CS258922B1 - Vakcína proti infekci vyvolané tasemnicfTaania crassiceps a způsob ieii výroby - Google Patents

Vakcína proti infekci vyvolané tasemnicfTaania crassiceps a způsob ieii výroby Download PDF

Info

Publication number
CS258922B1
CS258922B1 CS856552A CS655285A CS258922B1 CS 258922 B1 CS258922 B1 CS 258922B1 CS 856552 A CS856552 A CS 856552A CS 655285 A CS655285 A CS 655285A CS 258922 B1 CS258922 B1 CS 258922B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
larvae
tapeworm
saline
cells
crassiceps
Prior art date
Application number
CS856552A
Other languages
English (en)
Other versions
CS655285A1 (en
Inventor
Karel Kudrna
Jan Prokopic
Original Assignee
Karel Kudrna
Jan Prokopic
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Karel Kudrna, Jan Prokopic filed Critical Karel Kudrna
Priority to CS856552A priority Critical patent/CS258922B1/cs
Publication of CS655285A1 publication Critical patent/CS655285A1/cs
Publication of CS258922B1 publication Critical patent/CS258922B1/cs

Links

Landscapes

  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)

Abstract

Řešení se týká vakcíny proti infekci vyvolané parazitickým helmintem druhu Taenia crassiceps a způsobu její výroby. Tato vakcína obsahuje suspenzi živých buněk larválních stadií této tasemnice ve fyziologickém roztoku v množství 10^ až 10® v 1 ml. Způsob výroby spočívá v tom, že se larvy Taenia crassiceps promývájí minimálně 1:: fyziologickým roztokem, homogenizují se tak, aby larvy praskaly a uvolnila se měchýřková tekutina, potom se larvy dále homogenizují a nebo protlačují kovovým sítem tak, aby se uvolnily jednotlivé buňky, buněčná suspenze se minimálně lx promývá fyziologickým roztokem a koncentrace živých buněk se upraví na 10^ až 10®/ml.

Description

Vynález se týká vakcíny proti infekci vyvolané tasemnicí Taenia crassiceps a způsobu její přípravy. .
Výzkum terapie infekcí způsobených parazitickými helminty probíhá v několika směrech.
Za poslední desetiletí byla provedena řada pokusů o vyvinutí účinných a bezpečných vakcín, avšak těžiště současné terapie spočívá stále na chemoterapii. Intenzívní výzkum látek syn- , tetický připravených- vede k postupnému odstraňování vedlejších účinků na hostitele a k stále vyššímu stupni účinnosti.
Jedním z nejmodernějším prostředků pro léčení parazitárních infekci je paraziquantel (2-cyklohexylkarbonyl)-1,2,3,5,7,llb-hexahydro-2-pyrazino(2, la)isoquinolin-4, s nepatrnými vedlejšími účinky (Nash T. E. a kol., Am. J. Trop. Med. Hyg., 1982, 31, 977-982). V krátké době po podání se látka kumuluje v parazitujícím organismu (Xiao, S. H. a kol., Acta Pharmacol Sinica, 1981, 2, 204-211) a její účinnost je téměř 100% prakticky u všech druhů parazitických helmitů.
Množství dalších chemoterapeutik se liší v účinnosti na jednotlivé druhy helmintů a v toxicitě pro hostitelský organismus.
Přes vysokou účinnost chemoterapie však existuje celá řada důvodů pro výzkum a vývoj vakcín. Nevýhodou chemoterapeutik je, že .lze léčit až v okamžiku, kdy se infekce projeví klinicky. Od okamžiku invaze až po manifestací klinických symptomů onemocnění však uplyne určitá doba, v průběhu které paraziti poškozují hostitelský organismus, snižují užitkovost hospodářských zvířat apod. (Děla Cruz B. a kol., Proč of Symp. Vienna, 29 June - 3 July 1981 (AIEA, FAO, UNEP), International Atomic Agency, Vienna, 1982, 127-133).
Byly popsány případy inoperabilní hydatidosy léčené chemoterapeuticky, kde došlo k prasknutí cysty a k alergické reakci. Rovněž chirurgické zákroky u hydatidosy mnohdy končí fatálně. Pacienti se pomalu zotavují a v některých případech nejsou schopní vykonávat původní práci. Velmi obtížně léčitelné jsou neurocysticerkózy a intraokulární cysticerkózy, doprovázené často komplikacemi - epilepsie, vysoký krevní tlak atd.
Dalším problémem spojeným s chemoterapií je opakování infekce. Byla např. sledována reinfekce pasoucích se telat helminty rodu Cooperia, Oesophagostoraum, Haemonchus, Bunostomum, a Trichostrongylus po léčeni tetramisol hydrochloridem a febendazolem a bylo zjištěno, že přibližně po 6 týdnech byl stupeň infekce u léčených telat stejný jako u neléčených (Lima W. a kol., Arquivo Brasileiro de Medicína Veterinaria e Zootecnica, 1983, 35, 101-112). Dalším ze závažných problémů při použití chemoterapie je schopnost helmintů stát se rezistentními na anthelmintika (Dias L. C. a kol., Transaction of the Royal Society of Tropical Medioine and Hygiene, 1982, 76, 652-659).
Další vývoj vakcín, schopných zabránit vývoji parazitů v ranném stádiu má proto svoje opodstatnění. Příprava vakcín je však u helmintů komplikována komplexnosti parazitárního organismu, antigenními změnami v průběhu ontogeneze a také nedostatkem výchozího materiálu. Dosud používané vakcíny lze, podle použitého imunogenu, rozdělit na dvě skupiny:
1) Vakcinace celým parazitárním organismem a 2) vakcinace antigeny, V prvém případě byly vyzkoušeny vakcíny připravené z živých, a nebo zářením inhibovaných červů. Použití živých, neinhibovaných červů je výhodné z hlediska nezměněných povrchových antigenů a je velmi účinné. Bylo zjištěno např. že myši, kterým byly subkutánně implantovány 3 živé larvy tasemnice Taenia crassiceps až v 99 % případů byly rezistenci proti sekundární infekci (Siebert A. E. Jr a kol., Int. J. Parasitol., 1978, 8, 39-43).
Rovněž byla implantována subkutánně živá vajíčka tasemnice Taenia pisiformis a bylo zjištěno, že sekundární infekce byla likvidována téměř ve 100 % případů. Nevýhoda těchto způsobů vakcinace je, že celé larvy nebo vajíčka helmintů použitá jako imunizační prostředek se vyvíjejí a mohou infikovat celý hostitelský organismus. Z těchto důvodů byli paraziti předem ozařování bud x-paprsky nebo ultrafialovým zářením. Účinnost těchto vakcín je v průměru 80% (Urban J. F. Jr., Tromba F. G., Vet. Immunol. Immunopathol., 1982, 3, 399-409).
Podobných výsledků bylo dosaženo použitím antigenů at už ve formě hrubého homogenátu parazitárního organismu a nebo antigenů purifikovaných. Poměrně vysoké účinnosti, kolem 80%, bylo dosaženo aplikací antigenů uvolňovaných do kultivačního média a při in vitro kultivaci ^onkosfér T. ovi-s a larev T. saginata (Rickard M. D., Fourth. Inter. Congr. Parasit., Section C 1978, 134-135).
Nevýhody dosud používaných způsobů terapie lze shrnout takto:
A. Chemoterapie.
1) Vedlejší účinky chemoterapeutik na hostitele.
2) Poškození hostitele způsobené vyvíjejícími se parazity.
3) Opakující se infekce.
B. Vakcinace.
1) Při použití živých neinhibovaných vajíček nebo larev dochází k jejich vývoji de facto infekci.
2) Při použití ozářených vajíček nebo larev pro imunizaci je vakcína méně účinná.
3) Při použití antigenů je účinnost také nižší.
Tyto nevýhody odstraňuje vakcína proti infekcím vyvolaným tasemnicí Taenia crassiceps, jejíž podstatou je, že obsahuje suspenzi živých buněk larválních stádií tasemnice ve fyzio4 6 logickém roztoku v množství 10 až 10 buněk v 1 ml. Suspenze buněk ve fyziologickém roztoku se aplikuje injekčně do peritoneální dutiny nebo intramuskulárně, nebo subkutánně.
Podstatou způsobu přípravy je, že se larvy nebo dospělí jedinci Taenia crassiceps promývají minimálně lx fyziologickým roztokem, protlačují kovovým sítem tak, aby se uvolnily jednot livé buňky, buněčná suspenze se minimálně lx promývá fyziologickým roztokem a koncentrace
6 živých buněk se upravuje na 10 až 10 buněk na mililitr.
Výhody navrhovaného postupu jsou zejména tyto:
1) Antigeny na povrchu buněk jsou v nezměněné podobě.
2) Nemůže dojít k infekci, protože z těchto .buněk se paraziti nemohou vyvinout.
3) Odpadají nároky na ozařovací zařízení.
4) Odpadají nároky na zařízení pro purifikaci antigenů.
5) Buňky lze využít také pro diagnostiku.
Dále je uveden příklad způsobu výroby a použití prostředku dle vynálezu.
Příklad L
Larvy tasemnice Taenia crassiceps byly vymyty z peritoneální dutiny fosfátovým fyziologickým roztokem (PBS) a homogenizovány ve skleněném homogenizátoru tak, že larvy popraskaly a uvolnila se z nich měchýřková tekutina. Suspenze byla 5x promyta PBS, zbytky larev byly protlačeny ocelovým sítem (100 mesh). Uvolněné buňky byly 3x promyty PBS a jejich koncen5 trace upravena na 10 živých buněk/ml.
Tento vzorek byl použit u myší kmene NIH ve stáří 6 až 10 týdnů (samice), které byly imunizovány intraperitoneálně. V nultý den byly myši kontrolní skupiny injikovány pouze PBS.
„ 4
Další dvě skupiny myší byly imunizovány živými buňkami v koncentraci 10 /myš.
Po 14 dnech byly kontrolní myši injikovány PBS a dále jedna z experimentálních skupin
- 4 5 byla imunizována živými buňkami v koncentraci 10 a druhá 10 buněk na myš. 28. den byly všechny myši všech tří skupin infikovány 3 larvami tasemnice Taenia crassiceps. Počty larev
byly stanoveny 2 měsíce po invazi.
Experimentální výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:
1. skupina 2. skupina 3. skupina
myš č PBS myš č. 104 myš č. 105
1 339 6 202 11 0
2 110 7 0 12 0
3 494 8 147 13 0
4 257 9 0 14 27
5 322 10 0 15 0
a - počty larev
PBS - kontroly injikované pouze PBS a poté infikovány 3 larvami
4
- myši imunizované 10 bunek/myš.
5
- myši imunizované 10 buněk/myš.
Z tabulky je patrno, že zvýšenou dávkou živých buněk se zvyšuje účinnost vakcíny.
V tabulce 2 jsou shrnuty výsledky experimentů, ve kterých byly imunizovány myši proti infekci Taenia crassiceps. Vzhledem k použitému kmeni myši (outbrední ICR myši, samice, ve stáří 6 až 10 týdnů) a jejich vyšší odolnosti proti infekci, byly počty larev kontrolovány až 3 měsice po infekci. Myši skupiny 3 a 4 byly imunizovány stejně jako v prvním experimentu (viz. text k první tabulce), myši skupiny 2 byly imunizovány antigenem z larev T. crassiceps (hrubý homogenát, lyofilizovaný) a myši skupin 5 až 7 byly injikovány zvýšenou dávkou 5x 10^ a 10 buněk/myš. Kromě toho byly myši skupiny 6 imunizovány subkutánně a myši skupiny 7 intraskulárně.
Tabulka 2
Počty nalezených larev v outbredních myších kmene ICR 3 měsíce po infekci..
Skupina Počet myší Imunizační dávka Počet inf. myší Počet larev
1 13 2xPBS 5 30+18
2 10 0,2 a 1 mg 2 1 430
3 13 2xl04 3 13+10
4 24 104, 105 3 20+10
5 18 104, 106 0 0
6 11 104, 5xl05 0 0
7 5 104, 5xl05 0 0
Z výseldků vyplývá, že imunizační postup použitý u skupin 5 až 7 je optimální, neboř 100 % myší bylo úplně rezistentních proti infekci.

Claims (7)

1. Vakcína proti infekci vyvolané parazitickým helmitem druhu Taenia crassiceps vyznačující se tím, že’ obsahuje suspenzi živých buněk tasemnice ve fyziologickém roztoku v množství 104 až 106 v 1 ml.
2. Vakcína podle bodu 1, vyznačující se tím, že se použijí živé buňky larválních stádií nebo dospělých jedinců tasemnice.
3. Způsob přípravy vakcíny podle bodu 1, vyznačující se tím, že se larvy nebo dospělí jednici Taenia crassiceps promývají minimálně lx fyziologickým roztokem, homogenizují se tak, aby larvy popraskaly a uvolnila se měchýřková tekutina, potom se larvy dále homogenizují a nebo protlačují kovovým sítem tak, aby se uvolnily jednotlivé buňky, buněčná suspenze se minimálně lx promývá fyziologickým roztokem a koncentrace živých buněk se upraví na 10^ až lO^/ml.
4. Způsob přípravy podle bodu 3 se vyznačuje tím, že se larvy protlačují ocelovým sítem o velikosti ok 100x100 jam.
5. Způsob přípravy podle bodu 3 vyznačující se tím, že se larvy protlačují bronzovým sítem o velikosti ok 100x100 yum
6. Způsob přípravy podle bodu 3 vyznačující se tím, že na promývání se použije fosfátový roztok.
7. Způsob přípravy podle bodu 3 až 6 vyznačující se tím, že případné zbytky larvální tkáně se odstraní filtrací nebo centrifugací.
CS856552A 1985-09-16 1985-09-16 Vakcína proti infekci vyvolané tasemnicfTaania crassiceps a způsob ieii výroby CS258922B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS856552A CS258922B1 (cs) 1985-09-16 1985-09-16 Vakcína proti infekci vyvolané tasemnicfTaania crassiceps a způsob ieii výroby

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS856552A CS258922B1 (cs) 1985-09-16 1985-09-16 Vakcína proti infekci vyvolané tasemnicfTaania crassiceps a způsob ieii výroby

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS655285A1 CS655285A1 (en) 1988-02-15
CS258922B1 true CS258922B1 (cs) 1988-09-16

Family

ID=5412849

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS856552A CS258922B1 (cs) 1985-09-16 1985-09-16 Vakcína proti infekci vyvolané tasemnicfTaania crassiceps a způsob ieii výroby

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS258922B1 (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
CS655285A1 (en) 1988-02-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Oothuman et al. Successful vaccination of cats against Brugia pahangi with larvae attenuated by irradiation with 10 krad cobalt 60
Woolridge et al. Field trial of a monovalent and of a bivalent mineral oil adjuvant trachoma vaccine in Taiwan school children
Dineen et al. The cellular transfer of immunity to Trichostrongylus colubriformis in an isogenic strain of guinea-pig: II. The relative susceptibility of the larval and adult stages of the parasite to immunological attack
BLAIR et al. Immunization of ferrets against Diroflaria immitis by means of chemically abbreviated infections
Ottesen Description, mechanisms and control of reactions to treatment in the human filariases
Abraham et al. Active and passive immunization of mice against larval Dirofilaria immitis
Taffs Immunological studies on experimental infection of pigs with Ascaris suum Goeze, 1782. VI. The histopathology of the liver and lung
Bell et al. Studies on the inhibition of rapid expulsion of Trichinella spiralis in rats
Hellmann et al. Antilymphocytic serum and tumour dissemination
CS258922B1 (cs) Vakcína proti infekci vyvolané tasemnicfTaania crassiceps a způsob ieii výroby
Niederkorn et al. Trichinella pseudospiralis larvae express natural killer (NK) cell-associated asialo-GM1 antigen and stimulate pulmonary NK activity
Behnke et al. Transfer of immunity to Nematospiroides dubius: co‐operation between lymphoid cells and antibodies in mediating worm expulsion
AGNEW et al. Specific cross‐protection between Schistosoma bovis and S. haematobium induced by highly irradiated infections in mice
Behnke Immune expulsion of the nematode Aspiculur1s tetraptera from mice given primary and challenge infections
Hurley et al. Eosinophilia and acquisition of resistance to Nematospiroides dubius in mice sensitized with adult worms
Taylor Schistosome vaccines
Weiss et al. Immunogenicity of the surface of filarial larvae (Dipetalonema viteae)
Wakelin et al. Genetic control of immunity to Trichinella spiralis in mice. Response of rapid‐and slow‐responder strains to immunization with parasite antigens
Askenase et al. Cutaneous basophil hypersensitivity and inhibited macrophage migration in guinea-pigs with schistosomiasis
Kazacos et al. Cross-resistance between Nippostrongylus brasiliensis and Strongyloides ratti in rats
Briggs The effects of cortisone treatment on natural resistance and acquired responses of the white rat to infection with Litomosoides carinii
Jarrett et al. Potentiation of rat reaginic (IgE) antibody by Nippostrongylus brasiliensis infection: effect of modification of life cycle of the parasite in the host
Robinson et al. Immunity to adult Heligmosomoides polygyrus (Nematospiroides dubius): survival or rejection of adult worms following transplantation to mice refractory to larval challenge
Scott et al. The vaccine potential of cell surface glycoproteins from Trypanosoma cruzi
Abdel-Monaem et al. Evaluation of Echinostoma liei worm, metacercaria and redia antigens for schistosomiasis control