musí mít zpětnou přenosovou cestu /na rozdíl od dopředně cestypoužívané k vysílání řídicích informací se systémového organizáto-ru 310 do terminálu 315/. Jek jsme se zmínili, zamýšlí ae použitívf systému IPPV v kabelových sítích, které mají schopnost dělenízpětných kanálů. Tyto kabelové systémy mají zesilovače, které umo? - 19 - nují šíření^kanálů T7, T8, Ϊ9 a T10 /přibližně 0-30 MHz/ vezpětném sm^ru, tj. do koncové stanice.
Vynález navrhuje modul IPPV podle obr. 4, který Doužíváčásti kanálu T8 pro přenosy z terminálů nebo modulu IPPV do dato-vého přijímače s přepínáním kmitočtů v koncové stanici prostřed-nictvím volitelné řady modulovaných kanálů s nosnými kmitočty dat.Použití kanálů T7, T9 a T10 pro konference video nebo jiné přeno-sy není negativně ovlivněno přenosy dat, které jsou obecně omeze-ny na pásmo kanálu T8.
Použití zpětných kanálů v kabelové síti jakožto síti pro pře-nos dat pro výběr informací z terminálů u abonentů trpí dvěma zá-kladními nedostatky: vysoké šumové a rušivé prostředí zpětnýchpřenosů, jak jsme podrobně diskutovali dříve, a chybějící mecha-nismus pro řečení souběhu přístupu, kterým mohou dsta soupeřit opřístup do sítě. Oba problémy vyplývají z topologie systému, cožje invertovaný strom, jak je neznačen na obr. 1. Z hlediska ručení mohou větve stromu působit jako velká an-ténní sí£. Chybné stínění a zlomená či volná propojení kabelovéhosystému umožňují vnik vf rušení do systému, jak jsme dříve popsa- li. Protože zesilovače jsou nastaveny na celkové jedničkové zesí-lení, rušení a šum v pásmu se v každém ze zesilovačů regenerují.Kromě toho se ve zpětném směru rušení a Šum z jednotlivých větvíkombinují v každém uzlu sítě. Výsledkem je, že všechny rušení ašumy, jež pronikly do celého kabelového systému, se nakonec se-čtou v koncové stanici, kde je umístěn vf přijímač dat IPPV. Prominimalizaci těchto problémů souvisejících s použitím zpětných ka-nálů kabelové televize pro přenos dat, byl zvolen počet čtyř kaná-lů z rozsahu 23 datových kanálů po 100 kHz v pásmu televizního ka-nálu T8 pro použití v tomto vf systému IPPV, založeném předevšímne úvahách o propustnosti dat. Jak popíšeme dále, vynález nemábýt chápán jako omezený na čtyři kanály, ale může používat i vícenež čtyři kanály. Pravděpodobnost příjmu zpráv roste s každým dal-ším použitým kanálem, avšak náklady na přídavné vysílače a přijí-mače se stanou prohibitivními.
Zpětný kanál video 6 MHz je možno rozdělit na 60 přenosových kanálů po 100 kHz, z nichž se při současné realizaci používá 23. Čtyři z dvacetitří kanálů se volí podle kmitočtu šumu a rušení. - 20 -
Jek vysílače tak přijímače jsou kmitočtově proměnné. Kmitočtypoužité pro zpětné přenosy je možno automaticky programovat po-čítače* systémového organizátoru, aby se vyhnul;’· kanálům, kteréobsahuj*! šum nebo větší rušení. Tyto kmitočty je možno měnit takčasto, jak je nutné pro přizpůsobení časově proměnnému rušení.
Každý vysílač bude postupně vysílat svá data s výhodou rych-lostí 20 kb/s ne každém ze čtyř kmitočtů. V koncové stanici se po-užije čtyř ví* přijímačů /po jednom naladěném na každý kanál/. To-to uspořádání poskytuje redundanci pro každou znrávu. Pravděpo-dobnost chyby způsobené rušením na témž kmitočtu je nyní součinemčtyř pravděpodobností, že na všech čtyřech kanálech je v době po-užití tohoto kanálu vysílačem přítomno rušení. Výši edkem je veli-ce vysoký poměr vysílání a úspěšného příjmu. Všimněme si, že tento způsob může poskytnout lepší parametrynež systémy s rozprostřeným spektrem, protože uspořádání s postup-ným přenosem poskytuje jak Časovou tak i kmitočtovou různost. V typickém zpětném systému jsou k dispozici čtyři kanály vi-deo: T7, T8, T9 a T10. Obvykle má nejnižší kanál T7 největší šums nejvyšší kanál T10 nejmenší šum. To by vedlo k závěru, že byT10 byl nejlepší. Avšak při výběru kmitočtů je nutno brát v úvahui jiná hlediska, která jsou podrobně popsána ve sdružené přihlášceUS poř. číslo 07/562,675 z 3. srpna 1990 nazvané Způsob zpětnéhovf přenosu pro kabelovou televizi, kterou zde uvádíme jako odkaz. Při xinnosti systému 1PPV je obecně žádoucí mít možnost vy-žadovat zprávu se zpětnými daty čili volit terminály vybavenémoduly IPPV podle několika různých kritérií. Následující seznamshrnuje nejužitečnější případy pro vyžadování zpětných dat z ur-čitých skupin terminálů: 1. Bezpodmínečně, tj. všechny terminály musí- podat zprávu. 2. Všechny terminály obsahující údaje IPPV o jednom neboněkolika pořadech. 3. Všechny terminály obsahující údaje IPPV o určitém poradu. 4. Určité terminály individuálně, bez ohledu na data o po-řadech.
Jak bylo uvedeno dříve, je dále velmi důležité, dokonce i v prvním případě /bezpodmínečném/ požadování dat, aby všechny ter- minály byly schopny vrátit data v periodě kratší než 24 hodin. To - 21 - by mělo být možné v případě počtu terminálů tisíc nebo dokonceněkolik set tisíc, což vede na požadavek propustnosti kolem25.000 odpovědi dat IPPV za hodinu.
Každý ze zpětných úzkopásmových datových kanálů může přená-šet v daném Čase jen jednu zprávu. To znamená, že když dva neboněkolik terminálů kdekoli v daném kabelovém systému vyšlou zprá-vy, které se časově překrývají, přenosy budou interferovat avšechna data postižená kolizí se pravděpodobně ztratí. Proto vetřech z uvedených případů je zapotřebí nějaký postup, řídící pří-stup na médium, aby se zabránilo, aby se současně několik terminá-lů pokoušelo použít kanál pro zpětná data. Všechny tyto případy by se ovšem daly řešit jako řada indivi-duálních požadavků o data /jako ve čtvrtém případě/. Avšak to ne-ní slučitelné s požadavkem propustnosti vzhledem k systémovémuzpoždění zpráv spojenému s typickým sledem zpráv požadavek-odpo-věá. Je mnohem účinnější vyslat jediný skupinový požadavek o datarelativně velké skupině terminálů, které pak vrátí data podleplánovitého postupu čili "protokolu přístupu na médium". Tentoprotokol musí zajistit vysokou míru úspěšnosti zpráv, tj. bez ko-lizí.
Známé protokoly přístupu na médium, jaké se používajív místních sítích a které spočívají na mechanismech snímání nos-né pro zabránění kolizí, jsou naneštěstí nevhodné pro použitív kabelovém systému. Topologie invertovaného stromu kabelovýchsystémů sčítá vysílané signály z jednotlivých větví a šíří je smě-rem ke koncové stanici. Terminály, umístěné v různých větvích,z nichž každá je izolována uzlovým zesilovačem nebo jiným zaříze-ním, nemůže detekovat přítomnost aktivně vysílajícího termináluv jiné větvi.
Jiný přístupový protokol, časové prokládání, také trpí časo-vým kolísáním zpoždění zpráv v nejhorším případě. To si vynucuje,aby Časový úsek pro každý terminál byl neúnosně dlouhý, což sni-žuje propustnost. Všechny tyto okolnosti vedly k vypracování protokolu přístupu na médium, který poskytuji přijatelně vysokou propustnost při vy- počtené toleranci ke kolizím. Způsob využívá předpověděnou statis- tickou pravděpodobnost kolizí /a naopak úspěšný průchod zpráv/ za - 22 - předpokladu řízené rovnoměrné rozložené četnosti pokusu terminá- lů o přenos zpětných dat.
Velmi jednoduše řečeno, podle této metody systémový organi-zátor vysílá požadavky o data pro zvládnutelně velké podskupinyz celkového počtu terminálů. /Tyto podskupiny jsou nezávislé načtyřech případech volby, uvedených dříve./ Každá podskupina čiprostě skupina má definovanou časovou periodu, ve které má vrá-tit data. Uvnitř této periody každý terminál nezávisle vybereprogramované číslo pseudonahodilých okamžiků pro začátek přenosuzpětných dat. Při použití relativně velkých podskupin jsou pokusyo návrat statisticky rovnoměrně rozděleny uvnitř periody. A dále,protože střední četnost pokusů je předem určená a střední délkazpětných zpráv je známa, lze předpovědět výslednou pravděpodob-nost pro alespoň jednu úspěšnou zprávu zpětných dat pro kterýko-li terminál. I když uvedená statistická koncepce je základem metody pronávrat dat, je zapotřebí řady delších klíčových prvků, aby postupbyl schopný činnosti. Ty můžeme shrnout takto: 1. Určí se optimální četnost pokusů, která dává nejlepšíefektivní propustnost zpětných dat. 2. Celkový počet terminálů na koncové stanici kabelového systému je rozdělen- do zvládnutelných podskupin známého roz-sahu. Velikost.· a počet podskupin stejně jako periodu ná-vratu dat je možno určit pro danou optimální četnost po-kusů. 3. Je zapotřebí plán pro návrat dat, který poskytne struktu-ru způsobu, jakým systémový organizátor bude Dožadovatzpětná data od jednotlivých skupin. 4. Soubor pravidel řídí, jak terminály ve skupinách odpoví-dají na požadavky o návrat dat a na potvrzení dat uvnitřsledu zpětných dat.
Na obr. 6 je podrobněji naznačeno skupinové schéma procesoruIPPV podle obr. 1 a 3. Zpětný vf signál z terminálů se přenášív po^kanálu VHP T8. Vysílanou nosnou je možno nastavit s rozliše-ním 100 kHz v kmitočtovém pásmu 11,8 až 17,7 MHz, což poskytujemožnost volby maximálně 50, s výhodou 23 různých četových kanálůs šířkou pásma 100 kHz. Modulovaná nosná z +erminálu nebo modulu - 23 - obsahuje informaci 3PSK 20 kb/s v foillerově kódu. signály z ce-lého souboru· terminálů v systému se kombinují a vracejí do proceesoru IPPV umístěného v koncové stanici. Funkcí procesoru IPPV jepřijímat zpětné vstupní signály, demodulovst informaci a dekódo-vanou zprávu předat systémovému organizátoru.
Zatímco je podrobně popsán jen zpětný přenos dat z terminá-lu, procesor podle vynálezu může být použit také pro monitorovánístavu obousměrných zesilovačů s jiných prvků zařízení pro rozvodkabelové televize, vybavených vysílači dat. Procesor IPPV může ta-ké přijímat signály vysílané z 32RT a jiných testovacích zařízenípřipojených v kterémkoli bodě kabelové sítě.
Ještě s odkazem na obr. 6, zpětný vf signál se typicky při-jímá' na úrovni jediné nosné + 12 dBmV. Procesor IPPV je navržentak, aby fungoval v rozsahu úrovní jediné nosné + 2 až + 22 dBmV.Často se přijímá více než jedna nosná a celkový přijímaný výkonbude úměrně vyšší než + 12 dBmV. Pokud jsou na různých kmitočtech,procesor IPPV může současně přijímat, demodulovst a dekódovat Čty-ři modulované nosné; pouze neredunďantní dekódované zprávy se vy-šlou z řídicího modulu procesoru IPPV prostřednictvím sériovéhorozhraní RS-232 do systémového organizátoru.
První' element procesoru IPPV, který popíšeme, je tzv. vstup-ní modul 800. Vf zpětný signál z terminálu je zaveden ze vstupní-ho kabelu do konektoru ..vstupního modelu 800, který s největší vý-hodou obsshuje samostatné celky. Vstupní modul 800 nabízí vstup-nímu signálu jmenovitou zakončovaní impedanci 75 Q. Tento celek seskládá z pásmového filtru, předzesilovače a dělicího obvodu, kte-rý rozděluje přicházející vf signál do čtyř modulů vf přijímačůA až D. Pásmový filtr propustí pásmo T8 se zanedbatelným zeslabe-ním a zkreslením při potlačení signálů mimo násmo. Předzesilovačkompenzuje průchozí ztráty filtru a ztráty při dělení výkonu. Vfsignály jsou zavedeny z vf konektorů vstupního modulu do čtyř vfpřijímačů. Vstupní modul má zisk přibližně 1 dB, takže signál při-vedený do vf přijímačů 810 až 81? má úroveň přibližně + 13 dBmV.Všechna vnitřní koaxiální propojení procesoru IPPV s výjimkouvstupního vf signálu jsou zakončena jmenovitou impedancí 50 Q,Kabeláž, přivádějící napájení + 24 V as a zem, je zavedena přímoz napáječe /není naznačen/ do vstupního modulu. Vstupní modul 800 - 24 - nemá přímé spojení s řídicím modulem 840. Všechny ostatní blokypřijímačů a syntetizérů procesoru IPPV jsou propojeny s řídicímmodulem 840.
Druhým hlavním stavebním blokem procesoru IPPV je ví přijímač.V procesoru IPPV jsou čtyři bloky A až D vf přijímačů 810 - 813.Jsou to funkčně ekvivalentní jednotky, z nichž tři napájejí 50 Qzakončení na výstupu analyzátoru síly signálu, takže tyto jednot-ky jsou záměnné. Čtvrtý přijímač Aanál D/ je naznačen s koaxiál-ním spojením do bloku analyzátoru 830 síly signálu. Vf přijímačkonvertuje signál přicházející ze vstupního modulu s použitím vý-stupu syntetizéru kmitočtu jakožto místního oscilátoru /na vyššístraně/. Výstupní kmitočet syntetizéru může být mezi 22,5 a 28,4MHz a s výhodou je mezi 26,2 až 28,4 MHz, což odpovídá rozsahuvstupního kmitočtu 11,8 až 17,7 MHz či s výhodou 15,5 až 17,7MHz. Mezifrekvenční signál je na středním kmitočtu 10,7 MHz.Keramické mezifrekvenční filtry, naladěné na 10,7 MHz, potlačísousední kanály a ostatní produkty směšovaČe a propustí žádanýsignál. Úzkopásmový mezifrekvenční signál je pak detekován obvo-dem, který poskytuje hrubý odhad síly signálu. Výstupem je ss na-pětí RSSI, úměrné úrovni přijímaného vf signálu. Toto napětí sevede do řídicího modulu spolu s ostatními signály spojovací kabe-láže vf přijímačů. Informace RSSI indikuje úroveň zpětného signá-lu terminálu, jak ho přijímá procesor IPPV. Tato informace jek dispozici systémovému organizátoru. Údaj· RSSI pro určitý terminál signalizuje, které terminálypotřebují novou kalibraci. K tomuto účelu systémový organizátorudržuje seznam "příliš vysokých” a "příliš nízkých" údajů RSSIo terminálech, takže je možno zařadit pro novou kalibraci určují-cí adresy těchto terminálů. Tato nová kalibrace není periodická,ale provádí se na základě vyšší priority, tj. s ekvivalentní prio-ritou s novými terminály, požadujícími kalibraci poprvé. Tabulkyúdajů RSSI za časovou jednotku mohou být také použity pro určenícharakteristik stoupání či klesání pro všech 23 kanálů, kterýmimohou být zprávy posílány z určitého terminálu. Charakteristikystoupání či klesání se pak vloží do terminálu, takže terminál tó-ze na základě optimálních výsledků pro kalibrační kanál ur*it pří-slušné úrovně přenosu pro všechny kanály kategorie jedna i katego-rie dvě. - 25 -
Hlavní funkcí vf přijímače je demodulace BPSK mezifrekvenč-ního signálu 10,7 MHz. Signál se demoduluje použitím dvojitéhosymetrického směšovače. Nemodulován?/ datový sled se filtruje asynchronizuje. Tato detekovaná data 20 kb/s v Millerově kódu sezavádějí do řídicího modulu, funkci odvození napětí HSST a demo-dulace BPSK provádějí všechny čtyři vf přijímače. Úzkopásmovýfiltrovaný mezifrekvenční 3ignál 10,7 MHz -na úrovni přibližně+ 13 d3mV je zaveden z vf přijímače D do bloku analyzátoru 3Ílysignálu. S funkcí vf přijímače je sdružen analyzátor 830 síly signáluFunkcí bloku analyzátoru síly signálu je detekce úrovně mezifrek-venčního signálu 10,7 MHz přicházejícího z vf přijímače, zvolené-ho pro kalibrační účely. Tento výstup vf přijímače neoodléhá au-tomatickému řízení zesílení AGG; výsledkem je, že jakákoli změnavf vstupní úrovně do procesoru IPPV se projeví změnou úrovně mezifrekvenčního signálu 10,7 MHz na vstupu analyzátoru síly signálu.Když se vf zpětný systém podrobí kalibraci, analyzátor síly signálu detekcí mezifrekvenčního signálu 10,7 MHz dá řídicímu modulu830 indikaci, kterého terminálu nebo modulu IPPV výstupní úroveňodpovídá přijímané úrovni signálu + 12 dBmV. Řídicí modul 840 bu-de naopak informovat systémový organizátor prostřednictvím roz-hraní RS-232. Až do příštího kalibračního cyklu /popsaného po-drobněji dále/ systémový organizátor dá terminálu instrukci, abypoužil úroveň vysílaného signálu, kterou hlásil řídicí modul.
Mezifrekvenční signál 10,7 MHz + 13 dBmV je u analyzátoru síly signálu zakončen 50 Q. Dva oddělovací zesilovače mají zisk při·bližně 30 dB pro mezifrekvenční kmitočet. Zesílený mezifrekvenčnísignál se špičkově detekuje diodovým obvodem. Druhý diodový obvodmá obdobné ss předpětí. Výstupy obou diodových obvodů se sčítajípro teplotní kompenzaci podle známé techniky. Výstup přesně odrá-ží úroveň mezifrekvenčního signálu, něhot ss složky obou diod sekompenzují. Tento detekovaný signál se filtruje a dále zesiluje.Konečný ss výstupní signál, úměrný úrovni mezifrekvenčního signá-lu, je zaveden do řídicího modulu.
Kmitočtový syntetizér řízený systémovým organizátorem generu· je kmitočty pro demodulaci přicházejících nosných kmitočtů dat.
Kmitočtový syntetizér je místní oscilátor pro převod jediného kmi· - 26 - točtu, probíhající ve vf přijímači. Blok syntetizérů pro jedinýkmitočet obsahuje čtyři samostatné jednotky, tj. 3yntetizéry820 až 823. Řídicí modul 840 dodává prostřednictvím povelů séri-ových dat informace pro ladění kmitočtů. Čtyři jednotky kmitočto-vých syntetizérů 820 až 823 jsou označeny jako kmitočtové synte-tizéry A, B, C a I), které odpovídají vf přijímačům 810 až 813. V šířce pásma kanálu T8 je celkem 60 kmitočtů, které je možno na-stavit řídicím modulem 840; ovšem podle vynálezu se používá pouze 23. Rozsah výstupních kmitočtů je s výhodou 25,1 až 28,4 ř.Hz akonvertuje se dolů do horní části pásma T5, tj. 14,4 až 17,7 MHz.Rozlišení kmitočtů je 100 kHz. Výstupní signál je na typickéúrovni + 17 dBm.
Každá jednotka kmitočtového syntetizérů obsahuje oscilátor,dělič kmitočtu, smyčku fázového závěsu PLL, integrovaný obvod 10a filtr s aktivní smyčkou. Tyto části tvoří dohromady smyčku fá-zového závěsu. Výstupní kmitočet oscilátoru Je fázově i kmitočto-vě koherentní s volně běžícím krystalovým oscilátorem 4 MHz. Smyčka fázového závěsu zaručuje, že výstup syntetizérů je spektrálněčistý a kmitočtově přesný. Výstup oscilátoru budí protitaktní ze-silovač. Protitaktní řešení se používá pro získání požadovanéúrovně + 17 dBm místního oscilátoru.
Skupinové schéma vstupního modulu je naznačeno na obr. 7.Modul vstupu a dělení výkonu sestává z pásmového preselektorové-ho filtru 900. předzesilovače 910. obsahujícího např. ΜΗΛΠ134 adělicího obvodu 930 pro napájení čtyř modulů vf přijímačů. Jenaznačeno zesílení všech modulů včetně transformátoru 920. 3 odkazem na obr. 8 nyní popíšeme podrobněji uspořádání syn-tetizéru kmitočtu procesoru IPPV. Sestava syntetizérů kmitočtuobsahuje čtyři podskupiny na deskách plošných spoj?'!, jak jsou na-značeny na obr. 8. Každá podskupina je nastavena na určitý kmito-čet řídicím modulem 840 procesoru IPPV. Rozsah syntetizérů kmito-čtu je s výhodou mezi 26,2 a 28,4 KHz, sle může být až od 22,5 do 28,4 MHz. Rozlišení ladění je 100 kHz. Každá ze čtyř podskupinsyntetizérů kmitočtu může být nastavena na kterýkoli ze 60 kanálův rozsahu 22,5 až 28,4 MHz. Vf výstupem podskupiny syntetizérůkmitočtu je signál místního oscilátoru pro jeden ze čtyř vf přijí-mačů v procesoru IPPV. Místní oscilátor je na vyšší straně, takže - 27 - vf rozsah 15,5 MHz až 17,7 Míz se konvertuje dolů na mezifrekven-ci 10,7 MHz přijímače. Νε obr. 8 je skupinové schéma podskupinysyntetizéru kmitočtu. V sestavě syntetizéru jsou opět čtyři tytopodskupiny.
Krystal 1000 základního kmitočtu 4 Ι.Ήζ je připojen k zpětno-vazebnímu zesilovači 1001 s vysokým zesílením. Zesilovač je sou-částí prvku velké integrace se smyčkou fázového závěsu, s výhodoutypu Motorola MC145158. Výstupní signál 4 MHz je zaveden uvnitřprvku do čítače 1002 pracujícího jako dělič kmitočtu 1 : 40. Vý-stupem čítače je referenční kmitočet 100 kHz, který je uvnitřprvku zaveden do detektoru 1003 fáze a kmitočtu.
Detektor 1003 fáze a kmitočtu porovnává dva výstupní signály/referenční 100 kHz a proměnný 100 kHz/ a.generuje chybové impul-sy, když oba vstupy nejsou na témž kmitočtu a fázi. Tyto impulsyladí oscilátor tak, že proměnný signál kmitočtu 100 kHz je nucenmít týž kmitočet i fázi jako referenční signál 100 kHz. Když tonastane, výstup kmitočtového syntetizéru bude na správném kmito-čtu. Pozdílové chybové signály z detektoru 1003 fáze a kmitočtuse vedou z prvku do smyčkového filtru 1004 a přidružených sou-částí. Tento filtr 1004 filtruje chybové signály a převádí je nanesymetrické ladicí napětí, které řídí oscilátor 1005. Oscilátor1005 obsahuje tranzistor Q1 a přidružené součástky. Oscilátor1005 je navržen tak, že ladicímu napětí na vstupu odpovídají vý-stupní kmitočty v žádaném výstupním rozsahu 22,5 až 28,4 MHz nebovýhodněji 26,2 až 28,4 MHz. Výstup oscilátoru je zaveden do oddě-lovacího zesilovače Q2 1006. Tento zesilovač 1006 poskytuje rela-tivně vysokou impedanci a odděluje oscilátor od dvojitého děliče1005 a výkonového zesilovače Q3, Q4 1009. Oddělený výstupní signáloscilátoru se vede do dvojitého děliče 1008. kde se kmitočet dělíbuď deseti nebo jedenácti. Programovaný dvojitý dělič 1008 spolus děliči A a Ν' 1007 tvoří celkový dělič s poměrem Nt = lOxN + A.Čítače N a A jsou programovány řídicím modulem 840 procesoru- IPPVsériovými povely jako Pout = Ntx0,l MHz. Např. řídicí modul nasta-ví Nt na 250 pro výstupní kmitočet 25,0 MHz. Nt je možno řídicímmodulem nastavit na kteroukoli ze 60 hodnot mezi 225 a 284, alepřednostně mezi 251 a 284. Funkcí řídicího vedení dvojitého děli-če je určit, kdy bude dělič dělit deseti a kdy jedenácti. - 28 -
Oddělovací zesilovač Q2 1006 také budí výkonový zesilovačQ3, Q4 1009» Je použito nastavení potenciometrem /není naznačen/,aby úroveň výstupního signálu byla asi + 17 dSm. Za výkonovýmzesilovačem je zapojena dolnofrekvenční propust 1010, která ze-slabuje především druhou a třetí harmonickou výstupního signálusyntetizéru. Výstup + 17 dBm syntetizéru kmitočtu je zaveden dopřidruženého vf zesilovače procesoru IPPV,
Skupinové schéma modulu vf přijímače je na obr. 9A - C.
Jsou čtyři samostatné moduly vf přijímačů. S odkazem nejprve naobr. 9A, každý z vf přijímačů obsahuje směšovač 1101 pro převodvstupních signálů na mezifrekvenční kmitočet 10,7 MHz. Používá seinjekce z horní strany. Mezifrekvenční signál prochází keramický-mi filtry 1104 a 1105 pro potlačení signálů sousedních kanálů aproduktů zkreslení.
MezifrekvenČní signál pak prochází zesilovačem 1106 a detek-torem 1115 úrovně. Obvod detektoru odvozuje hrubé určení sílysignálu HSSI. Obvod detektoru 1115 úrovně Je vytvořen známým způ-sobem např. z prvku NB604AN. Výstupem ESSI je analogové napětí,které se vysílá do řídícího modulu 840 pro převod do číslicové podoby a vyslání do systémového organizátoru.
MezifrekvenČní signál dále prochází směrovým vazebním členem1108. Odbočený výstup je zaveden na vnější výstup k použití modu-lem analyzátoru síly signálu SSA. MezifrekvenČní signál se pak dále zesiluje a vede do demodulátoru.
Podle obr. 9B demodulátor s výhodou sestává ze zdvojovače1125 kmitočtu a injekčně synchronizovaného oscilátoru 1130 proobnovení nosné. Detekce dat se podle obr. 90'dosahuje modemovýmfiltrem, obvodem regenerace hodin a vzorkovacím obvodem. Výstupemdemodulátoru jsou číslicová data.
Nyní s odkazem na obr. 10, kde je naznačen analyzátor sílysignálu, který dostává signál indikující sílu signálu z vf přijí-mačů. Modul analyzátoru síly signálu se používá pro získání přes-ného měření výkonu přenášených dat. Vf signál, který se má změřitje veden z mezifrekvence jednoho z modulů vf přijímačů, např. ka-nálu D. Modul analyzátoru síly signálu sestává z předzesilovače 1200 30 dB, detektoru 1201 úrovně a oddělovacího stupně 1202. Vý- stupem je analogové napětí, které se vysílá do řídicího modulu procesoru IPPV pro převod do číslicové podoby a přenos do systé- - 29 - mového organisátoru. Fred vstupem do diferenčního zesilovače 1203se používají dvě diody pro dosažení tepelné kompenzace, tj. diodatepelné kompenzace 1204 kompenzuje diodu detektoru 1201 úrovně.
Nyní s odkazem na obr. 11, kde je naznačen řídicí modul, kte-rý řídí xinnost procesoru IFPV. Nedul nastavuje syntetizéry, sle-duje sílu signálu, dekóduje přijímané správy z vf přijímačů, kon-troluje platnost zpráv'a předává zprávy systémovému organizátoru.Řídicí modul obsahuje uživatelské rozhraní /klávesnici a displej/pro diagnostiku, hlášení chyb a konfiguraci bez přepínání.
Deska řídicího modulu sestává podle obr. 11 ze šesti funkč-ních bloků: řídicí mikroprocesor 1300, paměťový podsystém, roz-hraní přijímačů obsahující procesory typ 8097 a paměí RAM se dvěmavstupy/výstupy pro každý přijímač, rozhranítse systémovým organi-zátorem a rozhraní pro přední panel. Řídící mikroprocesor 1300 použitý v řídicím modulu je Intel80188. Je to 16-bitový procesor se 2 kanály přímého přístupu dopaměti, 4 úrovněmi přerušení, 3 časovači, 13 rozsahy dekódovanéadresy a 8-bitový'm vnějším rozhraním.
Paměťový subsystém, se skládá z dynamické' paměti RAM" 1380256 K pro zprávy a proměnné ukládání, energeticky nezávislé pa-měti RAM 1370 2 K pro parametry a objímek pro 128 K paměti EPROM1360 pro ukládání programů. V dynamické paměti RAM jsou použity dva prvky 256 K. Tyslouží např. k ukládání statistiky o skupinách, platných přija-tých zpráv, výsledků kalibrace a dalších pro terminály systému,v důsledku toho musí tyto paměti mít přiměřenou kapacitu proukládání paketů s daty. Když se do systémového organizátoru pře-nášejí zprávy, tabulky pro ukládání zpráv z terminálů se vynulují,Při každém cyklu čtení z paměti EPROM se provede regenerační cyk-lus "OAS před: RAS" dynamické paměti RAM. Normální výběry instruk-cí z paměti EPROM by měly být postačující pro regeneraci obsahudynamické paměti RAM. Je-li mezi dvěma přístupy do paměti EPROMvíce než 15 fis, řídicí jednotka DMA bude číst z EPROM. Pamět LOSmikroprocesoru 80188 se používá pro přístup do dynamické paměti RAM. Po vynulování se paměí LGS musí naprogramovat na aktivní ob-last paměti. Po počátečním-nastavení řídicí jednotky DMA proběhneregenerace bez vlivu softwaru. K dispozici jsou dvě objímky pro pamět EPROM 1360 programů - 30 - pro až 128 K paměti programů. Tyto objímky lze použít pro kteréko-li prvky EPROM mezi 2764 a 27512. Jedna objímka slouží pro pří-stup UCS a druhá MCS3. Po vynulování bude UGS aktivní v rozsahupaměti od FFBFO do FFFFF /šestnáctkově/. MCS3 se musí napregra-movat na aktivní oblast.
Jeden prvek paměti 2 K EEPROM. Je k dispozici Jako energetickynezávislá parně £ 1370 pro uložení informace o konfiguraci. V pamětiEEPROM Jsou uloženy dvě kopie informace o konfiguraci. 3 každoukopií Je uložen kontrolní součet jako prostředek pro ověřenísprávnosti kopie. Kdyby se jedna kopie poškodila, např. přeruše-ním napájení během operace záznamu, použije se pro opravu poško-zené kopie druhá, správná kopie. Programátor musí dát pozor, abynevstupoval do EPROM po 10 ms po záznamu slabiky na čip. Po čte-cím cyklu není zapotřebí zpoždění pro zotavení. Na čip se přistu-puje z MCSO. MCSO se musí naprogramovat na aktivní oblast.
Každý kanál vf přijímačů má vlastní stykový procesor 1310 -1340 realizovaný prvkem Intel 8097. Stykové procesory 1310 - 1340dekódují a formátují data z Millerova kódu z modulů vf přijímačů,sledují úroveň síly signálu z jednotlivých přijímačů a také z mo-dulu analyzátoru síly signálu SSA a řídí kmitočet modulů vf ayn-tetizéru.
Každý ze stykových procesorů 1310 - 1340 má svou přidruženoupaměí RAM 1311 - 1341 1 K slabik se dvěma vstupy/výstupy. Tyto pa-měti se používají k předávání dat a povelů mezi stykovými proce-sory a řídicím mikroprocesorem 1300. Paměí obsahuje mechanismuspro obousměrná přerušení. Software může definovat libovolný vhod-ný protokol pro použití pamětí a přerušení. K dispozici jsou pamě-ti EPROM 1312 - 1342 pro ukládání programů pro stykové procesory131Q až 1340. Také jsou k dispozici světelné diody 1313 - 1343jako indikátory stavu přijímačů, jak dále vysvětlíme. Běžný sériový prvek UART 8250 je použit pro realizaci sério-vého rozhraní 1350 k systémovému organizátoru. Jedno z přerušenímikroprocesoru 1300 je spojeno s rozhraním 1350, takže sériovérozhraní může být řízeno přerušením. Prvek 8250 může pracovat nakmitočtech až do 38,4 kBd. K dispozici jsou signály modemu /RT3, ETR atd./ pro způsob výzva-odpověd. Multiplexor v systémovém organizátoru může tyto sig - 31 - nály buň použít nebo ignorovat, podle přání. Přijímač má konfigu raci datového koncového zařízení podobného známé desce telefonní ho procesoru. Přední panel obsahuje klávesnici 860, displej 850 s kapalnými krystaly a blok 1390 světelných diod. Klávesnice 860 obsahujes výhodou šestnáct kláves, určených pro dekadické číslice 0 až 9a funkční klávesy, jako je pomoc, další stránka, další řádka,vstup, nulování a nabídka /menu/. Klávesnice a displej umožňujíkonfigurování bez přepínání, indikaci významných chyb a místnípřístup k vestavěným testovacím a diagnostickým rutinám. Klok1390 světelných diod obstarává indikaci různých stavů, jak vysvělíme dále.
Displej s kapalnými krystaly, na němž jsou čtyři řádky podvaceti znacích, je dosažitelný přes dva výstupy opatřené regis-try. Korný úhel se může měnit stiskem klávesnice, jak bude ještěpopsáno. Data pro displej se vkládají' do jednoho výstupu a vzor-kovací povely do druhého výstupu. Vzorkování displeje je poměrněpomalé /1 ms/. Při stisku klávesy se generuje přerušení řídicího mikropro-cesoru 1300. Kódovaná data klávesy se identifikují čtením čtyřbitového registru. Při přístupu do tohoto registru se přerušení vynuluje. Logika klávesnice obsahuje obvod proti odskakování kon-taktů, který zabraňuje vyvolání .dalšího přerušení až do koncezpoždění. Řídicí modul 840 také obstarává napájení procesoru IPPV. Řídici modul zapíná napájení prvků podle potřeby. Každý z kabelů,který spojuje tuto desku s vf přijímačem nebo syntetizérem, obsahuje čtyři vedení + 12 V, 3 vedení - 12 V, 3 vedení + 5 V a šestzemnicích vodičů, jak je zapotřebí.
Pro monitorování stavu je na čelní straně procesoru IPPV12 světelných diod LED. Osm světelných diod, dvě pro každý vfpřijímač 1313 - 1343, indikuje stav čtyř vf přijímačů. Také jek dispozici blok 1390 světelných diod,' obsahující čtyři světelnédiody. Dvě světelné diody monitorují činnost sériového vstupu/výstupu. Jedna světelná dioda indikuje stav oddělovacího zesilo-vače, čtvrtá světelná dioda indikuje stav napájení. Tyto čtyřidiody jsou zobrazeny jako blok 1390 světelných diod, připojenýke sběrnicovému systému přes asynchronní klopné obvody. - 32 -
Když se na kanálu přijímají data, horní světelná dioda natomto kanálu bliká zeleně. Spodní světelná dioda na každém kaná-lu bude zelená, když je kanál aktivní a červená, když je kanálvypnut. Zavedení nesprávného kmitočtu do systémového organizátorunebo do předního panelu způsobí, že se kanál vypne. Normálně byměly být všechny kanály aktivní.
Za nepravděpodobné situace, kdy jeden z přijímačů nevyhovíDři diagnostickém testu, bude horní světelná dioda tohoto kanálutrvale červená a dolní světelná dioda bude blikat červeně.
Dvě světelné diody, označené TXD a RXD,indikují činnost nasériovém vstupu/výstupu spojujícím procesor IPPV se systémovýmorganizátorem. Jestliže se přenášejí data z procesoru do systémo-vého organizátoru, bude blikat TXD. Naopak, jestliže procesor při-jímá data ze systémového organizátoru, bude blikat RXD.
Světelná dioda označená Buffer indikuje stav vyrovnávací pa-mětí mezi procesorem IPPV a systémovým organizátorem. Jestliže jesvětelná dioda zhasnuta, nejsou ve vyrovnávací paměti data prosystémový organizátor. Jestliže je světelná dioda zelená, je parně!méně než. z poloviny plná. Jestliže se parně! naplní více než do po-loviny, přejde světelná dioda ne trvalé zelené na blikající zele-nou. Když se parně! zcela naplní, světená dioda přejde na blikajícíčervenou. Za normálních okolností by vyrovnávací parně! neměla býtnikdy úplně plná.
Světelná dioda označená Power /napájení/ bude zelená, kdyžbude napájení zapnuté. Po zapnutí napájení bude tato světelná dio-da krátce červená, pak se změní na zelenou. Kdyby se procesor IPPVněkdy dostal do ne zo tavitelného stavu, změnila by se tato světelnádioda krátce na červenou, zatímco by se procesor sám znovu nastar-toval. Řídicí program pro kalibraci v systémovém organizátoru spolus procesorem IPPV odpovídají za kalibraci vysílačů modulů IPPV,přidružených k terminálům. Postup kalibrace zajiš!uje, že se pře-nášená data z terminálu dostanou do procesoru s náležitou úrovní.Automatickou a periodickou kalibrací všech terminálů v systémuse dále eliminují jakékoli požadavky na automatické řízení zesíle-ní v procesoru IPPV. Kalibrační řídicí jednotka řídí tok povelůdo modulu IPPV během sledu kalibrování a na základě odpovědí, kte-ré dostává od modulu, určí jeho kalibrační stav. Řídicí program a - 33 - postup jsou úplně Dopsány ve sdružené přihlášce US poř. číslo07/562,675 z 3. srpne 1990 nezvané Způsob zpětného vf přenosupro kabelovou televizi, kterou zde uvádíme jako odkaz.
Tento vynález umožňuje každému terminálu generovat a systémo-vému organizátoru sbírat statistická data o sledování v předemurčených časech. Generovaná a sebraná statistická data o sledová-ní mohou obsahovat různé údaje, které může určit terminál, jakojsou údaje o profilu diváků nebo údaje o stavu televizoru. Údajeo profilu diváka zahrnují takové informace jako kdo v domácnostisleduje určité televizní programy, věk této osoby, pohlaví tétoosoby atd. Údaje o stavu televizoru zahraújí takové informace ja-ko který televizní program se sleduje, síla zvuku sledovaného ka-nálu, jas televizního kanálu atd. T jednom provedení vynálezu jetelevizní- kanál, který sleduje jeden nebo více abonentů, tou urči-tou statistickou informací osledování, jež se generuje a sbírá.Postup generování a sběru tohoto typu statistických údajů o sledo-vání bude diskutován podrobně v dalším. Zařízení a způsoby genero-vání a sběru jiných typů statistických údajů o sledování se budoupřirozeně velice podobat těm způsobům a zařízením, které jsouuvedeny u tohoto provedení.
Podívejme se nyní na obr. 13; jsou na něm naznačena různá pa-měťová místa obsažená v každém terminálu. Každý terminál má něko-lik sběrných úseků, které sestávají z paměťového místa PTSL pročas záznamu, paměťového místa CSL pro označení kanálu /paměťovéhomísta pro statistická dsta o sledování/ a paměťového místa TCSLpro časový kód., Např. v tomto provedení systémový organizátor ge-neruje globální transakci, která definuje čtyři časy záznamu,v nichž by modul IPPV měl zaznamenat kanál, na který je terminálnaladěn. Časy záznamu se ukládají do paměťových míst RTSL^ ažstsl4 pro čas záznamu u každého terminálu; tato paměťová místase obvykle skládají z paměťových míst energeticky nezávislé třetípaměti /NVM 507 na obr. 4/, ale mohou to také být paměťová místav paměti s libovolným výběrem. Časy záznamu mohou mít jakoukolivhodnou periodu jako třeba den, týden, dva týdny apod.
Pro ilustraci budeme předpokládat, že systémový organizátor dá modulu IPPV povel, aby zaznamenal kanál naladěný na terminálu v neděli v 7,00 večer, v úterý v 9,00 dopoledne, ve čtvrtek v 8,00 - 34 - večer a ve čtvrtek v 10,00 večer 3 opakováním každý týden. Jak by-lo vysvětleno v předchozím, jsou tyto čtyři časy záznamu uloženyna čtyřech paměťových místech oro záznam času /3TSLq. až ZTSLq/nejlépe v energeticky nezávislé třetí paměti 503. Hodiny reálnéhoČasu, odvozené od krystalových hodin 4 MHz /501 na obr„ 4/ udržu-jí běžný reálný čas pro každý modul IPPV. Aby se dodržela přesnosta jednotnost, mohou být tyto hodiny periodicky aktualizovány sys-témovým organizátorem přímou transakcí.
Druhý mikroprocesor 504 periodicky provádí srovnání různýchčasů záznamu uložených ve třetí paměti 5.03 s hodnotou reálného časua když se shodují, modul IPPV zaznamená na paměťové místo GSL ozna-čení kanálu, odpovídající času záznamu, kanál, který byl právě ter-minálem naladěn. Jak je patrno z obr. 4, je paměťové místo kanáluumístěno ve třetí paměti 503 a ukládání do ní řídí druhý mikropro-cesor 504. Mikroprocesor 504 dostává údaj o sledovaném kanálu podatové sběrnici 490 z prvního mikroprocesoru 400 /obr. 3/ terminá-lu. První mikroprocesor 400 dostává údaj o právě sledovaném kanáluz první paměti 470.
Jak bylo uvedeno dříve, jsou tato statistická data a sledovánízahrnuta ve statistických odpovědích o programech a sledování, pře-nášených opačným směrem do systémového organizátoru. Např. tatoodpověá obsahuje informace vztahující se k počtu slabik ve zprávě,typu zprávy, číslicovou adresu terminálu, časy záznamu a kanály,které byly terminálem naladěny a jejich časy záznamu a jakákolidata οι zakoupení. Avšak obsah této odpovědi není omezen na tato da-ta; odpověá může také v jiném provedení zahrnovat data, representu-jící jiná statistická data o sledování, vztahující se k určitýmdivákům, kteří sledují televizní programy, nebo data odpovídajícístavu vlastního televizoru. V navrženém provedení je čas záznamu, vysílaný do terminálů,složen z vícebitové hodnoty, která jednoznačně určuje jeden nebovíce specifických budoucích časů, v nichž se mají zaznamenat poža-dované údaje o sledování. Počet jednoznačných časů, které mohoubýt v tomto případě vymezeny, může být dán následujícím vzorcem:
Počet jednoznačných časů = 2^, kde b je rovno počtu použitých bitů. Např. když se čas záznamu skládal z 16-bitové veličiny, která jednoznačně specifikuje inter- - 35 - vel jedné minuty, může být zobrazeno neboli 65·536 různýchjednominutových intervalů. Protože hodina má 60 minut a den má24 hodin, může tato rozlišovací schopnost teoreticky odoovídatjakémukoli jednominutovému intervalu v časovém úseku 45 dnů/65.536/60/24 = 45,5../. Stejně dobře je možno použít větší čimenší počet bitů, což dává větší nebo menší rozlišení /nspr. ažjednu sekundu/ a nebo kratší či delší časový interval. Když bylčas záznamu vyslán do všech terminálů, je uložen v parnětovém mís-tě RTSL pro čas záznamu přidruženému k určitému sběrnému úseku,který je adresován. Potom, když se čas záznamu, uložený na určitémsběrném úseku, shoduje se stávajícím reálným časem hodin umístě-ných v terminálu, uloží se označení kanálu, který je právě sledo-ván, v místě CSL pro uložení kanálu pro tento sběrný úsek a ča-sový kód, odpovídající stávajícímu času, se uloží na odpovídajícípaměťové místo pro časový kód. Protože je možné, že by terminála příslušný televizor nebyly právě v provozu, je možno udělatopatření, aby se zaznamenal také stav vypínače terminálu. Podleskupinového schématu terminálu na obr. 3, zahrnuje napájení po-mocnou střídavou zásuvku, do které je možno zapnout televizor.Potom, když divák vypne terminál vnější klávesnicí, tato zásuvkase vypne a vypne se i televizor. První mikroprocesor 400 kontro-luje, zda je tato zásuvka zapnuta nebo vypnuta a tato informaceo stavu může být uložena na paměíovém místě pro kanál spolu nebomísto pozorovaného kanálu.
Jak bylo popsáno dříve, mohou být v době, kdy se čas záznamu .rovná hodnotě hodin reálného času, uloženy různé typy statistic-kých dat o sledování. Pro pohodlí mohou být typy dat, která mohoubýt monitorována a zaznamenána na vzdáleném terminálu, rozdělenado dvou kategorií: Data o profilu diváka mohou zahrnovat údajejako je identifikace diváka, který sleduje program televize, věktohoto diváka a jeho pohlaví. Vratme se zpět k obr. 3, na němžje naznačen uživatelský V3tup 440 v podobě klávesnice, kterou mů-že uživatel terminálu zavádět povely a data. Tuto klávesnici můžedivák použít pro zaznamenání své identity před nebo během televiz-ního programu. Tato data pak mohou být uložena spolu s ostatnímistatistickými daty v třetí paměti 503 nebo v jiné paměti, nebo mo-hou být zahrnuta do/ odpovědi posílané zpět do systémového orgoni- - 36 - zátoru a porovnána s daty o profilu diváka, aby se zjistil speci- fický typ diváků, sledujících různé televizní programy.
Kromě dat zavedených divákem televizního programu prostřed-nictvím klávesnice může být zahrnut jednoznačný identifikačníkód vzdáleného terminálu, přidělený různým vzdáleným terminálům,jako statistická data o sledování do odpovědi posílané nazpět,aby se umožnilo srovnání s daty o profilu abonenta, uloženýmisystémovým organizátorem. Data o profilu abonenta, vztahující sek určitému vzdálenému terminálu, na rozdíl od individuálního divá-ka, mohou být použita, aby se zjistil obraz domácnosti ve vztahuk sledování spíše než jednotlivého diváka. Aby se tyto informaceshromáždily, nebylo by nutné, aby jednotlivý divák zaváděl kláves-nicí terminálu svou identitu, protože v určitém vzdáleném terminá-lu už by byl uložen identifikační kód daného vzdáleného terminálu.
Data o stavu televizoru mohou zahrnovat data, jako který te-levizní kanál se sleduje, zda je televizor zapnutý nebo vypnutý,úroveň zvuku televizoru, jas televizoru atd. Tato informace mohoubýt přímo přístupné modulu IPPV a terminálu a mohou být uloženyspolu s ostatními statistickými daty o sledování ve třetí paměti503 nebo v jiné paměti a vyslány zpět do systémového organizátoruspolu s jakýmikoli daty o profilu diváka, jak bylo uvedeno dříve.
Když čas záznamu minul a kanál a časový kód byly zaznamenány,může systémový organizátor vydat bud globální nebo adresovaný po-vel k výběru, aby terminál/y/ vyslal/y/ obsah jednoho ze svých pa-měťových míst pro kanál a časový kód zpět do systémového organizá-toru. V tomto okamžiku každý terminál vyšle odpověň, ve které bu-dou obsažena statistická data o sledování /v navrženém provedení to budou data o sledovaném kanálu/ a data časového kódu, do sys-témového organizátoru ke zpracování. Obsah a formát této odpovědipopíšeme později podrobněji.
Zmíněný časový kod je uložen v paměti v terminálu a odeslándo systémového organizátoru, aby se zajistilo, že systémový orga-nizátor bude schopen rozlišit, o kterém kanálu informace dostává.Každý z různých sběrných úseků bude opakovaně programován a budouse z něho vybírat data pro různé časy záznamu a je proto nutné, abybylo možno přiřadit informace o sledování, vyslané zpět z každého terminálu k určitému časovému bodu, ve kterém byly generovány. - 37 -
Nspř. není-li terminál schopen vyslat své informace o sledováníkanálu pro sběrný úsek dříve, než se tento určitý úsek znovu na-programuje na Jiný Čas záznamu, bude vrácený časový kód sloužitJako indikace, že informace o pozorovaném kanálu byla generovánapro dřívější programovací a sběrný cyklus. To se může provést,protože systémový organizátor Je schopen sledovat časy záznamu,sdružené s každým úsekem s srovnat tyto informace s vráceným ča-sovým kódem.
Stejně Jako· čas záznamu, Je i časový kód multibitová veliči-na, která jednoznačně identifikuje specifický bod v čase uvnitřurčené časové periody. 7 navrženém provedení se časový kód skládáz 03mi bitů a má rozlišovací schopnost jednohodinových intervalů.V tomto případě, použije-li se vzorec uvedený v předchozím, můžebýt zobrazeno 2θ čili 256 různých jednohodinových intervalů. Pro-tože den má 24 hodin, odpovídá to zhruba deseti dnům /256/24 =10,6"../. Podobně v jiném provedení může mít časový kód vyšší činižší rozlišení uvnitř delší nebo kratší časové periody.
Nyní s odkazem na obr. 14, kde Je časový diagram, zobrazují-cí časy záznamu poslané do terminálů a výsledné časové kódy vrá-cené do systémového organizátoru v navrženém provedení, kteréjsme právě popsali. V navrženém provedení je rozlišovací schop-nost časů záznamu ΡΤη_ až RT4 v minutách, zatímco rozlišovacíschopnost Časových kódů TCn atd. je v hodinách. 7 navrženém pro-vedení jsou také realizovány čtyři úseky A až D pro záznam infor-mací o sledovaných kanálech, a to ne častěji než čtyřikrát za ho- dinu. 7 tomto provedení Je rozlišovací schopnost Časového kódujedno hodina dostavující, aby se jednoznačně identifikovala tahodina, ve které byl urxitý volný úsek programován. Předpokládáse, že dva po· sobě následující časy záznamu jakéhokoli určitéhovolného úseku nikdy nepadnou do téže hodiny, ε proto Je rozlišo-vací schopnost jedné hodiny pro časový kód dostatečná, aby bylomožno dostatečně identifikovat informace’o sledování, které sevracejí. Jinými slovy, rozlišovací schopnost xasového kódu nenívázána na rozlišovací schopnost Času záznamu, ale jen na početpoužitých sběrných úseků a na to, jak často se tyto úseky použi-jí / v tomto případě jednou za hodinu/. Protože systémový orgcni- - 33 - zátor sleduje čas, na který byl určitý úsek naprogramován, nemůženastat nejednoznačnost v tom, ke kterému času záznamu se sebranéinformace o sledování vztahují, protože žádný sběrný úsek se nepo-užije více než jednou za hodinu. A také, protože je počet bitů ča-sového kódu udržován na minimu, je minimalizován i čas potřebnýpro přenos časového kódu zpět do systémového organizátoru, čímžse sníží pravděpodobnost kolize mezi přenosy z nižných terminálů. Předpokládejme např. podle obr. 14, že časy záznamu RT]_, R?2,RVj a RT4 odpovídají 7,10, 7,25, 7,35 a 7,50, což jsou časy, kte-ré všechny spadají do stejné jednohodinové periody 7,00 až 8,00.Když' se čas záznamu rovná času hodin reálného času, u každého ter-minálu se kanál, který je právě sledován, uloží do paměťového mís-ta pro kanál a stávající čas,v hodinových přírůstcích se uloží dopaměťového místa pro časový kód. 7 tomto příkladu by obsah paměťo-vého místa časového kódu odpovídal periodě jedné hodiny od 7,00do 8,00. Když později každý terminál vrátí obsah těchto paměťo-vých míst do systémového organizátoru, systémový organizátor určí,že se vrácené informace vztahují k záznamovým časům spadajícím dbperiody od 7,00 do 8,00 na rozdíl od dřívějších záznamových časůprogramovaných v dřívějších programovacích a sběrných cyklech. Časová perioda, kterou může zobrazit osmibitový časový kód,nekryje plně periodu, která může být zobrazena šestnáctibitovýmčasem záznamu, popsaným dříve, ale perioda deseti dnů se považujeza dostatečnou, aby umožnila všem ; modulům IPPV vrátit jejich sta-tistická informace o sledování do systémového organizátoru. Početbitů a rozlišovací schopnost času záznamu a časového kódu, jak by-ly popsány, by neměly být považovány za omezení vynálezu, ale jenza příklad uspořádání, který ukazuje výhodný a praktický způsobprovozu.
Obr. 15 ukazuje vzorek časového diagramu pro programováníkaždého modulu IPPV časem záznamu a následující sběr informací osledování kanálu v navrženém provedení. Jak je možno vidět z toho-to diagramu, každý úsek může být použit individuálně, nezávisle naostatních. Jinými slovy, zatímco systémový organizátor přenáší časzáznamu do modulu IPPV z jednoho úseku, může sbírat z jiného úsekuinformace o kanálu a časovém kódu, uložené tam dříve. Aby se plněporozumělo tomuto zpčsobu "přesouvání" z jednoho úseku do druhého, - 39 - uvádíme podrobnou diskusi obr. 15
Na počátku, při startu v čase RT]_, je možno předpokládat, že sběrný úsek A byl předtím systémovým organisátorem naprogramován na čas záznamu RT]_. Kromě toho, v čase RTi, organizátor naprogra-muje úseky B a G časy záznamu RTp a RT^ a ze sběrného úseku Dsystémový organizátor právě vybírá data. V čase RT]_ systémový organizátor vydá globální nebo adreso-vaný signál pro výběr, který instruuje jeden nebo několik terminá- kod/ lů, aby začal vysílat zpět obsahy svých paměťových míst GSL prokanál a paměťových míst TC3L pro časový kód, které odpovídajísběrnému úseku A. Každý terminál se pak snaží vyslat informace osledování z tohoto sběrného úseku A po určenou dobu-do systémové-ho organizátoru. V navrženém provedení jsou periody programovánía sběru zhruba rovnoměrně rozděleny v cyklu jedné hodiny, běhemněhož se použije každý sběrný úsek. Jestliže se každý úsek progra-muje a vybírá méně často než jednou za hodinu, pak může být sběrnáperioda přiměřeně delší. Avšak maximální délka času pro sběr můžebýt v jednom časovém cyklu /jedné hodině/ umístěna libovolně, pro-tože tato délka času by měla být dostatečná, aby bylo možno dostatrozumnou četnost odpovědí z většiny terminálů. A proto, jak je na-značeno v diagramu jako /RT5 - RTy//2, doba pro sběr, přidělenákaždému úseku, musí být pouze kratší než doba jednoho cyklu nebo/zhruba/ poloviční než· doba mezi prvním časem záznamu a časem ná-sledujícího záznamu. Při postupu vpřed v čase skončí perioda pro sběr z úseku Dbezprostředně před RT2· V tomto okamžiku se předpokládá, že z kaž-dého terminálu přišla příslušná odpověó pro tento úsek a začne pe-rioda programování úseku D. Systémový organizátor potom začne zno-vu programovat tento úsek tím, že vyšle čas záznamu RT4 do všechterminálů, který se uloží do paměťového místa RTSL pro čas zázna-mu /viz obr. 13/ pro tento úsek ve všech terminálech. V čase RT2 skončí programovací perioda pro sběrný úsek 3 asystémový organizátor pošle globální nebo adresovaný výběrový sig-nál do jednoho nebo několiko terminálů, aby pro tento úsek začalaperioda sběru statistických dat o sledování. Potom každý terminál,adresovaný výběrovým si "nálom, zaxne posílat svá informace o sle-ovárí pro úsek B /obsah 3vých paměťových m<st pro kanál a č^soyý zpět do systémového organizátoru, basová perioda rezervovaná - 40 - pro +u*o sběrnou periodu jo stejná, jak bylo shora popsáno prosběrný úsek A. Během ‘tohoto č^ou, jak je zřejmé z obr. 15, jsousběrné úseky A, C a D ve svých příslušných programovacích nebosběrných stavech a jejich činnost je navzájem nezávislá. 3ezprostřennx před časem RT'3 skončí sběrná perioda pro úsekA a systémový organizátor začne znovu programovat tento úsek no- vým časem záznamu /RT5/. V tomto časovém bodě už měly všechny ter-minály, které odpovídaly na sběrný výběrový signál, dosti času,aby poslaly svá statistická data o sledování zpět do systémovéhoorganizátoru. Stejně jako v případě sběrného výběrového signálupopsaného dříve, může systémový organizátor programovat terminálybuď globálně nebo adresně. Když se sběrný úsek znovu naprogramujena nový čas záznamu, jsou existující informace, uložené v paměťo-vých místech pro kanál a časový kód vynulovány, aby se předešloopětnému vyslání stejných dat do systémového organizátoru. V čase RT3 skončí programovací perioda pro sběrný úsek C asystémový organizátor pošle výběrový signál přímým směrem do jed-noho nebo více terminálů, aby začala pro tento úsek sběrná perioda.Délka času, přiděleného pro tuto sběrnou periodu, je stejná jakodélka času popsaná dříve pro sběrné úseky A a B.
Bezprostředně před časem RT4 skončí sběrná perioda pro úsek Ba systémový organizátor znovu naprogramuje tento úsek časem záznamuΒΤγ. Konečně, v čase R.T5, skončí sběrná perioda pro sběrný úsek Da systémový organizátor vyšle výběrový signál do jednoho nebo víceterminálů, jak bylo výše popsáno pro ostatní úseky. Každý terminálpak’ začne vysílat obsah svých paměťových míst pro kanál a časovýkód zpět do systémového organizátoru. V tomto bodě se dokončí úplnýcyklus všemi sběrnými ťBseky a proces začíná znovu.
Tento způsob "přecházení” z jednoho úseku do dalšího má řaduvýznamných předností proti programování všech úseků a následnéhosběru ze všech úseků. Jsou-li všechny úseky naprogramovány předtímnež se odpovídající informace o prodeji sebrala, délka času, kterýje k dispozici pro sběr se zkrátila pro ty úseky, jejichž čas záznamu je blíže konci cyklu programování a sběru. Kopr. když se použijíčtyři úseky a časy záznamu pro každý z úseků jsou 7,10, 7,14, 7,40a 7,50, pozdější úseky mají jen minimální délku času pro sběr nežzačne další programovací cyklus. I*á-li příští programovací cyklus - 41 - začít v 8,00, moduly IPPV budou mít jen 10 minut na vyslání infor-mace o kanálu zp^t do systémového organizátoru než se tento úsekbude znovu programovat.
Omezení, týkající se způsobu, kdy se všechny úseky naprogra-mují s následným sběrem,zahrnuje situaci, kdy je příliš málo časupro opětné naprogramování určitých úseků po předchozí periodě sbě-ru. Nepř. ve shora uvedeném příkladu, začíná-li počáteční programo-vací perioda v 7,00 s pokračuje potom po hodinách, může být máločasu na naprogramování všech čtyř úseků před vypršením první dobyzáznamu. Proto může celková doba potřebná pro naprogramování všechčtyř úseků zabrat 30 minut, což může překročit první dva časy zá-znamu. Je možné, že některý nebo oba tyto časy žáznamu uplynouještě před naprogramováním tohoto úseku a tím by se propásl kri-tický čas pro záznam sledovaného kanálu.
Jak již bylo popsáno, obr. 15 graficky znázorňuje způsob pro-gramování a sběru s postupným přecházením, který odstraňuje disku-tovaná omezení. Uspořádáním časových period, během kterých se kaž-dý úsek střídavě naprogramuje a vybírá, může být čas pro ksždou ope-raci rovnoměrně rozdělen pro všechny čtyři úseky. Kísto omezení nastřídavé programování a pak sběr ze všech úseků najednou, může býtkaždá operace provedena pouze na jednom sběrném úseku ηβjednou,zatímco druhý úsek je uprostřed jiné operace.
Nspř. opět s odkazem na obr. 15, v čase RT4 systémový organi-zátor vyšle povel výběru do jednoho nebo několika terminálů, abyzačala perioda sběru pro úsek D. Mezitím je sběr úseku A v druhépolovině své periody programování, úsek B je na začátku své perio-dy programování a úsek C je uprostřed své periody sběru. Systémovýorganizátor tedy potřebuje provést operaci výběru oouze úseku Da není zatížen operací na ostatních třech úsecích, což by mohlo vy-volat dříve zmíněné časovači problémy. Systémový organizátor nikdyneprovádí operaci na více než jednom úseku najednou, což vede k rov-noměrnému rozdělení časových požadavků během period programování isběru vžech úseků. V alternativním provedení by systémový organizátor mohl vložitadresovanou transakci o statistice sledování pouze jednomu abonen-tovi, který souhlasil s tím, že dovolí monitorování svých zvyků sle-dování. V ještě jiném provedení by systémový organizátor mohl vlo- - 42 - žit adresovanou transakci o statistice sledování pouze do určité skupiny terminálů.
Instrukce programování času záznamu, vysílaná ze systémovéhoorganizá+oru do jednoho nebo několiko adresovaných terminálů v na-vrženém uspořádání, je neznačena na obr. 18. V navrženém uspořádá-ní instrukce času záznamu obsahuje 96 bitů, rozdělaných do 24 4-bitových půlslabik ve t*ech 32-bi*ových slovech. První 4 půlsls-biky /zleva/ obsahují hodnoty 1, 5, 0 a 0 a 9. , 10. a 12. půlsla-bika obsahují hodnot;?· 6, 5 a 0. Hodnoty těchto půlslabik jedno-značně identifikují instrukci jako instrukci programování času zá-znamu. Zbytek půlslabik obsahuje hodnoty odpovídající programova-ným sběrným úsekům a příslušným časům záznamu, sdruženým s těmitosběrnými úseky.
Jak plyne z připojená legendy na obr. 18, programovací in-strukce obsahuje dva typy dat: Sasy záznamu, označené TxO až Tx3/kde x je označení sběrného úseku A až D/ a masku ACT času přije-tí. Čas záznamu pro každý sběrný úsek je složen ze 4 půlslabikči ze 16 bitů. Maska času přijetí obsahuje jednu půlslabiku čili4 bity. Diagram na obrázku ukazuje, že čas záznamu pro úsek A, TAO - TA3, obsazuje: 5., 6., 7. a 8. půlslabiku zleva, čas záznamupro úsek B, TBO - TB3, obsazuje 13., 14., 15. a 16 půlslabiku,čas záznamu pro úsek C, TCO - TC3, obsazuje· 17., 18., 19. a 20.půlslabiku a čas záznamu pro úsek I), TDO - ΤΌ3, obsazuje 21., 22.,23. a 24. půlslabiku.
Popis obr. 18 t8ké ukazuje, že bity časů záznamu se vysílajínejvyššími bity napřed. Tj, např. TAO obsahuje bity 12 až 15, TA1obsahuje bity 8 az 11 atd. Pro masku času přijetí odpovídá nejniž-ší platný bit /ACTq/ sběrnému úseku A, zatímco nejvyšší platnýbit /ACTj/ odpovídá sběrnému úseku D. 7 jednom provedení tohoto vynálezu se programuje více než je-den sběrný úsek časem záznamu v téže transakci. V jiném provedení,zejména s dříve popsaným způsobem programování s "přecházením? sev kterékoli dané transakci programuje jen jeden sběrný úsek. Struk-tura uvedené instrukce programování času záznamu umožňuje získáníkterékoli z těchto možností při použití téhož formátu instrukce.Toho se dosahuje použitím masky AC7 čášiiepřijetí.
Jak jsme vysvětlili dříve, maska ACT času přijetí obsahuje - 43 - jednu půlslabiku Čili 4 bity dat. Každý bit odpovídá jednomu zečtyř sběrných úseků Doužitých v navrženém uspořádání. Je-li hod-nota určitého hitu 1, pak se interpretuje terminálem jako indi-kace, že sdružený čas záznamu je platný Čas záznamu a že termi-nál má v příslušném čase zaznamenat sledovaný kanál. Na druhéstraně, je-li hodnoto určitého bitu 0, to pro terminál znamená,že sdružený čas záznamu je spíše slepý a neznamená, že se máv příští době pro xento úsek zaznamenat kanál.
Nspř. předpokládejme, že systémový organizátor si přeje po-ručit všem terminálům, aby zaznamenaly sledovaný kanál v časech8,00 a 8,15. V tomto případě by systémový organizátor mohl pře-nést čas záznamu 8,00 a 8,15 v místech TAO - TA3 a T30 - TB3.
Obsah TCO - TC3 a TDO - TD3 by se nepoužil, ovšem byl by stále za-hrnut, aby délka programovací instrukce zůstala konstantní. Podletoho by se nastavila hodnota masky AGT času příjmu, takže terminálby věděl, které úseky se programují. V tomto případě by systémovýorganizátor nastavil bity ACTq a ACT]_ na hodnotu 1 a ACT2 a ACT3na hodnotu 0. Takto by terminály věděly, které ze sběrných úsekůse programují.
Je důležité si všimnout, že každé z míst času záznamu TAO -TA3 až TDO - TD3 se může použít nezávisle jedno od druhého. V uve-deném· příkladu by se mohly úseky 3 a D programovat stejně snadnojako úseky A a B. V tomto případě by se příslušná místa času zá-znamu, odpovídající úsekům B a D, T30 - TB3 a TDO - TI>3 naplnilačasy záznamu a bity masky pro úseky B a D, ACTj a ACT3? by se na-stavily na 1 na znamení, že tyto dva časy záznamu jsou platné.Podle toho by se bity masky pro úseky A a C, ACTq a ACTg, nasta-vily na 0 pro označení, že tyto dva úseky neobsahují platné časyzáznamu. Hodnoty, vložené do míst času záznamu TAO - ΤΑ3 a TCO -TC3, mohou být nastaveny na jakoukoli libovolnou hodnotu, protožetato místa se použijí pouze jako výplň instrukce. Takto je možnoprogramovat jakýkoli počet časů záznamu v libovolné kombinacisběrných úseků jednou instrukcí.
Obr. 5 ukazuje časový diagram typického sledu návratu dat.
Jak jsme se zmínili dříve, celkový počet terminálů je rozdělen do zvládnutelných podskupin přibližně stejného rozsahu. Budeme je jed- noduše nazývat skupinami. Boba, po kterou každá skupina může vra- - 44 - cet data, se nazývá perioda skupiny /nebo jednoduše perioda/. Během výběru údajů IPPY systémový organizátor postupně vysílá po- žadavky o data z >oncové stanice kabelového systému do všech sku- pin. Jeden úplný sled návratu dat ze v^e-^h skupin se nazývá cyk-lus. Konečně sled dvou či několika cyklů, které tvoří úplný /ty-pickj’· denní/ sled návratu dat, se nazývá zóna. Když některý ter-minál vyšle svá data během dané zóny a dostane potvrzení, tentoterminál už nebude pokus znovu opakovat během této zóny. Každý po-žadavek o návrat dat ze skupiny, vyslaný systémovým organizátorem,obsahuje číslo skupiny a okamžitá čísla cyklu a zóny.
Existují dva typy automatických odpovědí: globální a adreso-vané. Globální automatické odpovědi je možno dále rozdělit na cyk-lické a souvislé. U cyklické automatické odpovědi uživatel definu-je časový interval, ve kterém moduly IPPY odpovědí. V souvislé au-tomatické odpovědi systém definuje časový interval jako 24 hodin. S odkazem na obr. 5, časový interval jak pro cyklickou tak prosouvislou automatickou odpověď se nazývá zóna. Každé zóně je při-řazeno číslo, takže modul IPPY může zjistit, zda během určité zóny již odpověděl. Každá zóna je rozdělena do řady cyklů. Cyklus Je definován jako doba, potřebná aby se celý počet terminálů pokusil oodpověď. Každému cyklu je přiřazeno jediné číslo /uvnitř zóny/,takže modul IPPY může zjistit, zda již odpověděl během svého cykluYinou ví kolizí se nemohou všechny moduly IPPV dostat k vf přijí-mači. Aby se zvýšila pravděpodobnost, že se určitý modul IPPY do-stane k vf přijímači, je možno definovat minimální počet cyklův zóně. Tento minimální počet cyklů v zóně je možno měnit.
Každý cyklus je rozdělen do skupin. Skupina je část z celko-vého počtu modulů IPPY v systému. Každý modul IPPV je přiřazen dourčité skupiny a má přiděleno číslo skupiny. Číslo skupiny můžebýt přiděleno modulu IPPY vnějším zdrojem /definováno uživatelem/nebo může být odvozeno z číslicové adresy použitím posuvné hodno-ty, jak popíšeme podrobněji v dalším. Bez ohledu na to, jak je přidělené číslo skupiny odvezeno, modul IPPY bude odpovídat na glo-bální automatickou odpověď během doby své skupiny. Každému moduluIPPY je dále přidělen měnitelný počet pokusů. Počet pokusů udává,kolikrát se daný modul IPPV bude pokoušet o odpověď během doby svéskupiny. - 45 -
Algoritmus očDovědí podle vynálezu popíšeme nejprve obecněa potom podrobněji.
Algoritmus odpovědí podle vynálezu je založen na snaze zaru-čit konstantní počet pokusů o odpověď. Tato konstanta se nazýváčetnost odpovědí /pokusů/ a měří se v počtu modulů IPPV za sekun-du. četnost odpovědí je možno měnit. Aby se zaručila konstantníčetnost odpovědí, musí být počet modulů IPPV omezen. Tato kon-stantu budeme nazývat maximální počet modulů ve skupině. Tentomaximální počet modulů ve skupině je možno měnit. Na základě ma-ximálního počtu modulů ve skupině je možno vypočítat počet skupinv cyklu takto:
Počet skupin =--c.eJŽ2yf Ρ°Ζ<&- maximální počet ve skupině V systému, kde jsou čísla skupin odvozena automaticky z čís-licové adresy, jak uvedeme dále, je počet skupin zaokrouhlen nanejbližší mocninu 2.
Střední počet modulů IPPV ve skupině je možno vypočítat takto:
Stř. počet modulů = .c-e.lknV poget - počet skupin
Tento počet použijeme pro výpočet délky skupiny v sekundách: Délka skupiny = -s·^ -P-og.et-TC- stopiněčetnosst odpovědí Délku cyklu v sekundách je pak možno vypočítat takto: Délka cyklu = délka skupiny x počet skupin
Počet cyklů v zóně je možno vypočítat takto:
Počet cyklů - koncov^ čas zóny - počáteční čas zónydélka cyklu
Je-li vypočtený počet cyklů menší než minimální dovolený počet cyk-lů, počet cyklů se nastaví na minimum. Minimální délka zóny se pakmůže vypočítat takto:
Minimální délka zóny = počet cyklů x délka cykluTento počet se Dorovná s délkou zóny stanovenou uživatelem v pří-padě cyklických automatických odpovědí pro určení, zda je daná dél-ka zóny dosti velká.
Na začátku sledu automatických odpovědí se vypočtou uvedené hodnoty. Systém přidali nové číslo zóny a číslo počátečního cyklu. ‘Řídicí sled automatických odpovědí je pak připraven ke SDUštění. - 46 -
Systém začne s první skupinou v cyklu této zóny a pokračuje, ač se dosáhne vypočteného počtu skupin v cyklu. 5íslo cyklu se pak zvčtší a udělá se kontrola pro zjištění, zda byl překročen celko- vý počet cyklů v této zóně /tj. zda ji? bylo dosaženo konce zóny/. V záporném případě se vynuluje číslo skupiny a sled pokračuje.
Zatímco skupina modulů IPPV odpovídá, systém přijímá data a vkládá je do své datové báze. Po úspěšném uložení dat z některéhomodulu ΣΡΓΤ do datové báze, vyšle se do modulu 1PPT potvrzení.
Součástí dat předaných z modulu IPPV do systému je kontrolní sou-čet všech dat tohoto případu. Tento kontrolní součet je potvrzova-cí kód a posílá se zpět do modulu IPPV v potvrzovací zprávě. Kdyžse potvrzovací kód shoduje s tím, který byl původně poslán s datyo případu, data se vypustí z paměti modulu IPPV. Když modul IPPVnedostane potvrzovací" zprávu ze systému během probíhajícího cyklv,modul IPPV bude opět odpovídat během příštího cyklu současné zóny.Když' modul IPPV přijme potvrzovací zprávu během probíhajícího cyk-lu, nebude odpovídat až do příští zóny. Všem modulům, které odpo-věděly bez ohledu na to, zda byla s daty poslána data o nějakémpřípadu, se vyšle potvrzovací kód. To způsobí snížení počtu koli-zí v každém následujícím cyklu v zóně.
Adresovaná automatická odpověá nebo volba je navržena k výbě-ru dat IPPV z určitého modulu IPPV. Informace, vyslaná do moduluIPPV, je stejná jako při globální automatické odpovědi s těmitovýjimkami: Je zahrnuta číslicová adresa zvoleného modulu IPPV,číslo zóny je nastaveno na nulu a zbytek informace /skupina, cyk-lus, hodnota posuvu atd./ je nastaven tak, že modul IPPV odpovíco nejrychleji, i když' nemá žádnou zprávu o prodeji. V uvažované realizaci je velikost skupiny mezi 2500 a 5000terminálů. Terminály se přidávají do existujících skupin, ažvšechny skupiny mají po 5000 terminálů. Když mají všechny skupinypo 5000 terminálů, počet skupin se zdvojnásobí, aby všechny sku-piny měly opět po 2500 terminálů. Pro ilustraci předpokládejme,že celkový počet P na počátku obsahuje 5500 terminálů v jediné sku-pině. Jak se k celkovému počtu P přidávají další terminály, celko-vý počet se porovnává s horní hranicí 5000. Když počet dosáhne5000 terminálů, počet skupin se zdvojnásobí z jedné na dvě. Taktovzniknou dvě skupiny, každá s 2500 terminálů. Když se přidávají - 47 - terminál další terminály, počet terminálu v obou skupinách roste. Když oběskupiny obsahují po 5000 terminálů, počet skupin se opět zdvojná-sobí na celkem čtyři skupiny, každá z nich obsahuje 2500 terminá-lů.
Empiricky bylo určeno, že optimální četnost pokusů pro uvažo-vaný zpětný systém IPPV je 50.000 pokusů/hodinu. Aby se tato čet-nost pokusů udržela konstantní, musí se měnit nerioda skupiny,když se do systému přidávají další terminály. V dané realizaci vy-nálezu, oby se udržela četnost pokusů konstantní, perioda jednéskupiny čili doba, ve které se každý z terminálů ve skupině musípokusit o vyslání svých dat, se musí zvětšit ze 3 ne 6 minut.
Uvedené principy lze znázornit jednoduchým algoritmem.Tentaalgoritmus lze použít, když se skuDiny vytvářejí automaticky po-užitím bitů číslicové adresy terminálů. Předpokládejme, že na po-čátku je počet skupin roven 1 a celkový počet terminálů je rovenN, potom
1/ pokud G<2 nebo P/G>5000G = 2 x G
2/ S = P/G 3/ T = K x S, kde S je počet terminálů v jedné skupině, T je rovno periodě sku-piny a K je konstanta zvolená tak, aby se udržovala konstantníčetnost pokusů, která je v uvedeném příkladu rovna 3 min./2500terminálů.
Skupina, jíz je určitý terminál členem, je určena použitímurčitého počtu bitů v adrese terminálu. Nspř. je-li počet skupinroven osmi, použijí se poslední tři bity adresy terminálu. Je-lipočet skupin roven šestnácti, použijí se posledúí čtyři bityadresy terminálu. ÍTs začátku periody skupiny systémový organizátor vyčle trans-akci do procesoru IPPV, indikující, že začala nová perioda skupiny.Systémový organizátor p«k vyšle globální povel do terminálů, ozna-čující začátek nové periody skupiny e které číslo skupiny bylo zvo-leno. Terminály obsahují generátor pseudonehodilých čísel. Tentogenerátor pseudonahodilých xísel generuje řadu startovacích dob,odoovídaJících počtu pokusů a počtu zpětných kmitočtů. Uapř. má-litři pokusy a zpětná cesta používá *tvři kmitočty. idě let - 48 - pseudonahodilý generátor generuje dvanáct nahodilých čísel. Tetonahodilá Čísla Jsou rozdělena na celou periodu skupiny.
Zprávy z terminálů do koncové stanice se nepřekrývají.
Ovšem v daném provedení, spíše než generování nahodilých čísel,která se nepřekrývají uvnitřdané periody skupiny, modul bude če-kat, dokud se nedokončí daný přenos dříve než spustí druhý přenos,kdyby se měl spustit před ukončením první zprávy. Odborníku budezřejmé, že lze generovat sgdu nepřekrývajících se nahodilých čí-sel a posuřít Ji k určení doby přenosu a vynález by neměl býtv tomto směru omezen.
Jednou metodou, Jak terminály vrátí data, Je taková, při nížvšechny terminály vyšlou tato data v nějaké době během předem ur-čená periody zpětného volání. Ovšem tento zp*sob může mít za ná-sledek přetížení zpětných zesilovačů a generování nežádoucích je-vů v dopředně cestě, jestliže by současně všechny terminály se po-kusily vysílat. Proto je výhodná rozdělit celý počet do řady sku-pin. Nicméně je možno, použít skupinu rovnou celému počtu terminálů
Terminály jsou rozděleny do skupin jedním ze dvou způsobů. V případech, kdy je důležité, aby jednotlivé terminály patřily dourčité skupiny /např. když je zapotřebí přemosíovací spínání/,každý terminál může být přidělen do určité skupiny použitím trans-akce přiřazení adresované skupině. Kabelový provozovatel si můžepřát přidělení daných terminálů do určitých skupin na základě čet-nosti koupě nebo jiných faktorů, spojených s určitou skupinou nebopodskupinou z celkového počtu. Uohcu existovat i jiné důvody, pročkabeloví provozovatelé přidělí dané členy z celkového počtu do da-né skupiny a vynález by v tomto směru neměl být nijak omezen. V tomto případě je počet skupin volitelný v rozsahu 2 až 255. Ve-likost skupin také nemusí být stejná a perioda skupiny může býtindividuálně nastavena, aby dovolila různou velikost skupin. Pro-tože cílem vynálezu je vyloučení přemoskovacího spínání, je žádou-cí, aby přidělení do skupin nebylo předem určeno- sítí pro přemos-íovací spínání. V obecnějším případě není individuální přidělení do skupin zapotřebí. Všechny terminály se řídí globální transakcí, aby použi ly nejnižší bity jednoznačné číselné identifikace /adresy/ termi- nálu jako čísla skupiny. Počet skupin je v tomto případě vždy dán - 49 - mocninou 2/2, 4, 8, 16 atd./. Protože dolní adresové bity termi-nálů jsou ve velkém počtu jednotek rozděleny velmi rovnoměrně, po-čet terminálů ve všech skupinách je prakticky shodný a roven cel-kovému počtu terminálů dělenému počtem skupin. Skutečný počet sku-pin určují dva faktory.
Prvním faktorem je optimální četnost R, kterou se terminálypokoušejí vyslat zprávy do procesoru IPPV bez ohledu na počet opa-kování. Druhým faktorem je vhodná minimální perioda Pmin zpětnéhovolání. Potom je možno celkový počet terminálů, rozdělit do max.počtu 2n zvládnutelných skupin volbou největší hodnoty n, pro kte-rou platí počet terminálů n «_· —R x Pnun 2n
Mocnina 2, tj. n, určené touto rovnicí pak udává počet dolních bi-tů, který musí terminál použít pro určení skupiny, jejímž je Čle-nem. Kapr. určíme-li n = 4, potom je celkem 16 skupin a každýz terminálů použije nejnižší 4 bitj’1 své adresy jako číslo skupiny.
Optimální četnost R pokusů terminálů, použitá v horní rovnici,Je vyjádřena jednoduše jako střední počet terminálů za jednotkučasu. Ovšem každý terminál má nastavitelný počet opakování, takžeskutečná četnost pokusů o zprávu je rovna počtu terminálů ve sku-pině krát počet přenosů /opakování/, které každá jednotka udělá,děleno délkou periody skupiny. Během periody pro návrat dat, střed-ní četnost a délka provedených přenosů zorav určuje hustotu zpráva tedy také pravděpodobnost kolize pro některý daný přenos. Před-pokládáme-li, že střední délka přenosu je relativně pevná, potomčetnost, se kterou se terminály pokoušejí vyslat zpětná data, jezákladním vlivem určujícím pravděpodobnost kolize a naopak pro-pustnost zoráv.
Malá' četnost pokusů o zprávu má za následek nízkou pravděDO-dobrost kolize, zatímco vyšší četnost pokusů o zprávu vede k pří-slušně vyšší pravděpodobnosti kolize pro kteroukoli správu. Velképrocento i'spššnosti při nízké četnosti pokusů /nebo nízké procentoúspěšnosti při vysoké četností pokusů/ ovšem může mít za následeknízkou celkovou propustnost. A proto Je měřítkem skutečného pro-centa úspěšnosti pravděpodobnost úspěchu pro kteroukoli zprávukrát četnost pokusů terminálů. Kapř. když se 1000 terminálů pokou- - 50 - ší vracet data během jednominutové periody a pravděpodobnost, že kterákoli zpráva bude postižena kolizí, je 20 %, pak skutečné pro- cento úspěšnosti bude 1000 terminálu x /100 - 20/%/min. = 800 terminálů/min.
Numericky vysoké procento úspěšnosti terminálů není konečnýmměřítkem propustnosti systému IPPV, pokud není výsledkem téměř100 % úspěšnost. Protože zoětná data představují zisk pro kabelo-vého provozovatele, všechny terminály musí vrátit v nich uloženádata. Přiblížení úspěšnosti 100 % může potřebovat dvě nebo více pe-riod ve statistickém přístupu k návratu dat. Abychom pokračovaliv příkladu, předpokládejme, že skupina má uvedené procento úspěš-nosti během prvního cyklu návratu dat. 800 terminálů/min. můžebýt nanejvýš žádoucí propustnost, avšak není přijatelné ponechat20 % skupiny bez vyslání zprávy. Během příštího cyklu zpětných dat,800 úspěšných terminálů by mělo dostat potvrzení o přijatých da-tech. Jak Jsme uvedli výše, terminály, které dostanou potvrzeníodpovídající přesně datům uloženým v bezpečné paměti, nebudou zno-vu odpovídat až do začátku nové zóny. A proto jen 200 terminálů,které byly neúspěšné v prvním cyklu, se bude pokoušet vrátit data.Výsledkem je mnohem nižší pravděpodobnost kolize během druhéhocyklu. Pro ilustraci budeme předpokládat, že pravděpodobnost, ženěkterá zpráva bude postižena kolizí, je 1 %. Během této jednomi-nutové periody bude 200 x /100 - l/% = 198 terminálů úspěšných.Kombinací dvou cyklů bude efektivní procento úsoěšnosti: /800 + 198/ terminálů/2 min. čili 499 terminálů/min. Této četnosti se dosahuje s téměř 100 % terminálů vysílají-cích zprávu a je tedy velmi dobrým měřítkem propustnosti skutečné-ho systému. "Optimální” četnost pokusů je takto definována jakočetnost pokusů, která poskytuje v podstatě 100 % efektivní úspěš-nost pro daný počet terminálů v nejkratším časovém intervalu.
Vynález použil simulační metodu založenou na modelu systémupro .návrat dat IPPV k určení optimální četnosti pokusů. Ovšem jetřeba poznamenat, že zatímco volba optimální četnosti pokusůovlivňuje výkon systému, není kritická z hlediska funkce vynálezu.
Popis a výpočty uvedené shora předpokládáJí, že se návratu dat dosahuje pro návrat údajů o případech IPPV z modulů IPPV. Ov- šem vf zpětný systém podle vynálezu je možno použít šíře u systémů, - 51 - v nichž se rada vzdálených jednotek či terminálů pokouší přenéstuložená data do centrálního místa. Požadavky na poplach při vlou-pání, řízení energie, nákup z domova e další služby jsou obecnědodatkem služby IPPV. Nějakého zvýšení účinnosti je ovšem možnodosáhnout kombinací zpětných data těchto přídavných služebs transakcemi služby IPPV, i když pro různé transakce, zvláštěs požadavky v reálném čase, jeko je uskutečnění obousměrného hla-sového /telefonního/přenosu, může být vhodné použití různě adre-sovaných nebo globálních povelů a odpovědí. Z řady důvodů, jako je poměr signálu a šumu a požadavky ru-šení sousedních kanálů, je nutné, aby výstupní úroveň nosné datvysílače IPPV pro zpětný kanál byla nastavena blízko optima. Pronízké náklady na instalaci, snadnou údržbu, opakovatelnost a spo-lehlivost je dále velmi žádoucí, aby nastavení výstupní úrovněbylo pokud možno automatické. Způsob automatické kalibrace úrovněvysílače je podrobně popsána ve sdružené pat. přihlášce US poř.číslo 07/562,675 z 3. srpna 1990- nazvané "Způsob zpětného vf pře-nosu pro kabelovou televizi”, kterou zde uvádíme jako odkaz. Úplný popis procedur a zařízení pro přenosy mezi procesoremIPPV a systémovým organizátorem a mezi terminálem a modulem IPPVje obsažen ve sdružené přihlášce US poř. číslo 07/562,675 z 3. 8.1990 nazvané "Způsob zpětného vf přenosu pro kabelovou televizi",k+erou zde uvádíme jako odkaz. Líodul IPPV vysílá data s použitím Lhllerove kódování dat.Nillerovo kódování, známé také jako ZDožáovací modulace, vysílá"1" jako přechod signálu uprostřed bitového intervalu. "0" nemápřechod, pokud není následována další "0"; v tom případě vzniknepřechod na konci bitového intervalu. Použití Millerova kódování v tomto vynálezu je popsáno podrobně ve sdružené přihlášce US poř.číslo 07/562,675 z 3. 8. 1990 nazvané "Způsob zpětného vf přenosupro kabelovou televizi”, kterou zde uvádíme jako odkaz.
Sled přenosu dat mezi modulem IPPV a procesorem IPPV. Přikaždém přenosu dat modul IPPV provede tento sled: A. Začne přepínat vedení vysílaných dat rychlostí 10 kl*z. Tímse nebije datový filtr. S. Nastaví zesílení na minimum. 0. Zapne vypínané napětí + 5 V do vf obvodů. - 52 - f *z / r- *· f ry D. Zpozčí asi ns 1 ms, aby se + 5 V ustálilo. 2. Nastaví správný kmitočet smyčky fázového závěsu /z perně ti NVIJ/ 7. Zpozdí asi o 20 ms, aby se fázový závěs chytil G. Zaklíčuje obvod proti rušení přeslechy H. Zpozdí asi o 1 ms pro ustálení koncového výstupního stupně I. Najede na správné zesílení /přečtené z paměti NVM/ J. Vyšle data.
Když se přenos dokončí, modul IPPV provede tento sled: A. Generuje chybu Ilillerova kódu v přenášených datech pro ukon-čení přenosu /pro přijímač/. B. Stáhne zesílení na minimum. C. Vyklíčuje obvod proti ručení přeslechy. D. Zpozdí asi o 1 ms pro zabránění klouzání kmitočtu. Ξ. Vypne vypínané napětí + 5 V.
Tyto sledy jsou podrobně naznačeny na obr. 15-8 použitímtěchto definic:
Vypínané napětí + 5 V do smyčkyfázového závěsu, vstup dat
Zpoždění pro zachycení smyčky fázového závěsu
Nabíjecí doba datového filtru
Zaklíčování obvodu proti přeslechům donajetí zesílení
tON
^LK
tCHG
*AB
tPXT
tRD topp
Najetí na zesílení
Stažení zesílení
Od stažení zesílení dovypnutí + 5 V
Sled přenosu dat v uvedeném kroku J je možno dále rozložitna jeho složky. Na obr. 16 je grafické znázornění vzorku paketu od-povědi se statistikou pořadů a sledování podle navrženého uspořádá-ní. Úplný paket na tomto obrázku představuje typický paket přenáše-ný z procesoru IPPV do systémového organizátoru. Obsah tohoto pake-tu zahrnuje odpověú se statistikou pořadů a sledování přijatouz terminálu s připojenou přídavnou informací záhlaví a závěru. Nynípopíšeme složky vzorku paketu:
Podle obr. 16 obsahuje sloupec zcela vlevo, označený "Byte" /slabika/ příslušné číslo /čísla/ slabik pro jednotlivá místa v pa- ketu. Nruhv sloupec, označený "Oescription" /popis/ obsahuje uopis - 53 - jednotlivých míst. Třetí sloupec» označený "Value" /hodnota/,obsahuje rozsah vlastních hodnot buď v šestnáctkovém /označeno h/nebo dekadickém /bez označení/ formátu, pro každé jednotlivé mís-to. Konečně poslední sloupec, označený "Comments" Aomentář/ ob-sahuje přídavné popisné poznámky týkající se vlastních hodnot prokaždé jednotlivé místo. Různé složky paketu odpovědi kromě tohomají graficky ilustrovat, kdy se která určitá část přidala.
První vlevo vyznačená skupina částí, označená "RF-IPPV Pro-cessor QriginateďVgenerovaná v procesoru IPPV/ a odpovídajícíslabikám 0 až 17, obsahuje záhlaví, generované procesorem IPPV,týkající se typu dat obsažených v paketu. Toto záhlaví přidáváprocesor IPPV k připojeným odpovědím terminálů. Počínaje prvníčástí pro slabiky 1 a 2, popis znamená typ odpovědi. Jak patrnoze sloupce “Value”, hodnota tohoto místa je pro paket odpovědi sestatistikou pořadů a sledování rovna 0. Pro ostatní typy odpovědí,jako je kalibrace a volba kmitočtu, bude tato hodnota odlišná.
Další část obsahuje slabiky 2 a 3 a odpovídá stavu přijímače.Hodnota tohoto místa odpovídá stavu přijímače procesoru TPPV. V navrženém uspořádání se používají jen 4 hity této dvouslabičnéčásti. Bit 0 indikuje stav zapnutí, bit 1 indikuje· požadavek na-stavení, bit 2 indikuje místní zablokování a bit 3 indikuje chybo-vý stav.
Slabiky 4 až 7 obsahují "Llesssge Pemaining Count" /počet zbý-vajících zpráv/ odpovídající počtu zpráv, které se mají vyslatz procesoru IPPV do systémového organizátoru. V tomto vynálezu vý-raz "zpráva" označuje odpověď se statistikou pořadů a sledování,ale jak bylo vysvětleno dříve, může se také týkat jiných typůzpráv, které procesor IPPV vysílá do systémového organizátoru.Počet zpráv, který je možno vyslat do systémového organizátoru na-jednou, je omezen, s proto hodnota této části udává celkový početzpráv čekajících na vyslání včetně zpráv /odpovědí/ okamžitého pa-ketu. V navrženém uspořcádání může být hodnota této části v rozsahu0 až 65.535.
Slabiky 8 až 11 obsahují "Unicjuo Uessage Tount" /počet samo- statných zpráv/, který udává počet jediných čili nedupli^ovaných zorav přijatých procesorem IPPV z množství terminálů. Jak bylo d~í- ve vysvětleno, při daném poněkud zašuměném zpětném prostředí fy- sické kabelové sítě, každý z terminálů vysílá odpověď se s+atisti- - 54 - kou pořadů sledování vícekrát ns různých kaitočtěch. "'o nutn*vede k redundancí odpovědí, přijetých procesorem IPPV, který vy-loučí duplikované zprávy. Proto se v těchto slabikách dává sys-témovému organizátoru údaj o počtu Jediných dosud přijatýchzpráv. V navrženém uspořádání muže být hodnota této čáati v roz-sahu 0 až 65.535.
Postoupíme-li dále k další Části v této skupině, slabiky 12a 13 obsahují "Packet Count”, který odpovídá počtu zpráv /odpovědí/v paketu se statistikou pořadu a sledování. V navrženém uspořádánímůže být hodnota této části v rozsahu 0 až 255· A konečně slabiky 14 až 17 odpovídají délce paketu. Tato hod-nota udává celkový počet slabik v paketu a v navrženém uspořádánímůže být v rozsahu 0 až 65.535.
Další skupina částí paketu odpovědi se statistikou pořadů asledování je označena "RF-STT Originated" /generováno terminálem/a obsahuje část paketu, která se týká informací shromážděnýchz jednoho nebo několika terminálů. Většina těchto informací sepřevzala doslovně z informací o statistice sledování, vyslanýchz daného terminálu do procesoru IPPV, které jsou graficky naznače-ny na obr. 17. Obsah této odpovědi odráží obsah odpovědi vyslanézpět terminálem a tedy prvky této odpovědi budeme diskutovat v dal-ším v souvislosti s oběma obrázky 20 a 21.
Odpověá se statistikou pořadů a sledování vysílaná z terminá-lu do.procesoru LPPV obsahuje 4 slabiky inicializační informace.
Jak je patrno z obr. 17, slabiky 1 až 3 obsahují úvodní skupinu,označující, že následující, slabiky, jež se mají vysílat, obsahujíodpověň se statistikou pořadů a sledování. Úvodní skupina se sklá-dá ze sledu tří slabik rovných AA /šestnáctkově/. Po vyslání těch-to tří slabik se vyšle "Začátek zprávy"/SOM/ rovný AB /šestnáct-kově/. Potom se vysílají zbývající slabiky zprávy, jak popíšemedále.
Slabiky 1 a 2, viz obr. 16, odpovídají hodnotě "Level Rating"/velikost úrovně/, která udává výkonovou úroveň odpovědi, přijaté procesorem IPPV z terminálu. Protože toto měření provádí procesor IPPV, je to jediná složka této části paketu, která není přenášena terminálem, ale místo toho přidána procesorem IPPV během přenosu do systémového organizátoru. Tato hodnota se potom použije v sys- - 55 - ternovém organizátoru pro vyvolání rekalibrace výstupní úrovněterminálu, bude-li zapotřebí. V navrženém uspořádáni může býthodnota této složky v rozsahu 0 až 2, kde 0 indikuje příliš vyso-kou úroveň, 1 indikuje vyhovující úroveň a 2 indikuje příliš níz-kou úroveň. Rekalibrace se provede, pokud je úroveň příliš vyso-ká nebo příliš nízká.
Slabiky 2 a 3, označené na obr. 16 "Reply Length" /délka od-povědi/, odDovídají délce následující zprávy ve slabikách kroměpředchozí hodnoty velikosti úrovně. V původní odpovědi vysílanézpětně z terminálu, naznačené na obr. 17, je tento prvek umístěndo slabiky 5. V navrženém uspořádání může být hodnota této složkyv rozsahu od 0 do 255.
Další složka odpovědi obsahuje slabiky 4 a 5 označené na obr.16 "Message Type”/typ zprávy/. V původní odpovědi přenášené z ter-minálu, jak je naznačena na obr. 17, je tento prvek umístěn veslabíce 6. Hodnota této složky indikuje, zda terminál pracujev pásmu či mimo pásmo, jak jsme popsali dříve. Tato hodnota se po-sílá z terminálu do procesoru IPPV. Je-li hodnota této složky rov-na 4, pak indikuje činnost mimo pásmo, je-li rovna 14 /šestnáctko-vě/, indikuje činnost v pásmu.
Slabiky 6 až 13 odpovídají na obr. 16 adrese terminálu. V pů-vodní odpovědi, přenášené z terminálu, jak je naznačena na obr. 17, je tento prvek umístěn ve slabikách 7 až 10. Každému terminá-lu je přiřazena jednoznačná adresa, která se vrací do procesoruIPPV s odpovědí se statistikou pořadů a sledování a tento identi-fikátor se předává do systémového organizátoru.
Další sekce odpovědi se statistikou pořadů a sledování, zobrazenou na obr. 16 slabikami 14 až 29, obsahuje vlastní statistikusledování, která byla přenesena z terminálu zpět do procesoru IPPVV původní odpovědi z terminálu, jak je neznačena na obr. 17, jetento prvek umístěn ve slabikách 11 až 18. V navrženém uspořádánípodle obr. 16 a 21 se používají čtyři úseky sledování A až D akaždý má schopnost hlásit zpět sledovaný kanál a čas sledování.
Na obrázku je sledovaný kanál zobrazen údajem "View Channel n" /sledovaný kanál n/ a čas, kdy byl kanál sledován, údajem "Time
Gode n" /časový kód n/, kde n je označení úseku A až D* Pro složku sledovaného kanálu jsou platné hodnoty v rozsahu 0 - 128 a 255, - 56 - kde O zněměná, že nebyl sledován žádný kanál, 1 - 128 označuje sledovaný kanál a 255 znamená, že tento úsek byl již ohlášen.
Hodnota časového kódu musí' být v rozsahu 0 - 255, kde tato hod- nota odpovídá času s menším rozlišením než měl čas záznamu původ- ně programovaný pro tento úsek. V provedení podle vynálezu s použitím způsobu přechodu ořiprogramování a sběru z různých sběrných úseků, jak jsme popsalidříve, přenáší se zpět do procesoru IPPV pouze jeden úsek najed-nou, takže všechny hodnoty jednotlivých míst "View Channel n” bu-dou rovny 255 s výjimkou dotyčného úseku, který bude buč 0 /nebylsledován žádný kanál/ nebo mezi 1 a 128 pro konkrétní číslo kaná-lu.
Zbývající 4 slabiky v této sekci, tj. slabiky 30 - 33 označe-né na obr* 16 jako "Security Kibble" /zabezpečovací půlslabika/ a"Auth Channel Checksum" /kontrolní součet povoleného kanálu/ a"AUTH" a "EVENT" na obr. 17, odpovídají speciální zabezpečovací apovolovací informaci vysílané procesorem IPPV do systémového orga-nizátoru, aby se zajistila integrita systému a pro zajištění, abyse skutečně sledovaly jen ty kanály, povolené pro sledování danýmterminálem.
Další sekce paketu se statistikou pořadů a sledování obsahujeinformace- týkající se informací, vyslaných zpět z terminálu doprocesoru IPPV. Vynález se zaměřuje především na zpětný přenosstatistiky sledování, avšak protože se tento celkový systém můžetaké použít pro monitorování událostí v každém z terminálů, tatočást paketu je zahrnuta pro úplnost. Jak je patrno z obr. 16 a 21,je možno sledovat a hlásit více než jednu událost v jediném paketu,přičemž každá událost obsazuje 10 slabik. ÍTa obr. 16 událost 1 ob-sazuje slabiky 0 až 9 a další události hlášené uvnitř paketu obsa-zují další bloky po. 10 slabikách. V původní odpovědi přenášenéz terminálu do procesoru IPPV každá událost představuje 5 slabik,přičemž první událost je zobrazena slabikami 21 až 25.
Další sekce paketu, označená na obr. 16 "Peply Checksum ZLSBfirst/" /kontrolní součet odpovědi - nejnižší bit napřed/ a na obr.17 "CHECK", odpovídá přídavnému kontrolnímu součtu, generovanémuterminálem a použitém jako prostředek Dro detekci chyb. Pro kon-trolní součet jsou použity dvě slabiky v předchozí odpovědi, vrá- - 57 - cené v paketu a vyslané spolu s paketem. Kontrolní součet se gene-ruje přičtením každého přenášeného: znaku do nejnižšího platnéhohitu kontrolního součtu. Výsledek se pak otočí o jeden hit vlevo.Kontrolní součet se na počátku nastaví na 0. Každý další znakkromě kontrolního součtu se zahrne do kontrolního součtu.
Další sekce paketu, označená "Packet Checksum" Aontrolní součet paketu/ odpovídá přídavnému kontrolnímu součtu, generovanémuprocesorem IPPV a použitému jako prostředek pro detekci chyb. Ten-to kontrolní součet se generuje přesně jak bylo popsáno výše s touvýjimkou, že se sčítají všechny znaky celkového vysílaného paketu,nikoli právě jen odpověč terminálu.
Nakonec se z procesoru IPPV do systémového organizátoru přenáší znak CR /návrat vozíku/ pro označení konce paketu. V tomto oka-mžiku systémový organizátor zkontroluje všechny kontrolní součty,aby ověřil, že během přenosu nedošlo k chybám. Zjistí-li se chyby,vyšle se do procesoru IPPV povel k opakování a celý přenosový sledse opakuje.
Popsali jsme výhodná provedení podle vynálezu. Odborníku, zna·lénu tohoto oboru budou zřejmá další provedení tohoto vynálezu.Vynález není omezen na zde popsaná provedení, ale je vymezen pouzepřipojenými patentovými nároky.
Claims (33)
- 804-921. Obousměrný systém kabelové televize, obsahující systémový orga-nizátor pro řízení řady vzdálených terminálů prostřednictvímkabelového rozvodného systému televizních signálů a používají-cí způsob generování a sběru statistiky sledování, která zahr-nuje alespoň data určující sledovaný kanál v Jednom nebo vevíce terminálech, vyznačující se t í m , žetento způsob generování a sběru statistiky sestává /a/ z vysí-lání údajů představujících časy záznamu ze systémového organi-zátoru /310/ do Jednoho nebo více vzdálených terminálů /120, 315/, tyto časy udávají okamžiky, ve kterých každý z těchto ter-minálů /120, 315/ má uložit statistická data o sledování, /b/uložení těchto časů záznamu do Jednoho z řady míst pro časy zá-znamu v paměti /503/ v těchto vzdálených terminálech /120, 315/,/c/ porovnávání obsahu věech těchto míst pro časy záznamu v pa-měti /503/ s reálným časem, generovaným krystalovými hodinami/501/ umístěnými v každém z těchto vzdálených terminálů /120, 315/, /d/ generování statistických údajů o sledování, /e/ ulo-žení statistických údsjů o sledování ve věech těchto vzdálenýchterminálech /120, 315/ do míst pro označení kanálu v paměti /503/,když obsah místa pro čas záznamu v paměti /503/ souhlasí s reál-ným časem.
- 2. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 1, v y z n p ču-Jící se tím, že statistika sledování, generovaná v krokuVd/ odpovídá údajům o stavu televizoru, udržovanýmv každém z uvedených vzdálených terminálů /120, 315/.
- 3. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 1, v y z n a -čující se tím, že statistika sledování, generovanáv kroku /d/, odpovídá údajům o profilu diváků, Jež byly vloženyuživatelským vstupem /440/, připojeným ke každému z uvedenýchvzdálených terminálů /120, 315/.
- 4. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 1, vyzna-čující se tím, že vysílání v kroku /a/ Je edreso- - 59 - váno globálně všem vzdáleným terminálům./120, 315/.
- 5. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 1, vyzna-čující é · a t í a , že vysílání v kroku /a/ je adreso-váno určité skupině vzdálených terminálů /120, 315/.
- 6. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 1, v y zná-čů j í c í se tím, že vysílání v kroku /a/ je adreso-váno určitému vzdálenému terminálu /120, 315/.
- 7. Obousměrný systém kebelové televize podle bodu 1, v y zná-čů j í c í se tím, že uvedený způsob dále obsahujekrok /f/ uložení časového kódu, odpovídajícího reálnému časudo místa pro časový kód v paměti /503/, když se obsah místapro čas záznamu v paměti /503/ shoduje s reálným časem.
- 8. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 7, vyzna-čující se tím, že uvedený způsobí dále obsahujekrok /g/ vyslání obsahu místa pro označení kanálu v paměti /503/a místa pro Časový kód v paměti /503/ ze všech vzdálených ter-minálů /120, 315/ do systémového organizátoru /310/, když seobsah místa pro čas záznamu v paměti /503/ shoduje s reálnýmčasem.
- 9. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 7, vyzna-čující se t í m , že uvedený způsob obsahuje krok/g/ vyslání obsahu místa pro označení kanálu a místa pro časo-vý kód v paměti /503/ ze všech vzdálených terminálů /120, 315/do systémového organizátoru /310/ jako odezvu na signál výběruze systémového organizátoru /310/.
- 10. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 7, vyzna-čující se tím, že jedno místo pro čss záznamu v pa-měti /503/ odDovídá jednomu místu pro označení kanálu v paměti/503/ a jednomu místu pro časový kód v paměti /503/. - 60 -
- 11. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 10, vyzná-Sující ae tím, že místo pro časový kód v paměti/503/ obsahuje časový kód, který má rozlišení alespoň rovnéminimální časové periodě, ve které se použijí všechna místapro čas záznamu v peměti /503/.
- 12. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 10, vyzna-čující se tím, že se v paměti /503/ používajíčtyři místa pro čas záznamu, čtyři místa pro označení kanálu a čtyři místa pro časový kód.
- 13. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 12, v y z n a -čující se tím, že místo pro čas záznamu v paměti/503/ ukládá čas záznamu sestávající alespoň ze 16 bitů s roz-lišovací schopností, která jednoznačně specifikuje nejvýše pe-riodu jedné minuty.
- 14. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 12, vyzna-čující se tím, že místo pro časový kód v paměti/505/ ukládá časový kód obsahující alespoň 8 bitů s rozlišo-vací schopností, která jednoznačně specifikuje nejvýše perio-du jedné hodiny.
- 15. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 9, v y z n a -čující se tím, že uvedený způsob dále jako krok/h/ obsahuje opakování kroků /a/ až /g/ pro jiné místo časuzáznamu v paměti /503/.
- 16. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 15, vyzna-čující se tím, že se krok /h/ provádí pro druhémísto pro čas záznamu v paměti /503/ dříve než 3e předchozíkroky /a/ až /g/ pro první místo pro čas záznamu v paměti /503/dokončily.
- 17. Obousměrný systém kabelové televize,r.obsahující zařízení prosledování informací o sledování kanálů ve vzdálených terminá-lech, vyznačující se tím, že toto zařízení - 61 - obsahuje /a/ systémový organizátor /310/ pro vyvolávání funkcenaprogramování vzdáleného terminálu /120, 315/, aby zaznamenalinformaci o sledování kanálu v určitém čase záznamu a /b/ pře-nosové zařízení /313, 314/' pro přenos do jednoho nebo více ter-minálů časů záznamu, týkajících se určitého času, v němž vzdá-lený terminál /120, 315/ má uložit data statistiky o sledování,týkající se alespoň jednoho sledovaného kanálu.
- 18. Obousmčrný systém kabelové televize podle bodu 17, v y z n a -čující se tím, že přenosové zařízení /313, 314/ v kroku /b/ vysílá globálně do věech vzdálených terminálů/120, 315/.
- 19. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 17, vyzna-čující se tím, že přenosové zařízení /313, 314/ v kroku /b/ vysílá do určité skupiny vzdálených terminálů/120, 315/.
- 20. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 17, vyzna-čující se tím, že přenosové zařízení /313, 314/ v kroku /b/ vysílá do určitého vzdáleného tennlnálu A20, 315/.
- 21. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 17, vyzna-čující se tím, že dále obsahuje /c/ přijímač/322/ pro příjem infoímací o sledování kanálu z jednoho nebovíce vzdálených terminálů /120, 315/.
- 22. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 17, vyzna-čující se tím, že dále obsahuje /e/ přenosové za-řízení /313, 314/ pro vysílání do jednoho nebo více adresova-ných vzdálených terminálů /120, 315/ signálu výběru, který dá-vá povel tomuto jednomu nebo více vzdáleným terminálům /120,315/, aby vyslaly informaci o sledování kanálu do systémovéhoorganizátoru /310/ a /d/ přijímač /322/ pro příjem informací o sledování kanálu z jednoho nebo více vzdálených terminálů/120, 315/. - 62 -
- 23. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 21, vyzna-čující se t í η , že obsahuje /d/ procesor /310/pro shromažďování a porovnávání přijatých informací o sledo-vání kanálu.
- 24. Obousměrný systém kabelové televize, vybavený vzdálenými ter-minály, vyznačující se tím, že tyto terminá-ly obsahují /a/ přijímač /430/ dat pro příjem jednoho nebo ně-kolika časů záznamu týkajících se určitých časů, kdy má vzdá-lený terminál /120, 315/ uložit označení kanálu, který bylprávě sledován, /b/ řadu míst pro čas záznamu v paměti /503/pro ukládání jednoho nebo více časů záznamu, /c/ porovnávacízařízení /504/ pro porovnávání obsahu těchto míst pro čas zá-znamu v paměti /503/ s reálným časem generovaným hodinami /501/umístěnými ve vzdáleném terminálu /120, 315/, /d/ zařízení/504/ pro generování údajů statistiky sledování, odpovídájícísledovanému kanálu, /e/ jednoho nebo více míst pro označeníkanálu v paměti /503/ pro ukládání údajů statistiky sledováníve vzdáleném terminálu /120, 315/, když se obsah místa pro časzáznamu v paměti /503/ shoduje s reálným časem.
- 25. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 24, vyzna-čující se.tím, že statistika o sledování, genero-vaná v kroku /d/, odpovídá údajům o stavu televizoru, udržova-ným v každém ze vzdálených terminálů /120, 315/.
- 26. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 24, vyzna-čující se tím, že statistika o sledování, genero-vaná v kroku /d/, odpovídá údajům o profilu diváků, které bylyvloženy vnějším uživatelským vstupem /440/ do každého ze vzdá-lených terminálů /120, 315/.
- 27. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 24, v y z n a -čující se tím, že obsahuje jedno nebo více místpro časový kód v paměti /503/ pro ukládání časového kódu, od-povídajícího reálnému času, jestliže se obsah místa pro časzáznamu v paměti /503/ shoduje s reálným časem. - 63 -
- 28. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 27, vyzna-čující se tím, že dále obsahuje /g/ koncový zesi-lovač /509/ pro vysílání obsahu míst pro označení kanálu v pa-měti /503/ a míst pro časový kód v paměti /503/ ze vzdálenéhoterminálu /120, 315/ do systémového organizátoru /310/, jest-liže se obsah místa pro čas záznamu v paměti /503/ shoduje s reálným časem.
- 29. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 27, vyzna-čující se tím, že obsahuje /g/ koncový zesilovač/509/ pro vysílání obsahu míst pro označení kanálu v paměti/503/ a míst pro časový kód v paměti /503/ ze vzdáleného terainálu /120, 315/ do systémového organizátoru /310/ jako odpověána adresovaný signál volby ze systémového organizátoru /310/.
- 30. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 29, vyzna-čující se tím, že v paměti /503/ jedno místo pročas záznamu odpovídá jednomu místu pro označení kanálu a jed-nomu místu pro časový kód. 31· Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 30, vyzna-čující se tím, že místo pro časový kód v paměti/503/ ukládá časový kód s rozlišením alespoň rovným minimálníčasové periodě, v níž se použijí všechna místa pro čas záznamuv paměti /503/.
- 32. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 30, vyzna-čující se tím, že se v paměti /503/ používajíčtyři místa pro čas záznamu, čtyři místa pro označení kanálu a čtyři místa pro časový kód.
- 33. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 32, v y z n a -čující se tím, že místa pro čas záznamu v peměti/503/ ukládají čas záznamu sestávající alespoň z 16 bitů s roz·lišením, které jednoznačně určuje nejvýše periodu jedné minuty
- 34. Obousměrný systém kabelové televize podle bodu 32, v y z n a -čující se tím, že místa pro časový kód v paměti - 64 - /503/ ukládají časový kód sestávající alespoň z 8 bitů s rozlišením, které jednoznačné určuje nejvýše periodu jedné ho-diny.
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| US07/671,532 US5251324A (en) | 1990-03-20 | 1991-03-19 | Method and apparatus for generating and collecting viewing statistics for remote terminals in a cable television system |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CS83492A3 true CS83492A3 (en) | 1992-10-14 |
Family
ID=24694899
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CS92834A CS83492A3 (en) | 1991-03-19 | 1992-03-19 | Cable television both-way system |
Country Status (11)
| Country | Link |
|---|---|
| EP (1) | EP0576597A1 (cs) |
| JP (1) | JPH06506334A (cs) |
| CN (1) | CN1066359A (cs) |
| AU (1) | AU669659B2 (cs) |
| BR (1) | BR9205792A (cs) |
| CA (1) | CA2106597A1 (cs) |
| CS (1) | CS83492A3 (cs) |
| MX (1) | MX9201232A (cs) |
| PL (1) | PL169709B1 (cs) |
| TW (1) | TW238461B (cs) |
| WO (1) | WO1992017027A1 (cs) |
Families Citing this family (44)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US7168084B1 (en) | 1992-12-09 | 2007-01-23 | Sedna Patent Services, Llc | Method and apparatus for targeting virtual objects |
| US7073187B1 (en) | 1992-12-09 | 2006-07-04 | Sedna Patent Services, Llc | Menu-driven television program access system and method |
| US5659350A (en) | 1992-12-09 | 1997-08-19 | Discovery Communications, Inc. | Operations center for a television program packaging and delivery system |
| US7835989B1 (en) | 1992-12-09 | 2010-11-16 | Discovery Communications, Inc. | Electronic book alternative delivery systems |
| US6181335B1 (en) | 1992-12-09 | 2001-01-30 | Discovery Communications, Inc. | Card for a set top terminal |
| US7509270B1 (en) | 1992-12-09 | 2009-03-24 | Discovery Communications, Inc. | Electronic Book having electronic commerce features |
| US9286294B2 (en) | 1992-12-09 | 2016-03-15 | Comcast Ip Holdings I, Llc | Video and digital multimedia aggregator content suggestion engine |
| US5600573A (en) | 1992-12-09 | 1997-02-04 | Discovery Communications, Inc. | Operations center with video storage for a television program packaging and delivery system |
| ATE237906T1 (de) * | 1992-12-09 | 2003-05-15 | Discovery Communicat Inc | Operationszentrale für fernsehversorgungssystem |
| US8073695B1 (en) | 1992-12-09 | 2011-12-06 | Adrea, LLC | Electronic book with voice emulation features |
| US7401286B1 (en) | 1993-12-02 | 2008-07-15 | Discovery Communications, Inc. | Electronic book electronic links |
| US5798785A (en) | 1992-12-09 | 1998-08-25 | Discovery Communications, Inc. | Terminal for suggesting programs offered on a television program delivery system |
| US5600364A (en) | 1992-12-09 | 1997-02-04 | Discovery Communications, Inc. | Network controller for cable television delivery systems |
| US6463585B1 (en) | 1992-12-09 | 2002-10-08 | Discovery Communications, Inc. | Targeted advertisement using television delivery systems |
| US7269841B1 (en) | 1992-12-09 | 2007-09-11 | Sedna Patent Services, Llc | Digital cable headend for cable television delivery system |
| US7336788B1 (en) | 1992-12-09 | 2008-02-26 | Discovery Communicatoins Inc. | Electronic book secure communication with home subsystem |
| US7849393B1 (en) | 1992-12-09 | 2010-12-07 | Discovery Communications, Inc. | Electronic book connection to world watch live |
| US7861166B1 (en) | 1993-12-02 | 2010-12-28 | Discovery Patent Holding, Llc | Resizing document pages to fit available hardware screens |
| US8095949B1 (en) | 1993-12-02 | 2012-01-10 | Adrea, LLC | Electronic book with restricted access features |
| EP0732031B1 (en) * | 1993-12-02 | 2000-11-15 | Discovery Communications, Inc. | Network manager for cable television system headends |
| US7865567B1 (en) | 1993-12-02 | 2011-01-04 | Discovery Patent Holdings, Llc | Virtual on-demand electronic book |
| US9053640B1 (en) | 1993-12-02 | 2015-06-09 | Adrea, LLC | Interactive electronic book |
| US6226794B1 (en) | 1996-09-17 | 2001-05-01 | Sarnoff Corporation | Set top terminal for an interactive information distribution system |
| CN1326070C (zh) * | 1996-10-31 | 2007-07-11 | 传感电子公司 | 视频信息智能管理系统 |
| DE19722915A1 (de) * | 1997-05-31 | 1998-12-03 | Alsthom Cge Alcatel | Digitaler Dekoder eines Übertragungssystems |
| US9009773B1 (en) | 1998-06-30 | 2015-04-14 | Cox Communications, Inc. | Method and apparatus for providing broadcast data services |
| CN1867068A (zh) | 1998-07-14 | 2006-11-22 | 联合视频制品公司 | 交互式电视节目导视系统及其方法 |
| AR020608A1 (es) | 1998-07-17 | 2002-05-22 | United Video Properties Inc | Un metodo y una disposicion para suministrar a un usuario acceso remoto a una guia de programacion interactiva por un enlace de acceso remoto |
| CA2730344C (en) | 1998-07-17 | 2014-10-21 | United Video Properties, Inc. | Interactive television program guide system having multiple devices within a household |
| WO2002031701A2 (en) | 2000-10-11 | 2002-04-18 | United Video Properties, Inc. | Systems and methods for providing storage of data on servers in an on-demand media delivery system |
| SE0101335L (sv) * | 2001-04-12 | 2002-10-13 | Direct2Internet Ab | System för att kunna fastställa förekomsten av en utnyttjad TV-kanal |
| US7908628B2 (en) | 2001-08-03 | 2011-03-15 | Comcast Ip Holdings I, Llc | Video and digital multimedia aggregator content coding and formatting |
| US7793326B2 (en) | 2001-08-03 | 2010-09-07 | Comcast Ip Holdings I, Llc | Video and digital multimedia aggregator |
| US7493646B2 (en) | 2003-01-30 | 2009-02-17 | United Video Properties, Inc. | Interactive television systems with digital video recording and adjustable reminders |
| AU2006294861C1 (en) | 2005-09-26 | 2013-04-04 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus for metering computer-based media presentation |
| US8418206B2 (en) | 2007-03-22 | 2013-04-09 | United Video Properties, Inc. | User defined rules for assigning destinations of content |
| TW200945816A (en) * | 2008-04-25 | 2009-11-01 | Chun Chien Cable Television Co Ltd | Noise measuring method of digital signal and measuring device thereof |
| US8959556B2 (en) | 2008-09-29 | 2015-02-17 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus for determining the operating state of audio-video devices |
| US10063934B2 (en) | 2008-11-25 | 2018-08-28 | Rovi Technologies Corporation | Reducing unicast session duration with restart TV |
| EP2222002A3 (en) * | 2009-02-24 | 2011-09-14 | Irdeto Access B.V. | Viewer presence detection |
| US9204193B2 (en) | 2010-05-14 | 2015-12-01 | Rovi Guides, Inc. | Systems and methods for media detection and filtering using a parental control logging application |
| US8805418B2 (en) | 2011-12-23 | 2014-08-12 | United Video Properties, Inc. | Methods and systems for performing actions based on location-based rules |
| US9692535B2 (en) | 2012-02-20 | 2017-06-27 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus for automatic TV on/off detection |
| KR102640951B1 (ko) * | 2018-11-22 | 2024-02-26 | 에스케이하이닉스 주식회사 | 메모리 컨트롤러 및 그 동작 방법 |
Family Cites Families (5)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US3987397A (en) * | 1975-04-25 | 1976-10-19 | Belcher Brian E | Remote unit for a two-way cable communications system |
| US4566030A (en) * | 1983-06-09 | 1986-01-21 | Ctba Associates | Television viewer data collection system |
| US4658290A (en) * | 1983-12-08 | 1987-04-14 | Ctba Associates | Television and market research data collection system and method |
| DE3751518T2 (de) * | 1986-08-01 | 1996-03-28 | Ikegami Tsushinki Co., Ltd., Tokio/Tokyo | Anordnung zur sammlung von fernsehkanaelendaten und marktforschungsdaten. |
| US4943963A (en) * | 1988-01-19 | 1990-07-24 | A. C. Nielsen Company | Data collection and transmission system with real time clock |
-
1992
- 1992-03-19 CN CN92102937A patent/CN1066359A/zh active Pending
- 1992-03-19 CS CS92834A patent/CS83492A3/cs unknown
- 1992-03-19 BR BR9205792A patent/BR9205792A/pt not_active Application Discontinuation
- 1992-03-19 PL PL92293901A patent/PL169709B1/pl unknown
- 1992-03-19 CA CA002106597A patent/CA2106597A1/en not_active Abandoned
- 1992-03-19 AU AU16804/92A patent/AU669659B2/en not_active Expired - Fee Related
- 1992-03-19 WO PCT/US1992/002211 patent/WO1992017027A1/en not_active Application Discontinuation
- 1992-03-19 EP EP92909874A patent/EP0576597A1/en not_active Withdrawn
- 1992-03-19 MX MX9201232A patent/MX9201232A/es unknown
- 1992-03-19 JP JP4509075A patent/JPH06506334A/ja active Pending
- 1992-04-23 TW TW081103211A patent/TW238461B/zh active
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| CA2106597A1 (en) | 1992-09-20 |
| WO1992017027A1 (en) | 1992-10-01 |
| PL169709B1 (pl) | 1996-08-30 |
| JPH06506334A (ja) | 1994-07-14 |
| EP0576597A4 (cs) | 1994-03-09 |
| BR9205792A (pt) | 1994-06-28 |
| PL293901A1 (en) | 1992-11-30 |
| EP0576597A1 (en) | 1994-01-05 |
| AU1680492A (en) | 1992-10-21 |
| AU669659B2 (en) | 1996-06-20 |
| MX9201232A (es) | 1992-10-01 |
| CN1066359A (zh) | 1992-11-18 |
| TW238461B (cs) | 1995-01-11 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CS83492A3 (en) | Cable television both-way system | |
| US5251324A (en) | Method and apparatus for generating and collecting viewing statistics for remote terminals in a cable television system | |
| JP3313704B2 (ja) | ケーブルテレビジョン加入者データ高周波送信装置および較正方法 | |
| EP0532504B1 (en) | Cable television radio frequency data processor | |
| AU669845B2 (en) | Automatic frequency selection in a bi-directional cable television system | |
| US5255086A (en) | Method and apparatus for RF data transfer in a CATV system | |
| EP0531302B1 (en) | Cable television radio frequency subscriber data transmission apparatus and rf return method | |
| US4553204A (en) | Central processing unit restoring mechanism for a system having a plurality of central processing units | |
| US4860379A (en) | Data communications system | |
| US6173326B1 (en) | Broadband communications network services access platform | |
| US4684980A (en) | System for controlling communications on a cable television network | |
| EP0333466A1 (en) | Broadband telecommunications networks | |
| US5045816A (en) | Binary phase shift key modulator with programmable level control | |
| US4710956A (en) | Cable television system | |
| US20050272437A1 (en) | Data acquisition system and mobile terminal | |
| CA1138952A (en) | Data communications system | |
| JP2690676B2 (ja) | 信号処理方法及び信号処理装置 | |
| AU641755B2 (en) | Cable television radio frequency return method | |
| KR960016108B1 (ko) | 광 케이블 종합유선방송망(catv)의 광대역 분배 서브시스템에서의 가입자 제어방법 |