CS261198B1

CS261198B1 - Způsob stanovení 1,6-bis/5-(4-chlorfenyl)-diguanidino/-hexanu

Info

Publication number: CS261198B1
Application number: CS873175A
Authority: CS
Inventors: Karel Benes; Zdenek Pavelek
Original assignee: Karel Benes; Zdenek Pavelek
Priority date: 1987-05-05
Filing date: 1987-05-05
Publication date: 1989-01-12
Also published as: CS317587A1

Abstract

1,6-bis/5-(4-chlorfenyl)-diguanidino/- -hexan, chlorhexidin, který je složkou různých farmaceutických přípravků, je stanovován kapalinovou chromatografii na koloně naplněné sorbentem silikagelového typu s kovalentně vázanými kyanoethylovými · skupinami mobilní fází tvořenou roztokem octanu sodného nebo draselného ve směsi acetonitrilu a vody. Všechny vzorky byly rozpuštěny popřípadě řešeny mobilní fází. Za těchto podmínek se zjistila lineární závislost velikosti píku chlorhexidinu na koncentraci v rozsahu 0,005 až 1,5 mol/m3

Description

Vynález se týká stanovení 1,6-bis/5-(4-chlorfenyl)-diguanidino/-hexanu, dále jen chlorhexidinu, zvláště ve farmaceutických přípravcích, zejména v tekutých lékových formách.

Stanovení chlorhexidínu, který se používá .zpravidla ve formě soli jako dioctan nebo glukonan, v lékových formách se provádí různými metodami. Nejběžnější je titrace v kyselině octové odraěrným roztokem kyseliny chloristé (ICI, Standard Official Metods No. DH 129 B, 1959), která však v žádném případě není spolehlivá v přítomnosti jiných bazických složek.

Jako selektivní se jeví titrace odměrným roztokem tetrafenylboronanu sodného v prostředí octanového ústoje (Pinzanti S., Porta E. La: Pharm. Acta Helv. 56, 1981, s. 155), výsledky jsou však příliš závislé na složení přípravků a metoda je málo citlivá. Velmi rozšířené jsou různé spektrální metody, které využívají bud barevných reakcí samotného chlorhexidínu, nebo jeho rozkladného produktu, 4-chloranilinu (Holbrook A.: J. Pharm. Pharmacol. 10,

1958, s. 370 ; Goodall R. R., Goldman J., Woods J.: Pharmacol. J. 200, 1968, s. 33; CropperE., Platt P., Puttnam N. A.: J. Soc, Cosmet. Chem. 26, 1975, s. 255; Lowry J. B.: J. Pharm.

Sci. 68, 1979 , s. 110; Andermann G., Bahler M. O., Erhart M.: J. Pharm. Sci. 69, 1980, s. 215; Vaar F. J. van de, Hulshoff A., Indemans A. W.: Pharm. Weekbl., Sci. Ed. 2, 1980, s. 179; Pinzanti S. et al.: Pharm. Acta Helv.: 57, 1982, s. 334; Arzamascev A. P. et al.: Chim. Farm. Ž. 17, 1983, s. 247; Sukiasjan A. N., Kopylova A. I., Malyševa L. F.: Chim.

Farm. Ž. 18, 1984, s. 1 271). Tato stanovení vesměs nejsou použitelná na barevné roztoky a jejich citlivost a spolehlivost je silně závislá na složení přípravků. Rovněž ani použití polarografické metody (Jacobsen E., Glyseth B.: Talanta 22, 1975, s. 1 001) nebylo úspěšné.

Vzhledem ke složitým lékovým formám jsou použitelné pouze separační metody. Plynové chromatografie se používá při stanovení rozkladného produktu 4-chloranilinu (Siefert K., Casgrande D., Silberman H.: J. Chromatogr. 109, 1975, s. 193; Matsushina H., Sakurl N.:

Nipon Koshu Eisei Zasshi 29, 1982 , s. 135; Minibel L. et al.: J. Chromatogr. 268, 1983, s. 321) respektive se samotný chlorhexidin rozloží nebo silyluje. Tyto metody jsou však bud velmi pracné anebo značně nepřesné, nebot neodliší produkt samovolného rozkladu. Tenkovrstvá chromatografie sice stanovuje chlorhexidin přímo (Guven K. C.: Eozaelik Bul. 12,

1970, s. 111; Dalrup T., Susanto F., Mischalke P.: Z. Anal. Chem. 308, 1981, s. 413), ale její citlivost stejně jako přesnost není dostačující. Nejvýhodnější se jeví vysokotlaká kapalinová chromatografie, kdy se zpravidla používá kolona naplněná modifikovaným silikagelem a jako mobilní fáze se obvykle volí směs vody s acetonitrilem nebo methylalkoholem obsahující iontopárovaoí látku (například kyselinu heptansulfonovou, kyselinu pentansulfonovou, kyselinu pentafluorooktanovou ap.) (Collins A. J., Campbell A. T., Bain R.: J. Clin. Pharmacol.

4, 1979, s. 205; Stuber B., Mueller Η. K.: Pharm. Acta Helv, 55, 1980, s. 171; Bachner J., Heinisch G., Matouš H.: J. High Resol. Chromatog. Commun. 4, 1981, s. 132? Perez R. L.:

J. Chrom. Sci. 19, 1981, s. 570; Huston C. E., et al.: J. Chromatogr. 237, 1982, s. 457;

Lake O. A. et al.: Pharm. Weekbl., Sci. Ed. 5, 1983, s. 15; Bauer M., et al.: J. Chromatogr. 259, 1983, s. 360; 315, 1984, s. 457; Richard A., Elbaz M., Anderman G.: J. Chromatogr.

298, 1984, s. 356) . '

Pro stanovení chlorhexidínu v lékových formách však není vhodná žádná z uvedených metod. Neselektivní metody neumožňují stanovení samotného chlorhexidínu. Selektivní metody nejsou použitelné z důvodů rušivých vlivů pomocných látek respektive ostatních aktivních složek obsažených ve vzorcích. Přestože bylo navrženo více aplikací pro kapalinovou chromatografii, žádná z nich neposkytuje uspokojivé a reprodukovatelné výsledky.

Uvedené nevýhody odstraňuje způsob stanovení chlorhexidínu podle vynálezu, jehož podstata spočívá ve stanovení kapalinovou chromatografii metodou kalibrační křivky nebo metodou vnějšího standardu na koloně naplněné sorbentem silikagelového typu s kovalentně vázanými kyanoethylovými skupinami o velikosti částic 5 až 10 pm. Mobilní fáze je tvořena roztokem octanu sodného nebo draselného o koncentraci 100 až 200'mol/m³ rozpuštěného ve směsi 40 až 80 % obj. aoetonitrilu a 20 až 60 % obj. destilované deionizované vody. Průtok mobi-’.ηί fáze je v rozmezí 0,5 až 2 ml/min, přičemž se všechny vzorky včetně kalibračních roztoků rozpouští popřípadě ředí mobilní fází a získaný roztok obsahuje minimálně 80 % obj. mobilní fáze.

Způsob stanovení podle vynálezu je výhodný pro svoji jednoduchost, rychlost a spolehlivost. Příprava vzorku k analýze je výhodná, protože je na minimum snížena možnost vnášení systematické chyby při přípravě.

Způsob stanovení podle vynálezu byl ověřován kapalinovou chromatografií, kdy chromatograf byl spojen s počítacím integrátorem. Skleněná kolona byla naplněna sorbentem silikagelového typu s kovalentně vázanými kyanoethylovými skupinami o zrněni 5 ,um. Mobilní fáze obsahovala 3

100 až 200 mol/m octanu sodného popřípadě draselného ve směsi acetonitril s vodou. K detekci byla využita absorbce ultrafialového záření o vlnové délce 235 nm. Byla zjištěna lineární , 3 závislost mezi velikosti píku chlorhexidinu a jeho koncentrací v rozsahu 0,005 až 1,5 mol/m s korelačním koeficientem 0,999 98 z dvanácti měření.

Způsob podle vynálezu umožňuje stanovení chlorhexidinu v komplikovaných lékových formách, jež bylo dosavadními metodami značně nespolehlivé a v neposlední řadě významně urychluje a usnadňuje stanovení, a tak do značné míry příznivě ovlivňuje ekonomiku výroby.

Následující příklady provedeni způsob podle vynálezu pouze dokládají, ale neomezují.

Příklad 1

Chemikálie: octan sodný p. a.

octan draselný p. a. acetonitril pro UV destilovaná deonizovaná voda

Přístroje: kapalinový chromatograf ve spojení s počítacím integrátorem spektrofotometrický detektor kolona skleněná, 150x3 mm vnitřní rozměr, naplněná silikagelem s kovalentně vázanými kyanoethylovými skupinami o zrnění 5 jum

Chrcmatografické podmínky: Mobilní fáze - 65 % obj. acetonitrilu, 35 % obj. vody, octan o draselný o koncentraci 100 mol/m . Průtok 0,5 ml/min. Retenční čas chlorhexidinu byl 6,2 min. Vyhodnocení metodou kalibrační křivky. Příprava vzorku: 1 ml vzorku byl zředěn na 10 ml mobilní fází. Deklarovaný obsah glukonanu chlorhexidinu ve vzorku byl 0,2 g/1. Stanovený obsah glukonanu chlorhexidinu, činil (0,194 + 0,002) g/1, vypočteno ze tří měření.

Příklad 2

Chemikálie, přístroje a chromatografické podmínky jako v příkladě 1. Vyhodnocení metodou vnějšího standardu. Jako kalibrační roztok byl použit roztok připravený rozpuštěním 25,6 mg dioctanu chlorhexidinu v 50 ml methanolu a zředěním 1:10 mobilní fází. Takto připravený roztok obsahoval 51,2 mg/1 dioctanu chlorhexidinu, což odpovídá 73,5 mg/1 glukonanu chlorhexidinu. Příprava vzorků popřípadě jejich ředění mobilní fází, deklarovaný obsah a stanovený obsah glukonanu chlorhexidinu v g/1 jsou uvedeny v tabulce:

Tabulka

číslo	Ředění	Deklarovaný obsah	Stanovený ofc
1	1:10	0,50	0,485
2	1:10	0,50	0,501
3	1:5	0,10	0,090
4	1:5	0,10	0,092
5	1:50	2,5	2,46
6	1:50	2,5	2,47
7	1:10	1,0	1,01
8	1:10	1,0	0,995

Příklad 3

Chemikálie a přístroje jako v příkladě 1. Chromatografické podmínky. Mobilní fáze - 60 % acetonitrilu, 40 % vody, octan sodný o koncentraci 200 mol/m . Ostatní podmínky jako v příkladě 1. Retenční čas chlorhexidinu 8,0 min. Vyhodnoceni metodou vnějšího standardu.

Jako kalibrační roztok byl použit roztok připravený rozpuštěním 82,4 mg diootanu chlorhexidinu do 100 ml methylalkoholu a zředěním tohoto roztoku 1:10 mobilní fází. Takto připravený roztok obsahoval 82,4 mg/1 diootanu chlorhexidinu. Vzorek tlakového balení s deklarovaným obsahem diootanu chlorhexidinu 0,50 % byl nejdříve celý vystříkán do odměrné baňky o objemu 100 ml. Hmotnost obsahu zjištěná diferenčním vážením byla 38,2 g. Po dokonalém odstraněni všech těkavých složek byl vzorek doplněn na 100 ml methylalkoholem. Takto připravený roztok byl ředěn 1:25 mobilní fází. Stanovený obsah dioctanu chlorhexidinu byl (0,503 + 0,004) % vypočteno ze tří měření.

Claims

Způsob stanovení 1,6-bis/5-(4-chlorfenyl)-diguanidino/-hexanu kapalinovou chromatografií metodou kalibrační křivky nebo metodou vnějšího standardu na koloně naplněné sorbentem silikagelového typu s kovalentně vázanými kyanoethylovými skupinami vyznačující se tím, že se eluce provede mobilní fází tvořenou roztokem octanu sodného nebo draselného o koncentraci 100 až 200 mol/m³ ve směsi 40 až 80 % obj. acetonitrilu a 20 až 60 % obj. destilované deionizované vody, přičemž se vzorky včetně kalibračních roztoků rozpouští popřípadě ředí mobilní fází, načež získaný roztok obsahuje minimálně 80 % obj. mobilní fáze před nanesením na kolonu.