CS263797B1 - ZaKmW pro kontrolutorzního momentu - Google Patents

Abstract

Zařízeni je určeno pro kontrolu namáhání soustrojí například spojení turbiny s generátorem a pro kontrolu nestejiiě namáhaných rotačních součástí. Dále je pro vyznačení úlové polohy rotačních součástí. Zařízení je založeno na elektromagnetické indukci a změně odporu tenzometrických článků. Statorový elektromagnetický prvek, opatřený primárním vinutím, má minimálně jednu protilehlou rotorovou část se sekundárním vinutím, které spolu mají ráz rozptylového transformátorku se vzduchovou mezerou. Tato rotorová část je minimálně stejných obvodově délkových rozměrů než protilehlý statorový prvek. Její sekundární vinutí je elektricky spojeno s minimálně jedním šikmo uloženým tenzometrickým článkem, napojeným na vinutí přejímacího elektromagnetického obvodu. Proti přejímacímu obvodu je uložen přejímací statorový prvek, v jehož vinutí je indukován proud s napětím, který je porovnáván můstkovou metodou s nastavenou protihodnotou stabilizovaného proudu s napětím. Rozdílovými proudy je vyznačena změna torzního momentu.

Description

Zařízení slouží pro kontrolu torzního momentu soustrojí například spojení turbíny e generátorem a pro kontrolu nestejně namáhaných rotačních částí.

Bezkontaktní snímání torzního momentu je možné u dlouhých hřídelů pomoci elektromagnetických snímačů s citlivými fázoměry. Přitom je vžak nutné docílit přesnou synchronizaci elektrických impulsů o vyžží frekvenci s otáčkami nezatížené části hřídele a opatřit hřídel vyvýšenými plochami. V místech vyvýšených ploch se dokonaleji uzavírá měřící elektromagnetický obvod, v němž se v určitých impulsech idnukuje zvýšený proud, který se projeví až v určité sinusové části. Touto určitou sinusovou částí je určeno zpoždění, rovnající se zvýšenému torznímu momentu. Vyvýšenými místy na hřídeli je také možno přerušovat paprsek světla a časově porovnávat přejímané elektrické hodnoty. V obou případech však jde o velmi velkou nepřesnost určení torzního momentu. Avšak ani určování torzního momentu pomoci spektra také nepřináší dobré výsledky, a to mimo jiné hlavně proto, že je velký problém vyjádřený druh spektra převést na elektrické impulsy.

Dosavadní nedostatky měření torzního momentu jsou odstraněny zařízením podle vynálezu, které je založeno na elektromagnetické indukci se změnou odporu tenzometrických článků. Statorový elektromagnetický prvek, opatřený primárním vinutím, má miminálně jednu protilehkou rotorovou část se sekundárním vinutím, která je nejméně stejných obvodově délkových rozměrů. Tato rotorová část je elektricky spojena minimálně jedním tenzometrickým článkem s přejímacím elektromagnetickým obvodem, jejímž vinutím je impulsově buzeno jeho jádro.

Proti jádru přejímacího elektromagnetického obvodu je uložen statorový elektromagnetický prvek. Přes vzduchovou mezeru mezi rotorem a statorem je ve vinutí statorového prvku indukován proud s napětím, který je porovnáván můstkoyou metodou s nastavenou protihodnotou stabilizovaného proudu s napětím. Rozdílovými proudy je určena změna torzního momentu.

Zařízením podle vynálezu má patrně proti všem dosavadním velmi velkou citlivost měření, takže je možno měřit torzní momenty s velkou přesnosti na malém úseku hřídele.

Zařízení je znázorněno výkresy, kde obr. 1 je pohled na celkovou sestavu souběžně s osou hřídele, obr. 2 znázorňuje elektromagnetický obvod přejímací části statoru a rotoru v příčném řezu a obr. 3 zobrazuje elektromagnetické obvody rozložené na hřídeli.

Statorová část 2 s primárním vinutím JI a statorový sběrný elektromagnetický prvek 10 s vinutím 2 jsou uchyceny na pevné části stroje 2· Rotorové části 4. a 11 s sekundárním vinutím 3 a 12 jsou spojeny s hřídelem 5 například lepením. Jejich převýšení na hřídeli 5 je vyrovnáno pásem 6, vyrobeného z pružného plastu nebo z tuhé syntetické pryže pro vyšší teploty. V místech, kde se statorová část 2 a statorový sběrný prvek 10 překrývají s elektromagnetickými částmi 4 a 11 mají spolu ráz rozptylových trnasformátorků se vzduchovou mezerou, proto vysílací část statorové části 2 má primární vinutí ,1 a rotorová část £ sekundární vinutí 2· Sekundární vinutí 2 rotorové části 4, je spojeno podle znázornění dvěma tenzometrickými články 13 a 7_, které jsou na hřídeli 5 nalepeny a chráněny pružným povlakem barvy nebo podobně.

Primární vinutí 2 statorové části 2 je napojeno na zdroj střídavého proudu. Protilehlá rotorová část £ se sekundárním vinutím 2 má Btejný průřez.

V místech, kde se statorová část 2 překrývá s rotorovou částí 4.» se indukuje v sekundárním vinutí 2 rotorové části 2 proud a napětí, které jsou vedeny dvěma tenzometrickými články a 13 do vinutí 12 rotorové části 11. Z tohoto přejímacího obvodu 11 se proud s napětím indukuje do statorového sběrného prvku 10 s vinutím 9. Proud s napětím je dále porovnáván můstkovou metodou s nastavenou hodnotou stabilizovaného proudu s napětím, kterou je určen optimální kroutící moment na hřídeli 2*

V případě dvojic rotorových elektromagnetických obvodů, sestávajících se z rotorových částí 4 a 11 a z tenzometrických článků 7 a 13, je možno docílit rotorovými částmi 11 s nestejnými fázemi, aby bylo možno kontrolovat přesnou polohu rotoru při jeho otáčení. Tím také počtem přejímaných proudových Impulzů je možno kontrolovat přesné otáčky hřídele za jeho úhlového natočení.

Claims (1)

1. předmEt vynalezu

   Zařízení pro kontrolu torzního momentu, opatřené elektromagnetickými obvody statoru a rotoru s tenzometrickými měřicími články, je vyznačeno tím, že proti statorové části (2) s primárním vinutím (1, je umístěna minimálně jedna protilehlá rotorová část (4), nejméně stejných délkových rozměrů jako statorová část (2), se sekundárním vinutím (3), a tato rotorová část (4), která je spojena s hřídelem (5), je svým sekundárním vinutím (3) spojena alespoň s jedním tenzometrickým článkem (7, 13) a je jim propojena s přejímacím f

   elektromagnetickým obvodem (11), spojeným s hřídelem (5), jež je opatřen statorovým elektromagnetickým sběrným prvkem (10) s vinutím (9).