CS267476B1 - Uspořádání fceploměrných Čidel k mě Fení teploty kryosondy kryochirurgického ná~ s troje - Google Patents

Abstract

rte šení spočívá v tom, že jedno teplomČrnó čidlo je umístěno na plášti výměníku uvnitř tubusu nástroje a druhé teploměrné čidlo v proudu odcházejícího chladivá. Výsledné údaje se zprůmžrovávají, Technicky výhodné je proto použití dvou sériově zapojených teplomčrných vinutí, Uvedené řešení odstraňuje nevýhodu obvyklého měření teploty kryosondy, kdy Jedno teploměrné Čidlo Jo v takovém případě umístěno v aktivní části kryosondy a změnsuje tak efektivní průřez teplosměnného prostředí. Odstranění uvedené nevýhody je zvláště podstatné u dlouhých tenkých výměníku. Navržené řešení je tedy určeno především pro kryosondy kryochirurgických nástrojů určených pro použití v urologii, proktologii a kardiochirurgii

Description

Vynález so tyká měření teploty kryosondy kryochirurgickóho nástroje.

Správná funkce kryochirurgickýoh zafízoní je závis 1.4 kromě jiného i na měření teploty kryochirurgické sondy daného nástroje. Jednak je o tomto údaji informován operatér a dále, a to především, jo tento údaj nutný pro regulaci přívodu chladivá. Zvlášt důležitá Je regulace přívodu chladivá u tzv. autonomních systémů, u nichž jo zásobník chladívá pevně spojen s operačním nástrojem a má tedy omezenou kapacitu (toto uspořádání mA však podstatné výhody z hlediska funkce nástroje a proto se rovněž používá).

V klasickém uspořádání je teplotní čidlo např. odporový teploměr, termočlánek apod., obvykle umístěno v plášti kryosondy, viz např. čs . AO č. 199 443. V tomto uspořádání je sice dosaženo vyhovující přesnosti měření, avšak za cenu značné technologické náročnosti. U kryosond, výměníků, malých rozměrů nebo dlouhých tenkých válcových výměníků, v nástrojích určených např, pro urologii, proktologii apod., má klasické uspořádání dokonce negativní vliv také na chladící výkon výměníků, nebot značně snižuje efektivní průřez vlastního teplosměnného prostředí.

Podstata uspořádání teploměrných čidel k měření teploty kryosondy a k regulaci přívodu chladivá do kryosondy spočívá v tom, že jedno teploměrné Čidlo je v tepelném kontaktu s pláštěm výměníku v tubusu nástroje a druhé teploměrné čidlo je v tepelném kontaktu s nosičem, který je umístěn v proudu odcházejícího chladivá z výměníku. Teploměrná Čidla tedy nejsou umístěna v aktivní části výměníku, tj. nejsou v oblasti kontaktu teplosměnného prostředí s pláštěm výměníku a nesnižuje se tak efektivní průřez tcplosměnného prostředí.

Na přiloženém výkresu je znázorněn schematický řez konce kryochirurgického nástroje s výměníkem. *

Výměník 1 je spojen v místě uzavírací části 4 tubusu s tubusem 2 nástroje, který má zpravidla vakuovou izolaci. Měření teploty jo prováděno pomocí dvou teploměrných čidel přičemž první teploměrné čidlo 7 je umístěno tak, Že je v tepelném kontaktu s pláštěm výměníku uvnitř tubusu nástroje a druhá teploměrné Čidlo 8 je umístěnu tak, že je v tepelném kontaktu s nosičem 3, kterým odchází chladivo z výměníku a který je vyroben z materiálu o nižší tepelné vodivosti než pláŠt výměníku, přičemž tepelná kapacita nosiče 3 je co nejnižší. Na plášti výměníku za teploměrným čidlem 7 je umístěno topné vinutí Jí, které zabezpečuje zpětný ohřev kryosondy.

Funkce takto řešeného teploměru v tepelném výměníku je následující:

Teploměrné Čidlo 3 registruje teplotu t_o odcházejícího chladivá, napr. zplyněného dusíku, z výměníku, nebot teplota nosiče ^v důsledku jeho nízké tepelné vodivosti o male tepelné kapacity odpovídá teplotě jím procházejícího chladivá. Teplota t₀ jc při reál'ém zatížení výměníku nižší než průměrná teplota pláště výměníku, která bude značeno symbolem t . L‘ výměníku s dobrou účinností činí tento rozdíl zhruba ΙΟ K. Naproti tomu teploměrné čidlo 7 měří teplotu která je v důsledku tepelného toku do výměníku v místě uzavírací části 4., kde výměník Je Již pasivní tj, bez teplosměnného prostředí v>šší než teplota t*. V obvyklém uspořádání se tento rozdíl t^-t* pohybuje rovněž kolem 10 K. 2 hlediska měření teploty v ustáleném stavu by tedy postačovalo korigovat pouze jednu z hodnot t^, t^, a to právě o rozdíl t^-t^, resp. t^-t^. hlediska správná regulace přívodu chladivá však údaj pouze teploměrného čidla 7 nebo pouze teploměrného čidla 8 nevyhovuje, nebot změna tepjoty Jo v režimu regulace tj, v režimu, kdy Je do výměníku přiváděno chladivo pouze v určitých Časových Intervalech z důvodu Již zmíněného tepelného toku v pasivní oblasti výměníku gulaci v důsledku nízké tepelné vodivosti příliš prudká a naopak teplota t₂ se při renosiče 3 mění směrem do vyšších teplot velmi pomalu. Z tohoto důvodu Je nutno pracovat která odpovídá Jednak oběma korekcím tj-t se zprůměrovanou hodnotou teplot t₁ a t_?, a t^-t^ v ustáleném stavu a dále patřičnému Časovému průběhu teploty t* při regulaci. Obvykle lze odečítat pouze aritmetický

2.

CS 267^76 Dl průměr 1/2 ^^{2 3}ko výhodně se pro tyto účely ukázalo odporově teploměrně vinutí, nebot libovolně zprůměrování hodnot t a t_o lze provést Jednoduše tak, že jedna část vinutí tvoří teploměrné Čidlo 7 a druhá část vinutí tvoří teploměrné Čidlo J3, příčeni?, obě části Jsou zapojeny sériově.

Claims (3)

1. Uspořádání teploměrných čidel k měření teploty kryosondy kryochlrurgického nástroje a k regulaci přívodu chladivá do kryosondy vyznačující se tím, že jedno teploměrné čidlo (7) je v tepelném kontaktu s pláštěm výměníku (1) v tubusu (2) nástroje a druhé teploměrné čidlo (3) Je v tepelném kontaktu s nosičem (j), kt'rý je umístěn v proudu odcházejícího chladivá z výměníku (1).

2. Uspořádání teploměrných Čidel podle bodu l vyznačené tím, že teploměrná Čidla (7.

3) Jsou tvořena odporovým vinutím a jsou zapojena sériově.