CS277225B6 - Aromatic compound alkylation process - Google Patents

Aromatic compound alkylation process Download PDF

Info

Publication number
CS277225B6
CS277225B6 CS902722A CS272290A CS277225B6 CS 277225 B6 CS277225 B6 CS 277225B6 CS 902722 A CS902722 A CS 902722A CS 272290 A CS272290 A CS 272290A CS 277225 B6 CS277225 B6 CS 277225B6
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
zeolite
alkylation
catalyst
aromatic compound
alkylating agent
Prior art date
Application number
CS902722A
Other languages
English (en)
Other versions
CS272290A3 (en
Inventor
John Douglas Kushnerick
Ngoc Quang Le
David Owen Marler
John Paul Mcwilliams
Mae Koenig Rubin
Joosup Shim
Charles Morris Smith
Stephen Sui Fai Wong
Original Assignee
Mobil Oil Corp
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Mobil Oil Corp filed Critical Mobil Oil Corp
Priority to CS902722A priority Critical patent/CS277225B6/cs
Publication of CS272290A3 publication Critical patent/CS272290A3/cs
Publication of CS277225B6 publication Critical patent/CS277225B6/cs

Links

Landscapes

  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Catalysts (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu výroby alkylovaných aromatických sloučenin, který využívá porézité krystalické zeolity jako katalyzátory alkylace.
zeolitech, jak ipřírodních tak syntetických bylo v minulosti prokázáno, že mají katalytické vlastnosti pro různé typy konverzí'uhlovodíků. Určité zeolitové materiály jsou uspořádané, porézní krystalické aluminosilikáty, mající určitou krystalickou strukturu definovanou difrakcí rentgenových paprsků, ve které je velký počet menších dutin, které mohou být vzájemně propojeny množstvím menších kanálů nebo pórů. Tyto dutiny a póry mají jednotnou velikost ve specifických zeolitických materiálech. Protože rozměry těchto pórů jsou vhodné pro adsorpci molekul určitých velikostí a nepřijímání materiálů větších velikostí, jsou tyto materiály známy jako molekulová síta a jsou využívány ve značném množství způsobů, kde jsou tyto vlastnosti žádoucí. Taková molekulová síta, jak přírodní tak syntetická, zahrnují značnou šíři krystalických silikátů, obsahujících kladný iont. Tyto silikáty mnohou být popsány jako tuhé trojrozměrné struktury Si04 a oxidu prvku skupiny IIIA periodické tabulky prvků, např. A104, ve kterých jsou tetrahedry zesítěny sdílením atomů kyslíku, čímž je poměr celkového obsahu prvku skupiny IIIA, např. hliníku a atomů křemíku k atomům kyslíku 1:2. Elektrovalence tetrahedru, obsahujícího prvek skupiny IIIA, např. hliník, je vyvážena inkluzí kationtů do krystalu, například kationtů alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin. To může být vyjádřeno poměrem prvku skupiny IIIA, např. hliníku, k počtu různých kationtů, jako je Ca/2, Sr/2, Na, K nebo Li, který je roven jednotce. Jeden typ kationtů může být zaměněn za jiný bud úplně nebo částečně různými běžnými technikami pro výměnu iontů.
Tyto techniky vedly ke tvorbě značného množství syntetických zeolitů. Mnohé tyto zeolity byly označeny písmenem nebo jinými obvyklými symboly, jako například zeolit Z (US patent č. 2882243), zeolit X (US patent č. 2882244), zeolit Y (US patent č. 3130007), zeolit ZK-5 (US patent č. 3247195), zeolit ZK-4 (US patent č. 3314752), zeolit ZSM (US patent č. 3702886), zeolit ZSM-11 (US patent č. 3709979), zeolit ZSM-12 (US patent ó. 3832449), zeolit ZSM-20 (US patent č. 3972983), zeolit ZSM-35 (US patent č. 4016245) a zeolit ZSM-23 (US patent č. 4076842).
Poměr SiO2/Al2O3 v uvedených zeolitech se často mění. Například zeolit X může být syntetizován s poměry SiO2/Al2O3 od do 3; zeolit Y od 3 do 6. V těchto zeolitech není horní hranice poměru SiO2/Al2O3 omezena. ZSM-5 je jedním takovým příkladem, kde poměr SiO2/Al2O3 je alespoň 5 až do hranic současných analytických měřících technik. US patent č. 3941871 (Re. 29948) popisuje porézní krystalický silikát vyrobený z reakční směsi neobsahující v receptuře specificky přidávaný oxid hlinitý a vykazující rentgenový difrakční diagram charakteristický pro ZSM-5. US patenty č. 4061724, 4073865 a 4104294 popisují krystalické silikáty s různým obsahem oxidu hlinitého a kovů.
Alkylace je jednou z nejdůležitějších a nejvyužívanějších reakcí uhlovodíků. 'Jako katalyzátory mohou být použity Lewisovy a Bronstedtovy kyseliny, zahrnující velké množství přírodních a syntetických zeolitů. V oboru je známa alkylace aromatických uhlovodíkových sloučenin, využívající určité krystalické zeolitové katalyzátory. Například US patent č. 3251897 popisuje alkylací v kapalné fázi za přítomnosti krystalických aluminosilikátů jako je faujasit, heulandit, klinoptilolit, mordenit, dachiardit, zeolit X a zeolit Y.
US patenty č. 3651120 a 3641177 popisují způsob alkylace v kapalné fázi aromatických uhlovodíků olefiny za přítomnosti určitých zeolitů.
US patenty č. 3751504 a 3751506 popisují alkylací v parní fázi aromatických uhlovodíků olefiny za přítomnosti specifického zeolitového katalyzátoru.
US patenty č. 3755483 a 4393262 popisují reakci v plynné fázi propylenu s benzenem za přítomnosti zeolitu ZSM-12, za vzniku isopropylbenzenu.
US patent č. 4469908 popisuje alkylací aromatických uhlovodíků s alkylačním činidlem s relativně krátkým řetězcem, majícím od 1 do 5 atomů uhlíku, používající jako katalyzátor alkylace ZSM-12.
US patent č. 4283573 popisuje způsob přípravy alkylfenolů s relativně dlouhým řetězcem, alkylací fenolu alkylačním činidlem s relativně dlouhým řetězcem, obsahujícím jednu nebo více vhodných alkylových skupin délky alespoň 5 atomů uhlíku, který jako katalyzátor používá zeolit jako je kankrinit, gmelinit, mordenit, offretit nebo ZSM-12.
Vynález spočívá ve způsobu alkylace aromatické sloučeniny alespoň jedním alkylačním činidlem za přítomnosti alkylačního katalyzátoru, kterým je syntetický porézní krystalický zeolit mající difrakční diagram rentgenových paprsků, který má hodnoty v podstatě uvedené v tabulce I tohoto popisu.
Výraz aromatický se týká alkylovatelných sloučenin, které v souladu se známým oborem techniky, zahrnují substituované a nesubstituované mono- a polyjaderné sloučeniny. Jsou také vhodné sloučeniny aromatického charakteru, které obsahují heteroatom, pokud nepůsobí jako katalyzátorový jed za zvolených reakčních podmínek.
Substituované aromatické sloučeniny, které mohou být alkylovány, musí obsahovat alespoň jeden atcm vodíku přímo vázaný na aromatické jádro. Aromatické kruhy mohou být substituovány jednou nebo více alkylovými, arylovými, alkoxylovými, aryloxylovými, hydroxylovými, cykloalkylovými, halogenovými a/nebo jinými skupinami, které neinterferují s alkylační reakcí. Ve výhodném provedení je aromatickou sloučeninou fenolová sloučenina.
Vhodné aromatické uhlovodíky zahrnují benzen, toluen, xylen, naftalen, antracen, naftacen, perylen, koronen a fenantren.
Obecně obsahují alkylové skupiny, které mohou být přítomny jako substituenty na aromatické sloučenině od jednoho do dvaceti dvou atomů uhlíku a výhodně od jednoho do osmi atomů uhlíku a nejvýhodněji od jednoho do čtyř atomů uhlíku.
Vhodné alkylem substituované aromatické sloučeniny zahrnují toluen, xylen, isopropylbenzen, normální propylbenzen, alfamethylnaftalen, ethylbenzen, kumen, mesitylen, duřen, p-cymen, butylbenzen, pseudokumen, o-diethylbenzen, m-diethylbenzen, p-diethylbenzen, isoamylbenzen, isohexylbenzen, pentaethylbenzen, pentamethylbenzen, 1,2,3,4-tetraethylbenzen, 1,2,3,5-tetramethylbenzen, 1,2,4-triethylbenzen, 1,2,3-trimethylbenzen, m-butyltoluen, p-butyltoluen, 3,5-diethyltoluen, o-ethyltoluen, m-propyltoluen, 4-ethyl-m-xylen, dimethylnaftaleny, ethylnaftalen,
2,3-dimethylantracen, 9-ethylantracen, 2-methylantracen, o-methylantracen, 9,10-dimethylfenantren a 3-methy1-fenantřen. Alkyl-aromatické uhlovodíky vyšší molekulové hmotnosti mohou být také použity jako výchozí materiál a zahrnují aromatické uhlovodíky získané alkylací aromatických uhlovodíků oligomery olefinů. Takové produkty jsou často v oboru označovány jak alkyláty a zahrnují hexylbenzen, nonylbenzen, dodecylbenzen, pentadecylbenzen, hexyltoluen, nonyltoluen, dodecyltoluen a pentadecyltoluen. Velmi často se alkylát získá jako vysokovroucí frakce, ve které se alkylové skupiny připojené k aromatickému jádru mění od C6 do C12.
Reformát obsahující v podstatě benzen, toluen a/nebo xylen je zvláště vhodnou výchozí surovinou pro ^.kylační proces podle vynálezu.
Vhodné alkylovatelné fenolové sloučeniny zahrnují methylfenoly (kresoly), dimethylfenoly (xylenoly), ethyl, propyl a butylfenoly, halogenfenoly (např. chlor a brom), alkylhalogenfenoly, alkoxyfenoly, dihydroxybenzeny (např. hydrochinon, katechol, resorcinol) a hydroxylované spojené kruhové systémy, např. naftoly, antranoly a fenantranoly.
V provedení podle vynálezu je alkylačním činidlem organická sloučenina mající alespoň jednu přístupnou alkylační skupinu schopnou reakce a alkylovatelnou aromatickou sloučeninou a obsahující od 1 do 5 atomů uhlíku. Příklady vhodných alkylačních činidel jsou C2-C5 olefiny jako je ethylen, propylen, buteny a penteny, alkoholy (zahrnující monoalkoholy, dialkoholy, trialkoholy atd.) jako je methanol, ethanol, propanoly, butanoly a pentanoly, aldehydy jako je formaldehyd, acetaldehyd, propionaldehyd, butyraldehyd a n-valeraldehyd, alkylhalogenidy jako je methylchlorid, ethylchlorid, propylchloridy, butylchloridy a pentylchloridy.
Směsi lehkých olefinů jsou zvláště vhodnými alkylačními činidly v jednom provedení podle vynálezu. V souladu s tím jsou zvláště vhodnými alkylačními činidly směsi ethylenu, propylenu, butenů a/nebo pentenů, které jsou hlavními složkami různých rafinérských proudů, např. topného plynu, plynárenského odpadního plynu obsahujícího ethylen, propylen atd., odpadního plynu z krakování nafty obsahujícího lehké olefiny a rafinačního PCC propan/propylenového proudu. Například typický PCC proud lehkých olefinů vykazuje následující složení:
hmota %_mol. %
ethan 3,3 5,1
ethylen 0,7 1,2
propan 14,5 15,3
propylen 42,5 46,8
isobutan 12,9 10,3
n-butan 3,3 2,6
buteny 22,1 18,32
pentany 0,7 0,4
V jednom provedení podle předloženého vynálezu zahrnují vhodné produkty, které mohou být způsobem podle tohoto vynálezu získány, ethylbenzen a kumen (alkylací benzenu ethylenem a popřípadě propylenem) a alkylovaný reformát (alkylací reformátu topným plynem nebo jiným zdrojem lehkých uhlovodíků). V případě alkylace benzenu za vzniku ethylbenzenu nebo kumenu bylo zjištěno, že způsob podle vynálezu vede ke tvorbě méně než 500 ppm xylenového vedlejšího produktu.
V dalším provedení podle předloženého vynálezu je alkylačním činidlem alifatická nebo aromatická organická sloučenina s jednou nebo více použitelnými alkylačními alifatickými skupinami majícími alespoň 6 atomů uhlíku, výhodně alespoň 8 a zvláště výhodně alespoň 12 atomů uhlíku. Příklady vhodných alkylačních činidel jsou olefiny jako je hexen/y/, hepteny, okteny, noneny, deceny, undeceny a dodeceny; alkoholy jako jsou hexanoly, heptanoly, oktanoly, nonanoly, dekanoly, undekanoly a dodekanoly; a alkylhalogenidy jako jsou hexylchloridy, oktylchloridy a dodecylchloridy. Použitelné jsou rovněž rozvětvené alkylační činidla, zejména oligomerované olefiny jako jsou trimery, tetramery a pentamery lehkých olefinů jako je ethylen, propylen a butelyny. Typickými produkty tohoto dalšího provedení, zejména kde výchozí surovinou jsou benzen, toluen, xylen a nebo naftalen, jsou aromatická maziva nízkého bodu tuhnutí a bodu zákalu, vysoké viskozity a dobré tepelné a oxidační stability. Jestliže je výchozí surovinou fenol, mohou být získány alkylfenoly s dlouhým řetězcem, vhodné při výrobě syntetických detergentu.
V kalcinované formě má porézní krystalický zeolit použitý jako katalyzátor v alkylačním procesu podle vynálezu difrakční diagram rentgenových paprsků zahrnující čáry uvedené v tabulce I dále:
Tabulka I
Interplanární d-vzdálenosti (A) Relativní intenzita, T/IoxlOO
12,36 ± 0,4 M-VS
11,03 + 0,2 M-S
8,83 + 0,14 M-VS
6,18 + 0,12 M-VS
6,00 + 0,10 W-M
4,06 ± 0,07 W-S
3,91 + 0,07 M-VS
3,42 + 0,06 VS
specifičtěji čáry uvedené v tabulce II dále:
Tabulka II
Interplanární d-vzdálenosti (A) Relativní intenzita, I/Io x 100
30,0 ± 2,2 W-M
22,1 ± 1,3 W
12,36 + 0,4 M-VS
11,03 + 0,2 M-S
8,83 + 0,14 M-VS
6,18 + 0,12 M-VS
6,00 + 0,10 W-M
4,06 + 0,07 . W-S
3,91 + 0,07 M-VS
3,42 ± 0,06 VS
a ještě specifičtěji čáry uvedené v tabulce III dále:
Tabulka III
Interplanární d-vzdálenost (A) Relativní intenzita, I/Io x 100
12,36 ± 0,4 M-VS
11,03 ± 0,2 M-S
8,83 ± 0,14 M-VS
6,86 ± 0,14 W-M
6,18 ± 0,12 M-VS
6,00 ± 0,10 W-M
5,54 ± 0,10 W-M
4,92 ± 0,09 W
4,64 ± 0,08 W
4,41 ± 0,08 W-M
4,25 ± 0,08 W
4,10 ± 0,07 W-S
4,06 ± 0,07 W-S
3,91 ± 0,07 M-VS
3,75 ± 0,06 W-M
3,56 ± 0,06 W-M
3,42 ± 0,06 VS
3,30 ± 0,05 W-M
3,20 ± 0,05 W-M
3,14 ± 0,05 W-M
3,07 ± 0,05 W
2,99 ± 0,05 W
2,82 ± 0,05 W
2,78 ± 0,05 W
2,68 ± 0,05 W
2,59 ± 0,05 W
Nejspecifičtěji má kalcinovaný zeolit difrakční diagram rentgenových paprsků, který obsahuje čáry uvedené dále v tabulce IV:
Tabulka IV
Interplanární d-vzdálenost (A) Relativní intenzita, I/Io
30,00 ± 2,2 W-M
22,1 ± 1,3 W
X 100
Tabulka IV /pokračování/
12,36 + 0,4 M-VS
11,03 + 0,2 M-S
8,83 + 0,14 M-VS
6,86 + 0,14 W-M
6,18 + 0,12 M-VS
6,00 + 0,10 W-M
5,54 + 0,10 W-M
4,92 + 0,09 W
4,64 + 0,08 W
4,41 + 0,08 W-M
4,25 + 0,08 W
4,10 + 0,07 W-S
4,06 + 0,07 W-S
3,91 + 0,07 M-VS
3,75 ± 0,06 W-M
3,56 + 0,06 W-M
3,42 + 0,06 VS
3,30 ± 0,05 W-M
3,20 + 0,05 W-M
3,14 + 0,05 W-M
3,07 + 0,05 W
2,99 + 0,05 W
2,82 + 0,05 W
2,78 ± 0,05 W
2,68 ± 0,05 W
2,59 í 0,05 W
Tyto hodnoty byly stanoveny standardními technikami. Záření bylo K-alfa dublet mědi a byl použit difraktometr opatřený scintilačním počítačem s připojeným počítačem. Výšky píků, I, a poloha jako funkce 2 theta, kde theta je Braggův úhel, byly stanoveny použitím algorytmů počítače spojeného s difraktometrém. Z toho byly stanoveny relativní intenzity, 100 I/Io, kde lo je intenzita nejsilnější čáry nebo píku a d (poz.) interplanární vzdálenost v Angstromových jednotkách (A), odpovídající zaznamenaným čarám. V Tabulkách I-IV jsou relativní intenzity udávány symboly W = slabý, M = střední, S = silný a VS = velmi silný. Jako intenzity mohou být označeny následovně:
W = 0 až 20
M = 20 až 40
S = 40 až 60
VS = 60 až 100
Difrakční diagramy rentgenových paprsků jsou charakteristické pro všechny druhy zeolitů. Sodná forma jakož i další kationtové formy vykazují v podstatě stejné diagramy s něktarými malými změnami v interplanárních vzdálenostech a změnami v relativní intenzitě. Další malé variace mohou vzniknout v závislosti na moláním poměru Y k X, např. křemík ke hliníku, v jednotlivých vzorcích jakož i na stupni jejich tepelného zpracování.
Syntetické porézní krystalické zeolity používané jako katalyzátor v alkylačním způsobu podle předloženého vynálezu mají obecně složení, které odpovídá následujícímu vztahu:
X2O3: /n/YO2 , kde X je trojmocný prvek jako je hliník, bor, železo a/nebo galium, výhodně hliník, Y je čtyřmocný prvek jako je křemík a/nebo germanium, výhodně .křemík a n má hodnotu alespoň 10, výhodně od 10 do 150, zvláště výhodně od 10 do 60 a ještě výhodněji od 20 do 40. V as-syntetické formě má zeolit vzorec, jako bezvodý a vyjádřený v molech oxidů na n mol YO2:
/0,005 - 0,1/ Na20: /l-4/R:X2O3:nYO2 , kde R je organická složka. Na a R složky jsou asociovány se zeolitem jako výsledek jejich přítomnosti během krystalizace a jsou snadno odstranitelné post-krystalizačními postupy, které jsou dále detailněji popsány.
Zeolit používaný ve vynálezu je tepelně stabilní a vykazuje vysoký plošný povrch (větší než 400 m2/gm měřeno BET /Brunauer, Emmet a Teller/ testem) a neobyčejně velkou sorpční kapacitu ve srovnání s podobnými krystalickými strukturami. Zejména zeolit vykazuje rovnovážné sorpční kapacity větší než 4,5 hmot. %, obvykle větší než 7 hmot. % pro páru cyklohexanu a větší než 10 hmot. % pro páru n-hexanu a běžně větší než 10 hmot. % pro vodní páru. Jak je zřejmé z výše uvedeného vzorce, přítomný zeolit je syntetizován téměř prostý kationtů Na. Může proto být použit jako alkylační katalyzátor s aktivitou kyseliny bez výměnného stupně. Je-li to požadováno, mohou být originální kationty sodíku v as-syntetizovaném materiálu nahrazeny technikami známými v oboru, alespoň z části, výměnou iontů za jiné kationty. Výhodné vyměňované kationty zahrnují ionty, kovů, ionty vodíku, prekurzory vodíku např. amoniové ionty a jejich směsi. Zvláště výhodnými kationty jsou ty, které mění podle požadavků účinnost katalyzátoru pro alkylaci. Tyto zahrnují vodík, kovy vzácných zemin a kovy skupin IIA, IIIA, IVA, IB, IIB, IIIB, IVB a VIII periodické tabulky prvků.
Před použitím jako katalyzátor alkylace, by měl zeolit být tepelně zpracován pro odstranění části nebo všech jakýchkoliv organických složek, které v něm jsou přítomny.
Zeolitový alkylační katalyzátor, který je zde použit může být také užit v těsné kombinaci s hydrogenační složkou jako je wolfram, vanad, molybden, rhenium, nikl, kobalt, chrom, mangan nebo vzácné kovy jako je platina nebo paladium, u kterých je splněna funkce hydrogenace-dehydrogenace. Taková komponenta může být zavedena do katalyzátorové kompozice kokrystalizací, vyměněna v kompozici do obsahu prvku skupiny IIIA, např. hliníku, je ve struktuře, je do ní impregnován nebo těsně do ní fyzikálně přimíšen. Taková složka může být impregnována uo nebo na zeolit jako například v případě platiny, zpracováním zeolitu s roztokem, obsahujícím iont platinového kovu. Vhodné platinové sloučeniny zahrnují chlorplatičitou kyselinu, chlorid platnatý a různé sloučeniny obsahující komplex platinaminu.
Před použitím v alkylačním postupu podle předloženého vynálezu by měly být zeolitové krystaly dehydratovány, alespoň částečně. Toto je možno provést zahříváním zeolitu na teplotu v rozmezí od 200 °C do 595 °C v atmosféře jako je vzduch, dusík atd. a za tlaku atmosférického, vyššího nebo nižšího než je tlak atmosférický, po dobu mezi 30 minutami a 48 hodinami. Dehydratace může být také provedena při teplotě místnosti pouze umístěním krystalického materiálu do vakua, ale je nutná delší doba pro dosažení dostatečné dehydratace.
Zeolit používaný v předloženém způsobu může být připraven z reakční směsi obsahující zdroje alkalických kovů a kovů alkalických zemin (Μ), např. sodíku nebo draslíku, ve formě kationtů, oxid trojmocného prvku X, např. hliníku, oxid čtyřmočného prvku Y, např. křemíku, organické (R) řídící činidlo, hexamethylenimin a vodu. Uvedená reakční směs má složení udávané v molárnich poměrech oxidů, v následujících rozmezích:
Reaktanty vhodně_výhodně
YO2/X2O3 10 - 60 10 - 40 y
H2O/YO2 5 - 100 10 - 50 oh~/yo2 0,01-1,0 0,1-0,5
M/YO2 0,01 - 2,0 0,1 - 1,0
R/YO2 0,05-1,0 0,1-0,5
Ve výhodné syntetické metodě obsahuje reaktant YO2 podstatné množství pevného Y02, např. alespoň asi 30 hmot. % pevného Y02. Jestliže Y02 je oxid křemičitý, použití zdroje oxidu křemičitého, obsahujícího alespoň 30 % hmot. pevného oxidu křemičitého, např. Ultrasilu (srážený, postřikem sušený oxid křemičitý, obsahující 90 % hmot. oxidu křemičitého (nebo HiSilu) srážený hydratovaný SiO2, obsahující 87 % hmot oxidu křemičitého, 6 % hmot. volné H20 a 4,5 % hmot. vázané H20 hydratací a mající velikost částic
0,02 um) podporuje tvorbu krystalů z výše uvedené směsi. Jestliže se použije jiný zdroj oxidu křemíku, např. Q-Brand (silikát sodný, obsahující 28 % hmot. SiO2, 8,9 % hmot. Na2QO a 62,3 % hmot. H20) může krystalizace vést k menšímu množství požadovaného zeolitu a mohou vzniknout nečistoty tvořené jinými krystalickými strukturami, rtapř. ZSM-12. Proto výhodně obsahuje zdroj Y02 např. oxidu křemičitého, alespoň 30 % hmot. pevného Y02, např. oxidu křemičitého a výhodněji alespoň 40 % hmot. pevného Y02, např. oxidu křemičitého.
Krystalizace požadovaného zeolitu může být provedena bud za statických podmínek nebo za míchání ve vhodné reakční nádobě jako je např. polypropylenová nádoba nebo teflonem vyložené nebo nerezové autoklávy. Krystalizace se obecně, provádí při teplotě od 80 ’C do 225 °C po dobu 25 hodin až 60 dnů. Krystaly se pak oddělí od tekutiny a izolují.
Krystalizace se provádí za přítomnosti alespoň 0,01 procenta, výhodně 0,10 procent a ještě výhodněji 1 procenta očkovacích krystalů, vztaženo na celkovou hmotnost krystalického produktu.
Před použitím ve způsobu podle vynálezu se výsledný zeolit výhodně kombinuje s dalším materiálem, který je odolný vůči teplotě a dalším podmínkám použitým v alkylačním postupu podle, vynálezu. Takové materiály zahrnují aktivní a neaktivní materiály a syntetické nebo přírodní zeolity jakož i anorganické materiály jako jsou hlinky, oxid křemičitý a/nebo oxidy kovů, jako je oxid hlinitý. Tyto mohou být bud přírodního původu nebo ve formě gelovitých sraženin nebo gelů obsahujících směsi oxidu křemičitého a oxidy kovů. Použití materiálu v kombinaci s instantním zeolitem, tj. spojení s ním nebo přítomnost během jeho syntézy, který je sám katalyticky aktivní, může měnit konverzi a/nebo selektivitu katalyzátoru. Inaktivní materiály výhodně slouží jako ředidla pro kontrolu konverze tak, že alkylační produkty mohou být získány ekonomicky a řádně bez použití dalších zařízení pro řízení rychlosti reakce. Tyto materiály mohou být inkorporovány do přírodních hlinek, např. bentonitu a kaolinu, pro zlepšení pevnosti katalyzátoru vůči drcení za podmínek běžných alkylačních operací. Tyto materiály, tj. hlinky, oxidy atd. působí jako pojivá pro katalyzátor. Je žádoucí připravit katalyzátor, který má dobrou odolnost vůči drcení, protože při komerčním použití je žádoucí katalyzátor chránit před rozpadem na práškovitý materiál. Tato hlinková pojivá se běžně používají pouze pro zlepšení odolnosti katalyzátoru vůči rozmělnění.
Přírodní hlinky, které mohou být použity jako kompozity s instantní látkou, zahrnují montmorillonitové a kaolinové typy hlinek, tyto typy zahrnují subbentonity a kaoliny obchodně označované jako Dixie, McNamee, hlinky Georgia a Florida nebo další, ve kterých je hlavní minerálovou složkou halloysit, kaolinit, dickit, nacrit nebo anauxit. Tyto hlinky mohou být použity v surovém stavu jako vytěžené nebo zpracované kalcinací, zpracováním s kyselinou nebo chemicky modifikované. Pojivá vhodná pro použití se zeolitem zahrnují také anorganické oxidy, zejména oxid hlinitý.
Jako přísadu k výše uvedeným materiálům, může předložený zeolit obsahovat porézní matricový materiál jako je oxid křemičitý-oxid hlinitý, oxid křemičitý-oxid hořečnatý, oxid zirkoničitý, oxid křemičitý-oxid thoričitý, oxid berylnatý, oxid křemičitý-oxid titaničitý jakož kompozice jako je oxid křemičitý-oxid hlinitý-oxid oxid křemičitý-oxid hlinitý-oxid zirkoničitý, oxid křemičitý-oxid křemičitý-oxid i ternární thoričitý, křemičitý-oxid hlinitý-oxid hořečnatý a oxid křemičitý-oxid hořečnatý-oxid zirkoničitý. Může být také výhodné poskytnout alespoň část uvedeného matricového materiálu v kaloidní formě pro usnadnění extruze pojeného katalyzátorové složky (složek).
Poměr podílu zeolitu a anorganické oxidové matrice je značně proměnlivý, s obsahem zeolitu v rozsahu od 1 do 90 % hmotnosti a výhodně, zejména když kompozit je připraven ve formě kuliček, v rozmezí od 2 do 80 procent hmotnosti kompozitu.
Stabilita katalyzátoru alkylace podle předloženého vynálezu může být zvýšena propařováním, které se běžně provádí kontaktová§ ním zeolitu s 5 až 100 % páry při teplotě nejméně 300 °C (výhodně
300 až 650 °C) po dobu alespoň jedné hodiny (výhodně 1 až 200 hodin) při tlaku 101 až 2 500 kPa. Ve zvláště výhodném provedení se katalyzátor připraví propařením se 75 až 100 % páry při 315 až 540 °C a atmosférickém tlaku po dobu 1 až 25 hodin.
Alkylační proces podle předloženého vynálezu se obecně provádí při teplotě od 0 °C a 500 °C, výhodně 50 eC až 400 °C, nejvýhodněji 100 až 350 ’C, tlaku 20 až 25 350 kPa, výhodně 100 až 2 550 kPa, molárním poměru alkylované aromatické sloučeniny k alkylačnímu činidlu od 0,1:1 do 50:1, výhodně 0,5:1 až 10:1 a hmotnostním hodinovém průtoku suroviny (WHSV) od 0,1 do 500, výhodně od 0,5 do 100, WHSV je vztažena na celkovou hmotnost aktivního katalyzátoru (a pojivá, jestliže je přítomno).
Alkylační proces podle předloženého vynálezu může být prováděn vsázkovým způsobem, semikontinuálním způsobem nebo jako kontinuální operace za použití pevného, fluidizovaného katalyzátoru nebo katalyzátoru s pohyblivým ložem.
Předložený vynález je dále blíže objasněn v příkladech a připojených obrázcích, ve kterých:
Obr. 1 až 5 představují diagramy difrakce rentgenových paprsků v kalcinovaných krystalických materiálech vyrobených v příkladech 1,3,4,5 a 7 a obr. 6 až 10 jsou grafickým znázorněním průběhu údajů z příkladu
15.
V příkladech, kdykoliv jsou uvedena sorpční data pro porovnání sorpčních kapacit vody, cyklohexanu a/nebo n-hexanu, byly hodnoty rovnovážné adsorpce stanoveny následovně:
Zvážený vzorek kalcinovaného adsorbentů byl uveden ve styk s požadovanou čistou parou v absorpční komoře, evákuované na méně než 1 mm Hg a uveden do styku s 1,6 kPa vodní páry nebo 5,3 kPa n-hexanu nebo 5,3 kPa cyklohexanové páry, tlaky jsou menší než rovnovážný tlak pára-kapalina příslušného adsorbátu při 90 °C. Tlak byl udržován konstantní (a asi ± 0,5 mm Hg) přidáváním páry adsorbátu řízeným manostatem během adsorpční periody, která nepřesáhne 8 hodin. Jak se adsorbát adsorbuje zeolitem, snížením tlaku se otevře manostatem ventil, který umožní vstup většího množství páry adsorbátu do komory pro udržení výše uvedených tlaků. Sorpce je ukončena, když změna tlaku není dostatečná pro aktivaci manostatu. Zvýšení hmotnosti je počítáno jako adsorpční kapacita vzorku v g/100 g kalcinovaného adsorbantu. Želit použitý ve způsobu podle vynálezu vykazuje rovnovážné adsorpční hodnoty větší než 4,5 % hmot., obvykle větší než 7 % hmot. pro cyklohexanovou páru a vyšší než 10 % hmot. pro n-hexanovou páru a běžně vyšší než 10 % hmot. pro vodní páru.
Pokud je zkoušena alfa-hodnota, je třeba uvést, že alfa-hodnota je přibližným údajem o katalytické krakovací aktivitě katalyzátoru v porovnání se standardním katalyzátorem a udává relativní rychlostní konstantu (rychlost konverze normálního hexanu na objem katalyzátoru za jednotku času). Je založena na aktivitě vysoce aktivního krakovacího katalyzátoru oxid křemičitý-oxid hlinitý, hodnoceného jako alfa 1 (rychlostní konstanta = 0,016 s“1). Alfa test, který byl použit, je popsán v J. Catalysis, 61, str. 300 až 306 (1980).
Příklad 1 díl hlinitanu sodného (43,5 % A12O3, 32,2 % Na20, 25,6 % H2O) se rozpustí v roztoku obsahujícím 1 díl 50% roztoku hydroxidu sodného a 103,13 dílů vody. K této směsi se přidá hexamethylenimin. Výsledný roztok se přidá k 8,55 dílům Ultrasilu, sráženého, postřikem sušeného oxidu křemičitého (asi 90 % SiO2).
Reakční směs má následující složení, v mol. poměrech:
sío2/ai2o3 = 30,0
oh/sío2 = 0,18
h2o/sío2 = 44,9
Na/Sio2 = 0,18
r/sío2. = 0,35
kde R je hexamethylenimin.
Směs se nechá krystalizovat v reaktoru z nerezové oceli za míchání při 150 °C po dobu 7 dní. Krystalický produkt se odfiltruje, promyje se vodou a suší při 120.C. Po 20 hodinách kalcinace při 538 ’C, obsahuje difrakční diagram rentgenových paprsků obsahuje hlavní čáry uvedené v tabulce V. Obr. 1 představuje difrakční diagram rentgenových paprsků kalcinovaného produktu. Sorpční kapacity kalcinovaného materiálu byly zjištěny tak, jak jsou dále uvedeny:
h2o cyklohexan 15,2 % hmot.
14,6 % hmot.
n-hexan 16,7 % hmot.
Plocha povrchu kalcinovaného naměřena 494 m2/g.
krystalického materiálu byla
Chemické složení nekalcinovaného materiálu bylo stanoveno následovně:
složka % hmotn.
SÍ02 66,9
A12O3 5,40
Na
N popel
SiO2/Al2O3, mol.poměr
0,03
2,27
76,3
21,1
Tabulka Stupně 2-theta V interplanární d-vzdálenosti (A) i/io
2,80 31,55 25
4,02 21,98 10
7,10 12,45 96
7,95 11,12 47
10,00 8,85 51
12,90 6,86 11
14,34 6,18 42
14,72 6,02 15
15,90 5,57 20
17,81 4,98 5
20,20 4,40 20
20,91 4,25 5
21,59 4,12 20
21,92 4,06 13
22,67 3,92 30
23,70 3,75 13
24,97 3,57 15
25,01 3,56 20
26,00 3,43 100
26,69 3,31 14
27,75 3,21 15
28,52 3,13 10
29,01 3,08 5
29,71 3,01 5
31,61 2,830 5
32,21 2,779 5
33,35 2,687 5
34,61 2,592 5
Příklad 2
Část kalcinovaného krystalického pro<
testována v alfa-testu a bylo zjištěno, ži
z příkladu 1 byla
Příklady 3 až 5
Byly připraveny tři oddělené syntézní reakčni směsi, jejichž složení je uvedeno v tabulce VI. Směsi byly připraveny z hlinitanu sodného, hydroxidu sodného, Ultrasilu, hexamethyleniminu (R) a vody. Směsi byly udržovány při 150 °C, 143 °C a 150 ’C po dobu 7,8 a 6 dnů v autoklávech z nerezové oceli při autogenním tlaku. Pevná látka byla oddělena od nezreagovaných složek filtrací a pak byla promyta vodou, pak následovalo sušení při 120 ’C. Získané krystaly byly podrobeny analýzám difrakce rentgenových paprsků, sorpci, stanovení plošného povrchu a chemickým analýzám. Výsledky sorpční analýzy, stanovení plošného povrchu a chemické analýzy jsou uvedeny v tabulce VI a difrakční diagramy rentgenových paprsků jsou uvedeny na obr. 2,3 a.4. Sorpce a plošný povrch byly měřeny u kalcinovaného produktu.
Tabulka VI
Příklad 3 4 5
syntézní směs, mol. poměry
S1O2/A12O2 30,0 30,0 30,0
oh“/sío2 0,18 0,18 0,18
h2o/sío2 19,4 19,4 44,9
Na/SiO2 0,18 0,18 0,18
r/sío2 0,35 0,35 0,35
Složení produktu, hmotn.%
SiO2 64,3 68,5 74,5
Α12θ3 4,85 5,58 4,87
Na 0,08 0,05 0,01
N 2,40 2,33 2,12
popel 77,1 77,3 78,2
SíO2/A12O3, mol. poměr 22,5 20,9 26,0
adsorpce, hmotn.%
h2° 14,9 13,6 14,6
cyklohexan 12,5 12,2 13,6
n-hexan 14,6 16,2 19,0
specifický povrch, m2/g 481 492 487
Příklad 6
Vzorky kalcínovaných (538 ’C po 3 hodiny) krystalických si-
likátových produktů z příkladů 3,4 a 5 byly testovány
v alfa-testu a byly zjištěny alfa-hodnoty 227, 180 a 187.
Příklad 7
Pro doložení další přípravy zeolitu bylo 4,49 dílů hexamethyleniminu přidáno k roztoku obsahujícímu 1 díl hlinitanu sodného, 1 díl 50% roztoku hydroxidu sodného a 44,19 dílů vody. K tomuto roztoku bylo přidáno 8,54 dílů oxidu křemičitého Ultrasil. Směs byla krystalována za míchání při 145 °c po dobu 59 hodin a výsledný produkt byl promyt vodou a sušen při 120 °C.
Difrakční diagram rentgenových paprsků sušených krystalů produktu je uveden na obr. 5 a dokládá, že produkt je krystalickým materiálem podle tohoto vynálezu. Chemické složení produktu, specifický povrch a adsorpční analýzy jsou uvedeny v tabulce VII:
Tabulka VII Složení produktu C
N
Na A12°3
SiO2
Si02/Al203, mol.
(nekalcinovaného)
12,1 % hmotn.
1,98 % hmotn. 640 ppm 5,0 % hmotn.
74,9 % hmotn. poměr 25,4 adsorpce, % hmotn.
cyklohexan 9,1 n-hexan 14,9
H20 16,8 specifický povrch, m2/g 479 Příklad 8 g pevného krystalického produktu z příkladu 7 bylo kalcinováno v proudu dusíku při 538 °C po 5 hodin, pak bylo provedeno pročištění 5% kyslíkovým plynem (rovnováha N2) dalších 16 hodin při 538 °C.
Individiuální 3 gramové vzorky kalcinovaného materiálu byly podrobeny iontové výměně se 100 ml O,1N TEABr, TPABr, a LaCl3 roztokem. Každá výměna byla prováděna při teplotě okolí po dobu 24 hodin a třikrát opakována. Vyměněné vzorky byly odděleny filtrací, promyty vodou pro odstranění halogenidů a sušeny. Složení vyměněných vzorků jsou tabelárně uvedena dále pro doložepro různé ionty.
La
nx výměnné kapacity krystalického silikátu
Vyměňované ionty obsah iontů, hmotn.% TEA TPA
Na 0,095 0,089
N 0,30 0,38
C 2,89 3,63
La - -
0,063
0,03
1,04
Příklad 9
La-vyměněný vzorek z příkladu 8 kalcinován na vzduchu při 538 °c po materiál má hodnotu alfa 173.
ti 14 až 25 mesh byl 3 hodin. Kalcinovaný
Příklad 10
Kalcinovaný vzorek La-vyměněného materiálu z příkladu 9 byl propařen za drsných podmínek při 649 °C ve 100% páře po dobu 2 hodin. Propařený vzorek má alfa-hodnotu 22, což dokládá, že zeolit má velmi dobrou stabilitu za drsného hydrotermálního ošetření.
Příklad 11
Tento příklad ilustruje přípravu zeolitu, kde X v obecném vzorci výše je bor. 2,59 dílů kyseliny borité se přidá k roztoku, obsahujícímu 1 díl 45% roztoku hydroxidu draselného a 42,96 dílů vody. K tomuto roztoku se přidá 8,56 dílů oxidu křemičitého Ultrasil a směs se pečlivě zhomogenizuje. Ke směsi se přidá 3,88 dílů hexamethyleniminu.
Reakční směs má následující složení v mol. poměrech:
SÍO2/B2O3 ®/ů
OH”/SÍO2 =0,06
H2O/SÍO2 =19,0
K/SiO2 =0,06
R/SÍO2 =0,30 kde R je hexamethylenimin.
Směs se krystaluje v reaktoru z nerezové oceli za míchání, při 150 °C po dobu 8 dní. Krystalický produkt se odfiltruje, promyje se vodou a suší při 120 °C. Část produktu se kalcinuje 6 hodin při 540 °C, byly pro ni zjištěny následující sorpční kapacity:
H2O (1,6 kPa) 11,7 % hmot.
cyklohexan (5,3 kPa) 7,5% hmot.
n-hexan (5,3 kPa) 11,4% hmot.
Byl naměřen specifický povrch kalcinovaného krystalického materiálu (BET) 405 m2/g.
Chemické složení nekalcinovaného materiálu bylo stanoveno takto:
N 1,94 hmot.%
Na 175 ppm
K 0,60 % hmot.
bor 1,04 % hmot.
A12O3 920 ppm
SiO 75,9 % hmot.
popel 74,11 % hmot.
SiO2/Al2O3, molárni poměr = 1406 SiO2//Al+B/2O3, molárni poměr = 25,8 Příklad 12
Část kalcinovaného krystalického produktu z příkladu 11 byla zpracována s NH4C1 a opět kalcinována. U konečného krystalického produktu byla v alfa-testu stanovena hodnota alfa rovná 1.
Příklad 13
Tento příklad ilustruje další přípravu zeolitu, kde X v obecném vzorci uvedeném výše je bor. 2,23 dílů kyseliny boříte se přidá k roztoku 1 dílu 50% roztoku hydroxidu sodného a 73,89 dílů vody. K tomuto roztoku se přidá 15,29 dílů oxidu křemičitého HiSil a pak 6,69 dílů hexamethyleniminu. Reakční směs má následující složení v mol. poměrech:
SlO2/B2O3 — 12,3
OH/SÍO2 = 0,056
H2O/SÍO2 = 18,6
K/SÍO2 = 0,056
R/SlO2 = 0,30 kde R je hexamethylenimin.
Směs byla krystalizována v reaktoru z nerezové oceli za míchání, při 300 °C po dobu 9 dnů. Krystalický produkt byl odfiltrován, promyt vodou a sušen při 120 °C. Byly zjištěny následující sorpční kapacity kalcinovaného materiálu (6 hodin při 540 °C):
H2O (1,6 kPa) 14,4 hmotn.% cyklohexan (5,3 kPa) 4,6 hmotn.% n-hexan (5,3 kPa) 14,0 hmotn.%
Specifický povrch kalcinovaného 438 m2/g.
Chemické složení nekalcinovaného krystalického materiálu je materiálu bylo stanoveno
takto:
Složka % hmotn.
N 2,48
Na 0,06
bor 0,83
^·2θ3 .0,50
Si°2 73,4
S i O 2/Al20β, molární pomě
sío2//ai+b/ 2O3, molární
Příklad 14
249
28,2
Část kalcinovaného krystalického produktu z příkladu 13 byla testována v alfa-testu a bylo zjištěno, že má alfa-hodnotu 5. Příklad 15
Se zeolitem podle vynálezu a s ZSM-12 byly provedeny srovnávací pokusy stárnutí katalyzátoru při alkylaci benzenu propylenem při následujících podmínkách 17 h_1 WHSV benzenu, 3 k 1 mol. poměr benzenu k propylenu a 2 170 kPa.
I
Zeolit podle vynálezu byl připraven přidáním 4,49 dílů hexamethyleniminu ke směsi obsahující 1,00 dílů hlinitanu sodného, 1,00 dílů 50% hydroxidu sodného, 8,54 dílů Ultrasilu VN3 a 44,19 dílů deionizované vody. Reakční směs byla zahřívána na 143 °C a míchána v autoklávu při teplotě krystalizace. Po dosažení úplné krystalinity byl hlavní podíl hexamythyleniminu odstraněn z autoklávu kontrolovanou destilací a krystaly zeolitu byly odděleny od zbylé kapaliny filtrací, promyty deionizovanou vodou a sušeny.
Část krystalů zeolitu byla spojena s A12O3 za vzniku směsi dílů hmotnostních zeolitu a 35 dílů Α12Ο3· K této směsi byla přidána voda, aby mohl výsledný katalyzátor být zpracován na extrudát. Katalyzátor byl aktivován kalcinaci v dusíku při 540 ’C s následující výměnou vodným dusičnanem amonným a kalcinací ve vzduchu při 540 °C.
Obr. 6 ukazuje teplotu potřebnou k dosažení kompletní konverze propylenu. Při 130 °C zeolit podle vynálezu nestárne během 270 hodin za isotermních reakčních podmínek.
Selektivita pro isopropylbenzeny (IPBs) pro zeolit podle vynálezu a pro ZSM 12 je uvedena na obr. 7 a 8. Za použití zeolitu podle vynálezu, je selektivita pro IPBs přibližně 100 % ve srovnání s 90 % při použití ZSM-12 za podmínek úplné konverze propylenu. Tato skutečnost a chromatografické výsledky dokládají, že propylen je oligomerován nad ZSM-12, což vede k nižší IPB selektivitě.
Údaje uvedené na obr. 9 ukazují, že zeolit podle vynálezu je aktivnější pro tvorbu diisopropylbenzenů (DIPB) než ZSM-12. Při alkylaci benzenu propylenem nad předloženým zeolitem, jsou 10 % produktů DIPBy, v první řadě meta a para isomery. Obr. 9 ukazuje, že výtěžek para-DIPB je vyšší nad zeolitem podle vynálezu (asi 5 % hmot. celého uhlovodíkového produktu) než nad ZSM-12 (asi 4 %). DIPBy jsou meziprodukty při přípravě dihydroxybenzenů jako je hydrochinon (p-) a rezorcinol (m-), které oba mají významné průmyslové využití.
Obr. 10 ukazuje, jak se mění poměr n-propylbenzenu ke kumenu v reakčních produktech nad ZSM-12 a zeolitem podle vynálezu s reakčni teplotou. Nad 270 hodin reakce se zeolitem podle vynálezu, zůstává poměr n-propylbenzenu ke kumenu přibližně konstantní při 160 ppm. To odpovídá hodnotě 700 ppm pro ZSM-12 za stejných podmínek 98% konverze propylenu, ale při vyšší teplotě. Příklad 16
Tento příklad ilustruje alkylaci kumenu propylenem za přítomnosti zeolitu podle vynálezu za vzniku diisopropylbenzenů (DIPBy). Podmínky alkylační reakce jsou 2 170 kPa, 150 °C a molární poměr 1:1 kumenu k propylenu. Při této reakci bylo dosaženo 81% konverze kumenu na alkylát. DIPBy činí 84 % tohoto alkylového produktu, zbytek je triisopropylbenzen (TIPB). DIPBy jsou para (65 %), meta (34 %) a orto (1 %).
Příklad 17
Tento příklad demonstruje alkylaci fenolu alfa-C14 olefinem nad zeolitem podle vynálezu za vzniku směsi alkylovaných fenolů. Alkylace byla provedena v 1 litrovém autoklávu za použití 400 g olefinů (2,02 mol), 95 g (1,01 mol) fenolu a 38 g katalyzátoru, 65 hmotn.% MCM-22/35 hmotn.% A12O3 pojivá. Reakčni doba byla šest hodin při 177 °C za tlaku 2 860 kPa dusíku.
Analýzou produktu byla zjištěna přítomnost mono-, di— a tri-tetradecylfenolů.
Příklad 18
Tento příklad se týká alkylace benzenu 1-dodecenem za použití každého ze dvou známých alkylačních katalyzátorů, jmenovitě Lewisovy kyseliny AlCl3 a zeolitu beta, jak je uveden v US patentu č. 4301316. Distribuce isomerů je uvedena v tabulce VIII:
Tabulka VIII
Distribuce isomerů alkylace 1-dodecenu, hmot. Alkylben z enový
isomer AlClo zeol
2 30 57
3 19 18
4 17 10
5 17 7
6 17 8
Složení dodecylbenzenové směsi je do jisté míry závislé na použitém kyselém katalyzátoru. U kyseliny sírové byly uvedeny výsledky 41 % hmot. 2-dodecylbenzenu, zatímco u HF byly výtěžky pouze 20 % hmot.. Podobné výsledky mohou být prokázány i pro další alkylace obsahující relativně velká, tj. C6+, alkylační činidla.
Příklad 19
Tento příklad popisuje alkylací benzenu alfa-C14 olefinem (Shell Neodene-14) nad zeolitem podle vynálezu (vyrobený podle příkladu 15) a odděleně nad zeolitem Beta. Alkylace byla provedena v 1 litrovém autoklávu za použití 400 g (2,02 mol) olefinu, 79 g (1,01 mol) benzenu a 38 g katalyzátoru. Reakční doba byla šest hodin při 204 ’C za tlaku 2 860 kPa dusíku. Distribuce isomerů jsou uvedeny v následující tabulce IX:
Tabulka IX
Distribuce alkylačních isomerů, hmotn.%
Alkylbenzenový zeolit zeolit
isomer podle vynálezu Beta
2 59,2 54,7
3 36,5 20,3
4 2,5 9,4
5 0,9 5,8
6 0,4 5,3
7 0,5 5,5
Jak je zřejmé z příkladů 18 a 19, použití zeolitu podle vynálezu jako alkylačního katalyzátoru vede k výrazně vyššímu obsahu alkylového produktu typu 2- a 3-alkyl isomeru, než použití Lewisovy kyseliny nebo zeolitu Beta jako alkylačního katalyzátoru za stejných nebo podobných podmínek.
Alkylové produkty obsahující alkylové vedlejší řetězce délky asi 8 až 16 atomů uhlíku jsou zvláště vhodné jako meziprodukty pro výrobu lineárních alkylbenzensulfonátových syntetických detergentů.
Příklad 20
Dva rozdílné zeolitové katalyzátory, zeolit podle vynálezu připravený podle příkladu 15 a zeolit beta byly použity v oddělených alkylačních pokusech, A a B, provedených za v podstatě stejných podmínek pro přípravu mazivových základů. Každá katalyzátorová kompozice obsahuje 65 % zeolitů spojeného se 35 % hmot. oxidu hlinitého.
Alkylační reakce v každém pokuse byla provedena v 1 litrovém autoklávu za použití 400 g (2,02 mol) alfa-C-^olefinu (Shell
Neodene-14), 79 g (1,01 mol) benzenu (5:1 mol. poměr benzenu k olefinu) se 38 g katalyzátoru při 204 ’C po 6 hodin pod tlakem dusíku 2 860 kPa.
Tabulka X uvedená dále obsahuje výtěžky maziva a jeho vlastnosti, které bylo získáno alkylaci provedenou s každým z uvedených zeolitů.
Tabulka X
Katalyzátor výtěžek maziva, hmot.% vlastnosti maziva: bod tuhnutí (0 C) bod zákalu, (°C)
KV při 40 °C, cSt KV při 100 ’C, cSt VI pokus A pokus B příklad 15 podle vynálezu Beta 77,0 37,0
-51 -51
-39 -46
12,39 ' 14,54
3,151 3,471
113 117
Analýza plynovou chromatografii a hmotová spektrografie ionizovaným polem (FIMS) prokazují, že syntetické mazivo připravené s katalyzátorem podle vynálezu obsahuje směs mono— a di-alkylbenzenových sloučenin, 67 a 33 % hmot.. Další katalyzátor, tj. zeolit beta, podporuje nejen alkylaci za tvorby mono-— a di-alkylbenzenů, ale také oligomeraci C14 za vzniku C2g olefinů. Dále jako důkaz jedinečné alkylační selektivity, katalyzátor podle vynálezu je výrazně aktivnější a produkuje alkylovaný benzenový mazivový základ s velmi nízkým bodem zákalu a tuhnutí ve srovnáním se zeolitem beta.
Příklad 21
Tento příklad porovnává aktivitu katalyzátoru podle vynálezu se zeolitem beta při alkylaci naftalenu alfa C14 olefinem. Reakce byla provedena za podmínek v podstatě stejných s příkladem 20 za použití molárniho poměru alfa-olefin k naftalenu 0,5:1. Alkylované naftalenové mazivo se získá ve výtěžku asi 94 % hmot. a produkt, obsahující syntetické mazivo obsahuje především směs mono-, di- a tri-alkylnaftaleny a má následující vlastnosti (tabulka XI):
Tabulka XI
Katalyzátor zeolit podle vynálezu výtěžek maziva, hmotn.% 94 vlastnosti maziva bod tuhnutí (°C) < -54
KV při 40 °C, cSt 37,27
KV při 100 eC, qSt 5,894
VI 100
Příklad 22
Tento příklad také dokládá vynikající aktivitu a selektivitu
zeolitového katalyzátoru podle předloženého vynálezu pro alkylaci
dalších aromátů jako je toluen (příklad 22A) a xylenu (příklad
22B) alfa-C14olefinem ve srovnání s benzenem (příklad 22C) za
stejných podmínek zpracování (tabulka XII):
Tabulka XII
Příklad č. 22A 22B 22C
aromát toluen xylen benzen
olefiny C14 c14 C14
molárni poměry
c14/aromáty 1 1 1
výtěžek maziva,% hmot. 86,6 73,0 92,0
vlastnosti maziva
bod tuhnutí (’C) < -54 < : -54 -43
bod zákalu (0 C) < -54 -47 -42
KV při 40 °C, CSt 9,408 16,13 7,651
KV při 100 °C, cSt 2,505 3,393 2,265
VI 87 70 106
Příklad 23
Tento příklad ilustruje alkylační proces podle vynálezu, který využívá olefinickou surovinu získanou z oligomerace
1-decenu za použití propanolem promotovaného BF3 katalyzátoru.
Použitým katalyzátorem byl zeolit podle vynálezu připravený v příkladu 15, obsahující kombinaci s Al2O3 pojivém a převedený na vodíkovou formu.
1-Decen, BF3 a propanol byly zavedeny do reaktoru pro oligomeraci 1-decenu. Oligomerovaný produkt byl nejprve promyt hydroxidem sodným a pak vodou před separací lehkých produktů v jednotce vakuové destilace. Pro alkylaci 78 g benzenu bylo použito 25 g 1-decenových oligomerů, obsahujících 33 % hmot. C3Qolefinu, 52 % hmot. C40olefinu a 15 % hmot. C50olefinu, za použití 22 g zeolitu podle vynálezu jako katalyzátoru. Reakce byla provedena při 2 860 kPa dusíku a 204 ’C po dobu 6 hodin.
Po dekantaci katalyzátoru a oddestilování všeho nezreagovaného benzenu byl výtěžek maziva 88 % hmot., což ukazuje, že bylo alkylováno 12 % hmot. benzenu a inkorporováno do struktury řetězce decenových oligomerů. To bylo dále potvrzeno IR analýzou. Vlastnosti oligomerů před a po alkylaci benzenu jsou uvedeny dále (tabulka XIII):
Tabulka XIII
Proces vlastnosti maziva bod tuhnutí, ° C bod zákalu, ’C
KV při 40 ’C, cSt
KV při 100 ’C, CSt VI kvalita produktu teplotní stabilita při snížení vis.
B-10 oxidační stabilita zvýšení viskozity DSC-IP minuty při 180 °C oligomerace < -54 < -54
25,73
5,225 138
C,%
10,9 %
120
5,0 alkylace < -54 < -54
33,03
6,039
131
4.6
80.6
10,5
Výsledky ukazují, že alkylační krok produkuje benzen obsahující syntetický mazivový základ s vynikajícími vlastnostmi produktu jako je velmi nízký bod tuhnutí a zákalu a vysoký viskozitní index spolu se zlepšenými charakteristikami rozpustnosti jakož i zvýšenou tepelnou a oxidační stabilitou.
Příklad 24
Tento příklad ilustruje alkylační proces podle vynálezu provedený s 1-decenovým oligomerovým produktem získaným s Cr/SiO2 katalyzátorem.
1-Decen a Cr/SiO2 jsou zaváděny do oligomeračního reaktoru, ze kterého je produkt vakuově oddestilován a pak zaváděn do alkylačního reaktoru společně s benzenem.
Alkylační reakce byla provedena za stejných podmínek jako v příkladu 23, ale za použití 500 g decenových oligomerů a 95 g benzenu se 36 g zeolitu podle vynálezu jako katalyzátoru. Vlastnosti decenových oligomerů před a po alkylaci benzenu jsou uvedeny dále (tabulka XIV):
CS 277255 B6
Tabulka XIV
Proces oligomerace alkylace
vlastnosti maziva
bod tuhnutí, ° C -34 -32
bod zákalu, °C < -54 -34
KV při 40 eC, cst 122,9 68,11
KV při 100 ’C, cSt 18,33 11,60
VI 167 166
Příklad 25
Způsobem stejným jako v příkladu 23, 400 g 204 až 371 °C
destilátu (78 % hmot.), připraveného oligomerací lehkých olefinů
nad ZSM-5, bylo alkylováno se 115 g naftalenu (12 hmotn.%) nad
katalyzátorem podle vynálezu. Výsledné : 370 °C+ mazivo bylo získá-
no ve výtěžku 54 hmot.%. Tabulka XV uvádí vlastnosti alkylovaného
naftalenového mazivového základu:
Tabulka XV
Proces konverze olefinu alkylace
na benzin a desti-
lát
bod tuhnutí, 0 C < -54 -18
KV při 40 °C, cSt 152,6
KV při 100 °C, cSt 2,5 10,15
j edn. dest.,e C
IBP/5% 149/191 336/359
10/20% 224/242 372/389
30/40% 253/265 401/413
50% 276 426
60/70% 289/306 441/458
80/90% 328/354 479/509
95% 385 532

Claims (11)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob alkylace aromatické sloučeniny, vyznačující se tím, že zahrnuje kontakt aromatické sloučeniny s alespoň jedním alkylačním činidlem při teplotě od 0 C do 500 ’C, tlaku od 20 do 25350 MPa, hmotnostním průtoku suroviny od 0,1 do 500 a molárním poměru alkylovatelné aromatické sloučeniny k alkylačnímu činidlu od 0,1:1 do 50:1, za přítomnosti katalyzátoru, který zahrnuje syntetický porézní krystalický zeolit, mající následující difrakční diagram rentgenových paprsků interplanární d-vzdále- relativní intenzita,
    nosti (A) I/Io X 100 12,36 ± 0,4 M-VS 11,03 ± 0,2 M-S 8,83 ± 0,14 M-VS 6,18 ± 0,12 M-VS 6,00 ± 0,10 W-M 4,06 ± 0,07 W-S 3,91 ± 0,07 M-VS 3,42 ± 0,06 vs,
    kde W znamená slabý, S silný, M střední a VS velmi silný.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zeolit má difrakční diagram rentgenových paprsků následující interplanární d-vzdále- relativní intenzita,
    nosti (A) I/Io x 100 30,0 ± 2,2 W-M 22,1 ± 1,3 W 12,36 ± 0,4 M-VS 11,03 ± 0,2 M-S 8,83 ±0,14 M-VS 6,18 ± 0,12 M-VS 6,00 ±0,10 W-M 4,06 ± 0,07 W-S 3,91 ± 0,07 M-VS 3,42 ± 0,06 VS Způsob podle nároku 1, vynačující se tím, že zeolit má difrak·
    ční diagram rentgenových paprsků, obsahující následující hodnoty interplanární d-vzdálenosti (A) relativní intenzita, I/Io x 100
    12,36 ± 0,4 M-VS
    11,03 ± 0,2 M-S
    8,83 ± 0,14 M-VS
    6,86 ± 0,14 W-M
    6,18 ± 0,12 M-VS 6,00 ±0,10 W-M 5,54 ± 0,10 W-M 4,52 ± 0,09 W 4,64 ± 0,08 W 4,41 ± 0,08 W-M 4,25 ± 0,08 W 4,10 ± 0,07 W-S 4,06 ± 0,07 W-S 3,91 ± 0,07 M-VS 3,75 ± 0,06 W-M 3,56 ± 0,06 W-M 3,42 ± 0,06 VS 3,30 ± 0,05 W-M 3,20 ± 0,05 W-M 3,14 ± 0,05 W-M 3,07 ± 0,05 W 2,99 ± 0,05 W 2,82 ± 0,05 W 2,78 ± 0,05 W 2,68 ± 0,05 W 2,59 ±0,05 w Způsob podle nároku 1, vyznačující se t
    difrakční diagram rentgenových paprsků že zeolit má interplanární d-vzdálenost (A) relativní intenzita, I/Io X 100
    30,00 + 2,2 W-M 22,1 + 1,3 W 12,36 + 0,4 M-VS 11,03 + 0,2 M-S 8,83 + 0,14 M-VS 6,86 + 0,14 W-M 6,18 + 0,12 M-VS 6,00 + 0,10 W-M 5,54 + 0,10 W-M 4,92 + 0,09 W 4,64 + 0,08 W 4,41 + 0,08 W-M 4,25 + 0,08 W 4,10 + 0,07 W-S 4,06 + 0,07 W-S 3,91 + 0,07 M-VS 3,75 + 0,06 W-M 3,56 + 0,06 W-M 3,42 ± 0,06 VS 3,30 + 0,05 W-M 3,20 + 0,05 W-M 3,14 + 0,05 W-M 3,07 + 0,05 W 2,99 + 0,05 W 2,82 + 0,05 W 2,78 + 0,05 W 2,68 ± 0,05 W 2,59 + 0,05 1 W
  3. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zeolit má složení vyjádřené molárnim poměrem
    X2O3:/n/YO2 , kde n je alespoň 10, X je trojmocný prvek a Y je čtyřmocný prvek.
  4. 6. Způsob podle nároku' 5, vyznačující se tím, že X je hliník a Y je křemík.
  5. 7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zeolit má rovnovážné adsorpční kapacity větší než 4,5 % hmotn. pro páru cyklohexanu a vyšší než 10 % hmotn. pro páru n-hexanu.
  6. 8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že alkylační činidlo obsahuje alespoň jednu nenasycenou alifatickou skupinu mající 2 až 5 atomů uhlíku.
  7. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že alkylačním činidlem je propylen a aromatickou sloučeninou je benzen a/nebo kumen.
  8. 10. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že alkylačním činidlem je ethylen a aromatickou sloučeninou je benzen.
  9. 11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že alkylační činidlo obsahuje alespoň jeden alifatický řetězec mající alespoň 6 atomů uhlíku.
  10. 12. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že aromatickou sloučeninou je uhlovodík nebo fenolová sloučenina.
  11. 13. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že alkylační podmínky zahrnují teplotu od 10 °C do 350 “C, tlak od 100 do 2 550 kPa, hmotnostní průtok suroviny od 0,5 do 100 a molární poměr alkylovatelné aromatické sloučeniny k alkylačnímu činidlu od 0,5:1 do 10:1.
CS902722A 1990-06-01 1990-06-01 Aromatic compound alkylation process CS277225B6 (en)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS902722A CS277225B6 (en) 1990-06-01 1990-06-01 Aromatic compound alkylation process

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS902722A CS277225B6 (en) 1990-06-01 1990-06-01 Aromatic compound alkylation process

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS272290A3 CS272290A3 (en) 1992-04-15
CS277225B6 true CS277225B6 (en) 1992-12-16

Family

ID=5365121

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS902722A CS277225B6 (en) 1990-06-01 1990-06-01 Aromatic compound alkylation process

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS277225B6 (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
CS272290A3 (en) 1992-04-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US4962256A (en) Process for preparing long chain alkyl aromatic compounds
US4992606A (en) Process for preparing short chain alkyl aromatic compounds
US4954663A (en) Process for preparing long chain alkyl phenols
US5401896A (en) Process for preparing long chain alkyl aromatic compounds
US5453554A (en) Process for preparing short chain alkyl aromatic compounds
US5334795A (en) Production of ethylbenzene
RU2509722C2 (ru) Способ получения алкилароматических соединений с использованием емм-12
JP2656124B2 (ja) βゼオライトを使用した液相アルキル化及びトランスアルキル化法
US5258565A (en) Process for preparing short chain alkylaromatic compounds
US5243116A (en) Alkylation of aromatic compounds
US5030785A (en) Process for preparing long chain alkyl aromatic compounds employing Lewis acid-promoted zeolite catalysts
CA2373113C (en) Alkylaromatics production
CA1215082A (en) Hydrocarbon conversion with zsm-22 zeolite
KR20110047178A (ko) 티엔유-9 제올라이트를 이용한 탄화수소 전환반응
CN103827033A (zh) 改进的mcm-56制造方法
US7396969B2 (en) Process for preparing short chain alkyl aromatic compounds
US5258566A (en) Process for preparing long chain alkylaromatic compounds
EP0464154B1 (en) Alkylation of aromatics
CA2265099C (en) Process for the preparation of monoalkylated aromatic compounds
EP0457853B1 (en) A process for the catalytic conversion of a c9+ aromatics feed
US5073655A (en) Method for preparing diarylalkanes
AU645316B2 (en) Naphthalene alkylation process
US5072054A (en) Process for preparing short chain alkyl phenols
S Edake et al. Selective Isomerization of p-Diisopropylbenzene to m-Diisopropylbenzene Over Metal Modified Hβ Zeolites
PL165194B1 (pl) Sposób alkilowania związków aromatycznych

Legal Events

Date Code Title Description
IF00 In force as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20060601