CS262174B1 - Způsob výroby podkladové textilie - Google Patents

Abstract

Řešení se týká oblasti textilní technologie. Mezi dvě podélně vedené soustavy nití se vrství rouno, alternativně proložené dal­ ší soustavou nití, vytvořenou ze směsi zá­ kladních, tepelně odolných vláken. Dále jsou použita pojivá vlákna o nižší teplotě tání, alespoň o 20 °C proti základním vláknům. Pak se textilie vystaví vlivu tepla ,a tlaku.

Description

Vynález se týká způsobu výroby podkladově pojené textilie k výrobě hydroizolačních pásů ze dvou podélně vedených soustav nití.

Při výrobě hydroizolačních pásů z podkladových vlékenných materiálů impregnací, případně nánosem různě upraveného bitumenu se používá několik skupin podkladových materiálů podle náročnosti při použití. Nejrozšířenějším podkladem byla donedávna takzvaná hadrová lepenka, od níž se ustupuje pro krátkou životnost vlivem hnilobných procesů. Velmi efektivní papírenské techniky se využívá dále, ale při zpracování skleněných vláken, např. podle USA patentu č. 4 242 404. Větší rozšíření však narazilo- na problém příliš malé tažnosti materiálu, která v některých případech při použití vlivem nestejných dilatačních podmínek vede ke vzniku trhlinek a Ztrátě hlavní funkce, to je nepropustnosti vody.

Základními požadavky pro současnou stavební a izolační technologií jsou dobré mechanické vlastnosti. Je to zvláště pevnost s minimálním protažením potřebná při značném napětí průchodem impregnační linkou, kdy bitume-n má teplotu kolem 180 °C a mohlo by -dojít k nežádoucímu zúžení pásu. Dále je to odolnost vůči mikroorganismům v hotovém pásu i dobrá smáčivo-st bitumenem. Těmto požadavkům se za-tí-m nejvíce blíží podkladové pásy z netkaných textilií vyrobené přímo z polymeru, také tkaniny z polyesterových vláken a pojené textilie podle čs, AO č. 195 434.

Každý z těchto materiálů má však svoje nedostatky. Pojené textilie vyrobené z polymeru přímo pod tryskou musí vycházet z polyesteru a jeho zpracování touto cestou je velmi náročné. Kromě toho velmi obtížně se dosahuje dobrého stupně vydlpužení vláken, takže většinou vlákna i textilie mají tažno-st přes 100 %, pokud útvar není dodatečně pojen adhezivy v různé formě. Proto při zpracování dochází k nežádoucím změnám šířky podle napětí pásu při impregnaci. Polyesterové tkaniny mohou při odpovídajícím postupu výroby splnit kladené požadavky. Výr-oba tkanin je však ekonomicky nejnáročnější, a to jak z hlediska nároků na suroviny, tak i málo produktivní technologie. Proto se tkaniny využívají jen velmi omezeně.

Spis DOS č. 3 209 118 popisuje pás ze základní tkaniny ze syntetických vláken uložené mezi dvěma vnějšími vrstvami protkahých měkkých přízí. Všechny vrstvy jsou bavíc vzájemně propojeny. Podle dalšího spisu UV NSR č. 8 023 893 se pro výrobu pásu kombinuje tkanina s oboustranným překrytím netkanou textilií z krátkých vláken. 'Kombinaci dvou různých textilií, z nichž 'tkanina má zajišťovat potřebnou pevnost a 'tvarovou stálost chrání i USA patent číslo 4 278 724. Podle něj centrální pás -tvoří útvar s velkou tažností, vnější pás tvoří útvar š malou tažností. Celek je -pojen živicí.

Nejvážnější ekonomické i funkční požadavky řeší čs. AO č. 195 434 tím, že základní surovinou jsou syntetická vlákna z druhotných surovin, armujícím útvarem soustava nití ukládaná ve formě smyček, případně v kombinaci s podélnou soustavou nití.

Určitým nedostatkem tohoto způsobu výroby je, že při výrobě je nutno po-užíit poměrně vysoký podíl skleněného hedvábí, přízí nebo pramene. Znamená to, že dosáhnout dobrou stejnoměrnost je možné jen -při vyšších plošných hmotnostech textilie a také vysoký podíl hedvábí nebo přízí nepříznivě ovlivňuje ekonomickou efektivnost jinak velmi jednoduché výrolby.

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob výroby podkladové textilie pro hydroizolační pásy za využití vrstvy ze dvou soustav nití podle vynálezu. Jeho podstata spočívá v tom, že se mezi -dvě podélně vedené soustavy nití vrství rouno alternativně proložené další soustavou nití, vytvořené ze směsi základních, tepelně odolných vláken a vláken pojivých o nižší teplotě tání, alespoň o 20 °C proti základním vláknům, načež se textilie vystaví vlivu tepla a tlaku.

‘ Podle dalšího- význaku vynálezu jsou soustavy nití tvořeny hedvábím, -přízí nebo -prameny ze skleněných, polyesterových, polyamidových nebo polyakrylnitrilových vláken a pojivo vlákny polyamidovými, polypropylenovými nebo- z chlorovaného polyvinylchloridu.

Tento způsob proti způsobu podle čs. AO č. 195 434 umožňuje ve funkci pojivá použít místo hedvábí, jehož cena je proti stříži téměř dvojnásobná, -stříž z adekvátního polymeru, výhodně i ještě levnější druhotné suroviny z odstřižků pletenin a tkanin nebo z prvotní výroby polyamidových vláken. Kromě toho využití vláken ve formě stříže pro- funkci pojivá je mnohem vyšší než u nití, vzhledem ke značným rozdílům jejich jemností a tím i schopnosti tvorby spojů ve větší četnosti. Ekonomický efekt je proto dán snížením podílu hedvábí a možností využít pro výrobu téměř výhradně druhotné suroviny.

Příklad 1

Na soustavu hedvábí ze skleněných vláken o jemnosti 1 00-0 -dtex, která tvoří osnovu o rozteči 8 mm, se ukládá příčným vrstvením pavučina ze směsi polyesterových a polyamidových vláken získaných jako druhotné suroviny regenerací odpadů v -poměru 50 % : 50 °/o. Současně s -pavučin-ou se v roztečích 20 mm ukládá v celé šíři pavučiny -soustava skleněného hedvábí o jemnosti T 00-0 dtex. Utvař se převrství další soustavou hedvábí, vedeného ve stejných roztečích mezi roztečemi hedvábí spodní soustavy a vede přes dvojici vyhřívaných válců

S

Ivyhřátých na 250 °C. Po· zalisování přítlačným válcem chlazeném vodou a ořezání okrajů se získá netkaná vložka s dobrou pevností a tažností v obou směrech, vhodná pro nánosování izolačními hmotami.

P ř í k1 ad 2

Postupuje se jako v příkladu 1 s tím, že poměr směsi polyesterových a polyamidových vláken je 40 % : 60 % a osnovu 1 příčné zesílení vytváří polyesterové hedvábí i 100 dtex.

Příklad 3

Postupuje se jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že hedvábí použité pro osnovu i příčné zesílení pavučiny se tvoří viskózním hedvábím o jemnosti 1 220 dtex.

Příklad 4

Na podélně vedenou soustavu polyesterového hedvábí o titru 1100 dtex v roztečích 10 mm se ukládá příčným vrstvením pavučina ze směsí polyesterových, polyakrylonitrilových a polyamidových vláken z druhotných surovin a polypropylenových vláken ze štěpené fólie v poměru 50 % : 50 %. Útvar se převrství druhou soustavou polyesterového hedvábí o titru 1100 dtex a vede přes dvojici vyhřívaných válců na teplotu 180 °C. Po zalisování přítlačným válcem chlazeným vodou a ořezání okrajů se získá netkaná vložka vhodná pro nánosování izolačními hmotami při teplotách pod 160 °C.

Claims (1)

1. Způsob výroby podkladové textilie ze dvou soustav nití a rouna s podílem pojivých vláken vystavených vlivu tepla a tlaVYNALEZU ku, vyznačující se tím, že se mezi dvě podélně vedené soustavy nití vrství rouno z pavučin proložených další soustavou nití.