CS265904B1 - Způsob rektifikace přesně ustavovaných zařízení s připojenými potrubími - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu, kterým je možno rektifikovat přesně ustavovaná zařízení bez odpojování potrubí, která jsou k nim připojena? jsou to například jaderné reaktory, parogenerátory a balvni cirkulační čerpadla, umístěná v budovách jaderných elektráren, založených na betonové základové desce, která se naklonila. Podle vynálezu se nejprve provede vědeckou expertizou a na základe matematických výpočtů prognóza předpokládaného směru, velikosti a trvání dalšího sedání základové desky stavby. Z této prognózy se zjistí vliv dalšího sedání na budoucí změny polohy horizontálních os zařízení, umístěných ve stavbě. Pak se tato zařízení uvolní ze svých loží a zdvíhají se. Při tomto zvedání se kontrolují změny napětí v připojených potrubích, zda setrvávají v dovolených mezích, dále změny pracovního a rektifikačniho napětí, jejichž součet nesmí překročit v připojených potrubích dovolené napětí. Po skončení zdvihu se zařízení asymetricky k rektifikované ose nepravidelně podloží a opět spustí. Vlivem podložení se vytvoří u horizontálních os zařízení náklon, který směřuje proti předpokládanému vychýlení horizontálních os zařízení. Hodnota vytvořeného náklonu horizontálních os zařízení je přitom rovna hodnotě předpokládaného vychýlení. Nakonec se zařízení ve svých ložích znovu upevní. Tento způsob se provádí u každého jednotlivého zařízení samostatně a přitom se sleduje, zda změny napětí ostatních navazujících zařízení a potrubí zůstávají v dovolených mezích.

Description

Vynález se týká způsobu rektifikace přesně ustavovaných zařízení s připojenými potrubími;

jsou to například jaderné reaktory, parogenerátory a hlavní cirkulační čerpadla, umístěná v budovách jaderných elektráren, založených na betonové základové desce, která se naklonila.

Některé průmyslové stavby, v nichž jsou umístěna zařízení citlivá na náklon své horizontální osy, jnou zakládány nn mohutné betonové dosoo, ktorá má zajistit stabilitu zařízení v budově umlulěnyeb. Mezi takové stavby patří například některé výzkumné laboratoře, části chemických továren nebo budovy reaktoroven v jaderných elektrárnách apod.. Zařízení, umístěná v takových průmyslových stavbách, musí být i za provozu ustavena v přísných tolerancích, zejména co do horizontálních os. Dojde-li vlivem nevhodného založení stavby, např. na sypkém nebo pohyblivém podloží, nebo vlivem nesymetrického zatěžování k jejímu náklonu, může nastat nebezpečí, že další činnost zařízení, umístěných ve stavbě, bude nesprávná a někdy - zejména u jaderně energetických zařízení - i nemožná a jadernou elektrárnu by bylo nutno vyřadit z provozu. Aby byla taková nebezpečí eliminována, používají se při symtqmech náklonu základové desky takové průmyslové stavby v podstatě dva rektifikační zásahy. Prvým způsobem zásahu je použití tlakové injektáže, kdy se pod základovou deskou vytvoří vějíř horizontálních vrtů, do nichž se vloží perforované trubky a do nich se vhání pod mohutným tlakem betonová směs. Ta proniká otvory trubek do podloží základové desky a zpevňuje je. Poloha vějíře a jednotlivých vrtů, jejich velikost, směr a délka musí být přesně vypočítány, aby současně se zpevněním podloží došlo i k rektifikaci základové desky včetně vybavení budovy, která je na ní založena. Druhý způsob zásahu, který byl použit u jedné z jaderných elektráren, spočíval v odříznutí části potrubí, aby bylo možno vyzvednout a dočasně umístit zařízení mimo pracovní prostory, načež byly vyjmuty podpěry a vytvořeny a usazeny nové. Pak byly vytvořeny nové mezikusy potrubí náhradou za odříznuté, zařízení bylo ustaveno do svého pracovního prostoru a připojeny k němu nové díly potrubí, které byly dále spojeny se stávajícími.

Po proměření polohy, zkouškách těsnosti a zaizolování komponentů byl zahájen znovu provoz. Ačkoliv se první varianta zdá být technicky přijatelnou, je po stránce ekonomické značně náročnou. Časová ztráta vlivem tvorby speciálního projektu a vlastní realizace způsobu má za následek i dlouhodobý výpadek zařízení z provozu. Druhá varianta přináší velkou pracnost a rovněž dlouhodový výpadek zařízeni z provozu.

Tyto nedostatky jsou z velké části odstraněny použitím způsobu rektifikace přesně ustavovaných zařízení s připojenými potrubími podle vynálezu, kdy se nejdříve zjištuje míra náklonu základové desky. Podstata vynálezu spočívá v tom, že se nejprve provede vědeckou expertizou prognóza předpokládaného směru, velikosti á trvání dalšího sedání základové desky stavby, a to na základě matematických výpočtů. Z této prognózy se zjistí vliv dalšího sedání na budoucí změny polohy horizontálních os zařízení, umístěných ve stavbě. Pak se tato zařízení uvolní ze svých loží a zdvíhají se. Při tomto zvedání se kontrolují změny napětí v připojených potrubích, jejichž součet nesmí překročit dovolené napětí v připojených potrubích. Po skončeni zdvihu se zařízení asymetricky k rektifikované ose nepravidelně podloží a opět spustí. Vlivem podložení se vytvoří u horizontálních os zařízení náklon, který směřuje proti předpokládanému vychýlení horizontálních os zařízení. Hodnota vytvořeného náklonu horizontálních os zařízení je přitom rovna hodnotě předpokládaného vychýlení. Nakonec se zařízeni ve svých ložích znovu upevní.

Tento způsob se provádí u každého jednotlivého zařízení samostatně a přitom se sleduje, zda změny napětí ostatních navazujících zařízení a potrubí zůstávají v dovolených mezích.

Výhodou způsobu rektifikace přesně ustavovaných zařízeni s připojenými potrubími podle vynálezu je zejména úspora času a relativně malá ekonomická náročnost. Použití tohoto způsobu zajištuje rovnoměrné zatěžování loží rektifikovaných zařízeni a přípustná napětí v připojených částech potrubí i v potrubích samotných.

Příklad konkrétního použití vynálezu je vysvětlen pomocí přiložených výkresů, kde obr. 1 značí rozmístění rektifikovaných zařízení primárního okruhu jaderné elektrárny, obr. 2 naznačuje detail umístění podložek pod tato zařízení a obr. 3 představuje tvar podložky.

Způsob rektifikace přesně ustavovaných zařízení byl prakticky použit při rektifikaci ³ 265904 důležitých zařízení, umístěných v jedné z našich prvních elektráren, a to v její reaktorové budově.

Bylo rozhodnuto použít postupné rektifikace jednotlivých zařízení počínaje reaktorem 2, dále šesti čerpadly 2 a parogenerátory 3. Zjištěný výchozí stav byl takový, že reaktor 1, čerpadla 2 i parogenerátory 3 se dostaly vlivem sedání základové desky reaktorové budovy mimo požadovanou montážní toleranci. Sedání mělo charakter dlouhodobý, ale bylo zjištěno, že jeho převážná část jíž . odezněla. Přesným měřením na jednotlivých zařízeních byl stanoven směr sedání a zvláštní vědeckou expei I I zou byla stanovena prognóza trvání dalšího sedání, jeho rychlosti a směru.

Na základě měření odklonu roviny příruby tlakové nádoby reaktoru JL ve 24 bodech byly mate„ maticky zpracovány naměřené hodnoty a určeny parametry odklonu, resp, náklonu svislé osy reaktoru .1 od vertikály. Potom byl proveden výpočet střední výšky podložení opět pro 24 míst obvodu reaktoru 2, a to pro vytvořeni stejného protináklonu, jaký odpovídá maximálnímu náklonu verikální osy, stanovenému prognózou sedání. Tento protináklon vyšel na 1,5 mm a úhel 10°. TloušĚka podloženi se v jednotlivých bodech pohybovala v rozmezí 1 až 6,33 mm. Potom byla pod hrdlovou sekcí reaktoru 2 částečně demontována biologická ochrana, aby se zpřístupnil nosný kroužek a na přírubu reaktoru Jl byly připevněny dva nosníky JB souběžně vedle sebe tak, aby přesahovaly obvod reaktoru 1, a aby bylo možno pod tento přesah umístit zvedáky 2· Nato byla na nátrubky reaktoru JL umístěna měřidla, sledující posuv nátrubků a zdvih tlakové nádoby reaktoru 1; dále byla umístěna měřidla, sledující změny polohy čerpadel 2 a parogenerátorů 3> měřidla deformace nosných konstrukcí a byly umístěny i tenzometry, zejména na potrubí 2· Po zjištění výchozího stavu naměřených hodnot, tzv. nulového stavu, byla zahájena rektifikace tlakové nádoby reaktoru 2· Pod přesahující části nosníků ji byly umístěny čtyři zvedáky 2 ° zvedací síle až 4x100 Mp, vybavené zařízeni pro vzájemnou synchronizaci zvedání a tlaková nádoba reaktoru 2 byla zvedána za periodických přírůstků zvedací síly 40, 80,

120, 160 atd. Mp. V určitých prodlevách mezi přírůstky zvedací síly byla prováděna kontrolní měření stejnými měřidly, jaká byla použita při zjištování tzv. nulového stavu. Současně s tím byly umistovány do vhodných bodů speciální podložky 11, poslední při stavu zvednutí tlakové nádoby reaktory 2 ° cca ^{7 mm}· Pro zamezeni radiálního posuvu při chvění reaktoru 2 byly podložky li tvarovány s okrajovými nosy, jak je zaznačeno na obr. 3. Obvodová fixace podložek 22 mezi sebou byla provedena pomocí rozpěrných elementů. Pak byla taková nádoba reaktoru 2 spuštěna na podložení. Proměření nové roviny tlakové nádoby reaktoru 2 co požadovaného protináklonu i jeho směru prokázalo přesnost výpočtu parametrů podložení. Během rektifikace se prováděla tenzometrická měření napjatosti v nejvíce exponovaných místech potrubí 2 a zařízení, na hrdlech čerpadel 2 ^{a na} vstupu do parogenerátorů 2· Naměřené hodnoty napjatosti, vzniklé rektifikací, nepřesáhly dovolené přírůstky napětí. Po zhodnocení přesnosti prací bylo konstatováno, že požadovaný protináklon 1,5 + 0,3 mm byl splněn na hodnotu 1,4 mm a vektor náklonu, který měl být odkloněn o 0 až 20°, byl změřen po usazení tlakové nádoby reaktoru 2 na 10,78°. Po roce provozu byla při odstávce znovu proměřena příruba tlakové nádoby reaktoru 2 ^a bylo zjištěno, že směr náklonu zůstal zachován a velikost nerovnoměrného poklesu se zmenšila v souladu se stavební prognózou. Měření budou pokračovat až do úplného zastavení nerovnoměrného poklesu, jehož trvání se odhaduje zhruba na 10 let. Obdobným postupem jako v případě rektifikace tlakové nádoby reaktoru 2 bylo postupováno zpočátku i u rektifikace každého ze šesti čerpadel 2. I zde byla nejprve provedena měření tzv. nulového stavu a pří porovnání s proměřením polohy tlakové nádoby reaktoru 2 bylo zjištěno, že maximální nerovnoměrný pokles u dělicí roviny čerpadla 2 bude činit 1,130 5 mm. Po dalších výpočtech vektorů a rychlosti poklesu bylo zjištěno, že dovolenou nehorizontálnost 1,7 mm nepřekročí za celou dobu předpokládaného nerovnoměrného poklesu žádné čerpadlo 2· Pokud se tedy potvrdí stále upřesňovaná stavební prognóza, nebude nutné čerpadla 2 rektifikovat. Porovnáním výsledků měření horizontálnosti parogenerátorů 2» které bylo zahájeno stejně jako u předešlých případů, bylo zjištěno, že největší vliv nerovnoměrného sedání základové desky se projeví u těch parogenerátorů 2» které mají podélnou osu ve směru sedání stavby. Výpočtem skutečného poklesu v předpokládané době nerovnoměrného sedání však bylo zjištěno, t že většina parogenerátorů 2 nevyčerpá dovolenou nehorizontálnost. Dva ze šesti však byly rektifikovány, přičemž bylo použito stejného postupu jako u rektifikace čerpadel 2» které bylo přes příznivá měření pro bezpečnost přikročeno. Tato rektifikace čerpadel 2 byla provedena po jejich nadzvednutí pomoci zvedáků 2 ° zvedací síle 50 Mp úpravou délky opěr každé265904 ho čerpadla pomocí regulačních šroubů. Tyto operace byly provedeny z bezpečnostních důvodů rovněž po krocích, při měření změn zatížení opěr čerpadel 2, pomocí měřeni napjatosti v opčrách a při sledování změn polohy každého čerpadla 2, tj. vektoru náklonu jeho dělicí roviny. Poloha tohoto vektoru musí být - a byla - i po připočteni vektoru poklesu v pásmu povoleně I o 1 *·ι mn·,', I I tmu nn il.nněm piůlilěln. Ih'kl tflknrn pn roqpnn rá toru 3 Ityln tedy provedena stejně jako u čerpadel 2, avšak za pomocí čtyř zvedáků _5 o zvedací síle á 100 Mp a s následným zkracováním, resp. prodlužováním šroubových spojů na závěsech. Požadovaných parametrů bylo u rektifikace os ustavovaných zařízení způsobem, který je předmětem vynálezu, dosaženo.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob rektifikace přesně ustavovaných zařízení s připojenými potrubími, kdy se nejprve zjištuje míra náklonu základové desky, vyznačující se tím, že se provede na základě matematických výpočtů prognóza předpokládaného směru, velikosti a trvání dalšího sedání základové desky stavby, z niž se zjistí vliv tohoto sedání na budoucí změny horizontálnosti v této stavbě umístěných zařízení, načež se tato zařízení uvolní a zdvíhají za současrté kontroly změn pracovního napětí a rektifikačního, jejich součet nesmí překročit v připojených potrubích dovolené napětí a po ukončení zdvihu se zařízení nepravidelně podloží a nato se spustí, čímž jejich horizontální osy vytvoří náklon, směřující proti předpokládanému vychýlení horizontálních os zařízení, přičemž hodnota vytvořeného náklonu horizontálních os zařízení je rovna hodnotě vychýlení, načež se tato zařízení znovu upevní.
2. 2. Způsob rektifikace přesně ustavovaných zařízení podle bodu 1 vyznačený tím, že se provádí u každého zařízení samostatně, přičemž se sleduje, zda změny napětí navazujících ostatních zařízení a potrubí jsou v dovoelných mezích.