CS269442B1 - Způsob značení biologioký účinných látek radlonuklidy jodu - Google Patents

Abstract

Sečení $e týká zpjieobu značení biolegioky účinných látek radionuklidy jodu. Pedstatou řemení Je to, že se roztok biologioký účinná látky spolu a radisaktiyníra Jodidsm nsohá protáot vrstvou porézního materiálu s obsahem nasorbovanáho derivátu 1, 3, 4, 6 tetraohloro 3 e* , (,« - diphenylglyoolurilu, porézním materiálem je filtrační papír, filtrát se dále může neohat protáot dalií vrstvou porézního materiálu s obsahem nasorbovanáho ohloritdu stříbrného nebo pyrosiřičitanu stříbrného a dál· se filtrát může neohat protáof membránovým filtrem o velikosti pórů 0,22 až 0,4 Λ®.

Description

Vynález · týká způsobu značení biologicky účinných látek radlonuklidy jodu. Preparáty takto připravené jsou používány v nukleární medioině k vyšetřování onemocnění různých orgánů a k radioimunoanalytiokým stanovením»

V odborné literatuře je popsáno několik různých způsobů snažení biologicky účinných látek radionuklidy jodu»

V připadá, kdy je v molekule látky obsažen atom jodu, provádí se snažení výměnnou reakcí s radioaktivním jod idem sodným dlouhodobým zahříváním roztoků reakčnioh smési na vyšší teploty (333 - 373 K). Například Zeltman, A. M. a Kahn, M., J. Am. Chem. Soc. 76. 1554 (1954) tímto způsobem snaží ve vodném roztoku při 62 °C jodtyrosiny, Nakamura, Y. a kol», J. Nucl. Med», 18« 1112 (1977), Anghileri, L. J., Int. J. Appl. Had. Isotopes 14. 328 (1963), Burges, A. a kol., Endocrinology 21» 1189 (1963), Reese, M. a kol., J. Labelled Comp. Radiopharm. 15. 555 (1978), Babel, M. C, a koi, Int. J. Appl. Rad. Isotopes 25. 421 (1974), loth, G., Radioohem. Radioanal. Letters 30. 297 (1977) a Taunog a koi, J. Biol. Chem. 194. 655 (1952) tímto způsobem snaží v acetátevém pufru o pH 5,3 za případného přídavku elementárního jodu jodtyroniny a Hallaba, B. a kol., J. Nucl. Med., 15, 270 (1974) takto snaží v etanoliokém rostoku při 33^{8 K} tyroxin. Obdobné Hallaba, E, a kol., Isotopenpraxis 2, Isotepenpraxis 2, 194 (1966), Henry R. a kol., CEA REPORT 1784 (I960), Serafini, A. N. a koll, J. Nud. Med. 16, 629 (1975), Wheeler, 0. H. a kol., Ing. J. Appl. Rad. Isotopes 21. 110 (1970), Desai, C. N. a kol., Int. J. Appl. Rad. Isotopes 19. 153 (1968), Suner, A. A. a kol., Radioohem. Acta 12.' 119 (1969) a Hupf, Η. B. a kol, J. Nucl. Medl 19. 525 (1978) v acetátovém pufru při Ph 5 až 7 snaží bengálskou žerveň a Kopička K. a kol., žs. autorské osvědčeni č. 249 288 ve vodném rostoku sa katalýzy solemi Cu⁺ snaží monojodbromsulfoftalein.

U látek, které neobsahují ve své molekule jod se snažení provádí pomocí radioaktivního jodu přídavkem různých oxidačních činidel do roztoku reakžní smési. Z anorganických činidel používají Abdel-Wahab, Μ. P. a kol., Isotopenpraxis 2» 166 (1973) jodičnan draselný a Gharamza O., Isotopenpraxis 2, 298 (1966) peroxid vodíku. Reakce probíhá pro různé sloučeniny po dobu 40 minut až 10 hodin. Velmi často je jako oxidační činidlo přidáván do roztoku reakčni smési chloramin T podle dnes již klasického vzoru Greenwood, Hunter: Nature 194, 495 (1962) jako například popisují Hallaba, E. a kol., Int. J. Appl. Radiat. Isotopes 22, 46 (1971),. Kroha K. A a kol., Int. J. Appl. Hadiat. Isotopes 2£, 315 (1974) a Coleman R. E. a kol., J. Lab. Clin. Med. 83. 977 (1974). Reakce probíhá během několika minut, její výtěžek se pohybuje v rozmezí 30 až 80 %. Dalším často používaným oxidačním Činidlem je laktoperoxidása jak uvádějí Me Ilhiney J. a kol., Endocrinology 94. 1259 (1974), Thorell J. I. a kol., Biochim. Biophys. Acta 251. 363 (1971) a Marchalonis J. J., Biochem. J. 113. 299 (1969). Reakce je zpravidla ukončena do 30 minut a výtěžek se pohybuje v rozmezí 30 až 90 %. Velmi často používaným oxidačním činidlem je také jodmonochlorid, jehož použití je popsáno v pracech Reabodyho R. A. a kol., J. Nucl. Med. 15« 195 (1974), Reifa A. Ε», J. Nucl. Med. 2» I⁴⁸ (1968) ^a Haxhe ^J· ^J* ^a Bol., °l^ln· Chinu Acta θ’ 3°² (1963). Reakce je ukončena během 10 až 60 minut s výtěžkem v rozmezí 50 až 80 %. Pro jodaci proteinů je v pracech řrakerové P. J. a kol., Biophys. Res. Commun. 80, 859 (1978) a Wooda W. G., J. Clin. Chem. Clin. Biochem., 19. 1051 (1981) popsáno značení pomocí 1, 3, 4, 6-tetrachloro-3 c< , 6 e< - difenylglyoolurilu (Jodogen). Podle popsané metody se jodogen, který je ve vodném roztoku prakticky nerozpustný, nanese jako tenký filtr na povrch skleněné nádobky, ve které po přidání reakčni směsi sestávající z proteinu a radioaktivního jodidu sodného probíhá značení. Nevýhodou této metody je obtížná reprodukovatelnost nanášení filmu jodogenu související s výběrem vhodných rozpouštědel jodogenu, komplikovanou technikou nanášení a stabilitou připravených nádobek a s'-tin potom související relativně nízké a proměnlivé výtěžky značeného produktu. Obměnu této metody uvádí Richardson A. P. a kol., Nucl. Med.

,W

CS 269 442 Bl

Cammun., 355 (1988), kteří vnášejí jodogen do reakční emčni ve form3 euepenze. I když jsou r tomto případě výtěžky podstatní vyšší, hlavní nevýhodou jo, že aceton použitý jako rozpouštědlo jodogenu i jodogen je nutné » produktu odstraňovat a produkt je nezbytné zvláště pečlivé čistit v případě, kdy mé být humánně používán.

Hlavní nevýhodou všech výše popsaných metod je nutnost čistit produkt po provedené reakci od nezroagovaného radioaktivního jodida a ▼ převážné většině případů i od oxidačních činidel, přidávaných do reakční směsi. loto čištění so zpravidla provádí preparativními chranatografickými metodami, které jsou časově i aparaturně značně náročné a jen s velkými obtížemi jo lit používat při práci a vysokými radioaktivitami.

Hlavní » těchto nevýhod odstraňuje způsob podle vynálezu, při kterém se roztok biologicky účinné látky spolu s radioaktivním jodidem nechá protéci vrstvou porézního materiálu s obsahem nosorbovaného derivátu 1, 3, 4, 6 tetrachloro-3<-C , 6 =< - dlphenylgluoolurilu a získaný filtrát se popřípadě dále nechá protéci vrstvou pérezního materiálu a obsahem nasorbovaného chloridu stříbrného nebo pyrosiřičitanem stříbrného a v případě potřeby se získaný filtrát nechá dále protéci menbránovým filtrem o velikosti pórů 0,22 až 04_zum.

Mezi hlavní výhody způsobu podle vynálezu patří mimořádná jednoduchost a rychlost značení, a tím 1 podstatné snížení radiační zátěže pracovníků, velmi vysoký výtěžek, možnost získat přímo sterilní produkt, zvýšená stabilita preparátů a možnost provádět mnačení i v mikroměřítku. Další výhodou způsobu podle vynálezu je možnost provádět všechny operace, tj. jak značení, tak odstraňování, popřípadě nezreagovaného radioaktivního jodidu i sterilizace produktu v jediné operaci, pokud jsou jednotlivé uváděné filtry použity současně ve formě složeného filtru. .

Příklad 1 ·

K 1 ml roztoku HSA (2 mg/ml) v 0,1 N berátovém pufru (pH «· 8,0) se přidá 50 ul (0,5 GBq) radioaktivního jodidu sodného Na 131 I. Tato směs se filtruje přes papírový filtr W 3 MN předem nasycený ohlorofexmovým roztokem jodogenu (2 mg/ml) a vysušený. -Po půl hodině se přidá k filtrátu 1 yul vodného roztoku pyrosiřičitanu sodného a směs filtruj e přes filtr obsahující AgOl. Výtěžek značení je 80 %. Výsledný produkt obsahuje 2 % anorganického jodidu. ‘

Příklad 2 .

K 50 ul etanolického roztoku thyroxinu (0,4 mg/ml) se přidá 50 ul radioaktivního jodidu sodného Na (270 MBq). Tato směs se filtruje přes složený filtr, sestávající z filtru obsahujícího jodogen, mezivrstvy bez účinných látek a filtru obsahující chlorid stříbrný. Výtěžek značení je 85 %» Výsledný produkt obsahuje méně než 0,5 % anorganického jodidu. Výsledná specifická aktivita je 12 OBq/mg.

Příklad 3

K 0,1 ml roztoku monoklonální protilátky typu anti CEA DG-2 (9,4 mg/ml) se přidá 0,4 ml 0,1 N borátového pofru (pH-8,0) a 150 /Ul radioaktivního jodidu sodného Na¹²³! (200 MBq).

Tato směs se filtruje přes sterilní filtr složený z vrstvy obsahující jodogen, vrstvy obsahující pyrosiřičitan stříbrný a vrstvy tvořené membránovým filtrem (0,4.um). Výtěžek značení je 72 %. Produkt obsahuje 3,4 % anorganického jodidu.

Claims (7)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob značení biologicky účinných látek radionuklidy jodu, vyznačující se tím, že se rez tok biologicky účinná látky spolu a radioaktivním jodidem nechá protéci vrstvou porézního materiálu s obsahem nasorbovaného derivátu 1, 3» 4» 6 - tetrachloro-3 c< , 6 - diphenyl gluoolurilu.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznaSující se tím, že se jako porézní materiál použije filtrační papír.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se získaný filtrát nechá protéci vrstvou porézního materiálu s obsahem nasorbovaného chloridu stříbrného.
4. 4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že se jako porézní materiál použije filtrační papír.
5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se získaný filtrát nechá protéci vrstvou porézního materiálu s obsahem nasorbovaného pyrosičičitanu stříbrného.
6. 6. Způsob podle bodu 5, vyznačující se tím, že se jako porézní materiál použije filtračního papíru.
7. 7. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že buj roztok biologicky účinné látky spolu s radioaktivním jodidem a/nebo filtrát průtoku porézním materiálem s chloridem stříbrným a nebo filtrát získaný po průtoku porézním materiálem s pyroměřičitanem stříbrným nechá protéci membránovým filtrem o velikosti pórů 0,22 až 0,4 /un.