CS270580B2 - Closing valve for liquids - Google Patents

Description

( 7) Uzavírací ventil /10/ sestává z tělesa /14/ ventilu, z ventilové vložky /18/, opatřené hlavou /22/, umístěnou ve směru proudění tekutiny před ventilovým sedlem /20/, a z nosiče /16/ ventilové vložky /18/, posuvně uloženého v tělese /14/ ventilu a spojeného s vřetenem /58/. Aby se zamezilo překroucení ventilu /10/, je nosič /16/ ventilové vložky /18/ spojen s tělesem /14/ ventilu západkovým spojem, tvořeným podélnými výstupy a vybráními, zapadajícími do sebe. V průchozím otvoru /146/ uzavíracího ventilu /10/ je umístěn zpětný uzavírací prvek /148/.

Vynález se týká uzavíracího ventilu pro tekutiny, sestávajícího z tělesa ventilu, z ventilové vložky, opatřené hlavou, umístěnou ve směru proudění tekutiny před ventilovým., sedlem, a z nosiče ventilové vložky, posuvně uložené v tělese ventilu a spojené s vřetenem, přičemž dráha axiálního posuvu ventilové vložky je omezéiiá na jedné straně koncovou polohou, která je přechodovou polohou do otáčivého pohybu ventilové vložky, takže po dosažení koncové polohy přechází axiální posuvný pohyb vložky do otáčivého pohybu.

Takto vytvořený uzavírací ventil je znám například z EP-B-0 073 855 a Jeho řešení konstrukce ventilové kuželky a ventilového sedla a vytvoření kluzného spojení mezi oběma těmito díly zamezuje překroucení nebo jiné poškození ventilu v uzavřené nebo v otevřené poloze, takže tento druh ventilu je zvléétě vhodný pro uzavírací ventily sanitárních armatur. Protože tento věřili může být vyroben z plastu, dosahuje se jím značných výhod z hlediska výroby i snížení provozního opotřebení ve srovnání, s ventily z kovu.

Úkolem vynálezu je zdokonalit tuto známou konstrukci uzavíracího ventilu, aby к zamezení překroucení bylo využito co nejjednodušších technických prostředků. Konstrukční řešení jednotlivých součástí ventilu má být zdokonaleno zejména s ohledem na co největší jednoduchost montáže. U ventilu podle vynálezu má být také vyloučena možnost průchodu cizích těles a zejména má být znemožněno zpětné proudění tekutiny ventilem. Ventil podle vynálezu má mít také takovou konstrukci, aby jaj bylo možno vestavět do armatur, které se odlišují od normových rozměrů.

Tento úkol je vyřešen uzavíracím ventilem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že nosič ventilové vložky je opatřen na své vnější obvodové ploše axiálně probíhajícími výstupky, které jsou axiálně posuvně uloženy v axiálních vybráních vnitřní stěny tělesa ventilu..

Podle výhodného konkrétního provedení vynálezu je nosič ventilové vložky opatřen ve svém středu axiálně válcovým vybráním, do kterého zasahuje první úsek vřetena, uložený ve válcovém vybrání nosiče axiálně posuvně a spojený s nosičem vřetena zajišiovací vložkou.

První úsek vřetena má podle Jiného výhodného provedení vynálezu menší průměr než válcové vybrání nosiče vřetena a je na volném konci zakončen kotoučovým úsekem a na druhém konci je napojen na druhý úsek vřetena s větším průměrem, přičemž obvodové plocha prvního úseku vřetena mezi kotoučovým úsekem na volném konci a Celní stranou druhého úseku vřetena je obklopena zajlštovací vložkou pro omezení axiálního posuvného pohybu nosičě ventilové vložky.

Zajlštovací vložkou je podle konkrétního provedení vynálezu tvarová destička se středovým výřezem, která je uložena v radiální štěrbině, vytvořené v nosiči ventilové vložky a ve válcovém vybrání oosiče a která obklopuje obvodem svého středového výřezu první úsek vřetena.

Podle jiného výhodného provedení vynálezu je к ventilové vložce, uložené v nosiči, přiřazen zpětný uzavírací prvek ve formě zpětného ventilu, uspořádaný souose s ventilovou vložkou pro uzavírání průchozího otvoru ve zpětném směru. Zpětný uzavírací prvek má s výhodou tvar kotouče, obklopujícího ventilovou vložku a dosedajícího na válcový díl tělesa ventilu s ventilovým sedlem, přičemž o kotoučový uzavírací prvek je z druhé strany opřena přítlačná pružina.

Základní součásti ventilu jsou vyrobeny z plastu na bázi polyacetátu nebo polyamidu, aby se dosáhlo snížení výrobních nákladů a prodloužení životnosti ventilu a při současném snížení jeho hmotnosti. Vytvoření součástí ventilu z plastu také umožňuje velmi jednoduché a účinné zamezení překroucení ventilu po dosažení krajních poloh, které je vyřešeno opatřením nosiče ventilové vložky vnějšími podélnými výstupy, zapadajícími do podélných vybrání v tělese ventilu. Podélné výstupy nosiče i podélná zvýšení mezi podélnými vybráními tělesa ventilu jsou jednak opatřeny náběhy a jednak jsou pružné, protože jsou z plastu, takže při dosažení krajních poloh po otevření nebo uzavření ventilu se může axiální posuvný pohyb nosiče ventilové vložky změnit na otáčivý tím, že podélné výstupky nosiče přeskakují při zvýšení kroutící síle do sousedních podélných vybrání.

Uzavírací ventil podle vynálezu je opatřen také uzavíracími prvky, které působí jako zpětné ventily a zamezují tak účinně zpětnému proudění kapaliny do přívodního potrubí a tím do rozvodné sítě. Ventilová vložka je uložena posuvně v samostatné komoře s ventilovým sad2

CS 270580 82 lem, takže ventil může být použit pro různé průměry potrubí a různá provedení připojovacích dílů armatury. Dalěí výhodou ventilu podle vynálezu je možnost přizpůsobení délky ventilu' délce armatury, pro kterou je ventil použit, což Je umožněno tím, že na tělese ventilu je našroubována přesuvná matice, tvořící dorazový prvek, přifiemž v závislosti na velikosti kroutícího momentu se může axiální posuv dorazového prvku měnit na otáfiivý pohyb. Ventil je tedy opatřen úpravou ve funkci kluzné spojky, která-zamezuje poškození částí ventilu při působení nadměrného kroutícího momentu.

Příklady provedení uzavíracího ventilu podle vynálezu jsou zobrazeny na výkresech, kde obr. 1 znázorňuje podélný řez prvním příkladným provedením uzavíracího ventilu, osazeného v instalační armatuře, na obr. 2 je podélný řez uzavíracím ventilem bez armatury, obr.3 znázorňuje podélný řez druhým příkladným provedením uzavíracího ventilu, osazeného v armatuře, na obr. 4 je podélný řez třetím příkladným provedením uzavíracího ventilu, jehož účinná délka je nastavitelné na délku použité armatury, obr. 5 až 7 znázorňují další příkladná provedení uzavíracího ventilu, obr. 8 znázorňuje půdorysný pohled na uzavírací prvek, působící v uzavíracím ventilu jako zpětný ventilový prvek, na obr. 9 Je boční pohled na uzavírací prvek z obr. 8, na obr. 10 je pohled na zajišiovací vložku pro zajištění spojení vřetena ventilu s nosičem ventilové vložky, obr. 11 znázorňuje příčný řez tělesem ventilu, vedený rovinou XII - XII z obr. 2, a na obr. 12 je příčný řez nosičem ventilové vložky, vedený rovněž rovinou XII-XII z obr. 2.

Uzavírací ventil 10 podle vynálezu je určen především pro přerušování proudu vody a je v prvním příkladném provedení /obr.l/ vestavěn do vodovodního kohoutu 12, jehož jednotlivé další součásti není třeba podrobněji popisovat. Směr proudění vody vodovodním kohoutem 12 a tím také uzavíracím ventilem 10 je naznačen šipkou.

Uzavírací ventil 10 sestává z tělesa 14, ve kterém je uložen nosič 16 ventilové vložky 18, která Je uložena v přední části nosiče 16 a která je opatřena hlavou 22. Ventilová hlava 22 může být spuštěna na ventilové sedlo 20 a zase z něj zvednuta. V dosedací těsnicí oblasti je hlava 22 vytvořena v kuželovitém tvaru, aby se dosáhlo dobrého utěsnění po dosednutí , do sedla £0. Na svém volném konci, který má rovinnou čelní plochu, může být ventilová hlava 22 opatřena kotoučovým prvkem 26, kterým může protékat kapalina, ale který zachycuje všechny cizí částice. Průměr tohoto kotoučového prvku 26 je přizpůsoben průměru válcové části 28 vodovodního kohoutu 12, aby byl volně posuvný, ale aby bylfe ve větší míře zamezena možnost jeho obtékání.

_ Těleso 14 ventilu je svým vnějším závitem 30 našroubováno ve vodovodním kohoutu 12. Pro omezení hloubky zašroubování je válcovité ventilové těleso 14 opatřeno pod svým vnějším závitém 30 obvodovým prstencovým výstupkem 32₁ který dosedá na čelo 34 vodovodního kohoutu 12, jestliže je ventilové těleso 14 dostatečně zašroubováno do vodovodního kohoutu 12. Ve styčných plochách se nachází těsnicí 0-kroužek 36. Je-li ventilové těleso 14 zašroubováno v potřebném rozsahu, zajištuje vzdálenost mezi obvodovým prstencovým výstupkem 32 a volným koncem ventilového sedla 20 dokonale těsné dosednutí ventilového sedla 20 na prstencový výstupek 38 vodovodního kohoutu £2. Tím je zajištěno, že kapalina může protékat jedině otvorem 40 ventilového sedla 20 a potom výtokovým otvorem 42 vodovodního kohoutu 1,2.

Rozměry ventilového tělesa 14., popřípadě obvodového prstencového výstupku 32 jsou voleny tak, aby odpovídaly odstupňování používaných závitů o průměru 1/2 nebo 3/4.

Ventilové sedlo 20 je uloženo ve válcovém dílu 44, opatřeném výtokovým otvorem 42 a uloženém svým volným okrajem 46 uvolnitelně na ventilovém tělese 14. Aby se zajistilo spolehlivé vedení a zamezilo se zejména nežádoucímu posunutí válcového dílu 44, je jeho volný okraj 46 opatřen prohlubní nebo stabilizačním výstupkem, spolupracujícím s odpovídajícím tvarovým prvkem na okraji 48 ventilového tělesa 14. Například mohou být obě na sebe dosedající plochy opatřeny odstupňovaným ozubením.

Pro vymezení potřebného rozsahu dráhy pohybu ventilové vložky 22 při jejím dosedání na ventilové sedlo 20 a při otevírání ventilu je nosič 16 ventilové vložky 16 uložen ve válcovitém ventilovém tělese 14 posuvně v axiálním směru. Ve své zadní části, která je v příCS 270580 B2 kladném provedení na obr. 1 vespod, je nosič 16 ventilové vložky 18 opatřen podélnými ._t<· hvězdicovými výstupky 52, dosahujícími až к zadnímu konci 50 /obr.12/. Tyto podélné hvězdicové výstupky 52 vystupují z duté válcové vnitřní stěny 54. která je opatřena vnitřním závitém £6, který spolupracuje s vnějěím závitem vřetena 58 ventilu, Výstupky 21» které Jsou od sebe odděleny podélnými drážkami a které tak mají určitou ohebnost, zabírají do podélných vybrání 62 vnitřní stěny 64 ventilového tělesa 14. Oestllže so vřeteno £8 uvede manipulací například rukojetí 66 do otáčivého pohybu, Je nosič 16 ventilové vložky 18 nucen vykonávat axiální posuvný pohyb, který je zajišťován vzájemným záběrem podélných hvězdicových výstupků 52 s axiálními vybráními 62. .

Pro umožnění axiálního posuvu nosiče 16 ventilové vložky 18 podél vnitřní stěny 64. ventilového tělesa 14 s malým opotřebením posouvajících se součástí jsou posouvající se části na sobě uloženy prostřednictvím těsnicích kroužků .68, 70, které zajišťují nejen lehký chod, ale také utěsnění mezery mezi vnitřní stěnou 64 ventilového tělesa 14 a nosičem 1£ ventilové vložky 18.

Vřeteno 58 ventilu sestává z vnějšího prvního úseku 72 a z na něj navazujícího druhého úseku 74 s větším průměrem a s vnitřním závitem, který je zašroubován do vnitřního závitu 56 nosiče 16 ventilové vložky 18. První úsek 72 Je přitom uložen pohyblivě ve válcovém vybráⁿí 78. souosém s ventilovým tělesem 14 a ukončeném na přední straně čelní stěnou 80, První úsek 72 vřetena 58 je na svém čele zakončen kotoučovým úsekem 82 v větším průměrem, takže mezi prvním úsekem 72 a kotoučovým úsekem 82 vzniká stupeň. Z vnější strany nosiče 16 ventilové vložky 16 je do jeho radiálně probíhající Štěrbiny 84 zasunuta zajištovací vložka B6, která má v půdorysu tvar U /obr.10/ a která obepíná první úsek 72 vřetena 58.· Zajištovací vložka 86 je opatřena výřezem 89, Jehož Šířka odpovídá průměru prvního úseku 72 a tím je zabezpečeno, že při pohybu vřetena 58 neíhůže vnějSÍ druhý úsek 74 zajištovací vložkou B6 projít. Tím je také zajištěno omezení posuvného pohybu vřetena 58 a tím i nosiče 16 ventilové vložky 18. popřípadě ventilové vložky 18 samotné.

Dráha posuvu vřetena 58 je tak na jedné straně omezena čelní stěnou 80 a na druhé straně . zajištovací vložkou 86 podle toho, zda dosedá koncový kotoučový úsek 82 na čelní stěnu 80 válcového vybrání 78 nosiče 16 nebo na zajištovací vložku 86. V krajních poloháoh je současně zabezpečeno dosednutí hlavy 22 ventilové vložky 16 do ventilového sedla 20 nebo její maximální oddálení od sedla 20 /obr.l/. V těchto polohách Je znemožněno u dosud známých ventilů další otáčení rukojetí 66 a tím také s ní spojeného vřetena 58, jehož spojení s rukojetí 66 je zajištěno šroubem 88. V koncové poloze je tedy u dosud známých ventilů vystavena kuželka ventilu, popřípadě ventilové sedlo nežádoucímu nadměrnému namáhání nebo je možnost dalšího ovládání přeruSena, což má za následek zvýšení opotřebení některých důležitých součástí, popřípadě poškození ventilu. U ventilu podle vynálezu je však další otáčení rukojeti 66 a tím také vřetena 58 možné, protože hvězdicové podélné výstupky 52 Jsou do té míry pružné a jsou opatřeny tak mírnými náběhy, Že při zvýšené kroutící síle mohou přeskočit z axiálních vybrání 62 přes dělicí podélná zvýSení 24 na vnitřní stěně 64 ventilového tělesa 14 do sousedních axiálních vybrání 62. takže otáčivý pohyb rukojeti 66 se může přenést na otáčivý pohyb vřetena 58 a nosiče 16 ventilové vložky 18.» aniž by současně docházelo к axiálnímu posuvu nosiče 16 ventilové složky 18. К přeskakování podélných výstupů 52 přes dělicí podélná zvýšení 24 vSak může docházet teprve tehdy, když kotoučový úsek 62 na konci prvního úseku 72 vřetena 58 dosedá buč na čelní stěnu 80 nebo na zajištovací vložku 86. V jiném případě nejsou vřetena 58 přenášené kroutící síly dostatečně velké к deformování dělicích podélných zvýšení 24 ' a podélných výstupků 21» nezbytnému к umožnění přeskoku.

Otáčí-li se rukojeí 66 v opačném směru, začne se ihned nosič 16 ventilové vložky 18 posouvat v axiálním směru, takže při změně smyslu otáčení nedochází ke zpoždění uzavíracího nebo otevíracího pohybu.

Aby se vřeteno 58 nemohlo posouvat v osovém směru, je zajištěno kotoučem 90, uspořádáným na spodní čelní stěně ventilového tělesa 14.

Zpětné proudění kapaliny výstupním otvorem 92 vodovodního kohoutu 12 zpět do vodovod/* ní sítě nebo jiného rozvodu.Je zamezeno uzavíracím prvkem 94, který působí jako zpětný ventil. Uzavírací prvek 94 jednak obklopuje dřík ventilové vložky 18 a jednak je přltlačován pružinou 96 ve směru к sedlu 20 ventilu LO. Uzavírací prvek 94 je vytvořen ve tvaru kotouče, který svým obvodem dosedá na dovnitř skloněný úsek 98 válcového dílu 44, ve kterém Je z druhé strany osazeno sedlo 20 ventilu 10. Síla pružiny 96 je volena tak, aby průtokový otvor 40 byl za normálních podmínek uzavíracím prvkem 94 uzavřen. Tím je zamezeno pronikání kapaliny výstupním otvorem 92 do potrubní sítě. Teprve když tlak kapaliny, proudící do vodovodního kohoutu 12 ve směru šipky, překoná sílu pružiny 96. zvedne se.uzavírací prvek 94 z dovnitř skloněného úseku .98, takže kapalina pak může volně protékat vodovodním kohoutem

12.

Těleso 14 uzavíracího ventilu 10, vřeteno 58., nosič 16 ventilové vložky 18, ventilové sedlo 20, ventilová vložka 18 a těsnicí uzavírací prvek 94 Jsou souosé podél osy 76. Ventilová vložka 18 je naklapnuta do vybrání 100 nosiče 16 na jeho konci, obráceném к ventilovému sedlu 20. Pro tento účel Je ventilová vložka 18 opatřena na svém spodním konci návalkovým zesílením 102, které je zasunutelné do vybrání 100 neznážorněnou drážkou. Tím Je nejen zabezpečeno jednodušší sestavování ventilu, ale je také umožněno, aby mezi oběma těmito součástmi docházelo к relativním pohybům. Tato možnost zajíštuje dokonalé utěsnění spáry mezi ventilovým sedlem 20 a hlavou 22 ventilové vložky 18. Pokud by v této oblasti docházelo к usazování vápnitých usazenin, může se hlava 22 naklonit, aby se dosáhlo vyrovnání a tím i utěsnění spáry. ' '

Na obr. 3 je znázorněno druhé příkladné provedení uzavíracího ventilu 10 =podle vynálezu, vestavěného rovněž do vodovodního kohoutu 12. Na rozdíl od příkladu provedení z obr. 1 však průtokový otvor 40 ve válcové části probíhá až za ventilové sedlo 20, aby se do této prodloužené části mohl osadit hrncovitý prvek 104, omezující komoru 106. ve které Je axiálně posuvně uložena hlava 22 ventilové vložky 18 . Spojení mezi válcovým dílem 44 a hrncovitým prvkem 104 je provedeno vzájemným zasunutím obou těchto dílů do sebe. Úseky stěny 108, 110 . obou těchto dílů probíhají navzájem rovnoběžně a dosedají na sebe v místě vytvoření stupně.

Stěny 100.110 tak vytvářejí vnitřní a vnější stěnové díly válcového dílu 44 a hrncovitého prvku 104. které jsou v této oblasti vytvořeny ve formě dutých válcových útvarů. Hrncovitý prvek 104 Je na Cele uzavřen kotoučem 112, kterým může volně protékat kapalina, ale který zachycuje všechna cizí tělíska.

Těleso 14 uzavíracího ventilu 10. zakončené hrncovitým prvkem 104, Je potom vloženo do vodovodního kohoutu 12 tak, že jeho trubkový úsek 114 dosedá těsně na čelní plochu hrncovitého prvku 104, aby so zajistil průtok vody nebo jiné kapaliny výhradně ve směru šipky komorou 1U6 к výtokovému otvoru 42 а к výstupnímu otvoru 92. Výhodou tohoto příkladného provedení uzavíracího ventilu 10 je skutečnost, že hlava 22 ventilové vložky 18 je v komoře 106 pohyblivá, aniž by bylo třeba provádět přizpůsobování konkrétnímu vodovodnímu kohoutu 12, protože za normálních podmínek se hlava 22 může pohybovat uvnitř trubkového úseku vodovodního kohoutu 12 /obr.I/.

Na obr. 4 Je znázorněno dalěí výhodné příkladné provedení řešení podle vynálezu. Aby bylo možno měnit odstup mezi upevňovacími oblastmi uzavíracího ventilu 10 v sanitární armatuře, tedy v příkladném provedení podle obr. 1 odstup mezi ventilovým sedlem 20 a obvodovým prstencovým výstupkem 32, Je uzavírací ventil 10 podle tohoto příkladu provedení opatřen dorazovým prvkem 118 ve formě přesuvné matice, na jejímž obvodu je vytvořen ven směřující prstencový výstupek 116, přičemž dorazový prvek 118 je našroubován na závitu mezilehlé objímky 120, vytvořené ve formě dutého válce a navlečené na vnější stěně tělesa 14 uzavíracího ventilu 10. Spojení mezi mezilehlou objímkou 120 a tělesem 14 uzavíracího ventilu 10 může být tvořeno západkovým spojem, takže při sešroubování všech součástí dohromady působí tento spoj jako omezovač kroutícího momentu, který začíná působit při překročení hodnoty přípustných sil. Západkový spoj může být tvořen soustavou vzájemně do sebe zabírajících výstupků a vybrání, přičemž při překročení mezní velikosti hodnoty kroutícího momentu, ke kterému dochází v krajní poloze uzavíracích prvků, přeskočí výstupky z jednoho vybráni do sousedního, takže prvek může vykonávat pouze radiální pohyb, jestliže kroutící síla překročila svou mezní hodnotu.

CS 270580 82

Na obr. 7 je znázorněno alternativní provedení dorazového prvku 124, který je našroubován prostřednictvím závitu 126 na vnější stěně ventilového 'tělesa 1,4. Ve své spodní části je dorazový prvek 124 obklopen určitým druhem přítulné matice 128. která svým volným horním koncem 130 zasahuje do prstencové drážky 132 na spodním okraji dorazového prvku 124. Na spodním konci je přítužná matice 120 opřena o vnější stěnu ventilového tělesa 14. V oblasti prstencové drážky 132 na sebe působí dorazový prvek 124 a přítužná matice 120 jako dvě části západkového spoje. Tento spoj je tvořen výstupky, které nejsou v příkladu zobrazeny a které vystupují z horního konce 130 a zapadají do vybrání na vnitřní stěně prstencové drážky 132. Jestliže je potom přítužná matice 128 zachycena na své vnější straně a uvedena do otáčivého pohybu, začne se dorazový prvek 124 otáčet v závislosti na smyslu otáčivého pohybu ve směru к těsnicímu kroužku 36 nebo se pohybuje směrem od něj. Jakmile čelní plocha 134 dorazového prvku 124 dosedne na neznázorněný doraz armatury, projeví se funkce západkového spoje. To znamená, že výstupky přítužná matice 126 přeskakují z jednoho vybrání do druhého uvnitř prstencové dróžky 132, takže otáčivý pohyb přítužná matice 128 může být přenášen na dorazový prvek 124 jen tak, že dochází pouze к otáčivému pohybu přítužná matice 124, Tímto konstrukčním provedením je umožněno přizpůsobení uzavíracího ventilu 10 podle vynálezu armatuře, jejíž velikost se odlišuje od normových rozměrů.

Na obr. 6 je zobrazeno příkladné provedení uzavíracího ventilu 10, u kterého je jinak řešeno spojení mezi ventilovou vložkou 18 a nosičem 16 ventilové vložky 10. V tomto příkladu je ventilová vložka 18 vsunuta do nosiče 16 tak, že mezi oběma těmito součástmi může docházet к relativním pohybům v souosém směru, to znamená, že se mohou otáčet kolem společné plochy a kolem osy ventilu 10. Pro tento účel je nosič 16 ventilové vložky 18 opatřen kloboučkovým koncovým úsekem 136, který je tvořen obvodovou drážkou 137. obklopenou příslušně vytvořeným spodním úsekem 138 ventilové vložky 18 tak, že je možný volný souosý pohyb obou součástí. Jinými slovy, spodní úsek 138 ventilové vložky 18, přivrácený к nosiči 16., je vytvořen ve tvaru dutého válce s přírubovým okrajem 139. směřujícím dovnitř. Tento přírubový okraj 139 je v části svého obvodu odstraněn, aby bylo možno nasunout ze strany ventilovou .'vložku 18 na koncový úsek 136 nosiče 16. Ostatní části přírubového okraje 139 zabírají do drážky 137. Spojení mezi nosičem 16 a ventilovou vložkou 18 je možno chápat jako radiálně probíhající rybinový spoj. Touto konstrukcí je zabezpečeno, že například při zamrzlé armatuře je možné další otáčení nosiče 16 ventilové vložky 18, takže nemůže dojít к přelomení ventilové vložky 18.

“ Z obr. 6 je seznatelný další význak uzavíracího ventilu 10 podle vynálezu. Ten se týká . především spojení mezi nosičem 16 ventilové vložky 18 a vřetenem £8. Na rozdíl od příkladu provedení z obr. 1 není vřeteno 58 spojeno s nosičem 16 uvolnitelně prostřednictvím zajišíovacího spoje. Vřeteno 58 ventilu je opatřeno v odstupu od spodní vnitřní stěny 59 obvodovým návalkem 61. který je obepnut zejména dvěma protilehle uspořádanými a směrem к vřetenu 58 směřujícími úseky 63 nosiče 16; samozřejmě je možné použít také prstencového obíhajícího úseku nebo většího počtu úseků. Tím se vytváří mezi vřetenem 58 a nosičem 16 určitý druh západkového spoje. Spojení obou součástí musí být pochopitelně vytvořeno mimo ventil a sestavený celek, sestávající z nosiče 16 a vřetena 58. se potom vsune do tělesa 14 ventilu, protože jinak by nemohly úseky 63 zachytit za obvodový návalek 61. Mezi vzájemně protilehle uspořádanými úseky 63. tvořícími výstupky, jsou výhodně uspořádány další dva vzájemně protilehlé a směrem dovnitř směrované výstupky, které střídavě spolupůsobí při vytváření západkového spoje na vnitřní stěně ventilového tělesa, popsaného v příkladu na obr. 1

Obvodový návalek 61 působí kromě toho jako omezovač posuvu nosiče 16 ventilové vložky 10» jestliže obvodový návalek 61 dosedne na směrem dovnitř směrovaný úsek 63 ve formě výstupku. V této poloze je uzavírací ventil 10 podle příkladu provedení z obr. 6 plně otevřen. Druhá koncová poloha nosiče 16 a ventilové vložky 18 se dosáhne tím, že vnitřní volná čelní stěna 65 dosedne na dno 67 vybrání 69 v nosiči 16. přičemž válcové vybrání 69 obklopuje vřeteno 58 ventilu. V této své části je vřeteno 58 opatřeno vnějším závitem a vnitřní plocha stěny vybrání 69 je opatřena vnitřním závitem, který vyvolává při otáčivém pohybu vřetena 58 požadovaný axiální posuv nosiče 16 ventilové vložky 18. ’

Tentó druh spojení mezi vřetenem 58 a nosičem 16 ventilové vložky 18 má tu výhodu, že vřeteno 58 má kromě svého obvodového návalku 61 a druhého návalku 71., sloužícího jako opěrné ložisko, dosedající na spodní stěnu 59 tělesa 14 ventilu, stále stejný průměr. Tato sku- .

tečnost je základem dostatečné robustnosti vřetena 58, přičemž takto vytvořené vřeteno 58 je použitelné i v průmyslových ventilech.

Na obr. 5 je znázorněno další příkladné provedení uzavíracího ventilu 10 podle vynálezu, u kterého je hlava 22 ventilové vložky 18 uložena posuvně v komoře 140, vytvořené uvnitř kalíškového prvku 142, jehož konstrukční provedení je podobné jako u hrncovitého prvku 104 z příkladu na obr. 3. Tento kalíškový prvek 142 je na čele opatřen těsněním 144₁ dosedajícím na čelní plochu trubkové části armatury podobně jako těsnicí 0-kroužek 36 dosedá na čelo 34 tělesa 14 ventilu 10. Ěelní strana kalíškového prvku 142 je opatřena průchozím otvorem 146, kterým může protékat kapalina. Tento průchozí otvor 146 je uzavřen uzavíracím prvkem 148, který slouží jako zpětný ventil. Uzavírací prvek 148₁ který je podrobněji zobrazen na obr. 8 a 9, sestává z kotoučového základního tělesa 150, které může se strany ventilu 10 těsně uzavřít průchozí otvor 146 . К tomu je uzavírací prvek 148 opatřen těsnicím kroužkem 156, uloženým v obvodové drážce 152. Průměr kotoučového základního tělesa 150 je větší než průměr průchozího otvoru 146. Jak je z obr. 5 patrno, kotoučové základní těleso 150 dosedá na rovinnou horní plochu hlavy 22 ventilové vložky 18, kolmé na podélnou osu uzavíracího ventilu 10. Aby se zamezilo zpříčení uzavíracího prvku 148 uvnitř komory 140 , vystupují z obvodu kotoučového základního tělesa 150 čtyři výstupky 154, které kloužou po vnitřní stěně 158 komory 140 a tedy po vnitřní stěně kalíškového prvku 142. Z kotoučového základního tělesa 150 vystupuje také dvojice vzájemně se křížících stojin 160. 162, které jsou к sobě uspořádány v pravém úhlu, takže v půdorysu mají tvar kříže. Tyto stojiny 160, 162, které je možno také označovat za křídla, kloužou po vnitřní stěně 164 průchozího otvoru 146 a zamezují naklonění a tím zpříčení uzavíracího prvku 148. Pokud by došlo к proudění kapaliny v opačném směru než je normální směr průtoku otvorem ve ventilovém sedle 20 do komory 140, přitlačil by tento obrácený proud kapaliny uzavírací prvek 148 těsně do průchozího otvoru 146.

I když jsou příklady provedení uzavíracího ventilu 10 podle vynálezu popisovány při jejich využití v sanitárních armaturách, je možné je využít i v jiných oborech, například ve fyzikálních nebo chemických laboratořích, kde se používá podobných ventilů pro regulaci přívodu kapalin a plynů. Skutečnost, že uzavírací ventil 10 podle vynálezu může být vyroben z plastů, dává možnost jeho nasazení všude tam, kde se vyskytují agresivní tekutiny. Protože u součástí uzavíracího ventilu 10 podle vynálezu dochází к minimálnímu opotřebení součástí a protože je uzavírací ventil 10 chráněn proti poškození překroucením v obou směrech, je * velmi nenáročný na údržbu a zajišťuje spolehlivě funkční schopnost i ve ztížených podmínkách. ·

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (17)

1. Uzavírací ventil pro tekutiny, sestávající z tělesa ventilu, z ventilové vložky, opatřené hlavou, umístěnou ve směru proudění tekutiny před ventilovým sedlem, a z nosiče ventilového tělesa, posuvně uloženého v tělese ventilu a spojeného s vřetenem, přičemž dráha axiálního posuvu 'ventilové vložky je omezena koncovými polohami, ve kterých axiální posuv nosiče ventilové vložky přechází do otáčivého pohybu, vyznačující se tím, že nosič /16/ ventilové vložky /18/ s hlavou /22/ je opatřen na své vnější obvodové ploše stěny /54/ axiálně probíhajícími výstupky /52/, které jsou axiálně posuvně uloženy v axiálních vybráních /62/ vnitřní stěny /64/ tělesa /14/ ventilu /10/.

2. Uzavírací ventil podle bodu 1, vyznačující se tím, že nosič /16/ ventilové vložky /18/ je ve svém středu opatřen axiálním válcovým vybráním /78/, do kterého zasahuje první úsek /72/ vřetena /58/ axiálně posuvně uložený ve válcovém vybrání /78/ a zajištěný ve válcovém vybrání /78/ nosiče /16/ ventilové vložky /18/ zajišťovací vložkou /86/.

Ί

CS 270580 Β2

3. Uzavírací ventil podle bodu 2, vyznačující se tím, že první úsek /72/ vřetena /58/.

má menší průměr než válcové vybrání /78/ nosiče /16/ ventilová vložky /18/ a je na volném konci zakončen kotoučovým úsekem /82/, přičemž druhý konec prvního úseku /72/ navazuje na druhý úsek /74/ vřetena /58/, mající větší průměr než první úsek /72/ vřetena /58/ mezi kotoučovým úsekem /82/ na volném konci a čelní stranou druhého úseku /74/ vřetena /58/ jo obklopena zajištovací vložkou /86/ pro omezení axiálního posuvného pohybu nosiče /16/ ventilové vložky /18/. .

4. Uzavírací ventil podle bodu 3, vyznačující se tím, že zajlštovací vložkou /86/ je tvarová destička se středovým výřezem /89/, uložená v radiální štěrbině /84/ nosiče /16/ ventilové vložky /18/ a ve válcovém vybrání /78/ nosiče /16/, která obklopuje obvodovou plochou svého středového výřezu /89/ první úsek /72/ vřetena /58/.

5. Uzavírací ventil podle bodu 1, vyznačující se tím, že к ventilové vložce /18/, uložené v nosiči /16/, je posuvně přiřazen uzavírací prvek /94, 148/, umístěný souose s ventilovou vložkou /18/.

6. Uzavírací ventil podle bodu 5, vyznačující se tím, že uzavírací prvek /94/ má tvar kotouče, obklopujícího ventilovou vložkou /16/ a dosedajícího na válcový díl /44/ tělesa /14/ ventilu /10/ s ventilovým sedlem /20/, přičemž o uzavírací prvek /94/ tvaru kotouče je ze strany, odvrácené od válcového dílu /44/, opřena přítlačná pružina /96/.

7. Uzavírací ventil podle bodu 6, vyznačujíoí se tím, že uzavírací prvek /94/ tvaru kotouče je opatřen komole kuželovou obvodovou plochou, která dosedá na dovnitř skloněný úsek /98/ kuželové plochy válcového dílu /44/ tělesa /14/ ventilu /10/.

8. Uzavírací ventil podle bodu 1, vyznačující se tím, že hlava /22/ ventilové vložky /18/ je posuvně uložena v komoře /106, 140/, navazující na těleso /14/ ventilu /10/ a no druhé straně na koncovou část kohoutu /12/.

9. Uzavírací ventil podle bodu 8, vyznačující se tím,že komora /140/ má válcový tvar a je opatřena průchozím otvorem /146/, souosým s ventilovou vložkou /18/, v němž Je uložen uzavírací prvek /148/.

10. Uzavírací ventil podle bodu 9, vyznačující se tím, že uzavírací prvek /148/ je opatřen kotoučovým základním tělesem /150/, překrývajícím průchozí otvor /146/ a opatřeným na svém obvodu obvodovými výstupky /154/, kluzně dosedajícími na vnitřní stěnu /158/ komory /140/, přičemž z plochy kotoučového základního tělesa /150/, přivrácené к průchozímu otvoru /146/, vystupují stojiny /160, 162/.

“

11. Uzavírací ventil podle bodu 10, vyznačující se tím, že stojiny /160, 162/ jsou uspořádány na sebe kolmo a vzájemně se kříží.

12. Uzavírací ventil podle bodu 1, vyznačující se tím, že ventilová vložka /18/ Je svým koncem, odvráceným od hlavy /22/, uložena ze strany ve vybrání /100/ nosiče /16/ ventilové vložky /18/. '

13. Uzavírací ventil podle bodu 1, vyznačující se tím, že těleso /14/ ventilu /10/ je opatřeno na své vnější obvodové ploše dorazovým prvkem /118, 124/ pro vymezení koncové polohy dráhy axiálního posuvu nosiče /16/ ventilové vložky /18/.

14. Uzavírací ventil podle bodu 13, vyznačující se tím, že dorazový prvek /124/ je tvořen přesuvnou maticí s vnitřním závitem, našroubovaným na vnějším závitu /126/ na vnější stěně tělesa /14/ ventilu /10/ a je obklopen alespoň v části své délky přítužnou maticí /128/ s dutou válcovou částí, přičemž dorazový prvek /124/ a přítužné matice /128/ jsou opatřeny na к sobě přivrácených plochách výstupky a vybráními, zapadajícími do sebu.

15. Uzavírací ventil podle bodu 14, vyznačující se tím, že dorazový prvek /124/ je opatřen na ploše, přivrácené к duté válcové části přítužné matice /128/, prstencovou drážkou /132/, do které zasahuje volná okrajová část duté válcové části přítužné matice /128/.

16. Uzavírací ventil podle bodu 13, vyznačující se tím, že dorazový prvek /118/ je tvořen prstencem s vnějším obvodovým prstencovým výstupkem /116/ a je opatřen vnitřním zá

CS 2705Θ0 B2 vitém, našroubovaným na vnějším závitu /126/ mezilehlé objímky /120/, obklopující těleso /14/ -ventilu /10/ a spojené s tělesem /14/ západkovým spojem se soustavou axiálních výstupků a vybrání.

17. Uzavírací ventil podle bodu 0, vyznačující se tím, že komora /106/ je ze strany vtoku uzavřena kotoučem /112/ s otvory.

5 výkresů

Obir . /

CS 270580 82

0 Í2 H

CD

CS 2705Θ0 B2 .У