CS273252B1 - Method of metallic material's creep resistance determination - Google Patents

Method of metallic material's creep resistance determination Download PDF

Info

Publication number
CS273252B1
CS273252B1 CS116388A CS116388A CS273252B1 CS 273252 B1 CS273252 B1 CS 273252B1 CS 116388 A CS116388 A CS 116388A CS 116388 A CS116388 A CS 116388A CS 273252 B1 CS273252 B1 CS 273252B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
sample
time
test
conditions
disturbance
Prior art date
Application number
CS116388A
Other languages
English (en)
Other versions
CS116388A1 (en
Inventor
Ivan Ing Otevrel
Vaclav Ing Drsc Sklenicka
Original Assignee
Ivan Ing Otevrel
Vaclav Ing Drsc Sklenicka
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ivan Ing Otevrel, Vaclav Ing Drsc Sklenicka filed Critical Ivan Ing Otevrel
Priority to CS116388A priority Critical patent/CS273252B1/cs
Publication of CS116388A1 publication Critical patent/CS116388A1/cs
Publication of CS273252B1 publication Critical patent/CS273252B1/cs

Links

Landscapes

  • Investigating Strength Of Materials By Application Of Mechanical Stress (AREA)
  • Investigating And Analyzing Materials By Characteristic Methods (AREA)

Description

(57) U souboru vzorků z testovaného nebo jemu chemicky a strukturně podobného materiálu se stanoví obecná závislost mezi porušením vzorku a normovaným časem tn postupem, při němž se vzorky ve zvolených intervalech opakovaně teplotně a napětově exponují při 500 až 1200 °C a 5 až 100 MPa, kde časový interval, teplota a napětí se volí v závislosti na podmínkách exploatace materiálu. Po každé expozici se z čela činné části vzorků odstraní znehodnocená vrstva, provede se metalografický výbrus a vyhodnotí se stupeň porušení materiálu. Ze souboru provedených zkoušek se pak odvodí obecná střední závislost mezi porušením vzorku a normovaným časem tn pro daný materiál. Při každém dalším zkoušení téhož nebo podobného materiálu se nejméně jeden vzorek za obdobných, provozním podmínkám se blížících podmínek nejméně jednou vystaví tepelné a napětově expozici s následným kvantitativním vyhodnocením výbrusu. Ze zjištěného stupně porušení materiálu se pak pomocí dříve stanovené střední obecné závislosti odvodí normovaný čas tn a podle vztahu t£ = /hod/, n
v němž t značí dílčí dobu zkoušky, se určí hledaná pravděpodobná doba do lomu t£.
CS 273 252 Bl
Vynález se týká způsobu stanovení odolností proti tečení u kovových materiálů uvažovaných pro dlouhodobou teplotní expozici pod napětím, zejména materiálů používaných pro výrobu procesních prvků a dílců v chemickém, petrochemickém a energetickém průmyslu. Příkladem jsou reakční trubky pecí pro tepelné štěpení či parní reforming uhlovodíků a uhlovodíkových směsí, zhotovené odstředivým litím z austenitických žárupevných NiCr ocelí. Postup je vhodný pro získání reálných creepových charakteristik kovových materiálů, nezbytných například u pevnostních výpočtů.
Současný stav zkušebnictví předpokládá při testování žárupevných vlastností kovových materiálů rozsáhlý soubor zkoušek. Vzorky ve tvaru zkušebních tyčí převážně kruhového průřezu jsou zatěžovány v creepových pecích při zvolené teplotě, která vychází z provozní teploty. Doba do lomu se u jednotlivých zkoušek pohybuje řádově od sta do tisíce hodin, v některých případech i do desetitisíce hodin. Získané výsledky se matematicky zpracovávají s cílem získat pevnostní charakteristiky kovových materiálů za podmínek, jež odpovídají o řád až dva delším dobám do lomu, než jsou doby zkoušené.
Zkoušky žárupevnosti by měly rovněž co nejlépe simulovat provozní podmínky. Tento požadavek však přináší řadu problémů. K rozvoji lomového procesu a celkové deformaci materiálu mohou navzájem nezávisle přispívat četné odlišné mechanismy creepové deformace. Existence těchto mechanismů a jejich podíl na rychlosti deformace a životnosti materiálu jsou vymezeny jednak vnějšími podmínkami namáhání, jako jsou teplota a napětí, jednak strukturním složením materiálu a jeho čistotou, ale také vlivem prostředí atp. Zúčastněné mechanismy se zpravidla vyznačují různými závislostmi na napětí, teplotě a některých parametrech struktury. Hodnoty meze pevnosti při tečení čí doba do lomu jsou obvykle stanovovány pomocí různých parametrických rovnic na základě creepových zkoušek vedených při vysokých hladinách aplikovaného napětí, tj. zkoušek probíhajících v podmínkách dislokačních mechanismů creepu, charakterizovaných silnou závislostí rychlosti creepu a doby do lomu na napětí. Za těchto v podstatě laboratorních podmínek je zpravidla nejvýznamnějším poškozujícím procesem strukturní degradace a k lomu dochází v důsledku ztráty plastické stability materiálu při značně vysokých hodnotách charakteristik plasticity, tj. lomového prodloužení a kontrakce.
Při reálných podmínkách exploatace materiálu, tj. při relativně nízkých hodnotách působícího napětí, lze naproti tomu očekávat, že rozhodující účast na rozvoji creepové deformace a porušení materiálu mají difúzí podmíněné procesy. Nejzávažnějším mechanismem creepového porušení je vznik a kumulace mezikrystalového (mezidendrického) porušení. V ohlasti difuzního creepu je rychlost creepové deformace přímo úměrná a doba do lomu nepřímo úměrná působícímu napětí.
Vzhledem k drasticky rozdílné napětové závislosti rozhodujících creepových charakteristik v oblasti díslokačního a difuzního creepu je třeba věnovat velkou pozornost výběru a použití vhodného parametrického postupu a zvoleného extrapolačního poměru při stanovení dlouhodobých žárupevných vlastností na základě creepových zkoušek. Po dosažení hranice oblasti dominujícího působení jednoho mechanismu creepu či lomu při creepu je maximálně přípustný extrapolační poměr roven jedné. To znamená, že parametrický přístup lze využít k požadované extrapolaci pouze v oblasti jednoho dominujícího deformačního či poškozujícího mechanizmu.
Popsané problémy jsou řešeny u způsobu stanovení odolnosti proti tečení u kovových materiálů pro dílce vystavované dlouhodobě teplotní expozici pod napětím podle vynálezu, který je založen na použití vzorků ve tvaru plochých zkušebních tyčí a je charakterizován tím, že soubor vzorků z testovaného nebo jemu chemicky a strukturně podobného materiálu se ve zvolených intervalech opakovaně teplotně a tlakově exponuje při 500 až 1 200 °C a 5 až 100 MPa, kde časový interval, teplota a napětí se volí v závislosti na sledovaných provozních podmínkách, přičemž po každé expozici se z čela účinné části jednotlivých vzorků odstraní znehodnocená vrstva, provede se metalografický výbrus, vyhodnotí se stupen porušení materiálu a ze souboru provedených zkoušek se odvodí obecná střední závislost mezi porušením vzorku a normovaným časem t pro daný materiál. Při každém dalším zkoušení téhož nebo poCS 273 252 Bl dobného materiálu se nejméně jeden vzorek nejméně jednou teplotně a napětové exponuje za obdobných, provozním podmínkám se blížících podmínek, načež se po provedení výbrusu a jeho kvantitativním vyhodnocení ze zjištěného stupně porušení materiálu a pomocí dříve stanovené obecné závislosti získá normovaný čas t a podle vztahu
v němž t značí dílčí dobu zkoušky, se určí hledaná pravděpodobná doba do lomu tf.
Postup zkráceného zjištování creepových vlastností kovových materiálů podle vynálezu je tedy založen na mikrostrukturní analýze porušení materiálu, který se nachází v podmínkách difuzního creepu, kdy porušení je charakterizováno vznikem, růstem a spojováním mikrodutin, tj. kavit. K analýze porušení materiálu je přitom použito plochého creepového vzorku, jehož konstrukce umožňuje opakovanou přípravu metalografického výbrusu. Zejména vhodný je pro tyto účely vzorek ve tvaru ploché zkušební tyče.
Postup podle vynálezu využívá dále skutečnosti ověřené na modelových materiálech, že v případě mezikrystalového průběhu lomu není závislost porušení PI na normovaném čase t , daná vztahem tR = t/tj, významně ovlivňována aplikovaným napětím a teplotou. Dalším důležitým znakem je skutečnost, že mezikrystalové poškození se ve značně širokém časovém intervalu (přibližně do 0,9 tj) uskutečňuje rovnoměrně v celé aktivní části vzorku.
Zkušenosti rovněž prokázaly, že chemicky a strukturně podobné materiály se chovají obdobně i v podmínkách vysokotlakého creepu. Je tedy možno pro skupiny obdobně se chovajících materiálů pomocí souboru creepových zkoušek, které jsou opakovaně přerušovány, přičemž se po každém přerušení pomocí mikrostrukturní analýzy hodnotí stupeň porušení vzorku, stanovit obecnou závislost stupně porušení na normovaném čase, čili časový rozvoj porušení.
Navrhovaný postup tedy využívá faktu, že na nukleačních centrech mezikrystalových hranic dochází ke vzniku zárodků kavit a k jejich růstu dislokačním skluzem a prokluzy po hranicích, tak i difuzním creepem podle aplikovaných expozičních podmínek. Ve všech případech se však dospěje ke stejnému lomovému stavu, kdy dojde k interakci porušení, šíření magistrální trhliny a následnému lomu materiálu.
Způsob zkráceného zjištování creepových vlastností kovových materiálů postupem podle vynálezu byl sestaven na základě všech uvedených teoretických i empirických předpokladů a hyl ověřen pomocí praktických zkoušek. Vzorový příklad creepové zkoušky plochého vzorku odebraného z žárupevné auštenitické oceli, konkrétně oceli Cr24Ni24Nb vyvinuté pro proces tepelného štěpení či parního reformingu uhlovodíků, vedený při teplotách 900 až 1 000 °C, je popsán níže.
Zkušební podmínky vycházely z požadavku na délku do lomu odpovídající přibližně 15 000 hod. Vzorový postup zjištování creepových vlastností materiálu respektuje přitom chronologii všech dříve uvedených kroků.
Pro obdobný materiál Cr25N125NbCe byla již dříve stanovena obecná závislost stupně porušení materiálu PI na normovaném čase t vyjádřená regresní funkcí
PI = -0,1606 . In (tR) + 0,005154.
Vstupní data pro regresi jsou uvedena v příloze 1, grafické znázornění funkce je obsaženo v příloze 2. Soubor vzorků byl při dvou teplotách a vždy při dvou napětích. Porušení bylo kvantifikováno pomocí střední mezikavitové vzdálenosti maximálně porušené mezikrystalové hranice.
Vlastní vzorek, odebraný z materiálu Cr24Ni24Nb, byl zkoušen při teplotě 950 °C a napětí 17 MPa. Zkouška byla přerušena po době t = 500 hod., odpovídající 1/3 očekávané doby do lomu tj = 15 000 hod. Na čele vzorku byla odfrézována do hloubky 1 mm znehodnocená povrchová vrstva a v tomto místě byl proveden metalografický výbrus. Při 50tinásobném zvět3
CS 273 252 Bl šení byla zjištěna maximálně porušená mezikrystalová hranice a při 200násobném zvětšení byl určen počet kavit N = 27, sumární délka kavit v hranici L = 0,068 mm a celková délka hraníce h = 4,41 mm. Z těchto hodnot se vypočítala střední mezikavitová vzdálenost maximálně porušené hranice PI = (h-L)/N = (4,41 - 0,068)/27 = 0,161 mm. Z dříve stanovené obecné závislosti byl pak odvozen normovaný čas tn = 0,38 a ze vztahu t^ = t/tn, kde t představovalo dílčí dobu zkoušky, byla vypočítána hledaná doba do lomu t^ = 5 000/0,38 = 13 150 hod. Získaná hodnota t^ byla potom zapsána jako výsledná doba do lomu vzorku a zkouška byla ukončena.
V případě, kdy je třeba získaný výsledek zpřesnit, založí se vzorek znovu do creepové pece a provede se další vyhodnocení na nově metalograficky připravené ploše.
Postup podle vynálezu představuje původní, kvantitativní přístup ke zkušební metodice v oblasti creepu. Oeho hlavní předností ve srovnání s dosud užívanými metodami je možnost otestovat soubor vzorků za podmínek blížících se podmínkám provozním (projevuje se zde shodný dominující mechanismus creepu) a získat takto doby do lomu u značně .dlouhých zkoušek bez nutnosti této doby dosáhanout. Pomocí tohoto postupu je možno provádět i hodnocení zbytkové životnosti materiálu, který byl provozován za rovnoměrných neznámých podmínek (viz postup nedestruktivního zjištování zbytkové životnosti kovových materiálů podle čs. autorského osvědčení č. 253 371), případně rozhodovat o možnostech dlouhodobé tepelné a napětové expozice dílců z materiálů vykazujících například nepodstatné výrobní vady. Navrhovaný postup může zcela nahradit kvalitativní krátkodobé creepové zkoušky, prováděné příkladně podle podmínek uvedených v ASTM A 608-70 a zařazované často do atestačních zkoušek.
PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (1)

  1. Způsob stanovení odolnosti proti tečení u kovových materiálů pro dílce vystavované dlouhodobě teplotní expozicí pod napětím, za použití vzorků ve tvaru plochých zkušebních tyčí, vyznačený tím, že soubor vzorků z testovaného nebo jemu chemicky a strukturně podobného materiálu se ve zvolených intervalech opakovaně teplotně a napětové exponuje při 500 až 1 200 °C a 5 až 100 MPa, kde časový Interval, teplota a napětí se volí v závislosti na sledovaných provozních podmínkách, přičemž po každé expozici se z čela činné části jednotlivých vzorků odstraní znehodnocená vrstva, provede se metalografický výbrus, vyhodnotí se stupen porušení materiálu a ze souboru provedených zkoušek se odvodí obecná střední závislost mezi porušením vzorku a normovaným časem t pro daný materiál, zatímco při každém dalším zkoušení téhož nebo podobného materiálu se nejméně jeden vzorek nejméně jednou teplotně a napětové exponuje za obdobných, provozním podmínkám se blížících podmínek, načež se po provedení výbrusu a jeho kvantitativním vyhodnocení ze zjištěného stupně porušení materiálu a pomocí dříve stanovené obecné'závislosti získá normovaný čas t a podle vztahu tf = —— /hod/, Ťn v němž t značí dílčí dobu zkoušky, se určí hledaná pravděpodobná doba do lomu t^.
CS116388A 1988-02-24 1988-02-24 Method of metallic material's creep resistance determination CS273252B1 (en)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS116388A CS273252B1 (en) 1988-02-24 1988-02-24 Method of metallic material's creep resistance determination

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS116388A CS273252B1 (en) 1988-02-24 1988-02-24 Method of metallic material's creep resistance determination

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS116388A1 CS116388A1 (en) 1990-07-12
CS273252B1 true CS273252B1 (en) 1991-03-12

Family

ID=5345308

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS116388A CS273252B1 (en) 1988-02-24 1988-02-24 Method of metallic material's creep resistance determination

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS273252B1 (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
CS116388A1 (en) 1990-07-12

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Chakraborti et al. Weibull analysis of low temperature fracture stress data of 20MnMoNi55 and SA333 (Grade 6) steels
Wang et al. Creep behavior and microstructure evolution of Ni-based alloy IN617 at 1000° C
Ghodrat et al. Effects of holding time on thermomechanical fatigue properties of compacted graphite iron through tests with notched specimens
Golden et al. Probabilistic prediction of minimum fatigue life behaviour in α+ β titanium alloys
Suzuki et al. Change of the effective strength of grain boundaries in Alloy 617 under creep-fatigue loadings at 800 C
Zhang et al. A thickness debit effect characterization parameter for creep rupture behaviors of nickel-based single crystal superalloys
Le Graverend et al. Strengthening behavior in non-isothermal monotonic and cyclic loading in a Ni-based single crystal superalloy
CS273252B1 (en) Method of metallic material's creep resistance determination
Kang et al. Cyclic response and residual life prediction of Inconel 718 superalloy after overloading under hybrid stress-strain controlled creep-fatigue loading
Nasr et al. Fatigue initiation in C35 steel: Influence of loading and defect
Carpinteri et al. Mode I fracture toughness of the thermally pretreated red Verona marble by means of the two‐parameter model
Härkegård et al. Growth of naturally initiated fatigue cracks in ferritic gas turbine rotor steels
Shanyavskiy Fatigue crack propagation in turbine disks of EI698 superalloy
Smith et al. Short fatigue crack growth behaviour in Waspaloy at room and elevated temperatures
Ozeki et al. Effect of overload on creep deformation, crack initiation and growth behaviors of a C (T) specimen for 12Cr steel
Twite et al. Variations in measured fatigue life in LWR coolant environments due to different small specimen geometries
Kolyshkin et al. Experimental investigation and analytical description of the damage evolution in a Ni-based superalloy beyond 106 loading cycles
Natesan et al. Uniaxial creep behavior of V–4Cr–4Ti alloy
JP6921726B2 (ja) 粒界脆化材料の破壊靱性評価方法
Zhai et al. Grain Boundary Damage Evolution and SCC Initiation of Cold-Worked Alloy 690 in Simulated PWR Primary Water
Xi Testing and modelling of SLM manufactured Ti-6Al-4V alloy under low cycle fatigue and creep conditions
Robertson et al. Post Fire guidance for the critical temperature of prestressing steel
JPH0670606B2 (ja) クリープ寿命消費率が連続的に変化する試料の作成方法
Kurath Extension of local strain fatigue analysis concepts to incorporate time dependent deformation in TI-6AL-4V at room temperature
Gomez‐Gallegos et al. A comparative study assessing the wear behaviour of different ceramic die materials during superplastic forming: Eine vergleichende Studie zur Bewertung des Verschleißverhaltens unterschiedlicher keramischer Materialien für Formwerkzeuge während superplastischer Umformprozesse