CS269596B1 - Dvojzložková depresantná přísada - Google Patents
Dvojzložková depresantná přísada Download PDFInfo
- Publication number
- CS269596B1 CS269596B1 CS884295A CS429588A CS269596B1 CS 269596 B1 CS269596 B1 CS 269596B1 CS 884295 A CS884295 A CS 884295A CS 429588 A CS429588 A CS 429588A CS 269596 B1 CS269596 B1 CS 269596B1
- Authority
- CS
- Czechoslovakia
- Prior art keywords
- additive
- depressant
- diesel fuel
- ppm
- diesel
- Prior art date
Links
Landscapes
- Liquid Carbonaceous Fuels (AREA)
- Solid Fuels And Fuel-Associated Substances (AREA)
Description
Vynález aa týká dvojložkovej depresantnej přísady do paliva pre vznětové motory, ktorá zlepšuje jeho nízkoteplotně vlastnosti.
Výroba paliva pře vznětové motory, ktoré sa často označuje ako motorová nafta, zvyčajne zahrnuje přípravu zmesi z petroleja a plynového oleja, ktoré sa ziskavajú destaláciou ropy, destiláciou produktov z katalytického krakovania, hydrogenačného krakovania, visbreaklngu a inýeh prooesov. Jednotlivé komponenty alebo ich časť sa hydrogenačne odsírujú v záujme dosiahnutia takého obsahu síry vo výslednom pálivé, ako to predpisujú požiadavky na ich akost.
Pri výrobě motorovéj nafty určenej k spotřeba v zimnom období alebo dokonca pri extrémně chladných poveternostných podmienkach sa do motorovej nafty pridávajú aditívy, ktoré zlepšujú jej nízkoteplotně vlastnosti zvyčajne charakterizované bodom tuhnutia a/alebo filtrovátelnostou za nízkých teplot. Takéto aditivy sa označujú ako znižovače bodu tuhnutia a zlepšovače tekutosti (filtrovátelnosti), V súčasnosti vyrábané aditivy do motorovej nafty sa často vyznačujú obidvomi vlastnostami. Nízkoteplotně vlastnosti paliva pře vznětové motory možno ovplyvniť aj destilačným rozmedzím použitých komponentov alebo vzájomným pomerom frakčne Taháich a tažších zložiek. Vzhladom na požadované vlastnosti finálneho paliva (viskozita, bod vzplanutia) a bilančně hradisko vyrábaných komponentov, možnosti aplikácie tohto spósobu úpravy nízkoteplotných vlastností paliva sú poměrně malé a zvyčajne sa teda používajú vyššie uvádzané aditivy.
Aditivy zlepšujúce nízkoteplotně vlastnosti motorovej nafty (depresanty) sú polyméry alebo kopolyméry s nízkou molovou hmotnostou (1000 až 4000). Při-ich výrobě sa zvyčajne používajú olefíny Cg až C^, alkylénacyláty, napr. vinylacetát, alkylacyláty, nenasýtených kyselin, napr. metylakrylát a iné. Typickými predttavitefmi sú etylénvinylacetátové a etylénmetakrylátové kopolyméry a ich fyzikálně a chemické zmesi, připadne v ostatnom čase aj kopolyméry alkyl- alebo ' alkenyl-esterov vyšších karboxylovýoh kyselin. Doporučená koncentrácia takýchto aditívov je v rozmedzí 50 až 1000 ppm, praktick však nepřesahuje 300 až 400 ppm najma vzhladom na ekonomickú stránku výroby (vysoká cena aditívu, ako ja na znižujúcu sa vnímavost paliva při zvyšujúcej sa koncentrácii aditívu. Depresantné aditivy sa do motorovej nafty pridávajú kontinuálnym spósobom dávkovacím čerpadlem alebo vsádzkovým spósobom pri šaržovitej výrobě paliva. Vzhladom na poměrně vysoký bod tuhnutia týchto aditívov (10 až 20 °C) je výhodné tento aditív predriedit hotovým palivem alebo jeho komponentem, najma pri diskontinuálnom sposobe výroby motorovej nafty. Takáto predriedenie aditívu neovplyvňuje ani v negativnem, ani v pozitivnem smere. účinok aditívu alebo vnímavost motorovej nafty na jeho prídavok.
Zistilo sa však, a detailným výekumom bole potvrdené, že alkylbenzény, polyalkylbenzény a/alebo ich-zmesi, ako aj vedlajšie produkty vznikájúce pri výrobě alkylbenzénov alkyláciou benzénu alkénmi alebo chloralkánmi, při ich použití ako rozpúšťadla aditívov zlepšujúoich nízkoteplotně vlastnosti motorovej nafty zvyšujú účinok týchto aditívov. Vzhladom na to, že prídavkom samotných uvedených zlúčenin v zodpovedajúcej koncentrácii sa nízkoteplotně vlastnosti motorovej nafty nemenia, pri ich použití ako rozpúšťadla depresantov dochádza k synergizmu, výsledkem ktorého je vyšší účinok takejte zmesnej dvojzložkovej depresantnej přísady ako samotného depresantného aditívu.
Predmetom tohto vynález je teda dvojzložková depreeantná přísada, ktorá obsahuje 60% až 90% hmot, alkylbenzénu a/alebo polyalkylbenzénu a/alebo vyššie vrúceho produktu vedlajších reakcií vznikajúceho pri výrobě alkylbenzénov alebo z něho destilačne získanými frakciami a 100 až 400 hmot, kopolymérov etylénvinylacetátového a/alebo etylénmetylmetakrylátového typu. Výhodnou zložkou přísady podTa vynálezu sú aj kopolyméry alkyl- alebo alkenyl-estery vyšších karboxylových kyselin.
CS 269 596 Bl
Alkylová funkčná skupina alkylbenzénov až polyalkylbenzénov tvoriacích přísadu: podía vynálezu obsahuje 3 až 38 atómov uhlíka, pričom jej najvýhodnéjáie vlastnosti sa dosiahnu, ak alkylový retazec alebo alkylová retazce obsahujú 3 až 22 atómov uhlíka.
Saaotné alkylbenzény, ktoré obsahuje dvojzložková depresantná přísada padla vynálezu, sa zvyčajne používajú ako petrochemická surovina napr. pře výrobu alkylbenzénsulfonátov alkalických kovov, alebo ako surovina pře výrobu iných petrochemikálií (fenol, styrén). Vyášie vrúoi produkt vedlejších reakcií pri výrobě alkylbenzénov sa používá ako vykurovací olej alebo po odstránení alkylačného katalyzátore rafináciou hlinkou alebo destiláciou sa používá ako surovina pře výrobu teplonosiča alebo ako komponent mazacích olejov. Tento vyššie vrúoi produkt je složitou zmesou alkylarmátov rozneho zloženia a typicky obsahuje zvyškové množstvo alkylbenzénu ako aj iné uhlovodíky, ako sú dialkylbenzény až polyalkylbenzény, dialkyltetralíny, tri- a polyalkyltetralíny, difenylalkány, alkyldifenylalkány a iné polykondenzované, připadne aj alkylované aromatické uhlovodíky.
Dvojzložková depresantná přísada podía vynálezu sa móže aplikovat priamo v rafinérii pri výrobě moťorovej nafty alebo v sféře distribúeie a použitia motorovej nafty. Takáto přísada, ako je to preukázanú v príkladoch, okrem vyššieho účinku v porovnaní so sam tným depresantom, má aj iné výhodné vlastnosti: nízký bod tuhnutia a vysoký bod vzplanutia, čo významné zjednoduchšuje manipuláciu s ňou tak v priemyselnom meradle (prečerpávanie, skladovanie), ako aj v sféře spotřeby při jej naplnění do malých obaΊον. Naviac, vyšší účinok přísady podle vynálezu sa prejavuje aj pri jej přídavku do motorovej nafty predtým už depresovanej tým istým alebo aj iným druhom depresantu, Čiže nedochádza k znižovaniu vnímavosti motorovoj nafty na zvyšujúci sa obsah depresantu, ktorý sa zvyčajne pozoruje pri použití depresantu samotného. Pri aplikačných skúškach bol pozorovaný výnimočný účinok dvojzložkovej depresantnej přísady podía vynálezu. Pri týchto skúškach sa schladená přísada na -15 °C, resp. na -20 °C přidávala do motorovej nafty achladenej na rovnaké teploty. Vzhladom na to, že bod zákalu použitéj motorovej nafty bol -4 °C, motorová nafta bola zakalená od vylúčených kryštálikov parafinov. Po přídavku přísady podía vynálezu bol stanovený bod tuhnutia a filtrovatelnost takto aditivovanej motorovej nafty. Výsledky stanovení ukázali, že pri přídavku přísady podía vynálezu sa dosiahli rovnaké nízkoteplotně vlastnosti motorovej nafty ako pri přídavku depresantnej přísady pri teplotách 20 až 30 °C. Obdobný účinok nebol pozorovaný pri přídavku samotného depresantu, čo teda ešte naviac poukazuje na výhodné vlastnosti depresantnej přísady podía vynálezu, najma pri jej aplikácii vo sféře distribúeie a použitia motorovej nafty, kde je možné takto upravovat nízkoteplotně vlastnosti motorovej nafty v závislosti od oakmžitých poveternostných podmienok.
Obvyklá dozácia dvojzložkovej depresantnej přísady podía vynálezu je 0,05 až 0,5 % hmot, v závislosti od nízkoteplotních vlastností povodnej motorovej nafty a žiadaných nízkoteplotných vlastností nafty po přídavku přísady.
Následovně příklady dokumentujú výhody a synergický efekt pri použití dvojzložkovej depresantnej přísady podía vynálezu avšak bez toho, že by uvádzané skútočnosti v akomkolvek smere obmedzovali předmět vynálezu.
Příklad 1
V alkylbenzéne, ktorého alkylové skupiny obsahovali 10 až 14 atomov uhlíka sa pri teplote 30 - 40 °C rozpustil depresantný aditív na báze polyetylénvinylacetátu (Depresant 1), tak, že výsledná dvojzložková přísada obsahovala 80 % hmot, alkylbenzénu (Přísada A).
V časti motorovej nafty určenej pře letně obdobie sa pri teplote 30 až 40 °C rozpustil Depresant 1 tak, že získaný roztok obsahoval 20 % hmot. Depresantu 1 (Roztok
CS 269 596 Bl depresantu 1). Z uvedeného typu motorovej nafty prídavkom 500, 1000, 1500» 2000 a 3000 ppm hmot. Přísady A a rovnakých množstev Roztoku depresantu 1 sa připravil:, dvojice modelových vzoriek motorových náft, ktoré vždy obeahovali rovnakú kcncerttráciu Depresantu 1, čiče 100, 200, 300, 400 a 600 ppm hmot, čistého Depresantu 1U takto připravených vzoriek sa stanovoval bod tuhnutia. Obdobné boli analyzovaná aj vzorky tej istej motorovej nafty, do ktorej sa přidal čistý alkylbenzén v kcncentrácii zodpovedajúcej vzorkám s přídavkem Přísady A.
Získané výsledky, ktoré sú uvedené v Tabulke 1 ukazujú, že přídavok čistého alkylbenzénu včbeo neovplyvňuje bod tuhnutia motorovej nafty. Z porovnania výslečkov stanovenia bodu tuhnutia vzoriek s prídavkom Přísady A a Roztoku aditívu 1 je zřejmé, že pri použití dvojzložkovej přísady podlá vynálezu (Přísada A) sa dosahuje výrazné nižší bod tuhnutia motorovej nafty než při použití roztoku Depresantu 1 v naftě, a teda dochádza synergickému efektu. Uvádzané výsledky sú významné aj z praktického hladiska, pretože prídavkom takejto depresantnej přísady (Přísada A) možno z letnej motorovej nafty získat motorová naftu vhodná pře prevádzku v zimnom období a to aj mimo závod vyrábajúoi motorová naftu. Naviac, nízký bod tuhnutia Přísady A (-30 °C) oproti +15 °C čistého Depresantu 1 alebo -3 °C Roztoku aditívu 1 umožňuje jeho použitie aj pri nízké j teplote okolia, ako je to uvedené v popise vynálezu.
Příklad 2
Vyáéie vrúci produkt vedlajáíoh reakci! při výrobě alkylbenzénu sa po oddestilovaní samotného alkylbenzénu rafináciou hlinkou zbavil zvyákov alkylačného katalyzátore (Poylkondenzát 1). Do motorovej nafty určenoj pře letné obdobie, ktorá mala bod zákalu -4 °C, bod tuhnutia -14 °C a medzná teplotu filtrovatelnosti -3 °C sa přidalo 200 , 400 , 600 a 800 ppm depresantného aditívu na báze kopolyméru etylénu a vinylacetátu (Depresent 2) v podobě 10% roztoku připraveného podobné ako v příklade 1 s tým rozdielom, že ako rozpáSťadlo bola použitá petrolejová frakcia.
V Polykondenžáte sa rozpustilo také množstvo Depresantu 2, aby výsledná zees v jednom případe obsahovala 90 % hmot. (Přísada B) v druhom případe 80 % hmot. (Přísada C) a v treťom případe 7° % hmot. (Přísada D) Polykondenzátu 1.
Z vyáčie uvedenej motorovej nafty a Přísad B, 0 a D sa připravili modelové vzorky motorovej nafty tak, aby postupné mali také výsledné koncentrácie čistého Depresantu 2 ako vzorky, do ktorých sa tento přidával vo formě roztoku v petroleji.
U takto připravených vzoriek uvedených átyroch sérií sa stanovoval bod tuhnutia a teplota filtrovatelnosti. Obdobné boli analyzované aj vzorky motorových náft, do ktorých bol přidaný iba samotný Polykondenzát i v rovnakej koncentrácii ako Přísada B. Výsledky analýz uvedené v Tabulke 2 ukazujú, že samotný Polykondenzát 1 neovplyvňuje nízkoteplotné vlastnosti motorovej nafty. Z výsledkov je taktiež zřejmé, že synergický účinok zmesi Polykondenzátu 1 a Depresantu 2 je najvyéáí v oblasti 20 % Depresantu 2 a pri zvyáovaní ako ak zničovaní jeho koncentrácie sa synergizmus zničuje.
Příklad 3
Zo vzorky Polykondenzátu 1 podía příkladu 2 sa na molekulovej odparke so stieraným filmom oddestilovala frakoia do 400 °C.
Získaná frakcia sa zmieéala s depresantným aditívom na báze kopolyméru esteru metakrylovej kyseliny (Depresant 3) tak, aby získaný roztok (Přísada E) obsahoval 30 % hmot. Depresantu 3.
Z motorovej nafty s bodom tuhnutia -12 °C.a Depresantu 3, resp. Přísady E sa připravili modelové vzorky, ktoré obsahovali 200,' 400 a 600 ppm hmot, čistého Depresantu 3. U takto získaných modelových zmesi sa stanovoval bod tuhnutia.
Namerané výsledky, ktoré sú uvedené v Tabulke 3 ukazujú, če při poučití Přísady 2 sa dosahujú ničáie body tuhnutia motorovej nafty neč pri poučití samotného Depresantu 3.
CS.269 596 Bl
Příklad 4'
Roztok''depresantnéhO: aditívu.vPól,ykondenzáte 1 podía příkladu 2 (PríaadáPC) bol přidaný v množstva: 2000 ppm hmot.. : do l&tne j, přechodnéj a zimnéj motorové j. nafty.
U takto aditivovanýjch,vsoriekřbiolí,stanovený bod zákalu (B.Z.), bod tuhnutia (B.T.) a medzná teplota filtrovatelnosti (CEPP). '
Obdobné boli tieto nafty analyzované aj bez přídavku Přísady C. Namerané výsledky uvedené v Tabulke 4 ukazují, že prídavkom Přísady C možno z latnej motorovej nafty připravit. zinná motoroví naftu a z preohodnej a zimnéj motorovej nafty možno získat nafty umožňujíce prevádzku vznětových motorov při extrémně chladných podmienkach.
Tabulka 1
Bod tuhnutia (B.T.) /ídaje v °C/ letnej motorovej nafty pri rBznej koncentrácii (ppm hmot.) Roztoku depresantu 1, Přísady A a alkylbenzénu
| Roztok Depr. 1 | Přísada A | Alkylbenzén | |
| ppm B.T. | ppm B.T. | ppm ' | B.T. |
| 0 -9 | 0 - 9 | 0 | - 9 |
| 500 —18 | 500 -22 | 400 | - 9 |
| 1000 . -23 | 1000 -26 | 800 | - 9 |
| 1500 -26 | 1500 -29 | 1200 | - 9 |
| 2000 -28 | 2000 -32 | 1600 | - 9 |
| 3000 -30 | 3000 -34 | 2400 | - 9 |
| 4000 | - 9 | ||
| 6000 | - 9 | ||
| 8000 | - 9 | ||
| Tabulka 2 | |||
| Vplyv přídavku (ppm hmot.) Depresantu 2 vo formě Roztoku depr. | . 2, Přísad B, C | a D, | |
| ako aj samotného Polykondenzátu 1 | na nízkoteplotně vlastnosti | letnej motorovej | nafty |
| Koncentráoia samotného Depresantu 1 | Bod tuhnutia (B.T. | v °C | B, | Polykondenzát 1 | ||||
| Roztok depr. 1 | P r í B | sad C | a | D | ||||
| ,T. | ΡΡ» | |||||||
| 200 | -· 26 | - 28 | - 30 | - 29 | - | 14 | 1000 | |
| 400 | - 34 | - 36 | - 38 | - 38 | • | 14 | 3000 | |
| 600 | - 36 | - 38 | - 40 | - 39 | - | 14 | 5000 | |
| 800 | - 38 | - 40 | - 40 | - 40 | - | 14 | 7000 | |
| - | 14 | 9000 | ||||||
| - | 14 | 11000 | ||||||
| Piltrovatelnost | (CFPP) v °C | |||||||
| 200 | - 12 | - 14 | - 14 | - 14 | - | 3 | 1000 | |
| 400 | - 16 | - 18 | - 19 | - 18 | - | 3 | 3000 | |
| 600 | - 19 | - 20 | - 21 | - 20 | - | 3 | 5000 | |
| 800 | - 20 | - 21 | - 22 | - 21 | - | 3 | 7000 | |
| - | 3 | 9000 | ||||||
| - | 3 | 11000 |
269 596 Bl
Tabulka 3
Vplyv přídavku (ppm hmot.) Depresantu 3 a Přísady E na bod tuhnutia /údaje v °C/ motorové j nafty
| Depresant 3 | ppm | Přísada E | B.T. | |
| ppm | B.T. | |||
| 200 | - 30 | 667 | - 34 | |
| 400 | - 36 | 1333 | - 38 | |
| 600 | - 39 | 2000 | - 42 |
Tabulka 4
Vplyv přídavku 2000 ppm Přísady 0 na nízkoteplotně vlastnosti motorovej nafty pre letně, přechodná a zimné obdobie /údaje v °C/
| Typ motorovej nafty (NM) | Vlastnost | Bez přídavku Přísady C | S přídavkem 2000 ppm Přísady 0 |
| l<o tnrt NM | B.Z. | - 4 | - 4 |
| B.T. | - 14 | - 38 | |
| CFPP | - 3 | - 19 | |
| Přechodná NM | B.Z. | - 9 | - 9 |
| B.T. | - 19 | - 40 | |
| CFPP | - 10 | - 22 | |
| Zimná NM | B.Z. | - 10 | - 10 |
| B.T. | - 28 | - 46 | |
| ' CFPP | - 16 | - 29 |
Vysvětlivky ;
B.Z. - bod zákalu
B.T. - bod tuhnutia
CPPP - filtrovatelnosť
Claims (1)
- PREDMET VYNÁLEZUDvojzložková depreeantná přísada zlepáujúca nízkoteplotně vlastnosti inutox’ovaj nultý vyznačujdoa sa tým, že obsahuje 10 až 40 % hmot, kopolymárov na báze etylénvlnylacylátového a/alebo alkylénmetakrylátového typu a 60 % až 90 % hmot, alkylbenzénu a/alebo polyalkylbenzénov a/alebo vyááie vrúceho produktu vedlajáích reakoií vznikajúceho pri výrobě alkylbenzénov, z ktorého boli odstránené zvyáky alkylačného katalyzátore a vysokomolekulárnych látok, a/alebo z něho destilačne získanými frakciami, pričom alkylová skupina alkylbenzénov obsahuje 3 až 38 atómov uhlíka.
Priority Applications (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CS884295A CS269596B1 (cs) | 1988-06-20 | 1988-06-20 | Dvojzložková depresantná přísada |
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CS884295A CS269596B1 (cs) | 1988-06-20 | 1988-06-20 | Dvojzložková depresantná přísada |
Publications (2)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CS429588A1 CS429588A1 (en) | 1989-09-12 |
| CS269596B1 true CS269596B1 (cs) | 1990-04-11 |
Family
ID=5385348
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CS884295A CS269596B1 (cs) | 1988-06-20 | 1988-06-20 | Dvojzložková depresantná přísada |
Country Status (1)
| Country | Link |
|---|---|
| CS (1) | CS269596B1 (sk) |
-
1988
- 1988-06-20 CS CS884295A patent/CS269596B1/cs unknown
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| CS429588A1 (en) | 1989-09-12 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| Kuzmić et al. | Studies on the influence of long chain acrylic esters polymers with polar monomers as crude oil flow improver additives | |
| Soni et al. | Designing maleic anhydride-α-olifin copolymeric combs as wax crystal growth nucleators | |
| US5186720A (en) | Use of products of the reaction of alkenyl-spiro-bislactones with amines as paraffin-dispersants | |
| AU633094B2 (en) | Novel vi enhancing compositions and newtonian lube blends | |
| US2945749A (en) | Stabilized fuel oil containing tertiary alkyl primary amines | |
| US4652611A (en) | Low-temperature fluidity improver | |
| US4182613A (en) | Compatibility additive for fuel oil blends | |
| US6143043A (en) | Cloud point depressants for middle distillate fuels | |
| US3252771A (en) | Hydrocarbon fuel compositions | |
| US3574575A (en) | Liquid hydrocarbon oil compositions containing esters of styrene-maleic anhydride copolymers as fluidity improvers | |
| KR20090045232A (ko) | 탄화수소 증류물 내의 여과능 첨가제의 성능을 실현시키는 화합물의 용도 및 이를 포함하는 상승적 조성물 | |
| KR890000637A (ko) | 납이 없는,고-옥탄가 가솔린 | |
| US4862908A (en) | Mineral oils and mineral oil distillates having improved flowability and method for producing same | |
| US4547202A (en) | Hydrocarbon oils with improved pour points | |
| CS269596B1 (cs) | Dvojzložková depresantná přísada | |
| DK164792B (da) | Anvendelse af colopymerer som additiv til forbedring af stroemningsegenskaber samt destillatbraendsel og additivkoncentrat | |
| US3303007A (en) | Motor fuel composition | |
| Khakimov et al. | Environmentally friendly synthesis route of terpolymers derived from alkyl acrylates and their performance as additives for liquid hydrocarbon products | |
| Mota et al. | Mechanism of aromatic hydrocarbon formation in FCC naphtha | |
| Hancsók et al. | Importance of isoparaffins in the crude oil refining industry | |
| RU2009172C1 (ru) | Нефтяное топливо | |
| US6379530B1 (en) | Polyisobutene substituted succinimides | |
| GB2269824A (en) | Co-additives for flow improvers | |
| US3595967A (en) | Base oil stock for five-grade lubricant for internal combustion engines | |
| JP7545888B2 (ja) | Ａ重油組成物 |