CS273539B1 - Unit-construction continuous liquids separator - Google Patents

Description

Vynález se týká stavebnicového kontinuálního separátorů tekutin,' zejména pro zahušťováni hustých kapalin a kalů,· jehož princip funkce je založen na využiti separačního účinku turbulence tekuté vsázky, obtékající rotujíc! povrch rotoru. Separační turbulence vsázky v turbulenčni mezeře mezi rotorem a statorem je výsledkem hydrodynamického mechanického převodu mezi povrchem rotoru a povrchem turbulentních minioblasti tekuté vsázky.

K separaci je využito také účinku následného hmotnostního třídění částic tekuté vsázky podle jejich vzdálenosti od rotujícího povrchu rotoru.

Stávající známé kontinuální seperátory, pokud využívají dynamiky tenkých vrstev tekuté vsázky, pracuji tak, že na rotující kotouč Je podtlakem nabírána kapalina, která v jiném místě obvodu opouští kotouč. Přitom opouští těžká frakce vsázkové kapaliny rotující kotouč dříve, než její lehká frakce. Nebo jsou to kontinuální odstředivky, které využívají vytvářeni tenkých vrstev na zcela ponořené vstupní části vesměs kuželového rotoru, Tenké vrstvy jsou potom protivirovými přepážkami soustružnickým způsobem zbavovány vnějších těžších oblastí. Tato kontinuální odstředivka má postupné axiální uspořádáni zón výstupu jednotlivých frakci zpracovávané vsázky.

Nevýhodou známých dosavadních typů kontinuálních separátorů Je, že buď při využíváni dynamiky tenkých vrstev kapaliny uskutečňují separaci se statistickým předpokladem přednostního opuštěni rotoru těžkou frakci, což je silně závislé na aktuálních vlastnostech tekuté vsázky. Stochastičnost děje způsobuje parazitní promíchávání lehkých a těžkých části kapaliny na výstupu, čímž je snížena účinnost, V případě vytvářeni tenké vrstvy na rotujícím kuželi a následného odstružováni těžké vnější frakce je jednak zapotřebí relativně vysoké frekvence otáčení rotoru, jednak je výkon pevnostně limitován využitelnou velikostí a materiálovými vlastnostmi rotoru, pro vysoké potřebné frekvence otáčeni, Separacni přetíženi v těchto případech je dáno především úhlovou rychlosti celého rotoru, ktorá proto musí být velká.

Nevýhody známých stávajících kontinuálních separátorů a odstředivek nemá stavebnicový kontinuální separátor podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že jeho základní modul, obsahující alespoň jeden stator, je opatřen alespoň jedním rotorem, jehož povrch má alespoň jeden vstupní sektor rotoru, za kterým na povrchu rotoru je ve směru otáčení rotoru turbulenčni sektor rotoru, za nímž na povrchu rotoru je ve směru otáčení rotoru separační sektor rotoru,' za nímž na povrchu rotoru je ve směru otáčení rotoru výstupní sektor rotoru, přičemž alespoň jeden vstupní sektor je prostřednictvím nejméně jedné vstup ní mezery spojen a alespoň jedním výstupem nejméně jednoho přivaděče vsázky, alespoň jeden turbulenčni sektor je spojen prostřednictvím nejméně jedné turbulenčni mezery s alespoň jednou stěnou statoru, alespoň jeden separační sektor je spojen prostřednictvím alespoň jedné separační mezery se vstupem nejméně jednoho obvodu těžké frakce vsázky, alespoň jeden výstupní sektor je spojen prostřednictvím alespoň jedné výstupní mezery s nejméně jedním odvodem lehké frakce vsázky a rotor Je spojen s rotačním pohonem®

Výhodou stavebnicového kontinuálního separátorů tekutin podle vynálezu je, že umožňuje principiálně dva základní výhodné režimy funkce. První režim funkce separátorů, vhodný zejména pro husté kapaliny, a kaly, nastává' tehdy, jestliže rotor separátorů mé vůči statoru, například vůči dnu nádoby statoru, axiální mezeru takové velikosti, že tekutá vsázka jí může proudit, tím se axiální mezera stává obtokovým kanálem pro separovanou vsázku. To je v případě, kdy například velikost axiální mezery je 60 % velikosti průměru rotoru separátorů. Potom se ve směru otáčeni rotoru za turbulenčni mezerou vytváří v axiální mezeře stabilní oblast shromažďováni těžké frakce tekuté vsázky, která může být s výhodou odváděna odvodem těžké frakce ven ze separátorů. Dochází k tomu vlivem značného lokálního podtlaku za obtékaným povrchem rotoru. První funkční režim je výhodný proto,že je výkonný a bezpečný vůči ucpávání vsázkou. Druhý funkční režim kontinuálního separátoru, vhodný zejména pro tekutiny neobsahující pevné příměsi velkých rozměrů ve srovnáni s tloušťkou turbulenčni mezery, nastává tehdy, jestliže rotor separátorů má vůči statoru, například vůči dnu nádoby statoru, axiální mezeru minimální velikosti, tedy tloušťky, nebo když je rotor poněkud axiálně zapuštěn do statoru,¹ například do axiálního vybráni ve statoru, ve tvaru slepé válcové díry. Potom je tekutá vsázka přinucena procházet

CS 273539 Bl turbulenčni mezerou, bez možnosti parazitního obtékáni jinudy. V turbulenčni mezeře vzniká separačni účinek strmého rychlostního profilu při velkém rychlostním gradientu v průtokovém průřezů turbulenčni mezery. V úzké turbulenčni mezeře je těsné na povrchu rotoru rychlost prouděni vsázky blízká obvodové rychlosti povrchu rotoru. Dál od povrchu rotoru je rychlost prouděni menši a u povrchu stěny statoru je rychlost prouděni vsázky relativně velmi malá. Tento velký rychlostní gradient v turbulenčni mezeře má převodový efekt obdobný tomu, jako když poháněči středové kolo velkého průměru roztáčí malý pastorek v planetové převodovce. Takto jsou minioblasti tekuté vsázky pootáčeny v turbulenčni mezeře velkými lokálními úhlovými zrychleními, které jsou docíleny velkým hydrodynamickým mechanickým převodem mezi povrchem rotoru. Jehož průměr mnohonásobně převyšuje průměr turbulentních minioblasti tekuté vsázky v turbulenčni mezeře mezi rotorem a statorem. Velkou výhodou zde je, že minioblasti tekuté vsázky se pootáčeji separujicimi úhlovými zrychleními takové velikosti, kterou jiným způsobem dosáhnout je velmi obtížné, složité,: neúsporné a mnohdy i nebezpečné a poruchové. Praktickým výhodným důsledkem Je,^; že pro separaci ve většině aplikaci se vystačí s frekvenci otáčeni ro·» torů, jakou poskytuji běžné dvoupólové a čtyřpólové asynchronní elektromotory. Další výhodou je možnost vytvářeni sériových kaskád a paralelních kombinaci základních modulů stavebnicového kontinuálního separátoru tekutin i jejich složitějších kombinaci a nadsystémů. Tak Je možno vytvářet levné složitější separačni komplexy podle nejrůznšjšich požadavků.a potřeb, při standardizaci několika základních variant konstrukčního provedení základních vytvářejících modulů.

Na výkresech Jsou znázorněny některé varianty stavebnicového kontinuálního separátoru tekutin podle vynálezu. Na obr. 1 je schematický axonometrický pohled na základní modul stavebnicového kontinuálního separátoru tekutin v minimální konfiguraci. Na obr. 2 Je v řezu znázorněna sestava podstatných Části základního modulu se znázorněním vzájemného .uspořádáni rotoru a statoru. Na obr. 3 je axiální pohled na sestavu základních částí základního modulu, se zvýrazněním separačnich dílců, kterými jsou obtokové těleso a vyměnitelný separačni nástavec. Na obr. 4 je v radiálním řezu znázorněna sestava základních části základního modulu s rotorem, který má horizontální osu rotace, tento rotor má radiální zápich a stator je opatřen výstupkem na stěně statoru, pro zvětěeni plochy funkčních povrchů v turbulenčnich mezerách. Na obr. 5 Js schematické znázornění jednoho typu možného jednoduchého kaskádního uspořádáni dvou základních modulů. Na obr* S je schematické znázorněni druhého typu možného jednoduchého kaskádního uspořádání dvou základních modulů. Na obr. 7 je boční pohled na sestavu možné varianty rotoru,' s uvedením základních možných vytvářejících prvků,’ z nichž může být sestaven funkční povrch rotoru. Na obr. 8 je axiální řez turbulenčni mezerou mezi rotorem a statorem s vyznačením možných funkčních doplňků ve stěně statoru.

Na obr. 1 je základní modul 3^, rotor 2, stator 3,’ vstupní mezera 4, přivaděč Sy vsázka 6i,^; turbulenčni mezera separačni mezera 8,· odvod těžké frakoe 9,' výstupní mezera 10/. odvod lehké frakce 11/ unášeč 17.' rotační pohon 18, vstupní sektor 21,· turbulenčni sBktor 22,· eeparačni sektor 23/ výstupní sektor 24, stěna 31,: výstup 51 a vstup 91. Na obr. 1 Je axonometrický schematicky znázorněn rotor Z, který má vertikální polohu a Je prostřednictvím unášeče 17 spojen a rotačním pohonem 18. Povrch rotoru Z je znázorněn opatřený vatupnimsektorem 2l, který prostřednictvím vyznačené vstupní mezery 4 je napojen na výstup 5l přivaděče J5 Vsázky 5» Směr přivádění vsázky .6 Je vyznačen šipkou v pravé části obr. 1. Rotor 2 Je opatřen povrchovou šipkou pro znázorněni směru jeho rotace. Ve směru rotacB na povrchu rotoru 2 navazuje na vstupní sektor 21 turbulenčni sektor 22 rotoru 2,< který je prostřednictvím turbulenčni mezery 7 spojen se stěnou 31 statoru 3.

Ve směru vyznačené rotace rotoru Z je za turbulenčnim sektorem 22 na povrchu rotoru Z separačni sektor 23/ který je prostřednictvím separačni mezery 8 spojen se vstupem 91 odvodu těžké frakce 9. Šipkou dole u středu obr. 1 Je znázorněn eměs odváděni vsázky £ z odvodu těžké frakce £ ven. Dále ve směru vyznačené rotace rotoru 2 Je za separačním sektorem 23 na povrchu rotoru 2 výstupní sektor 24/ který je prostřednictvím výstupní mezery 10 napojen na odvod lehké frakce 11 vsázky 6. Šípkou vlevo dole na obr. 1 je znázor3

CS 273539 Bl nSn směr odváděni vsázky _6 z odvodu lehké frakce 11. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle obr. 1 pracuje tak/ že vsázka J3 zvenčí, přivedená do přivaděče E>, projde přes vstupní mezeru 4 ke vstupnímu sektoru 21 na povrchu rotoru 2/ který vsázku _6 pFetransportuje do turbulsnčni mezery 7, Mezi turbulenčním sektorem 22 na povrchu rotoru 2/ který má pro vsázku 6 velkou unášivou obvodovou rychlost, a mezi stěnou 31 statoru 3, která neudili žádnou obvodovou rychlost vsázce _6/ vzniká strmý rychlostní gradient, tedy nehomogenní rychlostní profil v průřezu turbulenčni mezery 7. Proto mikrooblasti tekuté vsázky 6 se v turbulenčni mezeře 7 třidi tak, že u stěny 31 statoru 3, se shromažďuji pomalejší těžší části vsázky _6 a u povrchu rotoru £ rychlejší lehčí části vsázky _6. Vsázka 6 s takovým roztříděním přitéká do separační mezery J3. Těžší frakce vsázky _6 po stěně 31 přitéká do vstupu 91 odvodu těžké frakce J3. Lehčí frakce vsázky _G přitéká těsněji okolo rotoru 2 do výstupní mezery 10 a odtud do odvodu lehké frakce 11.

Ma obr. 2 je rotor 2, stator 3/ vstupní mezera 4,- přivaděč 5/ vsázka J3/ turbulenčni mezora 7, separační mezera Q,' odvod těžké frakce £1/ výstupní mezera 10,’ odvod lehké frakce 11»· protivínové přepážka 14» radiální mezera _15/ vstupní sektor 21/ turbulenčni sektor 22, separační sektor 23/ výstupní sektor 24»· stěna 31 a vstup 91, Na obr. 2 je znázorněn řez sestavou základních části základního modulu v rovině kolmé k ose rotace rotoru 2.

Vlevo nahoře na obr. 2 je šipkou znázorněn směr přítoku vsázky 6 do přivaděče 5» z něhož přes vstupní mezeru 4, okolo vstupního sektoru 21 povrchu rotoru £ přitéká vsázka J5 do turbulenčni mezery _7/ v níž je šipkami znázorněn celkový směr transportu vsázky 6. Z turbulenčni mezery J7 přitéká vsázka _5 přes separační mezeru 8y znázorněnou pro větší zřetelnost grafickou svorkou/ jednak po 3těně 31 statoru 3 do vstupu 91 odvodu těžká frakce 9»· jednak při rotoru 2 vsázka _6 přitéká do výstupní mezery 10a z ni do odvodu lehké frakce 11. Transporty jsou znázorněny šipkami v levé části obr. 2» Na povrchu rotoru 2 je u osy rotoru povrchovou šipkou znázorněn směr rotace rotoru 2. Dále jsou na povrchu rotoru 2 znázorněny za sebou ve směru rotace rotoru 2 vstupní sektor 21/ turbulenčni sektor 22, separační sektor 23 a výstupní sektor 24,- jejichž funkce je stejná jako u obr. 1» V horni části obr. 2 je povrch rotoru 2 mezi vstupní mezerou _4 a výstupní mezerou 10 opatřen radiální mezerou 15/ jejíž prostřednictvím je k rotoru 2 připojena protivirová přepážka 14/ která má zabránit vzniku souvislého středového viru vsázky 6 okolo celého obvodu rotoru 2/ který by zpětnovazebně parazitně zřeďoval vsázku _6 ve vstupní mezeře 4.

Ma obr. 3 je rotor 2,- stator 3, vstupní mezera 4/ přivaděč 5/ vsázka 6,' turbulenčni mezera _7/ separačni mezera _8,' odvod těžké frakce 9, výstupní mezera 10/ odvod lehké frakce 11,' obtokové těleso 12/ vyměnitelný separační nástavec 13/ vstupní sektor 21, turbulenčni sektor 22, separačni sektor 23, výstupní sektor 24/ osa 25/ stěna 31 a vstup 91. Funkce je zde obdobná Jako u obr. 1. Na obr. 2 navic v separačni mezeře 8 je znázorněno v řezu obtokové těleso 12, u něhož je pomoci přímé šipky znázorněn možný seřizovači posuv obtokového tělesa 12 ve směru normály k povrchu rotoru 2 a obloukovou šipkou Je znázorněno zde možno otočné seřizováni polohy obtokového tělesa 12 vůči povrchu rotoru 2, tedy vůči jeho separačnimu sektoru 23. Obtokové těleso 12 slouží k modifikaci směrů pohybů vsázky _6 v separačni mezeře J3. Dále je v řezu na obr. 3 znázorněn vyměnitelný separačni nástavec 13/ který jednak slouží k mechanické ochraně okraje vstupu 91 odvodu těžké frakce 9 pro abrazivní vsázku _6/ jednak může mít vyměnitelný separačni nástavec 13 nastavitelnou polohu vůči osa 25 rotace rotoru 2. Osa 25 rotace rotoru 2 je zde znázorněna jen jakož středový bod rotoru 2,' okolo něhež Je oblouková šipka pro znázornění směru rotace rotoru 2.

Na obr. 4 je rotor 2/ stator _3/ turbulenčni mezeře 7, generátor vibračního pole 16/ unášeč 17/ rotační pohon 18/ obvodový zápich 26/ válcová plocha 27/ stěna 31 a výstupek ³² « ^{Na obr}· ⁴ Ó® ^roíor £ opatřen dvěma válcovými plochami 27,’ mezi nimiž má rotor 2 obvodový zápich 26» Rotor 2 se otáčí ve směru podle vyznačeni šipkou, neboť Je prostřednictvím unášeče 17 spojen s rotačním pohonem 18. Obvodový zápich 26 a válcové plochy 27 jsou prostřednictvím turbulentních mezer J7 alespoň v jedná své oblasti spojeny se stěnou 31 statoru 3/ který má výstupek 32 směrem do zápichu 25 rotoru 2. Obvodový zápich 25 a

CS 273539 Bl je opatřen alespoň jedním vstupním sektorem /21/ rotoru /2/,¹ za kterým na povrchu rotoru /2/ je ve směru otáčeni rotoru /2/ turbulenční sektor /22/ rotoru /2/J za nimž na povrchu rotoru /2/ je ve směru otáčení rotoru /2/ separační sektor /23/ rotoru /2/,· za nimž na povrchu rotoru /2/ je ve směru otáčeni rotoru /2/ výstupní sektor /24/ rotoru /2/, přičemž alespoň jeden vetupni sektor /21/ je nejméně jednou vstupní mezerou /4/ spojen s alespoň jedním výstupem /51/ nejméně jednoho přivaděče /5/ vsázky /5/ a alespoň jeden turbulenční sektor /22/ js spojen nejméně jednou turbulenční mezerou /7/ s alespoň jednou stěnou /31/ statoru /3/ a alespoň jeden separační sektor /23/ je spojen alespoň jednou separační mezerou /8/se vstupem /91/ nejméně jednoho odvodu těžké frakoe /9/ vsázky /6/ a alespoň jeden výstupní sektor /24/ je epojen alespoň Jednou výstupní mezerou /10/ s nejméně jedním odvodem lehké frakce /11/ vsázky /6/ a rotor /2/ je spojen s rotačním pohonem /18/.

2. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1,: vyznačený tím, že alespoň v jedné části turbulenční mezery /7/ je vzdálenost mezi turbulenČnim sektorem /22/ rotoru /2/ a stěnou /31/ statoru /3/ menši než vzdálenost mezi vstupním sektorem /21/ rotoru /2/ a výstupem přivaděče /5/.

3. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 a 2/ vyznačený tím, že alespoň v jedné separační mezeře /8/ Je alespoň jedno obtokové těleso /12/.

4» Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 3, vyznačený tím, že alespoň jedna část vstupu /91/ odvodu těžké frakce /9/ je opatřena vyměnitelným separačním nástavcem /13/.

5. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 4, vyznačený tím* že alespoň jedna část vstupu /91/ odvodu těžká frakce /9/ je v nastavitelné poloze vůči ose /25/ rotoru /2/,

6, Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 5,' vyznačený tím/ že alespoň jedno obtokové těleso /12/ Je v nastavitelné poloze vflči separačnimu sektoru /23/ rotoru /2/.

7» Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 6,’ vyznačený tím,' že alespoň jeden rotor /2/ je opatřen nejméně Jedním obvodovým zápichem /26/.

8. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 7,' vyznačený tím,¹ že stator /3/ je opatřen v turbulenční mezeře /7/ alespoň Jedním výstupkem /32/₀

9. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 8,* vyznačený tím, že alespoň jedna část obvodového zápichu /26/ rotoru /2/ je okolo nejméně jedné části alespoň Jednoho výstupku /32/ statoru /3/.

10. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 9,; vyznačený tím,’ že mezi alespoň jednou vstupní mezerou /4/ a alespoň jednou výstupní mezerou /10/ je nejméně jedna protivirová přepážka /14/,’ spojená prostřednictvím alespoň Jedné radiální mezery /15/ s rotorem /2/,

11. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 10;* vyznačený tím/ že alespoň jedna stěna /31/ statoru /3/ je spojena s generátorem vibračního pole /16/.

12. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 11, vyznačený tím,' že odvod těžké frakce /9/ jednoho základního modulu /1/ je spojen s přivaděčem /5/ druhého základního modulu /1/.

13. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 12,- vyznačený tim,' že odvod lehké frakce /11/ jednoho základního modulu /1/ Je spojen s přivaděčem /5/ druhého základního modulu /1/.

14. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 13,- vyznačený tim, že rotor /2/ je spojen s rotačním pohonem /18/ prostřednictvím alespoň jednoho unašeče /17/.

15. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 14/ vyznačený tím,· že rotor /2/ je opatřen alespoň Jednou válcovou plochou /27/.

16. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 15,' vyznačený tim/ že rotor /2/ je opatřen alespoň Jednou kuželovou plochou /28/.

CS 273539 Bl a výstupek 32 má za účel zvětšeni plochy povrchu rotoru 2 o statoru £ v turbulenční nezořu 7,· pro zvýšení výkonu separace. Na stěnu 31 statoru £ je dále připojen generátor vibračního pole 16,' pro zvýšení rychlosti transportu vsázky 5 po stěně 31 statoru J3,¹ pro zvýšeni výkonu aeparátoru.

Na obr, 5 je základní modul _1, přivaděč 5> a odvod těžké frakce 9. Je zde schematicky znázorněno možné kaskádní propojení dvou základních modulů _1. Těžká frakce ve směru vyznačené šipky přechází z odvodu těžké frakce 9 levého základního modulu £ do přivaděče 5 pravého základního modulu JL, v němž následný separační proces dále zpracovává získanou těžkou frakci, druhý stupeň separace. To má význam při zahušťováni těžké frakce. Napojených kaskádních stupňů může být obecně větší počet.

Na obr. 6 je základní modul _1 lehké frakce 11 a přivaděč jo. 3e schematicky znázorněno možné kaskádní propojeni dvou základních modulů _1. Lehká frakce ve směru šipky přechází z odvodu lehké frakce 11 levého základního modulu £ do přivaděče £ pravého základního modulu 1,’ v němž následný separační proces dále zpracovává získanou lehkou frakci, jako druhý stupeň separace. To má význam při izolaci lehké frakce. Napojených kaskádních stupňů může být obecně větší počet.

Na obr. 7 je rotor 2,· unášeč 17, rotační pohon 18unášecí díra 19, unášecí výstupok 20,· válcová plocha 27,' kuželová plocha 28 a kulová plocha 29. Na obr. 7 je znázorněn rotor 2,‘ spojený prostřednictvím unašeče 17 s rotačním pohonom 18. Rotor 2 jo znázorněn s povrchem,' složeným z kombinace kuželové plochy 28,· která má sací schopností v axiálním směru,'· dále kulové plochy 29, která koncentruje oblast výskytu maximální obvodové rychlos ti a válcové plochy 27, která pro zvýšeni unášivé adheze je opatřena vyznačenou unášecí dírou 19 a unášecím výstupkem 20.

Na obr o 3 je rotor £, stator 3_, vsázka 6, turbulenční mezera _7, odvod těžké frakce j), stěna £1/ brzdná díra 33 a regulátor průtočného průřezu 34. Rotor 2 rotující ve směru znázorněné obloukové šipky Je prostřednictvím turbulenční mezery 7 spojen se stěnou 31 statoru 3, Stčna 31 je opatřena vyznačenými dvěma brzdnými dírami 33které slouží pro zvýšeni separačního účinku zpomalením transportu vsázky 6 v turbulenční mezeře 7 no povrchu stěny 31 3tatoru _3. Pravá díra 33 je znázorněna napojená na odvod těžké frakce _9, u něhož jo šipkou znázorněn směr výstupu těžké frakce vsázky _5. Levá díra 33 je v tur™ bulanční mezeře £ znázorněna spojena s regulátorem průtočného průřezu 34,' prostřednictvím kterého jo nastavována aktuální vhodná velikost průtočnlho průřezu díry 33 vo stěně 31 statoru 3,> pro optimalizaci separačního procesu.

Nejsou znázorněny všechny možné varianty stavebnicového kontinuálního separátorů tekutin podle vynálezu,¹ neboť je jich velký počet. Jednotlivé základní moduly mohou obsahovat několik rotorů a vytvářet i paralelní a serioparalelní kombinace základních modulů v nadsystémech.

Stavebnicový kontinuální separátor je aplikovatelný v chemickotechnologických, biotechnických, potravinářských,' farmaceutických,: zdravotnických a čistírenských provozech, v různých laboratořích a podobně. Tyto stavebnicové kontinuální separátory tekutin mohou být vyráběny i v miniaturních rozměrech a pro vysoké frekvence otáčeni rotorů.

Claims (1)

1. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin, zejména pro zahušťováni hustých kapalin a kalů,’ obsahující alespoň jeden základní modul, alespoň Jeden rotor a stator, alespoň jeden vstupní,· turbulenční, separační a výstupní sektor povrchu rotoru,·' alespoň jednu vstupní, turbulenční, separační a výstupní mezeru, alespoň jeden přivaděč, vsázku,·· alespoň jednu stěnu statoru, alespoň Jeden odvod těžké frakce, elespoň jeden odvod lehké frakce a rotační pohon, vyznačený tím, že jeho základní modul /1/,· obsa^ bující alespoň jeden stator /3/,1 je,opatřen alespoň jedním rotorem /2/,^J jehož povrch ·'* fCS 273539 Bl 6

17, Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 16, vyznačený tim,¹ že rotor /2/ je opatřen alespoň jednou kulovou plochou /29/,

18« Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 17,¹ vyznačený tim,· že rotor /2/ je opatřen na povrchu alespoň jednou unášecí dírou /19/,

19₀ Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 18,¹ vyznačený tim,¹ že rotor /2/ jé opatřen na povrchu alespoň jedním unášecim výstupkem /20/.

20. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 1 až 19,· vyznačený tim, že stěna /31/ statoru /3/ Je opatřsna v oblasti alespoň jedná turbulenčni mezery /7/ nejméně jednou brzdnou dírou /33/,

21. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 20, vyznačený tím,· že alespoň jedna brzdná díra /33/ ve stěně /31/ statoru /3/ Je spojena s alespoň jednim odvodem těžké frakce /9/,

22. Stavebnicový kontinuální separátor tekutin podle bodu 20 a 21, vyznačený tím, že alespoň Jedna brzdná díra /33/ je spojena s alespoň jednim regulátorem průtočného průřezu /34/.