CS269814B1 - Ampérometrické čidlo s planparalelním systémem elektrod - Google Patents

Abstract

Řešení spadá do oblasti kyslíkových Čidel určených především k detekci kyslíku uvolňovaného při enzymových reakcích. Ampérometrické čidlo má katodu (9) tvořenou katodovou oddělovací vrstvou (1), například z niklu Ni, a katodovou krycí vrstvou (2), například ze zlata Au, zatímco anodu (10) má tvořenou anodovou oddělovači vrstvou (3), například z niklu Ni, překrývací vrstvou (4) z indiferentního kovu, například zlata Au, anodovou kryci vrstvou (5) ze stříbra Ag a povlakem (6) chloridu stříbrného AgCl. Ampérometrické čidlo s planparalelním systémem elektrod představuje především podstatné sníženi spotřeby drahých kovů při výrobě elektroda současně snížení pracnosti při hromadné výrobě těchto čidel.

Description

Vynález se týká ampérometrického čidla s planparalelním systémem elektrod.

Ampérometrické čidla bývají nejčastěji realizována s drátkovými nebo terčíkovými elektrodami. Na zhotoveni jednoho elektrodového systému je třeba několika setin až desetin gramů drahých kovů, jako je zlato, stříbro, platina a podobně. Spotřeba drahých kovů i drátkových elektrod, kdy například anoda ve tvaru anuloidu o průměru 5 mm je vytvořena ze střibrného drátku, jehož tloušřka je 0,5 mm a katoda je vytvořena ze zlatého drátku o délce 3 mm a průměrů 0,3 mm, je 260 mg stříbra a 93 mg zlata.

V současné době je rovněž znám způsob výroby základů elektrodových systémů, které jsou vytvořeny z elektricky nevodivých destiček oboustranně pokrytých tenkou vrstvou elektricky vodivého materiálu. Na jedné straně těchto destiček je pak vytvořen vodivý obraz elektrodového systému a na druhé straně elektricky vodivý obraz propojovacích r plošek. Takto zhotovené základy elektrodových systémů, které přispívají k miniaturizaci celého systému a značně zlevňuji hromadnou výrobu, tvoří základ pro planparalelni systém elektrod.

□akjsme již uvedli, nevýhodou čidel s drátkovými elektrodami je předevšim větší spotřeba drahých kovů. Tuto nevýhodu odstraňuje ampérometrické čidlo s planparalelním systémem elektrod podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že elektricky nevodivá destička je v otvoru katody pokryta katodovým přívodem, který je opatřen katodovou oddělovací vrstvou, například z niklu Ni, na niž je vyloučena katodová krycí vrstva, například ze zlata Au, zatímco anodový přívod v otvoru anody je pokryt anodovou oddělovací vrstvou, například z niklu Ni, a dále překrývaci vrstvou z indiferentního kovu, například zlata Au, která je pokryta anodovou krycí vrstvou ze stříbra Ag, opatřenou povlakem chloridu střibrného AgCl.

Účinek dosahovaný využitím ampérometrických čidel podle vynálezu se projeví předevšim ve sníženi spotřeby drahých kovů. Při zhotoveni anody a katody podle vynálezu je spotřeba střibra na anodu 1,64 mg a spotřeba zlata u katody 0,6 mg, přitom se vytvoří tlouštka vrstvy drahých kovů 20 ^um.

Na přiloženém výkrese je na obr. la v řezu schematicky znázorněno uspořádáni ampérometrického čidla, na obr. 1b je uveden pohled shora na elektrodový systém po galvanickém pokryti příslušnými kovy.

Podle obr. la je elektricky nevodivá destička 11 pokryta v otvoru katody 9 katodovým přivodem 7 a v otvoru anody 10 anodovým přívodem Katodový přívod 7 je pokryt katodovou oddělovači vrstvou JL. například z niklu Ni, na niž je vyloučena katodová krycí vrstva 2, například ze zlata Au. Anodový přívod 8 je pokryt anodovou oddělovací ► vrstvou 3, napřiklad z niklu Ni, překrývaci vrstvou 4 z indiferentniho kovu, například zlata Au, která je pokryta anodovou krycí vrstvou 5 ze stříbra Ag s povlakem 6 chloridu střibrného.

Katodová oddělovací vrstva 1 na katodě 9 a anodová oddělovací vrstva 3 na anodě 10, zhotovené z niklu Ni, slouži k zamezeni pronikáni podkladových materiálů, zpravidla mědi Cu, do vrstev 2 a 4 ze zlata Au, případně vrstev 5 ze střibra Ag a povlaku 6 z chloridu střibrného. Zlatém Au pokrytá katoda 9 plní funkci měřici elektrody a chloridem střibrným Ag-Cl pokrytá elektroda funkci anody 10.

Na obr. 1b je zobrazeno plošné uspořádáni anody 10 z chloridu střibrného a katody 9 ze zlata.

Ampérometrické čidlo s planparalelním systémem elektrod podle vynálezu je vhodné při hromadné výrobě voltampérometrických elektrodových systémů. Použiti bylo prověřeno u Clarkova kyslíkového čidla.

Ampérometrických čidel podle vynálezu lze využit k hromadné výrobě kyslikových či2

CS 269 814 Bl del určených především k detekci kyslíku, uvolňovaného při enzymových reakcích, například v kontaktních kolonách určených pro analytické využití a ke sledování kyslík ve vodných roztocích všeobecně.

Claims (1)

1. Ampérometrické čidlo s planparalelním systémem elektrod, vytvořené na elektricky nevodivé destičce, vyznačující se tím, že elektricky nevodivá destička (11) Je v otvoru katody (9) pokryta katodovým přívodem (7), který je opatřen katodovou oddělovací vrstvou (1), například z niklu Ní, na níž je vyloučena katodová krycí vrstva (2), například ze zlata Au, zatímco anodový přívod (8) v otvoru anody (10) je pokryt anodovou oddělova1 cí vrstvou (3), například z niklu Ni, a dále překrývací vrstvou (4) z indiferentního kovu, například zlata Au, která je pokryta anodovou krycí vrstvou (5) ze stříbra Ag, opatřenou povlakem (6) chloridu stříbrného AgCl.