CS266944B1 - Způsob výroby krytů a konstrukčních částí - Google Patents

Abstract

Způsob výroby krytů a konstrukčních součástí tvarováním z polymerní směsi na bázi polyfenylenoxidu s polystyrenem je vhodný , pro použití v elektrotechnice, zejména v mikrovlnné elektronice. Vyrobené kryty a konstrukční součásti mají zvýšenou tepelnou odolnost při j požadovaných elektrických vlastnostech, jako je propustnost pro elektromagnetické vlny až do frekvence 1011 Hz. Podstata spočívá v tom, že se polotovary nebo součásti vytvarují z polymerní směsi na bázi polyfenylenoxidu s polystyrenem při teplotě 150 až 300 °C a ozáří vysokoenergetickým zářením o energii 0,15 až 20 MeV dávkami záření v rozmezí 5 až 500 kGy. Ozařování je vhodné provádět při teplotách v rozmezí 0 až 160 °C. Kryty a součásti konstrukční mají zvýšenou radiační a tepelnou odolnost, dlouhodobou tvarovou stálost a propustnost pro elektromagnetické vlny.

Description

Vynález se týká způsobu výroby krytů a konstrukčních částí tvarováním z polymerní směsi na bázi polyfenylenoxidu s polystyrenem, pro použití v elektrotechnice, zejména v mikrovlnné elektronice.

Dosud známé způsoby výroby krytů a konstrukčních částí používají tvarování z jednotlivých polymerů nemodifikovaných nebo modifikovaných anorganickými příměsemi, jako je např. polystyren, polyetylén, polypropylen nebo polyamid. Tvarování se děje lisováním, vstřikováním nebo vytlačováním za tepla. Dále je znám způsob výroby krytů a konstrukčních částí tvarováním ze směsi polymerů na bázi polyfenylenoxidu s houževnatým polystyrenem. Takto vyrobené kryty a konstrukční části mají nízkou tepelnou odolnost při vyhovujících elektrických vlastnostech. Tepelnou odolnost lze zvýšit přidáním anorganických přísad do výchozí směsi. Přísadou mohou být např. skleněná vlákna v množství 20 až 30%, čímž se však zhorší elektrické parametry a technologické vlastnosti materiálu, především se výrazně zvyšují abrazivní vlastnosti.

Nevýhodou krytů a konstrukčních součástí vyrobených známými způsoby tedy je, že buďto nemají dostatečnou tepelnou odolnost, nebo nemají dostatečnou propustnost pro frekvence až do 10“ Hz, což se požaduje právě pro mikrovlnnou elektroniku.

Účelem vynálezu je odstranit uvedené nevýhody. Podle podstaty vynálezu se toho dosahuje tím, že se polotovary nebo součásti vytvarují z polymerní směsi na bázi polyfenylenoxidu s polystyrenem při teplotě 150 až 300 °C a ozáří vysokoenergetickým zářením o energii 0,15 až 20 MeV dávkami záření v rozmezí 5 až 500 kGy. Je výhodné vytvarované součásti ozářit zářením gama radioaktivního izotopu kobaltu ⁶⁰Co o průměrné energii kvant gama 1,25 MeV. Rovněž je výhodné polotovary ve tvaru fólií nebo desek ozářit elektronovým zářením o energii elektronů v rozmezí 1 až 10 MeV a pak dále tvarovat. Ozařování je* vhodné provádět při teplotách v rozmezí 0 až 160 °C.

Způsob výroby krytů a konstrukčních částí pod e vynálezu umožňuje vyrobit kryty a konstrukční části z polymerní směsi na bázi polyfenylenoxidu s polystyrenem, které mají zvýšenou tepelnou odolnost při zachování požadovaných elektrických vlastností až do frekvencí 10¹¹ Hz.

Způsob výroby krytů a konstrukčních částí je dále vysvětlen na dvou příkladech.

Příklad 1

Z granulátu směsi na bázi polyfenylenoxidu s houževnatým polystyrenem byly na vstřikovacím stroji při teplotě 260 až 270 °C vytvarovány kryty pro mikrovlnné systémy. Takto vytvořené kryty byly ozářeny elektromagnetickým ionizujícím zářením gama radioaktivního izotopu kobaltu ⁶⁰Co o průměrné energii kvant gama 1,25 MeV dávkou záření 100 kGy při teplotě 15 °C. Tepelná odolnost se zvýšila o více než 30 % při zachování požadovaných elektrických vlastností.

Příklad 2

Z granulátu směsi na bázi polyfenylenoxidu s houževnatým polystyrenem byly na lisovacím stroji vyrobeny při teplotě 240 až 280 °C desky v tloušťce 4 mm a z těch byly vykrájeny kruhové polotovary. Tyto polotovary byly ozářeny proudem elektronů o energii 4 MeV dávkou záření 300 kGy při teplotě 60 °C, Polotovary pak byly do tvaru krytu zformovány lisováním při teplotě 240 až 280 °C. I v tomto případě se zvýšila tepelná odolnost a dobré elektrické vlastnosti zůstaly zachovány.

Používaná polymerní směs na bázi polyfenylenoxidu s polystyrenem může obsahovat též další modifikační přísady, jako např. vysokotlaký polyetylén, antioxidanty, retardéry hoření, barviva a případně další plniva např. skelná vlákna, korund, oxid titaničitý, saze atd., která ovlivňují některé další fyzikální vlastnosti. Po ozáření se však teplotní odolnost těchto modifikovaných materiálů zvýší poněkud méně než nemodifikovaných materiálů. Pro tvarování polymerní směsi je možné použít vstřikovací stroje, lisy pracující za zvýšené teploty, vykrajovací stroje, vytlačovací zařízení. Pro ozařování vysokoenergetickým ionizujícím zářením je možné použít jako zdroje záření radioaktivní izotopy emitující gama záření, s výhodou izotop kobaltu ⁶⁰Co nebo izotop cesia ¹³⁷Cs, dále zdroje rentgenového záření, zdroje tzv. brzdného záření, zdroje elektronového záření, především různé typy urychlovačů elektronů. Při ozařování tenkých fólií je možné použít proud elektronů o energii kolem 0,15 MeV, pro silnější materiály až do 10 MeV a ve výjimečných případech o energii až 20 MeV.

Způsob výroby krytů a konstrukčních součástí podle vynálezu může být využit nejen v elektronice, např. pro výrobu krytů pro mikrovlnné systémy, ale i pro další součásti, kde je vyžadována zvýšená radiační a tepelná odolnost, dlouhodobá tvarová stálost a propustnost pro elektromagnetické vlny do frekvence až 10” Hz. Může být využit i pro výrobu součástí pro použití v jaderné energetice, kde je požadována zvýšená tepelná odolnost.

Claims (4)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob výroby krytů a konstrukčních částí tvarováním z polymerní směsi na bázi polyfenylenoxidu s polystyrenem pro použití v elektrotechnice, zejména v mikrovlnné elektronice, vyznačený tím, že se polotovary nebo součásti vytvarují při teplotě 150 až 300 °C a ozáří vysokoenergetickým ionizujícím zářením o energii 0,15 až 20 MeV dávkami záření v rozmezí 5 až 500 kGy.
2. 2. Způsob výroby krytů a konstrukčních částí podle bodu 1, vyznačený tím, že se vytvarované součásti ozáří zářením gama radioaktivního izotopu kobaltu ⁶⁰Co o průměrné energii kvant gama 1,25 MeV.
3. 3. Způsob výroby krytů a konstrukčních částí podle bodu 1, vyznačený tím, že se polotovary ve tvaru fólií nebo desek ozáří elektronovým zářením o energii elektronů v rozmezí 1 až 10 MeV a pak se dále tvarují.
4. 4. Způsob výroby krytů a konstrukčních částí podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že se ozařování provádí při teplotách v rozmezí 0 až 160 °C.