CS264520B1

CS264520B1 - Vosková modelová hmota k výrobě předtvarů pro stomatologii

Info

Publication number: CS264520B1
Application number: CS865067A
Authority: CS
Inventors: Bedrich Kust; Frantisek Ing Jindra; Borivoj Prof Mudr Csc Mejchar; Josef Rndr Herell; Vojtech Mach; Stanislav Ing Rous; Ladislav Ing Urbanek
Original assignee: Bedrich Kust; Frantisek Ing Jindra; Borivoj Prof Mudr Csc Mejchar; Josef Rndr Herell; Vojtech Mach; Stanislav Ing Rous; Urbanek Ladislav
Priority date: 1986-07-03
Filing date: 1986-07-03
Publication date: 1989-08-14
Also published as: CS506786A1

Abstract

Vosková modelová hmota k výrobě předtvarů pro stomatologii, vhodných zejména pro zhotovování zubních náhrad obsahuje 30 až 85 hmotnostních procent mikrokrystalické- ho vosku o teplotě bodu skápnutí 75 až 95 °C, dynamické viskozitě při 100 °C 50 až llOcP a penetraci při 25 °C až 25, dále 10 až 45 hmotnostních procent mikrokrystalického vosku o teplotě bodu skápnutí 40 až 60 °C, dynamické viskozitě při i00 °C 5 až 30 cP, penetraci při 25 °C 70 až 110 a 5 až 25 hmotnostních procent rafinovaného parafinu o teplotě bodu tuhnutí 40 až 60 °C.

Description

Vynález se týká voskové modelové hmoty k výrobě předtvarů pro stomatologii, zejména pro zhotovování zubních náhrad.

Při zhotovování zubních náhrad se ve stomatologii používá licí metody pomocí tzv. vytavitelného vosku, při níž jsou části zubních náhrad vytvořeny nejprve z vosku, po jehož obalení keramickou hmotou a vytavení se do takto vzniklé dutiny odleje kov. Stále více se projevují snahy podstatně zkvalitnit, zproduktivnit a usnadnit práci laboranta pomocí voskových předtvarů, z nichž totiž může zubní laborant zubní-náhradu skládat mnohem snadněji, rychleji a kvalitněji, než je tomu při klasickém způsobu nakapávání a škrabání vosku do potřebného tvaru. Jde tudíž o vytvoření stavebních prvků, např. spon, korunek, drátů kruhového i nekruhového průřezu, hladkých či rastrovaných folií, mřížek, jejichž ohnutím, úpravou délky, změnou tvaru mírným tlakem a vzájemným pospojováním se získá na sádrovém modelu čelisti požadovaný tvar budoucí zubní náhrady.

Pro zhotovování voskových předtvarů se dosud používá vosků obsahujících jako základní složku parafín a rostlinné či montanní pryskyřice. Pro zvýšení pružnosti potřebné ke zpracování se do základní voskové směsi přidává nízkomolekulární polyetylén. Nevýhoda této směsi, mimo podstatně vyšší náklady, značně deficitní materiály a obtížnou vzájemnou mísitelnost složek, spočívá hlavně v tom, že tato vosková modelová hmota vykazuje při běžných pokojových teplotách, kdy je zpracovávána v zubní náhradu, značnou „paměť*, což je zbytková pružnost, která vyvolává velmi nežádoucí změny rozměrů modelované zubní náhrady. Navíc je tato dosud používaná vosková modelová hmota nedostatečně lepivá, což má za následek, že voskový předtvar nedrží dobře na sádrovém modelu, odchlipuje se, odpadává, což zhoršuje kvalitu výsledné zubní náhrady. Vyšší obsah zmíněných rostlinných či montanních pryskyřic způsobuje hnědé až černé zabarvení voskové modelové hmoty, takže nelze vyráběné předtvary snadno rozlišovat podle druhů, velikostí a podobně. Příliš tmavý odstín předtvarů zhotovených z této voskové modelové hmoty pak namáhá a rychle unavuje zrak zubních laborantů při modelování zubních náhrad. Kromě toho pryskyřice rovněž zvyšují nežádoucí přilnavost voskové směsi ke stěnám kovových forem při výrobě předtvarů na vstřikovacích lisech. Pryskyřice a polyetylén se dále obtížně a pomalu odstraňují z členitých a tenkých dutin keramické formy. Při vypalování asfaltické látky obsažené zejména v montánních pryskyřicích pak zapříčiňují vyšší nespalitelný zbytek, který zůstává v dutinách keramické licí formy a znehodnocuje vlastní odlitek zubní náhrady.

Pro odstranění těchto nevýhod byla navržena vosková modelová hmota na základě parafinu, montanního vosku a pryskyřice, která obsahovala přídavek mikrovosku, ceresinu a etanolaminové sol; alkylbenzensulfokyseliny. Tato vosková modelová hmota vcelku zlepšovala tažnost, ohebnost a do určité míry i lepivost zhotovených předtvarů. Kromě toho též zaručovala dobrou lisovatelnost a samomaznost za tlaku v důsledku přidání etanolaminových solí alkylbenzensulfokyseliny, přesto však vykazovala nevhodný tmavý odstín, při vypalování montanních pryskyřic zůstávala v dutinách keramické licí formy nežádoucí popelovina a v průběhu vypalování se uvolňovalo značné množství plynů, takže bylo nutno zajišťovat dokonalé větrání pracoviště. V důsledku vyššího obsahu pryskyřičných látek s vyšším bodem rozkladu bylo nutno vypalování licí formy provádět při vysoké teplotě a ještě ji časově prodloužit, aby byla záruka dokonalého spálení uhlíkatého zbytku resp. sazí na kysličník uhličitý·

Cílem vynálezu je odstranit tyto nedostatky dosud používaných voskových modelových hmot.

Úkolem vynálezu je navrhnout složení voskové modelové hmoty, které by zaručovalo její dobré mechanické, chemicko-fyzikální a technologické vlastnosti, jako jsou tažnost, ohebnost, dostatečná stálost, nízká přilnavost k lisovacím kovovým formám, snadná odstranitelnost z dutin keramických licích forem, probarvitelnost na libovolný barevný odstín a minimální zbytková pružnost. Úkol je vyřešen voskovou modelovou hmotou, jejíž podstata vynálezu spočívá v tom, že obsahuje 30 až 85 hmotnostních procent mikrokrystalického vosku o bodu skápnutí 75 ⁰ až 95 °C, dynamické viskositě při 100 °C 50 až HOcP a penetraci při 25 °C 5 až 25, 10 až 45 hmotnostních procent mikrokrystalického vosku o bodu skápnutí 40 ⁵ až 60 °C, dynamické viskositě při 100 °C 5 až 30 cP, penetraci při 25 °C 70 až 110 a 5 až 26 hmotnostních procent rafinovaného parafinu o bodu tuhnutí 40⁰ až 60 °C.

Vosková modelová hmota podle vynálezu vykazuje značnou tažnost, takže je vhodná i pro výrobu drátových profilů a tenkých folií, velmi dobrou ohebnost, dostatečnou stabilitu tvaru a velmi dobrou zabíhavost do dutin kovových lisovacích forem.

Kromě toho vosková modelová hmota v tekutém stavu velmi dobře absorpuje organická barviva a po spálení nezanechává prakticky žádnou popelovinu v dutinách keramických licích forem. Předtvary vyrobené z této voskové modelové hmoty mají velmi hladký a lesklý povrch, je možno je libovolně tvarovat při běžných pokojových teplotách.

Další znaky voskové modelové hmoty podle vynálezu vyplývají z příkladů složení a z popisu jednotlivých použitých složek.

Příklad 1

85,0 % hmotnostních mikrokrystalického vosku o bodu skápnutí 75 ° až 95 °C,

10,0% hmotnostních mikrokrystalického vosku o bodu skápnutí 40 ⁰ až 60 °C a 5,0 % hmotnostních rafinovaného parafinu o bodu tuhnutí 40 ° až SO ⁰ C.

i

CS 264 520 Bl

Příklad 2

30,0 % hmotnostních mikrokrystalického vosku o bodu skápnutí 75 °C až 95 °C,

45,0 % hmotnostních mikrokrystalického vosku o bodu skápnutí 40 ⁰ až 60 °C a 25,0% hmotnostních rafinovaného parafinu o bodu tuhnutí 40 ⁰ až 60 °C.

Příklad 3

50,0 % hmotnostních mikrokrystalického vosku o bodu skápnutí 75 ⁰ až 95 °C,

35,0 % hmotnostních mikrokrystalického vosku o bodu skápnutí 40 ⁰ až 60 °C a 15,0% hmotnostních rafinovaného parafinu o bodu tuhnutí 40 ⁰ až 60 °C.

Vosková modelová hmota obsahuje mikrokrystalické vosky těchto vlastností.

Mikrokrystalický vosk o bodu skápnutí 75 ° až 95 °C vykazuje dynamickou viskositu při 100 °G v rozmezí 50 až llOcP, penetraci při 25 °C v rozmezí 5 až 25.

Mikrokrystalický vosk o bodu skápnutí 40° až 60° C vykazuje dynamickou viskositu při 100 °C v rozmezí 5 až 30 cP, penetraci při 25 °C v rozmezí 70 až 110.

Mikrokrystalické vosky uvedených fyzikálních hodnot jsou ropné oleáty světle žlutého odstínu složené z uhlovodíků alkanů a alkenů s velmi jemnou mikrokrystalickou strukturou, mající ve svých mikrokrystalech vázáno až 20% ropných olejů. Mikrokrystalické vosky jsou vhodně modifikovány přídavkem polymerovaných uhlovodíků. Jejich velmi jemná krystalická struktura se na rozdíl od ostatních vosků nemění ani při pomalém chladnutí.

Změnou vzájemného poměru obou mikrovosků (dle příkladů 1 až 3), jenž se vzájemně výrazně odlišují jak v bodu skápnutí, tak i v dynamické viskositě, lze v širokém rozmezí a téměř plynule měnit reologické vlastnosti výsledné směsi a přizpůsobit ji tak maximálně charakteru vyráběného druhu předtvaru i specifice výrobního zařízení odvislé na tekutosti směsi za tlaku, intervalu tuhnutí apod.).

Všechny složky výsledné směsi jsou světlé nebo bezbarvé, takže umožňují probarvení směsi běžně používanými barvivý na libovolný barevný odstín. Celý sortiment vyráběných předtvarů lze tak přehledně barevně rozlišit a to jak podle skupin určení, (na fixní náhrady, snímací náhrady, pomocné předtvary apod.), tak i podle dělení čelisti na pravá, levá, horní, dolní.

Parafin jako doplňující a modifikující složka voskové modelové hmoty o bodu tuhnutí 40⁰až 60 °C je směsí tuhých parafinických uhlovodíků nasycené řady, získaných odparafinováním minerálních olejů. Je to bílá tuhá látka s hrubou krystalinickou strukturou, zaručující dokonalou homogenitu a smísení všech složek, které se v ní rozpouštějí v libovolném poměru a propůjčující hotovým předtvarům hladký a lesklý povrch.

Výroba voskové modelové hmoty z výše popsaných složek se provádí běžně známým způsobem tavení, kdy nejprve se nataví parafin, poté mikrokrystalický vosk o nižším bodu skápnutí 40° až 60 °C a nakonec mikrokrystalický vosk o bodu skápnutí 75 ° až 95 °C.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Vosková modelová hmota k výrobě předtvarů pro stomatologii, vhodných zejména pro zhotovování zubních náhrad, vyznačující se tím, že obsahuje 30 až 85 hmostnostních procent mikrokrystalického vosku o bodu skápnutí 75 ⁰ až 95 °Č, dynamické viskozitě při 100 °C 50 až 110 cP a penetraci při 25 °C 5 až 25, dále

10 až 45 hmotnostních procent mikrokrystalického vosku o bodu skápnutí 40 ° až 60 °C, dynamické viskozitě při 100 °C 5 až 30 cP, penetraci při 25 ⁰ 70 až 110 a 5 až 25 hmotnostních procent rafinovaného parafinu o bodu tuhnutí 40° až 60 °C.